{"id":11685,"date":"2010-05-13T18:00:00","date_gmt":"2010-05-13T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=11657"},"modified":"2010-05-13T18:00:00","modified_gmt":"2010-05-13T17:00:00","slug":"zivot-dvojcat-jak-to-vsechno-zacalo-5","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/05\/13\/zivot-dvojcat-jak-to-vsechno-zacalo-5\/","title":{"rendered":"\u017divot dvoj\u010dat – Jak to v\u0161echno za\u010dalo 5."},"content":{"rendered":"
autor: Nameless Lady<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
„Tome\u2026 Tome\u2026  vst\u00e1vej.“ Tom se jen p\u0159evalil z boku na bok a ten mil\u00fd hlas, kter\u00fd ho budil, ignoroval.<\/div>\n
„No tak, u\u017e mus\u00edme vyrazit.“ Bill to nevzd\u00e1val. Pot\u0159eboval Toma probudit za ka\u017edou cenu, za chv\u00edli je m\u011blo vyzvednout auto a dopravit je na jednu autogrami\u00e1du. Jen\u017ee Tom le\u017eel v pe\u0159in\u00e1ch jako mrtvola a odm\u00edtal se proudit. Billa napadla posledn\u00ed mo\u017enost, jak ho dostat zp\u011bt do sv\u011bta \u017eiv\u00fdch, vn\u00edmaj\u00edc\u00edch osob. P\u0159isedl si na kraj postele a sklonil se nad n\u00edm. Jakmile v\u0161ak uc\u00edtil hebkost Tomov\u00fdch rt\u016f, zato\u010dila se mu hlava. Zlehka ho pol\u00edbil a sledoval, jak se probouz\u00ed.<\/div>\n
Prot\u00e1hl se a prot\u0159el si o\u010di. Pohled mu z\u016fstal na Billovi sed\u00edc\u00edm vedle. Usm\u00e1l se na n\u011bho a posadil se.<\/div>\n
„Dobr\u00e9 r\u00e1no.“ Pop\u0159\u00e1l mu Bill a sna\u017eil se zamaskovat rum\u011bnec, kter\u00fd mu zase vyr\u00e1\u017eel na tv\u00e1\u0159\u00edch.<\/div>\n
„Tob\u011b taky. D\u011bkuju za kr\u00e1sn\u00fd probuzen\u00ed.“ Nat\u00e1hl po n\u011bm ruku a pohladil Billa po jemn\u00e9 tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Kolik je hodin?“ vypt\u00e1val se Tom.<\/div>\n
„J\u00e9\u017ei\u0161!! Rychle vst\u00e1vej, za chv\u00edli mus\u00edme vypadnout!“ zmatkoval Bill.<\/div>\n
„Pro\u010d jsi m\u011b nevzbudil d\u0159\u00edv?“ ptal se ho Tom, kdy\u017e dole v rychlosti sn\u00eddal rohl\u00edk a kafe.<\/div>\n
Bill jen pokr\u010dil rameny. Z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu necht\u011bl Tomovi \u0159\u00edkat, \u017ee ho sice \u0161el probudit u\u017e o p\u016fl hodiny d\u0159\u00edv, ale tak n\u011bjak se zakoukal.<\/p>\n<\/div>\n
Tom dopil posledn\u00ed dou\u0161ek k\u00e1vy a nacpal si asi polovinu rohl\u00edku do pusy. Zvenku se toti\u017e ozvalo zatrouben\u00ed, kter\u00e9 signalizovalo, \u017ee auto u\u017e je tu.<\/div>\n
„Poj\u010fme.“ Tom se p\u0159esunul do chodby, a p\u0159itom chytil Billovu ruku a vedl ho za sebou. Obuli se a obl\u00e9kli si bundy. Tom u\u017e otev\u00edral dve\u0159e, ale Bill ho chytil za ruk\u00e1v.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
„Po\u010dkej, Tome.“ \u0158ekl mu a sklopil zrak. Pak se k Tomovi nahnul a zlehka se mu ot\u0159el o rty. Tom pochopil a polibek Billovi vr\u00e1til s v\u011bt\u0161\u00edm nasazen\u00edm. P\u0159itiskl ho z\u00e1dy ke dve\u0159\u00edm a l\u00edbal ho, jako by to m\u011blo b\u00fdt naposledy. Vlastn\u011b taky ano – dnes budou zase cel\u00fd den mezi lidmi a tam si nemohou dovolit to, co doma.<\/div>\n
Kdy\u017e byli uprost\u0159ed toho nejlep\u0161\u00edho ozvalo se druh\u00e9 zatrouben\u00ed a nato i zvonek u dve\u0159\u00ed. Bill se tak lekl, \u017ee z toho \u0161oku kousl Toma do jazyku.<\/div>\n
