{"id":11625,"date":"2010-05-25T14:30:00","date_gmt":"2010-05-25T13:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=11597"},"modified":"2010-05-25T14:30:00","modified_gmt":"2010-05-25T13:30:00","slug":"otravna-ozdravovna-ne-neco-vic-21","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/05\/25\/otravna-ozdravovna-ne-neco-vic-21\/","title":{"rendered":"Otravn\u00e1 ozdravovna? Ne, n\u011bco v\u00edc! 21."},"content":{"rendered":"
autor: Kiki<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Bill s Gustavem i s mali\u010dk\u00fdmi byli op\u011bt na cest\u011b dom\u016f. Jorgen byl s obou nad\u0161en\u00fd a po\u0159\u00e1d dokola Billovi \u0159\u00edkal, aby se zase n\u011bkdy p\u0159ijel uk\u00e1zat. M\u00e1lem ho necht\u011bl pustit dom\u016f. Tomovi by to v\u0161ak v\u016fbec nevadilo, ale Bill musel, i kdy\u017e \u0161\u00edlen\u011b necht\u011bl, do \u0161koly.<\/div>\n
„N\u011bkdy zase p\u0159ij\u010f, jo?“ lou\u010dil se Bill s Gustavem. 
„Neboj, uvid\u00edme si \u010dast\u011bji, ne\u017e si mysl\u00ed\u0161.“ Popl\u00e1cal ho p\u0159\u00e1telsky po rameni. „Tak se m\u011bj.“ Odch\u00e1zel. 
„Ty taky!“ zak\u0159i\u010del za n\u00edm je\u0161t\u011b Bill a zav\u0159el vchodov\u00e9 dve\u0159e.  <\/div>\n
Zeptal se m\u00e1my, jestli by se mu nemohla na chv\u00edli postarat o Seba a Chrise, proto\u017ee u\u017e  bylo osm hodin ve\u010der, a on se musel nachystat na z\u00edt\u0159ek. V\u016fbec nic nem\u011bl p\u0159ipraven\u00e9. Nebyl \u010das. Ta souhlasila. Bill j\u00ed byl vd\u011b\u010dn\u00fd. Rychle si vlezl pod sprchu, za\u010dal se odli\u010dovat, um\u00fdvat hlavu, potom cel\u00e9 t\u011blo\u2026 Kdy\u017e vylezl, hodil na sebe \u010dist\u00e9 spodn\u00ed pr\u00e1dlo a Tomovo triko, a za\u010dal si \u010distit zuby. Do ru\u010dn\u00edku si vysu\u0161il vlasy a koupelna byla voln\u00e1.  <\/div>\n
Za\u0161el k sob\u011b do pokoje, kde vyt\u00e1hl batoh a v\u0161echny se\u0161ity, u\u010debnice, pouzdro, men\u0161\u00ed kosmetickou ta\u0161ti\u010dku a v\u0161echny v\u011bci, co pot\u0159eboval. V\u011bci si podle rozvrhu nah\u00e1zel do u\u017e zmi\u0148ovan\u00e9ho \u010dern\u00e9ho batohu, hodil ho do kouta a zalezl do postele. P\u0159ikryl se a\u017e po krk, zav\u0159el o\u010di a nechal si zd\u00e1t o Tomovi. <\/div>\n
\n
„Bille, m\u011bl bys st\u00e1vat, nebo p\u0159ijde\u0161 pozd\u011b.“ Budila Sim sv\u00e9ho syna do \u0161koly.  
„To nevad\u00ed.“ Zak\u0148u\u010del a hlavu str\u010dil pod pe\u0159inu.  
„Ale jo, vad\u00ed. Vst\u00e1vej.“ St\u00e1hla ji z n\u011bj a koukala, co m\u00e1 Bill na sob\u011b. „Co to je za pytel?“ udivila se. Tohle na sv\u00e9m synovi<\/em> nikdy nevid\u011bla. 
„To je Tomovo triko. Mimochodem\u2026 v\u010dera jsem s n\u00edm byl. A t\u00e1ta v\u00ed, kdo jsem. Taky v\u00ed o t\u011bch dvou. Byl z nich nad\u0161en\u00fd. Hned si je vzal pochovat.“ Rozz\u00e1\u0159il se Bill a na n\u011bjak\u00e9 vst\u00e1v\u00e1n\u00ed zapomn\u011bl.  
„V\u00e1\u017en\u011b?“ usm\u00e1la se Simone. Byla \u0161\u0165astn\u00e1, \u017ee je jej\u00ed syn \u0161\u0165astn\u00fd. „Tak u\u017e vst\u00e1vej.“ Zasm\u00e1la se. 
