{"id":11602,"date":"2010-05-28T17:00:00","date_gmt":"2010-05-28T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=11574"},"modified":"2010-05-28T17:00:00","modified_gmt":"2010-05-28T16:00:00","slug":"vsechno-souvisi-se-vsim-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/05\/28\/vsechno-souvisi-se-vsim-2\/","title":{"rendered":"V\u0161echno souvis\u00ed se v\u0161\u00edm 2."},"content":{"rendered":"
autor: Bejb<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
V\u010dera jsem si za\u0161el do knihovny a p\u016fj\u010dil si \u010dty\u0159i kn\u00ed\u017eky, abych posl\u00e9ze zjistil, \u017ee nem\u00e1m co \u010d\u00edst, proto\u017ee ani jedno mi n\u011bjak nesedlo (pro\u010d jen v\u017edycky vyb\u00edr\u00e1m podle n\u00e1zvu, kter\u00fd je sebehez\u010d\u00ed a obsah je pitom\u00fd? O_o). Samoz\u0159ejm\u011b nepo\u010d\u00edt\u00e1m \u010detbu povinnou\u2026 Pokud jsem tedy cht\u011bl \u010d\u00edst, tak byly pouze dva zp\u016fsoby, bu\u010fto p\u0159emluvit sestru k naps\u00e1n\u00ed n\u011bjak\u00e9ho p\u0159\u00edb\u011bhu (co\u017e by trvalo asi dlouho, tak\u017ee zam\u00edtnuto) a nebo si holt napsat n\u011bco s\u00e1m. Vybr\u00e1na druh\u00e1 mo\u017enost, a t\u00edm m\u00e1te taky i vy co \u010d\u00edst =) Hezk\u00e9 \u010dten\u00ed!<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Jsou dobr\u00e9  my\u0161lenky? Mysl\u00edm, \u017ee bez nich bychom byli ztraceni\u2026<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Mysleli jste u\u017e n\u011bkdy na atent\u00e1ty? Bill na n\u011b myslel ka\u017ed\u00e9 pond\u011bl\u00ed r\u00e1no v sedm hodin, kdy\u017e mu zvonil bud\u00edk. Nejrad\u0161i by do \u0161koly hodil n\u011bjakou p\u011bkn\u011b rychle vybuchuj\u00edc\u00ed bombu a bylo by po pt\u00e1k\u00e1ch! Bum a nic! Nad touhle p\u0159edstavou se mu v b\u0159i\u0161e rozlil hezk\u00fd pocit. Jak by to bylo skv\u011bl\u00e9! Ne\u017e se vyhrabal z postele, bylo sedm dvacet a on nest\u00edhal, za\u010dal zb\u011bsile l\u00edtat po dom\u011b a hledat v\u0161echny svoje v\u011bci, kter\u00e9 byly pro pond\u011bln\u00ed r\u00e1no nezbytn\u00e9. Samoz\u0159ejm\u011b nezapomn\u011bl kopnout n\u011bkolikr\u00e1t do dve\u0159\u00ed koupelny, za kter\u00fdmi byl Tom a schv\u00e1ln\u011b zdr\u017eoval. Je\u0161t\u011b, \u017ee nejezd\u00ed autobusem, ale voz\u00ed je matka. Vzpom\u00ednal na Andreasovy pozdn\u00ed p\u0159\u00edchody, kdy ho\u0159e\u010dnat\u011b vypr\u00e1v\u011bl, \u017ee se mu cel\u00fd den sm\u016fla lep\u00ed na paty, proto\u017ee r\u00e1no zasp\u00ed, nejezd\u00ed v\u00fdtah a on tedy mus\u00ed seb\u011bhnout deset pater, potom mu ujede autobus a dal\u0161\u00ed jede a\u017e v 8:11, nakonec vpadne do hodiny fyziky, kdy maj\u00ed starou ropuchu a ta si ho za trest vyzkou\u0161\u00ed, je to lep\u0161\u00ed nebo hor\u0161\u00ed? Nev\u011bd\u011bl\u2026  <\/div>\n
