{"id":11551,"date":"2010-06-04T15:30:00","date_gmt":"2010-06-04T14:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=11523"},"modified":"2010-06-04T15:30:00","modified_gmt":"2010-06-04T14:30:00","slug":"laska-41","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/06\/04\/laska-41\/","title":{"rendered":"L\u00e1ska 41."},"content":{"rendered":"<div><strong>autor: B-kay<\/strong><\/p>\n<\/div>\n<div><\/div>\n<div><img decoding=\"async\" title=\"387\" class=\"left\" src=\"http:\/\/twincestblog.cz\/wp-content\/uploads\/0645b9a1e0_62780946_o2.gif\" alt=\"387\" \/><\/div>\n<div>Tom v dlan\u00edch ji\u017e n\u011bkolik minut dr\u017eel mal\u00fd poskl\u00e1dan\u00fd kousek pap\u00edru. Sed\u011bl na posteli, vedle ti\u0161e sp\u00edc\u00edho Billa, a nep\u0159\u00edtomn\u00fdm pohledem sledoval pr\u00e1zdnotu p\u0159ed sebou. C\u00edtil se tak podle a nep\u0159\u00edjemn\u011b. Je\u0161t\u011b nikdy p\u0159edt\u00edm nec\u00edtil takovou bezmoc jako pr\u00e1v\u011b v tu chv\u00edli. Nedovolovala mu mluvit, sv\u00edrala mu hrdlo a ot\u0159\u00e1sala ka\u017edou bu\u0148kou jeho t\u011bla. V hrudi mu mocn\u011b bilo um\u00edraj\u00edc\u00ed srdce, kter\u00e9 jako by se s ka\u017edou vte\u0159inou rozl\u00e9talo na miliony kousk\u016f&#8230; &nbsp;<\/div>\n<div>Pod o\u010dima m\u011bl vlhk\u00e9&nbsp; stopy po slz\u00e1ch, p\u0159esto se sna\u017eil ze v\u0161ech sil nepropadnout \u00fazkosti. Necht\u011bl plakat. Pl\u00e1\u010d byl jedinou v\u011bc\u00ed, kterou si skute\u010dn\u011b zakazoval.<\/div>\n<div>Kdyby se te\u010f rozplakal, nedok\u00e1zal by ti\u0161it sv\u00e9 zoufal\u00e9 vzlyky a Billa by jist\u011b sv\u00fdm pl\u00e1\u010dem probudil. A to necht\u011bl. Cht\u011bl odej\u00edt ti\u0161e, bez zbyte\u010dn\u00fdch ot\u00e1zek, bez nekone\u010dn\u00e9ho lou\u010den\u00ed. Byl si t\u00e9m\u011b\u0159 jist, \u017ee by mu to Bill nedovolil. A \u010d\u00edm v\u00edce nad n\u011b\u010d\u00edm takov\u00fdm p\u0159em\u00fd\u0161lel, t\u00edm m\u00e9n\u011b se mu cht\u011blo vst\u00e1t, p\u0159ehodit si p\u0159es rameno velikou cestovn\u00ed ta\u0161ku a odej\u00edt. Moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, jak siln\u00e1 r\u00e1na to pro oba m\u011bla b\u00fdt, p\u0159esto byl pevn\u011b rozhodnut. P\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm t\u00e9m\u011b\u0159 celou noc a nyn\u00ed si byl jist\u00fd, \u017ee nedovol\u00ed, aby je Chantelle rozd\u011blila. Tu radost j\u00ed nemohl dovolit. Cht\u011bl odej\u00edt s\u00e1m a dobrovoln\u011b. D\u011blal to jenom kv\u016fli Billovi a jejich d\u011b\u0165\u00e1tku. Nemohl dovolit, aby jim, nebo mal\u00e9mu Samovi, je\u0161t\u011b n\u011bkdy ubl\u00ed\u017eila. &nbsp;<\/div>\n<div>Siln\u011b&nbsp;stiskl v\u00ed\u010dka a ne\u0161\u0165astn\u011b&nbsp;zvr\u00e1til hlavu. Zoufal\u00fd vzlyk se mu prodral skrz pevn\u011b semknut\u00e9 rty, i kdy\u017e se moc sna\u017eil, zastavit jej. Na kr\u00e1tkou chv\u00edli nedok\u00e1zal popadnout dech. T\u0159\u00e1sl se bolest\u00ed, nen\u00e1vid\u011bl s\u00e1m sebe za to, jak moc se chystal Billovi ubl\u00ed\u017eit. Donekone\u010dna si opakoval, \u017ee to tak jist\u011b bude lep\u0161\u00ed, s\u00e1m tomu v\u0161ak jaksi p\u0159est\u00e1val v\u011b\u0159it.