{"id":11536,"date":"2010-06-06T17:00:00","date_gmt":"2010-06-06T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=11508"},"modified":"2010-06-06T17:00:00","modified_gmt":"2010-06-06T16:00:00","slug":"lutte-pour-l-amour-35","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/06\/06\/lutte-pour-l-amour-35\/","title":{"rendered":"Lutte pour l’amour 35."},"content":{"rendered":"
autor: Lady Kay<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"355\"<\/div>\n
<\/div>\n
Le\u017e\u00edc na posteli civ\u00edm do stropu a p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm. Zase na m\u011b padla moje n\u00e1lada, spojen\u00e1  s filozofick\u00fdmi \u00favahami o m\u00e9m \u017eivot\u011b. To jsem to dopracoval! D\u0159\u00edv jsem ne\u0159e\u0161il skoro nic a sna\u017eil se u\u017e\u00edvat si \u017eivota pln\u00fdmi dou\u0161ky, a dneska\u2026 Kdyby mi n\u011bkdo v dob\u011b, kdy mi bylo patn\u00e1ct, \u0159ekl, co ze m\u011b bude za p\u00e1r let, vysm\u00e1l bych se mu do obli\u010deje a poslal ho l\u00e9\u010dit se. Co se to ze m\u011b stalo? Nebyl jsem to j\u00e1, kdo neust\u00e1le prohla\u0161oval, \u017ee k smrti nen\u00e1vid\u00ed le\u017e? A co je ze m\u011b? Lh\u00e1\u0159, odpornej lh\u00e1\u0159! Le\u017e je mou nyn\u011bj\u0161\u00ed spojenkyn\u00ed. L\u017eu prakticky v kuse, a\u017e m\u00e1m ob\u010das strach, \u017ee jednou p\u0159ijde den, kdy s\u00e1m nepozn\u00e1m, co je pravda a co pouh\u00fd v\u00fdmysl. Mal\u00fdm d\u011btem se vtlouk\u00e1 do hlavy, \u017ee nemaj\u00ed lh\u00e1t. Asi mi to mamka m\u00e1lo opakovala, jinak si toti\u017e nedovedu vysv\u011btlit, pro\u010d bych jinak neust\u00e1le klamal okol\u00ed. Jen\u017ee co jsem m\u011bl d\u011blat? Pravda mohla b\u00fdt spojen\u00e1 s t\u00edm, \u017ee Billa ztrat\u00edm, za to jej\u00ed sestra Le\u017e mi nab\u00edzela mo\u017enost b\u00fdt s n\u00edm. Zvolil jsem ji, jen jsem nepo\u010d\u00edtal, \u017ee by Bill mohl reagovat tak, jak reagoval\u2026  <\/div>\n
<\/div>\n
Najednou si vzpomenu na jedno p\u0159\u00edslov\u00ed. Bylo tam n\u011bco o l\u017ei a o tom, \u017ee s n\u00ed daleko nedojdu. Hm, to je dost mo\u017en\u00fd, ale n\u00e1m nezb\u00fdv\u00e1 nic jin\u00e9ho, ne\u017e neust\u00e1le popob\u00edhat a sna\u017eit se nedat pravd\u011b p\u0159\u00edle\u017eitost, aby n\u00e1s dostihla a vy\u0161la najevo. To bych se mohl rozlou\u010dit s vlastn\u00edm \u017eivotem, proto\u017ee za tohle by m\u011b milej zlatej br\u00e1\u0161ka jist\u011b zabil. Nebo by mo\u017en\u00e1 m\u016fj b\u00eddn\u00fd \u017eivot u\u0161et\u0159il, jen\u017ee by to stejn\u011b bylo k ni\u010demu, proto\u017ee bych Billa ztratil, a bez n\u011bj by m\u016fj \u017eivot postr\u00e1dal smysl, tak\u017ee bych si to mohl j\u00edt rovnou hodit. Holt m\u00e1 pravda sm\u016flu, tenhle boj vyhraji j\u00e1!  <\/div>\n
<\/div>\n
