{"id":11611,"date":"2010-05-27T15:30:00","date_gmt":"2010-05-27T14:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=11583"},"modified":"2010-05-27T15:30:00","modified_gmt":"2010-05-27T14:30:00","slug":"laska-37","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/05\/27\/laska-37\/","title":{"rendered":"L\u00e1ska 37."},"content":{"rendered":"
autor: B-kay<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
\"387\"<\/div>\n
Nedok\u00e1zal mu to \u0159\u00edct. S\u00e1m se s tou my\u0161lenkou je\u0161t\u011b nesm\u00ed\u0159il, a kdyby ji Tom neunesl a ode\u0161el by od n\u011bj, z\u0159ejm\u011b by to s\u00e1m nezvl\u00e1dl. Miloval jej a i Tomovou l\u00e1skou si byl v\u00edce ne\u017e jist\u00fd, p\u0159esto bylo d\u00edt\u011b t\u00e9matem, o kter\u00e9m nikdy n\u011bjak zvl\u00e1\u0161\u0165 nemluvili. Vlastn\u011b ani nem\u011bli d\u016fvod. Dokonce i s\u00e1m Bill si myslel, \u017ee maj\u00ed na takov\u00e9 v\u011bci je\u0161t\u011b dost \u010dasu. Bylo jim p\u0159eci \u010derstv\u00fdch dvacet. Lid\u00e9 v takov\u00e9m v\u011bku nad budoucnost\u00ed moc nep\u0159em\u00fd\u0161lej\u00ed.  <\/div>\n
Jeho \u017eivot se stal v\u0161ak mnohem komplikovan\u011bj\u0161\u00edm, ne\u017e byly \u017eivoty stejn\u011b star\u00fdch lid\u00ed. U\u017e nem\u011blo smysl p\u0159em\u00fd\u0161let nad t\u00edm, jak\u00e9 to mohlo b\u00fdt, kdyby si dali pozor. Nem\u011blo smysl p\u0159em\u00fd\u0161let nad t\u00edm, jak jin\u00e1 mohla b\u00fdt jejich budoucnost. P\u0159i\u0161lo to stra\u0161n\u011b ne\u010dekan\u011b, ale najednou to bylo tady. A\u017e te\u010f si uv\u011bdomoval, jak to v\u0161echno do sebe zapadalo. Ty neust\u00e1l\u00e9 bolesti b\u0159icha, zvl\u00e1\u0161tn\u00ed z\u00e1vrat\u011b a podivn\u00fd pocit t\u011b\u017ekosti, kter\u00fd c\u00edtil poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e se c\u00edtil smutn\u00fd, nebo se n\u011b\u010deho b\u00e1l. Miminko bylo jeho sou\u010d\u00e1st\u00ed, a z\u0159ejm\u011b pro\u017e\u00edvalo tyhle strasti s n\u00edm.<\/div>\n
„J\u00e1 t\u011b taky moc miluju. Ani si neum\u00ed\u0161 p\u0159edstavit, jak moc, Bille.“ Tom se zlehka dotkl Billovy tv\u00e1\u0159e. Na prstech v\u0161ak vz\u00e1p\u011bt\u00ed uc\u00edtil vlhkost, poch\u00e1zej\u00edc\u00ed z Billov\u00fdch slz. Ne\u0161\u0165astn\u011b stiskl v\u00ed\u010dka, nev\u011bdomky si jej k sob\u011b p\u0159ivinul je\u0161t\u011b v\u00edc. Konej\u0161iv\u011b jej hladil po z\u00e1dech, zlehka jej l\u00edbal do dlouh\u00fdch vlas\u016f a b\u00e1l se vyslovit ot\u00e1zku, pro\u010d pl\u00e1\u010de. M\u011bl neuv\u011b\u0159iteln\u00fd strach, \u017ee mu n\u011bkdo ubl\u00ed\u017eil, z\u00e1rove\u0148 se v\u0161ak moc b\u00e1l, \u017ee mu n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem ubl\u00ed\u017eil on s\u00e1m. B\u00e1l se, \u017ee jej nedok\u00e1zal ud\u011blat skute\u010dn\u011b \u0161\u0165astn\u00fdm a ta nejistota jej ni\u010dila.  <\/div>\n