Zasekl se u l\u00ed\u010den\u00ed prav\u00e9ho oka, kdy\u017e v zrcadle za sebou uvid\u011bl Toma, jak na n\u011bj nepokryt\u011b kouk\u00e1, pusu otev\u0159enou doko\u0159\u00e1n. Do o\u010d\u00ed se mu vehnaly slzy, musel n\u011bkolikr\u00e1t zamrkat, aby se nespustily a nezp\u016fsobily tak katastrofu. Tom si pomalu uv\u011bdomil, \u017ee Bill v\u00ed o jeho p\u0159\u00edtomnosti, a tak sklapl \u010delisti k sob\u011b. Usm\u00e1l se a le\u017e\u00e9rn\u011b se op\u0159el o futra.<\/div>\n
\n
„Co je na mn\u011b tak \u00fa\u017easn\u00e9ho, \u017ee mus\u00ed\u0161 koukat s otev\u0159enou pusou?“ Bill se nerv\u00f3zn\u011b o\u0161il, kdy\u017e se Tom jen tajemn\u011b usm\u00e1l.<\/div>\n
„Ale nic, br\u00e1\u0161ko! Jen tady\u2026“ Tom p\u0159istoupil k Billovi a zezadu ho objal kolem pasu. Potom mu zatahal za kalhoty od py\u017eama a pohodil hlavou s dredy.<\/div>\n
„Podal bys mi je? Mysl\u00edm, \u017ee jsou na pra\u010dce. D\u00edky.“ Bill si rozhodn\u011b nemyslel, \u017ee kalhoty jsou prav\u00fdm d\u016fvodem, pro\u010d na n\u011bj Tom z\u00edr\u00e1 jako na n\u011bjakou prsatou blond\u00fdnu. Necht\u011bl tak uva\u017eovat, rozhodn\u011b nen\u00ed spr\u00e1vn\u00e9 uva\u017eovat o sv\u00e9m bratrovi jinak ne\u017e bratrsky.<\/em> Ale nemohl si pomoci. V\u010dera si uv\u011bdomil p\u0159ece jen jist\u00e9 v\u011bci, a ty s n\u00edm ud\u011blaly divy.  <\/div>\n
„M\u016f\u017ee za v\u0161echno v\u010derej\u0161\u00ed den?“<\/em> Billovi se p\u0159ed o\u010dima objevila ot\u00e1zka a necht\u011bla zmizet. Dot\u00e1hl linku u oka a navl\u00e9kl na sebe kalhoty. \u010cerv pochybnost\u00ed v n\u011bm ale p\u0159ece jen z\u016fstal. „Opravdu za to m\u016f\u017ee jen v\u010derej\u0161\u00ed den, nebo to byl p\u0159irozen\u00fd v\u00fdvoj jeho vztahu s bratrem? Mohlo se to st\u00e1t klidn\u011b i jindy ne\u017e v\u010dera?“<\/em> Nemohl uv\u011b\u0159it tomu, na co mysl\u00ed, ale co kdy\u017e to tak doopravdy m\u00e1 b\u00fdt?<\/div>\n
„Ty nad n\u011b\u010d\u00edm p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed\u0161?“ Bill si v\u016fbec neuv\u011bdomil, \u017ee Tom je po\u0159\u00e1d s n\u00edm v koupeln\u011b a pozoruje v\u0161echny jeho zk\u0159iven\u00e9 obli\u010deje nebo kroucen\u00ed hlavou, kter\u00e9 v z\u00e1palu my\u0161lenek ventiloval.<\/div>\n
„Bille, co t\u011b \u017eere?“ nemohl p\u0159ece \u0159\u00edct, \u017ee mysl\u00ed na\u2026 takov\u00e9to v\u011bci.<\/em> Zakroutil hlavou a t\u00edm to pokl\u00e1dal za vy\u0159e\u0161en\u00e9.<\/div>\n
„Tak dob\u0159e, ale n\u011bco mi nehraje, a \u0159\u00edk\u00e1m ti u\u017e dop\u0159edu, \u017ee mi to stejn\u011b jednou \u0159ekne\u0161!“ Bill doufal, \u017ee se to nikdy nestane, doufal, \u017ee ho jeho vlastn\u00ed my\u0161lenky nedo\u017eenou k bl\u00e1zniv\u00fdm \u010din\u016fm\u2026<\/p>\n<\/div>\n