„Promi\u0148\u2026  necht\u011bl jsem\u2026“ za\u010dal se mu omlouvat. Tom nad t\u00edm v\u0161ak jen m\u00e1vl rukou.<\/div>\n
„To nic, zlato.“ Usm\u00e1l se a pohladil Billa po tv\u00e1\u0159i. „A te\u010f u\u017e poj\u010f, nebo n\u00e1s za\u0161krt\u00ed.“ Pousm\u00e1l se a otev\u0159el dve\u0159e. M\u00e1lem t\u00edm pra\u0161til do hlavy Georga. Tak to on zvonil a kv\u016fli n\u011bmu m\u00e1 Tom v jazyku d\u00edru, \u017ee si m\u016f\u017ee nechat ud\u011blat piercing jako m\u00e1 Bill.<\/div>\n
„Co v\u00e1m tak trv\u00e1, lidi?“ zakroutil hlavou a prohl\u00ed\u017eel si oba kluky.<\/div>\n
„Taky jste nemohli chv\u00edli po\u010dkat.“ \u0158ekl mu Bill na\u0161tvan\u011b a nen\u00e1padn\u011b mrkl na Toma, kter\u00fd pok\u00fdval hlavou. Oba v\u011bd\u011bli, co by se d\u011blo, kdyby nikdo nezazvonil.<\/p>\n<\/div>\n
„Tome, ty m\u00e1\u0161 n\u011bco za lubem, p\u0159iznej se!“ \u0161\u0165ouchl ho Bill do boku, kdy\u017e sed\u011bli v provizorn\u00ed \u0161atn\u011b a ob\u011bdvali.<\/div>\n
„Ne, co bych\u2026 jak jsi na to p\u0159i\u0161el, pros\u00edm t\u011b?“ za\u010dal se Tom o\u0161\u00edvat. Necht\u011bl, aby Bill odhalil jeho pl\u00e1n s dovolenou, cht\u011bl ji nejprve za\u0159\u00eddit a potom ji br\u00e1chovi p\u0159edlo\u017eit jako d\u00e1rek, konec konc\u016f, za chv\u00edli m\u00e1 Bill sv\u00e1tek.<\/div>\n
„Ale jo, tv\u00e1\u0159\u00ed\u0161 se n\u011bjak divn\u011b u\u017e od r\u00e1na.“ P\u0159idal se i Gustav na Billovu stranu.<\/div>\n
„Bo\u017ee, nechte ho na pokoji, jenom proto, \u017ee se tv\u00e1\u0159\u00ed divn\u011b, jsi p\u0159i\u0161el na to, \u017ee n\u011bco chyst\u00e1? Ty se tv\u00e1\u0159\u00ed\u0161 divn\u011b po\u0159\u00e1d a nikdo t\u011b z ni\u010deho nepodez\u00edr\u00e1.“ Oto\u010dil se Georg na Gustava a za\u010dal do n\u011bho \u0161\u00edt. Tom se mohl potrhat sm\u00edchy.<\/div>\n
„M\u00e1 pravdu.“ P\u0159ipustil nakonec Bill a rozesm\u00e1l se taky. Gustavovi se ale nel\u00edbilo, \u017ee si z n\u011bj ostatn\u00ed utahuj\u00ed a po Georgovi hodil kus pizzy. Ten se j\u00ed sta\u010dil vyhnout a pizza se p\u0159ilepila na ze\u010f za kluky.<\/div>\n
„Kdyby n\u011bco, u\u017e to tam bylo a my jsme pizzu v\u016fbec nem\u011bli.“ Upozor\u0148oval Gustav v\u00e1\u017en\u011b kluky, kte\u0159\u00ed se sm\u00e1li, a\u017e jim j\u00eddlo lezlo z \u00fast (Tom za to v\u00e1\u017en\u011b nemohl). Bill vyt\u00e1hl fo\u0165\u00e1k a za\u010dal si tu vyspravenou st\u011bnu fotit.<\/p>\n<\/div>\n
„Ho\u010fte sebou, za chv\u00edli pokra\u010dujete.“ P\u0159i\u0161el je upozornit mana\u017eer. Gustav se jen radoval, \u017ee si nev\u0161iml j\u00eddla na st\u011bn\u011b, to by zase bylo kec\u016f.<\/div>\n
V rychlosti dojedli a zase si \u0161li sednout za st\u016fl a rozd\u00e1vat podpisy a usm\u00edvat se do fotoapar\u00e1t\u016f fanynek.<\/div>\n
Bill sed\u011bl \u00fapln\u011b  vlevo a Tom vedle n\u011bj, ostatn\u011b jako v\u017edycky. Lidi k nim je\u0161t\u011b nepustili a oni \u010dekali, a\u017e se ochranka venku vzpamatuje.<\/div>\n
„V pohod\u011b?“ oto\u010dil se Bill na Toma, ten ale nepochopil, co p\u0159esn\u011b m\u00e1 jeho bratr na mysli.<\/div>\n
„Mysl\u00edm tv\u016fj jazyk.“ Up\u0159esnil to \u0161eptem.<\/div>\n
„Jo tak! V pohod\u011b.“ Pok\u00fdval Tom hlavou a usm\u00e1l se.<\/div>\n
„U\u017e abychom byli doma.“ Povzdechl si Bill a mrkl na Toma.<\/div>\n
