{"id":11621,"date":"2010-05-25T18:00:00","date_gmt":"2010-05-25T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=11593"},"modified":"2010-05-25T18:00:00","modified_gmt":"2010-05-25T17:00:00","slug":"se-mnou-se-bat-nemusis-26-konec","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/05\/25\/se-mnou-se-bat-nemusis-26-konec\/","title":{"rendered":"Se mnou se b\u00e1t nemus\u00ed\u0161 26. (konec)"},"content":{"rendered":"
autor: Ainikki<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"379\"<\/div>\n
<\/div>\n
Slunce sv\u00edtilo na za\u010d\u00e1tek jara s neobvyklou intenzitou. Skoro jako by se usm\u00edvalo na dva kluky, kte\u0159\u00ed ruku v ruce \u0161li po chodn\u00edku. Byli \u0161\u0165astn\u00ed. V\u0161echno zl\u00e9 toti\u017e z\u016fstalo definitivn\u011b za nimi. Bill\u016fv tr\u00fdznitel dostal nejvy\u0161\u0161\u00ed mo\u017en\u00fd trest nepodm\u00edn\u011bn\u011b, tak\u017ee te\u010f u\u017e nez\u016fstal jedin\u00fd mr\u00e1\u010dek na modr\u00e9m nebi jejich spole\u010dn\u00e9ho \u017eivota.  <\/div>\n
Tom podr\u017eel Billovi dve\u0159e a nechal ho vej\u00edt do restaurace. I kdy\u017e odsouzen\u00fd to nejsp\u00ed\u0161 vn\u00edmal jinak, oni dne\u0161n\u00ed konec soudn\u00edho procesu pova\u017eovali za d\u016fvod k men\u0161\u00ed oslav\u011b. Nic velk\u00e9ho. Jen spole\u010dn\u00fd ob\u011bd v p\u0159\u00edjemn\u00e9 restauraci s dobr\u00fdm v\u00ednem a sladk\u00fdm dezertem nakonec.  <\/div>\n
„N\u011bco pro tebe m\u00e1m,“ tajemn\u011b na Billa mrknul, kdy\u017e u\u017e byli po j\u00eddle a vychutn\u00e1vali si ka\u017ed\u00fd svou sklenku nejlep\u0161\u00edho b\u00edl\u00e9ho, jak\u00e9 tady pod\u00e1vali. Bill zv\u011bdav\u011b nat\u00e1hl krk, nakl\u00e1n\u011bje se p\u0159es st\u016fl, kdy\u017e Tom za\u0161trachal ve sv\u00e9 aktovce.<\/div>\n
„Co je to?“ Zad\u00edval se na pap\u00edry, kter\u00e9 mu pod\u00e1val.<\/div>\n
„P\u0159ihl\u00e1\u0161ky,“ odpov\u011bd\u011bl jednodu\u0161e mlad\u00fd pr\u00e1vn\u00edk. „U\u017e sis rozmyslel, co bys cht\u011bl studovat?“ Bill k\u00fdvl a vz\u00e1p\u011bt\u00ed doplnil.<\/div>\n
„Um\u011bn\u00ed a d\u011bjiny ilustrace.“ Tom se z\u00e1\u0159iv\u011b usm\u00e1l. P\u0159edpokl\u00e1dal to. O tomhle oboru toti\u017e ze v\u0161ech t\u011bch, z kter\u00fdch Bill vyb\u00edral, mluvil nejv\u00edce.<\/div>\n
„Perfektn\u00ed. Tro\u0161ku u\u017e jsem t\u011b tam uvedl.“ Bill vykulil o\u010di.<\/div>\n
„Co\u017ee jsi ud\u011blal?“ Ptal se nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b.<\/div>\n
\n
