{"id":11629,"date":"2010-05-24T17:16:00","date_gmt":"2010-05-24T16:16:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=11601"},"modified":"2010-05-24T17:16:00","modified_gmt":"2010-05-24T16:16:00","slug":"break-the-ice-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/05\/24\/break-the-ice-4\/","title":{"rendered":"Break the Ice 4."},"content":{"rendered":"
autor: RosePhantom<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Bill tup\u011b klepal koncem sv\u00e9 tu\u017eky o lavici, jak n\u011bm\u011b z\u00edral na \u010dernou tabuli. Tahle esej ho zab\u00edjela. Kdyby to te\u010f ukon\u010dil a ode\u0161el, p\u0159i\u0161el by o body za nedostate\u010dn\u00e9 ukon\u010den\u00ed. A k \u010demu mu tahle esej do h\u00e1je v\u016fbec pom\u016f\u017ee v budoucnosti? V ni\u010dem. Staral se v\u016fbec o n\u011bco s touhle t\u0159\u00eddou? Ani v nejmen\u0161\u00edm. Proto se nestaral o tuhle pr\u00e1ci. Vyka\u0161lat se na body, kter\u00e9 ztrat\u00ed.<\/div>\n
Vstal, poskl\u00e1dal si pap\u00edry a ignoruj\u00edc pohor\u0161uj\u00edc\u00ed pohledy a sy\u010den\u00ed, zam\u00ed\u0159il k u\u010ditelovu stolu v p\u0159edn\u00ed \u010d\u00e1sti u\u010debny. Nebyla to jeho chyba, \u017ee jeho \u0161perky o sebe tak ru\u0161iv\u011b cinkaly.<\/div>\n
Bill odlo\u017eil svou pr\u00e1ci.<\/div>\n
„M\u016f\u017eu si zaj\u00edt na z\u00e1chod?“ zeptal se pr\u00e1zdn\u011b.<\/div>\n
U\u010ditel vzhl\u00e9dl p\u0159es br\u00fdle s pozvednut\u00fdm obo\u010d\u00edm.<\/div>\n
„Ob\u011bd je za p\u016fl hodiny, pane Kaulitzi.“<\/div>\n
„Mohu si zaj\u00edt na z\u00e1chod?“ zopakoval st\u00e1le stejn\u00fdm t\u00f3nem. Jeho o\u010di sledovaly ruku, kter\u00e1 s\u00e1hla do z\u00e1suvky a vyt\u00e1hla propustku. Zaculil se a vym\u011bnil ji za svou esej. „D\u00edky.“<\/p>\n<\/div>\n
Bill si jen tak mnul ruce, jak se proch\u00e1zel po budov\u011b. Byl tak znud\u011bn\u00fd ze \u0161koly, tak hotov\u00fd se v\u0161\u00edm. Jedin\u00e9, co to znamenalo, byla bolest ruky z neust\u00e1l\u00e9ho vypl\u0148ov\u00e1n\u00ed p\u0159ihl\u00e1\u0161ek na vysokou \u0161kolu. Byl unaven\u00fd z vypl\u0148ov\u00e1n\u00ed t\u011bch sam\u00fdch \u00fadaj\u016f, jm\u00e9no, adresa, e-mail, GPA. Je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d mu chyb\u011blo ud\u011blat jeden d\u016fle\u017eit\u00fd test a z\u00edskat z n\u011bj body, aby je v\u0161echny mohl odeslat. Nebyl z posledn\u00ed zkou\u0161ky nerv\u00f3zn\u00ed, ale rozhodn\u011b nemohl \u0159\u00edct, \u017ee by se na ni t\u011b\u0161il.<\/div>\n
P\u00e1r prv\u00e1k\u016f pro\u0161lo kolem n\u011bj a pokou\u0161elo se ovl\u00e1dat sv\u016fj v\u00fdbuch sm\u00edchu. Zastavil se a oto\u010dil se, s p\u0159imhou\u0159en\u00fdma o\u010dima zabodl pohled do dvou d\u00edvek. P\u0159estaly se sm\u00e1t, ale jejich \u010f\u00e1belsk\u00e9 pohledy z\u016fstaly stejn\u00e9. Proto\u010dil o\u010di a odm\u00e1vl je rukou, kdy\u017e se oto\u010dil a sly\u0161el dal\u0161\u00ed posm\u011b\u0161n\u00e9 \u0161t\u011bbet\u00e1n\u00ed o jeho p\u011bst\u011bn\u00e9 manik\u00fa\u0159e.<\/p>\n<\/div>\n