„Jestli m\u00e1\u0161 \u010das tak bychom mohli zaj\u00edt na pizzu nebo tak n\u011bco?“ Bill s Andreasem st\u00e1li na chodb\u011b a domlouvali se na odpoledne, z\u00edtra jedou do planet\u00e1ria a nemus\u00ed se u\u010dit, v\u00fdborn\u00e1 p\u0159\u00edle\u017eitost vyrazit ven. Jen\u017ee Bill nev\u011bd\u011bl, jestli chce j\u00edt, Tom mu v autobuse \u0159\u00edkal n\u011bco o vylo\u017een\u011b dvoj\u010dec\u00edm odpoledni, a to necht\u011bl zme\u0161kat.<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm, Andy. Domluv\u00edm se s Tomem, t\u0159eba bychom mohli j\u00edt v\u0161ichni t\u0159i?“ nadhodil Andymu kompromis. Uv\u011bdomil si, \u017ee by bylo dobr\u00e9, m\u00edt po boku je\u0161t\u011b n\u011bkoho t\u0159et\u00edho, aby nemusel p\u0159em\u00fd\u0161let o z\u00e1konech a tom, jak je obej\u00edt.<\/div>\n
„S Tomem? Posly\u0161, Bille, j\u00e1 v\u00edm, \u017ee jste dvoj\u010data, ale jsi na n\u011bj moc upnut\u00fd, pro\u010d bychom nemohli j\u00edt jen my dva?“ Bill se rozhl\u00e9dl po chodb\u011b, hledal Toma v davu lid\u00ed, necht\u011bl se bavit na t\u00e9ma on a bratr, Andy to nikdy nepochop\u00ed, nem\u00e1 sourozence a v rodin\u011b mezi sebou nemaj\u00ed skoro \u017e\u00e1dn\u00e1 pouta. Zahl\u00e9dl k\u0161iltovku a pohupuj\u00edc\u00ed se dredy, hned se c\u00edtil l\u00e9pe.<\/p>\n<\/div>\n
„Nechci Toma zklamat, \u0159\u00edkal n\u011bco o tom, \u017ee by se mnou cht\u011bl mluvit \u010dist\u011b mezi \u010dty\u0159ma o\u010dima. Pro\u010d se ho nezept\u00e1me, jestli chce j\u00edt s n\u00e1mi? Nem\u00e1\u0161 ho r\u00e1d?“ Billovi nekontrolovateln\u011b vyst\u0159elilo obo\u010d\u00ed na vrch hlavy. Te\u010f mu Andreas p\u0159ipadal jako naprosto ciz\u00ed \u010dlov\u011bk, nel\u00edbil se mu Tom, a t\u00edm se nemohl bavit ani s Billem.<\/div>\n
„Ne samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee ho m\u00e1m r\u00e1d, ale ob\u010das ho nemus\u00edm vid\u011bt.“<\/div>\n
A Billovi to docvaklo. Minul\u00fd t\u00fdden Tom p\u0159ebral Andreasovi holku. Byla to pipina a s Andym se stejn\u011b bavila jen proto, \u017ee cht\u011bla Toma. Hrozn\u011b se zlobil, kdy\u017e na to p\u0159i\u0161el, ale u\u017e nev\u011bd\u011bl o prvot\u0159\u00eddn\u00edm odkopnut\u00ed, kter\u00e9 si tam holka vyslou\u017eila jako pomstu od Toma. On by samoz\u0159ejm\u011b nikdy nikomu holku nep\u0159ebral\u2026<\/div>\n
„Hele, nezab\u00fdvej se v\u011bcmi minul\u00fdmi a mi\u0159 dop\u0159edu, ano?“ Bill se zachechtal. Takov\u00fd obli\u010dej um\u011bl jen Andy.<\/div>\n
„\u017de to \u0159\u00edk\u00e1\u0161 zrovna ty! Hlavn\u00ed hn\u00edpal!“ bylo vid\u011bt, \u017ee Andymu to nen\u00ed p\u0159\u00edjemn\u00e9, bavit se na tohle t\u00e9ma. \u0160pulil rty a k\u0159\u00ed\u017eil ruce na prsou.<\/div>\n