„Jasn\u00fd, u\u017e se hrabu.“ Opravdu. Za\u010dal se \u0161kr\u00e1bat z postele.  <\/div>\n
Po\u010dkal, a\u017e m\u00e1ma spokojen\u011b  odejde z pokoje, zav\u0159e za sebou dve\u0159e, a on ze sebe m\u016f\u017ee st\u00e1hnout tri\u010dko. Hodil na sebe potom \u010dist\u00e9 boxerky, tmav\u00e9 kalhoty, b\u00edl\u00e9 tri\u010dko a taky nezapomn\u011bl na dopl\u0148ky. \u010cern\u00fd opasek, prsteny a taky\u2026 Tom\u016fv d\u00e1rek<\/em> kolem krku. Kdy\u017e si ho Bill zap\u00ednal, musel se usm\u00edvat. Potom odkr\u00e1\u010del do koupelny si vy\u017eehlit vlasy, vy\u010distit zuby, nal\u00ed\u010dit\u2026<\/div>\n
Ani netu\u0161il, jak se dostal dol\u016f do kuchyn\u011b, kde na n\u011bj \u010dekala m\u00e1ma s \u010dajem a sn\u00eddan\u00ed. L\u00edn\u011b to do sebe nah\u00e1zel, sko\u010dil si nahoru pro batoh, hodil na sebe \u010dernou mikinu, obul se a spokojen\u011b vyrazil. Tudy proch\u00e1zel s Tomem a s ko\u010d\u00e1rkem. Op\u011bt se zamilovan\u011b usm\u00e1l a vzpom\u00ednal. Vzpom\u00ednal na kr\u00e1sn\u00e9 chv\u00edle, a\u017e\u2026  <\/div>\n
„Ale, ale… kdo se n\u00e1m to vr\u00e1til.“ Za\u010dal se sm\u00e1t Andreas. Bill do n\u011bj vrazil a on hned vyu\u017eil situace. Chytil si ho a p\u0159it\u00e1hl k sob\u011b.  
„Pus\u0165 m\u011b.“ Za\u010dal se Bill br\u00e1nit, ale bylo mu to na nic. 
„Pro\u010d? Kde m\u00e1\u0161 sv\u00e9ho ochr\u00e1nce<\/em>, hm? Nen\u00ed tady, \u017ee? To by se dalo hned vyu\u017e\u00edt, co mysl\u00ed\u0161?“ ol\u00edzl si rty. Kone\u010dn\u011b nen\u00ed nikdo, kdo by mu to mohl p\u0159ekazit. Bill bude kone\u010dn\u011b jeho. 
„Sly\u0161el jsi? \u0158ekl jsem, pus\u0165 m\u011b.“  
„Nic nesly\u0161\u00edm, m\u00e1\u0161 sm\u016flu, zlato.“ Chytil ho za z\u00e1p\u011bst\u00ed a tahal ho ke vchodu do \u0161koly. Billovi za\u010daly t\u00e9ct slzy. Slzy zoufalstv\u00ed. Nen\u00ed tu nikdo, aby ho zachr\u00e1nil. Nikdo, kdo by mu byl ochotn\u00fd<\/em> pomoct. Andreas se jen u\u0161kl\u00edbl a d\u00e1l ho t\u00e1hl chodbou.  
„Andreasi, pros\u00edm\u2026 pus\u0165 m\u011b.“ Na\u0159\u00edkal, ale on si ho v\u016fbec nev\u0161\u00edmal. Jen se t\u011b\u0161il na n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed chv\u00edli. „Pus\u0165 m\u011b!“ za\u010dal sebou \u0161kubat.  
Nakonec se Andy zastavil a oto\u010dil si ho k sob\u011b \u010delem. <\/div>\n
„Tak poslouchej\u2026 P\u0159esta\u0148 sebou \u0161kubat, nebo to<\/em> bude je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed\u2026“ Bill vyu\u017eil taky<\/em> situace, kdy Andy kecal, a kopl ho mezi nohy. Ten se chytil za posti\u017een\u00e9 m\u00edsto<\/em>, \u010d\u00edm\u017e pustil Billovo z\u00e1p\u011bst\u00ed a on mohl ut\u00e9ct. Co\u017e taky hned ud\u011blal. Rychle se oto\u010dil a b\u011b\u017eel pr\u00e1zdnou chodbou. No, pr\u00e1zdnou. Do n\u011bkoho op\u011bt vrazil\u2026 <\/div>\n
„Sakra, u\u017e ne, pros\u00edm\u2026“ zasku\u010del a sna\u017eil se vytrhnout, ani\u017e by se pod\u00edval tomu doty\u010dn\u00e9mu do obli\u010deje.  
