{"id":11707,"date":"2010-05-10T18:30:00","date_gmt":"2010-05-10T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=11679"},"modified":"2010-05-10T18:30:00","modified_gmt":"2010-05-10T17:30:00","slug":"break-the-ice-1","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/05\/10\/break-the-ice-1\/","title":{"rendered":"Break the Ice 1."},"content":{"rendered":"
autor: RosePhantom<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
To kouk\u00e1te, co? :o) No jo… je tady nov\u00fd p\u0159eklad. Pod\u011bkujte za n\u011bj Deni, za\u010dala pro v\u00e1s p\u0159ekl\u00e1dat pov\u00eddku s n\u00e1zvem „Break the Ice“ od autorky RosePhantom. N\u00e1zev je fr\u00e1ze, znamen\u00e1 n\u011bco jako „P\u0159ekonat po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed pot\u00ed\u017ee“ nebo „Prolomit ledy“ nebo prost\u011b tak n\u011bco :o). M\u00e1 18 d\u00edl\u016f a bude na blogu pravideln\u011b dvakr\u00e1t t\u00fddn\u011b, v pond\u011bl\u00ed a ve \u010dtvrtek.<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
U t\u00e9hle pov\u00eddky je d\u016fle\u017eit\u00e9, aby tu byla co nejd\u0159\u00edv, proto tak rychl\u00e9 zve\u0159ej\u0148ov\u00e1n\u00ed. Autorka n\u00e1m p\u0159eklad dovolila, ale z\u00e1rove\u0148 n\u00e1s upozornila, \u017ee pov\u00eddku nab\u00eddla nakladateli, a pokud dostane smlouvu, bude ji muset odstranit ze v\u0161ech web\u016f, na kter\u00fdch ji m\u00e1 zve\u0159ejn\u011bnou, tud\u00ed\u017e i od n\u00e1s. Proto tady asi nebude nav\u017edy jako ostatn\u00ed pov\u00eddky, tak\u017ee pokud se v\u00e1m bude l\u00edbit prvn\u00ed d\u00edl, ne\u010dekejte na to, a\u017e tu bude cel\u00e1, nemuseli byste ji tu pak u\u017e naj\u00edt, \u010dt\u011bte ji hned.<\/em><\/div>\n
Bill a Tom tu nejsou dvoj\u010data, a dokonce ani nejsou stejn\u00e9 n\u00e1rodnosti, to\u0165 na za\u010d\u00e1tek. :o) U\u017eijte si \u010dten\u00ed a komentujte, d\u00edky J. :o)<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
Je to teprve p\u00e1r t\u00fddn\u016f, co to Bill zjistil. Ohromn\u011b ho zasko\u010dilo, \u017ee se jeho rodi\u010de rozhodli \u010dekat tak dlouho, ne\u017e mu to \u0159eknou, kdy\u017e oni sami na tom pracovali t\u00e9m\u011b\u0159 rok. To ho tak\u00e9 trochu zar\u00e1\u017eelo; jak se tohle mohlo rodi\u010d\u016fm pov\u00e9st za jeho z\u00e1dy? A chovat se, jako by k tomu Bill nem\u011bl co \u0159\u00edct.<\/div>\n
„Jasn\u011b, \u017ee jsem roz\u010dilen\u00fd!“ k\u0159i\u010del Bill u ve\u010de\u0159e.<\/div>\n
„Bille, my jsme jen mysleli\u2026“ utrousila Simone a bezmocn\u011b se pod\u00edvala na Gordona.<\/div>\n
„Mysleli co? \u017de budu nad\u0161enej?“ Bill nechal pootev\u0159enou pusu, jak \u010dekal na zp\u011btnou pozn\u00e1mku alespo\u0148 jednoho z rodi\u010d\u016f. M\u00edsto toho vid\u011bl jen pr\u00e1zdn\u00e9, smutn\u00e9 pohledy. „N\u011bjakej kluk, kter\u00e9ho jsem nikdy nevid\u011bl, tady bude bydlet jak dlouho, rok?“<\/div>\n
„Deset m\u011bs\u00edc\u016f,“ opravil ho Grodon nevrle.<\/div>\n