V posledn\u00edch dnech s\u00e1m sob\u011b  pokl\u00e1d\u00e1m jednu a tut\u00e9\u017e ot\u00e1zku, a to zdali m\u00e1 m\u016fj \u017eivot v\u016fbec smysl. Jak\u00fd smysl m\u016f\u017ee m\u00edt \u017eivot prachsprost\u00e9ho lh\u00e1\u0159e? Po\u010dkat! M\u016fj \u017eivot m\u00e1 smysl! N\u011bkdo, mo\u017en\u00e1  jeden z m\u00fdch k\u00e1mo\u0161\u016f filozof\u016f prohl\u00e1sil, \u017ee \u017eivot m\u00e1 smysl pouze tehdy, kdy\u017e \u017eijeme pro \u010dlov\u011bka, pro kter\u00e9ho bychom um\u0159eli. A ned\u011bl\u00e1m tohle j\u00e1? Pro koho d\u00fdch\u00e1m? Pro Billa. Pro koho bych um\u0159el? Taky pro n\u011bj. Tak\u017ee\u2026 Tome, nech toho! Te\u010f u\u017e se dokonce sna\u017e\u00ed\u0161 obelhat s\u00e1m sebe a obh\u00e1jit to, co d\u011bl\u00e1\u0161. Pro tohle chov\u00e1n\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e1 omluva neexistuje. Holt si budu muset vy\u017erat to, co jsem si nadrobil. Nejsem j\u00e1 idiot? Ne, proto\u017ee tohle je slab\u00fd slovo! <\/div>\n
\n
<\/div>\n
Moje p\u0159em\u00edt\u00e1n\u00ed p\u0159eru\u0161\u00ed zvuk, d\u00e1vaj\u00edc\u00ed mi najevo, \u017ee n\u011bkdo zatou\u017eil sly\u0161et m\u016fj hlas. M\u00e1m chu\u0165 vz\u00edt ten kr\u00e1m a fl\u00e1knout j\u00edm proti zdi, aby se rozt\u0159\u00ed\u0161til na mili\u00f3ny kous\u00ed\u010dk\u016f. Jen\u017ee p\u0159i pohledu na displej, zjist\u00edm, \u017ee osobou, je\u017e prahne po tom, aby se mnou mluvila, je Bill.<\/div>\n
„Billy,“ oslov\u00edm jej hned, co stisknu tla\u010d\u00edtko, abych p\u0159ijal hovor.<\/div>\n
„Tomi,“ vyhrkne Bill. Jak l\u00e1skypln\u011b jeho hlas zn\u00ed. Jestlipak by mi takhle kr\u00e1sn\u011b \u0159\u00edkal, kdyby v\u011bd\u011bl, co jsem za\u010d? „Psal jsem ti.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, promi\u0148. Usnul jsem, ale cht\u011bl jsem ti volat.“ Zase! U\u017e zase l\u017eu! V\u016fbec jsem mu necht\u011bl volat. Cht\u011bl jsem se tu zahrabat a u\u017e nikdy odsud nevystr\u010dit nos.<\/div>\n
„Kdy p\u0159ijede\u0161?“ p\u0159ejde k jin\u00e9mu t\u00e9matu. Asi si navyknul na to, \u017ee m\u011b m\u00e1  u sebe ka\u017ed\u00fd den. Dlouh\u00e9 hodiny s n\u00edm vysed\u00e1v\u00e1m v pokoji a nebo trajd\u00e1m po ulic\u00edch m\u011bsta. Dva t\u00fddny jsme jako\u017ee p\u00e1r. Bill vypad\u00e1 neuv\u011b\u0159iteln\u011b \u0161\u0165astn\u011b\u2026 Co to melu, on nevypad\u00e1, on je, doslova z\u00e1\u0159\u00ed.  <\/div>\n
Nepamatuji si, \u017ee bych ho takhle kdy za\u017eil. Nediv\u00edm se, \u017eije sv\u016fj sen, o n\u011bm\u017e si nejsp\u00ed\u0161 nikdy nepomyslel, \u017ee by se mohl naplnit. A co j\u00e1? Jsem \u0161\u0165astn\u00fd  taky? Jako stra\u0161\u00e1k se mi do mysli neust\u00e1le vkr\u00e1d\u00e1 ot\u00e1zka, co bych d\u011blal, kdyby Bill zatou\u017eil po n\u011b\u010dem v\u00edc, ne\u017e po dr\u017een\u00ed za ruku a ob\u010dasn\u00fdch polibc\u00edch. Byl bych v\u016fbec schopen n\u011b\u010deho v\u00edc?<\/div>\n