„Bille, v pohod\u011b, to jsem j\u00e1.“ Za\u010dal ho uklid\u0148ovat. 
„Gustave?“ pod\u00edval se na n\u011bj Bill uslzen\u00fdm obli\u010dejem a p\u0159estal sebou \u0161kubat. 
„Co se ti stalo?“ v\u0161iml si rozmazan\u00e9ho l\u00ed\u010den\u00ed.  
„Tady jsi.“ Objevil se na druh\u00e9 stran\u011b chodby Andreas a rozeb\u011bhl se k nim. „U\u017e mi neute\u010de\u0161.“  
„Gustave, pros\u00edm, pomoc.“ P\u00edpl Bill a za\u010dal se t\u0159\u00e1st.  
Gustav se mu koukl do o\u010d\u00ed a potom se pod\u00edval na toho blon\u010f\u00e1ka. „Nech\u00e1\u0161 ho bejt, jasn\u00fd?“ zavr\u010del na n\u011bj.  
„Ne, ne. Tohle je moje hra\u010dka, najdi si svoj\u00ed.“ Sna\u017eil se chytit Billa za ruku, ale Gustav ho odstr\u010dil.  
„Tohle nen\u00ed tvoje \u017e\u00e1dn\u00e1 hra\u010dka a odpal.“  
„To si jen mysl\u00ed\u0161. Po\u010dkej, j\u00e1 si t\u011b najdu, Bille.“ Pod\u00edval se na n\u011bj opovr\u017eliv\u011b a ode\u0161el. <\/div>\n
Bill se sesunul pod\u00e9l zdi a hlavu slo\u017eil do dlan\u00ed. V\u011bd\u011bl, \u017ee to, co Andy \u0159ekl, byla pravda. Najde si ho<\/em>. Koneckonc\u016f, chod\u00ed spolu do t\u0159\u00eddy, tak\u017ee to nebude \u017e\u00e1dn\u00fd probl\u00e9m.  
Gustav se k n\u011bmu okam\u017eit\u011b sehnul. „Jsi v pohod\u011b?“ zeptal se starostliv\u011b a pom\u00e1hal mu na nohy.  
„Jo, jsem. D\u00edky tob\u011b\u2026 Co tu vlastn\u011b d\u011bl\u00e1\u0161?“ ot\u0159el si slzy. 
„Nechal jsem se p\u0159e\u0159adit. Kv\u016fli tob\u011b a Tomovi.“ 
„Tomovi?“ 
„Jo, proto\u017ee cht\u011bl m\u00edt jistotu, \u017ee bude\u0161 v po\u0159\u00e1dku. Domluvili jsme se na tom u\u017e v ozdravce.“  
Bill se musel usm\u00e1t. Tom je bl\u00e1zen. Ud\u011bl\u00e1 snad cokoliv, aby byl Bill v pohod\u011b. „D\u011bkuju. D\u00edky moc v\u00e1m v\u0161em. Jste nej k\u00e1mo\u0161i, jak\u00e9 si kdo kdy mohl p\u0159\u00e1t.“ Objal ho Bill.  
„To my ale v\u00edme, v\u00ed\u0161? Tak poj\u010f, p\u016fjde\u0161 se opl\u00e1chnout a zase nal\u00ed\u010dit, hm?“ Navrhnul a Bill s radost\u00ed p\u0159ijal. Spole\u010dn\u011b se vydali na \u0161koln\u00ed z\u00e1chody, kde si Bill opl\u00e1chl obli\u010dej vodou a op\u011bt se namaloval. Tak, aby nikdo nic nepoznal.  <\/p>\n

„Gustave? Do kter\u00e9 t\u0159\u00eddy chod\u00ed\u0161?“ zeptal se Bill, kdy\u017e m\u00ed\u0159ili do jeho t\u0159\u00eddy.  
„Hned vedle tebe. V\u00ed\u0161 co? Jdi si nachystat v\u011bci a j\u00e1 po\u010dk\u00e1m na chodb\u011b, jo?“  
Bill p\u0159ik\u00fdvl, rychle vpadl do t\u0159\u00eddy, nachystal si v\u011bci a stejn\u011b tak rychle vb\u011bhl na chodbu, kde u\u017e po\u0159\u00e1d byl jeho nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00edtel.  
„Moc si v\u011bci nevytahuj, vyzvednu si t\u011b.“ Zamrkal p\u00e1rkr\u00e1t Gustav. 
