{"id":11557,"date":"2010-06-03T16:00:00","date_gmt":"2010-06-03T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=11529"},"modified":"2010-06-03T16:00:00","modified_gmt":"2010-06-03T15:00:00","slug":"najdu-tve-srdce-23","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/06\/03\/najdu-tve-srdce-23\/","title":{"rendered":"Najdu tv\u00e9 srdce 23."},"content":{"rendered":"
autor: Rachel<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Hn\u011bd\u00e9 mandlov\u00e9 o\u010di p\u00e1rkr\u00e1t zamrkaly proti rozz\u00e1\u0159en\u00fdm slune\u010dn\u00edm paprsk\u016fm, kter\u00e9 je svou z\u00e1\u0159\u00ed dok\u00e1zaly na okam\u017eik oslepit, a jejich majitel si rychle nasadil na nos tmav\u00e9 slune\u010dn\u00ed br\u00fdle. A\u017e do t\u00e9to chv\u00edle je nepot\u0159eboval, te\u010f kdy\u017e v\u0161ak zm\u011bnil sm\u011br cesty, staly se pro n\u011bj d\u00edky slunci nezbytn\u00fdmi. Popam\u011bti se poupravil a n\u011bkolika rychl\u00fdmi kr\u016f\u010dky dohnal vysokou, \u0161t\u00edhlou postavu mlad\u00edka p\u0159ed sebou, v mysli si vybavuj\u00edc, u \u010deho skon\u010dil.<\/div>\n
„A nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed byl ten mal\u00fd pon\u00edk, vid\u011bl jsi ho? V\u0161echny ty d\u011bti z n\u011bj byly \u00fapln\u011b nad\u0161en\u00e9. V\u016fbec se nediv\u00edm, \u017ee na sebe pok\u0159ikovaly a h\u00e1daly se, kdo se na n\u011bm sveze jako prvn\u00ed,“ pooto\u010dil se k mlad\u00edkovi po sv\u00e9m boku a z\u00e1\u0159iv\u011b se usm\u00e1l, vybavuj\u00edc si kr\u00e1sn\u00e9ho mal\u00e9ho pon\u00edka na Suein\u011b zahrad\u011b a spoustu d\u011bt\u00ed kolem n\u011bj, tak\u017ee nemohl vid\u011bt v\u00fdraz v chlapcov\u011b tv\u00e1\u0159i a jeho n\u00e1sledn\u00fd pohled na n\u011bj, kdy\u017e dopov\u011bd\u011bl posledn\u00ed v\u011btu.  <\/div>\n
Tomova tv\u00e1\u0159 sklopila sv\u016fj pohled a Tom se jen ml\u010dky zad\u00edval na \u0161pi\u010dky sv\u00fdch nov\u00fdch tenisek, ti\u0161e kr\u00e1\u010dej\u00edc dlouhou ulic\u00ed. P\u0159iv\u0159el v\u00ed\u010dka a ti\u0161e si povzdychl, kdy\u017e se jeho o\u010d\u00edm i po p\u00e1r vte\u0159in\u00e1ch naskytl t\u00e9m\u011b\u0159 toto\u017en\u00fd pohled jako p\u0159ed chv\u00edl\u00ed. Bill kr\u00e1\u010del o n\u011bco pomaleji vedle n\u011bj a se zasn\u011bn\u00fdm \u00fasm\u011bvem na rtech a rozz\u00e1\u0159en\u00fdma o\u010dima si u\u017e asi \u010dtvrthodiny s\u00e1m pro sebe pov\u00eddal o t\u00e9 nej\u00fa\u017easn\u011bj\u0161\u00ed d\u011btsk\u00e9 p\u00e1rty, kterou je\u0161t\u011b p\u0159ed chv\u00edl\u00ed vid\u011bl, a na kter\u00e9 byl.<\/div>\n
Od Schmidtova domu vy\u0161li do ru\u0161n\u00e9ho m\u011bsta sotva p\u0159ed dvaceti minutami, Bill v\u0161ak \u010das v\u016fbec nevn\u00edmal. Nevn\u00edmal nic a nikoho kolem sebe… dokonce ani Toma, kter\u00fd  u\u017e dobrou chv\u00edli nepromluvil ani slovo. Pokou\u0161el se s Billem promluvit, to, \u017ee je to zbyte\u010dn\u00e9, se mu v\u0161ak potvrdilo v okam\u017eiku, kdy Bill jeho ot\u00e1zku na to, kam te\u010f p\u016fjdou, nechal ot\u00e1zkou a vr\u00e1til se k hromad\u011b d\u00e1rk\u016f pro Sue.<\/div>\n
