{"id":11600,"date":"2010-05-28T18:00:00","date_gmt":"2010-05-28T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=11572"},"modified":"2010-05-28T18:00:00","modified_gmt":"2010-05-28T17:00:00","slug":"obchod-s-lidmi-8","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/05\/28\/obchod-s-lidmi-8\/","title":{"rendered":"Obchod s lidmi 8."},"content":{"rendered":"
autor: Disturbed Angel<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"401\"<\/div>\n
\n<\/div>\n
Andreas sv\u00edral mal\u00fd  den\u00ed\u010dek v ruce. U\u017e po n\u011bkolik\u00e1t\u00e9 si \u010detl ten dlouh\u00fd odstavec, o kter\u00e9m mu Tom p\u0159ed chv\u00edl\u00ed \u0159ekl. Povzdechl si. Prsty za\u010d\u00ednal p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bt po str\u00e1nce.<\/p>\n<\/div>\n
„U\u017e sis toho tak\u00e9 v\u0161iml, \u017eejo?“ \u0159ekl Tom, kdy\u017e za n\u00edm p\u0159e\u0161el z kuchyn\u011b, kterou zrovna uklidil. Andy k n\u011bmu vzhl\u00e9dl a jemn\u011b k\u00fdvl. Op\u011bt se o\u010dima vr\u00e1til ke str\u00e1nce a zkoumal ji do posledn\u00edch detail\u016f. „Myslel jsem, \u017ee to ty\u2026“ odml\u010del se. Tom si sedl k n\u011bmu na pohovku a zakroutil hlavou.<\/p>\n<\/div>\n
„Ne, Andreasi, ta rozpit\u00e1 m\u00edsta pat\u0159\u00ed Billov\u00fdm slz\u00e1m,“ \u0159ekl ti\u0161e a pohledem tak\u00e9 zabloudil k popsan\u00e9 stran\u011b, na kter\u00e9 na n\u011bkolika m\u00edstech byly rozmazan\u00e9 mal\u00e9 mapi\u010dky od slz. Od \u010deho jin\u00e9ho by mohly b\u00fdt. Blon\u010f\u00e1k si povzdechl.<\/div>\n
„Mrz\u00ed m\u011b to. V\u00e1\u017en\u011b m\u011b to tak mrz\u00ed, Tome.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, Andy, d\u011bkuju ti, co pro m\u011b d\u011bl\u00e1\u0161. Jsem ti za to hrozn\u011b moc vd\u011b\u010dn\u00fd. Jen je toho na m\u011b v posledn\u00ed dob\u011b moc. P\u0159ijde mi, \u017ee tohle je nejhor\u0161\u00ed obdob\u00ed za ty l\u00e9ta. V\u00ed\u0161, jako moc Billa miluju, jak moc mi na n\u011bm z\u00e1le\u017e\u00ed. Kdybych si byl doopravdy jist\u00fd, \u017ee je mrtv\u00fd, zabil by se taky. Ne, Andreasi, mysl\u00edm to \u00fapln\u011b v\u00e1\u017en\u011b, a ani ty bys mi v tom nedok\u00e1zal zabr\u00e1nit. V\u00ed\u0161, \u017ee mi na tob\u011b z\u00e1le\u017e\u00ed, ale taky v\u00ed\u0161, \u017ee bych to doopravdy ud\u011blal. Jsem toho schopn\u00fd. Jenom\u017ee j\u00e1 c\u00edt\u00edm, \u017ee Bill \u017eije. Tu\u0161\u00edm, \u017ee ti to asi p\u0159ijde sm\u011b\u0161n\u00e9, ale j\u00e1 to prost\u011b v\u00edm, jsem si t\u00edm jist\u00fd. Chci ho naj\u00edt za ka\u017edou cenu, a\u0165 to stoj\u00ed, co to stoj\u00ed, j\u00e1 ho prost\u011b najdu, i kdyby byl a\u017e na konci sv\u011bta. Jenom se te\u010f boj\u00edm, co se dozv\u00edm. Boj\u00edm se \u010d\u00edst d\u00e1l. Nechci u\u017e d\u00e1l \u010d\u00edst Billovo utrpen\u00ed. Tak moc to bol\u00ed, kdy\u017e v\u00edm, \u017ee mu n\u011bkdo ubli\u017euje a j\u00e1 tomu nedok\u00e1\u017eu zabr\u00e1nit, j\u00e1 nezm\u016f\u017eu nic a to je nejhor\u0161\u00ed, Andy, bezmoc.“<\/div>\n
\n