„J\u00e1 to m\u00e1m po matce, ale ty jsi vesel\u00fd, nem\u011bl by ses tr\u00e1pit, ty m\u011b mus\u00ed\u0161 rozveselovat!“ Bill popl\u00e1cal Andyho po z\u00e1dech a roze\u0161el se chodbou k Tomovi, kter\u00fd se sna\u017eil b\u00fdt neviditeln\u00fdm a schov\u00e1val se za sloup. Andreas st\u00e1l st\u00e1le na sv\u00e9m m\u00edst\u011b a z\u00edral tup\u011b do zem\u011b, kdo v\u00ed, na co myslel. Ani nezpozoroval, \u017ee Bill ode\u0161el.<\/p>\n<\/div>\n
„Neschov\u00e1vej se, Andreas t\u011b neukousne! P\u016fjde\u0161 s n\u00e1mi na pizzu?“ Tomovy o\u010di byly velk\u00e9, leskl\u00e9 a postr\u00e1daly ten zvl\u00e1\u0161tn\u00ed t\u0159pyt. Billovi se nezd\u00e1l Tom\u016fv postoj. St\u00e1l zvl\u00e1\u0161tn\u011b zkroucen\u00fd a op\u00edral se o st\u011bnu jako v hore\u010dce. Bill automaticky s\u00e1hl na bratrovo \u010delo. Bylo hork\u00e9.<\/div>\n
„Je ti \u0161patn\u011b, Tome?“ P\u0159ik\u00fdvnut\u00ed se ztratilo v nedohlednu.<\/div>\n
„Byl jsi za t\u0159\u00eddn\u00ed?“ op\u011btovn\u00e9 p\u0159ik\u00fdvnut\u00ed p\u0159eru\u0161ilo zvon\u011bn\u00ed. Bill se stra\u0161n\u011b lekl a cht\u011bl upalovat do t\u0159\u00eddy, jen\u017ee Tom ho chytl teplou rukou a chraplav\u00fdm hlasem promluvil.<\/div>\n
„Omluvil jsem i tebe. P\u016fjde\u0161 se mnou dom\u016f. Mus\u00ed\u0161 mi pomoct, s\u00e1m to nezvl\u00e1dnu.“ Bill okam\u017eit\u011b p\u0159ik\u00fdvl. V\u017edycky, kdy\u017e bylo jednomu z dvoj\u010dat \u0161patn\u011b, druh\u00fd ho doprov\u00e1zel. Bylo to v\u00fdhodn\u011bj\u0161\u00ed, proto\u017ee dal\u0161\u00ed den le\u017eeli doma v hore\u010dk\u00e1ch oba. Tom se chytl Billa okolo pasu a spolu \u0161li do t\u0159\u00eddy. Tom musel nech\u00e1pav\u00e9 u\u010ditelce vysv\u011btlit, pro\u010d jde Bill dom\u016f s n\u00edm, a pro\u010d si pro n\u011b nep\u0159ijede matka. Kdy\u017e za nimi klaply dve\u0159e, oddechli si. Tom se znovu chytl Billa a spolu \u0161li na zast\u00e1vku, \u010dekat na nejbli\u017e\u0161\u00ed jedouc\u00ed autobus. Dokonce nebyly probl\u00e9my se \u0161koln\u00edkem, kdy\u017e vid\u011bl zelen\u00e9ho Toma, rad\u0161i otev\u0159el d\u0159\u00edv, ne\u017e by se tomu zelen\u00e9mu chlapci<\/em> p\u0159it\u00ed\u017eilo\u2026<\/p>\n<\/div>\n
„Jak to, \u017ee se ti najednou ud\u011blalo tak \u0161patn\u011b?“ Billovi z toho \u0161la hlava kolem, je\u0161t\u011b nikdy nevid\u011bl sv\u00e9ho bratra v takov\u00e9m stavu.<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm, asi jsem n\u011bco \u0161patn\u00e9ho sn\u011bdl.“ Tom si chladil \u010delo o sklo na zast\u00e1vce a d\u00edval se na prot\u011bj\u0161\u00ed ulici.<\/div>\n
„Co si m\u011bl na sva\u010dinu, j\u00e1 ji nejedl.“ Tom se pod\u00edval na Billa, sjel ho pohledem od hlavy a\u017e k pat\u011b a povzdechl si.<\/div>\n
