{"id":1170,"date":"2017-07-03T15:00:00","date_gmt":"2017-07-03T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1163"},"modified":"2017-07-03T15:00:00","modified_gmt":"2017-07-03T14:00:00","slug":"tattoo-17","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2017\/07\/03\/tattoo-17\/","title":{"rendered":"Tattoo 17."},"content":{"rendered":"
autor: Luki<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Hele, k\u00e1mo, ty ses hrabal v objedn\u00e1vk\u00e1ch na dne\u0161ek?“ Ge\u016fv zmaten\u00fd hlas se ke mn\u011b donesl ve chv\u00edli, kdy jsem si chystal v\u011bci na prvn\u00edho z\u00e1kazn\u00edka. Bylo mi jasn\u00e9, co Geo pr\u00e1v\u011b zkoum\u00e1. Asi tak t\u0159\u00edhodinovou mezeru, kter\u00e1 tam v p\u00e1tek je\u0161t\u011b rozhodn\u011b nebyla. „Co se stalo s Debie a Jamesem?“ Hlas m\u00e9ho nejlep\u0161\u00edho k\u00e1mo\u0161e se p\u0159ibli\u017eoval, zjevn\u011b byl zv\u011bdav\u00fd na vysv\u011btlen\u00ed.<\/div>\n
„V\u0161ak jsem ti \u0159\u00edkal, jak to v\u010dera dopadlo, ne?“<\/div>\n
„To jo, ale jak to jako spolu souvis\u00ed?“<\/div>\n
„Tak jak asi? Co mysl\u00ed\u0161? Jsem je p\u0159eobjednal. Bill m\u00e1 b\u00fdt v sedm doma a j\u00e1 nepl\u00e1nuju posadit ho tady do rohu, aby na m\u011b cel\u00e9 odpoledne \u010dum\u011bl, jak pracuju. Kapi\u0161to?“<\/div>\n
Geo na m\u011b chv\u00edli vyjeven\u011b koukal a pak se naplno rozesm\u00e1l.<\/div>\n
„Ty kan\u010de. Kouk\u00e1m, \u017ee bys kv\u016fli \u0161uku ud\u011blal cokoliv.“<\/div>\n
„Geo, nepl\u00e1nuju ho na na\u0161em ofici\u00e1ln\u011b prvn\u00edm rande ojet. Sakra, m\u00e1\u0161 v t\u00e9 hlav\u011b v\u016fbec n\u011bco krom\u011b sexu?“<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 by se n\u011bco na\u0161lo.“ Vp\u0159edu bouchly dve\u0159e. „Pr\u00e1ce za\u010d\u00edn\u00e1.“ Se sm\u00edchem ode\u0161el.<\/div>\n
\n

Povzdechl jsem si. Na odpoledne jsem se t\u011b\u0161il a nehodlal jsem se p\u0159ed sv\u00fdm nejlep\u0161\u00edm k\u00e1mo\u0161em omlouvat. Billovi jsem napsal hned r\u00e1no, kdy\u017e se mi povedlo p\u0159esv\u011bd\u010dit Debie a Jamese, jestli by se dne\u0161ek nedal neposunout na jin\u00fd den, nebo aspo\u0148 hodinu, tak\u017ee po tom, co mi p\u0159i\u0161la nad\u0161en\u00e1 odpov\u011b\u010f, jsem za\u010dal p\u0159em\u00fd\u0161let, co spolu vlastn\u011b podnikneme. Jistou p\u0159edstavu jsem m\u011bl, ale jak u\u017e jsem \u0159ekl Geovi, opravdu jsem nepl\u00e1noval Billa dneska p\u0159efiknout. Ale ne\u0159\u00edk\u00e1m, \u017ee bych se br\u00e1nil, kdyby s t\u00edm on s\u00e1m p\u0159i\u0161el. Tak\u017ee kdy\u017e ne sex, z\u016fstala u\u017e jenom jedna v\u011bc, kter\u00e1 by se dala podniknout. No, jsem zv\u011bdav\u00fd, jestli to bude Billovi pochuti.<\/p><\/div>\n