„V tom nen\u00ed moc velkej rozd\u00edl,“ prsknul teenager a svezl se n\u00ed\u017e ve sv\u00e9 \u017eidli, ruce zk\u0159\u00ed\u017eil na prsou.<\/div>\n
„Pod\u00edvej se na to z na\u0161eho \u00fahlu,“ povzdechla si Simone. „Cel\u00fd \u017eivot jsi jedin\u00e1\u010dek, bude ti skoro osmn\u00e1ct a nem\u00e1\u0161 \u017e\u00e1dn\u00fd spole\u010densk\u00fd \u017eivot.“<\/div>\n
„Jsem hodn\u011b spole\u010densk\u00fd!“ zalapal po dechu Bill, ubl\u00ed\u017een\u00fd mat\u010din\u00fdmi slovy. Sice nechodil na p\u00e1rty ka\u017edou druhou noc a nez\u016fst\u00e1val mimo domov tak, jako ostatn\u00ed z jeho ro\u010dn\u00edku, ale to je\u0161t\u011b neznamen\u00e1, \u017ee je nespole\u010densk\u00fd.<\/div>\n
„Bille, naposled, kdy\u017e sis vyrazil, tak to bylo na \u0161koln\u00ed ples.“<\/div>\n
„A bylo to povinn\u00e9 kv\u016fli zn\u00e1mk\u00e1m,“ dodal Gordon.<\/div>\n
„Bo\u017ee a co?“ zana\u0159\u00edkal Bill. „Kdy\u017e si mysl\u00edte, \u017ee jsem tak antispole\u010densk\u00fd, co v\u00e1s vedlo k tomu, myslet si, \u017ee zrovna s n\u00edm si padneme do oka, a \u017ee bude v\u00fdjimka?“<\/div>\n
„Nemus\u00ed b\u00fdt v\u00fdjimka,“ \u0159ekl Gordon. „S Tomem budeme zach\u00e1zet tak, jako by to byl n\u00e1\u0161 syn a tv\u016fj bratr. Nemus\u00ed pro tebe b\u00fdt v\u00edc ne\u017e kluk, kter\u00fd s n\u00e1mi bydl\u00ed, kdy\u017e nebude\u0161 cht\u00edt.“<\/div>\n
„Ale bude\u0161<\/em> se k n\u011bmu chovat slu\u0161n\u011b, Bille,“ varovala ho Simone.<\/p>\n<\/div>\n
Bill na chv\u00edli nechal \u0161rotovat sv\u00e9 my\u0161lenky. Ticho u stolu za\u010d\u00ednalo b\u00fdt a\u017e trapn\u00e9, kdy\u017e se rozhodl jen z\u00edrat na keramickou misku, jak se prob\u00edral my\u0161lenkami. Uchopil vidli\u010dku a zap\u00edchl ji do kousku ku\u0159ec\u00edho, kdy\u017e se najednou postavil.<\/div>\n
„Budu j\u00edst u sebe,“ zamumlal a zvedl sv\u016fj tal\u00ed\u0159.<\/div>\n
„Na otcov\u011b stole je Tomova fotka,“ \u0159ekla mu je\u0161t\u011b Simone. Bill se choval, jako by nic nesly\u0161el a mrzut\u011b vy\u0161lapal schody nahoru.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
Dve\u0159e se za n\u00edm zabouchly a on si odlo\u017eil tal\u00ed\u0159 na no\u010dn\u00ed stolek. Choval se, jako by nehodlal sv\u016fj pokoj opustit po zbytek noci, co\u017e tak\u00e9 dodr\u017eel; ov\u0161em a\u017e pot\u00e9, co na\u0161el Tomovu fotku, samoz\u0159ejm\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
A te\u010f, sed\u00edc\u00ed na zadn\u00edm sedadle jejich auta s hlavou p\u0159itisknutou k ok\u00fdnku, sv\u00edral p\u0159esn\u011b tu samou fotku v prstech. Bill vyt\u00e1hl sv\u016fj iPod a stulil se do sebe. Pod\u00edval se ven do ru\u0161n\u00fdch ulic, sledoval pouli\u010dn\u00ed sv\u011btla, jak se jedno za druh\u00fdm st\u0159\u00eddaj\u00ed na no\u010dn\u00ed obloze. Vid\u011bl frmol, kter\u00fd byl p\u0159ed bl\u00ed\u017e\u00edc\u00edm se leti\u0161t\u011bm, auta uh\u00fdbala p\u0159ed ztracen\u00fdmi turisty a on si uv\u011bdomil, \u017ee se p\u0159es n\u011bj p\u0159el\u00e9v\u00e1 vlna \u00fazkosti.<\/div>\n