Tom Andrease objal. Ten ho jemn\u011b hladil po z\u00e1dech. Souc\u00edtil s n\u00edm. Nikdy nepro\u017e\u00edval takov\u00e9 tr\u00e1pen\u00ed jako on, tak\u017ee ho nikdy nedok\u00e1zal pln\u011b pochopit, ale sna\u017eil se o to, a kdy\u017e c\u00edtil Tomovu bolest, bylo to, jako by ji pro\u017e\u00edval tak\u00e9. M\u011bl ho velice r\u00e1d a nikdy by necht\u011bl, aby se tr\u00e1pil. Znal dvoj\u010data tak dlouho a p\u0159\u00e1l jim \u0161t\u011bst\u00ed, kter\u00e9 u\u017e \u0161est let nem\u011bli ani jeden.<\/p>\n<\/div>\n
„M\u00e1m odej\u00edt? Chce\u0161 b\u00fdt s\u00e1m?“<\/div>\n
„Ne, j\u00e1 chci, abys tu byl se mnou. Pros\u00edm t\u011b o to, pokud t\u011b to nijak nezdr\u017euje.“<\/div>\n
„Jist\u011b, \u017ee ne, pousm\u00e1l se blon\u010f\u00e1k a koukal na sv\u00e9ho kamar\u00e1da. Oba malou chv\u00edli ml\u010deli, dokud nepromluvil Tom.<\/p>\n<\/div>\n
„Mohl\u2026 mohl bys mi \u010d\u00edst?“ zeptal se opatrn\u011b Tom. A pozoroval Bill\u016fv den\u00ed\u010dek. Andy se na Toma koukal, jestli to doopravdy mysl\u00ed v\u00e1\u017en\u011b. Ten jako by to vytu\u0161il a p\u0159ik\u00fdvl. Myslel to v\u00e1\u017en\u011b! Andreas se tedy posadil pohodln\u011bji a otev\u0159el malou kn\u00ed\u017ee\u010dku na p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9 stran\u011b. Za\u010dal pomalu a ti\u0161e \u010d\u00edst.<\/p>\n<\/div>\n
21. \u010dervenec 2007<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Jsem tak zoufal\u00fd.  Jeden z t\u011bch chl\u00e1pk\u016f u\u017e tu byl dvakr\u00e1t. T\u00e1ta \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee kone\u010dn\u011b odhalil m\u00e9 vlohy. Taky mi \u0159ekl, \u017ee a\u017e budeme v Americe, vyd\u011bl\u00e1m mu slu\u0161n\u00fd bal\u00edk. Tak\u017ee u\u017e v\u00edm, kde je na\u0161e dal\u0161\u00ed stanice – Amerika. S Tomem m\u00e1me, vlastn\u011b jsme m\u011bli, sen, \u017ee se jednou do Ameriky pov\u00edd\u00e1me. Za takov\u00fdch okolnost\u00ed bych tam ov\u0161em nikdy necht\u011bl. M\u00e1m chu\u0165 to v\u0161echno skon\u010dit. Nemusel bych se tr\u00e1pit. Ale kv\u016fli mn\u011b by se tr\u00e1pil Tom. C\u00edt\u00edm ho st\u00e1le ve sv\u00e9m srdci. Mysl\u00edm na n\u011bj, kdy\u017e do m\u011b ten nechutn\u00fd Ir vr\u00e1\u017e\u00ed svoje p\u00e9ro. Mysl\u00edm na tebe po\u0159\u00e1d, Tomi.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
M\u00edstnost\u00ed se nesl tich\u00fd  vzdech. Andy rychle vzhl\u00e9dl od popsan\u00e9 str\u00e1nky a pohl\u00e9dl na Toma. Tekly mu po tv\u00e1\u0159i slzy. Polo\u017eil mu ruku na rameno a jemn\u011b jej hladil, pak mu pohled sklouzl k jeho dlan\u00edm.<\/p>\n<\/div>\n
„Tomee!!“ vyjekl a chytl ho ka\u017edou rukou za jedno z\u00e1p\u011bst\u00ed. Tom si ryl prsty do dlan\u011b, kterou mu jeho kamar\u00e1d pe\u010dliv\u011b o\u0161et\u0159il. Obvazem prosakovala rud\u00e1 tekutina. Andreas zachoval klid a rychle vstal. Vr\u00e1til se i s l\u00e9k\u00e1rni\u010dkou a za\u010dal Tomovu dla\u0148 op\u011bt \u010distit a o\u0161et\u0159ovat. Ten se ani nepohnul. O\u010di m\u011b sklen\u011bn\u00e9 a hled\u011bl up\u0159en\u011b p\u0159ed sebe.<\/p>\n<\/div>\n
„Tohle nesm\u00ed\u0161 d\u011blat.“  \u0159ekl Andreas ti\u0161e. „Nen\u00ed to na \u0161it\u00ed, ale pokud tohle ud\u011bl\u00e1\u0161 je\u0161t\u011b jednou, budu t\u011b nucen zav\u00e9st do nemocnice.“ Mluvil na Toma, jako by to byl k\u00e1men. On se ani nepohnul. Nevydal ze sebe hl\u00e1sku, neud\u011blal \u017e\u00e1dnou grimasu, prost\u011b nic.<\/p>\n<\/div>\n