<\/div>\n<hr \/>\n<div>Noc, kterou spolu pro\u017eili, byla p\u0159\u00edmo n\u00e1dhern\u00e1. Stra\u0161n\u011b&nbsp;dlouho se t\u011b\u0161ili z jejich miminka, hr\u00e1li si s mal\u00fdma boti\u010dkama, a nakonec mu Bill spokojen\u011b usnul v n\u00e1ru\u010d\u00ed. Dr\u017eet v n\u00e1ru\u010d\u00ed Billovo k\u0159ehk\u00e9 t\u011blo s v\u011bdom\u00edm, \u017ee v n\u011bm roste jeho syn, nebo dcerka, bylo sice neskute\u010dn\u011b dokonal\u00e9, ale pr\u00e1v\u011b tehdy si uv\u011bdomil, \u017ee je tady velik\u00e1 mo\u017enost, aby Bill o to mali\u010dk\u00e9 p\u0159i\u0161el. Jeho t\u011bhotenstv\u00ed bylo p\u0159eci rizikov\u00e9 a jeho nejv\u011bt\u0161\u00edm rizikem se nev\u011bdomky st\u00e1val pr\u00e1v\u011b Tom\u2026 &nbsp;<\/div>\n<div>&#8222;Ach Bille,&#8220;&nbsp;Billovo jm\u00e9no zaniklo v jeho tich\u00fdch vzlyc\u00edch. A\u0165&nbsp;se sna\u017eil sebev\u00edc, nedok\u00e1zal to v sob\u011b potla\u010dit. Naposled se na n\u011bj zad\u00edval. Uplakan\u00fdma o\u010dima, se vp\u00edjel do jeho klidn\u00e9 tv\u00e1\u0159e. Nemohl se jej dotknout, nemohl jej pol\u00edbit, dokonce ani naposled \u0159\u00edct, jak moc jej miluje. T\u0159esouc\u00ed se dlan\u00ed p\u0159itiskl kousek pap\u00edru ke sv\u00fdm rt\u016fm, vroucn\u011b jej pol\u00edbil a polo\u017eil jej na m\u00edste\u010dko vedle n\u011bj. Naposled se nadechl v\u016fn\u011b, kter\u00e1 se nesla pokojem. Kone\u010dky prst\u016f pohladil malink\u00e9 botky, kter\u00e9 Bill je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d dr\u017eel ve sv\u00fdch dlan\u00edch.<\/div>\n<div>&#8222;Sbohem,&#8220; vydechl, i kdy\u017e si byl v\u00edce ne\u017e jist, \u017ee jej Bill stejn\u011b sly\u0161et nem\u016f\u017ee. Mo\u017en\u00e1 to tak bylo i lep\u0161\u00ed. Zbl\u00e1znil by se, kdyby se s n\u00edm m\u011bl lou\u010dit. U\u017e takhle to bylo neskute\u010dn\u011b t\u011b\u017ek\u00e9. Na nic v\u00edc u\u017e ne\u010dekal. Ne\u010dekan\u011b prudce vstal z postele, p\u0159ehodil si p\u0159es rameno p\u0159ezku sv\u00e9 ta\u0161ky a bez jedin\u00e9ho ohl\u00e9dnut\u00ed vyb\u011bhl ze dve\u0159\u00ed&#8230; &nbsp;<\/div>\n<div><em>Drah\u00fd&nbsp; Bille.