\n

\u2026<\/strong><\/div>\n

\n

Gustav ze m\u011b dneska cel\u00fd den tahal informace. Celou situaci, ne\u017e Toma mamka zastavila, aby neodch\u00e1zel, jsem mu popsal do nejmen\u0161\u00edch detail\u016f tak t\u0159ikr\u00e1t. Po\u0159\u00e1d tomu nemohl uv\u011b\u0159it a up\u0159\u00edmn\u011b, ani j\u00e1 ne. Po\u0159\u00e1d \u010dek\u00e1m, kdy mamka nab\u011bhne s t\u00edm, \u017ee to cel\u00e9 byla pitomost a \u017ee si to rozmyslela. Ov\u0161em ani tenhle strach mi nekazil v\u00fdbornou n\u00e1ladu, kterou jsem m\u011bl zhruba od poloviny prvn\u00ed hodiny, kdy mi p\u0159i\u0161la textovka od Toma, \u017ee m\u00e1 dneska od t\u0159\u00ed do asi \u0161esti volno, jestli teda m\u016f\u017ee po\u010d\u00edtat s t\u00edm, \u017ee se za n\u00edm stav\u00edm.<\/p><\/div>\n

„Becky se zbl\u00e1zn\u00ed, a\u017e j\u00ed to v\u0161echno \u0159eknu, k\u00e1mo. Jo, ale mus\u00edm ti \u0159\u00edct, \u017ee teda jako kazi\u0161uk funguje\u0161 naprosto spolehliv\u011b. V tu sobotu jsem myslel, \u017ee t\u011b fakt udus\u00edm.“ Gusti se na m\u011b za\u0161klebil ve snaze nahnat mi strach. Sakra, \u00fapln\u011b jsem na to p\u0159i tom v\u0161em zapomn\u011bl.<\/div>\n
„Je\u017ei\u0161, Gusti, douf\u00e1m, \u017ee jsem v\u00e1s nevyru\u0161il v tom nejlep\u0161\u00edm?“ Podle nazloben\u00e9ho Gustiho povzdechu jsem si mohl domyslet jenom jedno, \u017ee to byla naprosto zbyte\u010dn\u00e1 ot\u00e1zka. Lep\u0161\u00ed dobu na zazvon\u011bn\u00ed u jeho dve\u0159\u00ed jsem si fakt vybrat nemohl.<\/div>\n
„Co s tebou. I kdy\u017e teda po tv\u00e9m vyru\u0161en\u00ed byla pozornost m\u00e9 p\u0159\u00edtelkyn\u011b lehce roz\u0161t\u011bpen\u00e1, mus\u00edm \u0159\u00edct, \u017ee je naprosto \u00fa\u017easn\u00e1. Dokonce m\u011b odpoledne donutila p\u016fj\u010dit si v p\u016fj\u010dovn\u011b kole\u010dk\u00e1\u010de a vyt\u00e1hla m\u011b do parku.“ Sm\u00edch se nedal zadr\u017eet. P\u0159i p\u0159edstav\u011b Gustiho na to\u010d\u00edc\u00edch se kole\u010dk\u00e1ch, jak se sna\u017e\u00ed udr\u017eet sv\u016fj zadek a hrdost nepo\u0161ramocen\u00e9, jsem nemohl udr\u017eet v\u00e1\u017en\u00fd obli\u010dej.<\/div>\n
<\/div>\n
\n
„Je\u017ei\u0161, ty za\u010d\u00edn\u00e1\u0161 sportovat? Teda, ty to bere\u0161 v\u00e1\u017en\u011b. Wow.“<\/div>\n
„\u0158\u00edk\u00e1 n\u011bkdo, kdo si skoro balil v\u011bci a ut\u00edkal kv\u016fli sv\u00e9mu chlapovi z domova, \u017ee?“ Gustav po mn\u011b hodil hranolek, kter\u00fdmi se cpal cel\u00fd ob\u011bd. J\u00e1 na rozd\u00edl od n\u011bj m\u011bl zase sv\u016fj zamilovan\u00fd sal\u00e1t. Nejsp\u00ed\u0161 jedin\u00e9 j\u00eddlo ze \u0161koln\u00ed j\u00eddelny, kter\u00e9 jsem si d\u00e1val skoro pravideln\u011b. Miloval jsem s\u00fdr a brambory v n\u011bm.<\/div>\n
„Tak\u017ee p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee dneska se mnou dom\u016f nep\u016fjde\u0161?“ K\u00fdvl bradou na m\u016fj mobil. Od r\u00e1na jsem ho m\u011bl neust\u00e1le na o\u010d\u00edch, co kdyby se mi Tom je\u0161t\u011b ozval? Vlastn\u011b jsem kontroloval displej ka\u017ed\u00fdch p\u011bt minut, jenom aby mi neutekla \u017e\u00e1dn\u00e1 textovka.<\/div>\n
„Ne, jedu rovnou k n\u011bmu do studia.“<\/div>\n
„Hm… tak\u017ee to nevypad\u00e1, \u017ee by se t\u011b sna\u017eil zat\u00e1hnout k sob\u011b do bytu? Co vlastn\u011b podniknete?“ Gusti si nacpal plnou pusu hranolk\u016f a pe\u010dliv\u011b \u017ev\u00fdkaj\u00edc\u00ed \u010dekal na mou odpov\u011b\u010f.<\/div>\n
„To kdybych v\u011bd\u011bl. Ale Tom m\u00e1 ur\u010dit\u011b n\u011bco v pl\u00e1nu.“<\/div>\n
\n

