{"id":11726,"date":"2010-05-07T18:00:00","date_gmt":"2010-05-07T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=11698"},"modified":"2010-05-07T18:00:00","modified_gmt":"2010-05-07T17:00:00","slug":"se-mnou-se-bat-nemusis-24","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/05\/07\/se-mnou-se-bat-nemusis-24\/","title":{"rendered":"Se mnou se b\u00e1t nemus\u00ed\u0161 24."},"content":{"rendered":"
autor: Ainikki
<\/strong><\/div>\n
\"379\"<\/div>\n
<\/div>\n
Tom, kdykoli snil o sv\u00e9m velk\u00e9m p\u0159\u00edpadu u soudu, p\u0159edstavoval si \u00fa\u017easn\u00fd pocit sm\u00edchan\u00fd z kapky nervozity, tro\u0161ky vzru\u0161en\u00ed a velk\u00e9 d\u00e1vky nat\u011b\u0161enosti, proto\u017ee se chyst\u00e1 jeho chv\u00edle, a on bude jednodu\u0161e \u00fa\u017easn\u00fd a z\u00e1\u0159\u00edc\u00ed, a neodejde ze soudn\u00ed s\u00edn\u011b jinak ne\u017e jako v\u00edt\u011bz. A te\u010f to bylo tu, ov\u0161em euforie se n\u011bkde opozdila. Sp\u00ed\u0161 c\u00edtil, \u017ee je mu malinko nevolno, a b\u00e1l se, \u017ee to nezvl\u00e1dne. On ale musel. Pot\u0159eboval to dok\u00e1zat kv\u016fli Billovi. Tohle byla mo\u017enost, jak Brenigovi vr\u00e1tit v\u0161echny ty chv\u00edle, kdy d\u011blal jeho chlapci ze \u017eivota peklo, a on to prost\u011b mus\u00ed prov\u00e9st bez chyby.<\/p>\n<\/div>\n
Sna\u017eil se udr\u017eet alespo\u0148 zd\u00e1n\u00ed klidu, i kdy\u017e by nejrad\u011bji rozru\u0161en\u011b poposed\u00e1val na \u017eidli v soudn\u00ed s\u00edni, kde sed\u011bl a \u010dekal, a\u017e p\u0159edvedou ob\u017ealovan\u00e9ho a p\u0159ijde soudce. P\u0159\u00edpad dostala na starost soudkyn\u011b Mertenz, co\u017e mu docela hr\u00e1lo do karet. Ta \u017eena byla zn\u00e1m\u00e1 t\u00edm, \u017ee velice p\u0159\u00edsn\u011b posuzovala jak\u00e9koli n\u00e1siln\u00e9 trestn\u00e9 \u010diny, tak\u017ee pokud se obhajoba toho star\u00e9ho prasete nevytas\u00ed s n\u011b\u010d\u00edm skute\u010dn\u011b dobr\u00fdm a nep\u0159edpokl\u00e1dan\u00fdm, nebo naopak Tom neud\u011bl\u00e1 n\u011bjakou fat\u00e1ln\u00ed \u0161kol\u00e1ckou chybu, m\u011bl by j\u00edt za m\u0159\u00ed\u017ee na hezkou \u0159\u00e1dku let.  <\/div>\n
Dva str\u00e1\u017en\u00edci v poutech p\u0159iv\u00e1d\u011bli Breniga. Posadili ho na lavici ob\u017ealovan\u00fdch, a Tom se neubr\u00e1nil alespo\u0148 jednomu nen\u00e1vistn\u00e9mu pohledu vyslan\u00e9mu jeho sm\u011brem. D\u00e1vat najevo v\u00edce emoc\u00ed, by nebylo vhodn\u00e9, proto se rad\u011bji u\u017e potom d\u00edval jinam. Po p\u00e1r minut\u00e1ch se otev\u0159ely masivn\u00ed lakovan\u00e9 dve\u0159e a ve\u0161la soudkyn\u011b. V\u0161ichni v s\u00edni se postavili.<\/p>\n<\/div>\n