„No,“ Tom si poposedl na \u017eidli a dal se do vysv\u011btlov\u00e1n\u00ed. „Ned\u00e1vno jsem po telefonu \u010dist\u011b n\u00e1hodou mluvil s jedn\u00edm m\u00fdm profesorem z pr\u00e1v. V dob\u011b studi\u00ed jsem ho m\u011bl za mentora, a tak trochu k n\u011bmu obdivn\u011b vzhl\u00ed\u017eel,“ vzpom\u00ednal. „M\u011bli jsme k sob\u011b bl\u00edzko. Pochopiteln\u011b jako \u017e\u00e1k a u\u010ditel,“ uvedl na pravou m\u00edru, aby nebylo n\u011bco \u0161patn\u011b pochopeno. „\u0158ekl bych, \u017ee jsem byl jeho obl\u00edbenec,“ pochlubil se. „Kdy\u017e jsem vypadl po promoci ze \u0161koly, z\u016fstali jsme v kontaktu a ob\u010das spolu mluv\u00edme. J\u00e1 se mu zm\u00ednil, \u017ee se chyst\u00e1\u0161 na Humbolt taky. Ani nev\u00edm, jak k tomu do\u0161la \u0159e\u010d,“ zamyslel se, ale v podstat\u011b na tom nese\u0161lo. „Ka\u017edop\u00e1dn\u011b on na to hned reagoval, a \u0159\u00edkal mi, \u017ee se p\u0159\u00e1tel\u00ed s jednou kolegyn\u00ed, kter\u00e1 u\u010d\u00ed na kated\u0159e um\u011bn\u00ed. Nab\u00eddl se, \u017ee by ti s n\u00ed domluvil sch\u016fzku. Ona by t\u011b provedla po \u0161kole, uk\u00e1zala ateli\u00e9ry, ty bys j\u00ed donesl na uk\u00e1zku n\u011bjak\u00e9 tvoje pr\u00e1ce a ona by ti k tomu \u0159ekla svoje. Co ty na to? Alespo\u0148 by si znal svoje vyhl\u00eddky, ne\u017e za\u010dne p\u0159ij\u00edmac\u00ed \u0159\u00edzen\u00ed.“<\/p>\n<\/div>\n
Bill na n\u011bj z\u016fstal je\u0161t\u011b  p\u00e1r vte\u0159in z\u00edrat, ne\u017e byl schopn\u00fd n\u011bjak\u00e9 reakce, ale i tak se zmohl jen na pouh\u00e9:<\/div>\n
„P\u00e1\u00e1\u00e1ni.“ Vydechl ohromen\u00fd a vlastn\u011b i tak trochu dojat\u00fd. Tady se uk\u00e1zalo, \u017ee Tom na n\u011bj mysl\u00ed v podstat\u011b nep\u0159etr\u017eit\u011b. A\u0165 u\u017e d\u011blal cokoli, nebo mluvil s k\u00fdmkoli, v\u017edy m\u011bl v podv\u011bdom\u00ed schovan\u00e9ho Billa a \u010dinil pro n\u011bj v\u0161e, o \u010dem se jen trochu domn\u00edval, \u017ee by mu to mohlo ud\u011blat radost. Nav\u00edc tohle mu ji skute\u010dn\u011b ud\u011blalo. Bude si tak moc dop\u0159edu ujasnit to, jestli \u0161kola nab\u00edz\u00ed v\u0161e, co od n\u00ed o\u010dek\u00e1v\u00e1, a hlavn\u011b by mu odpadla f\u016fra stresu s p\u0159em\u00fd\u0161len\u00edm o tom, zda-li m\u00e1 v\u016fbec dostatek talentu, aby se tam mohl hl\u00e1sit. A te\u010f, kdy\u017e bude v\u011bd\u011bt, m\u016f\u017ee si p\u0159i nejhor\u0161\u00edm rovnou vybrat n\u011bco jin\u00e9ho, pokud by mu ta profesorka \u0159ekla, \u017ee nen\u00ed dost dobr\u00fd. Nebyl by potom zklaman\u00fd, kdyby m\u011blo p\u0159ij\u00edt rozhodnut\u00ed o tom, \u017ee ho nep\u0159ijali.<\/p>\n<\/div>\n