Tom si znova povzdychl a s\u00e1m pro sebe u\u017e pon\u011bkolik\u00e1t\u00e9 zavrt\u011bl hlavou. Nedalo se \u0159\u00edct, \u017ee by byl na\u0161tvan\u00fd, nebo se c\u00edtil uk\u0159ivd\u011bn\u00fd, to ne, jen… Na dne\u0161n\u00ed ve\u010der se opravdu moc t\u011b\u0161il, v\u00edc, ne\u017e na kter\u00fdkoli jin\u00fd. T\u011b\u0161il se, a\u017e bude Hailie v po\u0159\u00e1dku u Sue a oni budou m\u00edt kone\u010dn\u011b \u010das jen sami na sebe. A te\u010f, kdy\u017e jim kone\u010dn\u011b nic nebr\u00e1nilo a oba se mohli v\u011bnovat spoust\u011b p\u0159\u00edjemn\u00fdch v\u011bc\u00ed, Bill neb\u00e1snil o ni\u010dem jin\u00e9m, ne\u017e o Suein\u011b oslav\u011b. A mo\u017en\u00e1 to te\u010f Toma mrzelo nejv\u00edc. To, \u017ee ho \u010dernovl\u00e1sek za\u010d\u00ednal p\u0159ehl\u00ed\u017eet. <\/div>\n
\n
„Jsem r\u00e1d, \u017ee u\u017e  jsme \u0161li. Z toho pok\u0159ikov\u00e1n\u00ed a pi\u0161t\u011bn\u00ed u\u017e m\u011b  za\u010d\u00ednala bolet hlava,“ podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b reagoval na Billovu posledn\u00ed v\u011btu a zasunul ruce hloub\u011bji do kapes sv\u00fdch XXL kalhot, Bill v\u0161ak jakoby jeho odpov\u011b\u010f v\u016fbec nesly\u0161el. Znova se pousm\u00e1l a d\u00e1l pokra\u010doval ve sv\u00e9m monologu.<\/div>\n
„Sue mus\u00ed m\u00edt ur\u010dit\u011b  radost, kdy\u017e j\u00ed rodi\u010de tohle v\u0161echno dovolili. T\u011bch bal\u00f3nk\u016f, ozdob a v\u0161eho. Ur\u010dit\u011b to nebylo nejlevn\u011bj\u0161\u00ed, ale vypadalo to cel\u00e9 skv\u011ble, i ten mal\u00fd parket s d\u011btskou diskot\u00e9kou. \u0160koda, \u017ee nejsem d\u00edt\u011b, z\u00e1vid\u00edm Hailie a v\u0161em ostatn\u00edm. Pro\u010d jsme se tam vlastn\u011b nezdr\u017eeli d\u00e9le?“ obr\u00e1til se se svou ot\u00e1zkou k Tomovi, to, \u017ee je n\u011bco v nepo\u0159\u00e1dku, mu v\u0161ak do\u0161lo hned vz\u00e1p\u011bt\u00ed.<\/div>\n
Tom jen ledabyle pokr\u010dil rameny a pohodil hlavou. Pevn\u011b semknul rty a s v\u00e1\u017en\u00fdm v\u00fdrazem ve tv\u00e1\u0159i p\u0159idal do kroku, nech\u00e1vaj\u00edc tak Billa o kousek za sebou. \u00dasm\u011bv z Billov\u00fdch rt\u016f vymizel b\u011bhem okam\u017eiku a Bill se zad\u00edval na v\u00e1\u017en\u00e9ho, zamlkl\u00e9ho Toma p\u0159ed sebou. Mo\u017en\u00e1 u\u017e si za\u010d\u00ednal uv\u011bdomovat p\u0159\u00ed\u010dinu jeho chov\u00e1n\u00ed – sta\u010dilo se jen zamyslet nad jeho posledn\u00ed v\u011btou.  <\/div>\n
„Tome, ty \u017e\u00e1rl\u00ed\u0161,“ pousm\u00e1l se a p\u0159i jedin\u00e9m pohledu p\u0159ed sebe poznal, \u017ee trefil do \u010dern\u00e9ho. Kroky vysok\u00e9ho, \u0161t\u00edhl\u00e9ho mlad\u00edka se zastavily a Tom se pooto\u010dil k \u010dernovlas\u00e9mu chlapci, na jeho\u017e rtech pr\u00e1v\u011b pohr\u00e1val mil\u00fd \u00fasm\u011bv, jak o\u010dima zkoumal Tomovu zamy\u0161lenou tv\u00e1\u0159. Ne, nesm\u011bl to ud\u011blat. Musel tomu \u00fasm\u011bvu alespo\u0148 jednou jedinkr\u00e1t odolat. Nemohl se jen tak vzd\u00e1t.<\/div>\n
