{"id":11588,"date":"2010-05-30T16:00:00","date_gmt":"2010-05-30T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=11560"},"modified":"2010-05-30T16:00:00","modified_gmt":"2010-05-30T15:00:00","slug":"ukryty-4-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/05\/30\/ukryty-4-2\/","title":{"rendered":"Ukryt\u00fd 2."},"content":{"rendered":"
autor: Doris<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Tom za\u0161trachal kl\u00ed\u010dema v z\u00e1mku a vpadl do domu. Shodil ze sebe boty, ta\u0161ku hodil ke schod\u016fm a zapadl do kuchyn\u011b. M\u011bl po\u0159\u00e1dn\u00fd hlad. Na \u0161koln\u00ed ob\u011bdy nechodil.<\/div>\n
„Jak bylo ve \u0161kole?“ ozvala se Simone, kter\u00e1 se objevila mezi dve\u0159mi do kuchyn\u011b.<\/div>\n
„Norm\u00e1ln\u011b. Jako v ka\u017ed\u00fd.“ Pokr\u010dil Tom rameny a lovil v lednici n\u011bco k j\u00eddlu. Simone si jen povzdychla.<\/div>\n
„V troub\u011b jsou pe\u010den\u00fd brambory. Oh\u0159ej si je.“ Upozornila sv\u00e9ho syna na fakt, \u017ee uva\u0159ila jedno z jeho obl\u00edben\u00fdch j\u00eddel.<\/div>\n
„Nem\u00e1m na n\u011b chu\u0165,“ odseknul Tom a rad\u011bji si namazal rohl\u00edk marmel\u00e1dou. Te\u010f lhal. Jist\u011b\u017ee na n\u011b m\u011bl chu\u0165, ale p\u0159ece nep\u0159estane tak rychle trucovat. Je\u0161t\u011b by mu to srazilo ego. Simone to rad\u011bji p\u0159e\u0161la taktn\u00edm ml\u010den\u00edm. Bylo j\u00ed jasn\u00e9, \u017ee d\u0159\u00edv nebo pozd\u011bji si je Tom stejn\u011b oh\u0159eje.<\/div>\n
„No a co spolu\u017e\u00e1ci?“ vypt\u00e1vala se d\u00e1l. To p\u0159eci m\u00e1my d\u011blaj\u00ed. Zaj\u00edmaj\u00ed se o svoje d\u011bti. Tom se vyhoupl na kuchy\u0148skou linku a poj\u00eddal rohl\u00edk.<\/div>\n
„Co s nima?“ pod\u00edval se kone\u010dn\u011b na svoji matku. Simone se odlepila od futer a usadila se na \u017eidli u j\u00eddeln\u00edho stolu.<\/div>\n
„No nic. Jen m\u011b zaj\u00edm\u00e1, jac\u00ed jsou. Jestli u\u017e m\u00e1\u0161 kamar\u00e1dy?“ pousm\u00e1la se na Toma. Tom se jen lehce za\u0161klebil.<\/p>\n<\/div>\n
„D\u00e1 se to b\u011bhem n\u011bkolika hodin si ud\u011blat kamar\u00e1dy? Jo mluvim se dv\u011bma klukama, ale to neznamen\u00e1, \u017ee to jsou hned kamar\u00e1di.“ Pokr\u010dil rameny a Simone jen p\u0159ik\u00fdvla.<\/div>\n
„Ur\u010dit\u011b brzy budou. Jak se jmenujou?“ vypt\u00e1vala se d\u00e1l. V posledn\u00ed dob\u011b byla r\u00e1da za jakoukoliv konverzaci se sv\u00fdm synem. I kdyby m\u011bla m\u00edt sebemen\u0161\u00ed smysl. A tohle podle n\u00ed alespo\u0148 n\u011bjak\u00fd smysl m\u011blo.<\/div>\n
\n
