{"id":11622,"date":"2010-05-25T17:00:00","date_gmt":"2010-05-25T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=11594"},"modified":"2010-05-25T17:00:00","modified_gmt":"2010-05-25T16:00:00","slug":"male-asijske-dobrodruzstvi","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/05\/25\/male-asijske-dobrodruzstvi\/","title":{"rendered":"Mal\u00e9 asijsk\u00e9 dobrodru\u017estv\u00ed"},"content":{"rendered":"
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Ahoj v\u0161ichni, tak jsem tady s dal\u0161\u00ed jednor\u00e1zovkou. Nemohla jsem odolat tomu humbuku kolem Tomova \u00fadajn\u00e9ho z\u00e1\u017eitku s viagrou… samoz\u0159ejm\u011b tomu nev\u011b\u0159\u00edm, ale tak jako t\u00e9ma na pov\u00eddku to podle m\u011b nen\u00ed \u0161patn\u00e9… posu\u010fte sami \ud83d\ude00<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„JO! Vid\u00ed\u0161, \u017ee se n\u00e1m to povedlo!“ vyjeknu radostn\u011b, kdy\u017e chyt\u00edm Billa do n\u00e1ru\u010de, aby p\u0159i p\u0159esko\u010den\u00ed plotu nedopadl rovnou na tvrdou zem, s jeho elegantn\u00ed \u0161ikovnost\u00ed a botama na podpatku by nebylo divu. Chvilku ho je\u0161t\u011b dr\u017e\u00edm ve vzduchu a za pas ho tisknu k sob\u011b, zat\u00edmco mu kouk\u00e1m do rozz\u00e1\u0159en\u00fdch o\u010d\u00ed. Po\u0159\u00e1d je v nich zn\u00e1t nervozita, ale na rtech mu u\u017e pohr\u00e1v\u00e1 ro\u0161\u0165\u00e1ck\u00fd \u00fasm\u011bv. Ten \u00fasm\u011bv, kter\u00fd zn\u00e1m z d\u011btsk\u00fdch let, z dob, kdy byl \u00fasm\u011bv skute\u010dn\u011b z\u00e1\u0161kodnick\u00fd, takov\u00fd klukovsk\u00fd, nikoliv um\u011bl\u00fd a nau\u010den\u00fd, jako je devades\u00e1t procent jeho sou\u010dasn\u00fdch \u00fasm\u011bv\u016f.<\/div>\n
„Tomi, ty se\u0161 takovej hajzlik, \u017ees m\u011b zase p\u0159ekecal,“ pohroz\u00ed mi zdvi\u017een\u00fdm ukazov\u00e1\u010dkem a la\u0161kovn\u011b m\u011b zatah\u00e1 za jeden z cop\u00e1nk\u016f.<\/div>\n
„Jau, netahej!“ napomenu ho a v\u00fdchovn\u011b ho zlehoulinka plesknu po tv\u00e1\u0159i, a teprve pak ho \u0161etrn\u011b postav\u00edm na zem. „Ale nem\u016f\u017ee\u0161 \u0159\u00edct, \u017ee je to \u0161patnej n\u00e1pad.“<\/div>\n
„Ne, to nen\u00ed,“ zavrt\u00ed hlavou a dokud jsme je\u0161t\u011b ve st\u00ednech hotelov\u00e9 zahrady, od n\u00ed\u017e n\u00e1s d\u011bl\u00ed plot, vklouzne svou dlan\u00ed do m\u00e9. Pevn\u011b ho stisknu a palcem za\u010dnu h\u0159bet jeho ruky hladit. Na polibek si v\u0161ak netrouf\u00e1m, to u\u017e jenom mezi \u010dty\u0159mi st\u011bnami. Dr\u017een\u00ed se za ruku je\u0161t\u011b jde n\u011bjak okecat, ale polibek bych u\u017e t\u011b\u017eko novin\u00e1m dok\u00e1zal vysv\u011btlit, a to by asi nedok\u00e1zal ani on s tou jeho v\u00fd\u0159e\u010dnost\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„Ale stejn\u011b se mi to moc nel\u00edb\u00ed…. m\u00e1m docela strach,“ \u0161eptne moje dvoj\u010de a b\u00e1zliv\u011b se kolem sebe rozhl\u00e9dne.<\/div>\n
