{"id":1157,"date":"2017-07-10T16:00:00","date_gmt":"2017-07-10T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1150"},"modified":"2017-07-10T16:00:00","modified_gmt":"2017-07-10T15:00:00","slug":"berlin-anonymous-6-1-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2017\/07\/10\/berlin-anonymous-6-1-2\/","title":{"rendered":"Berlin, Anonymous 6. (1\/2)"},"content":{"rendered":"
autor: Estricnina<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
5. prosince 2010<\/div>\n
17:36<\/div>\n
Odesl\u00e1no na adresu: 99red_dreams@msn.de<\/div>\n
<\/p>\n

Dnes nem\u00e1m moc \u010dasu, ale opravdu se t\u011b mus\u00edm na n\u011bco zeptat. Bu\u010f u\u017eite\u010dn\u00fd a p\u0159epni se do toho hlubok\u00e9ho stavu mysli nebo do \u010dehokoliv, co d\u011bl\u00e1\u0161, kdy\u017e se opravdu zamysl\u00ed\u0161 a tak.<\/em><\/div>\n

Mysl\u00ed\u0161, \u017ee existuj\u00ed lid\u00e9, kter\u00fdm prost\u011b nen\u00ed souzeno spolu vych\u00e1zet? Jako \u017ee bez ohledu na to, jak moc se sna\u017e\u00ed\u0161, tak to prost\u011b nefunguje? Z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu jsem se nikdy nebyl schopn\u00fd rozhodnout, jestli je to pravda nebo ne.<\/em><\/div>\n
V\u017edycky jsem si myslel, \u017ee si lid\u00e9 poka\u017ed\u00e9 vyb\u00edraj\u00ed, jestli se s tou osobou cht\u011bj\u00ed sbl\u00ed\u017eit nebo ne.<\/em><\/div>\n
Ta p\u0159edstava se mi l\u00edb\u00ed, ale to je mo\u017en\u00e1 d\u016fvod, pro\u010d tomu v\u011b\u0159\u00edm. Proto\u017ee je to pohodln\u00e9. J\u00e1 nev\u00edm. V posledn\u00ed dob\u011b m\u00e1m pocit, \u017ee to opravdu pot\u0159ebuju v\u011bd\u011bt!<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

Jen jsem prost\u011b doufal, \u017ee kdy\u017e dostate\u010dn\u011b tvrd\u011b pracuje\u0161, mohlo by fungovat i nemo\u017en\u00e9. U\u017e tady bylo n\u011bkolik p\u0159\u00edpad\u016f, kdy jsem narazil na n\u011bkoho, koho nen\u00e1vid\u00edm, ale sou\u010dasn\u011b m\u011b to k t\u00e9 osob\u011b opravdu p\u0159itahovalo. Pak si pomysl\u00edm, \u00b4Pro\u010d toho \u010dlov\u011bka nen\u00e1vid\u00edm?\u00b4, a nejjednodu\u0161\u0161\u00ed mo\u017en\u00e1 odpov\u011b\u010f je, \u00b4Proto\u017ee jsem si to tak vybral.\u00b4 Pokud bych je nemohl nen\u00e1vid\u011bt, znamenalo by to pak, \u017ee bych m\u011bl nevyhnuteln\u011b r\u00e1d i lidi, kter\u00e9 nechci m\u00edt r\u00e1d? Znamen\u00e1 to pak, \u017ee i p\u0159\u00e1telstv\u00ed je mo\u017en\u00e9? D\u00e1v\u00e1 to smysl? Uf, kurva, j\u00e1 nev\u00edm.<\/em><\/div>\n

Prost\u011b pot\u0159ebuju druh\u00fd n\u00e1zor. Nikdo okolo m\u011b o tom nikdy skute\u010dn\u011b nemluvil, tak\u017ee nem\u00e1m tu\u0161en\u00ed, co si myslet.<\/em><\/div>\n
Kdybych se jen p\u0159ihl\u00e1sil do sv\u00e9ho mejlu d\u0159\u00edv; opravdu jsem se t\u011b cht\u011bl zeptat, co by sis vzal na sebe, kdybys byl pozv\u00e1n na nenarozeninovou p\u00e1rty Potrhl\u00e9ho Klobou\u010dn\u00edka.<\/em><\/div>\n
\n
***<\/strong><\/div>\n
\n