\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Bill se v jedn\u00e9 z kancel\u00e1\u0159\u00ed budovy soudu ot\u00e1\u010del na velik\u00e9 kancel\u00e1\u0159sk\u00e9 \u017eidli a kom\u00edhal p\u0159i tom nohama ve vzduchu. Nudil se. Nem\u011bl r\u00e1d \u010dek\u00e1n\u00ed. Sl\u00edbil ale Tomovi, \u017ee ho sem poprv\u00e9 doprovod\u00ed, aby ho podpo\u0159il. Ne, \u017ee by snad n\u011bjak pochyboval o tom, \u017ee to zvl\u00e1dne, ale m\u00edrn\u00e1 nervozita mlad\u00e9ho pr\u00e1vn\u00edka byla v posledn\u00edch dnech nep\u0159ehl\u00e9dnuteln\u00e1, a tohle se chlapci zd\u00e1lo jako mali\u010dkost, kterou pro n\u011bj mohl ud\u011blat. Odvahu z\u00fa\u010dastnit se p\u0159\u00edmo zased\u00e1n\u00ed nem\u011bl, ale Tom stejn\u011b \u0159\u00edkal, \u017ee by ho jeho p\u0159\u00edtomnost rozptylovala, proto tedy te\u010f to vy\u010dk\u00e1v\u00e1n\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
S \u017eidl\u00ed se posunul bl\u00ed\u017e ke stolu a hm\u00e1tl na n\u011bj pro stoj\u00e1nek s propiskami. Jednu podruh\u00e9 je za\u010dal vytahovat ven a prohl\u00ed\u017eel si je. Ani netu\u0161il, na jak dlouho ho tahle \u010dinnost zabavila, ne\u017e do m\u00edstnosti kone\u010dn\u011b p\u0159i\u0161el Tom. Bill zvedl hlavu a pusa se mu automaticky rozt\u00e1hla do \u0161irok\u00e9ho \u00fasm\u011bvu. Vysko\u010dil na nohy a hrnul se mu v \u00fastrety.<\/div>\n
\n
„Kone\u010dn\u011b jsi tady. Jak to dopadlo?“ Hlaholil a cht\u011bl ho obejmout, ov\u0161em Tom sv\u00edral v rukou n\u011bjak\u00e9 dokumenty k p\u0159\u00edpadu, tak\u017ee ho rad\u011bji jen kr\u00e1tce l\u00edbnul na tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„No, nev\u00edm,“ \u0159ekl neur\u010dit\u011b a netv\u00e1\u0159il se zrovinka nad\u0161en\u011b. „Pro tebe je ur\u010dit\u011b dobr\u00e1 zpr\u00e1va, \u017ee si zat\u00edm nikdo ne\u017e\u00e1d\u00e1 tvoje sv\u011bdectv\u00ed.“ Bill si nen\u00e1padn\u011b \u00falevn\u011b vyd\u00fdchl, tohle bylo to jedin\u00e9, co mu d\u011blalo nejv\u011bt\u0161\u00ed obavy, necht\u011bl tam b\u00fdt, necht\u011bl ho u\u017e nikdy znovu vid\u011bt, ale nahlas ne\u0159\u00edkal nic a nechal Toma pokra\u010dovat. „Ka\u017edop\u00e1dn\u011b pr\u00e1vn\u00edk toho mrz\u00e1ka si nechal od n\u011bjak\u00e9ho psychiatra vypracovat l\u00e9ka\u0159skou zpr\u00e1vu, \u017ee je ten bastard du\u0161evn\u011b chor\u00fd, tud\u00ed\u017e tak \u00fapln\u011b za svoje jedn\u00e1n\u00ed v\u016f\u010di tob\u011b nemohl, co\u017e by mu zna\u010dn\u011b sn\u00ed\u017eilo trest, a nebo m\u00edsto do v\u011bzen\u00ed, by ho zav\u0159eli jen do n\u011bjak\u00e9ho bl\u00e1zince na l\u00e9\u010den\u00ed.“<\/div>\n
„To je ale nesmysl,“  durdil se proti tomu Bill. „On celou tu dobu v\u011bd\u011bl moc dob\u0159e, co d\u011bl\u00e1.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, v\u00edm,“ uji\u0161\u0165oval ho, \u017ee si je toho v\u011bdom, kdy\u017e chlapec za\u010dal p\u0159ech\u00e1zet po koberci sem a tam, a rozhazovat rukama. Odlo\u017eil slo\u017eky na st\u016fl a p\u0159it\u00e1hl si ho do n\u00e1ru\u010de. „Bu\u010f v klidu. Ohradil jsem se proti tomu a vy\u017e\u00e1dal si nov\u00fd posudek nez\u00e1visl\u00e9ho doktora. Ten ho te\u010f bude 14 dn\u00ed vy\u0161et\u0159ovat, a pak bude nov\u00e9 sly\u0161en\u00ed. Bude to dobr\u00e9, uvid\u00ed\u0161. \u017d\u00e1dn\u00e9 \u0161\u00edlenstv\u00ed mu u\u017e znovu nep\u0159iklepne.“<\/p>\n<\/div>\n