„Chci \u0159\u00edct, d\u011bkuju,“ za\u010dal kone\u010dn\u011b dohromady skl\u00e1dat v\u011bty. „Moc r\u00e1d se s tou pan\u00ed sejdu. Ani nev\u00ed\u0161, jak jsi m\u011b pot\u011b\u0161il, \u017ee jsi to pro m\u011b za\u0159\u00eddil.“ Vd\u011b\u010dn\u011b se na n\u011bj usm\u00e1l a p\u0159es st\u016fl se nat\u00e1hl, aby ho mohl chytit za ruku.<\/div>\n
„Mali\u010dkost.“ Uculil se Tom a chlapcovu dla\u0148 vroucn\u011b stiskl. T\u011b\u0161ilo ho vid\u011bt, \u017ee mu t\u00edm ud\u011blal radost. „Jen,“ zatv\u00e1\u0159il se n\u00e1hle ne\u0161\u0165astn\u011b, ov\u0161em jenom hran\u011b. „Zvykl jsem si na nov\u00e9ho pana archiv\u00e1\u0159e. Bude se mi po tob\u011b stejskal.“ F\u0148uknul a pot\u00e1hnul. Billa to rozesm\u00e1lo.<\/div>\n
„T\u0159eba bude nakonec lep\u0161\u00ed ne\u017e j\u00e1. A nav\u00edc, j\u00e1 si tam je\u0161t\u011b p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f posed\u00edm, ne\u017e za\u010dne \u0161kola.“<\/div>\n
„Jo,“ u\u0161kl\u00edbl se Tom. „A j\u00e1 ho budu muset zase znova zau\u010dovat. Teda pokud mezit\u00edm Konrad nep\u0159ijme do t\u00fdmu nov\u00fd mlad\u00fd pako, kter\u00fdmu by to hodili na krk m\u00edsto m\u011b.“ Post\u011b\u017eoval si.<\/div>\n
„Tak v tom p\u0159\u00edpad\u011b douf\u00e1m, \u017ee tam nastoup\u00ed n\u011bjak\u00e1 \u017eensk\u00e1.“ Pak se Bill zamyslel. „Ale to je vlastn\u011b nesmysl.“ Pronesl zaduman\u011b.<\/div>\n
„Co?“<\/div>\n
„No, j\u00e1 z toho fleku nevypadnu ze dne na den jako ta pan\u00ed p\u0159ede mnou, tak\u017ee s nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed bude ten nov\u00e1\u010dek na mn\u011b.“<\/div>\n
„A no to je vlastn\u011b pravda.“ Zamnul si Tom ruce pot\u011b\u0161en\u00edm a nat\u00e1hl se po sv\u00e9 sklence se sektem.  <\/div>\n
Bill se zamra\u010dil.<\/div>\n
„Jak m\u00e1m tomuhle rozum\u011bt?“ <\/div>\n
„\u010cemu?“ Nech\u00e1pav\u011b Tom pozvedl jedno obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Chce\u0161 \u0159\u00edct, \u017ee mn\u011b se nel\u00edbit m\u016f\u017ee, \u017ee bys byl v p\u0159\u00edtomnosti ciz\u00edho kluka, a tob\u011b je to jedno?“ Malinko se \u010dertil. Nikdy d\u0159\u00edv nev\u011bd\u011bl o tom, \u017ee by snad mohl b\u00fdt schopn\u00fd \u017e\u00e1rlivosti, ale byla v n\u011bm, a to dost velk\u00e1. Te\u010f, kdy\u017e m\u011bli sv\u016fj vztah upevn\u011bn\u00fd, ty pocity byly o to v\u011bt\u0161\u00ed. Na za\u010d\u00e1tku mu v tom br\u00e1nil ten jeho blok, \u017ee na Toma nem\u00e1, tud\u00ed\u017e si na n\u011bj nem\u016f\u017ee kl\u00e1st ani \u017e\u00e1dn\u00e9 n\u00e1roky. To u\u017e ale d\u00e1vno opadlo.<\/p>\n<\/div>\n
Tom zabublal sm\u00edchy, kdy\u017e  mu do\u0161lo, o co tu jde.<\/div>\n