„Ne, ne\u017e\u00e1rl\u00edm. M\u011bl bych snad?“ odpov\u011bd\u011bl pr\u00e1zdn\u00fdm t\u00f3nem hlasu, ani\u017e by si uv\u011bdomil, jak moc byla jeho odpov\u011b\u010f pr\u016fhledn\u00e1. Billovy rty rozjasnil jemn\u00fd \u00fasm\u011bv a Bill popo\u0161el k Tomovi o kr\u016f\u010dek bl\u00ed\u017e, p\u0159ehl\u00ed\u017eej\u00edc jeho odpov\u011b\u010f.<\/div>\n
„\u017d\u00e1rl\u00ed\u0161 proto, \u017ee se mi oslava a v\u0161echno to kolem moc l\u00edbilo, pov\u00eddal jsem o tom a\u017e  dote\u010f a tebe si nev\u0161\u00edmal, m\u00e1m pravdu?“ ti\u0161e, p\u0159esto v\u0161ak s \u00fasm\u011bvem za\u0161eptal svou ot\u00e1zku a dlan\u00ed l\u00e1skypln\u011b  pohladil Tomovu tv\u00e1\u0159, nat\u00e1\u010dej\u00edc si ji tak k sob\u011b. Tom pootev\u0159el rty, o\u010di v\u0161ak k \u010dernovlas\u00e9mu chlapci nepozvedl.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 jsem \u017e\u00e1rlil… ale jen malinko,“ p\u0159iznal, a kone\u010dn\u011b se odv\u00e1\u017eil zad\u00edvat do Billovy tv\u00e1\u0159e, kter\u00e1 se rozz\u00e1\u0159ila \u0161irok\u00fdm \u00fasm\u011bvem. Nedok\u00e1zal mu odolat. Bill byl a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 kr\u00e1sn\u00fd, mil\u00fd a okouzluj\u00edc\u00ed na to, aby se na n\u011bj dok\u00e1zal zlobit. Sta\u010dil jen okam\u017eik a Tom byl odm\u011bn\u011bn dlouh\u00fdm, proc\u00edt\u011bn\u00fdm polibkem. Kr\u00e1tce se odpojil od Billov\u00fdch rt\u016f a i p\u0159es jeho tv\u00e1\u0159 se kone\u010dn\u011b mihl n\u00e1znak \u00fasm\u011bvu.<\/div>\n
„Ale je ti jasn\u00e9,  \u017ee t\u011b dnes u\u017e nikam s nik\u00fdm nepust\u00edm. I kdyby k n\u00e1m dom\u016f p\u0159ib\u011bhla Hailie se Sue, s celou jej\u00ed \u0161kolou a farmou pon\u00edk\u016f. Dnes u\u017e pat\u0159\u00ed\u0161 jenom mn\u011b,“ za\u0161eptal a majetnicky ovinul sv\u00e9 pa\u017ee kolem Billova pasu, p\u0159itahuj\u00edc si jej bl\u00ed\u017e k sob\u011b. Sklonil svou tv\u00e1\u0159 k t\u00e9 jeho a nal\u00e9hav\u011b se vpil do jeho rt\u016f t\u011bmi sv\u00fdmi. Na tuto chv\u00edli \u010dekal cel\u00fd den… a necht\u011bl u\u017e \u010dekat ani o minutu d\u00e9le. M\u011bl pocit, \u017ee kdyby jej te\u010f nepol\u00edbil, ur\u010dit\u011b by se zbl\u00e1znil.  <\/div>\n
„Nevad\u00ed ti, \u017ee stoj\u00edme uprost\u0159ed ulice?“ Bill\u016fv tich\u00fd \u0161epot protrhl ticho mezi nimi a Bill vzhl\u00e9dl k Tomov\u00fdm o\u010d\u00edm, p\u0159esto se v\u0161ak na n\u011bj usm\u00edval t\u00edm nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edm \u00fasm\u011bvem, jak\u00e9ho byl schopen. A v\u016fbec mu nez\u00e1le\u017eelo na tom, \u017ee kolem nich pob\u00edhaj\u00ed des\u00edtky a des\u00edtky usp\u011bchan\u00fdch lid\u00ed. D\u016fle\u017eit\u00e9 bylo, \u017ee tu byl on<\/em>. Na ni\u010dem jin\u00e9m u\u017e mu v\u00edc nez\u00e1le\u017eelo.<\/div>\n