„Do hodinky jsem u tebe. Chyb\u00ed\u0161 mi.“ V tomhle nekec\u00e1m, proto\u017ee je mi po n\u011bm smutno. P\u0159ece jen mi to moje lhan\u00ed n\u011bco d\u00e1v\u00e1, m\u016f\u017eu s n\u00edm b\u00fdt a sna\u017e\u00edm se u\u017e\u00edvat ka\u017edou sekundu, jako by snad moje podv\u011bdom\u00ed tu\u0161ilo, \u017ee by mohla b\u00fdt tou posledn\u00ed\u2026<\/div>\n
„Ty mn\u011b taky\u2026“ Bill op\u011bt spust\u00ed p\u0159\u00edval slov. Posad\u00edm se na posteli, naslouch\u00e1m jeho vypr\u00e1v\u011bn\u00ed a p\u0159istihnu se, \u017ee se usm\u00edv\u00e1m. Tohle jsem pot\u0159eboval! Kdykoli toti\u017e dostanu by\u0165 jen malinkat\u00fd d\u016fkaz, \u017ee jej \u010din\u00edm \u0161\u0165astn\u00fdm, malinko se mi ulev\u00ed. Br\u00e1\u0161ka mele a mele, sotva m\u011b pust\u00ed ke slovu. Sp\u00ed\u0161 mi d\u00e1v\u00e1 prostor, jen aby se ujistil, \u017ee ho st\u00e1le poslouch\u00e1m. Jakmile dostane odpov\u011b\u010f, je do doby, ne\u017e mi polo\u017e\u00ed dal\u0161\u00ed ot\u00e1zku, k nezastaven\u00ed.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu se do\u010dkat, a\u017e budeme spolu.“ Ujist\u00edm jej, na\u010de\u017e Bill reaguje podobn\u011b a zav\u011bs\u00ed. No, nic, Tome, zvedat se, zkr\u00e1\u0161lit se a vzh\u016fru do Billovy n\u00e1ru\u010de.  <\/div>\n
<\/div>\n
..::Violett::..<\/em><\/strong>  <\/div>\n
<\/div>\n
Kr\u00e1\u010d\u00edm zn\u00e1mou ulic\u00ed. Kdy\u017e  mi neodpov\u00edd\u00e1 na SMSky, nezved\u00e1 mi telefon, mus\u00edm za n\u00edm zaj\u00edt osobn\u011b. V duchu se modl\u00edm, aby byl doma a aby byl dob\u0159e nalad\u011bn. Pokud ho toti\u017e zastihnu v t\u00e9 jeho n\u00e1lad\u011b, m\u00e1m se na co t\u011b\u0161it. Zprvu jsem si \u0159ekla, \u017ee se na to vyka\u0161lu a nebudu se mezi n\u011b motat, ale zpr\u00e1vy, co mi poslal Bill, v n\u011bkolika uplynul\u00fdch dnech, mi nedaj\u00ed sp\u00e1t. Necht\u011bl o Tomovi ani sly\u0161et, a najednou je to sam\u00e9 „Tomi tohle“ a „Tomi tamto“. Bylo mi hloup\u00e9 vyzv\u00eddat u n\u011bj, proto jsem se rozhodla poct\u00edt n\u00e1v\u0161t\u011bvou jeho pana bratra, kter\u00fd mi snad objasn\u00ed, co je za touhle z\u00e1zra\u010dnou prom\u011bnou. Nezb\u00fdv\u00e1 mi nic jin\u00e9ho, ne\u017e doufat, \u017ee neud\u011blal dal\u0161\u00ed pitomost. Snad se kone\u010dn\u011b zachoval jako dosp\u011bl\u00fd rozumn\u00fd jedinec, kter\u00fd se pou\u010dil ze sv\u00fdch chyb a napravil, co se napravit dalo.  <\/div>\n
<\/div>\n
D\u016frazn\u011b stisknu zvonek u Tomova bytu a vy\u010dk\u00e1v\u00e1m, zda se mi jeho hlava zjev\u00ed ve dve\u0159\u00edch nebo ne. Po chvilce zaslechnu kroky, p\u0159ibli\u017euj\u00edc\u00ed se ke dve\u0159\u00edm. Tak\u017ee je doma.<\/div>\n