„Neboj, jenom se tu tro\u0161ku projdem a zase se vr\u00e1t\u00edme,“ sna\u017e\u00edm se ho sebejist\u011b uklidnit, ale moc to nezab\u00edr\u00e1.<\/div>\n
„Jen\u017ee kdy\u017e jdeme jen tak bez ochranky… do ulic ciz\u00edho velkom\u011bsta… co kdy\u017e se n\u00e1m n\u011bco stane?“ nam\u00edtne. No jasn\u00fd, za ka\u017ed\u00fdm rohem na n\u00e1s \u010d\u00edh\u00e1 vrah s kudlou… Nechci se Billovi sm\u00e1t, ale u\u017e si za ty roky natolik zvykl na v\u0161udyp\u0159\u00edtomnost ochranky, \u017ee doj\u00edt n\u011bkam p\u00e1r metr\u016f bez n\u00ed, pokud to nen\u00ed teda n\u011bkde v budov\u011b, je pro n\u011bj docela solidn\u00ed psycho.<\/div>\n
\n
„Neboj, j\u00e1 si t\u011b pohl\u00edd\u00e1m,“ sl\u00edb\u00edm mu a na d\u016fkaz sv\u00fdch slov mu pevn\u011b stisknu ruku. „Jsem s tebou a ochr\u00e1n\u00edm t\u011b l\u00edp jak ti v\u0161ichni na\u0161i dohromady,“ ucul\u00edm se sebejist\u011b a volnou rukou se poplesk\u00e1m po hrudi a zatv\u00e1\u0159\u00edm se jako ten nejv\u011bt\u0161\u00ed macho. „Krom toho, jestli t\u011b to uklidn\u00ed, je to odsud jenom kousek… o\u010d\u00edhnul jsem to u\u017e ve dne… copak bysme se mohli vr\u00e1tit bez toho, abychom v Taiwanu nav\u0161t\u00edvili po\u0159\u00e1dn\u00fd taiwansk\u00fd tr\u017ei\u0161t\u011b? Aspo\u0148 to srovn\u00e1me s t\u011bma na\u0161ema, co nab\u00edzej ty sv\u00fd zna\u010dkov\u00fd hadry na ka\u017ed\u00fd ulici.“<\/div>\n
Bill se pousm\u011bje, ale stejn\u011b  se tv\u00e1\u0159\u00ed pochybova\u010dn\u011b a \u010d\u00edm d\u00e1l \u010dast\u011bji ot\u00e1\u010d\u00ed  hlavu sm\u011brem k hotelu.<\/p>\n<\/div>\n
„Ty, br\u00e1cha,“ p\u0159eru\u0161\u00edm jeho zaje\u010d\u00ed \u00famysly, sm\u011b\u0159uj\u00edc\u00ed k bezpe\u010d\u00ed hotelov\u00fdch st\u011bn. „Mysl\u00ed\u0161, \u017ee n\u00e1m tu taky \u0159eknou ,V\u00ed\u010d plou\u017ek\u016f, v\u00ed\u010d Adida\u0161!\u00b4<\/em> ?“<\/div>\n
Bill vyprskne sm\u00edchy a j\u00e1  je\u0161t\u011b chvilku \u017evan\u00edm v tomhle duchu, ne\u017e kone\u010dn\u011b k\u00fdvne a se zakroucen\u00edm hlavy, pat\u0159\u00edc\u00edmu mn\u011b, se kone\u010dn\u011b vyd\u00e1 se mnou sm\u011brem k osv\u011btlen\u00e9 hlavn\u00ed ulici, kter\u00e1 je odsud jenom kous\u00ed\u010dek. Jak se bl\u00ed\u017e\u00edme k hranici sv\u011btla a tmy, je stisk na\u0161ich rukou \u010d\u00edm d\u00e1l pevn\u011bj\u0161\u00ed, proto\u017ee oba v\u00edme, \u017ee a\u017e vkro\u010d\u00edme do z\u00e1\u0159e lamp, budeme se muset pustit.  <\/div>\n