Kdy\u017e k n\u011bmu Bill zvedl sv\u016fj uplakan\u00fd pohled, bylo mu do pl\u00e1\u010de. Nikdy nevid\u011bl n\u011bco tak p\u0159ekr\u00e1sn\u00e9ho, a z\u00e1rove\u0148 nesm\u00edrn\u011b zraniteln\u00e9ho. Kdyby mohl, byl by u n\u011bj po\u0159\u00e1d. Poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e spolu nebyli, c\u00edtil zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pr\u00e1zdnotu a neutichaj\u00edc\u00ed strach. Bill byl prost\u011b \u010dlov\u011bkem, o kter\u00e9ho byste mohli neust\u00e1le pe\u010dovat a chr\u00e1nit jej, on by se v\u0161ak p\u0159esto n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem dostal do probl\u00e9m\u016f…  <\/div>\n
Vz\u00e1jemn\u011b se vp\u00edjeli jeden druh\u00e9mu do o\u010d\u00ed a dr\u017eeli se pevn\u011b za ruce. Najednou v\u011bd\u011bli, \u017ee a\u0165 u\u017e by se d\u011blo cokoliv, spole\u010dn\u011b by to zvl\u00e1dli.<\/div>\n
\n
„\u0158ekne\u0161 mi, co se stalo?“ vydechl Tom \u0161eptem svou ot\u00e1zku a l\u00e1skypln\u011b  pol\u00edbil Billovy semknut\u00e9 rty. Bill jeho lehk\u00fd polibek neop\u011btoval, ale p\u0159ik\u00fdvl. Byl rozhodnut\u00fd \u0159\u00edct mu pravdu. Bylo to p\u0159eci i jeho d\u00edt\u011b a m\u011bl pln\u00e9 pr\u00e1vo o n\u011bm v\u011bd\u011bt. Zhluboka se nadechl a kr\u00e1tce zap\u0159em\u00fd\u0161lel. C\u00edtil na sob\u011b Tom\u016fv \u00fazkostn\u00fd pohled a byl si jist, \u017ee vis\u00ed na jeho rtech a \u010dek\u00e1 ka\u017ed\u00e9 jedno slovo.<\/div>\n
A o to t\u011b\u017e\u0161\u00ed, bylo pro n\u011bj za\u010d\u00edt. Jak mu to m\u011bl vlastn\u011b \u0159\u00edct? V\u011bta:“Jsem t\u011bhotn\u00fd“<\/em> se mu zd\u00e1la stra\u0161n\u011b zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, a kdy\u017e si ji v duchu vyslovil hned n\u011bkolikr\u00e1t za sebou, c\u00edtil se nep\u0159\u00edjemn\u011b. A\u017e tady pochopil, jak moc se mu jeho \u017eivot vymykal z rukou. Netou\u017eil p\u0159eci po ni\u010dem v\u00edc, ne\u017e po up\u0159\u00edmn\u00e9 a \u010dist\u00e9 l\u00e1sce. A kdy\u017e ji kone\u010dn\u011b na\u0161el a poprv\u00e9 pro\u017e\u00edval skute\u010dn\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed s osobou, kterou miloval nadev\u0161e, zjevil se tady dal\u0161\u00ed probl\u00e9m\u2026 Smutn\u011b si povzdechl a vy\u010derpan\u011b sklonil tv\u00e1\u0159. Hlavou se op\u0159el o Tom\u016fv hrudn\u00edk a nosem mu pomalu p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl po tri\u010dku. Zhluboka vdechoval jeho v\u016fni a sna\u017eil se znovu nal\u00e9zt ztracenou jistotu. C\u00edtil, jak jej Tom zlehka hlad\u00ed po boc\u00edch a zav\u0159el o\u010di. Pro\u010d nemohlo v\u0161echno z\u016fstat takov\u00e9, jak\u00e9 to bylo?<\/p>\n<\/div>\n
„Ubl\u00ed\u017eil ti n\u011bkdo?“  Tom to ticho u\u017e nevydr\u017eel. Necht\u011bl jej ni\u010d\u00edm vyd\u011bsit, a proto promluvil t\u00e9m\u011b\u0159 \u0161eptem. C\u00edtil, jak Bill proti jeho hrudn\u00edku zavrt\u011bl hlavou, a je\u0161t\u011b v\u00edce se k n\u011bmu p\u0159itiskl.<\/div>\n
„Ud\u011blal jsem n\u011bco \u0161patn\u011b j\u00e1?“ zeptal se rozt\u0159esen\u00fdm hlasem. Bill k n\u011bmu t\u00e9m\u011b\u0159 vz\u00e1p\u011bt\u00ed zvedl tv\u00e1\u0159, po kter\u00e9 mu pomalu st\u00e9kaly dal\u0161\u00ed a dal\u0161\u00ed slzy.<\/div>\n