\u2026<\/strong><\/div>\n

\n

„Tak \u0159ekne\u0161 mi kone\u010dn\u011b, kam to jedeme?“ Dostali jsme se do \u010d\u00e1sti m\u011bsta, kde jsem to v\u016fbec neznal, tak\u017ee jsem nem\u011bl nejmen\u0161\u00ed p\u0159edstavu, co m\u011bl m\u016fj p\u0159\u00edtel v pl\u00e1nu. Tom se na m\u016fj u\u017e asi des\u00e1t\u00fd dotaz op\u011bt jenom tajemn\u011b pousm\u00e1l a d\u00e1l se v\u011bnoval \u0159\u00edzen\u00ed. A\u0165 u\u017e jsme jeli kamkoliv, v Tomovi to vyvol\u00e1valo p\u0159\u00edjemn\u00e9 t\u011b\u0161en\u00ed. Nebo ho jenom bavilo m\u011b tr\u00e1pit nev\u011bdomost\u00ed a podn\u011bcovat mou zv\u011bdavost. „Ale no t\u00e1k. Nebu\u010f takov\u00fd.“ Trucovit\u011b jsem si zalo\u017eil pa\u017ee na hrudi, co\u017e v tmavovlas\u00e9m mu\u017ei sed\u00edc\u00edm vedle m\u011b vyvolalo pobaven\u00fd hrdeln\u00ed sm\u00edch. Jeho obli\u010dej se sm\u00edchem cel\u00fd zm\u011bnil a byl na n\u011bj dechberouc\u00ed pohled.<\/p><\/div>\n

\n

Tmav\u00e9 vlasy m\u011bl jako poka\u017ed\u00e9 sepnut\u00e9 v neuspo\u0159\u00e1dan\u00e9m cul\u00edku, vousy mu od v\u010derej\u0161ka trochu povyrostly, jak jim dneska r\u00e1no evidentn\u011b ud\u011blil milost, a na sob\u011b m\u011bl \u010dern\u00e9 tri\u010dko s m\u00f3dn\u00edmi d\u00edrkami nahodile um\u00edst\u011bn\u00fdmi po cel\u00e9 plo\u0161e. Miloval jsem to tri\u010dko, proto\u017ee kdykoliv Tom pohnul pa\u017e\u00ed, aby p\u0159e\u0159adil, pod k\u016f\u017e\u00ed mu zahr\u00e1ly svaly a lemy ruk\u00e1v\u016f se tak napjaly t\u00e9m\u011b\u0159 k prasknut\u00ed. Tolik jsem se poka\u017ed\u00e9 cht\u011bl toho tri\u010dka dotknout. Bo\u017ee, ne\u017e jsem si za\u010dal p\u0159edstavovat, jak\u00e9 by to asi bylo, kdyby mi Tom dovolil mu to nemo\u017en\u00e9 d\u011brav\u00e9 triko sundat, zam\u011b\u0159il jsem svou pozornost rad\u011bji p\u0159ed sebe. A jak se zd\u00e1lo, pr\u00e1v\u011b v\u010das, proto\u017ee Tom hodil blinkr vpravo a plynule zaparkoval u obrubn\u00edku. Chodn\u00edk pod\u00e9l cesty byl lemovan\u00fd vysokou betonovou zd\u00ed. P\u0159es cestu jsem zahl\u00e9dnul p\u00e1r panel\u00e1k\u016f a jinak nic, kv\u016fli \u010demu bychom tady mohli zastavit. Tom m\u011bl ov\u0161em jin\u00fd n\u00e1zor, proto\u017ee si odepnul p\u00e1s, s\u00e1hl dozadu pro barevn\u011b strakat\u00fd batoh, kter\u00fd byl kdysi nejsp\u00ed\u0161 \u010dern\u00fd, a s o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00edm se na n\u011bj koukal.<\/p><\/div>\n