„Jak to mysl\u00ed\u0161?“ zeptal se nech\u00e1pav\u011b Bill. 
„Uvid\u00ed\u0161.“ Usm\u00e1l se. „Hele, zvon\u00ed, mus\u00edm do \u0159editelny, za chv\u00edli jsem pro tebe a vysvobod\u00edm t\u011b ze sp\u00e1r\u016f tyran\u016f.“ Zasm\u00e1l se, ale to u\u017e mizel mezi davem student\u016f.  
Bill si povzdychl a zapadl do t\u0159\u00eddy. Tuhle hodinu se nikam nest\u011bhuj\u00ed.  <\/div>\n

P\u00e1r minut po zvon\u011bn\u00ed  p\u0159i\u0161la do t\u0159\u00eddy jejich t\u0159\u00eddn\u00ed u\u010ditelka. P\u0159iv\u00edtala s \u00fasm\u011bvem Billa a za\u010dala s v\u00fdukou. Jen\u017ee toho moc nestihla a ve dve\u0159\u00edch se objevil \u0159editel s t\u00edm, \u017ee by si cht\u011bl vyp\u016fj\u010dit Billa, ale dnes u\u017e ho nevr\u00e1t\u00ed. Bill si oddechl a d\u011bkoval tomu, kdo ho op\u011bt zachr\u00e1nil p\u0159ed dne\u0161n\u00edm dnem ve \u0161kole. Sbalil si v\u011bci, a co nejrychleji vypadl ze t\u0159\u00eddy, p\u0159ed kterou st\u00e1l \u0159editel i s Gustavem. Op\u011bt<\/em> je jeho zachr\u00e1nce on.<\/div>\n
„Tak\u017ee, Bille, provede\u0161 tady Gustava po \u0161kole, jo? \u0158\u00edkal, \u017ee se zn\u00e1te a cht\u011bl pr\u00e1v\u011b tebe, tak\u017ee douf\u00e1m, \u017ee na n\u011bj bude\u0161 hodn\u00fd a v\u0161e mu tady uk\u00e1\u017ee\u0161.“ Usm\u00e1l se na n\u011bj pan \u0159editel. Bill ho m\u011bl r\u00e1d, byla s n\u00edm sranda.<\/em><\/p>\n

„Jasn\u00fd.“ Zazubil se.  
„Dneska u\u017e do vyu\u010dov\u00e1n\u00ed nemus\u00ed\u0161, pokud to stihnete p\u0159ed koncem, ale kdybys cht\u011bl, co\u017e mysl\u00edm, \u017ee ne\u2026“ 
„Jasn\u011b \u017ee nechci. Kdo by cht\u011bl. Tak\u017ee m\u011b tu u\u017e dneska ne\u010dekejte.“ Usm\u00e1l se na n\u011bj a on mu \u00fasm\u011bv op\u011btoval.  
„Dob\u0159e, tak\u017ee, u\u017eijte si dne\u0161ek a ned\u011blejte moc velk\u00fd krav\u00e1l. Ahoj.“ Zam\u00e1val jim a odch\u00e1zel. 
„Nashle.“ Odpov\u011bd\u011bli Bill i Gustav nastejno.<\/div>\n

„Tak\u017ee, chce\u0161 prohl\u00eddku \u0161koly?“ zeptal se Bill, kdy\u017e \u0159\u00ed\u010fa za\u0161el za roh. 
„Ne, nechci. Nezajdeme rad\u011bji n\u011bkam?“  
„Jasn\u011b, po\u0159\u00e1d lep\u0161\u00ed, ne\u017e b\u00fdt v tomhle \u00fastavu.“  
Gustav se zasm\u00e1l a oba si to vykra\u010dovali ze \u0161koly\u2026  <\/div>\n
autor: Kiki<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n
<\/p>\n

<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Kiki Bill s Gustavem i s mali\u010dk\u00fdmi byli op\u011bt na cest\u011b dom\u016f. Jorgen byl s obou nad\u0161en\u00fd a po\u0159\u00e1d dokola Billovi \u0159\u00edkal, aby se zase n\u011bkdy p\u0159ijel uk\u00e1zat. M\u00e1lem ho necht\u011bl pustit dom\u016f. Tomovi by to v\u0161ak v\u016fbec nevadilo, ale Bill musel, i kdy\u017e<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[273],"tags":[],"class_list":["post-11625","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-otravna-ozdravovna-ne-neco-vic"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11625","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=11625"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11625\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=11625"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=11625"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=11625"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}