„V\u016fbec ne,“ Tomovy rty ti\u0161e odpov\u011bd\u011bly a Tom se pousm\u00e1l, opl\u00e1cej\u00edc tak \u010dernovl\u00e1sk\u016fv \u00fasm\u011bv. Naposled jej pol\u00edbil a odpojil se od jeho rt\u016f, sv\u00edraj\u00edc jeho dla\u0148 v t\u00e9 sv\u00e9.<\/div>\n
„Co kdybychom si za\u0161li na zmrzlinu? Kousek odtud d\u011blaj\u00ed tu nejlep\u0161\u00ed v cel\u00e9m Berl\u00edn\u011b,“ jeho hlas zn\u011bl tak l\u00e1kav\u011b, \u017ee Bill nedok\u00e1zal odol\u00e1vat. Nad\u0161en\u011b p\u0159ik\u00fdvl a nato se spolu s Tomem, ruku v ruce vydal k nedalek\u00e9 cukr\u00e1rn\u011b.  <\/div>\n
„Jakou sis vlastn\u011b  vybral, Bille?“ Tomovy o\u010di odtrhly pohled od pist\u00e1ciov\u00e9  zmrzliny a Tom se zad\u00edval na Billa po sv\u00e9m boku. \u010cernovl\u00e1sek si rychle jazykem p\u0159ejel po rtech a spokojen\u011b up\u0159el o\u010di na dobr\u016ftku v podob\u011b asi p\u011bti kope\u010dk\u016f zmrzliny ve velk\u00e9m kornoutu ve sv\u00e9 prav\u00e9 ruce.<\/div>\n
„\u0160moul\u00ed,“ odpov\u011bd\u011bl, ani\u017e by odtrhl pohled a mlsn\u011b povystr\u010dil jazyk. Tom se pousm\u00e1l. Byli teprve p\u00e1r krok\u016f od cukr\u00e1rny a oba u\u017e se v\u011bnovali sv\u00e9mu kornoutu.<\/div>\n
„Tu jsem je\u0161t\u011b  nikdy nezkusil. Mohl bych ochutnat?“ zaprosil a s \u00fasm\u011bvem zaznamenal, jak Bill na okam\u017eik vym\u011bnil sv\u00e9ho \u0161moulu za jeho pist\u00e1ciovou. Ochutnal kousek, aby Tomovi je\u0161t\u011b zbylo… jak\u00e9 v\u0161ak bylo jeho p\u0159ekvapen\u00ed, kdy\u017e se zad\u00edval na osobu vedle sebe.<\/div>\n
„Tome!“ ok\u0159ikl ho, kdy\u017e na sv\u00e9m kornoutku spat\u0159il o cel\u00fd jeden kope\u010dek m\u00ed\u0148 a Toma s plnou pusou ledov\u00e9 dobroty, p\u0159esto se v\u0161ak nedok\u00e1zal zlobit. Rozesm\u00e1l se p\u0159i pohledu na Toma, kter\u00e9mu se u\u017e zmrzlina rozpustila v \u00fastech a on si u\u017e\u00edval jej\u00ed p\u0159\u00edchut\u011b, sm\u011bj\u00edc se spolu s Billem. Bill se sm\u00edchem pot\u0159\u00e1sl hlavou.<\/div>\n
„Po\u010dkej, m\u00e1\u0161 \u0161moulu i na nose,“ pousm\u00e1l se a ze sv\u00e9 mini kabelky vyt\u00e1hl navlh\u010den\u00fd  ubrousek, jemn\u011b ot\u00edraj\u00edc Tom\u016fv nos a nech\u00e1vaj\u00edc se un\u00e1\u0161et jemn\u00fdmi, mal\u00fdmi polibky nar\u016f\u017eov\u011bl\u00fdch rt\u016f.  <\/div>\n
Slunce u\u017e zapadalo za obzor a obloha se skv\u011bla kr\u00e1sou ve\u010dern\u00edch \u010derv\u00e1nk\u016f a posledn\u00edch bly\u0161tiv\u00fdch odlesk\u016f slunce, kdy\u017e oba chlapci dorazili dom\u016f. Billovy kroky t\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b zam\u00ed\u0159ily do koupelny, k velk\u00e9mu zrcadlu, do kter\u00e9ho se Bill okam\u017eit\u011b zad\u00edval. Rychle si poupravil sv\u016fj \u00fa\u010des v podob\u011b vlny, make-up i malov\u00e1n\u00ed a s pocitem mal\u00e9 dokonalosti vy\u0161el z koupelny ven.  <\/div>\n