\n

„Tak jdeme? Chci ti n\u011bco uk\u00e1zat.“ Rychle se ke mn\u011b naklonil, uloupil si kr\u00e1tk\u00fd polibek a pak u\u017e jsem jenom vid\u011bl jeho z\u00e1da, kdy\u017e vystoupil z auta, zabouchl dve\u0159e a p\u0159e\u0161el na mou stranu. D\u0159\u00edv, ne\u017e mi sta\u010dil otev\u0159\u00edt dve\u0159e, jsem se probral, odepnul si p\u00e1s a vysko\u010dil z auta za n\u00edm.<\/p><\/div>\n

„Tak nev\u00edm, nem\u00e1m se za\u010d\u00edt b\u00e1t?“ Ned\u016fv\u011b\u0159iv\u011b jsem koukal na betonov\u00e9 kr\u00e1l\u00edk\u00e1rny p\u0159ed sebou a sna\u017eil se nezn\u00edt moc zklaman\u011b. Na na\u0161e prvn\u00ed rande jsem asi \u010dekal trochu n\u011bco jin\u00e9ho.<\/div>\n
Tom si m\u011b p\u0159it\u00e1hl jednou pa\u017e\u00ed k sob\u011b. Druhou si bezpe\u010dn\u011b p\u0159idr\u017eoval popruh batohu na rameni.<\/div>\n
„Slibuju, \u017ee se pokus\u00edm, aby se ti to l\u00edbilo.“ Chv\u00edli jsem se nechal ope\u010dov\u00e1vat Tomov\u00fdmi rty, aby m\u011b pak hrav\u011b kousnul do spodn\u00edho rtu a pronesl jdeme<\/em>.<\/div>\n
\n

S Tomovou pa\u017e\u00ed kolem ramen jsme u\u0161li jenom p\u00e1r metr\u016f pod\u00e9l st\u011bny, abychom se zastavili u kovov\u00e9 branky, kter\u00e1 vedla za ze\u010f, kde jsem zahl\u00e9dl kr\u00e1sn\u011b zelen\u00fd park. Teda on to nebyl ani tak park jako sp\u00ed\u0161 h\u0159i\u0161t\u011b, proto\u017ee uprost\u0159ed v\u0161\u00ed t\u00e9 zelen\u011b, lavi\u010dek a asfaltov\u00fdch cesti\u010dek byly um\u00edst\u011bn\u00e9 skate rampy a v\u0161echno k tomu, aby se mlad\u00ed na skatech po\u0159\u00e1dn\u011b vyblbli. Docela vzadu jsem m\u011bl pocit, \u017ee jsem zahl\u00e9dl h\u0159i\u0161t\u011b na basket a vlevo od vstupu bylo p\u00edskovi\u0161t\u011b a prol\u00e9za\u010dky po ty men\u0161\u00ed. Ov\u0161em co jsme tady d\u011blali my, to mi Tom osv\u011btlil ve chv\u00edli, kdy m\u011b nato\u010dil \u010delem k t\u00e9 zdi, kolem kter\u00e9 jsme p\u0159ed chv\u00edli \u0161li. Z druh\u00e9 strany byla cel\u00e1 pokryt\u00e1 grafity mal\u016fvkami. A pro dne\u0161ek to bylo m\u00edsto na\u0161eho prvn\u00edho rande.<\/p><\/div>\n

„Tak poj\u010f a uka\u017e mi, jak\u00e9 dal\u0161\u00ed n\u00e1vrhy na k\u00e9rky se ti hon\u00ed hlavou.“ Tom si nad\u0161en\u011b nadhodil batoh na rameni a vydal se z\u00e1m\u011brn\u011b k nejvzd\u00e1len\u011bj\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti st\u011bny. Nejsp\u00ed\u0161 proto, \u017ee byla docela daleko, tam bylo nejv\u00edce voln\u00e9ho m\u00edsta k zanech\u00e1n\u00ed sv\u00e9ho grafity podpisu.<\/div>\n
L\u00e1kala m\u011b p\u0159edstava vyzkou\u0161et si zmalovat kousek st\u011bny sprejem ve snaze zanechat za sebou n\u011bco kreativn\u00edho, ale vzhledem k tomu, \u017ee jsem nebyl schopn\u00fd po\u0159\u00e1dn\u011b ani namalovat psa, tohle vypadalo jako nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00edle\u017eitost se p\u0159ed sv\u00fdm p\u0159\u00edtelem po\u0159\u00e1dn\u011b ztrapnit. Nehled\u011b na to, \u017ee jsem plechovku s barvou v ruce je\u0161t\u011b nikdy nedr\u017eel.<\/div>\n
\n