„Hej, Bille? Vn\u00edm\u00e1\u0161 m\u011b?“<\/p><\/div>\n

Alfons zamrkal, nebyl si jist\u00fd, co si myslet o Billov\u011b pr\u00e1zdn\u00e9m pohledu. Kdy\u017e mlad\u00edk nereagoval na jeho \u0161eptan\u00e9 obavy, rozhodl se k fyzick\u00e9mu kontaktu. Diskr\u00e9tn\u011b vklouzl rukou mezi jejich t\u011bla, t\u011bsn\u011b pod lem Billovy tmav\u00e9, ka\u0161m\u00edrov\u00e9 bl\u016fzy, a \u0161t\u00edpl ho do stehna.<\/div>\n
Bill vysko\u010dil a jen sotva sly\u0161iteln\u011b vyjekl, m\u011bl v\u00fdraz, jako by byl pr\u00e1v\u011b probuzen ze snu.<\/div>\n
„Vzpamatuj se, Bille! Co je to s tebou?“ Zasy\u010del Alfons tich\u00fdm hlasem.<\/div>\n
Bill pot\u0159\u00e1sl hlavou, ne\u017e se dal dohromady a rukou si p\u0159ejel po vlasech, aby si narovnal prameny, a z\u00e1rove\u0148 si upravil ko\u0161ili. „Nic, je mi fajn, co m\u00e1\u0161 za probl\u00e9m ty<\/em>?“<\/div>\n
„Tebe,“ zamumlal star\u0161\u00ed mu\u017e, ne lehce. „Dnes ve\u010der tady je spousta d\u016fle\u017eit\u00fdch lid\u00ed; neza\u010d\u00ednej s t\u00edm sv\u00fdm zt\u0159e\u0161t\u011bn\u00fdm chov\u00e1n\u00edm s hlavou v oblac\u00edch, te\u010f nen\u00ed ta prav\u00e1 chv\u00edle ztratit se ve sv\u00e9m vlastn\u00edm sv\u011bt\u011b – pros\u00edm.“<\/div>\n
\n

Billovy rty se zkroutily do hlubok\u00e9ho zamra\u010den\u00ed, ale neobt\u011b\u017eoval se odpov\u011bd\u011bt. Dokonce ani ta nejroztomilej\u0161\u00ed vrstven\u00e1 bl\u016fza nemohla zabr\u00e1nit tomu, aby nebyl dot\u010den\u00fd a zklaman\u00fd. Vr\u00e1til sv\u016fj pohled ke kytaristovi nap\u0159\u00ed\u010d m\u00edstnost\u00ed, kter\u00fd byl zd\u00e1nliv\u011b pohrou\u017een ve sv\u00e9m vlastn\u00edm sv\u011bt\u011b, mezi nimi st\u00e1ly des\u00edtky host\u016f. Bill se okam\u017eit\u011b rozhodl, \u017ee by bylo nejlep\u0161\u00ed se pro tento ve\u010der Tomovi vyh\u00fdbat, a to navzdory tomu, \u017ee jeho mysl zaplavila zv\u011bdavost. C\u00edtil, jak mu v \u017ealudku poklesl velk\u00fd k\u00e1men. PMS bude tento m\u011bs\u00edc trvat pravd\u011bpodobn\u011b del\u0161\u00ed dobu. Jeho n\u00e1lada klesla na novou \u00farove\u0148 a on nemohl pochopit pro\u010d.<\/p><\/div>\n

„Jdu\u2026 si d\u00e1t p\u00e1r drink\u016f, okay?“ \u0158ekl Bill ti\u0161e a jemn\u011b zatahal za Alfonsovo sako, aby nazna\u010dil sv\u016fj odchod. Alfons p\u0159ik\u00fdvl a Bill zat\u00e1hl za jednu z jeho ka\u0161tanov\u00fdch kudrlin, ne\u017e zmizel v davu.<\/div>\n
\n

Jakmile se Bill dok\u00e1zal propl\u00e9st davem lid\u00ed a nal\u00e9zt n\u00e1pojov\u00fd st\u016fl, o\u010di se mu pot\u011b\u0161en\u011b rozjasnily. Vysok\u00fd \u010d\u00ed\u0161n\u00edk za stolem lehce naklonil hlavu, kdy\u017e se Bill p\u0159ibl\u00ed\u017eil, a okam\u017eit\u011b elegantn\u011b pozvedl za stopku sklenici na v\u00edno. „Dobr\u00fd ve\u010der; pro na\u0161e hosty m\u00e1me variaci Pr\u00e4dikate<\/em>, speci\u00e1ln\u011b vybran\u00e9,“ \u0159ekl \u010d\u00ed\u0161n\u00edk hlubok\u00fdm hlasem se standardn\u00edm \u00fasm\u011bvem. Bill vzal na v\u011bdom\u00ed, \u017ee v\u0161echna v\u00edna na stole jsou \u010derven\u00e1. Nakr\u010dil nos, o v\u00edn\u011b toho v\u011bd\u011bl velmi m\u00e1lo a doufal, \u017ee to nepokaz\u00ed a nepo\u017e\u00e1d\u00e1 o n\u011bco, co by nemohl zvl\u00e1dnout. \u010c\u00ed\u0161n\u00edk pokra\u010doval ve sv\u00e9m rutinn\u00edm \u00favodu. „Dne\u0161n\u00ed ve\u010der jsou obzvl\u00e1\u0161\u0165 obl\u00edben\u00e9 Pinot Noir a Cabernet Sauvignon, st\u00e1\u0159\u00ed p\u0159es deset let. V\u0161e u\u017e bylo \u0159e\u010deno, tak co mohu nab\u00eddnout v\u00e1m, sle\u010dno?“ Bill okam\u017eit\u011b zav\u0159el o\u010di a v duchu napo\u010d\u00edtal do deseti. Jakmile se dostal k des\u00edtce, p\u0159eslazen\u011b se usm\u00e1l a hladk\u00fdm a vzdu\u0161n\u00fdm hlasem odpov\u011bd\u011bl a po\u017e\u00e1dal o tu jedinou odr\u016fdu, kterou kdy zkou\u0161el. „Kdyby to mohl b\u00fdt Merlot, dvakr\u00e1t pros\u00edm.“<\/div>\n

Vt\u00e1hl si do \u00fast spodn\u00ed ret, jak mu\u017e p\u0159ed n\u00edm p\u0159ik\u00fdvl a nalil mu n\u00e1poj pevn\u00fdma a zku\u0161en\u00fdma rukama.<\/div>\n
\n