Billovi rodi\u010de se mu pokou\u0161eli vypr\u00e1v\u011bt, co se b\u011bhem m\u011bs\u00edc\u016f dopisov\u00e1n\u00ed o Tomovi dozv\u011bd\u011bli, ale vzdali to, kdy\u017e si nasadil sluch\u00e1tka. Billovi bylo jedno, jestli Tom hraje na kytaru nebo ne, jestli m\u00e1 piercing ve rtu nebo ne. On s\u00e1m m\u011bl vlastn\u00ed piercingy, a dokonce i p\u00e1r tetov\u00e1n\u00ed, ne snad, \u017ee by m\u011bl nad Tomem navrch. P\u0159ipadalo mu, jako by o n\u011bm v\u011bd\u011bl dost z fotografie.<\/div>\n
Byla po\u0159\u00edzena v n\u011bjak\u00e9m dom\u011b, asi Tomov\u011b, a on sed\u011bl na kraji rozh\u00e1zen\u00e9 postele. Lokty m\u011bl zap\u0159en\u00e9 o nohy a ruce zvl\u00e1\u0161tn\u011b propleten\u00e9, jeho \u00fasm\u011bv jednozna\u010dn\u011b poch\u00e1zel z po\u0159\u00e1dn\u00e9ho v\u00fdbuchu sm\u00edchu. Podle \u00fahlu Tomova pohledu se sm\u00e1l na kohokoliv, kdo dr\u017eel fo\u0165\u00e1k.<\/div>\n
Bill se choval, jako by Tom m\u011bl b\u00fdt jen p\u0159\u00edt\u011b\u017e, ale hluboko uvnit\u0159 byl velmi zv\u011bdav\u00fd.<\/p>\n<\/div>\n
Kone\u010dn\u011b se jim poda\u0159ilo zaparkovat a Bill sledoval sv\u00e9 nat\u011b\u0161en\u00e9 rodi\u010de do haly. Gordon jim pochopiteln\u011b musel sehnat speci\u00e1ln\u00ed propustky, aby mohli kolem ochranky, tak\u017ee se Bill usadil na jednu ze \u017eidli\u010dek, kter\u00e9 leti\u0161t\u011b nab\u00edzelo. Nebylo to moc pohodln\u00e9, byl akor\u00e1t v\u00edc nep\u0159\u00edjemn\u00fd. Zastr\u010dil ruce do kapes, aby vypnul hudbu a jeho prsty zavadily o Tomovu fotku.<\/div>\n
Najednou se ocitl v ruchu a frmolu, kter\u00e9 ovl\u00e1daly leti\u0161t\u011b. Zak\u0148u\u010del. Bylo skoro deset, a p\u0159esto hala vypadala jako za v\u0161edn\u00edho dne. Za\u010d\u00ednalo ho to otravovat, zavrt\u011bl se na m\u00edst\u011b a zjistil, \u017ee sv\u00fdm nezvykl\u00fdm zjevem p\u0159itahuje pozornost. Z\u00edral na vystresovanou matku, jej\u00ed\u017e dv\u011b batolata byla usazen\u00e1 v jejich p\u0159enosn\u00fdch seda\u010dk\u00e1ch, a zkroutil se na m\u00edst\u011b. Simone zavolala jeho jm\u00e9no a Bill uv\u00edtal mo\u017enost odej\u00edt. Ignoroval ura\u017een\u00e9 odfrknut\u00ed \u017eeny, kter\u00e1 tak vyhr\u00e1la jejich souboj v z\u00edr\u00e1n\u00ed na toho druh\u00e9ho.<\/p>\n<\/div>\n
Do\u0161li k br\u00e1n\u011b akor\u00e1t, kdy\u017e letadlo p\u0159ist\u00e1valo a Bill si uv\u011bdomil, jak bl\u00edzko je k setk\u00e1n\u00ed s Tomem, studentem na v\u00fdm\u011bnn\u00e9m pobytu z N\u011bmecka. Zaj\u00edmalo ho, jak moc anglicky um\u00ed a kolik asi pochyt\u00ed jen z konverzace. Zaj\u00edmalo ho, jak\u00fd bude m\u00edt p\u0159\u00edzvuk, pokud n\u011bjak\u00fd bude m\u00edt; jestli bude siln\u00fd, nebo naopak sotva post\u0159ehnuteln\u00fd.<\/div>\n