Do\u0161el ke t\u0159\u00edd\u011b, kde byla Tomova \u010dtvrt\u00e1 hodina, a nakoukl dovnit\u0159 skrze mal\u00e9 ok\u00e9nko. Okam\u017eit\u011b si v\u0161iml dredat\u00e9ho teenagera, kter\u00fd sed\u011bl bl\u00edzko zadn\u00ed st\u011bny. Tom doopravdy v\u011bnoval pozornost u\u010ditelovu v\u00fdkladu. Ud\u011blal si p\u00e1r rychl\u00fdch pozn\u00e1mek do se\u0161itu a vzhl\u00e9dl, kdy\u017e ho zaregistroval u dve\u0159\u00ed. Usm\u00e1l se zpoza u\u010debnice a Bill zam\u00e1val, p\u0159edt\u00edm ne\u017e ho ruka polo\u017een\u00e1 na jeho rameno p\u0159inutila nadsko\u010dit.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
„Bille?“ Usm\u00e1la se sle\u010dna Roth. Spustila ruku a sledovala, jak Bill popad\u00e1 dech.<\/div>\n
„Za co to sakra bylo?“ \u0161t\u011bknul Bill a polo\u017eil si ruku na srdce.<\/div>\n
„Pozor na jazyk, Bille,“ varovala ho. „\u0160pehujeme Toma, \u017ee?“<\/div>\n
„Ne\u0161pehoval jsem,“ zahu\u010del.<\/div>\n
„Kdy\u017e to \u0159\u00edk\u00e1\u0161.“ Bill se zamra\u010dil pod jej\u00edm t\u00f3nem.<\/div>\n
„Je n\u011bco, co jste cht\u011bla?“<\/div>\n
„Vlastn\u011b bych byla r\u00e1da, kdyby ses se mnou mohl vr\u00e1tit ke mn\u011b do t\u0159\u00eddy,“ vysv\u011btlila. „M\u00e1m n\u011bco, co bych byla r\u00e1da, kdybys p\u0159edal Tomovi.“<\/div>\n
„Co?“ Pod\u00edval se zp\u011bt k Tomov\u011b t\u0159\u00edd\u011b, jak n\u00e1sledoval u\u010ditelku chodbou dol\u016f. „Pro\u010d mu to ned\u00e1te sama? Jeho t\u0159\u00edda je p\u0159\u00edmo tam!“<\/div>\n
„Nebudu ho ru\u0161it b\u011bhem hodiny, kdy\u017e ty u\u017e jsi venku. Pro\u010d bys pro m\u011b nemohl ud\u011blat tuhle malou laskavost?“<\/p>\n<\/div>\n
Bill neodpov\u011bd\u011bl, proto\u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee nem\u016f\u017ee zm\u011bnit jej\u00ed rozhodnut\u00ed dohadov\u00e1n\u00edm. N\u00e1sledoval sle\u010dnu Roth do haly a zahnul k n\u00ed do t\u0159\u00eddy. Pozvedl obo\u010d\u00ed, kdy\u017e ti\u0161e zav\u0159ela dve\u0159e. Za\u010dala se p\u0159ehrabovat v z\u00e1suvk\u00e1ch sv\u00e9ho neuspo\u0159\u00e1dan\u00e9ho stolu. Bill si povzdechl a posadil se, rozhl\u00ed\u017eel se kolem po n\u011bmeck\u00fdch plak\u00e1tech a slovech napsan\u00fdch na tabuli.<\/div>\n
„Tak jak spolu ty a Tom vych\u00e1z\u00edte?“ promluvila sle\u010dna Roth, kter\u00e1 se sna\u017eila zaplnit trapn\u00e9 ticho, zat\u00edmco se prob\u00edrala n\u011bjak\u00fdmi dokumenty.<\/div>\n
„Co je v\u00e1m v\u016fbec do toho?“ zeptal se Bill.<\/div>\n
„Nic mi do toho nen\u00ed; nebu\u010f takov\u00fd,“ povzdechla si. „Jsem jen zv\u011bdav\u00e1.“<\/div>\n
Pokr\u010dil rameny. „Nev\u00edm, asi fajn.“<\/div>\n