„J\u00e1 osobn\u011b d\u00e1v\u00e1m p\u0159ednost importovan\u00e9 odr\u016fd\u011b Syrah; m\u00e1 ur\u010ditou\u2026 mimo\u0159\u00e1dn\u011b pikantn\u00ed povahu, n\u011bco \u017eiv\u00e9ho a pestr\u00e9ho, a p\u0159esto si st\u00e1le zachov\u00e1v\u00e1 tu jemnou eleganci, kter\u00e1 zanech\u00e1v\u00e1 na tv\u00fdch rtech p\u0159\u00edjemnou vzpom\u00ednku. Bez pochyby tak skl\u00e1d\u00e1 poklonu srde\u010dn\u00e9mu a p\u0159\u00edjemn\u00e9mu ve\u010deru, jako je tento.“<\/p><\/div>\n

Bill se zhluboka nadechl a na\u0161pulil rty s v\u00fdrazem, kter\u00fd sarkasticky nazna\u010doval \u00b4no samoz\u0159ejm\u011b<\/em>\u00b4.<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b, Tomasi?“ Odpov\u011bd\u011bl vysok\u00fd brunet, ani\u017e by vzhl\u00e9dl, a p\u0159ijal sklenice od \u010d\u00ed\u0161n\u00edka za stolem.<\/div>\n
„Nicm\u00e9n\u011b, Merlot je skv\u011bl\u00fdm \u00favodem do rodiny \u010derven\u00e9ho v\u00edna. Vlastn\u011b je docela osv\u011b\u017euj\u00edc\u00ed, podle m\u00e9ho skromn\u00e9ho n\u00e1zoru, samoz\u0159ejm\u011b.“ Bill se oto\u010dil, aby pohl\u00e9dl na toho chytrol\u00edna, neschopn\u00fd potla\u010dit zatah\u00e1n\u00ed za koutky sv\u00fdch \u00fast. Vyz\u00fdvav\u011b zvedl obo\u010d\u00ed a Tom pozvedl svou sklenici v kr\u00e1tk\u00e9m pozdravu.<\/div>\n
„To byl neuv\u011b\u0159iteln\u011b ok\u00e1zal\u00fd koment\u00e1\u0159, pane Kaulitzi. Nev\u011bd\u011bl jsem, \u017ee ovl\u00e1d\u00e1te standardn\u00ed slovn\u00ed z\u00e1sobu, nato\u017e tak rozs\u00e1hlou. Gratuluji.“<\/div>\n
Tom ze sv\u00fdch rt\u016f vypustil uvoln\u011bn\u00fd sm\u00edch. „\u0158\u00edk\u00e1 se o mn\u011b, \u017ee jsem v\u017edy pln\u00fd p\u0159ekvapen\u00ed.“ Rukou vklouzl do kapsy sv\u00e9ho saka, co\u017e bylo gesto obvykle oby\u010dejn\u00e9 a obvykl\u00e9. Ale ne, kdy\u017e se jeho v\u00e1ha rovnom\u011brn\u011b rozlo\u017eila do jeho nohou a jeho postoj byl atypicky siln\u00fd a pevn\u00fd, vypadalo to mnohem p\u0159ita\u017eliv\u011bji a sebev\u011bdom\u011bji.<\/div>\n
\n

Bill se na n\u011bj pod\u00edval se z\u00e1jmem. „Opravdu.“ Nedok\u00e1zal si pomoct a m\u00edrn\u011b se za\u0161klebil nad nov\u011b objeven\u00fdmi zu\u0159iv\u00fdmi mot\u00fdly ve sv\u00e9m \u017ealudku. Tom se za\u010dal vzdalovat od stolu a Bill s\u00e1m sebe na\u0161el, jak jej n\u00e1sleduje, jako by m\u011bl druh\u00fd mu\u017e v z\u00e1dech magnety. Neexistuj\u00edc\u00ed kov v jeho bot\u00e1ch zna\u010dky Florsheim Chatmans zareagoval a vyplnil Tomovy b\u00fdval\u00e9 kroky jeho vlastn\u00edmi. Jakmile se ocitli mimo dav, Bill rychle polo\u017eil svou ot\u00e1zku. „Co ty, ze v\u0161ech lid\u00ed, d\u011bl\u00e1\u0161 pr\u00e1v\u011b tady?“<\/p><\/div>\n

Tom si odfrkl, pobaven\u011b se op\u0159el o mdlou b\u00e9\u017eovou ze\u010f. „Mohl bych se t\u011b zeptat na to sam\u00e9, ale neud\u011bl\u00e1m to. Tenhle mal\u00fd exkluzivn\u00ed ve\u010d\u00edrek je tak trochu nad \u00farove\u0148 n\u00e1s obou, ne?“<\/div>\n
„Mluv s\u00e1m za sebe.“ Bill se u\u0161kl\u00edbl, a\u010dkoli v\u011bd\u011bl, \u017ee vy\u010dn\u00edval jako bolav\u00fd palec a znepokojiv\u011b i v\u00edce ne\u017e Tom. Nemohl uv\u011b\u0159it, jak dob\u0159e se ten mu\u017e p\u0159ed n\u00edm hodil do gala, proch\u00e1zel se kolem s gr\u00e1ci\u00ed, kter\u00e1 prohla\u0161ovala, \u017ee mezi tento n\u00e1ro\u010dn\u00fd dav pat\u0159\u00ed. T\u011b\u017ece polkl a okam\u017eit\u011b se op\u011bt c\u00edtil nesm\u011ble. Nep\u0159iznal by sv\u00e9 spole\u010dnosti, \u017ee jedin\u00fd d\u016fvod, pro\u010d tady je, byla jen \u0161\u0165astn\u00e1 n\u00e1hoda, \u017ee jeho p\u0159\u00edtel nebyl pozvan\u00fd obchodn\u00edk ani dr\u017eitel akci\u00ed, ale jen \u0161\u0165astn\u011b vybran\u00fd n\u00edzkoprofilov\u00fd um\u011blec, kter\u00fd m\u011bl jednoho ve\u010dera v\u0161echna v\u00edt\u011bzn\u00e1 \u010d\u00edsla.<\/div>\n
\n