V Billov\u011b hlav\u011b b\u011b\u017eelo tolik zv\u011bdav\u00fdch ot\u00e1zek, \u017ee a\u017e povysko\u010dil, kdy\u017e mu\u017e v mikrofonu ozn\u00e1mil p\u0159ist\u00e1n\u00ed letadla. Dve\u0159e za informacemi se otev\u0159ely a Bill vid\u011bl, jak jeho rodi\u010de chytili jeden druh\u00e9ho. P\u0159irovnal by jejich chov\u00e1n\u00ed k novoman\u017eel\u016fm, kte\u0159\u00ed pr\u00e1v\u011b zjistili, \u017ee man\u017eelka je t\u011bhotn\u00e1. Na mal\u00fd moment poc\u00edtil Bill \u017e\u00e1rlivost. V\u011bd\u011bl, \u017ee rodi\u010de ho nebudou zanedb\u00e1vat, nebo se ho Tomem v dom\u011b nepokou\u0161\u00ed nahradit, ale p\u0159i\u0161lo mu, \u017ee jsou a\u017e moc zaujat\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Lid\u00e9 za\u010dali p\u0159ich\u00e1zet a Bill podv\u011bdom\u011b ud\u011blal p\u00e1r krok\u016f bl\u00ed\u017e k br\u00e1n\u011b, za n\u00ed\u017e dostal na\u0159\u00edzeno z\u016fstat st\u00e1t. V\u011bd\u011bl, \u017ee nebude t\u011b\u017ek\u00e9 Toma poznat, pokud st\u00e1le vypad\u00e1 stejn\u011b jako na fotce. Tom nosil zbyte\u010dn\u011b velik\u00e9 oble\u010den\u00ed a vlasy m\u011bl spleten\u00e9 do dred\u016f, kter\u00e9 nosil pod \u010depic\u00ed. Nevypadal jako b\u011b\u017en\u00fd teenager, ale to ani Bill. Mo\u017en\u00e1 to byl d\u016fvod, pro\u010d se Bill tak zaj\u00edmal o setk\u00e1n\u00ed s n\u00edm.<\/div>\n
Br\u00e1nou pro\u0161el na prvn\u00ed pohled tot\u00e1ln\u011b ztracen\u00fd kluk, kter\u00fd si upravoval batoh na rameni, a Bill jej okam\u017eit\u011b poznal. Vypadal p\u0159esn\u011b jako na fotografii, krom\u011b \u010depice, kterou bezpe\u010dn\u011b nahradil \u0161\u00e1tek. Bill ho necht\u011bl vyd\u011bsit t\u00edm, \u017ee bude vyk\u0159ikovat jeho jm\u00e9no, ale nev\u011bd\u011bl, jak jinak upoutat jeho pozornost. Pod\u00edval se na sv\u00e9 rodi\u010de, kte\u0159\u00ed vypadali stejn\u011b bezradn\u011b ohledn\u011b nastal\u00e9 situace, a zask\u0159\u00edpal zubama. D\u0159\u00edv, ne\u017e stihl vymyslet lep\u0161\u00ed pl\u00e1n, p\u0159esko\u010dil z\u00e1branu a s m\u00e1v\u00e1n\u00edm se roze\u0161el k Tomovi.<\/p>\n<\/div>\n
Tom se okam\u017eit\u011b uvolnil, kdy\u017e vid\u011bl Billa p\u0159ich\u00e1zet, pousm\u00e1l se a skrze triko si povyt\u00e1hl obrovsk\u00e9 kalhoty. Bill si stoupnul p\u0159\u00edmo p\u0159ed n\u011bj a zalo\u017eil si ruce, zat\u00edmco na sebe trapn\u011b z\u00edrali, a sna\u017eil se vymyslet n\u011bco, co by \u0159ekl. Prvn\u00ed dojem je rozhoduj\u00edc\u00ed, a on se c\u00edtil, jako by ten sv\u016fj pod\u011blal jen proto, \u017ee se boj\u00ed jazykov\u00e9 bari\u00e9ry, kter\u00e1 by mohla nebo taky nemusela nastat. Tom si posunul batoh v\u00fd\u0161 na rameno a odka\u0161lal si.<\/div>\n
„Tipuju, \u017ee ty jsi Bill?“ Billovi se cht\u011blo sm\u00e1t nad jeho p\u0159\u00edzvukem, kdyby jen nebyl tak roztomil\u00fd. Byl zara\u017een\u00fd, \u017ee doopravdy promluvil anglicky, a je\u0161t\u011b \u0159ekl jeho jm\u00e9no. Pot\u0159\u00e1sl hlavou a nat\u00e1hl ruku, sleduj\u00edc, jak Tom pozoruje jeho prsty.<\/div>\n