\u2026<\/p>\n<\/div>\n
T\u00fdden, ve kter\u00e9m byli oba nuceni se ve sv\u00fdch my\u0161lenk\u00e1ch zaob\u00edrat soudn\u00edm procesem, jen\u017e byl kone\u010dn\u011b odstartovan\u00fd, se p\u0159ekulil tak rychle, \u017ee si ani jeden z nich nesta\u010dil po\u0159\u00e1dn\u011b v\u0161imnout a byla tu sobota. Tom zaparkoval svoje auto na p\u0159\u00edjezdov\u00e9 cest\u011b ke gar\u00e1\u017ei u mal\u00e9ho venkovsk\u00e9ho domku a s nad\u0161en\u00edm, kter\u00e9 jeho spolujezdec tak \u00fapln\u011b nech\u00e1pal, vylezl ven. Prot\u00e1hl se po cest\u011b a rozhl\u00eddl se kolem. Z\u00e1clona v jednom okn\u011b byla odhrnuta a z okna mu zam\u00e1val ot\u010d\u00edm. Z\u00e1\u0159iv\u011b se na n\u011bj usm\u00e1l a m\u00e1vnul mu zp\u011bt. Byl pln\u00fd optimismu. V\u016fbec si nep\u0159ipou\u0161t\u011bl, \u017ee by se to s m\u00e1mou nem\u011blo urovnat. On stoprocentn\u011b v\u011b\u0159il tomu, \u017ee dne\u0161ek v\u0161echno naprav\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Zato Billovi tahle slep\u00e1  v\u00edra chyb\u011bla. Od r\u00e1na m\u011bl sta\u017een\u00fd \u017ealudek, a dokonce p\u0159ed cestou i jednou zvracel, s \u010d\u00edm\u017e se Tomovi ani rad\u011bji nepochlubil, aby to svoje rozpolo\u017een\u00ed nep\u0159enesl i na n\u011bj. Bylo dob\u0159e, \u017ee se neboj\u00ed, bohat\u011b sta\u010dila jeho nervozita a vyd\u011b\u0161enost. Nav\u00edc m\u011bl je\u0161t\u011b nep\u0159edstavitelnou tr\u00e9mu. Co kdy\u017e se bude v o\u010d\u00edch Simone chovat n\u011bjak nevhodn\u011b, nebo ud\u011bl\u00e1 n\u011bco nevhodn\u00e9ho, co kdy\u017e jeho p\u0159\u00edtomnost tady to cel\u00e9 jenom zhor\u0161\u00ed, ne\u017e aby n\u011bco napravila.<\/p>\n<\/div>\n
C\u00edtil m\u00edrnou slabost v kolenou, kdy\u017e se ze seda\u010dky auta vysoukal na nohy. Tom mu do rukou vrazil d\u00e1rek pro Simone a s\u00e1m nesl velk\u00fd pug\u00e9t kv\u011btin. Pokusil se o \u00fasm\u011bv, kdy\u017e se vchodov\u00e9 dve\u0159e otev\u0159ely a tam st\u00e1li oba jeho rodi\u010de, Simone jen v m\u00edrn\u00fdch rozpac\u00edch post\u00e1vaj\u00edc\u00ed za Gordonem, \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b schovan\u00e1 za jeho t\u011blem, ale vy\u0161lo mu z toho jen k\u0159e\u010dovit\u00e9 \u0161kleben\u00ed. Doufaje, \u017ee si toho nikdo nev\u0161iml, toho rad\u011bji nechal.<\/p>\n<\/div>\n
Oba se nejd\u0159\u00edv p\u0159iv\u00edtali s Tomem. Ot\u010d\u00edm srde\u010dn\u011b s neskr\u00fdvanou radost\u00ed, \u017ee ho vid\u00ed, a matka trochu v\u00e1hav\u011b. Nedok\u00e1zal odhadnout, do jak\u00e9 m\u00edry se je\u0161t\u011b zlob\u00ed. Pokud to ale bylo hodn\u011b, dok\u00e1zala to docela dob\u0159e skr\u00fdvat a chovat se p\u0159inejmen\u0161\u00edm zdvo\u0159ile. Tedy zdvo\u0159ilost to byla rozhodn\u011b v Billov\u011b p\u0159\u00edpad\u011b. Simone si s n\u00edm jen pot\u0159\u00e1sla rukou a chladn\u011b pronesla: „Bu\u010f tu v\u00edt\u00e1n.“ A to bylo v\u0161echno. T\u00e9m\u011b\u0159 se na n\u011bj ani nepod\u00edvala. Zato Gordon ho objal jako star\u00e9ho zn\u00e1m\u00e9ho. Ten jedin\u00fd to cel\u00e9 zachra\u0148oval, proto\u017ee jinak by se Bill u\u017e d\u00e1vno oto\u010dil a zmizel odsud.  <\/div>\n