<\/em><\/div>\n<div><em>U\u017e&nbsp; jako mal\u00fd&nbsp;kluk jsem byl tot\u00e1ln\u00edm antitalentem na slohy, a proto to, co ti te\u010f nap\u00ed\u0161u, bude z\u0159ejm\u011b kr\u00e1tk\u00e9 a nebude to ani z poloviny vystihovat to, co k tob\u011b c\u00edt\u00edm. Kdy\u017e \u010dte\u0161 tyhle \u0159\u00e1dky, znamen\u00e1 to, \u017ee jsi z\u0159ejm\u011b zjistil, \u017ee n\u011bco nen\u00ed v po\u0159\u00e1dku a j\u00e1 u tebe u\u017e nejsem. V\u011b\u0159 mi, necht\u011bl jsem odej\u00edt. Opravdu jsem t\u011b necht\u011bl opustit, a u\u017e v\u016fbec ne po tom, co jsem ti sliboval, \u017ee ti nikdy neubl\u00ed\u017e\u00edm. Pr\u00e1v\u011b proto jsem to v\u0161ak ud\u011blat musel. Odej\u00edt, abych ti u\u017e nemohl v\u00edc ubl\u00ed\u017eit. Ud\u011blal jsem stra\u0161nou hloupost odej\u00edt takhle p\u0159ed V\u00e1noci, ale v\u011b\u0159 mi, \u017ee to tak bude lep\u0161\u00ed. Nem\u016f\u017eu dovolit, aby ti Chantelle kv\u016fli mn\u011b ubli\u017eovala. \u0158ekla mi, \u017ee ud\u011bl\u00e1 cokoliv proto, aby n\u00e1s rozd\u011blila, a to by ve tv\u00e9m stavu nebylo nejlep\u0161\u00ed. Mus\u00ed\u0161 mi sl\u00edbit, \u017ee d\u00e1\u0161 na sebe i mal\u00e9ho Samyho pozor. \u017de se bude\u0161 opatrovat a d\u00e1\u0161 pozor na na\u0161e mali\u010dk\u00e9, proto\u017ee j\u00e1 si pro v\u00e1s p\u0159ijdu. Slibuju, \u017ee si pro v\u00e1s p\u0159ijdu, Bille!<\/em><\/div>\n<div><em>V\u00edm, \u017ee to bude ze za\u010d\u00e1tku stra\u0161n\u011b&nbsp; t\u011b\u017ek\u00e9. U\u017e&nbsp;te\u010f se c\u00edt\u00edm neskute\u010dn\u011b pr\u00e1zdn\u00fd, a to le\u017e\u00edm vedle tebe a d\u00edv\u00e1m se do tv\u00e9 n\u00e1dhern\u00e9 tv\u00e1\u0159e. C\u00edt\u00edm se tak, proto\u017ee v\u00edm, jak moc to bude bolet. Kdy\u017e ti bude nejh\u016f\u0159, p\u0159itul si k sob\u011b Samyho, proto\u017ee to d\u00edt\u011b t\u011b moc pot\u0159ebuje. Oba te\u010f mus\u00edme b\u00fdt moc siln\u00ed.<\/em><\/div>\n<div><em>Moc t\u011b&nbsp; miluju<\/em><\/div>\n<div><em>Tom&#8230;<\/em><\/p>\n<\/div>\n<div>Mal\u00fd kousek pap\u00edru proklouzl bez v\u011bt\u0161\u00edch probl\u00e9m\u016f mezi Billov\u00fdmi prsty a on se v\u016fbec neobt\u011b\u017eoval, zvedat jej. U\u017e to bylo p\u0159esn\u011b t\u00fdden, co si ten list \u010detl poprv\u00e9 a od t\u00e9 doby si jej p\u0159e\u010detl snad stokr\u00e1t. Na okraj\u00edch byl m\u00edrn\u011b poma\u010dkan\u00fd, n\u011bkter\u00e1 slova byla rozpita d\u00edky jeho slz\u00e1m. Zahled\u011bl se do vzduchopr\u00e1zdna p\u0159ed sebou a t\u011b\u017ece polkl. U\u017e nem\u011bl s\u00edlu plakat. Jeho pohled byl a\u017e nep\u0159irozen\u011b pr\u00e1zdn\u00fd. Ve tv\u00e1\u0159i byl je\u0161t\u011b bled\u0161\u00ed, ne\u017e kdy p\u0159edt\u00edm, a m\u00edsto toho, aby se sna\u017eil bojovat kv\u016fli jejich miminku, on sv\u016fj boj vzd\u00e1val. Ka\u017ed\u00fd den \u010dekal, \u017ee se Tom objev\u00ed u jejich dve\u0159\u00ed. Tajn\u011b doufal, \u017ee si to v\u0161echno rozmysl\u00ed a vr\u00e1t\u00ed se. Ka\u017ed\u00fdm dnem prosil v\u00edce a v\u00edce, ale Tom se stejn\u011b nevr\u00e1til.