„Rohl\u00edk s n\u011bjakou pa\u0161tikou, asi to nebylo moc po\u017eivateln\u00fd.“ Tom vypl\u00e1zl jazyk a odplivl si. P\u0159isunul se bl\u00ed\u017e k Billovi a hlavu si polo\u017eil na jeho rameno. Bill nev\u011bd\u011bl, co si o tomto gestu myslet. Objal Toma kolem ramen a za\u010dal ho konej\u0161iv\u011b hladit.<\/div>\n
„Te\u010f budu tv\u016fj star\u0161\u00ed br\u00e1\u0161ka j\u00e1 a podr\u017e\u00edm t\u011b, v\u017edycky tu budu pro tebe, dob\u0159e?“ Tom zaka\u0161lal a p\u0159itiskl se k Billovi, jak jen to \u0161lo.<\/p>\n<\/div>\n
„Nejsi star\u0161\u00ed, star\u0161\u00ed jsem j\u00e1, je to na mn\u011b vid\u011bt. Star\u0161\u00ed miminka maj\u00ed v\u017edycky lep\u0161\u00ed stavbu t\u011bla, nejsou slab\u00e9. Tak to m\u00e1 b\u00fdt, Bille, star\u0161\u00ed se staraj\u00ed o mlad\u0161\u00ed, m\u00e1m t\u011b r\u00e1d a nechci, aby ti n\u011bkdo ubli\u017eoval, kdyby se n\u011bco stalo, tak mi to \u0159ekne\u0161, jasn\u00fd?“ Bill ch\u00e1pal v\u00fdznam Tomov\u00fdch slov, v\u017edycky se b\u00e1li, \u017ee si ten druh\u00fd n\u011bco ud\u011bl\u00e1, d\u00e1vali na sebe navz\u00e1jem pozor\u2026<\/div>\n
„Byl bys prvn\u00ed, kdo by o tom v\u011bd\u011bl, to se spolehni!“ sed\u011bli vedle sebe jako dv\u011b sochy, nehybn\u00ed, d\u00edvaj\u00edc\u00ed se do pr\u00e1zdna.<\/div>\n
„Pod\u00edv\u00e1m se, kdy to jede, pus\u0165!“ Tom byl kolem Billa omotan\u00fd jako \u0161\u00e1la. Nerad opou\u0161t\u011bl teplo Billova t\u011bla, bylo mu zima, dal\u0161\u00ed p\u0159\u00edznak hore\u010dky.<\/div>\n
„Kolik je?“ zeptal se Bill, necht\u011bl v\u011b\u0159it, \u017ee tady budou tr\u010det je\u0161t\u011b p\u016fl hodiny, ne s Tomem v tomhle stavu.<\/div>\n
„P\u0159esn\u011b 12:45.“ Bill si oddychl, a taky zjistil, \u017ee mu jdou hodiny na mobilu o \u010dtvrt hodiny pozd\u011bji, m\u011bl p\u016fl.<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b patn\u00e1ct minut, vydr\u017e\u00ed\u0161 to?“ Tom neodpov\u00eddal, o chv\u00edli pozd\u011bji mu u\u017e Bill dr\u017eel vlasy, aby si je nepozvracel a Tom ohodil svoj\u00ed sva\u010dinou mal\u00fd ke\u0159\u00edk vedle zast\u00e1vky.<\/div>\n
„U\u017e je mi l\u00edp.“ Tom si ut\u0159el pusu do ruk\u00e1vu a trochu se pousm\u00e1l. Bill se rad\u0161i oto\u010dil, aby se nemusel d\u00edvat na pozvracen\u00fd ke\u0159 a vr\u00e1til se k zast\u00e1vce. Tom se k n\u011bmu kol\u00e9bav\u00fdm krokem p\u0159idal.<\/div>\n
„To ud\u011blala ta pa\u0161tika.“<\/div>\n
„Nemluv mi o tom, nebo to tam p\u016fjdu pozvracet je\u0161t\u011b j\u00e1.“ Bill se chytl za pusu, trochu ho nat\u00e1hlo.<\/div>\n
„Dob\u0159e, mysl\u00edm, \u017ee n\u00e1m to u\u017e jede.“ Bill jen p\u0159ik\u00fdvl, za\u010d\u00ednala cesta dom\u016f\u2026<\/p>\n<\/div>\n