„Co kdybys mi nejd\u0159\u00edv uk\u00e1zal n\u011bco ty?“ Doplou\u017eil jsem se k Tomovi, kter\u00fd si mezi t\u00edm na\u0161el m\u00edsto a z batohu vyt\u00e1hl t\u0159i plechovky r\u016fzn\u00fdch barev. Jednu mi hodil a j\u00e1 ji m\u00e1lem nechytil.<\/p><\/div>\n

„Tohle nen\u00ed hodina v\u00fdtvarky, mladej. V\u011b\u0159 mi, v\u0161echno, co na tuhle st\u011bnu hod\u00ed\u0161, bude cool.“ Tom na m\u011b mrknul, ale nejsp\u00ed\u0161 pochopil, \u017ee bude muset za\u010d\u00edt on s\u00e1m. Odv\u00ed\u010dkoval plechovku s barvou a p\u00e1rkr\u00e1t s n\u00ed prudce zat\u0159epal v ruce. Sledoval jsem Toma, jak nan\u00e1\u0161\u00ed prvn\u00ed tahy \u010dehokoliv, co se mu zrodilo v hlav\u011b. Netrvalo to dlouho, Tom pracoval svi\u017en\u011b a opravdu efektivn\u011b, a na st\u011bn\u011b sv\u00edtila \u010derno\u010derven\u00e1 hv\u011bzda s v\u00edcem\u00e9n\u011b abstraktn\u00edm B p\u0159es jej\u00ed dva spodn\u00ed c\u00edpy. Mohlo to vypadat k\u00fd\u010dovit\u011b, ale j\u00e1 si tuhle mal\u016fvku okam\u017eit\u011b zamiloval.<\/div>\n
Pak jsme se s Tomem dal\u0161\u00ed asi p\u016fl hodinky sna\u017eili nau\u010dit m\u011b namalovat alespo\u0148 slun\u00ed\u010dko. Ov\u0161em jak se uk\u00e1zalo, st\u00ednov\u00e1n\u00ed spreji nebylo tak jednoduch\u00e9, jak to na prvn\u00ed pohled vypadalo, tak\u017ee jsme nakonec skon\u010dili u barevn\u00fdch abstrakc\u00ed, v m\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b sp\u00ed\u0161 st\u0159\u00edkanc\u016f v\u0161ude na st\u011bn\u011b, kam jsem dos\u00e1hl. Barvu jsem m\u011bl dokonce i na rukou a podle Tomova sm\u00edchu i na obli\u010deji. \u010cert v\u00ed, jak se mi to mohlo pov\u00e9st.<\/div>\n
\n

„Jak jsi se ke grafity dostal?“ Tom pr\u00e1v\u011b dokon\u010doval docela slo\u017eit\u011b vypadaj\u00edc\u00ed motiv, kter\u00fd by jako tetov\u00e1n\u00ed po drobn\u00fdch \u00faprav\u00e1ch rozhodn\u011b vypadal dob\u0159e.<\/p><\/div>\n

„S p\u00e1r klukama jsme ob\u010das zdrhli za \u0161kolu. Mn\u011b se s nima necht\u011blo hulit, tak\u017ee zat\u00edmco oni se sj\u00ed\u017ed\u011bli, j\u00e1 se vyblbnul na st\u011bn\u011b.“ Tom poodstoupil, aby si prohl\u00e9dl, co vytvo\u0159il. Nejsp\u00ed\u0161 to nebylo podle jeho p\u0159edstav, proto\u017ee se vr\u00e1til a dal\u0161\u00edmi a dal\u0161\u00edmi tahy malbu dola\u010foval.<\/div>\n
„Tak\u017ee tetov\u00e1n\u00ed nen\u00ed tv\u016fj jedin\u00fd kon\u00ed\u010dek? Teda d\u00e1 se tv\u00e1 pr\u00e1ce br\u00e1t jako kon\u00ed\u010dek? Bav\u00ed t\u011b to?“ Tom se za\u010dal sm\u00e1t a na chv\u00edli ke mn\u011b sto\u010dil sv\u016fj obli\u010dej.<\/div>\n
„Co to je? Hra Zodpov\u011bz dvacet ot\u00e1zek?“ Pobaven\u011b na m\u011b mrknul, ale nevypadal na\u0161tvan\u011b, proto\u017ee mi odpov\u011bd\u011bl. „Tetov\u00e1n\u00ed je rozhodn\u011b m\u016fj nejv\u011bt\u0161\u00ed kon\u00ed\u010dek. A kytara a grafity. Pak je\u0161t\u011b n\u011bkdy projedu skate, a kdy\u017e je dobr\u00e1 n\u00e1lada, tak se pokou\u0161\u00edm sepsat n\u011bjak\u00e9 texty nebo hudbu. To je tak asi v\u0161echno. Co tvoje kon\u00ed\u010dky?“ Tom se od sv\u00e9 pr\u00e1ce neoto\u010dil a plynule pokra\u010doval ve vytv\u00e1\u0159en\u00ed dal\u0161\u00edho motivu. J\u00e1 jsem si u\u017e p\u0159ed chvilkou sedl po turecku na tr\u00e1vn\u00edk a dlan\u011bmi se zap\u0159el dozadu, abych m\u011bl co nejpohodln\u011bj\u0161\u00ed v\u00fdhled na sv\u00e9ho sexy p\u0159\u00edtele a jeho moment\u00e1ln\u00ed \u010dinnost.<\/div>\n
\n