„D\u011bl\u00e1\u0161, jako by t\u011b to d\u011bsn\u011b zaj\u00edmalo.“ Probodl ji pohledem a u\u0161kl\u00edbl se.<\/div>\n
„Jist\u011b\u017ee m\u011b to zaj\u00edm\u00e1. Kdyby m\u011b to nezaj\u00edmalo, neptala bych se.“ Nam\u00edtla Simone. V\u00e1\u017en\u011b se sna\u017eila s Tomem vych\u00e1zet, ale on j\u00ed to v\u016fbec neusnad\u0148oval. Ch\u00e1pala ho, ale to si on o\u010dividn\u011b neuv\u011bdomoval. Tom do\u017ev\u00fdkal posledn\u00ed sousto a sesko\u010dil z linky.<\/div>\n
„Georg a Gustav. A te\u010f kdy\u017e m\u011b omluv\u00ed\u0161, jdu volat Alexovi.“ Prsknul po n\u00ed, kdy\u017e proch\u00e1zel zp\u00e1tky do chodby pro svoji ta\u0161ku. Simone se zvedla ze \u017eidle a vy\u0161la za n\u00edm.<\/div>\n
„Nemluv s n\u00edm moc dlouho. Sousedka n\u00e1s pozvala v \u0161est na ve\u010de\u0159i.“ D\u00edvala se za n\u00edm, kdy\u017e vych\u00e1zel schody. Tom se zastavil v polovin\u011b kroku. No to byl teda nad\u0161en\u00fd.<\/div>\n
„A to pro\u010d?“ oto\u010dil se na ni a zatv\u00e1\u0159il se nanejv\u00fd\u0161 otr\u00e1ven\u011b.<\/div>\n
„Proto\u017ee jsme tu nov\u00ed a chce n\u00e1s poznat. Jej\u00ed dcera u\u017e se na tebe t\u011b\u0161\u00ed.“ Pousm\u00e1la se Simone. Doufala, \u017ee alespo\u0148 zm\u00ednka o d\u00edvce Toma trochu zaujme. Tom jen proto\u010dil o\u010di. V\u00fdborn\u011b. Jeho m\u00e1ma\u2026dohazovac\u00ed agentura s.r.o.  <\/div>\n
„No skv\u011bl\u00fd. Jsem v\u00e1\u017en\u011b nad\u0161enej. Co kdy\u017e u\u017e m\u00e1m n\u011bco domluven\u00e9ho?“ zalo\u017eil si ura\u017een\u011b ruce k\u0159\u00ed\u017eem.<\/div>\n
„A m\u00e1\u0161?“ pozvedla Simone t\u00e1zav\u011b obo\u010d\u00ed. Tom se jen za\u0161klebil.<\/div>\n
„Ne, ale asi si narychlo n\u011bco domluvim. Nestojim o \u017e\u00e1dn\u00fd ve\u010de\u0159e u soused\u016f.“ Odsekl a Simone se zamra\u010dila.<\/div>\n
<\/div>\n
„Tak pod\u00edvej, Thomasi. Jeden ve\u010der t\u011b nezabije. Tak se aspo\u0148 sna\u017e tv\u00e1\u0159it, jako \u017ee ti z\u00e1le\u017e\u00ed na tom, abychom tu n\u011bkoho poznali.“ Vyjela trochu podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b na sv\u00e9ho syna. Tom po n\u00ed jen st\u0159elil skoro a\u017e nen\u00e1vistn\u00fdm pohledem.<\/div>\n
„Ne\u0159\u00edkej mi Thomasi. V\u00ed\u0161 jak to nesn\u00e1\u0161\u00edm.“ Zavr\u010del. Simone chv\u00edli ml\u010dela.<\/div>\n
„D\u0159\u00edv ti to nevadilo. Kdy\u017e ti tak \u0159\u00edkal t\u00e1ta.“ Promluvila po chv\u00edli u\u017e m\u00edrn\u011bj\u0161\u00edm t\u00f3nem. Tom ale nem\u011bl v pl\u00e1nu se uklidnit. A i kdyby m\u011bl, tak by to neud\u011blal. Jeho pubert\u00e1ln\u00ed v\u011bk byl v tomhle dost kritick\u00fd.<\/div>\n