„Bill Kaulitz,“ p\u0159edstavil se a usm\u00e1l se, kdy\u017e Tom pot\u0159\u00e1sl jeho rukou. „Ty jsi Tom, \u017ee?“<\/div>\n
„Jo, p\u0159esn\u011b,“ p\u0159ik\u00fdvl Tom. „Tom Tr\u00fcmper.“<\/p>\n<\/div>\n
„Bille, vra\u0165 se zp\u00e1tky, ne\u017e se dostane\u0161 do probl\u00e9m\u016f,“ zasy\u010dela Simone a pokou\u0161ela se neupoutat pozornost ochrany. Bill p\u0159ik\u00fdvl sm\u011brem k rodi\u010d\u016fm a roze\u0161el se jejich sm\u011brem. Tom se za n\u00edm dr\u017eel tak bl\u00edzko, jak jen to bylo mo\u017en\u00e9, ani\u017e by mu naru\u0161oval osobn\u00ed prostor, asi m\u011bl strach, \u017ee se ztrat\u00ed. P\u0159e\u0161li zp\u011bt za hrazen\u00ed a Tom se vd\u011b\u010dn\u011b pod\u00edval na Billovy rodi\u010de.<\/div>\n
„D\u011bkuji,“ \u0159ekl k Simone a Grodonovi, vd\u011b\u010dn\u00fd \u00fasm\u011bv na rtech. Bill cht\u011bl vyzv\u00eddat, za co jim Tom d\u011bkuje, ale jeho rodi\u010de vypadali p\u0159\u00edmo une\u0161en\u00ed t\u00edm jednoduch\u00fdm gestem. Simone \u0161la vr\u00e1tit propustky, zat\u00edmco Gordon s chlapci p\u0159e\u0161el k zavazadl\u016fm.<\/div>\n
Billa zaj\u00edmalo, kolik zavazadel si s sebou Tom p\u0159ivezl, a byl p\u0159ekvapen\u00fd, kdy\u017e vid\u011bl jen t\u0159i pot\u00e9, co Tom \u0159ekl, \u017ee to je v\u0161echno. Bill si bral t\u0159i kufry, jen kdy\u017e jel na m\u011bs\u00edc k babi\u010dce. Ani n\u00e1hodou si Tom nemohl sbalit v\u0161echno pot\u0159ebn\u00e9 na cel\u00fd rok do t\u0159ech mal\u00fdch zavazedel. A nav\u00edc jen dv\u011b z nich mohla b\u00fdt na oble\u010den\u00ed, jeliko\u017e t\u0159et\u00ed bylo pouzdro na kytaru.<\/p>\n<\/div>\n
S v\u00fdjimkou, kdy mu byla polo\u017eena ot\u00e1zka, Tom cestou dom\u016f ml\u010del. Bill to p\u0159i\u010d\u00edtal jeho \u00fanav\u011b, u\u017e jen proto, \u017ee byl nespo\u010det hodin v letadle a v\u0161em tom leti\u0161tn\u00edm chaosu.<\/div>\n
I p\u0159esto, \u017ee Bill v\u011bd\u011bl o Tomov\u011b \u00fanav\u011b, st\u00e1le na sob\u011b b\u011bhem cesty c\u00edtil jeho pohled v r\u016fzn\u00fdch \u010dasov\u00fdch intervalech. Zje\u017eily se mu vlasy v z\u00e1tylku, a kdy\u017e se oto\u010dil, vid\u011bl Tom\u016fv up\u0159en\u00fd pohled p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e stihl dred\u00e1\u010d oto\u010dit hlavu k ok\u00fdnku. Bill nev\u011bd\u011bl, jestli b\u00fdt sev\u0159en\u00fd nebo rozklepan\u00fd.<\/p>\n<\/div>\n
B\u011bhem cesty musel usnout, proto\u017ee se probudil, jak se auto nat\u0159\u00e1salo na jejich \u0161ikm\u00e9 p\u0159\u00edjezdov\u00e9 cest\u011b. Prot\u0159el si o\u010di a pod\u00edval se na Toma, kter\u00fd byl st\u00e1le ve stejn\u00e9 pozici, jako kdy\u017e ho vid\u011bl naposled. Sledoval ho, kdy\u017e spal? Ot\u0159\u00e1sl se nad zneklid\u0148uj\u00edc\u00ed my\u0161lenkou, a jakmile auto zastavilo, vysko\u010dil ven.<\/p>\n<\/div>\n