„Ty neum\u00ed\u0161 ubli\u017eovat, Tome,“ odpov\u011bd\u011bl se sklon\u011bnou tv\u00e1\u0159\u00ed. „Zachr\u00e1nil jsi m\u011b a uk\u00e1zal jsi mi, \u017ee dok\u00e1\u017eu b\u00fdt i jin\u00fdm \u010dlov\u011bkem, ne\u017e jsem byl,“ i p\u0159es v\u0161echny ty slzy, se na n\u011bj dok\u00e1zal pousm\u00e1t. Na kr\u00e1tkou chv\u00edli se jeho tv\u00e1\u0159 rozz\u00e1\u0159ila v podob\u011b n\u011b\u017en\u00e9ho \u00fasm\u011bvu, kter\u00fd v\u0161ak vz\u00e1p\u011bt\u00ed zmizel. „Je tady v\u0161ak n\u011bco, co bys m\u011bl v\u011bd\u011bt,“ n\u00e1hle se v\u0161ak pohledy obou zavrtaly do pr\u00e1v\u011b p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00ed osoby.  <\/div>\n
Chantelle st\u00e1la u dve\u0159\u00ed s pov\u00fd\u0161eneck\u00fdm \u00fasm\u011bvem a nep\u0159\u00edjemnou jiskrou v o\u010d\u00edch. M\u011bla na sob\u011b nejnov\u011bj\u0161\u00ed oble\u010den\u00ed, vlasy ji spl\u00fdvaly pod\u00e9l tv\u00e1\u0159e a make-up m\u011bla t\u00e9m\u011b\u0159 dokonal\u00fd. Bill si bez sebemen\u0161\u00edho zav\u00e1h\u00e1n\u00ed uv\u011bdomil, \u017ee musel b\u00fdt Tom slep\u00fd, kdy\u017e ji opustil kv\u016fli n\u011bmu. Kdy\u017e se tak na ni d\u00edval, nep\u0159ipadal si ani z poloviny tak sebejist\u00fd a hrd\u00fd jako ona. Jej\u00ed chladn\u00fd pohled mu zp\u016fsoboval hus\u00ed k\u016f\u017ei a miminku se to z\u0159ejm\u011b taky nel\u00edbilo, jeliko\u017e jej op\u011bt zabolelo v b\u0159i\u0161e.<\/div>\n
„\u017de by mileneck\u00e1 h\u00e1dka?“ jej\u00ed u\u0161t\u011bpa\u010dnost nem\u011bla mez\u00ed. Pohled na Billovu uplakanou tv\u00e1\u0159 j\u00ed zp\u016fsoboval a\u017e nev\u0161edn\u00ed radost. Byla si jist\u00e1, \u017ee se poh\u00e1dali, a pr\u00e1v\u011b proto jej\u00ed bratr plakal.<\/div>\n
Tom se na ni d\u00edval p\u0159\u00edmo nech\u00e1pav\u00fdm pohledem. Nerozum\u011bl s\u00e1m sob\u011b. Jak to, \u017ee kdysi dok\u00e1zal v p\u0159\u00edtomnosti t\u00e9hle d\u00edvky vydr\u017eet i hodiny a n\u00e1hle mu p\u0159i\u0161la p\u0159\u00edmo odporn\u00e1?<\/div>\n
Za jednu jedinou v\u011bc j\u00ed  v\u0161ak z\u016fstane vd\u011b\u010dn\u00fd u\u017e nav\u017edy. P\u0159ivedla jej k Billovi.  <\/div>\n
„Mohla bys odej\u00edt?“  bylo to jedin\u00e9, na co se zmohl. Od chv\u00edle, co spat\u0159il Samyho mod\u0159iny, se na ni nedok\u00e1zal ani pod\u00edvat. \u017d\u00e1dn\u00e1 lidsk\u00e1 bytost, kter\u00e1 m\u00e1 srdce, by nedok\u00e1zala tak moc ubl\u00ed\u017eit bezbrann\u00e9mu \u010dty\u0159let\u00e9mu d\u00edt\u011bti.<\/div>\n
„To je zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, p\u0159esn\u011b  na tot\u00e9\u017e jsem se cht\u011bla zeptat j\u00e1 Billa. Pot\u0159ebovala bych s tebou toti\u017e o n\u011b\u010dem mluvit,“ kdy\u017e na ni Bill pohl\u00e9dl, p\u0159\u00edmo z\u00e1\u0159ila. Byla si sebou tak jist\u00e1, \u017ee jej to dokonce vyd\u011bsilo. Trpce stiskl rty a poslu\u0161n\u011b vstal. Cht\u011bl odej\u00edt a zav\u0159\u00edt se ve sv\u00e9m pokoji, ale Tom jej ne\u010dekan\u011b chytil za z\u00e1p\u011bst\u00ed, a t\u00edm mu zabr\u00e1nil v odchodu.<\/div>\n
