{"id":11539,"date":"2010-06-06T15:00:00","date_gmt":"2010-06-06T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=11511"},"modified":"2010-06-06T15:00:00","modified_gmt":"2010-06-06T14:00:00","slug":"laska-42","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/06\/06\/laska-42\/","title":{"rendered":"L\u00e1ska 42."},"content":{"rendered":"
autor: B-kay<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
\"387\"<\/div>\n
„Ahoj,“ ozvalo se po chvilce rozt\u0159esen\u00fdm hlasem. Ten hlas v Billovi dok\u00e1zal rozechv\u00edt ka\u017edou \u010d\u00e1ste\u010dku jeho t\u011bla. Ve chv\u00edli, co jej usly\u0161el, mu nasko\u010dila hus\u00ed k\u016f\u017ee, a on s\u00e1m m\u011bl n\u00e1hle probl\u00e9m udr\u017eet se na nohou. Nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b z\u00edral do tmav\u00e9ho vzduchopr\u00e1zdna p\u0159ed sebou, zoufale t\u00e1pal po kysl\u00edku a vn\u00edmal, jak tlak v jeho b\u0159\u00ed\u0161ku pomalu ustupoval. Nebyla to Chantelle. Nyn\u00ed si t\u00edm byl u\u017e stoprocentn\u011b jist\u00fd. V\u00e1hav\u011b postoupil o krok dop\u0159edu.<\/div>\n
Nedok\u00e1zal rozeznat jeho tv\u00e1\u0159, nemohl se mu zad\u00edvat do o\u010d\u00ed, p\u0159esto jej c\u00edtil. Z Tomova t\u011bla s\u00e1lal chlad, nutil Billa, oble\u010den\u00e9ho jenom v t\u00edlku a tepl\u00e1k\u00e1ch, couvat, on se v\u0161ak ani nepohnul. Dlan\u00ed si pohladil malinko vy\u010dn\u00edvaj\u00edc\u00ed b\u0159\u00ed\u0161ko, a kdyby mu jeho miminko rozum\u011blo, ur\u010dit\u011b by mu \u0159ekl jednu jedinou v\u011bc: „T\u00e1ta se vr\u00e1til…“<\/em>  <\/div>\n
„Ahoj,“ vydechl t\u00e9m\u011b\u0159 nesly\u0161n\u011b. Hlas se mu t\u0159\u00e1sl \u00fapln\u011b stejn\u011b, jako ten Tom\u016fv. Bojoval s neskute\u010dnou touhou, vrhnout se mu kolem krku a u\u017e nikdy jej nepustit. Cht\u011bl se nechat sev\u0159\u00edt v jeho n\u00e1ru\u010d\u00ed a v\u011b\u0159it, \u017ee bude zase v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku, ale b\u00e1l se. B\u00e1l se, \u017ee pokud by ud\u011blal jedin\u00fd krok, Tom by se n\u00e1hle rozplynul a jedin\u00e9, co by po n\u011bm z\u016fstalo, by byla jeho kouzeln\u00e1 v\u016fn\u011b, kter\u00e1 Billa tolik pobl\u00e1znila.<\/div>\n
Cht\u011bl mu toho tolik \u0159\u00edct, za ten t\u00fdden se mu v mysli vyno\u0159ilo neskute\u010dn\u00e9 mno\u017estv\u00ed ot\u00e1zek a on jenom t\u00e1pal po odpov\u011bd\u00edch, kter\u00fdch se mu nedost\u00e1valo. P\u0159esto jej n\u00e1hle nenapadla jedna jedin\u00e1.<\/div>\n
Zhluboka se nadechl a dokon\u010dil svou zk\u00e1zu. Ten jeden jedin\u00fd krok, kter\u00fd je d\u011blil, zp\u016fsobil p\u0159\u00edmo bou\u0159i. Netu\u0161ili, kdo se pohnul jako prvn\u00ed, p\u0159esto se v p\u0159\u00ed\u0161t\u00edch vte\u0159in\u00e1ch nal\u00e9hav\u011b obj\u00edmali a zoufale se k sob\u011b tiskli. Dny, kter\u00e9 str\u00e1vili jeden bez druh\u00e9ho, si pomalu vyb\u00edraly svou da\u0148 a oni se nedok\u00e1zali naba\u017eit toho pocitu, \u017ee