Vybalen\u00ed auta nebylo zdaleka tak dlouh\u00e9, jak se Bill ob\u00e1val, a d\u0159\u00edv, ne\u017e si to stihnul uv\u011bdomit, d\u016fm byl tich\u00fd a v\u0161ude tma. Billovi rodi\u010de ulo\u017eili Tomovy v\u011bci do pokoje pro hosty a ode\u0161li do postele hned, jakmile si byli jisti, \u017ee je ubytovan\u00fd. Te\u010f, kdy\u017e mohl Bill sp\u00e1t v pohodl\u00ed sv\u00e9 postele, m\u00edsto na ok\u00fdnku auta, byl a\u017e moc neklidn\u00fd. Tom byl v pokoji p\u0159\u00edmo naproti tomu jeho, a krom\u011b toho, kdy\u017e tam jednou spali jeho bratranci, nikdy nebyl ten pokoj pou\u017e\u00edvan\u00fd. Bylo to na nervy jdouc\u00ed, \u017ee n\u011bkdo tam bude sp\u00e1vat pravideln\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
Vstal z postele. Tom nechal dve\u0159e od pokoje otev\u0159en\u00e9 a lampi\u010dka na stole st\u00e1le sv\u00edtila. Bill nakouknul p\u0159es pr\u00e1h a jemn\u011b zaklepal, \u010d\u00edm\u017e toho druh\u00e9ho vyru\u0161il, od \u010dehokoliv, co \u0161kr\u00e1bal. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b nevypadal na\u0161tvan\u011b, soud\u011b podle \u00fasm\u011bvu, kter\u00fd mu ukazoval.<\/div>\n
„Hey,“ zamumlal Bill a rozhl\u00ed\u017eel se kolem. Po\u0159\u00e1d to vypadalo jako do\u010dasn\u00fd pokoj d\u00edky zdem a v\u0161emu, nebylo to v\u016fbec osobn\u00ed.<\/div>\n
„Ahoj,“ odpov\u011bd\u011bl Tom ze sv\u00e9ho m\u00edsta na posteli. Zamrkal nad Billovou nejistotou. „M\u016f\u017ee\u0161 j\u00edt d\u00e1l.“<\/div>\n
„Oh.“ Bill za\u0161el d\u00e1l do pokoje a v\u0161iml si, \u017ee Tomovy dredy u\u017e nesvazuje \u017e\u00e1dn\u00fd \u0161\u00e1tek. V\u011bt\u0161ina z nich byla elastickou gumou sta\u017eena v jeho t\u00fdle, a\u017e na p\u00e1r pramen\u016f pohozen\u00fdch sem a tam. Klekl si na zem bl\u00edzko Toma. „Co d\u011bl\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„P\u00ed\u0161u,“ odpov\u011bd\u011bl Tom a poklepal kuli\u010dkov\u00fdm perem na kus pap\u00edru. Bill vzhl\u00e9dl, ale nerozum\u011bl ani jednomu z na\u0161kr\u00e1ban\u00fdch n\u011bmeck\u00fdch slov, kter\u00e1 napsal.<\/p>\n<\/div>\n
„Nejsi unaven\u00fd?“ zeptal se Bill.<\/div>\n
Tom p\u0159ik\u00fdvl. „Jsem velmi unaven\u00fd. Chci napsat o tom, jak\u00e1 m\u00e1 cesta byla. Kdybych spal, do r\u00e1na bych zapomn\u011bl detaily.“<\/div>\n
„Oh,“ \u0159ekl Bill znovu. Sledoval Toma, jak p\u00ed\u0161e p\u00e1r dal\u0161\u00edch slov, ne\u017e znovu promluvil. „Kde ses u\u010dil anglicky?“<\/div>\n
„\u0160kola,“ usm\u00e1l se Tom. „Nen\u00ed to moc dobr\u00e9.“<\/div>\n
„Ne, je to hodn\u011b dobr\u00fd,“ uklidnil ho Bill. „V\u00e1\u017en\u011b, je.“<\/div>\n
Tom se zaculil. „D\u011bkuji.“<\/p>\n<\/div>\n
Bill sed\u011bl d\u00e1l na zemi a poslouchal Toma ps\u00e1t slova, kter\u00fdm nerozum\u011bl, zat\u00edmco se rozhl\u00ed\u017eel kolem. Jeho rodina bydl\u00ed v tomhle dom\u011b snad d\u00e9le, ne\u017e si Bill v\u016fbec pamatuje, a tohle je nejdel\u0161\u00ed chv\u00edle, kterou v tomto pokoji str\u00e1vil. Chodil kolem n\u011bj ka\u017ed\u00fd den bez pov\u0161imnut\u00ed, zapom\u00ednal, \u017ee tu v\u016fbec je. Do\u0161lo mu, \u017ee bude tuhle nudnou m\u00edstnost v\u00eddat mnohem \u010dast\u011bji.<\/div>\n