„Omlouv\u00e1m se,“ za\u010dal Tom, kdy\u017e si v\u0161iml, jak mlad\u00fd u\u010ditel nepohodln\u011b ztuhl, a to navzdory jeho nadut\u00e9 odpov\u011bdi. „Vlastn\u011b, Bille, budu k tob\u011b pro zm\u011bnu up\u0159\u00edmn\u00fd; ty, no, chci \u0159\u00edct, vypad\u00e1\u0161… “ Absolutn\u011b ohromn\u011b. Jednodu\u0161e ten nejv\u00edce zni\u010duj\u00edc\u00ed vzhled dne\u0161n\u00edho ve\u010dera, ani\u017e by se o to sna\u017eil, proboha<\/em>. Tom se na okam\u017eik odml\u010del a setkal se s Billov\u00fdma z\u00e1\u0159\u00edc\u00edma, zmaten\u00fdma o\u010dima. „… v\u00ed\u0161, dost dob\u0159e.“ Sev\u0159el rty do tenk\u00e9 linie a sna\u017eil se maskovat sv\u00e9 v\u00fd\u010ditky, jakmile mu ten \u0161t\u011bdr\u00fd kompliment vyklouzl ze rt\u016f.<\/div>\n

Bill zvedl obo\u010d\u00ed. Na okam\u017eik Tom vypadal neoby\u010dejn\u011b nejist\u011b, a p\u0159esto\u017ee byl trochu podez\u00edrav\u00fd a zneklidn\u011bn\u00fd, byl celkem spokojen\u00fd, \u017ee ten \u017eivot-znep\u0159\u00edjem\u0148uj\u00edc\u00ed mlad\u00edk o n\u011bm dok\u00e1zal \u0159\u00edct n\u011bco zdvo\u0159il\u00e9ho. Otev\u0159el \u00fasta, aby odpov\u011bd\u011bl, ale byl vyru\u0161en vysok\u00fdm v\u00fdk\u0159ikem.<\/div>\n
„Toooooomi, cukrou\u0161ku…! Ju-h\u00fa\u00fa\u00fa?“<\/div>\n
Karla proch\u00e1zela masou lid\u00ed, nar\u00e1\u017eela do mu\u017e\u016f v drah\u00fdch oblec\u00edch a odstrkovala \u017eeny v elegantn\u00edch ve\u010dern\u00edch \u0161atech. Objevila se v dohledu, trochu \u0161kobrtla a o\u010di se j\u00ed pot\u011b\u0161en\u011b rozsv\u00edtily, kdy\u017e spat\u0159ila sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele stoj\u00edc\u00edho v t\u011bsn\u00e9 bl\u00edzkosti dal\u0161\u00ed vysok\u00e9 postavy. Nebrala na v\u011bdom\u00ed jeho sou\u010dasnou spole\u010dnost a vrhla se na Toma, kter\u00fd se okam\u017eit\u011b ocitl v nucen\u00e9m objet\u00ed, jakmile rozpoznal jej\u00ed hlas. „Brou\u010dku, tys mi zmizel,“ zahih\u0148ala se do jeho pa\u017ee. „V\u0161ichni tito lid\u00e9 mluv\u00ed n\u011bmecky!“<\/div>\n
\n

Billovo obo\u010d\u00ed zas\u00e1hlo strop, jak jemn\u011b vyhodnocoval blond\u00fdnku tisknouc\u00ed se k Tomovu boku. Nerozum\u011bl ani jedin\u00e9mu slovu, kter\u00e9 vy\u0161lo z jej\u00edch \u00fast, krom\u011b ‚n\u011bmecky‘<\/em>. Nov\u011b p\u0159\u00edchoz\u00ed mlad\u00e1 \u017eena se nat\u00e1hla, aby si poupravila vr\u0161ek sv\u00fdch bezram\u00ednkov\u00fdch tmav\u011b fialov\u00fdch koktejlov\u00fdch \u0161at\u016f, kter\u00e9 byly na tomto ve\u010d\u00edrku tak \u00fapln\u011b mimo m\u00edsu, \u017ee Bill t\u00e9m\u011b\u0159 poc\u00edtil \u00falevu – v\u011bd\u011bl, \u017ee on s\u00e1m se p\u0159inejmen\u0161\u00edm obl\u00e9kl sakra mnohem vhodn\u011bji. Odhodila si z ramene uvoln\u011bn\u00fd blon\u010fat\u00fd pramen z drdolu a omotala ob\u011b ruce kolem Tomovy pa\u017ee.<\/div>\n