„V\u0161echno nejlep\u0161\u00ed, mami.“ Tom j\u00ed znovu t\u0159\u00e1sl pravic\u00ed a ol\u00edb\u00e1val tv\u00e1\u0159e, kdy\u017e u\u017e byli v\u0161ichni uvnit\u0159 v dom\u011b. Nakonec j\u00ed vtisknul do rukou kv\u011btiny.<\/div>\n
„Jsou n\u00e1dhern\u00e9. D\u011bkuju.“ P\u0159i\u010dichla si k jednomu z kv\u011bt\u016f r\u016f\u017ee, a pak je p\u0159istr\u010dila Gordonovi. „M\u016f\u017ee\u0161 je d\u00e1t, pros\u00edm, do vody?“ Star\u0161\u00ed mu\u017e jen p\u0159ik\u00fdvl a zmizel s nimi v kuchyni.<\/p>\n<\/div>\n
Te\u010f byla \u0159ada na Billovi. Simone se zatv\u00e1\u0159ila nep\u0159\u00edstupn\u011b, kdy\u017e k n\u00ed chlapec p\u0159istoupil. Nat\u00e1hl k n\u00ed ruku, a kdy\u017e mu ji slab\u011b stiskla, dostal jen p\u0159es sta\u017een\u00e9 hrdlo: „Hodn\u011b zdrav\u00ed.“ A podal j\u00ed bal\u00ed\u010dek zabalen\u00fd v pr\u016fsvitn\u00e9m celof\u00e1nu a ov\u00e1zan\u00fd velkou r\u016f\u017eovou ma\u0161l\u00ed. Uvnit\u0159 byla vid\u011bt spousta drah\u00e9 kosmetiky, a pak bonboni\u00e9ra, kterou m\u011bla \u017eena nejrad\u011bji.<\/div>\n
„To jste nemusel. Nezn\u00e1me se tak dlouho, abyste mi nosil d\u00e1rky.“ Zpra\u017eila ho tak, \u017ee pokud bylo do t\u00e9to chv\u00edle Billovi jen nep\u0159\u00edjemn\u011b, te\u010f m\u011bl pocit, \u017ee nejsp\u00ed\u0161 omdl\u00ed. Tr\u00e1pila ho \u00famysln\u011b. Musela p\u0159eci v\u011bd\u011bt, \u017ee to rozhodn\u011b nen\u00ed d\u00e1rek jen za jeho osobu. Tom by oboje nepobral. Bill ho jen p\u0159edal.<\/div>\n
„Ale j\u00e1\u2026“ Koktnul. I p\u0159es o\u010dividnost to cht\u011bl uv\u00e9st na pravou m\u00edru. Vlo\u017eil se ale do toho Tom.<\/div>\n
„Pokud se bude\u0161 c\u00edtit l\u00edp, kdy\u017e ti \u0159eknu, \u017ee Bill ti nic nedonesl, tak to tak ber. I kdy\u017e neb\u00fdt jeho, tak m\u00e1\u0161 v tom bal\u00edku asi jen oby\u010dejn\u00fd F\u00e1\u010dko, j\u00e1 bych toti\u017e nem\u011bl p\u00e1ru, co vybrat,“ to byla pravda. Bill z v\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti p\u0159ipravil cel\u00fd bal\u00ed\u010dek. Na rozd\u00edl od Toma se toti\u017e v t\u011bchhle v\u011bcech docela s p\u0159ehledem orientoval, „a nepop\u0159e\u0161, \u017ee ty si na tyhle serepeti\u010dky potrp\u00ed\u0161. Byl bych tedy r\u00e1d, kdybys mu sp\u00ed\u0161e pod\u011bkovala, m\u00edsto jakejchkoli jinejch slov.“<\/p>\n<\/div>\n
„D\u011bje se n\u011bco?“ Gordon se vr\u00e1til z kuchyn\u011b a Tomovy kv\u011btiny, um\u00edst\u011bn\u00e9 ji\u017e ve v\u00e1ze, postavil v ob\u00fdv\u00e1ku na stolek.<\/div>\n