„Billa by to tr\u00e1pilo,“ \u0159ekl po chv\u00edli Andy a \u0165al p\u0159esn\u011b do \u010dern\u00e9ho. Tomovy o\u010di okam\u017eit\u011b sto\u010dily sv\u016fj pohled na Andyho. Tom lehce k\u00fdvl.<\/div>\n
„Asi m\u00e1\u0161 pravdu, promi\u0148, Andy,“ \u0159ekl a pozoroval sv\u00e9ho kamar\u00e1da, jak znovu ukl\u00edz\u00ed odpad po o\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed jeho r\u00e1ny.<\/p>\n<\/div>\n
„Pros\u00edm, poj\u010f pokra\u010dovat,“ \u0161eptl za n\u00edm, kdy\u017e ode\u0161el do kuchyn\u011b.<\/div>\n
„Nev\u00edm, Tome, jestli je to dobr\u00fd n\u00e1pad,“ \u0159ekl Andy, kdy\u017e si za n\u00edm sedl na gau\u010d. Pozoroval ho. „Kdy\u017e mi sl\u00edb\u00ed\u0161, \u017ee si u\u017e neubl\u00ed\u017e\u00ed\u0161,“ \u0159ekl a p\u0159itom k\u00fdvl k jeho ruce. Tom rychle p\u0159ik\u00fdvl. „Jen u\u017e pokra\u010duj!“<\/p>\n<\/div>\n
31.\u010dervenec 2007<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Sed\u00edm zam\u010den\u00fd  v kajut\u011b n\u011bjak\u00e9 lodi. Je to obrovsk\u00e1 lo\u010f. Vid\u011bl jsem baz\u00e9n, leh\u00e1tka, luxusn\u00ed restauraci, ale je tam samoz\u0159ejm\u011b otec. J\u00e1 mus\u00edm b\u00fdt tady zav\u0159en\u00fd. Jedeme do Ameriky d\u0159\u00edve, proto lod\u00ed. Jinak bychom let\u011bli letadlem, ale j\u00e1 jsem t\u00e1tovi z\u0159ejm\u011b trochu p\u0159ekazil pl\u00e1ny. Museli jsme opustit Irsko d\u0159\u00edv, ne\u017e cht\u011bl. Dnes brzo r\u00e1no m\u011b unesl z nemocnice. Pr\u00e1v\u011b si pozoruju sv\u00e9\u2026<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Andreasi?“ zvedl hlavu Tom a koukal na Andyho.<\/div>\n
„Co se d\u011bje?“ \u0159ekl p\u0159ekvapen a cht\u011bl mu den\u00edk vz\u00edt, Andreas uhnul a odt\u00e1hl se od n\u011bj. Po mal\u00e9 chv\u00edli u\u017e Andreas st\u00e1l a couval p\u0159ed Tomem.<\/div>\n
„Andreasi, okam\u017eit\u011b mi to dej. Bu\u010f to sakra p\u0159e\u010dti, nebo mi to dej.“<\/div>\n
 „Tome, uklidni se ano? J\u00e1 mysl\u00edm, \u017ee by ses m\u011bl uklidnit a nechat to \u010dten\u00ed  na potom.“ Tom vypadal nebezpe\u010dn\u011b. I s\u00e1m Andreas se ho b\u00e1l, a to by nem\u011bl.<\/p>\n<\/div>\n
Chlapec s cop\u00e1nky mu den\u00edk vytrhl z rukou a oto\u010dil se k n\u011bmu z\u00e1dy, za\u010dal hledat m\u00edsto, kde p\u0159ed chv\u00edl\u00ed skon\u010dili.<\/p>\n<\/div>\n
Pr\u00e1v\u011b  si pozoruju sv\u00e9 z\u00e1p\u011bst\u00ed. Na obou m\u00e1m obvazy. Pokusil jsem se zab\u00edt. Ano, je to tak. U\u017e jsem to nemohl vydr\u017eet, u\u017e jsem se nevydr\u017eel d\u00edvat na tenhle zasran\u00fd sv\u011bt a na sebe v n\u011bm. Bohu\u017eel k m\u00e9 sm\u016fle m\u011b t\u00e1ta objevil. Hned jak jsem se probral, na m\u011b za\u010dal neuv\u011b\u0159iteln\u011b v\u0159\u00edskat. Nebyl tam v\u0161ak ani jeden n\u00e1znak citu. Byly to jen sobeck\u00e9 fr\u00e1ze o tom, jak jsem mu m\u00e1lem p\u0159ekazil obchod, jak u\u017e to m\u00e1 v New Yorku domluven\u00e9 a sam\u00e9 takov\u00e9 kecy. P\u0159ijdu si tak bezmocn\u00fd, nem\u016f\u017eu d\u011blat nic. Nem\u016f\u017eu dokonce ani dobrovoln\u011b ukon\u010dit sv\u016fj \u017eivot. Nem\u016f\u017eu s n\u00edm d\u011blat nic, proto\u017ee v podstat\u011b nejsem ani jeho vlastn\u00edkem.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Tom zaklapl den\u00edk a polo\u017eil jej na kuchy\u0148skou linku. P\u011bst\u00ed do n\u00ed hned ude\u0159il, a\u017e kdy\u017e bolestiv\u011b usykl, uv\u011bdomil si, \u017ee to byla jeho poran\u011bn\u00e1 ruka, kter\u00e1 dopadla na kuchy\u0148sk\u00fd mramor.<\/div>\n