Netrv\u00e1 to dlouho a skute\u010dn\u011b  u\u017e jenom zvolna kr\u00e1\u010d\u00edme bok po boku. Vn\u00edm\u00e1m, jak se Bill ke mn\u011b nen\u00e1padn\u011b tla\u010d\u00ed, aby se m\u011b dot\u00fdkal aspo\u0148  bokem, ramenem \u010di h\u0159betem ruky. Brou\u010dek m\u016fj, boj\u00ed se, aby se mi neztratil…<\/div>\n
Schv\u00e1ln\u011b si vym\u011b\u0159uju ch\u016fzi tak, abych o n\u011bj konej\u0161iv\u011b \u0161trejchal krajem sv\u00fdch voln\u00fdch kalhot a se z\u00e1jmem pozoruju d\u011bn\u00ed kolem sebe. Bo\u017ee, to je tak \u00fa\u017easnej pocit, j\u00edt n\u011bkam na vlastn\u00ed p\u011bst! Zhluboka se nadechnu no\u010dn\u00edho vzduchu, v\u011bnuju sv\u00e9mu humanoidn\u00edmu mil\u00e1\u010dkovi \u00fasm\u011bv a vzdu\u0161nou pusu, a vid\u00edm, jak mi oboj\u00ed okam\u017eit\u011b vr\u00e1t\u00ed. Nem\u016f\u017eu si pomoct, ale dneska mi p\u0159i t\u00fdhle proch\u00e1zce p\u0159ijde mnohem hez\u010d\u00ed ne\u017e kdy jindy. Snad je to t\u00edm, \u017ee m\u00e1 tro\u0161ku strach, \u017ee je nejist\u00fd a tro\u0161ku zmaten\u00fd. D\u00edky t\u011bm emoc\u00edm je toti\u017e kr\u00e1sn\u011b vid\u011bt, \u017ee je to po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b \u010dlov\u011bk. Abych se p\u0159iznal, posledn\u00ed dobou jsem m\u011bl docela strach, \u017ee z n\u011bj sl\u00e1va d\u011bl\u00e1 um\u011bl\u00fd stroj, co automaticky d\u011bl\u00e1 v\u0161echno, co se od n\u011bj o\u010dek\u00e1v\u00e1. Fale\u0161n\u00e9 americk\u00e9 \u00fasm\u011bvy, rozd\u00e1v\u00e1n\u00ed autogram\u016f, rozhovory… m\u011bli jsme i v posledn\u00edch dnech na sebe daleko m\u00ed\u0148 \u010dasu, ne\u017e tomu b\u00fdvalo. P\u0159ipadalo mi, \u017ee se mi odcizuje, android m\u016fj malej. Ale dnes kone\u010dn\u011b zase vid\u00edm, \u017ee je to po\u0159\u00e1d m\u016fj malej, v\u00fdst\u0159edn\u00ed, ale p\u0159esto po\u0159\u00e1d tro\u0161ku b\u00e1zlivej br\u00e1\u0161ka, stejnej jako v dob\u00e1ch na\u0161eho d\u011btstv\u00ed…<\/p>\n<\/div>\n
Ve v\u00edru podobn\u00fdch my\u0161lenek a s Billem t\u011bsn\u011b po boku vejdeme do prostor tr\u017enice. No vida, oproti t\u011bm na\u0161im to nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00fd v\u011bt\u0161\u00ed rozd\u00edl, jen je to o dost v\u011bt\u0161\u00ed, mnohon\u00e1sobn\u011b, ne\u017e ty na\u0161e tr\u017ei\u0161t\u011b, je vid\u011bt, odkud to v\u0161echno poch\u00e1z\u00ed. Proch\u00e1z\u00edme uli\u010dkou