„Ne, nic. Vi\u010f, mami?“ Tom pozvedl jedno obo\u010d\u00ed a probodl \u017eenu k\u00e1raj\u00edc\u00edm pohledem. Sice to byla m\u00e1ma, s kterou by se stra\u0161n\u011b r\u00e1d udob\u0159il, a p\u0159\u00e1l by si, aby p\u0159ijala jeho \u017eivot, ov\u0161em pokud tu bude Billa ur\u00e1\u017eet, a chovat se v\u016f\u010di n\u011bmu n\u011bjak \u00fato\u010dn\u011b a nep\u0159\u00e1telsky, tak se rozhodn\u011b postav\u00ed na jeho stranu.<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee ne,“ ujistila s \u00fasm\u011bvem na tv\u00e1\u0159i Gordona, kter\u00e9mu to nap\u011bt\u00ed ov\u0161em neuniklo. „D\u011bkuji v\u00e1m, Bille.“ Procedila mezi zuby, vzala si od n\u011bj bal\u00edk a polo\u017eila ho na k\u0159eslo vedle stolku s kv\u011btinami. Tom Billa povzbudiv\u011b pohladil po z\u00e1dech a pak mu stisknul ruku. P\u0159ipom\u00ednal mu tak, \u017ee je tu s n\u00edm, aby se uklidnil.<\/p>\n<\/div>\n
„Te\u010f, kdy\u017e m\u011b omluv\u00edte, mus\u00edm j\u00edt dova\u0159it ob\u011bd.“ S t\u00edmto vysv\u011btlen\u00edm je opustila.<\/div>\n
„Sedn\u011bte si,“ vyb\u00eddl je Gordon a uk\u00e1zal na pohovku. „D\u00e1te si prozat\u00edm n\u011bco? Pivo?“<\/div>\n
„J\u00e1 pivo,“ hl\u00e1sil Tom.<\/div>\n
„J\u00e1 prozat\u00edm vodu. Pivo a\u017e po j\u00eddle.“ Usm\u00e1l se Bill a Gordon se snad b\u011bhem minutky vracel s objednan\u00fdm pit\u00edm. V\u0161echno p\u0159ed n\u011b postavil a usadil se do druh\u00e9ho voln\u00e9ho k\u0159esla.<\/p>\n<\/div>\n
Atmosf\u00e9ra se bez Simone uvolnila a oni se pustili do dru\u017en\u00e9ho hovoru. Zhruba po p\u016fl hodince se k nim z kuchyn\u011b donesly tlumen\u00e9 nad\u00e1vky.<\/div>\n
„D\u011bje se n\u011bco, mil\u00e1\u010dku?“ K\u0159iknul Gordon, ani\u017e by se obt\u011b\u017eoval zvednout.<\/div>\n
„Jo,“ zahul\u00e1kala Simone v odpov\u011b\u010f, a hned na to se zjevila mezi futry dve\u0159\u00ed propojuj\u00edc\u00edch kuchy\u0148 s ob\u00fdv\u00e1kem, v ruce sv\u00edrala va\u0159e\u010dku. „Neda\u0159\u00ed se mi dochutit om\u00e1\u010dka, a te\u010f jsem ji je\u0161t\u011b ke v\u0161emu p\u0159esolila, jak se tam furt sna\u017e\u00edm n\u011bco p\u0159isyp\u00e1vat.“ Zatv\u00e1\u0159ila se zmu\u010den\u011b. Bylo j\u00ed malinko trapn\u011b. I p\u0159es nesympatie k dne\u0161n\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b, cht\u011bla ud\u011blat n\u011bco dobr\u00e9ho a po\u0159\u00e1dn\u00e9ho, aby se minim\u00e1ln\u011b Tom po \u010dase spr\u00e1vn\u011b najedl. To netu\u0161ila, \u017ee o jeho \u017ealudek je velice dob\u0159e postar\u00e1no u\u017e p\u00e1r t\u00fddn\u016f.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak u\u017e do toho hlavn\u011b nic nep\u0159id\u00e1vej. Tak to jednou sn\u00edme malinko slan\u011bj\u0161\u00ed, no.“ M\u00e1vl nad t\u00edm Gordon rukou, v dobr\u00e9 v\u00ed\u0159e, \u017ee kdy\u017e d\u00e1 najevo, \u017ee to pro n\u011b nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e1 velk\u00e1 tragedie, nebude se t\u00edm Simone rmoutit.<\/div>\n
„Si to po\u010f vochutnat, ty chytrej. Jsem zv\u011bdav\u00e1, jak se na to bude\u0161 tv\u00e1\u0159it.“ Za\u0161ermovala va\u0159e\u010dkou, a pak si zalo\u017eila ruce na prsou.<\/div>\n
„M\u016f\u017eu pomoct?“ Nab\u00eddl se ost\u00fdchav\u011b Bill. Simone jen vyjelo obo\u010d\u00ed n\u011bkam na \u010delo, a ne\u017e to sta\u010dila odm\u00edtnout, chytnul se t\u00e9 my\u0161lenky Tom.<\/div>\n