„Ale jdi ty. Jasn\u011b, \u017ee bych \u017e\u00e1rlil,“ ujistil ho. „Jen\u017ee vsa\u010f se o co chce\u0161, \u017ee na tu pozici nastoup\u00ed \u017eensk\u00e1. Tys byl sv\u011btl\u00e1 v\u00fdjimka. Tedy samoz\u0159ejm\u011b velice p\u0159\u00edjemn\u00e1 v\u00fdjimka.“<\/div>\n
„Dob\u0159e.“ Uklidnil se chlapec. Co pot\u0159eboval sly\u0161et, sly\u0161el. V\u00edce nem\u011bl pot\u0159ebu se t\u00edm zaob\u00edrat. M\u00edsto toho se rad\u011bji s chut\u00ed pustil do \u010dokol\u00e1dov\u00e9ho dort\u00edku, kter\u00fd jim pr\u00e1v\u011b byl naserv\u00edrov\u00e1n jako dezert.<\/p>\n<\/div>\n
O dva a p\u016fl m\u011bs\u00edce pozd\u011bji<\/p>\n<\/div>\n
Tom se neochotn\u011b vyhrabal na nohy ze zahradn\u00edho leh\u00e1tka, na kter\u00e9m se s Billem slunil na terase, kdy\u017e usly\u0161el domovn\u00ed zvonek. Nat\u00e1hl na sebe b\u00edl\u00fd n\u00e1t\u011bln\u00edk, aby tomu, jen\u017e se na n\u011b dob\u00fdval, neotv\u00edral jen v tren\u00fdrk\u00e1ch a sp\u011b\u0161n\u011b prob\u011bhl bytem ke vchodu.<\/div>\n
„Dobr\u00fd den,“ uctiv\u011b pozdravil mlad\u00fd kluk v po\u0161\u0165\u00e1ck\u00e9 uniform\u011b. „M\u00e1m tu doporu\u010den\u00fd dopis pro pana Billa Tr\u00fcmpera.“ Ohl\u00e1sil a m\u00e1vl ve vzduchu b\u00edlou ob\u00e1lkou.<\/div>\n
„A sm\u00edm ho p\u0159evz\u00edt j\u00e1?“<\/div>\n
„Jist\u011b, tady mi to podepi\u0161te.“ Drobn\u00fd blon\u010f\u00e1\u010dek p\u0159istr\u010dil k Tomovi malou elektronickou krabi\u010dku a mlad\u00fd mu\u017e tam jakousi um\u011blohmotnou tu\u017ekou vymaloval sv\u016fj podpis.<\/div>\n
„D\u011bkuju. P\u0159eju hezk\u00fd den.“ Usm\u00e1l se Tom a vracel se i s dopisem zp\u011bt k Billovi.  <\/div>\n
Ten si zat\u00edm neru\u0161en\u011b  br\u010dkem pocuc\u00e1val z velk\u00e9 sklenice svou kolu se spoustou ledu a mhou\u0159il o\u010di proti slun\u00ed\u010dku, kter\u00e9 otev\u0159el, kdy\u017e zaslechl se Toma vracet.<\/div>\n
„Kdo to byl?“ Zaj\u00edmal se hned zv\u011bdav\u011b.<\/div>\n
„Posel nov\u00fdch zpr\u00e1v.“ Mrknul na n\u011bj Tom potuteln\u011b, culil se od ucha k uchu, a pak zpoza zad vyt\u00e1hl onen dopis. „P\u00ed\u0161e ti univerzita.“ Bill se prudce nadechl, nap\u0159\u00edmil se na leh\u00e1tku, a kul\u00edc o\u010di, si dal ruku p\u0159ed pusu. Na p\u00e1r vte\u0159in zadr\u017eel dech, a pak hlasit\u011b vyd\u00fdchl.<\/div>\n
„Co p\u00ed\u0161ou?“ Dostal ze sebe p\u0159i\u0161krcen\u011b. U\u017e v\u00edce jak t\u00fdden \u010dekal na v\u00fdsledky p\u0159ij\u00edmac\u00edho \u0159\u00edzen\u00ed, a kone\u010dn\u011b to bylo tady. Sice nem\u011bl pocit, \u017ee by n\u011bco n\u011bjak v\u00fdrazn\u011b pokazil, ale jistotu m\u00edt nemohl. Praktickou \u010d\u00e1st dle sv\u00e9ho pohledu zvl\u00e1dl bez probl\u00e9m\u016f a u p\u00edsemn\u00fdch test\u016f si nebyl jist\u00fd asi jenom se dv\u011bma odpov\u011b\u010fmi, to ov\u0161em nic nezaru\u010dovalo. Ve skute\u010dnosti tam t\u011bch \u0161patn\u00fdch mohli naj\u00edt t\u0159eba mnohem v\u00edc. A i kdyby byly spr\u00e1vn\u011b, co kdy\u017e ho nakonec stejn\u011b nevezmou? O ten obor byl velik\u00fd z\u00e1jem.<\/div>\n