„Omlouv\u00e1m se, La; \u00fapln\u011b jsem se zapomn\u011bl. Co se stalo s t\u00edm, ehm, kanadsk\u00fdm mu\u017eem, se kter\u00fdm jsi mluvila p\u0159edt\u00edm, ne\u017e jsem ode\u0161el?“ Bill se s \u010derstvou horlivost\u00ed znovu obr\u00e1til na Toma a pe\u010dliv\u011b sledoval jeho \u00fasta, kter\u00e1 pom\u011brn\u011b lehce utv\u00e1\u0159ela ciz\u00ed slova. Tak to je docela sexy<\/em>. Pohr\u00e1val si se sklenicemi, kter\u00e9 m\u011bl st\u00e1le v obou ruk\u00e1ch, a rychle k tomu v duchu p\u0159idal dal\u0161\u00ed my\u0161lenku. Mluven\u00ed ciz\u00edmi jazyky by zn\u011blo u ka\u017ed\u00e9ho dob\u0159e. M\u011bl bych po\u017e\u00e1dat Lishu o n\u011bjak\u00e9 hodiny<\/em>. Jakmile byly jeho my\u0161lenky \u010dist\u011b od\u016fvodn\u011bny, odka\u0161lal si a najednou se c\u00edtil jako t\u0159et\u00ed kolo u vozu.<\/div>\n
\n

Karla vzhl\u00e9dla k postav\u011b stoj\u00edc\u00ed ani ne p\u016fl metru p\u0159ed n\u00ed a t\u00e9m\u011b\u0159 dramaticky zamrkala. „Tomi, kdo to je?“ Bill by byl mnohem v\u00edce rozru\u0161en\u00fd pohledem v jej\u00edch o\u010d\u00edch; v\u011bd\u011bl, \u017ee se cht\u011bla c\u00edtit ohro\u017een\u00e1 jeho p\u0159\u00edtomnost\u00ed, ale tenhle zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pohled znal a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 dob\u0159e – v tomto okam\u017eiku se pokou\u0161ela nejprve rozpoznat jeho pohlav\u00ed. Zva\u017eoval na prchav\u00fd okam\u017eik to, \u017ee by zjemnil sv\u00e9 o\u010dn\u00ed linky nebo si koupil sportovn\u00ed bundu s \u010d\u00edsly, ale zachechtal se jen nad t\u00edm samotn\u00fdm n\u00e1padem, proto\u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee se to nestane. Lidsk\u00fd chab\u00fd \u00fasudek b\u00fdval ob\u010das otravn\u00fd, ale jinak to z velk\u00e9 \u010d\u00e1sti byla docela z\u00e1bava.<\/p><\/div>\n

Karla p\u0159imhou\u0159ila o\u010di a on v\u011bd\u011bl, \u017ee se musela p\u0159ikl\u00e1n\u011bt k \u017eensk\u00e9 mo\u017enosti; d\u00edvka za\u010dala Billa o\u010dima rozeb\u00edrat kousek po kousku. Jej\u00ed o\u010di za\u010daly od jeho palc\u016f a \u010dern\u00fdch bot, kter\u00e9 je zakr\u00fdvaly, vzh\u016fru po \u00fazk\u00fdch \u010dern\u00fdch oblekov\u00fdch kalhot\u00e1ch, kter\u00e9 obj\u00edmaly jeho nekone\u010dn\u00e9 nohy a \u0161t\u00edhl\u00e9 boky, a\u017e na dlouhou ka\u0161m\u00edrovou bl\u016fzu s v\u011bj\u00ed\u0159ovit\u00fdmi ruk\u00e1vy a st\u0159\u00edbrnou pod\u0161\u00edvkou, zpod kter\u00e9 vy\u010duhovala kr\u00e9mov\u011b hedv\u00e1bn\u00e1 ko\u0161ile. Jakmile se o\u010di b\u00fdval\u00e9 zp\u011bva\u010dky dostaly k jeho tv\u00e1\u0159i, znovu se podez\u0159\u00edvav\u011b p\u0159imhou\u0159ily. Samotn\u00e1 v\u00fd\u0161ka postavy byla velk\u00fdm vod\u00edtkem, ale zase, v\u017edycky se najde ta zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, obludn\u011b vysok\u00e1 d\u00edvka, na kterou ob\u010das tu a tam n\u011bkde naraz\u00edte, nebylo to a\u017e tak neobvykl\u00e9. Tato osoba m\u011bla pom\u011brn\u011b velk\u00e9, zlatav\u011b hn\u011bd\u00e9 o\u010di, hust\u00e9 \u0159asy a dovedn\u011b aplikovanou kombinaci p\u016flno\u010dn\u00edch o\u010dn\u00edch linek a \u0161ed\u00fdch st\u00edn\u016f, kter\u00e9 zd\u016fraz\u0148ovaly jejich barvu. Navzdory \u017eensk\u00e9mu \u0161armu v jemn\u00fdch rysech tomu siln\u011b odporovala ostr\u00e1 \u010delist a ploch\u00fd hrudn\u00edk. Rozhodla by se pro mu\u017ee, ale ta n\u00e1dhern\u00e1 francouzsk\u00e1 manik\u00fara, na kterou okam\u017eit\u011b za\u010dala \u017e\u00e1rlit, a dlouh\u00e9, exotick\u00e9 a zjevn\u011b vybran\u011b upraven\u00e9 vlasy v\u00e1\u017en\u011b zpochyb\u0148ovaly jej\u00ed m\u00edn\u011bn\u00ed. Tak intenzivn\u011b se je\u0161t\u011b nikdy na nic nesoust\u0159edila, ani na \u0161koln\u00ed zkou\u0161ky, nato\u017e na identitu n\u011bjak\u00e9ho cizince.<\/div>\n
\n