„To jsi ty?“ No, pan Kaulitz nevypad\u00e1 moc nad\u0161en\u011b, \u017ee m\u011b vid\u00ed. Nicm\u00e9n\u011b  mi nep\u0159ibouchne dve\u0159e p\u0159ed obli\u010dejem, jak jsem \u010dekala, ale pozve m\u011b d\u00e1l.<\/div>\n
„Co chce\u0161? M\u00e1m nasp\u011bch.“ Hned m\u011b upozorn\u00ed, \u017ee na n\u011bjak\u00e9 dlouh\u00e9 debaty nem\u00e1 \u010das, a jak vypov\u00edd\u00e1 jeho obli\u010dej, ani n\u00e1ladu.<\/div>\n
„Neozval ses mi dva t\u00fddny. Nic o tob\u011b nev\u00edm\u2026“ <\/div>\n
„Nebyl \u010das.“ Odbude m\u011b a zalo\u017e\u00ed si ruce na prsou. „D\u00e1l? Asi jsi nep\u0159i\u0161la, aby ses ubezpe\u010dila, \u017ee \u017eiju, co?“ No, zapaluje mu to, to se mus\u00ed nechat.<\/div>\n
„Nem\u00e1 cenu ti lh\u00e1t a h\u00e1d\u00e1m, \u017ee je ti jasn\u00e9, co je hlavn\u00edm d\u016fvodem, pro\u010d jsem tady.“<\/div>\n
„\u0158ekl jsem ti, \u017ee to m\u00e1\u0161 nechat b\u00fdt!“ V\u00fdhr\u016f\u017en\u011b se na m\u011b zad\u00edv\u00e1. Jestli se m\u011b pokou\u0161\u00ed zastra\u0161it a t\u00edm m\u011b odsud dostat, tak se mu to nepovede. Nehnu se z tohoto bytu, dokud se nedozv\u00edm, \u010d\u00edm si tak bleskov\u011b z\u00edskal Billovu n\u00e1klonnost.<\/div>\n
<\/div>\n
„Chci v\u011bd\u011bt jen jedno. Jak jsi to ud\u011blal?“<\/div>\n
„Co jako?“<\/div>\n
„Ned\u011blej se. Bill mi psal. Kdybych v\u011b\u0159ila na z\u00e1zraky, ne\u0159e\u0161ila bych to. Tahle zm\u011bna se mi ale moc nezd\u00e1. On\u2026“ <\/div>\n
„M\u00e1 m\u011b r\u00e1d, to je v\u0161echno!“<\/div>\n
„P\u0159edt\u00edm t\u011b m\u011bl taky r\u00e1d\u2026“ <\/div>\n
„Prost\u011b mi odpustil. Spokojen\u00e1? Tak a te\u010f m\u016f\u017ee\u0161 zase j\u00edt.“ Kdybych ho neznala, uv\u011b\u0159ila bych. Tohle nen\u00ed Tom, kter\u00e9ho zn\u00e1m. Tohle je n\u011bkdo naprosto jin\u00fd. Tenhle jeho nevrl\u00fd postoj je pouh\u00e1 p\u0159etv\u00e1\u0159ka. Zn\u00e1m ho docela dlouho na to, abych poznala, kdy ho n\u011bco \u017eere.  <\/div>\n
„Tak\u017ee jste si to vy\u0159\u00edkali, ty ses mu omluvil, Bill omluvu p\u0159ijal a v\u0161echno dobr\u00fd?“<\/div>\n
„P\u0159esn\u011b tak.“ K\u00fdvne a vsadila bych se o cokoli, \u017ee tohle nen\u00ed cel\u00e1 pravda. Tom se mu ur\u010dit\u011b omlouval, ale pouhopouh\u00e1 omluva by nesta\u010dila na to, aby Bill takhle oto\u010dil. To a\u0165 vykl\u00e1d\u00e1 holub\u016fm na st\u0159e\u0161e!<\/div>\n
„Tome, pravdu, celou pravdu.“<\/div>\n
„U\u017e jsem ti ji \u0159ekl, ne? Co chce\u0161 je\u0161t\u011b sly\u0161et! \u0158\u00edkal jsem ti, \u017ee sp\u011bch\u00e1m. Jedu za Billem, \u010dek\u00e1 na m\u011b, a pokud m\u011b bude\u0161 d\u00e1l zdr\u017eovat, tak se m\u011b jen tak nedo\u010dk\u00e1.“ Tak siln\u011b pochybuji o tom, \u017ee<\/div>\n
<\/div>\n