„Po\u010dkej na m\u011b naho\u0159e, ano? Za chvilku za tebou p\u0159ijdu,“ rychle se sklonil k Billov\u00fdm rt\u016fm a dlouze jej pol\u00edbil. Bill potla\u010dil vzlyknut\u00ed, smutn\u011b se na n\u011bj pousm\u00e1l a p\u0159ik\u00fdvl. Kdy\u017e kolem Chantelle proch\u00e1zel, sklonil tv\u00e1\u0159. C\u00edtil na sob\u011b jej\u00ed pohled, ale neodv\u00e1\u017eil se j\u00ed pod\u00edvat do o\u010d\u00ed. Rychle vy\u0161el ze dve\u0159\u00ed, ale do sv\u00e9ho pokoje nam\u00ed\u0159eno nem\u011bl. Z\u016fstal st\u00e1t za dve\u0159mi a ti\u0161e naslouchal.  <\/div>\n
\n

„Ach, Tome,“ Chantelle ud\u011blala n\u011bkolik krok\u016f vp\u0159ed a klekla si vedle k\u0159esla, o kter\u00e9 se Tom op\u00edral. Sv\u00e1div\u011b se na n\u011bj usm\u00e1la a dlan\u00ed mu p\u0159ejela po koleni. Tom se na ni v\u0161ak ani jednou nepod\u00edval, jedin\u00e9, co ud\u011blal, bylo to, \u017ee jej\u00ed ruku odsunul z dosahu sv\u00e9ho t\u011bla.<\/p><\/div>\n

„\u0158ekni mi, co pot\u0159ebuje\u0161, abych u\u017e mohl j\u00edt,“ promluvil ti\u0161e, ale v\u00edc se k mluven\u00ed  nem\u011bl.<\/div>\n
„Jak tak kouk\u00e1m, m\u016fj br\u00e1\u0161ka se ti z\u0159ejm\u011b opravdu l\u00edb\u00ed. Nezlob se, ale myslela jsem, \u017ee m\u00e1\u0161 lep\u0161\u00ed vkus. Po\u0159\u00e1d nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it, \u017ee ses m\u011b vzdal kv\u016fli n\u011bmu.“ Bill se zni\u010den\u011b svezl pod\u00e9l zdi k podlaze, rukama si objal kolena a sklonil tv\u00e1\u0159. Nemohl uv\u011b\u0159it, \u017ee od sv\u00e9ho d\u011btstv\u00ed po\u0159\u00e1d z\u016fst\u00e1val mnohem slab\u0161\u00edm, ne\u017e byla ona. Dok\u00e1zala zp\u016fsobit to, \u017ee se v jej\u00ed p\u0159\u00edtomnosti s\u00e1m za sebe styd\u011bl. Nyn\u00ed si byl u\u017e jist, \u017ee Toma ztrat\u00ed. U\u017e nem\u011bl s\u00edlu poslouchat d\u00e1l\u2026<\/div>\n
Pora\u017een\u011b sv\u011bsil ramena, vstal a pomal\u00fdmi kroky m\u00ed\u0159il na m\u00edsto, kde se jako mal\u00fd chlapec mnohokr\u00e1t ukr\u00fdval p\u0159ed Chantelle. Na m\u00edsto, kde pro\u017eili s Tomem snad nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed milov\u00e1n\u00ed. Netrvalo dlouho a on se op\u011bt ocitl na jejich rozlehl\u00e9 p\u016fd\u011b. Nebylo tomu toti\u017e tak dlouho, co tam byl naposledy. Akor\u00e1t s jedin\u00fdm rozd\u00edlem. Byl s\u00e1m.  <\/div>\n
S lucernou v ruce a bolest\u00ed zarytou hluboce v srdci pomalu \u0161lapal k d\u011btsk\u00e9 post\u00fdlce. Naklonil se nad ni a do rukou vzal sv\u00e9ho obl\u00edben\u00e9ho ply\u0161\u00e1ka. Roztomil\u00e9 ply\u0161ov\u00e9 sl\u016fn\u011b, kter\u00e9 v\u017edycky von\u011blo d\u011btsk\u00fdm kr\u00e9mem.<\/div>\n