„Nev\u00edm. Se pod\u00edvej.“ Pod\u00e1val mu to rozhodnut\u00ed.<\/div>\n
„Ne, ty.“ Odstr\u010dil Tomovu nap\u0159a\u017eenou ruku.<\/div>\n
„Dob\u0159e. Jak mysl\u00ed\u0161.“ Tom se nep\u0159est\u00e1val usm\u00edvat a usadil se naproti n\u011bmu na sv\u00e9 leh\u00e1tko. On toti\u017e chlapcovu nervozitu nesd\u00edlel. Pevn\u011b v\u011b\u0159il tomu, \u017ee uvnit\u0159 nem\u016f\u017ee b\u00fdt nic jin\u00e9ho ne\u017e p\u0159ijet\u00ed. Ne\u0161etrn\u011b roz\u0161kubl ob\u00e1lku, vyt\u00e1hl z n\u00ed slo\u017een\u00fd list pap\u00edru a po rozlo\u017een\u00ed se zad\u00edval na p\u00e1r \u0159\u00e1dk\u016f, kter\u00e9 tam st\u00e1ly.<\/p>\n<\/div>\n
„V\u00e1\u017een\u00fd pane Tr\u00fcmpere, s l\u00edtost\u00ed V\u00e1m oznamujeme,“ Bill p\u0159i t\u011bch slovech sv\u011bsil ramena a pevn\u011b k sob\u011b semkl v\u00ed\u010dka. Bylo to v h\u00e1ji, „\u017ee v na\u0161em \u00fastavu si pobudete nejm\u00ed\u0148 4 roky, nebo\u0165 jste byl p\u0159ijat. T\u011b\u0161\u00edme se, a\u017e v\u00e1s tu uvid\u00edme.“ Dokon\u010dil Tom sv\u00e9 vymy\u0161len\u00e9 zn\u011bn\u00ed toho ozn\u00e1men\u00ed. Obsah ale v podstat\u011b nezm\u011bnil – Bill to dok\u00e1zal – cht\u011bl ho jen malinko potr\u00e1pit.<\/div>\n
„Tome!“ Vyp\u00edskl Bill, kdy\u017e si uv\u011bdomil, jak snadno se nechal nachytat. \u017de si to rad\u011bji nep\u0159e\u010detl s\u00e1m. P\u0159esko\u010dil k n\u011bmu na leh\u00e1tko a povalil ho na n\u011bj. Mu\u017e s cop\u00e1nky se rozesm\u00e1l a Bill m\u00edsto p\u016fvodn\u00edho z\u00e1m\u011bru ho ztrestat, se k n\u011bmu s \u00falevou a radost\u00ed p\u0159idal.<\/p>\n<\/div>\n
S t\u00edm, jak si postupn\u011b uv\u011bdomoval, \u017ee je skute\u010dn\u011b p\u0159ijat, se jeho t\u011blem rozl\u00e9val p\u0159\u00edjemn\u00fd pocit euforie. Nep\u0159est\u00e1val v\u00fdskat a p\u0159i tom pevn\u011b obj\u00edmal Toma.<\/div>\n
„J\u00e1 m\u00e1m takovou radost. Asi se zbl\u00e1zn\u00edm.“ Fun\u011bl mu za krk.<\/div>\n
„To ned\u011blej. To by byla \u0161koda.“ Mluvil na n\u011bj Tom nazp\u011bt. „I kdy\u017e j\u00e1 bych o tebe nejsp\u00ed\u0161 st\u00e1l i jako o slaboduch\u00e9ho.“<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b?“ Odt\u00e1hl se od n\u011bj Bill, aby se mu mohl pod\u00edvat do tv\u00e1\u0159e. Tohle ho zaujalo.<\/div>\n