Tom si nerv\u00f3zn\u011b p\u0159ejel rukou po vlasech. „Ah, kdo?… Tohle je-„<\/p><\/div>\n

„Bille?“<\/div>\n
Alfons se zjevil za Billem a polo\u017eil mu ruku na rameno. „Kde jsi byl, v\u0161ude jsem t\u011b hledal!“ Adresovan\u00fd mu\u017e vzhl\u00e9dl k Alfonsovi s roz\u0161\u00ed\u0159en\u00fdma o\u010dima a podal mu jednu ze sklenic s v\u00ednem. Star\u0161\u00ed mu\u017e zamumlal \u00b4d\u011bkuji\u00b4 a volnou rukou popadl Billa za pa\u017ei. „Je tady n\u011bkdo, s k\u00fdm se mus\u00ed\u0161 sezn\u00e1mit.“<\/div>\n
„Ale,“ Bill se oto\u010dil k Tomovi a Karle, kte\u0159\u00ed oba z\u00edrali na n\u011bj a na Alfonse s pr\u00e1zdn\u00fdmi v\u00fdrazy. „Toti\u017e, ehm, j\u00e1 jsem\u2026“<\/div>\n
Po Alfonsov\u011b boku se objevil vysok\u00fd, statn\u011b vyhl\u00ed\u017eej\u00edc\u00ed mu\u017e, kter\u00fd v\u0161echny \u010dty\u0159i zdatn\u011b p\u0159evy\u0161oval. Bill zamrkal. Oh brat\u0159e<\/em>. Gustav \u010dasto vtipkoval o jeho v\u00fd\u0161ce a o tom, jak to bylo \u0161\u00edlen\u00e9, \u017ee se mu poda\u0159ilo skon\u010dit s p\u0159\u00edtelem, kter\u00fd p\u0159evy\u0161oval jeho u\u017e tak vysokou postavu, kdy\u017e za\u010dal chodit s Alfonsem. Pak tady byl Tom, kter\u00fd byl tak vysok\u00fd jako on s\u00e1m, minim\u00e1ln\u011b zdrav\u00fdch 183cm, plus m\u00ednus p\u00e1r centimetr\u016f, co\u017e bylo osv\u011b\u017euj\u00edc\u00ed, jak musel p\u0159iznat pot\u00e9, co cel\u00e9 dny musel shl\u00ed\u017eet na lidi men\u0161\u00ed, ne\u017e byl on s\u00e1m. Cht\u011blo se mu sm\u00e1t tomu, jak komicky musela jejich skupinka vypadat, te\u010f kdy\u017e se k nim p\u0159idal tento star\u0161\u00ed mu\u017e, ale potla\u010dil to. Karla stoj\u00edc\u00ed daleko pod Tomov\u00fdm ramenem vypadala mezi nimi bizarn\u011b. A nov\u011b p\u0159\u00edchoz\u00ed mu\u017e byl je\u0161t\u011b o hlavu vy\u0161\u0161\u00ed ne\u017e Alfons.<\/div>\n
\n

„Neru\u0161\u00edm?“ Zeptal se mu\u017e hlubok\u00fdm, chraplav\u00fdm hlasem a shl\u00ed\u017eel na n\u011b zpod tlust\u00e9ho, \u0161ediv\u00e9ho obo\u010d\u00ed.<\/p><\/div>\n