mezi tunou p\u0159epln\u011bn\u00fdch st\u00e1nk\u016f nab\u00edzej\u00edc\u00edch vskutku v\u0161echno mo\u017en\u00e9. Ovoce a zeleninu, kter\u00e9 skoro ani nezn\u00e1m, asi to bude n\u011bjak\u00e1 lok\u00e1ln\u00ed specialita. J\u00eddlo, \u010d\u00ednsk\u00fd nudle a n\u011bjak\u00fd podivn\u011b vypadaj\u00edc\u00ed maso. Samoz\u0159ejm\u011b nep\u0159ebern\u00e9 mno\u017estv\u00ed oble\u010den\u00ed. Klasika, Adidas se \u010dty\u0159mi a v\u00edce prou\u017eky, Nike se dv\u011bma a v\u00edce fajfkami… klasika, u\u0161kl\u00edbnu se. Pak tu jsou n\u011bjak\u00fd hra\u010dky, baterky, obrazy, u kter\u00fdch rad\u0161i snad ani nechci v\u011bd\u011bt, jak\u00fd to je plagi\u00e1t a –<\/div>\n
„Oni tu maj l\u00e9k\u00e1rnu?“ vykul\u00ed jemn\u011b podmalovan\u00e9 o\u010di Bill.<\/div>\n
„Ty vole… fakt, \u017ee jo!“ vydechnu a jen t\u0159e\u0161t\u00edm o\u010di na nep\u0159ebern\u00e9 mno\u017estv\u00ed pr\u00e1\u0161k\u016f. Tak tohle mi teda vyrazilo dech. L\u00e9k\u00e1rna na tr\u017enici… no, mo\u017en\u00e1 snad lep\u0161\u00ed ani nev\u011bd\u011bt, co tu v\u0161echno nab\u00edzej\u00ed. Ale to u\u017e se ke mn\u011b p\u0159ito\u010d\u00ed prodava\u010d s doopravdy teda p\u0159\u00ed\u0161ern\u00fdm vzhledem a t\u011b\u017ece l\u00e1manou angli\u010dtinou se mnou za\u010dne kl\u00e1bosit. No bezva. Proto\u010d\u00edm o\u010di v sloup sm\u011brem k Billovi, kter\u00fd u\u017e se mi za\u010d\u00edn\u00e1 \u0161kodolib\u011b uchicht\u00e1vat, proto\u017ee n\u00e1m je ob\u011bma jasn\u00fd, \u017ee se toho t\u00fdpka jen tak nezbav\u00edme.<\/p>\n<\/div>\n
„Bly ve\u010d\u00e9r! P\u00e1n poradit? Poradit? Jo?“ za\u010dne na m\u011b \u0161t\u011bbetat. St\u011b\u017e\u00ed dr\u017e\u00edm v\u00e1\u017enou tv\u00e1\u0159, stoj\u00ed m\u011b to hodn\u011b sil, proto\u017ee Vietnamci sice dycky mluvili komicky, ale tohle je extr\u00e9m. Zato Bill se nepokryt\u011b hih\u0148\u00e1 do dlan\u011b, prev\u00edt jeden. No to mu v noci na pokoji vr\u00e1t\u00edm i s \u00farokama…<\/div>\n
„Ne, nepot\u0159ebuju poradit,“ sna\u017e\u00edm se toho zakrsl\u00edka, sahaj\u00edc\u00edho mi n\u011bkam po ramena, odradit, ale on je neodbytnej jak moucha v l\u00e9t\u011b.<\/div>\n
„J\u00e1 lo\u017eum\u011bt, lo\u017eum\u011bt,“ p\u0159ik\u00fdvne, bod\u0159e m\u011b obejme kolem ramen, i kdy\u017e se p\u0159itom mus\u00ed postavit na \u0161pi\u010dky, a druhou rukou vyt\u00e1hne hrst modr\u00fdch pr\u00e1\u0161k\u016f a str\u010d\u00ed mi je pod nos. „Vy zku\u0161it, zku\u0161it! To pom\u016f\u017ee, tady plo ladost \u0161le\u010dny,“ pohod\u00ed hlavou sm\u011brem k Billovi a spiklenecky na m\u011b zamrk\u00e1. Nech\u00e1pav\u011b shl\u00e9dnu k t\u011bm pr\u00e1\u0161k\u016fm a vyt\u0159e\u0161t\u00edm o\u010di.<\/div>\n