<\/div>\n<div>Prvn\u00ed&nbsp;dny jenom proplakal zav\u0159en\u00fd&nbsp;ve sv\u00e9m pokoji, ignoruj\u00edc jakoukoliv spole\u010dnost. Nemyslel na to, \u017ee t\u00edm sv\u00e9mu miminku ubli\u017euje, na ni\u010dem mu v tu chv\u00edli nez\u00e1le\u017eelo.<\/div>\n<div>Tentokr\u00e1t v\u0161ak pomalu za\u010d\u00ednal ch\u00e1pat souvislost Tomov\u00fdch slov. &nbsp;<\/div>\n<div><em>Slibuju, \u017ee&nbsp;si pro v\u00e1s p\u0159ijdu, Bille!<\/em><\/p>\n<\/div>\n<div>Tahle jedin\u00e1 v\u011bta jej udr\u017eovala je\u0161t\u011b na\u017eivu. D\u00edky n\u00ed v sob\u011b nach\u00e1zel ka\u017ed\u00e9 r\u00e1no s\u00edlu vst\u00e1t a ve\u010der zase ul\u00e9hat do postele. Jenom ona se stala jeho jedinou nad\u011bj\u00ed, \u017ee se k n\u011bmu je\u0161t\u011b n\u011bkdy vr\u00e1t\u00ed.<\/div>\n<div>&#8222;Mil\u00e1\u010dku,&#8220;&nbsp;ve dve\u0159\u00edch kuchyn\u011b&nbsp;se najednou zjevila Simonina utr\u00e1pen\u00e1&nbsp; tv\u00e1\u0159. V n\u00e1ru\u010d\u00ed nesla sv\u00e9ho mal\u00e9ho vnou\u010dka, kter\u00fd se na sv\u00e9ho str\u00fd\u010dka d\u00edval p\u0159\u00edmo zdrcen\u00fdma o\u010dkama. Nerozum\u011bl ni\u010demu, co se kolem n\u011bj d\u011blo. Bill byl op\u011bt tak smutn\u00fd, jako p\u0159edt\u00edm a Tom od nich ode\u0161el.<\/div>\n<div>&#8222;U\u017e&nbsp;bys to nem\u011bl&nbsp; \u010d\u00edst, Bille,&#8220; opatrn\u011b uk\u00e1zala na Tom\u016fv dopis, kter\u00fd se v\u00e1lel na podlaze pod stolem. Bill neodpov\u011bd\u011bl, jenom sklonil tv\u00e1\u0159, obli\u010dej zk\u0159ivil bolest\u00ed a ze v\u0161ech sil se sna\u017eil zabr\u00e1nit slz\u00e1m, kter\u00e9 jej nutily lapat po dechu.<\/div>\n<div>&#8222;M\u011bl bys na to na chvilku zapomenout. Co kdybychom za\u0161li v\u0161ichni t\u0159i do m\u011bsta? Za dva t\u00fddny jsou p\u0159eci V\u00e1noce, Bille. Venku je n\u00e1dhern\u011b, hust\u011b sn\u011b\u017e\u00ed. Ty m\u00e1\u0161 sn\u00edh p\u0159eci r\u00e1d. Miloval jsi V\u00e1noce,&#8220; Simone u\u017e netu\u0161ila, co by m\u011bla sam\u00fdm zoufalstv\u00edm \u0159\u00edct a Sami se neodv\u00e1\u017eil promluvit ani sl\u016fvko. Bill si ti\u0161e povzdechl. M\u011bla pravdu. Mohl by na n\u011bj alespo\u0148 na chvilinku p\u0159estat myslet. I pro to mali\u010dk\u00e9 by to bylo jist\u011b lep\u0161\u00ed. Proto se na n\u011b chab\u011b pousm\u00e1l a p\u0159ik\u00fdvl. &nbsp;<\/div>\n<div>&#8222;Jup\u00ed\u00ed\u00ed, Bill\u00ed, postav\u00edme si sn\u011bhul\u00e1ka? Pros\u00edm, pros\u00edm,&#8220; Sami se nad\u0161en\u011b vrhl ke sv\u00e9mu str\u00fd\u010dkovi, vylezl si mu na kl\u00edn a pevn\u011b jej objal<em>. &#8222;Kdy\u017e ti bude nejh\u016f\u0159, p\u0159itul si k sob\u011b Samyho, proto\u017ee to d\u00edt\u011b t\u011b moc pot\u0159ebuje&#8220;\u2026<\/em> Bill ti\u0161e