„Uh,“ Alfons pohl\u00e9dl na Billa s t\u00edm podivn\u00fdm p\u00e1rem p\u0159ed n\u00edm a pak zp\u00e1tky k mu\u017ei, s rozhodnut\u00edm, \u017ee ty dva nezn\u00e1m\u00e9 alespo\u0148 prozat\u00edm vynech\u00e1. „No, pane Eisenhaure, tohle je ten, o kter\u00e9m jsem s v\u00e1mi mluvil,“ Alfons se rozz\u00e1\u0159il a nat\u00e1hl pa\u017ei kolem Billov\u00fdch ramen. „Aspiruj\u00edc\u00ed zp\u011bv\u00e1k? U\u010d\u00ed v komunitn\u00edm centru, kde pracuji, v hudebn\u00edm odd\u011blen\u00ed se specializac\u00ed na zp\u011bv. Bille,“ \u0159ekl a oto\u010dil se ke sv\u00e9mu rande, „tohle je pan Dew Eisenhaur, v\u00edceprezident Sterne Musik. Pane Eisenhaure, tohle je Bill Tr\u00fcmper, m\u016fj p\u0159\u00edtel.“<\/div>\n
„Zlato, jsi v po\u0159\u00e1dku?“ Vyk\u0159ikla Karla a v\u0161ichni t\u0159i se oto\u010dili, aby vid\u011bli, jak se Tom rozka\u0161lal a pl\u00e1cal se po hrudi, zat\u00edmco mu jeho p\u0159\u00edtelkyn\u011b t\u0159ela dlan\u00ed kruhy na z\u00e1dech. Tom rozt\u0159esen\u011b zvedl ruku a signalizoval sv\u00e9 p\u0159e\u017eit\u00ed, a oni pokra\u010dovali.<\/div>\n
„Ach – no, ano, moc r\u00e1d v\u00e1s pozn\u00e1v\u00e1m, pane Tr\u00fcmpere.“ Star\u0161\u00ed mu\u017e k Billovi nap\u0159\u00e1hl ruku a ten s n\u00ed na opl\u00e1tku zdvo\u0159ile pot\u0159\u00e1sl. „U\u017e jsem toho o v\u00e1s hodn\u011b sly\u0161el, tady od pana Kuefera.“<\/div>\n
Bill p\u0159ik\u00fdvl a nasadil hezk\u00fd \u00fasm\u011bv, navzdory ho\u0159kosti, kterou c\u00edtil ve sv\u00e9m nitru. Tohle byl jeden z t\u011bch podraz\u00e1k\u016f, kte\u0159\u00ed se sna\u017eili odbourat jejich centrum, na to by si vsadil.<\/div>\n
„N\u00e1podobn\u011b. Oh a douf\u00e1m, \u017ee jen sam\u00e9 dobr\u00e9 v\u011bci.“<\/div>\n
„Absolutn\u011b, ni\u010deho bych se neb\u00e1l. Je dobr\u00e9 vid\u011bt mlad\u00e9 lidi, jako jste vy, kte\u0159\u00ed berou um\u011bn\u00ed takhle v\u00e1\u017en\u011b, a nav\u00edc pracuj\u00ed na vzd\u011bl\u00e1n\u00ed dal\u0161\u00ed generace. To je spole\u010dn\u00fd c\u00edl, kter\u00fd s v\u00e1mi v\u0161ichni tady v Sterne Musik sd\u00edl\u00edme, o tom jsem si jist\u00fd.“ Dewovy o\u010di z\u016fstaly nete\u010dn\u00e9, jeho v\u00fdraz byl pr\u00e1zdn\u00fd a nem\u011bnn\u00fd. Bill si v\u0161iml, \u017ee ten mu\u017e byl zdvo\u0159il\u00fd, ale na jeho tv\u00e1\u0159i se zd\u00e1l b\u00fdt trvale vyleptan\u00fd nesouhlas nebo nespokojenost – podle toho, co se pro danou p\u0159\u00edle\u017eitost zd\u00e1lo b\u00fdt vhodn\u011bj\u0161\u00ed.<\/div>\n
\n

Star\u0161\u00ed mu\u017e se trochu posunul kup\u0159edu a dostal se a\u017e k Tomovi a Karle. Jeho o\u010di se zam\u011b\u0159ily na Toma, ten mlad\u00fd mu\u017e na n\u011bj zap\u016fsobil. „P\u0159\u00e1tel\u00e9 Alfonse a Billa? Tak\u00e9 v\u00e1s moc r\u00e1d pozn\u00e1v\u00e1m.“ Karla uchopila jeho dla\u0148 jako prvn\u00ed a rychle se p\u0159edstavila, a pak Tom, kter\u00fd se b\u011bhem kr\u00e1tk\u00e9ho okam\u017eiku rychle sebral. „Tom Kaulitz,“ pevn\u011b a zdvo\u0159ile mu pot\u0159\u00e1sl rukou. „B\u00fdval\u00fd kytarista popul\u00e1rn\u00ed americk\u00e9 progresivn\u00ed metalov\u00e9 kapely Dimethyl. Pot\u011b\u0161en\u00ed je na m\u00e9 stran\u011b, pane.“ Tom mu poslal osl\u0148uj\u00edc\u00ed \u00fasm\u011bv a narovnal se.<\/p><\/div>\n

Velk\u00fd mu\u017e p\u0159ik\u00fdvl a pe\u010dliv\u011b Toma studoval.<\/div>\n
Bill vyprskl, jen tak tak zadr\u017eoval sm\u00edch; dnes byl ka\u017ed\u00fd v rozpa\u010dit\u00e9 z\u00edraj\u00edc\u00ed n\u00e1lad\u011b.<\/div>\n
„Kaulitz?“ Zopakoval Dew zv\u011bdav\u011b. „Nejste n\u00e1hodou p\u0159\u00edbuzn\u00fd s mu\u017eem jm\u00e9nem J\u00f6rg Kaulitz, nebo ano?“<\/div>\n
„Ach\u2026 ve skute\u010dnosti jo. J\u00f6rg je m\u016fj otec. Nebo\u2026 byl,“ Tom kr\u00e1tce sklopil hlavu a potla\u010dil z\u00e1chv\u011bv smutku hluboko ve sv\u00e9m \u017ealudku.<\/div>\n
„No p\u00e1ni: syn J\u00f6rga Kaulitze stoj\u00ed p\u0159ede mnou. V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee ho v t\u00e9 tv\u00e1\u0159i vid\u00edm. To je skute\u010dn\u011b neo\u010dek\u00e1van\u00e9,“ odpov\u011bd\u011bl Dew a zvedl ruku, aby se pohladil po \u0161edo\u010dern\u00e9 brad\u011b. „Byl?“<\/div>\n
Tom p\u0159ik\u00fdvl. „Zem\u0159el asi p\u0159ed m\u011bs\u00edcem na srde\u010dn\u00ed selh\u00e1n\u00ed. Pr\u00e1v\u011b proto jsem se vr\u00e1til do N\u011bmecka.“<\/div>\n
„Ach, m\u00e1te mou nejhlub\u0161\u00ed soustrast. Byl jedn\u00edm z nejkvalifikovan\u011bj\u0161\u00edch podnikatel\u016f, se kter\u00fdmi jsem se kdy setkal. Tak\u00e9 dobr\u00fd \u0159emesln\u00fd um\u011blec. Takov\u00e1 stra\u0161n\u00e1 ztr\u00e1ta.“<\/div>\n
„D\u011bkuji,“ \u0159ekl Tom nejprve a zapomn\u011bl na svou touhu zap\u016fsobit na hlavy spole\u010dnosti. Ale zase kdy\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee v\u011bd\u00ed<\/em>, kdo je, mo\u017en\u00e1 by to nebyl takov\u00fd v\u00fdkon.<\/div>\n
\n