Sle\u010dna Roth se usm\u00e1la, kdy\u017e na\u0161la ob\u00e1lku, kterou hledala, a za\u010dala d\u00e1vat v\u0161e zp\u011bt na sv\u00e9 m\u00edsto. „A jak je na tom jeho angli\u010dtina?<\/div>\n
„Fajn.“<\/div>\n
„Mhm,“ zamumlala. „Co si o n\u011bm takhle mysl\u00ed\u0161?“<\/p>\n<\/div>\n
„Pod\u00edvejte, sle\u010dno Roth,“ postavil se a p\u0159e\u0161el k jej\u00edmu stolu. „Jestli v\u00e1s zaj\u00edm\u00e1, jak se k Tomovi chov\u00e1m nebo jak si vede, zeptejte se jeho<\/em>. Vy jste souhlasila pomoct Tomovi<\/em>, pokud to bude pot\u0159ebovat, ne j\u00e1.“<\/div>\n
„Bille, v\u00fdm\u011bnn\u00fd studen nen\u00ed ten jedin\u00fd, koho ovlivn\u00ed tenhle krok. Pov\u00edd\u00e1 se, \u017ee jsi nebyl zrovna nad\u0161en\u00fd, kdy\u017e ses dozv\u011bd\u011bl, \u017ee s v\u00e1mi Tom z\u016fstane.“<\/div>\n
„A kdo je \u0161peh te\u010f?“ zasy\u010del Bill, zk\u0159\u00ed\u017eil ruce a oto\u010dil se z\u00e1dy k u\u010ditelce.<\/div>\n
„Tom nev\u00ed, jak se k tob\u011b chovat,“ povzdechla si sle\u010dna Roth. „Sna\u017e\u00ed se k tob\u011b dostat, Bille. Jsi v\u0161echno, co v tuhle chv\u00edli m\u00e1.“ Vstala a obe\u0161la st\u016fl, \u010delem znovu k Billovi, a podala mu ob\u00e1lku adresovanou Tomovi. „Zkus mu jenom d\u00e1t \u0161anci, dob\u0159e?“<\/div>\n
Bill vzhl\u00e9dl od ob\u00e1lky do u\u010ditel\u010din\u00fdch o\u0159\u00ed\u0161kov\u00fdch o\u010d\u00ed, a pokou\u0161el se vymyslet zp\u016fsob, jak j\u00ed odseknout. Kdy\u017e nebyl schopn\u00fd \u017e\u00e1dn\u00fd vymyslet, vzal si dopis a p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ usm\u00e1la se a \u0161la ke dve\u0159\u00edm, aby ho mohla vyprovodit. Kdy\u017e proch\u00e1zel kolem n\u00ed, zastavil se.<\/p>\n<\/div>\n
„Na co to potom je?“ zeptal se.<\/div>\n
„Je to jen pro Tomovy o\u010di,“ \u0159ekla sle\u010dna Roth a varovala ho ukazov\u00e1\u010dkem. „Dej mu to n\u011bkdy po \u0161kole. Nashle, Bille.“<\/div>\n
Bill pozvedl obo\u010d\u00ed, jak vy\u0161el ven a oto\u010dil se, kdy\u017e zav\u0159ela dve\u0159e. Pod\u00edval se znovu na ob\u00e1lku, p\u0159idr\u017eel ji bl\u00edzko u sv\u011btla a pokou\u0161el se zjistit, jestli dok\u00e1\u017ee p\u0159e\u010d\u00edst alespo\u0148 n\u011bjak\u00e1 slova z dopisu. Byl oto\u010den\u00fd vzh\u016fru nohama a p\u00edsmo na sv\u011btle vypadlo slit\u00e9 do jednoho. Zavr\u010del a schoval dopis do kapsy. Vracel se zp\u011bt halou s tajn\u00fdm dopisem. Opravdu za\u010d\u00ednal tuhle \u017eenu nem\u00edt r\u00e1d.<\/p>\n<\/div>\n
Po n\u011bkolika dal\u0161\u00edch minut\u00e1ch bezc\u00edln\u00e9ho potlouk\u00e1n\u00ed se rozhodl vr\u00e1tit zp\u011bt do t\u0159\u00eddy. Vzal za kliku, akor\u00e1t kdy\u017e se ozval zvonek na ob\u011bd a ve\u0161el do t\u0159\u00eddy, kde se studenti zvedali a odevzd\u00e1vali sv\u00e9 eseje. Bill se prodral masou student\u016f a posb\u00edral si sv\u00e9 v\u011bci.<\/div>\n