„B\u011b\u017e si lehnout, za chv\u00edli ti donesu \u010daj a such\u00fd rohl\u00edk, aby se ti ten \u017ealudek trochu vzpamatoval.“ Tom na v\u0161echno pok\u00fdval hlavou a pomal\u00fdm plou\u017eiv\u00fdm krokem se p\u0159emis\u0165oval do sv\u00e9ho pokoje. Bylo na n\u011bm vid\u011bt, \u017ee je zesl\u00e1bl\u00fd, a jedinou jeho touhou je dostat se do postele.<\/div>\n
Bill mezit\u00edm odnesl jejich batohy do p\u0159eds\u00edn\u011b, asi je nebudou pot\u0159ebovat do konce t\u00fddne. Vydal se do kuchyn\u011b va\u0159it slibovan\u00fd \u010daj, jen\u017ee m\u011blo to h\u00e1\u010dek, absolutn\u011b nev\u011bd\u011bl, kter\u00e1 z krabi\u010dek Tomovi pom\u016f\u017ee se \u017ealudkem. P\u0159ehraboval se ve sk\u0159\u00ed\u0148ce a d\u00edval se na obaly \u010daj\u016f. \u017d\u00e1dn\u00e1 z krabi\u010dek nem\u011bla na ob\u00e1lce napsan\u00e9 \u017ealude\u010dn\u00ed pot\u00ed\u017ee. Nemohl si vzpomenout, kter\u00fd \u010daj mu v\u017edycky mamka d\u00e1v\u00e1. Teprve kdy\u017e uvid\u011bl krabi\u010dku s n\u00e1pisem „M\u00e1tov\u00fd \u010daj“,<\/em> rozz\u00e1\u0159il se, na\u0161el to, co hledal. Za\u010dal si broukat n\u011bjakou p\u00edsni\u010dku, kterou sly\u0161el po cest\u011b v autobuse a dal va\u0159it vodu. Napadlo ho, \u017ee by se m\u011bl rad\u0161i pod\u00edvat na Toma, co kdyby n\u00e1hodou ohodil koberec? To Bill necht\u011bl riskovat. Vystoupal schody\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Za dve\u0159mi Tomova pokoje neuvid\u011bl nic, co by jim mohla matka pozd\u011bji vytknout, ale pohled na postel mu cel\u00fd dojem zkazil. Tom se kr\u010dil na posteli, schoulen\u00fd do klub\u00ed\u010dka a t\u0159\u00e1sl se zimou. Billovi ho bylo l\u00edto. Postavil \u010daj na stole\u010dek vedle postele a sna\u017eil se pod pe\u0159inou naj\u00edt Toma. Kdy\u017e objevil dredy, opatrn\u011b se jich dotknul a za\u010dal konej\u0161iv\u00fdm hlasem mluvit na klub\u00ed\u010dko pe\u0159in.<\/div>\n
„Tome, posa\u010f se, m\u00e1m pro tebe ten \u010daj, po n\u011bm se ti ud\u011bl\u00e1 l\u00edp.“ Klub\u00ed\u010dko se zavrt\u011blo a zpod n\u011bj se s obt\u00ed\u017eemi dostal Tom. N\u011bkolikr\u00e1t kucknul a teprve potom se zhluboka nadechl. Bill si sedl k n\u011bmu na postel a po l\u017ei\u010dk\u00e1ch za\u010dal Tomovi pod\u00e1vat \u010daj. Po p\u011bti l\u017ei\u010dk\u00e1ch Tom cuknul hlavou a op\u0159el se o st\u011bnu.<\/div>\n
„Dones mi rad\u0161i k\u00fdbl, zas to na m\u011b jde.“ Bill vysko\u010dil jako la\u0148ka po v\u00fdst\u0159elu pu\u0161ky a o p\u0159ekot se hnal zpod umyvadla p\u0159in\u00e9st kbel\u00edk. Rovnou namo\u010dil i \u017e\u00ednku, bude se ur\u010dit\u011b hodit.  <\/div>\n