„Ty nejsi t\u00e1ta.“ Syknul po n\u00ed a bez dal\u0161\u00edho slova nebo ohl\u00e9dnut\u00ed zapadl do sv\u00e9ho pokoje.  <\/div>\n
Hned zapnul po\u010d\u00edta\u010d  a nechal ho nab\u011bhnout. Simone chv\u00edli st\u00e1la pod schodama, ale pak se p\u0159eci jen dala do pohybu a ve\u0161la za Tomem.<\/div>\n
„J\u00e1 vim, \u017ee nejsem, Tome. A nikdy ani nebudu. A\u0165 u\u017e se ti to l\u00edb\u00ed nebo ne\u2026 budu po\u0159\u00e1d JENOM m\u00e1ma.“ Vydechla trochu ubl\u00ed\u017een\u011b a na slovo jenom dala zvl\u00e1\u0161\u0165 d\u016fraz. Tom se po n\u00ed ohl\u00e9dl. Vid\u011bl na n\u00ed, \u017ee ji to mrz\u00ed. V\u0161echno to, jak se k n\u00ed za posledn\u00ed dobu chov\u00e1.<\/div>\n
„Jo, jsi jenom m\u00e1ma. Tak se nesna\u017e hr\u00e1t si i na t\u00e1tu t\u00edm, \u017ee mi bude\u0161 \u0159\u00edkat jako on.“ Prsknul a ura\u017een\u011b dosedl na postel. Jeho t\u00e1ta byl jedin\u00fd, kdo mu sm\u011bl \u0159\u00edkat Thomasi. Od n\u011bj to Tomovi nevadilo. P\u0159ipadal si pak v\u00edc mu\u017en\u00fd, nebo jak by to m\u011bl vysv\u011btlit. Zkr\u00e1tka v osloven\u00ed Tom a Thomas pro n\u011bj byl obrovsk\u00fd rozd\u00edl. Simone si povzdychla.<\/div>\n
<\/div>\n
„Zlob\u00ed\u0161 se na n\u011bj?“ zad\u00edvala se m\u00edrn\u011b na sv\u00e9ho syna. Ten j\u00ed ale pohled neop\u011btoval a zatvrzele koukal kamsi z okna. Vlastn\u011b ani nev\u011bd\u011bl, jestli se na n\u011bj zlob\u00ed, nebo ho to jenom mrz\u00ed. To \u017ee od nich ode\u0161el. Sice to ch\u00e1pal, ale n\u011bjak to nedok\u00e1zal p\u0159ekousnout.  <\/div>\n
„Ty snad ne?“ vydechl a sna\u017eil se v\u0161emo\u017en\u011b ovl\u00e1dat, aby se mu neza\u010dalo cht\u00edt bre\u010det. P\u0159ece by nebre\u010del p\u0159ed m\u00e1mou kv\u016fli takov\u00fd volovin\u011b. Simone ud\u011blala n\u011bkolik rychl\u00fdch krok\u016f k n\u011bmu, ale v polovin\u011b pokoje se znovu zarazila. U\u017e vlastn\u011b ani nev\u011bd\u011bla, co m\u016f\u017ee ud\u011blat, aby se Toma n\u011bjak nedotkla nebo ho nepodr\u00e1\u017edila. U\u017e i obejmout vlastn\u00edho syna m\u011bla obavu. A p\u0159itom j\u00ed to tolik sch\u00e1zelo. A jist\u011b i Tomovi.<\/div>\n
„Ne, Tome. J\u00e1 ne. Nezlob\u00edm se na n\u011bj. To se p\u0159eci st\u00e1v\u00e1. Nem\u00e1m mu to za zl\u00e9. Ani ty bys nem\u011bl m\u00edt.“ Zakroutila hlavou. Myslela si, \u017ee se Tom zlob\u00ed jen na ni, ale o\u010dividn\u011b se zlobil na v\u0161echny okolo. Bylo to p\u0159eci jen kr\u00e1tce, co se rozvedli. Necel\u00fd m\u011bs\u00edc. Tom chv\u00edli ml\u010del a p\u0159em\u00e1hal svoje emoce.<\/div>\n