„Myslel jsem, \u017ee jste si ud\u011blal pauzu na toaletu, pane Kaulitzi,“ promluvil jeho u\u010ditel. Bill si hodil ta\u0161ku p\u0159es rameno a odlo\u017eil na st\u016fl propustku.<\/div>\n
„Taky \u017ee jo,“ zamumlal.<\/p>\n<\/div>\n
———————<\/p>\n<\/div>\n
„Hej, Tome.“ Bill se op\u0159el o futra v Tomov\u011b pokoji a mezi prsty si pohr\u00e1val s ob\u00e1lkou. Tom vzhl\u00e9dl od sv\u00e9 kytary a zaculil se.<\/div>\n
„Co to je?“ zeptal se. Odlo\u017eil n\u00e1stroj ke st\u011bn\u011b, aby ud\u011blal m\u00edsto pro Billa. \u010cernovlas\u00fd chlapec dopadl na m\u011bkk\u00e9 matrace a nohy si sto\u010dil pod sebe, kdy\u017e Tomovi podal ob\u00e1lku.<\/div>\n
„Nev\u00edm; sle\u010dna Roth \u0159ekla, a\u0165 ti to d\u00e1m,“ \u0159ekl. Nahnul se druh\u00e9mu chlapci p\u0159es rameno a sledoval, jak opatrn\u011b rozlepil ob\u00e1lku a vid\u011bl \u00fahledn\u011b napsan\u00fd dopis s adres\u00e1tem ‚Tomi.‘<\/div>\n
„Awww, Tomi?“ Tom\u016fv krk a u\u0161i zr\u016f\u017eov\u011bly, kdy\u017e se nerv\u00f3zn\u011b zasm\u00e1l.<\/div>\n
„Je to od m\u00e9 mamky,“ oto\u010dil se s \u00fasm\u011bvem na Billa. „Tomi je, uh\u2026“<\/div>\n
„P\u0159ezd\u00edvka?“ nab\u00eddl Bill a zasm\u00e1l se. „Ch\u00e1pu.“<\/div>\n
Tom p\u0159ik\u00fdvl a vr\u00e1til se ke \u010dten\u00ed n\u011bmeck\u00e9ho dopisu. Bill p\u0159edst\u00edral, \u017ee \u010dte s n\u00edm, i kdy\u017e nem\u011bl nejmen\u0161\u00ed tu\u0161en\u00ed, co cokoliv z toho znamen\u00e1. Odt\u00e1hl se a u\u0161kl\u00edbl, kdy\u017e se Tom culil n\u011b\u010demu napsan\u00e9mu na str\u00e1nce.<\/p>\n<\/div>\n
„Co je tak vtipn\u00e9ho?“ zeptal se. Tom se zavrt\u011bl a znovu zvedl dopis.<\/div>\n
„To je prost\u011b moje mamka. Vy\u017e\u00edv\u00e1 se v tom, ps\u00e1t mi hloup\u00e9 v\u011bci.“ Odlo\u017eil dopis na no\u010dn\u00ed stolek a pohr\u00e1val si s lemem velk\u00e9ho tri\u010dka. „Chyb\u00ed mi.“<\/div>\n
„Oh,“ zamra\u010dil se Bill. „Omlouv\u00e1m se.“<\/div>\n
„To je v pohod\u011b.“ Ale Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee doopravdy nen\u00ed. Nikdo nem\u016f\u017ee \u0159\u00edct, \u017ee je to v pohod\u011b, kdy\u017e v\u00e1m chyb\u00ed va\u0161e matka. A zvl\u00e1\u0161t\u011b ne v sedmn\u00e1cti; nez\u00e1le\u017e\u00ed na tom, jak siln\u00ed a odv\u00e1\u017en\u00ed si lid\u00e9 mysl\u00ed, \u017ee jste.<\/div>\n
Bill shl\u00e9dl na kytaru a jemn\u011b do n\u00ed str\u010dil nohou. „Tak\u017ee, jak dob\u0159e hraje\u0161?“<\/div>\n
„Dob\u0159e, mysl\u00edm,“ odpov\u011bd\u011bl Tom.<\/div>\n
„\u0158\u00edk\u00e1m, \u017ee to jsou kecy.“ Kdy\u017e vid\u011bl Tom\u016fv zmaten\u00fd pohled, zasm\u00e1l se a p\u0159ik\u00fdvl, „Uka\u017e mi to.“<\/div>\n
Tom se slab\u011b pousm\u00e1l a nat\u00e1hl se pro sv\u016fj n\u00e1stroj, um\u00edstil si ho do kl\u00edna, kdy\u017e mu Bill ud\u011blal prostor. N\u00e1hodn\u011b p\u0159ejel po strun\u00e1ch, ne\u017e se zatavil na pomal\u00e9 a jednoduch\u00e9 melodii. Billovu pozornost nebylo t\u011b\u017ek\u00e9 zachytit, kdy\u017e sledoval Toma, jak hraje melodii sv\u00fdm srdcem. P\u0159isunul se k n\u011bmu bl\u00ed\u017e.<\/p>\n<\/div>\n