Bill je hlavn\u00edm d\u016fvodem, pro\u010d m\u011b odsud chce vystrnadit. Sp\u00ed\u0161 mu jde o to, aby mi nemusel odpov\u00eddat. Na to, aby mi vysv\u011btlil, jak to dok\u00e1zal, by mu sta\u010dilo n\u011bkolik minut, jen\u017ee m\u00e9mu drah\u00e9mu p\u0159\u00edteli se prost\u011b do vysv\u011btlov\u00e1n\u00ed nechce. V tom je cel\u00e1 v\u011bda! Dneska to z n\u011bj prost\u011b nedostanu, snad je natolik moudr\u00fd, aby v\u011bd\u011bl, co d\u011bl\u00e1.<\/div>\n
„No nic, tak j\u00e1 p\u016fjdu, abys mohl za br\u00e1\u0161kou. Jsem r\u00e1da, \u017ee je to mezi v\u00e1mi zase v pohod\u011b.“ Ti\u0161e si povzdechnu a zam\u00ed\u0159\u00edm ke dve\u0159\u00edm. Kdy\u017e u\u017e sv\u00edr\u00e1m kliku, oto\u010d\u00edm se na n\u011bj. Jednu pozn\u00e1mku nebo l\u00e9pe \u0159e\u010deno prosbu si neodpust\u00edm. „Tome, nedovol, aby se znovu tr\u00e1pil. Moc t\u011b o to pros\u00edm.“  <\/div>\n
<\/div>\n
..::Tom::..<\/em><\/strong>  <\/div>\n
<\/div>\n
Jen co se za Wee zaklapnou dve\u0159e, ovl\u00e1dne m\u011b chu\u0165 rozb\u011bhnout se proti zdi a rozb\u00edt si o ni palici. Byl jsem hodn\u011b naivn\u00ed, kdy\u017e jsem se domn\u00edval, \u017ee ji to omrz\u00ed. Byl jsem si jist\u00fd, \u017ee kdy\u017e j\u00ed nebudu odpov\u00eddat na zpr\u00e1vy, kter\u00fdch mi za posledn\u00ed dny poslala n\u011bkolik, a nebudu p\u0159ij\u00edmat hovory od n\u00ed, kter\u00e9 jsem p\u0159estal u \u010d\u00edsla dvacet po\u010d\u00edtat, \u017ee toho nech\u00e1 a nebude m\u011b a Billa \u0159e\u0161it. Asi ji m\u00e1lo zn\u00e1m.<\/div>\n
<\/div>\n
Necht\u011bl jsem na ni b\u00fdt nep\u0159\u00edjemn\u00fd, proto\u017ee Billovi moc pomohla v dob\u011b, kdy jsem se na n\u011bj hnusn\u011b vybodnul, ale jinak bych se j\u00ed nezbavil. Nem\u016f\u017eu j\u00ed p\u0159ece \u0159\u00edct, \u017ee jsem ho znovu obelhal? Poslala by m\u011b na psychiatrii. Nav\u00edc m\u00e1m strach, \u017ee by na m\u011b tla\u010dila, abych toho okam\u017eit\u011b nechal a k\u00e1pl Billovi bo\u017eskou, dokud je\u0161t\u011b nen\u00ed tak pozd\u011b. Ob\u00e1v\u00e1m se, \u017ee pozd\u011b je, je p\u0159\u00edli\u0161 pozd\u011b.  <\/div>\n
Pokud ji sv\u00fdm chov\u00e1n\u00edm odrad\u00edm a ztrat\u00edm, p\u0159e\u017eiju to. Ztr\u00e1tu Billa bych nep\u0159e\u017eil. M\u00e1m-li volit mezi nimi dv\u011bma, vyberu si br\u00e1\u0161ku. Nikdy by m\u011b nenapadlo, \u017ee bych pro z\u00e1chranu na\u0161eho vztahu musel ob\u011btovat Weeino p\u0159\u00e1telstv\u00ed. V p\u0159\u00edpad\u011b nouze to ale ud\u011bl\u00e1m\u2026 Nem\u00e1m na vybranou.<\/div>\n
M\u011bl bych sebou hodit, aby br\u00e1\u0161ka dlouho ne\u010dekal. S n\u00edm mi bude aspo\u0148 na chvilku l\u00edp, jedin\u00fd jeho \u00fasm\u011bv m\u011b zah\u0159eje u srdce a na okam\u017eik za\u017eene v\u00fd\u010ditky sv\u011bdom\u00ed, kter\u00e9 se pak stejn\u011b objev\u00ed, jakmile od n\u011bj odejdu a ocitnu se tady. Hodilo by se mi n\u011bco v mozku, co bych mohl v p\u0159\u00edpad\u011b pot\u0159eby stisknout, a vypnout tak v\u0161echny otravn\u00e9 my\u0161lenky\u2026<\/div>\n