„Si pi\u0161.“ K\u00fdvl. „Se\u0161 toti\u017e m\u016fj and\u00edlek, bez kter\u00e9ho u\u017e nedok\u00e1\u017eu b\u00fdt.“ Bill se rozn\u011b\u017en\u011ble usm\u00e1l.<\/div>\n
„Miluju t\u011b.“ Vr\u00e1til mu alespo\u0148 \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b jeho vyzn\u00e1n\u00ed, a pak se s v\u00e1\u0161nivost\u00ed vrhl na Tomovy rty. Pot\u0159eboval n\u011bjak ventilovat tu radost, kter\u00e1 v n\u011bm byla, a ta se s Tomovou maxim\u00e1ln\u00ed bl\u00edzkost\u00ed postupn\u011b m\u011bnila ve v\u00e1\u0161e\u0148. Neznal v\u011bt\u0161\u00ed pot\u011b\u0161en\u00ed, ne\u017e l\u00edbat \u010dlov\u011bka, kter\u00e9ho nadev\u0161echno miloval, hladit ho, uspokojovat, b\u00fdt uspokojov\u00e1n.<\/p>\n<\/div>\n
„Op\u2026 oprava.“ Dost\u00e1val ze sebe Tom ud\u00fdchan\u011b, kdy\u017e u\u017e se \u010dernovlas\u00fd klu\u010dina dob\u00fdval pod jeho tren\u00fdrky. „Nejsi and\u011bl. Jsi \u010f\u00e1bel. Kam se jen pod\u011bl ten nesm\u011bl\u00fd kluk, co se kr\u010dil vedle Birgit na recepci?“<\/div>\n
„Chce\u0161, aby se vr\u00e1til? M\u016f\u017eu p\u0159estat a za\u010d\u00edt d\u011blat stydliv\u00e9ho.“ Vyhro\u017eoval Bill s po\u0165ouchl\u00fdm v\u00fdrazem, usazen\u00fd na Tomov\u00fdch stehnech, a rukou pravideln\u011b zpracov\u00e1vaj\u00edc\u00ed jeho penis.<\/div>\n
„Oh, ne.“ Vyhrknul a\u017e zd\u011b\u0161en\u011b. „Tohle je fajn. Pokra\u010duj.“ Bill se spokojen\u011b zazubil a pak svou ruku nahradil \u00fasty. Tom tlumen\u011b zak\u0148oural, zav\u0159el o\u010di a prohnul se v z\u00e1dech. Bill p\u0159esn\u011b v\u011bd\u011bl, jak na n\u011bj. Jak ho vydr\u00e1\u017edit na tu nejvy\u0161\u0161\u00ed mo\u017enou mez, maxim\u00e1ln\u011b uspokojit. A on to nav\u00edc d\u011blal tak r\u00e1d.<\/p>\n<\/div>\n
H\u0159betem ruky si ot\u0159el p\u00e1r kapek b\u00edl\u00e9 tekutiny, je\u017e mu ulp\u011bla v koutku \u00fast, vy\u0161kr\u00e1bal se k Tomovi a lehnul si mu do n\u00e1ru\u010de.<\/div>\n
„Co takhle and\u011bl s \u010f\u00e1blem v t\u011ble?“ Navrhnul, kdy\u017e pozoroval, jak se Tom jen st\u011b\u017e\u00ed vzpamatov\u00e1v\u00e1 z orgasmu a sna\u017e\u00ed se sv\u016fj dech dostat do norm\u00e1lu.<\/div>\n
„Absolutn\u011b souhlas\u00edm.“ Vydechl a vy\u017e\u00e1dal si kr\u00e1tk\u00fd polibek.<\/p>\n<\/div>\n
„Moc t\u011b miluju.“ Pot\u0159eboval mu to sd\u011blit. Ne\u010dastovali se vyzn\u00e1n\u00edmi l\u00e1sky n\u011bjak p\u0159ehnan\u011b \u010dasto, bylo plno jin\u00fdch zp\u016fsob\u016f, jak si ji d\u00e1t najevo, p\u0159esto to bylo ale n\u011bco, co jeden druh\u00e9mu \u0159\u00edkal moc r\u00e1d. Ta slova pro n\u011b byla mal\u00fdmi zrn\u00ed\u010dky zlat\u00e9ho prachu a oni si tak h\u00fd\u010dkali sv\u016fj poklad, kter\u00fd na\u0161li jeden v druh\u00e9m. Poklad prav\u00e9 l\u00e1sky.  <\/div>\n