„Jasn\u011b, mami. Bill skv\u011ble va\u0159\u00ed. Nech ho, a\u0165 se ti na to mrkne.“ \u017dena jen pokr\u010dila rameny.<\/div>\n
„OK.“ \u0158ekla a vr\u00e1tila se zp\u011bt ke spor\u00e1ku.<\/p>\n<\/div>\n
Bill se zvednul, \u017ee p\u016fjde za n\u00ed. „M\u00e1m j\u00edt s tebou?“ Zadr\u017eel ho Tom.<\/div>\n
„Ne, to je v po\u0159\u00e1dku. To zvl\u00e1dnu.“ Usm\u00e1l se chlapec sebev\u011bdom\u011b. Simone p\u0159istihl u toho, jak pr\u00e1v\u011b vytahovala z velk\u00e9ho hrnce knedl\u00edk a p\u0159il\u00edvala do n\u011bj vodu, kter\u00e1 se odpa\u0159ila, aby mohla d\u00e1t va\u0159it dal\u0161\u00ed. Bill si prohl\u00e9dl ten, kter\u00fd byl hotov\u00fd, a hned v\u011bd\u011bl, co by se dalo vylep\u0161it.<\/p>\n<\/div>\n
Simone se u\u017e u\u017e  chystala hodit do vrouc\u00ed vody dal\u0161\u00ed, ale on ji zarazil.<\/div>\n
„Po\u010dkejte moment\u00edk. Nem\u011bla byste n\u011bjakou hladkou ut\u011brku, nebo pl\u00ednu.“<\/div>\n
„To bych m\u011bla.“ P\u0159iznala \u017eena, ani\u017e by tu\u0161ila, na\u010d to. Bill j\u00ed to ale hned ochotn\u011b vysv\u011btlil.<\/div>\n
„V\u00edte, kdy\u017e ten knedl\u00edk zamot\u00e1te do pl\u00edny a d\u00e1te ho va\u0159it v n\u00ed, vypad\u00e1 tak mnohem l\u00edp. Nen\u00ed tak moc slizkej a hlavn\u011b ne hrbolatej.“<\/div>\n
„Aha\u2026“ Prot\u00e1hla Simone odu\u0161evn\u011ble. „Tak j\u00e1 to tedy vyzkou\u0161\u00edm.“ Byla k tomu p\u0159\u00edstupn\u00e1. V tu chv\u00edli j\u00ed bylo jedno, \u017ee se rozhodla, \u017ee nebude m\u00edt toho kluka r\u00e1da. Dal j\u00ed tip, jak n\u011bco zlep\u0161it v kuchyni, a to ona v\u00edtala v\u017edycky. I se svoj\u00ed jinak naprosto protivnou sousedkou, kterou nemohla vyst\u00e1t, se dok\u00e1zala bavit, pokud do\u0161lo na t\u00e9ma va\u0159en\u00ed. „M\u016f\u017eete mi to uk\u00e1zat?“ Podala mu \u010distou ut\u011brku. Chlapec do n\u00ed zru\u010dn\u011b vykynut\u00e9 t\u011bsto zabalil a opatrn\u011b ho vlo\u017eil do vody, p\u0159i\u010dem\u017e oba konce ut\u011brky nechal z hrnce koukat ven.<\/p>\n<\/div>\n
„A te\u010f je\u0161t\u011b ta om\u00e1\u010dka.“ Bill sebral z kuchy\u0148sk\u00e9 linky l\u017e\u00edci, kter\u00e1 se tam v\u00e1lela, a trochu nabral.<\/div>\n
„Po\u010dkejte. J\u00e1 v\u00e1m d\u00e1m \u010distou. S touhle jsem to chutnala j\u00e1.“<\/div>\n
„To je v po\u0159\u00e1dku.“ Ujistil ji Bill. V tomhle nebyl \u017e\u00e1dn\u00e1 upjat\u00e1 citlivka. Kr\u00e1tce tu tro\u0161ku na l\u017e\u00edci pofoukal a pak si ji vlo\u017eil do \u00fast. „M\u00e1te pravdu. Je to dost slan\u00e9.“ Zhodnotil om\u00e1\u010dku, kdy\u017e ji polkl. Simone sv\u011bsila ramena. „Ale nebojte,“ hned ji povzbuzoval, „to naprav\u00edme. P\u0159idal bych do toho ml\u00e9ko a trochu smetany pokud je.“ \u017dena oboje pohotov\u011b vyt\u00e1hla z lednice a p\u0159isunula to chlapci k ruce. „A pak je\u0161t\u011b asi l\u017e\u00edci cukru. Octa to vypad\u00e1, \u017ee je tam dost.“ V\u0161echno pe\u010dliv\u011b prom\u00edchal a pak znovu ochutnal. „Hmm,“ zamru\u010del si pochvaln\u011b, „\u0159ekl bych, \u017ee dobr\u00e9. M\u00e1me j\u00ed tedy asi v\u00edc, ne\u017e jste pl\u00e1novala, ale to snad tolik nevad\u00ed.“ Usm\u00e1l se a Simone, ani\u017e by si to uv\u011bdomila, mu \u00fasm\u011bv vr\u00e1tila, tentokr\u00e1t up\u0159\u00edmn\u00fd bez jak\u00e9koli p\u0159etv\u00e1\u0159ky.<\/div>\n