„Viagra?!“ vypadne ze m\u011b a v tu chv\u00edli u\u017e se Bill \u0159eht\u00e1 na cel\u00e9 kolo jako \u0161\u00edlenec.<\/div>\n
Zrudnu jako krocan a zad\u00edv\u00e1m se na toho prcka, co mi ten kentus tak ak\u010dn\u011b nab\u00edz\u00ed, prej \u0161e \u0161levou.<\/em><\/div>\n
„Si d\u011bl\u00e1te srandu, ne?! Jako vypad\u00e1m snad jako n\u011bkdo, kdo nedok\u00e1\u017ee zvednout sv\u016fj prapor?“ zavr\u010d\u00edm a v\u00fdhru\u017en\u011b se na toho trpasl\u00edka pod\u00edv\u00e1m.<\/div>\n
„Nene, ale vy zkusit! Zkusit! Je to l\u00e9vny a d\u00f3bry! Zkusit, levn\u011b, plod\u00e1m levn\u011b!“<\/p>\n<\/div>\n
Jen se bezradn\u011b zad\u00edv\u00e1m na Billa, kter\u00e9mu u\u017e z o\u010d\u00ed te\u010dou slzy sm\u00edchu, ale v tu chv\u00edli se ve mn\u011b zvedne vlna egoismu. Tak oni ti dva ze m\u011b maj\u00ed bl\u00e1zny! Prodava\u010d se na m\u011b vytas\u00ed s takovouhle PRO M\u011a naprostou absurditou a Bill, m\u00edsto aby m\u011b podpo\u0159il, tak se mi akor\u00e1t tlem\u00ed a j\u00e1 tak vypad\u00e1m jako ten nejneschopn\u011bj\u0161\u00ed impotent na sv\u011bt\u011b! Tak to p\u0159ehnal, brou\u010dek, u\u017e asi dlouho nem\u011bl sex a tohle mu p\u0159ijde naprosto srandovn\u00ed. Jako je pravda, \u017ee jsme se milovali naposled n\u011bkdy p\u0159ed tejdnem… ale kdy\u017e to chce, m\u00e1 to m\u00edt. To se je\u0161t\u011b uvid\u00ed, kdo to je Tom Kaulitz \u00e1la novodob\u00fd Casanova!<\/p>\n<\/div>\n
Pevn\u011b semknu rty a sna\u017e\u00edc se ne\u010dervenat tak moc, hr\u00e1bnu tomu \u0161ikmovok\u00fdmu skr\u010dkovi do dlan\u011b a celou hrst, \u010d\u00edtaj\u00edc\u00ed asi \u010dty\u0159i p\u011bt tablet, do sebe nal\u00e1duju. Prodava\u010d jen vyt\u0159e\u0161t\u00ed o\u010di, kdy\u017e to ud\u011bl\u00e1m a hod\u00edm po n\u011bm pen\u00edze, Bill se p\u0159estane sm\u00e1t a kouk\u00e1 na m\u011b tot\u00e1ln\u011b perplex.<\/div>\n
„Tome, co to d\u011bl\u00e1\u0161? Ty blbe, vyplivni to, nev\u00ed\u0161, co to je!“ vyjekne a okam\u017eit\u011b m\u011b za ruku za\u010dne t\u00e1hnout sm\u011brem z tr\u017enice ven, sm\u011brem k hotelu. „Vyplivni to, d\u011blej!“<\/div>\n
„Pozd\u011b, u\u017e jsem to spolknul,“ u\u0161kl\u00edbnu se a uk\u00e1\u017eu mu pr\u00e1zdnou pusu. „A tohle byl origo\u0161, a ne n\u011bjak\u00e1 napodobenina!“<\/div>\n
„Ty vole!“ zakv\u00edl\u00ed Bill, a\u017e mu p\u0159esko\u010d\u00ed hlas. „Tak to ze sebe vyblej nebo cokoliv!“<\/div>\n