<\/div>\n
KONEC<\/strong><\/div>\n
________________________________<\/p>\n<\/div>\n
Zase ten konec. U m\u011b  u\u017e t\u011bch sl\u016fvek „konec“ mi p\u0159ipadne, \u017ee bylo tolik, \u017ee u\u017e v\u016fbec nem\u00e1m p\u0159edstavu, jak se p\u00e1r sl\u016fvky na z\u00e1v\u011br rozlou\u010dit s t\u00edm dal\u0161\u00edm.<\/div>\n
Tuhle pov\u00eddku jsem m\u011bla moc r\u00e1da. To ostatn\u011b v\u0161echny, ale trouf\u00e1m si \u0159\u00edct, \u017ee tahle m\u011bla n\u011bco malinko nav\u00edc. Nev\u00edm p\u0159esn\u011b, co ji pro m\u011b samotnou \u010dinilo tak speci\u00e1ln\u00ed, jen m\u00e1m z n\u00ed takov\u00fd pocit.<\/div>\n
Jsem r\u00e1da, \u017ee jste j\u00ed  \u010detli a pro\u017e\u00edvali to spolu s hrdiny. Mo\u017en\u00e1 si \u0159\u00edk\u00e1te, \u017ee ten konec p\u0159i\u0161el n\u011bjak moc n\u00e1hle, kdy\u017e jsem v\u00e1s ani dop\u0159edu neupozor\u0148ovala. Jen\u017ee j\u00e1 tentokr\u00e1t sama nev\u011bd\u011bla, kdy p\u0159ijde a najednou tu prost\u011b byl. Mysl\u00edm toti\u017e, \u017ee v pov\u00eddce u\u017e bylo \u0159e\u010deno v\u0161echno podstatn\u00e9, cokoli nav\u00edc by bylo u\u017e jen protahov\u00e1n\u00ed a mohlo by se st\u00e1t, \u017ee bychom zab\u0159edli do nudy, kter\u00e1 by to jen zkazila.<\/div>\n
Ostatn\u011b bl\u00ed\u017e\u00ed  se v\u011bc nov\u00e1. Bude to malinko experiment, proto\u017ee ji nebudu ps\u00e1t sama. \ud83d\ude42 Ainikki<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
autor: Ainikki<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Ainikki Slunce sv\u00edtilo na za\u010d\u00e1tek jara s neobvyklou intenzitou. Skoro jako by se usm\u00edvalo na dva kluky, kte\u0159\u00ed ruku v ruce \u0161li po chodn\u00edku. Byli \u0161\u0165astn\u00ed. V\u0161echno zl\u00e9 toti\u017e z\u016fstalo definitivn\u011b za nimi. Bill\u016fv tr\u00fdznitel dostal nejvy\u0161\u0161\u00ed mo\u017en\u00fd trest nepodm\u00edn\u011bn\u011b, tak\u017ee te\u010f u\u017e<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[309],"tags":[],"class_list":["post-11621","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-se-mnou-se-bat-nemusis"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11621","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=11621"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11621\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=11621"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=11621"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=11621"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}