„M\u016f\u017eu taky?“ Vzala Billovi l\u017e\u00edci z ruky a nabrala si. „Jste v\u00e1\u017en\u011b \u0161ikovn\u00fd. Je to dobr\u00e9. A j\u00e1 se b\u00e1la, \u017ee ji budu moct tak akor\u00e1t vyl\u00edt.“ P\u0159iznala. Poc\u00edtila \u00falevu, \u017ee dnes nebudou jen o such\u00fdch knedl\u00edc\u00edch, p\u0159\u00edpadn\u011b knedl\u00edc\u00edch s vejcem. To by se asi propadla hanbou.<\/div>\n
„Nebl\u00e1zn\u011bte. To by byla \u0161koda. Vlastn\u011b se v\u00e1m povedla, jen to cht\u011blo doladit.“ Bill se p\u0159ito\u010dil k bublaj\u00edc\u00edmu hrnci s knedl\u00edkem a opatrn\u011b ho oto\u010dil.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak, za deset minutek je hotovo. M\u00e1m v\u00e1m pomoct prost\u0159\u00edt st\u016fl, nebo n\u011bco?“<\/div>\n
„Nene, to u n\u00e1s d\u011blaj\u00ed ti, co neva\u0159\u00ed, tak\u017ee t\u00edm pov\u011b\u0159\u00edme Gordona s Tomem.“ Mrkla na n\u011bj, a hned ten p\u0159\u00edkaz taky na ty dva zavolala. „A kde jste se vlastn\u011b nau\u010dil tak dob\u0159e va\u0159it?“ Ani\u017e by se d\u00e1l sna\u017eila o nep\u0159\u00e1telstv\u00ed, pokra\u010dovala v nenucen\u00e9 konverzaci. A vlastn\u011b, kdy\u017e se na to pod\u00edvala trochu rozumn\u011b, na tom klukovi nebylo nic \u0161patn\u00e9ho. Byl mil\u00fd, slu\u0161n\u00fd, sympatick\u00fd a musela uznat, \u017ee i velice pohledn\u00fd. Jen st\u00e1le ta p\u0159edstava partnera pro jej\u00edho syna se j\u00ed trochu p\u0159\u00ed\u010dila. Bylo to hrozn\u011b nov\u00e9 a n\u00e1hl\u00e9. Mo\u017en\u00e1, \u017ee kdyby u\u017e jako matka puber\u0165\u00e1ka v\u011bd\u011bla, \u017ee jej\u00ed dosp\u00edvaj\u00edc\u00ed d\u00edt\u011b nerand\u00ed s d\u011bv\u010daty, ale s chlapci, m\u011bla by mo\u017enost to za ta l\u00e9ta n\u011bjak postupn\u011b vst\u0159ebat. On se j\u00ed ale nikdy nesv\u011b\u0159il, a hlavn\u011b j\u00ed ani nikdy nedal z\u00e1minku k tomu ho podez\u0159\u00edvat, proto\u017ee d\u011bv\u010dat k nim dom\u016f za n\u00edm v\u017edycky chodilo hodn\u011b. Bohu\u017eel, te\u010f j\u00ed u\u017e do\u0161lo, \u017ee nebyly nikdy v\u00edc, ne\u017e jen kamar\u00e1dky.<\/p>\n<\/div>\n
„J\u00e1 se m\u00e1m\u011b v kuchyni motal v podstat\u011b u\u017e jako malej. A pak, kdy\u017e u\u017e jsem trochu povyrostl a bez probl\u00e9mu se dostal na linku, tak jsem j\u00ed pom\u00e1hal s p\u0159\u00edpravou j\u00eddla t\u00e9m\u011b\u0159 denn\u011b. Jednodu\u0161e m\u011b to bavilo.“ Vysv\u011btlil Bill.<\/div>\n
„A te\u010f? Kdy\u017e u\u017e ne\u017eijete s n\u00ed\u2026 chci \u0159\u00edct. Va\u0159\u00edte Tomovi?“ Vypadlo z n\u00ed spont\u00e1nn\u011b. „Nech\u00e1pejte to \u0161patn\u011b,“ rychle dodala, kdy\u017e si uv\u011bdomila, \u017ee j\u00ed do toho z\u0159ejm\u011b nic nen\u00ed. „J\u00e1 jen myslela\u2026“<\/div>\n