„D\u00e1 se z\u00e1liba ve zp\u011bvu, m\u00f3d\u011b, sledov\u00e1n\u00ed film\u016f a hran\u00ed PC her pova\u017eovat za obstojn\u00e9 kon\u00ed\u010dky?“<\/p><\/div>\n

„Rozhodn\u011b.“ Tom na m\u011b mrknul. „Tak\u017ee z\u00e1liba v m\u00f3dn\u00edch trendech? Te\u010f let\u00ed \u010dern\u00e1? \u017de bych byl kone\u010dn\u011b cool?“ Hrav\u011b se zasm\u00e1l, hodil ke sv\u00e9mu batohu plechovku s barvou a z jeho \u00fatrob vyndal dal\u0161\u00ed, aby mohl pokra\u010dovat.<\/div>\n
„\u010cern\u00e1 je klasika, ta je trendy v\u017edycky. Nav\u00edc je to moje obl\u00edben\u00e1 barva. A co tvoje?“<\/div>\n
„N\u011bkdy si \u0159\u00edk\u00e1m, jestli je \u010dern\u00e1 v\u016fbec barva, ale vzhledem k tomu, \u017ee v pr\u00e1ci d\u011bl\u00e1m hlavn\u011b s \u010dernou… a ve sk\u0159\u00edni m\u00e1m taky nejv\u00edc kousk\u016f v \u010dern\u00e9, tak\u017ee v tomhle na tom budeme asi stejn\u011b. Hele, co obl\u00edben\u00e9 j\u00eddlo?“<\/div>\n
„Brambory. Na jak\u00fdkoliv zp\u016fsob. J\u00e9 a s\u00fdr. Nejl\u00edp s bramborama.“ Tomova \u010dinnost ustala a on se na m\u011b p\u0159ekvapen\u011b oto\u010dil.<\/div>\n
„Brambory? To bych teda netipoval. Na co \u0161acuje\u0161 m\u011b?“ Do\u0161el ke mn\u011b a \u010dapnul si, abychom byli ve stejn\u00e9 \u00farovni. \u0158ekl bych, \u017ee Tom je takov\u00fd ten typick\u00fd chlap, kter\u00fd pot\u0159ebuje na tal\u00ed\u0159i po\u0159\u00e1dn\u00fd steak, nejl\u00edp krvav\u00fd. A taky jsem mu to \u0159ekl. Zarazil m\u011b jeho sm\u00edch.<\/div>\n
„Naprosto mimo, zlato.“ Cvrknul m\u011b do nosu. „Chce\u0161 to v\u011bd\u011bt? Vegetari\u00e1nsk\u00e9 lasagne.“<\/div>\n
„Vegetari\u00e1nsk\u00e9? Tak\u017ee \u017e\u00e1dn\u00e9 maso?“ Tom zavrt\u011bl hlavou. Wow. P\u0159ekvapen\u00ed dne.<\/div>\n
\n

„Dob\u0159e, tak\u017ee dal\u0161\u00ed ot\u00e1zka? Sova nebo sk\u0159ivan?“ Tom si v rukou pohr\u00e1val s plechovkou barvy, ve kter\u00e9 to podivn\u011b chrast\u011blo.<\/p><\/div>\n