„Je mi to jedno. A\u0165 si d\u011bl\u00e1, co chce. I ty si d\u011blej, co chce\u0161.“ Ozval se po chv\u00edli a sna\u017eil se, aby to zn\u011blo co mo\u017en\u00e1 nejv\u00edc pevn\u011b. Simone bylo jasn\u00e9, \u017ee \u0159\u00edk\u00e1 n\u011bco jin\u00e9ho ne\u017e c\u00edt\u00ed, ale necht\u011bla se s n\u00edm znovu zbyte\u010dn\u011b h\u00e1dat.<\/div>\n
„A te\u010f, kdy\u017e m\u011b omluv\u00ed\u0161, bych r\u00e1d mluvil s Alexem. Neboj, na \u0161estou budu p\u0159ipraven\u00fd.“ Oto\u010dil se na svou matku a pohledem j\u00ed jasn\u011b nazna\u010doval, aby ode\u0161la. Simone jen p\u0159ik\u00fdvla a s povzdychnut\u00edm ode\u0161la. Tom sebou pl\u00e1cnul na postel a promnul si obli\u010dej. Ve skrytu du\u0161e v\u011bd\u011bl, \u017ee svoje chov\u00e1n\u00ed p\u0159eh\u00e1n\u00ed, ale nemohl si pomoct. Asi byl v\u00e1\u017en\u011b na\u0161tvan\u00fd na v\u0161echny a na v\u0161echno. Po chv\u00edli ze zvedl, usadil se k po\u010d\u00edta\u010di a ve sv\u00fdch skype kontaktech vyto\u010dil Alexe.  <\/div>\n
<\/div>\n
„Tome, u\u017e jsi nachystan\u00fd?“ ozvala se Simone z chodby. Byl u\u017e \u010das vyrazit na onu ve\u010de\u0159i. Tom vylezl ze sv\u00e9ho pokoje a seb\u011bhl schody.<\/div>\n
„Jo, jsem.“ Pronesl otr\u00e1ven\u011b a obul se.<\/div>\n
„Tome\u2026zkus se tam pros\u00edm tv\u00e1\u0159it aspo\u0148 trochu jinak, ne\u017e tak, \u017ee t\u011b to d\u011bsn\u011b obt\u011b\u017euje.“ Zaprosila Simone a poupravila si kabelku na rameni.<\/div>\n
„No jo prosim t\u011b. Rad\u0161i u\u017e jdi.“ Vystrkal ji Tom ze dve\u0159\u00ed a bez dal\u0161\u00edho remcan\u00ed ji n\u00e1sledoval k soused\u016fm. Dr\u017eel se j\u00ed za z\u00e1dy, aby mohl co mo\u017en\u00e1 nejv\u00edc \u010dasu z\u016fstat mimo zraky ostatn\u00edch.  <\/div>\n
„A Simone\u2026jsem r\u00e1da, \u017ee jste tu. Poj\u010fte d\u00e1l.“ Usm\u00e1la se plavovlas\u00e1 \u017eena, kter\u00e1 jim otev\u0159ela a ud\u011blal jim m\u00edsto mezi dve\u0159mi.<\/div>\n
„A ty bude\u0161 Tom. J\u00e1 jsem Jahnett.“ Usm\u00e1la se, kdy\u017e se zad\u00edvala Simone za z\u00e1da. Tom jen p\u0159ik\u00fdvl a jako\u017eto p\u0159eci jen slu\u0161n\u011b vychovan\u00fd, p\u0159ijal jej\u00ed nab\u00edzenou ruku.<\/div>\n
„Ano jsem Tom. R\u00e1d v\u00e1s pozn\u00e1v\u00e1m.“ Usm\u00e1l se co mo\u017en\u00e1 nejp\u0159irozen\u011bji a rozhl\u00e9dl se kolem. Jen se modlil, aby se nezdr\u017eeli moc dlouho. I kdy\u017e na to nespol\u00e9hal. Usadil se vedle svoj\u00ed m\u00e1my v ob\u00fdv\u00e1ku a nevn\u00edmal jejich rozhovor. Dokonce ani nezaznamenal, \u017ee na n\u011bj mluv\u00ed ona slibovan\u00e1 dcerunka.  <\/div>\n