„Nene, tlemil ses mi, tak dneska ve\u010der uvid\u00ed\u0161, co to je po\u0159\u00e1dnej sex,“ uchichtnu se a plesknu Billa po prdelce. „Jau! Se\u0161 moc kostnatej! Koukej n\u011bco p\u0159ibrat, nebo si o ten tv\u016fj ka\u010f\u00e1k zlom\u00edm ruku nebo je\u0161t\u011b nedejbo\u017ee n\u011bco jin\u00fdho!“<\/div>\n
„To bylo fakt vtipn\u00fd!“ zavr\u010d\u00ed Bill, a kdy\u017e u\u017e je hotel na dohled, zatv\u00e1\u0159\u00ed se trucovit\u011b. „Se\u0161 idiot a ne, \u017ee ne!“<\/div>\n
„Nepov\u00eddej,“ zavrn\u00edm, a kdy\u017e se n\u00e1m poda\u0159\u00ed propl\u00ed\u017eit se do v\u00fdtahu, prudce ho natisknu na st\u011bnu a za\u010dnu do n\u011bj drcat sv\u00fdm kl\u00ednem, kter\u00fd se dost solidn\u011b za\u010d\u00edn\u00e1 probouzet k \u017eivotu. Ob\u00e1v\u00e1m se, \u017ee k velice bujar\u00e9mu \u017eivotu.<\/p>\n<\/div>\n
„Nech toho, nebudu s tebou nic m\u00edt, dokud ze sebe ty sra\u010dky nedostane\u0161! Se\u0161 nadr\u017eenej od jedn\u00fd vte\u0159iny k druh\u00fd s\u00e1m od sebe, ale ne, ty do sebe mus\u00ed\u0161 cp\u00e1t tyhle sajrajty, o kter\u00fdch nev\u00ed\u0161, \u010d\u00edm je ten dement napustil!“ dojebe m\u011b skoro a\u017e jako m\u00e1ma za dob, kdy jsem b\u011bhem \u0161koln\u00edch let ud\u011blal n\u011bjakej pr\u016fser. „A \u017e\u00e1dnej sex dneska nebude!“<\/div>\n
Jen z\u016fstanu zkoprn\u011ble st\u00e1t p\u0159ed na\u0161\u00edm pokojem a v \u0161oku sleduju, jak se ura\u017een\u011b nat\u00e1hnul na svoji p\u016flku postele, z\u00e1dy ke mn\u011b. Zavrt\u00edm hlavou, zav\u0159u za sebou dve\u0159e pokoje, zevnit\u0159 n\u00e1s zamknu a p\u0159es svou \u010d\u00e1st leti\u0161t\u011b se proplaz\u00edm a\u017e k jeho z\u00e1d\u016fm. Tohle p\u0159ece nem\u016f\u017ee myslet v\u00e1\u017en\u011b, dy\u0165 j\u00e1 tu za\u010d\u00edn\u00e1m tvrdnout jak svi\u0148 a za\u010d\u00edn\u00e1 to solidn\u011b bolet! Nem\u016f\u017ee m\u011b nechat v tomhle stavu, to se prost\u011b nep\u0159ij\u00edm\u00e1!<\/div>\n
„Bill\u00ed,“ zak\u0148our\u00e1m a vjedu mu rukou pod tri\u010dko. „No tak…“<\/div>\n
„Nech m\u011b bejt!“ \u0161t\u011bkne po mn\u011b. „Nem\u00e1\u0161 do sebe cp\u00e1t ty sra\u010dky!“<\/div>\n
„Ale j\u00e1… j\u00e1 t\u011b te\u010f pot\u0159ebuju!“<\/div>\n
„To je tvoje v\u011bc, nem\u011bl sis to br\u00e1t! Ale ne, ty se\u0161 dosp\u011blej, m\u00e1\u0161 sv\u016fj rozum… tak si s t\u00edm te\u010f pora\u010f!“ zavr\u010d\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