jsou zase spolu. Bill se poslepu dot\u00fdkal Tomovy tv\u00e1\u0159e, kone\u010dky prst\u016f ji hladil a zlehka ji l\u00edbal. Cht\u011bl jej sv\u00fdm t\u011blem zah\u0159\u00e1t. Rychle z n\u011bj stahoval vlhk\u00e9 oble\u010den\u00ed a Tom se v jeho rukou m\u011bnil na hadrovou panenku. Nem\u011bl s\u00edlu h\u00fdbat se, ledva se dr\u017eel na nohou. Po tv\u00e1\u0159i mu st\u00e9kaly hork\u00e9 slzy, kter\u00fdch se nedok\u00e1zal zbavit a on netou\u017eil po ni\u010dem jin\u00e9m, ne\u017e dr\u017eet Billa ve sv\u00e9m n\u00e1ru\u010d\u00ed a u\u017e nikdy jej neopustit. Bill byl toti\u017e jedinou osobou, kter\u00e1 mu je\u0161t\u011b z\u016fstala. <\/div>\n
\n
„Nadzvedni ruce.“<\/div>\n
Tom ti\u0161e vzlykl, p\u0159esto uposlechl Bill\u016fv m\u011bkk\u00fd hlas. Cht\u011bl mu to vysv\u011btlit. Nerozum\u011bl, pro\u010d byl na n\u011bj Bill tak hodn\u00fd po tom, co od n\u011bj bez rozlou\u010den\u00ed ode\u0161el.<\/div>\n
„Bille, mus\u00edm ti to vysv\u011btlit,“ vydechl \u0161eptem a zlehka se dotkl Billovy tv\u00e1\u0159e. Bill se pod t\u00edm dotekem zachv\u011bl, na kr\u00e1tkou chv\u00edli p\u0159iv\u0159el v\u00ed\u010dka a \u0161\u0165astn\u011b se usm\u00e1l. P\u0159ilo\u017eil si Tomovy ledov\u00e9 prsty ke sv\u00fdm rt\u016fm a zlehka je l\u00edbal. Nepot\u0159eboval vysv\u011btlen\u00ed. Nepot\u0159eboval dokonce ani jedinou malou omluvu za v\u0161echno to tr\u00e1pen\u00ed, kter\u00fdm si za posledn\u00ed t\u00fdden pro\u0161el. Tom se mu p\u0159eci vr\u00e1til. Vr\u00e1til se i bez toho, aby jej n\u011bjak kontaktoval. Dokonce mu nemusel ani pos\u00edlat sv\u016fj dopis. Vr\u00e1til se proto, \u017ee cht\u011bl.  <\/div>\n
Bill mu pomohl posadit se na Samovu post\u00fdlku, p\u0159ikryl jej teplou dekou a s\u00e1m si p\u0159ed n\u011bj klekl a tv\u00e1\u0159\u00ed se op\u0159el o Tomova kolena. C\u00edtil, jak jej Tom zlehka hladil po vlasech a on se a\u017e tehdy c\u00edtil \u00fapln\u00fd. Kone\u010dn\u011b dok\u00e1zal klidn\u011b d\u00fdchat a neb\u00e1l se dal\u0161\u00edho dne.<\/div>\n
„Cht\u011bl jsem se vr\u00e1tit. Cht\u011bl jsem se vr\u00e1tit hned ten den, co jsem od tebe ode\u0161el, ale,“ Tom\u016fv hlas byl zvl\u00e1\u0161tn\u011b neklidn\u00fd. Pln\u00fd zoufalstv\u00ed, v n\u011bkter\u00fdch okam\u017eic\u00edch se dokonce prol\u00ednal s pl\u00e1\u010dem. Necht\u011bl mu to \u0159\u00edct, proto\u017ee jej necht\u011bl zbyte\u010dn\u011b tr\u00e1pit te\u010f, kdy\u017e \u010dekal to mali\u010dk\u00e9, ale lh\u00e1t mu nedok\u00e1zal. A jinou omluvu pro sv\u00e9 chov\u00e1n\u00ed ani nem\u011bl. Pot\u0159eboval uti\u0161it, pot\u0159eboval Billovu bl\u00edzkost, aby mu pomohla p\u0159ekonat v\u0161echnu tu bolest, kterou posledn\u00ed dny c\u00edtil.<\/div>\n
„Ale co?“ Bill k n\u011bmu zvedl svou nevinnou tv\u00e1\u0159, v t\u0159pytu sn\u011bhov\u00fdch vlo\u010dek dok\u00e1zal rozeznat rysy jeho obli\u010deje, a d\u00edky tomu se na n\u011bj mohl kone\u010dn\u011b dlouze zad\u00edvat.<\/div>\n
\n