Jeho kroky t\u00e9m\u011b\u0159 automaticky zam\u00ed\u0159ily chodbou k ob\u00fdv\u00e1ku, do kter\u00e9ho Bill pomalu vstoupil… v tom v\u0161ak jako by do n\u011bj ude\u0159il blesk. Jeho dech se zatajil a Bill jen zamrkal, p\u0159ekvapen\u011b se rozhl\u00ed\u017eej\u00edc kolem. Na velk\u00e9m prosklen\u00e9m stolku st\u00e1la v ka\u017ed\u00e9m rohu mal\u00e1, vonn\u00e1 sv\u00ed\u010dka, sv\u00edt\u00edc\u00ed v mal\u00e9 skleni\u010dce. Cel\u00fd ob\u00fdv\u00e1k byl jen velmi m\u00e1lo osv\u011btlen\u00fd t\u011bmi nejmen\u0161\u00edmi sv\u011bt\u00e9lky a plam\u00ednky n\u011bkolika sv\u00ed\u010dek, kter\u00e9 byly rozestav\u011bny kolem. Jen \u010dty\u0159i v\u0161ak sv\u00edtily sv\u00fdmi plam\u00ednky na prosklen\u00e9m stole… a p\u0159\u00edmo ve st\u0159edu, uprost\u0159ed nich st\u00e1la otev\u0159en\u00e1 l\u00e1hev \u0161ampa\u0148sk\u00e9ho a dv\u011b vysok\u00e9, lesknouc\u00ed se skleni\u010dky.<\/div>\n
Billovy o\u010di jen u\u017easle zamrkaly… a spo\u010dinuly sv\u00fdm pohledem na pr\u00e1v\u011b p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00edm Tomovi, na jeho\u017e rtech pohr\u00e1val mal\u00fd, av\u0161ak tolik kr\u00e1sn\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„T-Tome, t-to… to je…“<\/div>\n
„Jen pro n\u00e1s. Pro tebe… a pro m\u011b,“ Tomovu tv\u00e1\u0159 rozjasnil \u00fasm\u011bv a Tom popo\u0161el ke stolku se \u0161ampa\u0148sk\u00fdm. Vzal do rukou l\u00e1hev a nalil do obou sklenic, pod\u00e1vaj\u00edc jednu Billovi, kter\u00fd ji s \u00fasm\u011bvem p\u0159ijal. Jejich sklenice se setkaly v jedin\u00e9m cinknut\u00ed, stejn\u011b, jako se st\u0159etly pohledy jejich o\u010d\u00ed, ne\u017e jejich majitel\u00e9 svla\u017eili sv\u00e9 rty v nazl\u00e1tl\u00e9 tekutin\u011b.  <\/div>\n
Billova v\u00ed\u010dka se p\u0159iv\u0159ela nad tou vynikaj\u00edc\u00ed chut\u00ed a jeho rty opustily sklenici. Ti\u0161e se nadechl a op\u011bt vydechl. C\u00edtil, jak se od n\u011bj Tomova bl\u00edzkost vzdaluje a po chv\u00edli zaznamenal tich\u00e9 cinknut\u00ed jeho sklenice o stolek. I on ji odlo\u017eil a pohodln\u011b se usadil do ko\u017een\u00e9ho k\u0159esla vedle gau\u010de, sleduj\u00edc Toma skrz pootev\u0159en\u00e1 v\u00ed\u010dka, kter\u00e1 se mu pomalu za\u010d\u00ednala kl\u00ed\u017eit a zav\u00edrat…  <\/div>\n
Tich\u00e1, p\u0159\u00edjemn\u00e1 hudba se rozlinula cel\u00fdm ob\u00fdv\u00e1kem a probudila tak ospalou mysl sp\u00edc\u00edho, \u010dernovlas\u00e9ho chlapce, upadaj\u00edc\u00edho do sn\u016f. Neklidn\u011b se v k\u0159esle zavrt\u011bl a o\u0161il, a pomalu odlepil zt\u011b\u017ekl\u00e1 v\u00ed\u010dka od sebe. Ob\u00fdv\u00e1k naplnily prvn\u00ed pomal\u00e9 t\u00f3ny melodie a linuly se d\u00e1l a d\u00e1l, a\u017e k Billov\u00fdm u\u0161\u00edm. Neznal je, p\u0159esto v\u0161ak pr\u00e1v\u011b ony zp\u016fsobily to, \u017ee sp\u00e1nek a \u00fanava te\u010f od n\u011bj ustoupily n\u011bkam do dalek\u00e9ho nezn\u00e1ma. Ony… a sladk\u00fd opar jemn\u00e9, podmaniv\u00e9 v\u016fn\u011b, vzn\u00e1\u0161ej\u00edc\u00ed se kolem n\u011bj.<\/div>\n