Uva\u017eoval, kde mohl Tom chytit n\u011bjak\u00fd bacil. \u017de by to bylo ve vzduchu? Oba jsou n\u00e1chyln\u00ed  k nemocem\u2026 A najednou Billa nehor\u00e1zn\u011b nat\u00e1hlo. M\u00e1lem to nestihl k z\u00e1chodu. U\u017e dlouho se nepozvracel, zapomn\u011bl ten pocit. P\u0159ipadal si, jako by m\u011bl vyblinkat ka\u017edou kosti\u010dku v t\u011ble. Kdy\u017e se na sebe pod\u00edval do zrcadla, m\u00e1lem se lekl, byl zelen\u00fd, ob\u010das se to vyst\u0159\u00eddalo s b\u00edlou. \u0160\u00e1hl si na \u010delo, hork\u00e9 stejn\u011b jako Tomovo p\u0159ed hodinou. Tak u\u017e to chytil taky. Copak neexistuje \u017e\u00e1dn\u00e1 inkuba\u010dn\u00ed doba? Zavrt\u011bl nad t\u00edm hlavou, promnul si bolav\u00e9 b\u0159icho a ode\u0161el zp\u00e1tky za Tomem. Kdy\u017e ve\u0161el do pokoje, prvn\u00ed, co uvid\u011bl, byla rozh\u00e1zen\u00e1 pe\u0159ina, a teprve potom st\u0159elil pohledem po Tomovi, kter\u00fd sed\u011bl na zemi v klub\u00ed\u010dku a hladil si sp\u00e1nky. Billovi tak \u0161patn\u011b nebylo, ale c\u00edtil, \u017ee to za chvilku p\u0159ijde. Bez jak\u00e9koli konverzace podal Tomovi kbel\u00edk a posadil ho zp\u00e1tky na postel. Neu\u0161lo mu, jak se Tom pozastavil nad Billov\u00fdm \u0161pinav\u00fdm koutkem pusy, kter\u00e9ho si p\u0159edt\u00edm nev\u0161iml.<\/p>\n<\/div>\n
„Ty u\u017e taky?“ dotaz se rozplynul do ticha v pokoji. Bill si ut\u0159el pusu a p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„Uva\u0159\u00edm si \u010daj a p\u0159ijdu si k tob\u011b lehnout, dob\u0159e?“ Tom na odpov\u011b\u010f jen zakuckal, nebylo poznat, jestli k\u00fdv\u00e1 nebo vrt\u00ed hlavou, ale Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee souhlas\u00ed. Pomal\u00fdm krokem ode\u0161el do kuchyn\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
V kuchyni necht\u011bl b\u00fdt p\u0159\u00edli\u0161 dlouho, cht\u011bl si lehnout, byl unaven\u00fd. Vyhubl\u00fdma rukama se musel op\u00edrat o kuchy\u0148skou linku, aby se mu nepodlomila kolena. C\u00edtil se stra\u0161n\u011b slab\u00fd, jako pytlem pra\u0161t\u011bn\u00fd*. A taky se mu to\u010dila hlava. St\u011b\u017e\u00ed se dostal do pokoje, padnul vedle Toma na postel a zav\u0159el o\u010di. Kdy\u017e je po chv\u00edli otev\u0159el, pod\u00edval se do kybl\u00edku, hned nato ale usoudil, \u017ee se tam d\u00edvat nem\u011bl. Chytil se za pusu, jestli zase bude zvracet, tak usne a kdo se postar\u00e1 o Toma? Pod\u00edval se vedle sebe a zjistil, \u017ee na n\u011bj val\u00ed svoje o\u010di Tom. Vypad\u00e1 jako mal\u00e9 miminko,<\/em> prolet\u011blo Billovi hlavou. Odkryl si pusu a zhluboka se nadechl. Mus\u00ed to vyd\u00fdchat. Posadil se a p\u0159it\u00e1hl si sv\u016fj \u010daj. Dal si n\u011bkolik l\u017ei\u010dek do pusy, na\u010de\u017e zjistil, \u017ee to nebyl dobr\u00fd n\u00e1pad, sp\u00e1lil si jazyk. Vypl\u00e1zl ho a usly\u0161el tich\u00fd chichot.  <\/div>\n