\u0158ekl to dost hnusn\u00fdm t\u00f3nem, proto se rad\u0161i st\u00e1hnu a jen ne\u0161\u0165astn\u011b zachr\u010d\u00edm. Bol\u00ed to jak svi\u0148, jak mi v n\u011bm pulzuje krev. J\u00e1 pot\u0159ebuju \u0161ukat, kurva! Na tohle ruka fakt nesta\u010d\u00ed! P\u00e1rkr\u00e1t si ho zkus\u00edm vyhonit, ale nem\u00e1 to skoro \u017e\u00e1dn\u00fd \u00fa\u010dinek, naopak m\u011b to rozdr\u00e1\u017ed\u00ed je\u0161t\u011b v\u00edc. Dopajd\u00e1m do sprchy a za\u010dnu si mezi nohy st\u0159\u00edkat teplou, t\u00e9m\u011b\u0159 horkou vodu, ale taky to nepom\u00e1h\u00e1! Zlostn\u011b zakv\u00edl\u00edm, a kdy\u017e se vr\u00e1t\u00edm do lo\u017enice, sto\u010d\u00edm se na b\u0159icho a sna\u017e\u00edc se nevzbudit Billa, za\u010dnu se se za\u0165at\u00fdmi zuby o matraci t\u0159\u00edt a p\u0159ir\u00e1\u017eet. Tro\u0161i\u010dku mi to ulevuje, ale jenom m\u00e1lo. Bo\u017ee, co jsem komu ud\u011blal, \u017ee jsem byl osv\u00edcenej ke koupi t\u011bch blivajz\u016f? J\u00e1 chci konec… \u00falevu, co nep\u0159ich\u00e1z\u00ed… Bo\u017ee, j\u00e1 slibuju, \u017ee od p\u0159\u00ed\u0161t\u011b budu Billa b\u011bhem nakupov\u00e1n\u00ed poslouchat, ale na opl\u00e1tku pot\u0159ebuju co nejd\u0159\u00edv seslat z nebe tu kr\u00e1snou \u00falevu, vypustit tu n\u00e1dr\u017e, co mi tak ubli\u017euje, tolik to bol\u00ed\u00ed\u00ed! Pomoc…<\/div>\n
Najednou v\u0161ak sly\u0161\u00edm tich\u00fd  sm\u00edch a kdy\u017e vzhl\u00e9dnu od pol\u0161t\u00e1\u0159e, vid\u00edm, jak m\u011b Bill pozoruje, le\u017e\u00edc na boku s podep\u0159enou hlavou a evidentn\u011b se dob\u0159e bav\u00ed.  <\/div>\n
„Poj\u010f sem, ty hovado,“ zavrn\u00ed mile a s odevzdan\u00fdm v\u00fdrazem m\u011b milosrdn\u011b p\u0159eto\u010d\u00ed na z\u00e1da, svl\u00e9kne se a za\u010dne se ke mn\u011b p\u0159ibli\u017eovat.<\/div>\n
„Bo\u017ee, br\u00e1\u0161ko… d\u011bkuju!“ vydechnu vd\u011b\u010dn\u011b, ale on m\u011b p\u0159eru\u0161\u00ed.<\/div>\n
„Ned\u011bl\u00e1m to kv\u016fli tob\u011b, ale kv\u016fli sob\u011b. Kdo by p\u0159i tom tv\u00fdm hu\u010den\u00ed, sku\u010den\u00ed a vzdych\u00e1n\u00ed usnul?“<\/div>\n
Na okam\u017eik se na\u0161e o\u010di st\u0159etnou, ale j\u00e1 d\u00edkybohu v t\u011bch jeho pozn\u00e1m, \u017ee ro\u0161\u0165\u00e1cky jisk\u0159\u00ed, tak\u017ee to, co \u0159ekl, na\u0161t\u011bst\u00ed nemysl\u00ed tak v\u00e1\u017en\u011b, jak to \u0159ekl. Ufff…<\/div>\n
Zaje\u010d\u00edm blahem, kdy\u017e  m\u011b pe\u010dliv\u011b proma\u017ee gelem a automaticky na m\u011b nasedne. Jo, to je ono! Tohle jsem pot\u0159eboval jak svi\u0148… Okam\u017eit\u011b n\u00e1s p\u0159ekul\u00edm tak, abych byl j\u00e1 naho\u0159e, a kdy\u017e vid\u00edm, jak na m\u011b pohrozil prstem a \u0161ibalsky zamrkal, rozjedu se bez jak\u00e9hokoliv varov\u00e1n\u00ed naplno. Jinak to prost\u011b nejde, pot\u0159ebuju si ulevit, tak moc! Tro\u0161ku