\n<\/div>\n
..::Bill::..<\/em><\/strong>  <\/div>\n
<\/div>\n
Znovu se pod\u00edv\u00e1m na hodiny. Ony snad stoj\u00ed! Ta pitom\u00e1 rafi\u010dka se toti\u017e v\u016fbec nepohybuje! To je jak na potvoru! Kdykoli jsme spolu, \u010das let\u00ed neuv\u011b\u0159itelnou rychlost\u00ed. Jakmile v\u0161ak m\u00e1 Tom p\u0159ijet, sekundy se \u0161\u00edlen\u011b vle\u010dou. \u0160nek ve srovn\u00e1n\u00ed s nimi p\u00e1d\u00ed.<\/div>\n
Dva t\u00fddny naprost\u00e9ho \u0161t\u011bst\u00ed. To je jako sen! Ne, Bille, nesn\u00ed\u0161, tohle je skute\u010dnost! Je m\u016fj, jen m\u016fj. P\u0159esn\u011b tak, jak jsem v\u017edycky cht\u011bl. Pat\u0159\u00ed mn\u011b a nikdo jin\u00fd jej nezaj\u00edm\u00e1. To je p\u0159esn\u011b to, po \u010dem jsem tolik prahnul. My dva a spolu? To zn\u00ed \u0161\u00edlen\u011b. \u0160\u00edlen\u011b n\u00e1dhern\u011b. Znovu se p\u0159istihnu p\u0159i tom p\u0159itroubl\u00e9m \u00fasm\u011bvu, kter\u00fd je tolik typick\u00fd pro zamilovan\u00e9 lidi, kdy\u017e si vzpomenou na toho, komu pat\u0159\u00ed jejich srdce.  <\/div>\n
<\/div>\n
St\u00e1le dokola se s\u00e1m sebe pt\u00e1m, jak jsem tohle dok\u00e1zal. \u010c\u00edm jsem tak v\u00fdjime\u010dn\u00fd, \u017ee m\u011b Tom chce? Jak se mi povedlo ukradnout mu srdce, kdy\u017e  se to tolika d\u00edvk\u00e1m p\u0159ede mnou nepoda\u0159ilo? \u010c\u00edm jsem si ho vlastn\u011b zaslou\u017eil? Pro\u010d m\u011b miluje a pro\u010d jsem ten jedin\u00fd? Je zbyte\u010dn\u00e9 na tyhle ot\u00e1zky hledat odpov\u011bdi, proto\u017ee \u010dlov\u011bk zkr\u00e1tka miluje a hotovo.<\/div>\n
<\/div>\n
Kone\u010dn\u011b! Moje srdce zaples\u00e1  radost\u00ed, kdy\u017e usly\u0161\u00edm Tom\u016fv hlas a n\u00e1sledn\u011b dupot na schodech, d\u00e1vaj\u00edc\u00ed mi zn\u00e1t, \u017ee za mnou posp\u00edch\u00e1! Jak jen mi chyb\u011bl! Slovy se to ned\u00e1 vyj\u00e1d\u0159it. Chv\u00edle bez n\u011bj tr\u00e1v\u00edm p\u0159ehr\u00e1v\u00e1n\u00edm si vzpom\u00ednek na spole\u010dn\u011b str\u00e1ven\u00e9 okam\u017eiky, kter\u00e9 si pamatuji do nejmen\u0161\u00edho detailu. Kdy\u017e jsem s n\u00edm, \u017eiji ka\u017edou vte\u0159inu naplno. Jakmile se se mnou rozlou\u010d\u00ed a odjede k sob\u011b, p\u0159e\u017e\u00edv\u00e1m. Idylku mi kaz\u00ed jedin\u00fd fakt. St\u00e1le se mus\u00edm hl\u00eddat, abych na n\u011bj nevybalil, jak jej miluji. Tom o m\u00fdch opravdov\u00fdch citech k n\u011bmu zat\u00edm nev\u00ed. Rozhodl jsem se toti\u017e nechat jej je\u0161t\u011b n\u011bjak\u00fd \u010das \u017e\u00edt v p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee jej vid\u00edm jako bratra a sna\u017e\u00edm se jej d\u011blat \u0161\u0165astn\u00fdm. Co k n\u011bmu c\u00edt\u00edm, mu \u0159eknu, a\u017e s\u00e1m uzn\u00e1m za vhodn\u00e9.  <\/div>\n