„Nech toho nebo dostane\u0161 taky p\u00e1r l\u017ei\u010dek!“ Chichot se ztratil. Hned, jak Bill polo\u017eil tal\u00ed\u0159ek s \u010dajem na st\u016fl, Tom si ho p\u0159it\u00e1hl k sob\u011b a pevn\u011b ho objal. Zabo\u0159il hlavu do jeho vlas\u016f a odfukoval na znamen\u00ed naprost\u00e9ho blaha. Bill se nemohl ani hnout, p\u0159ipadal si jako v kazajce, trochu f\u0148uknul. Sev\u0159en\u00ed povolilo a nebylo u\u017e tolik k\u0159e\u010dovit\u00e9.<\/div>\n
V\u017edycky v\u00ed, na co mysl\u00edm, co pot\u0159ebuji, jestli m\u011b n\u011bco tr\u00e1p\u00ed\u2026 Nikdy se mu \u017e\u00e1dn\u00e1 holka nevyrovn\u00e1! Z\u016fstanu nav\u017edycky s\u00e1m, proto\u017ee a\u017e Toma za\u010dnou zaj\u00edmat holky, nebudu ho zaj\u00edmat j\u00e1. Andreas m\u00e1 pravdu, jsem na n\u011bm p\u0159\u00edli\u0161 z\u00e1visl\u00fd, a to je \u0161patn\u00e9, jen\u017ee j\u00e1 to jinak nedok\u00e1\u017eu, n\u011bco m\u011b k n\u011bmu t\u00e1hne. N\u011bco zak\u00e1zan\u00e9ho\u2026<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Billova v\u00ed\u010dka se za\u010dala zav\u00edrat \u00fanavou. V\u0161echny my\u0161lenky vypustil za hlavy a usnul. Mo\u017en\u00e1 se mu zd\u00e1l n\u011bjak\u00fd sen, ale to si m\u016f\u017eeme jen p\u0159edstavovat. Ale pokud ano, tak byl ur\u010dit\u011b o jeho bratrovi\u2026<\/p>\n<\/div>\n
* Mamka pou\u017e\u00edv\u00e1 tohle slovn\u00ed spojen\u00ed hodn\u011b \u010dasto, nemohl jsem dopustit, aby tady nem\u011blo svoji roli. Pokud by to n\u011bkdo nepochopil, m\u016f\u017eete se zkusit bouchnout pytlem, t\u0159eba v\u00e1m blb\u011b nebude xD. Ne, ale te\u010f v\u00e1\u017en\u011b, je to naprosto p\u0159\u00ed\u0161ern\u00fd pocit, s\u00e1m jsem ned\u00e1vno m\u011bl st\u0159evn\u00ed ch\u0159ipku, tak\u017ee v\u00edm, o \u010dem mluv\u00edm\u2026<\/p>\n<\/div>\n
autor: Bejb<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Bejb V\u010dera jsem si za\u0161el do knihovny a p\u016fj\u010dil si \u010dty\u0159i kn\u00ed\u017eky, abych posl\u00e9ze zjistil, \u017ee nem\u00e1m co \u010d\u00edst, proto\u017ee ani jedno mi n\u011bjak nesedlo (pro\u010d jen v\u017edycky vyb\u00edr\u00e1m podle n\u00e1zvu, kter\u00fd je sebehez\u010d\u00ed a obsah je pitom\u00fd? O_o). Samoz\u0159ejm\u011b nepo\u010d\u00edt\u00e1m<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[326],"tags":[],"class_list":["post-11602","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-vsechno-souvisi-se-vsim"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11602","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=11602"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11602\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=11602"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=11602"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=11602"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}