„Poj\u010f,“ kr\u00e1sn\u00fd, tichem zast\u0159en\u00fd hlas probudil Billa z jeho chvilkov\u00e9ho snu… a Bill pomalu vzhl\u00e9dnul k n\u00e1dhern\u00fdm o\u0159\u00ed\u0161kov\u00fdm o\u010d\u00edm, kter\u00e9  se na n\u011bj usm\u00edvaly. I on jim oplatil sv\u016fj \u00fasm\u011bv… a pomalu vlo\u017eil svou jemnou, k\u0159ehkou dla\u0148 do t\u00e9 Tomovy. P\u0159iv\u0159el v\u00ed\u010dka a jako v p\u0159ekr\u00e1sn\u00e9m om\u00e1men\u00ed se nechal v\u00e9st k mal\u00e9mu, voln\u00e9mu m\u00edstu v ob\u00fdv\u00e1ku. Nebylo p\u0159\u00edli\u0161 velk\u00e9, pro zamilovanou dvojici v\u0161ak bylo jako stvo\u0159en\u00e9.  <\/div>\n
Tomovy kr\u016f\u010dky se zastavily a Tom se oto\u010dil k \u010dernovlas\u00e9mu chlapci, st\u00e1le dr\u017e\u00edc jeho dlan\u011b v t\u011bch sv\u00fdch. Pomalu odhrnul jeden mal\u00fd pram\u00ednek z jeho \u010dela a zad\u00edval se do n\u00e1dhern\u00fdch, hlubok\u00fdch \u010dokol\u00e1d.<\/div>\n
„P\u0159eju si, aby tahle noc pat\u0159ila jen n\u00e1m,“ za\u0161eptal a jeho hork\u00fd dech ovanul Billovu kr\u00e1snou tv\u00e1\u0159. C\u00edtil, jak se jeho \u0161t\u00edhl\u00e9 pa\u017ee ov\u00edjej\u00ed kolem jeho krku a s\u00e1m ty sv\u00e9 ovinul kolem Billova pasu. Pousm\u00e1l se, kdy\u017e uc\u00edtil jemn\u00e9 zatah\u00e1n\u00ed za jeden sv\u016fj cop\u00e1nek a pomalu se za\u010dal pohybovat.<\/div>\n
„Ty jsi takov\u00fd romantik,“ p\u0159es Billovy rty p\u0159el\u00e9tnul jemn\u00fd \u00fasm\u011bv a Bill vzhl\u00e9dnul k Tomov\u00fdm o\u010d\u00edm, pomalu se pohybuj\u00edc podle pomal\u00e9 melodie, linouc\u00ed se kolem nich. I ona byla romantick\u00e1 – stejn\u011b, jako sv\u00ed\u010dky a plam\u00ednky, naru\u0161uj\u00edc\u00ed ve\u010dern\u00ed \u0161ero kolem. Tom v\u0161ak s \u00fasm\u011bvem zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Nejsem romantik. J\u00e1  jen… jen jsem t\u011b cht\u011bl p\u0159ekvapit,“ za\u0161eptal a jemn\u011b Billa pohladil po z\u00e1dech.<\/div>\n
Nemyslel si, \u017ee by na p\u00e1r sv\u00ed\u010dk\u00e1ch, \u0161ampa\u0148sk\u00e9m a pomal\u00e9 p\u00edsni\u010dce bylo n\u011bkdy n\u011bco romantick\u00e9ho. Nikdy by si to nemyslel… te\u010f, kdy\u017e v\u0161ak st\u00e1l uprost\u0159ed t\u00e9 n\u00e1dhery a ve sv\u00e9 n\u00e1ru\u010di sv\u00edral to nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed stvo\u0159en\u00ed, mo\u017en\u00e1 u\u017e si za\u010d\u00ednal uv\u011bdomovat, v \u010dem m\u011bl Bill p\u0159ed chv\u00edl\u00ed pravdu. Tohle je\u0161t\u011b nikdy pro nikoho neud\u011blal. Asi proto, \u017ee je\u0161t\u011b nikdy nebyl doopravdy zamilovan\u00fd.<\/div>\n