„To je neuv\u011b\u0159iteln\u00fd,“ za\u0161eptal, pohled up\u0159en\u00fd na Tomovy prsty obep\u00ednaj\u00edc\u00ed krk kytary, jak pomalu zm\u011bnily melodii. Bill se c\u00edtil t\u00e9m\u011b\u0159 zhypnotizovan\u00fd pohyby Tomov\u00fdch prst\u016f a melodi\u00ed, kter\u00e1 plnila pokoj. Neuv\u011bdomil si, jak bl\u00edzko je, dokud jeho pa\u017ee lehce nenarazila do Tomova ramene.<\/div>\n
„Promi\u0148,“ zamumlal Bill a odsunul se od doteku. Tom lehce p\u0159eto\u010dil rameno a pohl\u00e9dl na Billa, jeho\u017e pohled sotva opustil Tomovy prsty.<\/div>\n
„Bille,“ promluvil, kdy\u017e zpomalil tempo.<\/div>\n
„Hm?“ Bill zvedl hlavu, aby se srazil s Tomov\u00fdmi rty v ne\u010dekan\u00e9m polibku. O\u010di se mu roz\u0161\u00ed\u0159ily, str\u010dil Toma do ramene a odsunul se na druh\u00fd konec postele. „Co to do hajzlu bylo?!“<\/div>\n
Tom se pomalu posadil zp\u0159\u00edma, st\u00e1hnul si \u010depici a sklonil hlavu, \u00fasp\u011b\u0161n\u011b p\u0159ehl\u00ed\u017eej\u00edc\u00ed Bill\u016fv nen\u00e1vistn\u00fd pohled. Alespo\u0148 podle toho, co Bill mohl vid\u011bt, Tom byl stejn\u011b rud\u00fd, jako se on s\u00e1m c\u00edtil.<\/p>\n<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se,“ za\u0161eptal Tom a op\u0159el svou kytaru o sk\u0159\u00ed\u0148. Bill z\u016fstal p\u0159imra\u017een\u00fd na m\u00edst\u011b, kdy\u017e sledoval Toma, jak v trapn\u00e9m tichu rudne v\u00edc a v\u00edc. Bill m\u011bl sta\u017een\u00fd \u017ealudek, jako by kolem n\u011bj m\u011bl omotan\u00e9 tis\u00edce nitek, zt\u011b\u017eka polknul, ani\u017e by p\u0159i\u0161el na n\u011bco, co by ho dok\u00e1zalo uklidnit. Je\u0161t\u011b st\u00e1le se nep\u0159enesl p\u0159es ten polibek.<\/div>\n
Zt\u011b\u017eka si povzdechl a donutil se zvednout.<\/div>\n
„Omlouv\u00e1\u0161 se a\u017e moc,“ zamumlal a opustil Tom\u016fv pokoj. S tich\u00fdm ‚click‘ za sebou zav\u0159el dve\u0159e.<\/div>\n
Zav\u0159el se v koupeln\u011b a usadil se na sk\u0159\u00ed\u0148 vedle umyvadla, hlavu op\u0159el o zrcadlo. V\u0161echno to \u0161lo tak rychle. O Tomovi se dozv\u011bd\u011bl teprve p\u0159ed dv\u011bma m\u011bs\u00edci. Poprv\u00e9 se s Tomem vid\u011bl teprve p\u0159ed p\u00e1r t\u00fddny. T\u00edmhle zp\u016fsobem o Tomovi za\u010dal p\u0159em\u00fd\u0161let teprve p\u0159ed p\u00e1r dny. Opravdu mohl b\u00fdt d\u016fvodem \u010das?<\/div>\n
Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee mohl. Je to u\u017e v\u011bky od Billova posledn\u00edho vztahu a rozchod taky nebyl zrovna nejlep\u0161\u00ed. V\u011bd\u011bl, \u017ee jeho rodi\u010de tajn\u011b obvi\u0148uj\u00ed onu d\u00edvku za jeho n\u00e1hl\u00fd nez\u00e1jem o spole\u010dnost, ale Bill v\u011bd\u011bl l\u00e9pe, \u017ee nem\u016f\u017ee v\u0161echny sv\u00e9 probl\u00e9my a starosti h\u00e1zet na n\u011bjakou holku. N\u011bkdy vyhrajete, jindy prohrajete. Bill se u\u017e nau\u010dil, \u017ee on prohr\u00e1v\u00e1 \u010dast\u011bji ne\u017e ostatn\u00ed.<\/div>\n