„Nyn\u00ed bude tv\u016fj,“  za\u0161eptal skl\u00ed\u010den\u011b a dlan\u00ed se pohladil po b\u0159i\u0161e. Netu\u0161il, zdali \u010dek\u00e1 s Tomem hol\u010di\u010dku nebo chlapce, ale na tom mu nyn\u00ed v\u016fbec nez\u00e1le\u017eelo. \u010cekal p\u0159eci Tomovo miminko a nic jin\u00e9 pro n\u011bj nebylo d\u016fle\u017eit\u00e9. P\u0159iv\u0159el v\u00ed\u010dka a sna\u017eil se nemyslet na to, co se d\u011bje v ob\u00fdv\u00e1ku. Kone\u010dky prst\u016f se dot\u00fdkal z\u00e1bradl\u00ed post\u00fdlky a p\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, jak bude asi jejich miminko vypadat. Komu bude v\u00edc podobn\u00e9? Nev\u011bdomky se usm\u00e1l, kdy\u017e se zamyslel nad t\u00edm, \u017ee by bylo jejich d\u00edt\u011b stejn\u011b tak kr\u00e1sn\u00e9, jako Tom.  <\/div>\n
„Bille,“ za z\u00e1dy n\u00e1hle uc\u00edtil teplo, vych\u00e1zej\u00edc\u00ed z Tomova t\u011bla.<\/div>\n
„Jak dlouho jsi tady?“  vydechl rozt\u0159esen\u011b. B\u00e1l se oto\u010dit a zad\u00edvat se mu do o\u010d\u00ed. Chv\u011bl se po cel\u00e9m t\u011ble.<\/div>\n
„\u0160el jsem hned za tebou. Nedok\u00e1zal jsem ji poslouchat,“ bylo mu tichou odpov\u011bd\u00ed. Nyn\u00ed si byl jist, \u017ee se stresoval zbyte\u010dn\u011b. \u0158ekl Tomovi pravdu, ani\u017e by si to uv\u011bdomoval.<\/div>\n
Zhluboka se nadechl a oto\u010dil se k n\u011bmu \u010delem. Tom se na n\u011bj d\u00edval p\u0159\u00edmo \u0161okovan\u00fdm pohledem. Nev\u011bdomky klouzal z jeho tv\u00e1\u0159e na Billovo b\u0159\u00ed\u0161ko a zase zp\u00e1tky.<\/div>\n
„T-ty\u2026 m-my\u2026“ Billovi p\u0159i\u0161el v tu chv\u00edli neskute\u010dn\u011b roztomil\u00fd. Koktal, p\u0159esto se sna\u017eil naj\u00edt ta nejvhodn\u011bj\u0161\u00ed slova. Sna\u017eil se pochopit tu skute\u010dnost. Bill mu to uleh\u010dil. Pousm\u00e1l se na n\u011bj a kr\u00e1tce p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„Proto jsem byl tak slab\u00fd,“ dodal ti\u0161e, sklonil hlavu a \u010dekal. Byl p\u0159ipraven na to nejhor\u0161\u00ed.<\/div>\n
„\u0158ekni mi to,“  Tom p\u0159\u00edmo nal\u00e9hav\u011b vzal jeho tv\u00e1\u0159 do sv\u00fdch dlan\u00ed, v o\u010d\u00edch mu zoufale hledal odpov\u011b\u010f.<\/div>\n
„\u010cek\u00e1me spolu miminko,“ vydechl ti\u0161e, jeho p\u0159ekvapen\u00fd v\u00fddech se v\u0161ak ztratil v hloubce Tomov\u00fdch \u00fast…<\/div>\n
\n

autor: B-kay<\/strong><\/div>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay Nedok\u00e1zal mu to \u0159\u00edct. S\u00e1m se s tou my\u0161lenkou je\u0161t\u011b nesm\u00ed\u0159il, a kdyby ji Tom neunesl a ode\u0161el by od n\u011bj, z\u0159ejm\u011b by to s\u00e1m nezvl\u00e1dl. Miloval jej a i Tomovou l\u00e1skou si byl v\u00edce ne\u017e jist\u00fd, p\u0159esto bylo d\u00edt\u011b t\u00e9matem,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[313],"tags":[],"class_list":["post-11611","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-laska-b-kay"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11611","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=11611"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11611\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=11611"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=11611"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=11611"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}