„Rozhodn\u011b sova.“ Kolikr\u00e1t m\u011b mamka napom\u00ednala, \u017ee chodit sp\u00e1t ve dv\u011b r\u00e1no a vst\u00e1vat rovnou k ob\u011bdu nen\u00ed pr\u00fd zdrav\u00e9, ale m\u011b rann\u00ed vst\u00e1v\u00e1n\u00ed zab\u00edjelo a ve\u010der mi to myslelo nejl\u00edp.<\/div>\n
„Tak to jsem r\u00e1d, \u017ee to m\u00e1me stejn\u011b. I kdy\u017e r\u016fzn\u00fdm kreativn\u00edm zp\u016fsob\u016fm rann\u00edho buzen\u00ed klidn\u011b v p\u011bt r\u00e1no se nebr\u00e1n\u00edm.“ Tom se za\u010dal sm\u00e1t, kdy\u017e se mi po tv\u00e1\u0159i rozlil rum\u011bnec. Zahodil plechovku a jeho kolena se zabo\u0159ila do tr\u00e1vy u m\u00fdch nohou. Dlan\u011bmi se zap\u0159el pod\u00e9l m\u00fdch bok\u016f.<\/div>\n
„Tahle hra se mi za\u010d\u00edn\u00e1 l\u00edbit. Tak\u017ee dal\u0161\u00ed ot\u00e1zka. V \u010dem m\u00e1 sova sp\u00ed?“<\/div>\n
Bylo mi trapn\u011b p\u0159iznat, \u017ee v oby\u010dejn\u00e9m py\u017eamu. Cht\u011bl jsem b\u00fdt sexy a tvrdit, \u017ee nah\u00fd, ale necht\u011bl jsem Tomovi lh\u00e1t.<\/div>\n
„Py\u017eamov\u00e9 kalhoty a t\u00edlko. Co ty?“ Jeho obli\u010dej se je\u0161t\u011b v\u00edc p\u0159ibl\u00ed\u017eil. V o\u010d\u00edch mu pobaven\u011b jisk\u0159ilo.<\/div>\n
„Z\u00e1sadn\u011b jenom py\u017eamov\u00e9 kalhoty, ale jsou dny, kdy jsem tak unaven\u00fd, \u017ee se mi je ani nechce navl\u00edkat.“ Posledn\u00ed slova t\u00e9m\u011b\u0159 zap\u0159edl. To, jak to \u0159ekl, m\u00ed\u0159ilo p\u0159\u00edmo do m\u00e9ho kl\u00edna, kter\u00fd na to nad\u0161en\u011b reagoval. Zatrnulo mi v podb\u0159i\u0161ku, trhav\u011b jsem se nadechl. P\u0159ed o\u010dima se mi m\u00edhaly p\u0159edstavy Toma, jak us\u00edn\u00e1 s holou k\u016f\u017e\u00ed, a bylo mi jasn\u00e9, \u017ee to tmavovl\u00e1sek ud\u011blal schv\u00e1ln\u011b. Musel jsem trochu rozpt\u00fdlit sv\u00e9 vzru\u0161en\u00ed. Zad\u00edval jsem se na Tomovy roz\u010dep\u00fd\u0159en\u00e9 vlasy.<\/div>\n
\n

„V\u017edycky jsi m\u011bl dlouh\u00e9, \u010dern\u00e9 vlasy?“ Tom poznal m\u016fj pokus o \u00fanik ze \u017ehav\u00e9 z\u00f3ny a pobaven\u011b se zasm\u00e1l. P\u0159ekonal vzd\u00e1lenost mezi n\u00e1mi a zachytil n\u00e1s oba v naprosto bezkonkuren\u010dn\u00edm l\u00edb\u00e1n\u00ed. C\u00edtil jsem, jak do m\u011b lehce zatla\u010dil, m\u00e9 ruce v\u00e1hu n\u00e1s obou neunesly a j\u00e1 skon\u010dil polo\u017een\u00fd v tr\u00e1v\u011b s Tomov\u00fdm pevn\u00fdm t\u011blem na sob\u011b. To, \u017ee jsme prakticky na ve\u0159ejnosti, jsem hodil za hlavu a nechal se ope\u010dov\u00e1vat rty a dlan\u011bmi sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele. Tom\u016fv pr\u016fzkum se pomali\u010dku p\u0159em\u00edstil na m\u016fj krk, kde mi vytvo\u0159il dal\u0161\u00ed zna\u010dku, aby v\u0161ichni v\u011bd\u011bli, \u017ee tady u\u017e je to obsazeno. Jednou dlan\u00ed hore\u010dnat\u011b mnul m\u016fj bok a jeho nenechav\u00e9 prsty se odhodl\u00e1valy na pr\u016fzkum mnohem choulostiv\u011bj\u0161\u00edch m\u00edst.<\/p><\/div>\n