<\/div>\n
„Ahoj!“ \u0160iroce se na m\u011b usm\u011bje ode dve\u0159\u00ed, kter\u00e9 p\u0159ibouchne a b\u011bhem okam\u017eiku p\u0159istane jeho t\u011blo na posteli kousek ode m\u011b. Tom se chvilku vrt\u00ed, aby nakonec spo\u010dinul hlavou v m\u00e9m kl\u00edn\u011b. Ml\u010dky se nech\u00e1v\u00e1 hladit, jeho mandlov\u00e9 o\u010di na m\u011b hled\u00ed a jeho rty se pomalinku za\u010d\u00ednaj\u00ed vlnit do \u00fasm\u011bvu.<\/div>\n
„Chyb\u011bl jsem ti?“ pop\u00edchnu jej, kdy\u017e se p\u0159itul\u00ed k m\u00e9mu b\u0159ichu a zabo\u0159\u00ed do n\u011bj obli\u010dej. M\u00edsto odpov\u011bdi jen k\u00fdvne a p\u0159itiskne se ke mn\u011b  je\u0161t\u011b v\u00edc. O\u010dividn\u011b nejsem jedin\u00fd, kdo se nemohl do\u010dkat, a\u017e budeme spolu. Kdo by to byl \u0159ekl\u2026 Lama\u010d d\u00edv\u010d\u00edch srdc\u00ed je ve skute\u010dnosti neuv\u011b\u0159iteln\u011b n\u011b\u017en\u00fd a citliv\u00fd \u010dlov\u011bk.<\/div>\n
„Opravdu?“ zkus\u00edm to na n\u011bj znovu.<\/div>\n
„Moc.“ Zamuml\u00e1  si sp\u00ed\u0161e pro sebe, ale aspo\u0148 se mi poda\u0159ilo p\u0159im\u011bt jej, aby se na m\u011b znovu pod\u00edval.<\/div>\n
„Jak moc?“<\/div>\n
Tom na\u0161t\u011bst\u00ed rychle pochop\u00ed, kam sv\u00fdmi ot\u00e1zkami sm\u011b\u0159uji a \u010deho se nen\u00e1padn\u011b  do\u017eaduji. Pomalu se posad\u00ed a hluboce se zahled\u00ed do m\u00fdch o\u010d\u00ed. Tenhle jeho pohled v\u017edycky zp\u016fsobuje to mraven\u010den\u00ed v oblasti m\u00e9ho b\u0159icha, a stoj\u00ed m\u011b to hodn\u011b sil, abych ovl\u00e1dnul s\u00e1m sebe a nevrhl se mu kolem krku.<\/div>\n
„Takhle\u2026“ za\u0161ept\u00e1, ne\u017e sv\u00e9 rty p\u0159itiskne na m\u00e9.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Lady Kay<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Lady Kay Le\u017e\u00edc na posteli civ\u00edm do stropu a p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm. Zase na m\u011b padla moje n\u00e1lada, spojen\u00e1  s filozofick\u00fdmi \u00favahami o m\u00e9m \u017eivot\u011b. To jsem to dopracoval! D\u0159\u00edv jsem ne\u0159e\u0161il skoro nic a sna\u017eil se u\u017e\u00edvat si \u017eivota pln\u00fdmi dou\u0161ky, a dneska\u2026 Kdyby<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[299],"tags":[],"class_list":["post-11536","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-lutte-pour-l-amour"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11536","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=11536"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11536\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=11536"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=11536"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=11536"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}