se ob\u00e1v\u00e1m, abych na Billa nebyl moc rychl\u00fd a tvrd\u00fd, ale kdy\u017e vid\u00edm, jak pode mnou odhodlan\u011b vzdych\u00e1 a st\u00e9n\u00e1, p\u0159estanu na to myslet a rad\u0161i se v\u011bnuju sv\u00e9mu tempu a razanci. Bolest v m\u00e9 chloub\u011b za\u010d\u00edn\u00e1 pomalou\u010dku, ale jist\u011b ustupovat a j\u00e1 si cel\u00fd proces taky kone\u010dn\u011b za\u010dnu u\u017e\u00edvat…<\/p>\n<\/div>\n
„Ufff… d\u011bkuju, l\u00e1sko,“ vydechnu, kdy\u017e po bou\u0159liv\u00e9m orgasmu dopadnu na jeho zpocen\u00e9 t\u011blo. Taky ze m\u011b lije jak z konve, ale kone\u010dn\u011b, kone\u010dn\u011b v sob\u011b c\u00edt\u00edm dokonalou \u00falevu. Kone\u010dn\u011b se zas c\u00edt\u00edm jako \u010dlov\u011bk a ne jako debil, co nalet\u011bl tomu p\u0159\u00ed\u0161ern\u00fdmu prodava\u010di… No jo, za egoismus mus\u00ed ob\u010das p\u0159ij\u00edt trest, no…<\/div>\n
„No nem\u00e1\u0161 za\u010d,“ usm\u011bje se na m\u011b milosrdn\u00fdm \u00fasm\u011bvem. „Ale slib mi jednu v\u011bc. Jestli si je\u0161t\u011b n\u011bkdy vezme\u0161 ten sajrajt do pusy… m\u016f\u017eu t\u011b zml\u00e1tit a rozladit ti kytaru?“ zamrk\u00e1 na m\u011b sv\u00fdmi nekone\u010dn\u00fdmi \u0159asami.<\/div>\n
Chvilku jen zasko\u010den\u011b  ml\u010d\u00edm, ne\u017e ze m\u011b kone\u010dn\u011b vypadne odpov\u011b\u010f.<\/div>\n
„To v\u00ed\u0161, \u017ee jo, ale pi\u0161 si, \u017ee u\u017e se to nestane, tak\u017ee nebude\u0161 m\u00edt p\u0159\u00edle\u017eitost, he\u010d!“<\/div>\n
„Jen aby,“ u\u0161kl\u00edbnul se Bill a hm\u00e1tnul po pe\u0159in\u011b, aby n\u00e1s mohl p\u0159ikr\u00fdt. „Dobrou, ty m\u016fj blbe\u010dku.“<\/div>\n
„Dobrou… l\u00e1sko. A d\u011bkuju…“<\/p>\n<\/div>\n
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: \u00c1\u010fa Ahoj v\u0161ichni, tak jsem tady s dal\u0161\u00ed jednor\u00e1zovkou. Nemohla jsem odolat tomu humbuku kolem Tomova \u00fadajn\u00e9ho z\u00e1\u017eitku s viagrou… samoz\u0159ejm\u011b tomu nev\u011b\u0159\u00edm, ale tak jako t\u00e9ma na pov\u00eddku to podle m\u011b nen\u00ed \u0161patn\u00e9… posu\u010fte sami \ud83d\ude00 „JO! Vid\u00ed\u0161, \u017ee se n\u00e1m to<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-11622","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11622","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=11622"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11622\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=11622"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=11622"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=11622"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}