Dost\u00e1val koment\u00e1\u0159e ke sv\u00e9mu vzhledu od v\u0161ech; mlad\u00ed nebo sta\u0159\u00ed, mu\u017ei nebo \u017eeny, gayov\u00e9 nebo hetero. N\u011bkter\u00e9 rozjasnily jeho den; n\u011bkter\u00e9 ho jen nutily prot\u00e1\u010det o\u010di. P\u0159esto Bill akceptoval v\u0161echny. Pro nebo proti, st\u00e1le si ho n\u011bjak v\u0161\u00edmali.<\/p>\n<\/div>\n
A pak p\u0159ijel Tom. Stalo se to tak n\u00e1hle, \u017ee si Bill za\u010dal br\u00e1nit sv\u00e9 \u00fazem\u00ed. Pokou\u0161el se ubr\u00e1nit st\u00edn\u016fm pochybnosti jeho pocit\u016f, ale dost dob\u0159e to nefungovalo. Nikdy to nefungovalo. To je d\u016fvod, pro\u010d v\u011bt\u0161inou skon\u010dil on jako jedin\u00fd zran\u011bn\u00fd.<\/div>\n
Dal si p\u00e1r vlas\u016f za ucho a oto\u010dil se k zrcadlu, kde se setkal se sv\u00fdm odrazem. Zad\u00edval se do podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00fdch, leskl\u00fdch o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Pro\u010d bre\u010d\u00ed\u0161?“ za\u0161eptal m\u011bkce. Nat\u00e1hnul ruku k zrcadlu a dotkl se odrazu sv\u00fdch o\u010d\u00ed, p\u0159edst\u00edraje, \u017ee st\u00edr\u00e1 slzy. „N\u011bkdo t\u011b jen pol\u00edbil; to nen\u00ed d\u016fvod proto bre\u010det. Vyka\u0161li se na to.“<\/div>\n
P\u00e1r lehk\u00fdch zaklep\u00e1n\u00ed donutilo Billa nadsko\u010dit a m\u00e1lem zp\u016fsobily, \u017ee se sklouznul z porcel\u00e1nov\u00e9ho pultu.<\/div>\n
„Zlat\u00ed\u010dko, jsi tam?“<\/div>\n
„Jo, mami,“ zavolal zp\u011bt a sp\u011b\u0161n\u011b si ot\u00edral o\u010di a zhluboka d\u00fdchal, aby se uklidnil.<\/div>\n
„Ru\u0161\u00edm t\u011b? S tat\u00ednkem si jdeme lehnout a jen ti chceme pop\u0159\u00e1t \u0161t\u011bst\u00ed k z\u00edt\u0159ej\u0161\u00edm zkou\u0161k\u00e1m.“<\/div>\n
„Kurva,“ za\u0161eptal; skoro na to zapomn\u011bl. „Dej mi vte\u0159inku,“ zamumlal. Dvakr\u00e1t p\u0159ekontroloval, \u017ee vypad\u00e1 l\u00e9pe, ne\u017e jak se c\u00edt\u00ed, otev\u0159el dve\u0159e a vpadl do objet\u00ed sv\u00e9 matky.<\/p>\n<\/div>\n
„Jsi skoro tam, Bille,“ zahu\u010dela Simone a rychle ho stiskla, ne\u017e o krok ustoupila. „Jsme na tebe tak hrd\u00ed, zlat\u00ed\u010dko.“<\/div>\n
„D\u00edky,“ zamumlal a pod\u00edval se na p\u0159ikyvuj\u00edc\u00edho otce.<\/div>\n
„Vedl sis dob\u0159e,“ p\u0159ik\u00fdvl. „A\u017e ud\u011bl\u00e1\u0161 tuhle posledn\u00ed zkou\u0161ku, m\u016f\u017ee\u0161 se fl\u00e1kat, jak chce\u0161.“<\/div>\n
„Grodone, nepovzbuzuj ho v tomhle!“ napomenula ho.<\/div>\n