„M\u016fj d\u011bda um\u0159el,“ Tomova slova se ztr\u00e1cela v jeho bezmocn\u00e9m pl\u00e1\u010di a Bill si a\u017e tehdy uv\u011bdomil, \u017ee ta bolest, ukr\u00fdvaj\u00edc\u00ed se hluboko v Tomov\u00fdch o\u010d\u00edch, byla opodstatn\u011bn\u00e1.<\/p><\/div>\n

„Co\u017ee? J-jak,“  Bill chrlil jednu ot\u00e1zku za druhou. Nedok\u00e1zal uv\u011b\u0159it, \u017ee by ten mil\u00fd star\u00fd p\u00e1n, kter\u00e9ho si dokonce i mal\u00fd Sam tolik obl\u00edbil, um\u0159el. Pozval je p\u0159eci k sob\u011b na venkov. \u0158ekl, \u017ee za n\u00edm budou moct zajet, kdykoliv budou cht\u00edt. Nemohla to b\u00fdt pravda.<\/div>\n
\n

„T\u00e1ta mu volal. Po\u0159\u00e1d jej otravoval s t\u00edm, \u017ee chce jeho chalupu prodat. A i kdy\u017e jsem jej prosil, aby mu dal pokoj, neud\u011blal tak. Stra\u0161n\u011b se poh\u00e1dali a d\u011bda dostal infarkt,“ v\u00edc u\u017e \u0159\u00edct nedok\u00e1zal, proto\u017ee se op\u011bt rozplakal. Bill si dlan\u00ed ut\u0159el drobn\u00e9 slzy, kter\u00e9 mu st\u00e9kaly po tv\u00e1\u0159i, posadil se mu na kl\u00edn a sev\u0159el jej ve sv\u00e9m n\u00e1ru\u010d\u00ed. Tom se k n\u011bmu nal\u00e9hav\u011b p\u0159itiskl a tlumil mu sv\u00e9 vzlyky v dlouh\u00fdch vlasech.<\/p><\/div>\n

„T\u00e1ta mu nep\u0159i\u0161el ani na poh\u0159eb. Nikdy jej nem\u011bl r\u00e1d. Ani ke mn\u011b nikdy nic nec\u00edtil,“  Bill mu l\u00e1skypln\u011b p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl po z\u00e1dech a ka\u017edou chvilku jej opatrn\u011b pol\u00edbil do vlas\u016f.  <\/div>\n
„Tv\u016fj d\u011bde\u010dek byl \u00fa\u017easn\u00fd  \u010dlov\u011bk. M\u011bl neskute\u010dn\u011b dobr\u00e9 srdce, \u00fapln\u011b stejn\u011b jako ty, a j\u00e1 bych si moc p\u0159\u00e1l, aby bylo na\u0161e mali\u010dk\u00e9 taky tak \u00fa\u017easn\u00e9,“ Tom po chvilce p\u0159estal plakat a p\u0159\u00edmo bez dechu se p\u0159itiskl ke rt\u016fm sv\u00e9 jedin\u00e9 l\u00e1sky. Jejich polibky byly dlouh\u00e9 a v\u00e1\u0161niv\u00e9. D\u00edky nim Tom pomalu zapom\u00ednal na sv\u00e9 tr\u00e1pen\u00ed. Tiskl si k sob\u011b Billa celou silou, rukama mu zaj\u00ed\u017ed\u011bl po kr\u00e1tk\u00e9 t\u00edlko a hladil jeho horkou k\u016f\u017ei.<\/div>\n
„U\u017e m\u00e1m jenom tebe a to miminko. Ani nev\u00ed\u0161, jak jste mi chyb\u011bli. Ani na toho mal\u00e9ho \u0161punt\u00edka jsem nedok\u00e1zal p\u0159estat myslet,“ po dlouh\u00e9 dob\u011b se kr\u00e1tce pousm\u00e1l a uk\u00e1zal sm\u011brem k Billov\u011b posteli, na kter\u00e9 le\u017eelo drobn\u00e9 t\u011bl\u00ed\u010dko blon\u010fat\u00e9ho chlapce.<\/div>\n
„Zbl\u00e1zn\u00ed se radost\u00ed, a\u017e t\u011b tady r\u00e1no najde,“ Bill se m\u011bkce usm\u00e1l proti Tomov\u00fdm rt\u016fm a je\u0161t\u011b jednou jej dlouze pol\u00edbil.<\/div>\n
\n

„Cht\u011bl bych ho adoptovat, aby mohl \u017e\u00edt u\u017e jenom s n\u00e1ma…“<\/p>\n<\/div>\n

autor: B-kay<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay „Ahoj,“ ozvalo se po chvilce rozt\u0159esen\u00fdm hlasem. Ten hlas v Billovi dok\u00e1zal rozechv\u00edt ka\u017edou \u010d\u00e1ste\u010dku jeho t\u011bla. Ve chv\u00edli, co jej usly\u0161el, mu nasko\u010dila hus\u00ed k\u016f\u017ee, a on s\u00e1m m\u011bl n\u00e1hle probl\u00e9m udr\u017eet se na nohou. Nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b z\u00edral do tmav\u00e9ho vzduchopr\u00e1zdna<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[313],"tags":[],"class_list":["post-11539","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-laska-b-kay"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11539","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=11539"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11539\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=11539"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=11539"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=11539"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}