<\/div>\n
„Tome\u2026“ drkla do n\u011bj loktem.<\/div>\n
„Co je?“ vr\u00e1til se op\u011bt ze sv\u00fdch my\u0161lenek do reality.<\/div>\n
„\u0158\u00edk\u00e1m, \u017ee jsem Susane.“ Zamra\u010dila se na n\u011bj. Tom by te\u010f nejrad\u011bji nam\u00edtnul n\u011bco ve smyslu, jako \u017ee ho to ale v\u016fbec nezaj\u00edm\u00e1. M\u00edsto toho jen p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„Aha. Ahoj. J\u00e1 Tom.“ Lehce se pousm\u00e1l, aby nep\u016fsobil a\u017e tak moc znud\u011bn\u011b.<\/div>\n
„Jo, j\u00e1 vim.“ P\u0159ik\u00fdvla Susane a sp\u00ed\u0161e se rad\u011bji zaposlouchala do hovoru dosp\u011bl\u00fdch. S Tomem mluvila jen m\u00e1lo a on za to byl jedin\u011b r\u00e1d. Celkem si oddychl, kdy\u017e je hostitelka pozvala ke stolu a p\u0159ed ka\u017ed\u00e9ho polo\u017eila misku lasagn\u00ed. Tom pod\u011bkoval a postupn\u011b za\u010dal j\u00edst. Op\u011bt bez jak\u00fdchkoliv z\u00e1jm\u016f zapojit se do rozhovoru. Jeho zrak se najednou zastavil za oknem. Vedlo do ulice. Byla u\u017e sice celkem tma, ale tohle by zaznamenal snad i v naprost\u00e9 tm\u011b. V tr\u00e1v\u011b p\u0159ed domem pr\u00e1v\u011b \u010denichal ten pes z parku. Tom ho doslova hypnotizoval pohledem a j\u00eddlo v n\u011bm mizelo sp\u00ed\u0161e automatick\u00fdm reflexem, ne\u017e aby si to n\u011bjak uv\u011bdomoval.<\/div>\n
„Ehm\u2026 omluvte m\u011b na chv\u00edli.“ Zvedl se od stolu, kdy\u017e m\u011bl dojedeno v\u00edc jak polovinu, a vy\u0161el p\u0159ed d\u016fm. Ani nev\u011bd\u011bl, pro\u010d to d\u011bl\u00e1. Cht\u011bl si toho psa zkr\u00e1tka prohl\u00e9dnut.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
autor: Doris<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Doris Tom za\u0161trachal kl\u00ed\u010dema v z\u00e1mku a vpadl do domu. Shodil ze sebe boty, ta\u0161ku hodil ke schod\u016fm a zapadl do kuchyn\u011b. M\u011bl po\u0159\u00e1dn\u00fd hlad. Na \u0161koln\u00ed ob\u011bdy nechodil. „Jak bylo ve \u0161kole?“ ozvala se Simone, kter\u00e1 se objevila mezi dve\u0159mi do<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[324],"tags":[],"class_list":["post-11588","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ukryty"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11588","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=11588"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11588\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=11588"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=11588"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=11588"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}