„Thomasi,“ k\u0159ikl Andreas a u\u017e st\u00e1l u Tom a ruce mu polo\u017eil na ramena. Za\u010dal s n\u00edm t\u0159epat. „Zbl\u00e1znil, jsi se? Jsi ty v\u016fbec norm\u00e1ln\u00ed si takhle ubli\u017eovat.“ Tom jen koukal na sv\u00e9ho kamar\u00e1da. V o\u010d\u00edch m\u011bl l\u00edtost, ale i neuv\u011b\u0159iteln\u00fd vztek. Ho\u0159ely mu tam mal\u00e9 plam\u00ednky hn\u011bvu a z\u00e1rove\u0148 se mu o\u010di kalily slzami ze sam\u00e9 l\u00edtosti.<\/p>\n<\/div>\n
„Andreasi, p\u0159\u00edsah\u00e1m ti tady, \u017ee a\u017e Billa najdu, jako\u017ee ho najdu, tak otce zabiju. I kdybych m\u011bl j\u00edt na do\u017eivot\u00ed do v\u011bzen\u00ed, t\u011bmahle rukama ho zabiju. Vyml\u00e1t\u00edm mu mozek z hlavy. Slibuju. Kv\u016fli tomu, \u017ee dohnal Billa i k sebevra\u017ed\u011b, ho budu t\u00fdrat t\u00edm nejhor\u0161\u00edm zp\u016fsobem. Mo\u017en\u00e1, \u017ee a\u017e za\u010dne prosit o milost po pades\u00e1t\u00e9, tak mu ulev\u00edm od bolesti a zabiju ho, ale to jenom kv\u016fli tomu, \u017ee ho nenechal um\u0159\u00edt. Billovo tr\u00e1pen\u00ed ov\u0161em pozn\u00e1 v mnohem hor\u0161\u00ed podob\u011b.“<\/p>\n<\/div>\n
Andy vykulil o\u010di, takhle Toma neznal. Byl v\u00e1\u017en\u011b nep\u0159\u00ed\u010detn\u00fd a nev\u011bd\u011bl, jestli mu m\u011bl \u0159\u00edct, co bylo v tuto chv\u00edli velmi z\u00e1sadn\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„Tome, j\u00e1 mysl\u00edm, \u017ee u\u017e k tomu nebude\u0161 m\u00edt mo\u017enost,“ \u0159ekl ti\u0161e. „Jak to mysl\u00ed\u0161?“ vyprskl Tom.<\/p>\n<\/div>\n
„To je to, pro\u010d jsem p\u0159i\u0161el, v\u00e1\u0161 t\u00e1ta je mrtv\u00fd.“<\/p>\n<\/div>\n
autor: Disturbed Angel<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/p>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Disturbed Angel Andreas sv\u00edral mal\u00fd  den\u00ed\u010dek v ruce. U\u017e po n\u011bkolik\u00e1t\u00e9 si \u010detl ten dlouh\u00fd odstavec, o kter\u00e9m mu Tom p\u0159ed chv\u00edl\u00ed \u0159ekl. Povzdechl si. Prsty za\u010d\u00ednal p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bt po str\u00e1nce. „U\u017e sis toho tak\u00e9 v\u0161iml, \u017eejo?“ \u0159ekl Tom, kdy\u017e za n\u00edm p\u0159e\u0161el z kuchyn\u011b, kterou<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[321],"tags":[],"class_list":["post-11600","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-obchod-s-lidmi"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11600","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=11600"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11600\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=11600"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=11600"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=11600"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}