Billovo srdce se rozbu\u0161ilo o pozn\u00e1n\u00ed rychleji a Bill s jemn\u00fdm \u00fasm\u011bvem sklopil sv\u016fj pohled n\u011bkam dol\u016f. Bylo n\u00e1dhern\u00e9 vid\u011bt, jak se Tom sna\u017e\u00ed. A je\u0161t\u011b n\u00e1dhern\u011bj\u0161\u00ed bylo v\u011bd\u011bt, \u017ee to ud\u011blal pro n\u011bj. C\u00edtit jeho tepl\u00e9 dlan\u011b na sv\u00fdch boc\u00edch. Naslouchat tlukotu jeho srdce a tich\u00fdm v\u00fddech\u016fm. Vn\u00edmat jeho n\u00e1dhernou bl\u00edzkost, podmanivou v\u016fni, vzn\u00e1\u0161ej\u00edc\u00ed se kolem n\u011bj a pocit, \u017ee je s n\u00edm. C\u00edtit teplo jeho t\u011bla, jeho lehk\u00e9 doteky. C\u00edtit jeho l\u00e1sku…  <\/div>\n
„Hailie pat\u0159\u00ed mezi ty nej\u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed d\u011bti, kter\u00e9 zn\u00e1m,“ Billova slova p\u0159eru\u0161ila pomal\u00e9, klidn\u00e9 t\u00f3ny a Billova tv\u00e1\u0159 se rozjasnila mal\u00fdm, p\u0159esto v\u0161ak kouzeln\u00fdm \u00fasm\u011bvem. Pomalu vzhl\u00e9dnul k Tomov\u00fdm o\u010d\u00edm a pousm\u00e1l se mal\u00fdm otazn\u00edk\u016fm, kter\u00e9 v nich jeho slova vyvolala. A on moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, pro\u010d je vyslovil pr\u00e1v\u011b te\u010f. Pr\u00e1v\u011b v tomto okam\u017eiku toti\u017e byly jeho city k tomu kr\u00e1sn\u00e9mu, osudem zklaman\u00e9mu mlad\u00edkovi p\u0159ed sebou siln\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e cokoli jin\u00e9ho.<\/div>\n
„M\u00e1 toho nej\u00fa\u017easn\u011bj\u0161\u00edho tat\u00ednka na sv\u011bt\u011b,“ za\u0161eptal a d\u00e1l hled\u011bl do Tomov\u00fdch o\u010d\u00ed, kter\u00e9 se te\u010f vpily do t\u011bch jeho.<\/div>\n
Tom ti\u0161e vydechl. Jeho o\u010di z\u00e1\u0159ily v\u00edc, ne\u017e kdykoli p\u0159edt\u00edm, mnohem kr\u00e1sn\u011bji a kouzeln\u011bji, ne\u017e kdy jindy. To, co se v nich zra\u010dilo, nebylo nic jin\u00e9ho, ne\u017e cel\u00e9 Billovo srdce, obraz jeho du\u0161e a cit\u016f, kter\u00e9 k n\u011bmu v tuhle chv\u00edli c\u00edtil. Zra\u010dila se v nich oddanost a l\u00e1ska – to jedin\u00e9, co Tom tak dlouho hledal a tak dlouho to nenach\u00e1zel. Sta\u010dil jedin\u00fd pohled do t\u011bch up\u0159\u00edmn\u00fdch o\u010d\u00ed a on u\u017e jist\u011b v\u011bd\u011bl svou odpov\u011b\u010f.  <\/div>\n
„M\u016f\u017eu b\u00fdt i tv\u016fj. Chci pat\u0159it i tob\u011b…“ vydechl ti\u0161e a te\u010f to byl on, kdo hled\u011bl do o\u010d\u00ed toho druh\u00e9ho s neskr\u00fdvanou oddanost\u00ed. Nab\u00edzel Billovi cel\u00e9 sv\u00e9 srdce, ve kter\u00e9m u\u017e d\u00e1vno vzkl\u00ed\u010dilo sem\u00ednko l\u00e1sky k \u010dernovlas\u00e9mu stvo\u0159en\u00ed. U\u017e nemohl nab\u00eddnout v\u00edc.<\/div>\n
„Potom jsem ten nej\u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed kluk na sv\u011bt\u011b,“ Billovy rty ti\u0161e za\u0161eptaly odpov\u011b\u010f a Bill dlan\u00ed pohladil Tomovu tv\u00e1\u0159. C\u00edtil, jak se Tom do jeho doteku op\u0159el a pousm\u00e1l se.<\/div>\n