Bill si uv\u011bdomil, \u017ee \u0161kr\u00e1bav\u00fd zvuk ustal a oto\u010dil se na Toma, kter\u00fd u\u017e sv\u016fj dopis odlo\u017eil a op\u011bt se na n\u011bj jen d\u00edval. Nerv\u00f3zn\u011b polknul a znovu se postavil.<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se, se\u0161 vy\u010derpan\u00fd,“ promluvil Bill, kdy\u017e couval z m\u00edstnosti. „Nech\u00e1m t\u011b sp\u00e1t. Promi\u0148, \u017ee jsem t\u011b zdr\u017eoval.“<\/div>\n
„To je v po\u0159\u00e1dku,“ ujistil ho Tom. „Dobrou noc, Bille.“<\/p>\n<\/div>\n
Bill se napjal p\u0159i zvuku sv\u00e9ho jm\u00e9na, p\u0159ik\u00fdvl a zav\u0159el za sebou dve\u0159e. „Dobrou noc,“ za\u0161eptal. V\u0161iml si, \u017ee sv\u011btlo zhaslo t\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b. P\u0159e\u0161el p\u0159es chodbu a zav\u0159el za sebou dve\u0159e, na moment zav\u00e1hal p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e je zamknul. Nikdy nec\u00edtil pot\u0159ebu zav\u00edrat dve\u0159e, nato\u017e se zamykat. Jedin\u00ed lid\u00e9, kter\u00fdch by se b\u011bhem noci musel ob\u00e1vat, byli jeho rodi\u010de, a ti d\u00e1vali Billovi prostor, kter\u00fd pot\u0159eboval.<\/div>\n
Nebylo to tak, \u017ee by Tomovi nev\u011b\u0159il; jen pot\u0159ebuje \u010das zvyknout si na jeho p\u0159\u00edtomnost.<\/div>\n
Zat\u00e1hnul z\u00e1v\u011bsy a stulil se do postele, kde si z pe\u0159in vytvo\u0159il vlastn\u00ed hn\u00edzde\u010dko. Bolest v jeho svalech za\u010dala ustupovat okam\u017eit\u011b, kdy\u017e se zavrtal v\u00edce do postele. Upadl do sp\u00e1nku b\u011bhem toho, co bezc\u00edln\u011b p\u0159em\u00fd\u0161lel o tom, jak prom\u011bnit pokoj pro hosty v pokoj pro Toma.<\/p>\n<\/div>\n
autor: RosePhantom<\/strong><\/div>\n
p\u0159eklad: Deni<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
original<\/a><\/div>\n
\n

<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: RosePhantom To kouk\u00e1te, co? :o) No jo… je tady nov\u00fd p\u0159eklad. Pod\u011bkujte za n\u011bj Deni, za\u010dala pro v\u00e1s p\u0159ekl\u00e1dat pov\u00eddku s n\u00e1zvem „Break the Ice“ od autorky RosePhantom. N\u00e1zev je fr\u00e1ze, znamen\u00e1 n\u011bco jako „P\u0159ekonat po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed pot\u00ed\u017ee“ nebo „Prolomit ledy“ nebo<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[526],"tags":[],"class_list":["post-11707","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-break-the-ice"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11707","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=11707"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11707\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=11707"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=11707"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=11707"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}