„Mus\u00ed\u0161 je\u0161t\u011b vydr\u017eet, ale u\u017e jenom chvilku.“ T\u011b\u0161il ho Tom.<\/div>\n
„Kdybych se t\u011b mohl aspo\u0148 dotknout\u2026 chyb\u00ed mi to.“ St\u011b\u017eoval si po\u0159\u00e1d Bill, \u0161eptal tak, \u017ee ho skoro ani Tom nesly\u0161el.<\/div>\n
„A kdo \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee nem\u016f\u017ee\u0161?“ zazubil se a polo\u017eil svoji ruku na bratrovo koleno. Postupn\u011b ji pak posunoval v\u00fd\u0161 a v\u00fd\u0161e. V horn\u00ed \u010d\u00e1sti stehna se zastavil.<\/div>\n
„Nech toho\u2026“ k\u00e1ral ho Bill, ale z jeho hlasu zn\u011bla sp\u00ed\u0161 touha, ne\u017e z\u00e1kaz. Tom nep\u0159estal.<\/div>\n
„U\u017e sem jdou\u2026“ upozornil Toma Bill\u016fv tichounk\u00fd hlas, asi doufal, \u017ee toho Tom nech\u00e1, ale spletl se.<\/div>\n
„Tome!“ sykl \u0161eptem.<\/div>\n
„Copak?“ Tom se tv\u00e1\u0159il jako nevinnost sama.<\/div>\n
„Tvoje ruka.“ Bill mu hled\u011bl do o\u010d\u00ed a sna\u017eil se mu sd\u011blit, aby toho nechal.<\/div>\n
„Co je s n\u00ed?“ d\u011blal ze sebe blbe\u010dka.<\/div>\n
„Dej ji na st\u016fl, pros\u00edm.“ Bill u\u017e ztr\u00e1cel nervy, nev\u011bd\u011bl, co na Toma v tomhle ohledu plat\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„Co si to tam vy dva \u0161u\u0161k\u00e1te?“ oto\u010dil se na n\u011b Gustav. Bill najednou c\u00edtil, jak se Tomova ruka st\u00e1hla z jeho stehna, ulevilo se mu. Sice se mu to l\u00edbilo, ale m\u011bl strach, \u017ee by se nedok\u00e1zal ovl\u00e1dnout a v\u0161echno by prozradil.<\/div>\n
„Ale nic.“ M\u00e1vl rukou Tom a zamra\u010dil se na Billa. Ten chytil do ruky fix a na jednu autogramkartu zezadu napsal Nech\u00e1me to na doma, ano?<\/em> A poslal ji Tomovi. Tom po p\u0159e\u010dten\u00ed jen pok\u00fdval hlavou a karti\u010dku schoval do kapsy, aby se nezam\u00edchala mezi ty nepou\u017eit\u00e9.<\/div>\n
To u\u017e se k nim nahrnuli prvn\u00ed fanou\u0161ci la\u010dn\u00edc\u00ed po podpisu od sv\u00fdch milovan\u00fdch hv\u011bzd.<\/div>\n
Po necel\u00fdch t\u0159ech hodin\u00e1ch byl konec. Kluci nec\u00edtili ruce, ale byli r\u00e1di, \u017ee tu mohli b\u00fdt. Ale je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed radost m\u011bli z toho, \u017ee u\u017e je po v\u0161em a oni mohou jet v klidu dom\u016f. Nejv\u00edc se na to t\u011b\u0161il Bill\u2026<\/p>\n<\/div>\n
autor: Nameless Lady<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Nameless Lady „Tome\u2026 Tome\u2026  vst\u00e1vej.“ Tom se jen p\u0159evalil z boku na bok a ten mil\u00fd hlas, kter\u00fd ho budil, ignoroval. „No tak, u\u017e mus\u00edme vyrazit.“ Bill to nevzd\u00e1val. Pot\u0159eboval Toma probudit za ka\u017edou cenu, za chv\u00edli je m\u011blo vyzvednout auto a<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[322],"tags":[],"class_list":["post-11685","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-zivot-dvojcat-jak-to-vsechno-zacalo"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11685","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=11685"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11685\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=11685"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=11685"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=11685"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}