M\u016fj touhou om\u00e1men\u00fd mozek byl jakoby zast\u0159en\u00fd smyslnou mlhou, proto\u017ee jsem v prvn\u00ed chv\u00edli nedok\u00e1zal pobrat, \u017ee u\u017e na m\u011b nespo\u010d\u00edv\u00e1 Tomova t\u00edha. Otev\u0159el jsem o\u010di, abych ho vid\u011bl, jak se ode m\u011b odt\u00e1hl a sednul si kousek vedle m\u011b. Zad\u00edval se na zaj\u00edmav\u00e9 abstrakce, kter\u00e9 takhle z d\u00e1lky trochu p\u0159ipom\u00ednaly na\u0161e propleten\u00e9 inici\u00e1ly, ale necht\u011bl jsem se pt\u00e1t p\u0159\u00edmo autora, abych nebyl za naivn\u00edho sn\u00edlka pln\u00e9ho sentimentu. Pak na m\u011b Tom mrknul a ze \u0161iroka se usm\u00e1l.<\/div>\n
„M\u011bl jsem dredy. M\u00e1m je je\u0161t\u011b na fotce v ob\u010dance. Chce\u0161 ji vid\u011bt? Je v aut\u011b.“ Byl za t\u00edm jasn\u011b poznat jin\u00fd smysl, ne\u017e jak\u00fd ze slov automaticky vyzn\u00edval. A oba jsme to v\u011bd\u011bli.<\/div>\n
\n

„Jasn\u011b, \u017ee ji chci-“ p\u0159eru\u0161ilo m\u011b zvon\u011bn\u00ed mobilu. Mamka a m\u00e9 pravideln\u00e9 hl\u00e1\u0161en\u00ed. \u00dapln\u011b jsem na ni zapomn\u011bl. Tom si vedle m\u011b povzdechl. Vstal a za\u010dal ukl\u00edzet v\u0161echny voln\u011b se v\u00e1lej\u00edc\u00ed plechovky, kter\u00e9 jsme ten den pou\u017eili. \u010cekal, a\u017e mamce vysv\u011btl\u00edm, \u017ee jsme v parku, kde \u0159\u00e1d\u00ed banda mal\u00fdch d\u011bt\u00ed v p\u00edskovi\u0161ti. Na\u0161t\u011bst\u00ed je bylo z d\u00e1lky trochu sly\u0161et, i kdy\u017e z m\u00edsta za n\u00edzk\u00fdm ke\u0159em, kde jsem te\u010f sed\u011bl, jsem je nevid\u011bl. Mamka se uklidnila, jej\u00ed jedin\u00e9 d\u00edt\u011b nebylo v ohro\u017een\u00ed a j\u00e1 j\u00ed sl\u00edbil, \u017ee do sedmi budu ur\u010dit\u011b doma. Rozlou\u010dil jsem se a umlkl\u00fd mobil jsem si str\u010dil zp\u00e1tky do kabely, ve kter\u00e9 jsem nosil v\u011bci do \u0161koly.<\/p><\/div>\n

„Tak\u017ee uk\u00e1\u017ee\u0161 mi, jak\u00e9 jsi m\u011bl dredy?“ Vstal jsem a voln\u00fdm krokem do\u0161el k Tomovi.<\/div>\n
„Uk\u00e1\u017eu ti, cokoliv bude\u0161 cht\u00edt.“ Bylo teprve p\u016fl p\u00e1t\u00e9, tak\u017ee se toho dalo je\u0161t\u011b stihnout dost.<\/p>\n

autor: Luki<\/strong><\/div>\n

<\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Luki „Hele, k\u00e1mo, ty ses hrabal v objedn\u00e1vk\u00e1ch na dne\u0161ek?“ Ge\u016fv zmaten\u00fd hlas se ke mn\u011b donesl ve chv\u00edli, kdy jsem si chystal v\u011bci na prvn\u00edho z\u00e1kazn\u00edka. Bylo mi jasn\u00e9, co Geo pr\u00e1v\u011b zkoum\u00e1. Asi tak t\u0159\u00edhodinovou mezeru, kter\u00e1 tam v<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[667],"tags":[],"class_list":["post-1170","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-tattoo"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1170","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1170"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1170\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1170"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1170"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1170"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}