„Neboj se; m\u00e1m toho je\u0161t\u011b hodn\u011b co ud\u011blat, ne\u017e v\u016fbec budu moct myslet na fl\u00e1k\u00e1n\u00ed,“ zasm\u00e1l se Bill a rychle otce objal, matce v\u011bnoval polibek na tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„Oh, zlato, m\u00e1\u0161 mokrou tv\u00e1\u0159,“ \u0159ekla Simone a prsty p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bla po jeho hladk\u00e9 tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Odli\u010dova\u010d,“ zalhal Bill. „Chyst\u00e1m se do postele.“<\/div>\n
„To je dob\u0159e. Kdo v\u00ed, jak dlouho tv\u016fj test z\u00edtra bude trvat?“<\/div>\n
„Zvl\u00e1d\u00e1m to, mami, neboj se. Sta\u010d\u00ed, \u017ee u\u017e tak se ob\u00e1v\u00e1m j\u00e1.“<\/div>\n
Simone se usm\u00e1la a pohladila Billa po vlasech, ne\u017e se oto\u010dila a ode\u0161la chodbou.<\/div>\n
„Dobrou noc, dob\u0159e se vyspi!“ zavolala na n\u011bj a zam\u00e1vala p\u0159edt\u00edm, ne\u017e ve\u0161la k Tomovi do pokoje, \u0159\u00edct to sam\u00e9. Bill si pla\u0161e hr\u00e1l s rukou, ne\u017e se pod\u00edval na Gordona.<\/div>\n
„M\u016f\u017eu se fl\u00e1kat, jak chci?“ zeptal se a jeho otec se zaculil.<\/div>\n
„Jen to ne\u0159\u00edkej svoj\u00ed matce.“ Bill p\u0159ik\u00fdvl a pop\u0159\u00e1l Gordonovi rychle dobrou noc p\u0159edt\u00edm, ne\u017e se vr\u00e1til do bezpe\u010d\u00ed koupelny.<\/div>\n
V\u0161echno, co se ve\u010der ud\u00e1lo, mu nap\u00ednalo svaly. V\u011bd\u011bl, \u017ee sp\u00e1nek ho neuvoln\u00ed tak, jako obvykle, a ta my\u0161lenka ho donutila otr\u00e1ven\u011b zavr\u010det. Jedin\u00e9 dv\u011b v\u011bci, kter\u00e9 by to napravily, byla dlouh\u00e1 relaxa\u010dn\u00ed hork\u00e1 koupel, nebo dobr\u00e9 vyhon\u011bn\u00ed.<\/div>\n
Rozhodl se proti klasick\u00e9mu chlapeck\u00e9mu rozhodnut\u00ed a oto\u010dil kohoutky u vany. Nenasadil \u0161punt dokud nevid\u011bl uspokojuj\u00edc\u00ed oblak p\u00e1ry z hork\u00e9 vody.<\/div>\n
<\/div>\n
autor: RosePhantom<\/strong><\/div>\n
p\u0159eklad: Deni<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
original<\/span><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: RosePhantom Bill tup\u011b klepal koncem sv\u00e9 tu\u017eky o lavici, jak n\u011bm\u011b z\u00edral na \u010dernou tabuli. Tahle esej ho zab\u00edjela. Kdyby to te\u010f ukon\u010dil a ode\u0161el, p\u0159i\u0161el by o body za nedostate\u010dn\u00e9 ukon\u010den\u00ed. A k \u010demu mu tahle esej do h\u00e1je v\u016fbec<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[526],"tags":[],"class_list":["post-11629","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-break-the-ice"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11629","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=11629"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11629\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=11629"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=11629"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=11629"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}