V rozhovoru se objevila odmlka a Bill se p\u0159esunul bl\u00ed\u017ee k Alfonsovi, najednou c\u00edtil sm\u011bs viny a zastra\u0161en\u00ed. \u0158ekl by ka\u017ed\u00e9mu, kdo by se ho zeptal, \u017ee o Tomovi Kaulitzovi v\u00ed v\u0161e, ale pr\u00e1v\u011b v tuhle chv\u00edli doslova vrazil do cihlov\u00e9 st\u011bny uv\u011bdom\u011bn\u00ed. Samoz\u0159ejm\u011b n\u00e1sledovala spousta ot\u00e1zek; Tom nebyl po celou tu dobu v N\u011bmecku? Tom\u016fv otec zem\u0159el? Po st\u0159edn\u00ed \u0161kole utekl do Ameriky, pro\u010d? Jeho otec byl dob\u0159e zn\u00e1m\u00fd v obchodn\u00edm sv\u011bt\u011b, tak\u017ee Tom byl skute\u010dn\u011b bohat\u00fd nebo co? Co tedy vlastn\u011b v posledn\u00edch letech d\u011blal? Bill nem\u011bl \u010das dokon\u010dit zamy\u0161len\u00ed nad t\u00edm, co cht\u011bl v\u011bd\u011bt, proto\u017ee v okam\u017eiku, kdy znovu p\u0159ivedl svou mysl zp\u011bt do p\u0159\u00edtomnosti, Tom (a samoz\u0159ejm\u011b i Karla, kter\u00e1 Billovi v\u00fdrazn\u011b p\u0159ipom\u00ednala pijavici) a Dew byli m\u00edrn\u011b bokem a prob\u00edrali n\u011bco, co nesly\u0161el, a Alfons ho pomalu odv\u00e1d\u011bl.<\/p><\/div>\n

„To ne\u0161lo p\u0159esn\u011b tak, jak jsem cht\u011bl,“ \u0159ekl po chv\u00edli Alfons. „Ten chlap se mi dostal do cesty.“ Bill sledoval, jak Alfonsovi ztuhla tv\u00e1\u0159 a pevn\u011b mu stiskl ruku.<\/div>\n
„Ned\u011blej si starosti – on leze do cesty v\u0161em.“<\/div>\n
„Tak\u017ee ho zn\u00e1\u0161? P\u0159ipadalo mi to tak.“<\/div>\n
„Opravdu?“ Zeptal se s opravdov\u00fdm z\u00e1jmem. „Jak jsi na to p\u0159i\u0161el?“<\/div>\n
„Muselo to b\u00fdt t\u00edm, jak se na tebe d\u00edval. Nev\u00edm. Obvykle m\u016f\u017ee\u0161 \u0159\u00edct, jak se lid\u00e9 ohledn\u011b sebe c\u00edt\u00ed, pokud se soust\u0159ed\u00ed\u0161 na jejich o\u010di. V\u016fbec jsem tomu nev\u011bnoval pozornost, myslel jsem si, \u017ee je to jen n\u011bjak\u00fd n\u00e1hodn\u00fd kluk, se kter\u00fdm sis za\u010dal pov\u00eddat, ale, nev\u00edm… Na tom nez\u00e1le\u017e\u00ed. \u0158e\u010d t\u011bla \u0159\u00edk\u00e1 hodn\u011b, konec p\u0159\u00edb\u011bhu, a nem\u00e1m chu\u0165 ti d\u00e1vat lekci.“<\/div>\n
„Ehm, okay.“<\/div>\n
„Tak poj\u010f, ofici\u00e1ln\u00ed ve\u010de\u0159e brzy za\u010dne ve vedlej\u0161\u00ed m\u00edstnosti.“<\/p>\n

autor: Estricnina<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/p>\n

<\/strong> original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Estricnina 5. prosince 2010 17:36 Odesl\u00e1no na adresu: 99red_dreams@msn.de Dnes nem\u00e1m moc \u010dasu, ale opravdu se t\u011b mus\u00edm na n\u011bco zeptat. Bu\u010f u\u017eite\u010dn\u00fd a p\u0159epni se do toho hlubok\u00e9ho stavu mysli nebo do \u010dehokoliv, co d\u011bl\u00e1\u0161, kdy\u017e se opravdu zamysl\u00ed\u0161 a<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[675],"tags":[],"class_list":["post-1157","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-berlin-anonymous"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1157","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1157"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1157\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1157"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1157"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1157"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}