za\u00fap\u011bl a stiskl drobn\u00e9 t\u011bl\u00ed\u010dko sv\u00e9ho synovce je\u0161t\u011b v\u00edce. Zlehka jej l\u00edbal do rozevl\u00e1t\u00fdch vl\u00e1sk\u016f a vn\u00edmal chv\u011bn\u00ed ve sv\u00e9m b\u0159\u00ed\u0161ku. Cht\u011bl, aby t\u011bch n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f ub\u011bhlo jako voda a on mohl dr\u017eet sv\u00e9 miminko v n\u00e1ru\u010d\u00ed. Cht\u011bl v\u011b\u0159it, \u017ee se Tom vr\u00e1t\u00ed. V\u011b\u0159il tomu, proto\u017ee \u010das V\u00e1noc byl \u010dasem spln\u011bn\u00fdch p\u0159\u00e1n\u00ed a \u010dasem kouzeln\u00fdm, a on v kouzlo V\u00e1noc v\u011b\u0159il od mali\u010dka\u2026 &nbsp;<\/div>\n<div><em>&#8222;Tome,<\/em><\/div>\n<div><em>stra\u0161n\u011b dlouho jsem v sob\u011b potla\u010doval touhu napsat ti, ale nyn\u00ed jsem to \u00fapln\u011b potla\u010dit nedok\u00e1zal. Dnes to bylo poprv\u00e9, co jsem vy\u0161el ze sv\u00e9ho pokoje a pro\u017eil jsem \u00fapln\u011b norm\u00e1ln\u00ed den. Alespo\u0148<\/em> <em>na chvilku jsem p\u0159estal vn\u00edmat bolest, kterou mi zanechalo m\u00e9 srdce, kdy\u017e zmizelo s tebou. Ka\u017edou noc se mi o tob\u011b zd\u00e1 a j\u00e1 se z t\u011bch sn\u016f nechci probudit. Kdy\u017e r\u00e1no vst\u00e1v\u00e1m, nechci otev\u0159\u00edt o\u010di a uvid\u011bt tu pr\u00e1zdnotu, kter\u00e1 m\u011b n\u00e1hle op\u011bt obklopila. C\u00edt\u00edm kolem sebe tvou v\u016fni, p\u0159esto t\u011b nikde nevid\u00edm.<\/em><\/div>\n<div><em>V\u00edm, \u017ees ode\u0161el proto, abys m\u011b i na\u0161e d\u00edt\u011b uchr\u00e1nil, ale t\u00edmhle m\u011b ni\u010d\u00ed\u0161. Chantelle se mi vysm\u00edv\u00e1 ka\u017ed\u00fdm dnem v\u00edc a v\u00edc, a j\u00e1 u\u017e nem\u00e1m s\u00edlu bojovat d\u00e1l. Kdyby mi nerostlo pod srdcem tvoje miminko, z\u0159ejm\u011b bych nev\u011b\u0159il, \u017ee se to v\u0161echno mezi n\u00e1ma skute\u010dn\u011b stalo. N\u00e1hle mi to p\u0159ipad\u00e1 jako z\u00e1zrak, z\u00e1zrak, za kter\u00fd ti nikdy nebudu moct dostate\u010dn\u011b pod\u011bkovat. P\u0159esto m\u00e1m je\u0161t\u011b jednu jedinou malou prosbu. Ve jm\u00e9nu na\u0161\u00ed l\u00e1sky a vzpom\u00ednky na to, co se mezi n\u00e1ma stalo, t\u011b pros\u00edm, aby ses vr\u00e1til, proto\u017ee bez tebe nem\u016f\u017eu b\u00fdt. Moje b\u0159\u00ed\u0161ko u\u017e pomalu roste a j\u00e1 chci, abychom se z na\u0161eho d\u00edt\u011bte t\u011b\u0161ili spole\u010dn\u011b. Tome, pros\u00edm, pokud pro tebe skute\u010dn\u011b je\u0161t\u011b n\u011bco znamen\u00e1m, vra\u0165<\/em> <em>se mi.