„U\u017e jsem ti \u0159\u00edkal, jak moc ti to dnes slu\u0161\u00ed?“ Tomovy rty t\u00e9m\u011b\u0159 nesly\u0161n\u011b vyslovily mal\u00fd kompliment, Bill jej v\u0161ak dob\u0159e sly\u0161el. S nesm\u011bl\u00fdm \u00fasm\u011bvem sklopil sv\u016fj pohled a op\u0159el si hlavu o Tomovo rameno, vdechuj\u00edc jeho podmanivou v\u016fni. P\u0159ipadalo mu, \u017ee u\u017e nic nem\u016f\u017ee b\u00fdt kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed, m\u00fdlil se v\u0161ak. Okam\u017eik, kdy se jeho rty poprv\u00e9 lehce dotkly Tomovy k\u016f\u017ee na krku…  <\/div>\n
Pomalu, velmi pomalu jej p\u0159i tanci l\u00edbal a opatrn\u011b postupoval nahoru, st\u00e1le v\u00fd\u0161 a v\u00fd\u0161. Zastavil se p\u0159ed jeho rty a ti\u0161e vy\u010dk\u00e1val, prvn\u00ed, mal\u00fd polibek z Tomovy strany jej v\u0161ak zbavil v\u0161ech jeho pochybnost\u00ed, a kone\u010dn\u011b rozpoutal to, po \u010dem oba tak dlouho tou\u017eili a co si p\u0159\u00e1li. Mo\u017en\u00e1 byly jejich nar\u016fstaj\u00edc\u00ed polibky a lehk\u00e9 doteky jejich skrytou touhou, mo\u017en\u00e1 vyjad\u0159ovaly pocity toho druh\u00e9ho a mo\u017en\u00e1 se prom\u00edtaly do mysl\u00ed jich obou. Mo\u017en\u00e1 pr\u00e1v\u011b ony dok\u00e1zaly rozpoutat to dlouho skr\u00fdvan\u00e9 a potla\u010dovan\u00e9 tajemstv\u00ed, po kter\u00e9m oba tolik tou\u017eili…  <\/div>\n
Jejich kroky vedly pomalu, velmi pomalu ztmavlou chodbou, zat\u00edmco se st\u00e1le l\u00edbali. Hudba utichala a ztr\u00e1cela se hluboko v jejich mysli, zat\u00edmco oni… vn\u00edmali jen toho druh\u00e9ho. Jen velmi pomalu a v\u00e1hav\u011b vstoupili na prvn\u00ed schod, vedouc\u00ed k horn\u00edmu patru… a pomalu stoupali v\u00fd\u0161 a v\u00fd\u0161. Jejich polibky se ztr\u00e1cely v polibc\u00edch toho druh\u00e9ho, jejich dlan\u011b se propl\u00e9taly v pevn\u00e9m spojen\u00ed a oni v l\u00e1skypln\u00e9m objet\u00ed pomal\u00fdmi kr\u016f\u010dky kr\u00e1\u010deli st\u00e1le d\u00e1l a d\u00e1l… a\u017e k velk\u00fdm d\u0159ev\u011bn\u00fdm dve\u0159\u00edm…<\/p>\n<\/div>\n
autor: Rachel<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Rachel Hn\u011bd\u00e9 mandlov\u00e9 o\u010di p\u00e1rkr\u00e1t zamrkaly proti rozz\u00e1\u0159en\u00fdm slune\u010dn\u00edm paprsk\u016fm, kter\u00e9 je svou z\u00e1\u0159\u00ed dok\u00e1zaly na okam\u017eik oslepit, a jejich majitel si rychle nasadil na nos tmav\u00e9 slune\u010dn\u00ed br\u00fdle. A\u017e do t\u00e9to chv\u00edle je nepot\u0159eboval, te\u010f kdy\u017e v\u0161ak zm\u011bnil sm\u011br cesty,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[312],"tags":[],"class_list":["post-11557","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-najdu-tve-srdce"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11557","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=11557"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11557\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=11557"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=11557"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=11557"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}