<\/em><\/div>\n<div><em>Bill\u2026<\/em><\/p>\n<\/div>\n<div>Je\u0161t\u011b jednou o\u010dima p\u0159el\u00e9tl sv\u016fj list, poskl\u00e1dal ho do ob\u00e1lky a p\u0159ibalil k n\u011bmu i obr\u00e1zek, kter\u00fd Sam namaloval pro Toma. Odes\u00edlal to na adresu Tomova d\u011bde\u010dka. Jinou neznal. Nezb\u00fdvalo mu nic jin\u00e9ho ne\u017e \u010dekat. \u010cekat a doufat. Ob\u00e1lku polo\u017eil na no\u010dn\u00ed stolek, zhasl malou stoln\u00ed lampi\u010dku a opatrn\u011b se polo\u017eil na z\u00e1da. L\u00e1skypln\u011b pohladil Samyho po vlasech, pe\u010dliv\u011b jej p\u0159ikryl a p\u0159itulil se k n\u011bmu. Zav\u0159el o\u010di, zhluboka se nadechl a jednou dlan\u00ed si zlehka pohladil malinko vypoukl\u00e9 b\u0159\u00ed\u0161ko.<\/div>\n<div>&#8222;Dobrou noc,&#8220;&nbsp;za\u0161eptal sv\u00e9mu miminku a po dlouh\u00e9&nbsp;dob\u011b&nbsp;se zlehka pousm\u00e1l. Pomalu upadal do \u0159\u00ed\u0161e sn\u016f, kdy\u017e se najednou dve\u0159e jeho pokoje ti\u0161e otev\u0159ely a on se prudce posadil. Frekvence jeho dechu se mnohon\u00e1sobn\u011b zv\u00fd\u0161ila. M\u011bl strach.<\/div>\n<div>Nejist\u011b&nbsp;vzhl\u00ed\u017eel ke st\u00ednu osoby, kter\u00e1&nbsp;jenom post\u00e1vala u dve\u0159\u00ed a neh\u00fdbala se. Dovnit\u0159&nbsp;prostupoval zvl\u00e1\u0161tn\u00ed&nbsp;chlad, nebylo sly\u0161et nic, jenom nal\u00e9hav\u00e9 d\u00fdch\u00e1n\u00ed jeho i t\u00e9 druh\u00e9 osoby.<\/div>\n<div>&#8222;Chantelle?&#8220;&nbsp;Bill opatrn\u011b&nbsp;vylezl z postele a ud\u011blal n\u011bkolik kr\u00e1tk\u00fdch krok\u016f&nbsp; dop\u0159edu.<\/div>\n<div>&#8222;Jsi to ty?&#8220;&nbsp;zeptal se tich\u00fdm hlasem a nat\u00e1hl k osob\u011b&nbsp;dla\u0148.&nbsp;<\/div>\n<div>&#8222;Pros\u00edm, odpov\u011bz,&#8220;&nbsp; za\u0161eptal zoufale. B\u00e1l se ud\u011blat je\u0161t\u011b jeden krok\u2026 &nbsp;<\/div>\n<div><strong>autor: B-kay<\/strong><\/div>\n<div><strong>betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>autor: B-kay Tom v dlan\u00edch ji\u017e n\u011bkolik minut dr\u017eel mal\u00fd poskl\u00e1dan\u00fd kousek pap\u00edru. Sed\u011bl na posteli, vedle ti\u0161e sp\u00edc\u00edho Billa, a nep\u0159\u00edtomn\u00fdm pohledem sledoval pr\u00e1zdnotu p\u0159ed sebou. C\u00edtil se tak podle a nep\u0159\u00edjemn\u011b. Je\u0161t\u011b nikdy p\u0159edt\u00edm nec\u00edtil takovou bezmoc jako pr\u00e1v\u011b v<\/p>\n<p class=\"link-more\"><a class=\"myButt \" href=\"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/06\/04\/laska-41\/\">Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[313],"tags":[],"class_list":["post-11551","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-laska-b-kay"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11551","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=11551"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11551\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=11551"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=11551"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=11551"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}