„To je v po\u0159\u00e1dku.“ Pomohl j\u00ed Bill z rozpak\u016f. „M\u016f\u017eete se zeptat na cokoli. A ano. Va\u0159\u00edm Tomovi. Dokonce vlastn\u011b, kdy\u017e je \u010das, tak va\u0159\u00edme spolu. Tom se rozhodl n\u011bco m\u00e1lo nau\u010dit, aby to nebylo jen na mn\u011b.“ Prozradil j\u00ed, jak te\u010f funguje jejich dom\u00e1cnost.<\/div>\n
„No tomu se mi ani nechce v\u011b\u0159it.“ Div, \u017ee nespr\u00e1skla ruce. „A j\u00e1, kdy\u017e jsem od n\u011bj ob\u010das cht\u011bla pomoct, tak jsem se j\u00ed nedo\u010dkala ani jednou. Net\u00edhnul k tomu ani trochu, proto jsem nebyla nad\u0161en\u00e1, kdy\u017e se odst\u011bhoval. V\u016fbec jsem si nedovedla p\u0159edstavit, jak se v tomhle ohledu o sebe postar\u00e1. M\u00e1te na n\u011bj velice dobr\u00fd vliv.“ P\u0159ipsala Billovi mal\u00fd bod\u00edk k dobru.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak\u017ee je s v\u00e1mi \u0161\u0165astn\u00fd?“ Zeptala se po krat\u0161\u00ed odmlce.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee je,“ potvrdil j\u00ed to Bill. „Tedy sna\u017e\u00edm se, aby byl.“ Co\u017e byla absolutn\u00ed pravda. Chlapec se uvnit\u0159 sebe rozhodl u\u017e d\u00e1vno, \u017ee bude d\u011blat v\u0161echno, co bude v jeho sil\u00e1ch, aby Tom s n\u00edm byl maxim\u00e1ln\u011b spokojen\u00fd. Byl to jeho velk\u00fd hrdina a zachr\u00e1nce, a on necht\u011bl, aby nikdy ani na vte\u0159inu nezalitoval toho, \u017ee si ho pov\u011bsil na krk.<\/div>\n
„To r\u00e1da sly\u0161\u00edm.“ Zabrumlala si Simone sp\u00ed\u0161e sama pro sebe, a pak pokra\u010dovala v rozhovoru d\u00e1l. A proto\u017ee v dohledu nebyl nikdo, kdo by jej\u00ed \u0159e\u010di st\u00e1\u010del spr\u00e1vn\u00fdm sm\u011brem, \u010di ji n\u011bjak taktn\u011b upozornil, \u017ee o tomhle a tamtom nen\u00ed vhodn\u00e9 mluvit, vypt\u00e1vala se na cokoli, co j\u00ed pr\u00e1v\u011b p\u0159i\u0161lo na jazyk. Byla to zv\u011bdav\u00e1 \u017eensk\u00e1 a hlavn\u011b extr\u00e9mn\u011b pe\u010duj\u00edc\u00ed matka, kter\u00e1 si podv\u011bdom\u011b d\u011blala obr\u00e1zek o tom, kdo ukradl srdce jej\u00edho chlape\u010dka. Bill ji ale ch\u00e1pal a byl maxim\u00e1ln\u011b vst\u0159\u00edcn\u00fd. Ochotn\u011b odpov\u00eddal na ka\u017edou ot\u00e1zku, u\u017e jen kv\u016fli tomu, \u017ee j\u00edzlivost a \u00fato\u010dnost vyprchala, a Simone s n\u00edm mluvila v p\u0159\u00e1telsk\u00e9m duchu. Dok\u00e1zal se uvolnit a p\u0159estal z n\u00ed m\u00edt strach.<\/p>\n<\/div>\n
„A co va\u0161e maminka? Jak ta zvl\u00e1dala, kdy\u017e jste se od n\u00ed odst\u011bhoval? Z toho, co jste \u0159\u00edkal, ch\u00e1pu, \u017ee m\u00e1te velice p\u011bkn\u00fd vztah. A u\u017e vid\u011bla na\u0161eho Toma?“ Ob\u010das, kdy\u017e se dostala do r\u00e1\u017ee, chrlila ze sebe jednu v\u011btu za druhou a nebyla k zastaven\u00ed.<\/div>\n
„No v\u00edte,“ Bill p\u0159e\u0161l\u00e1pl z jedn\u00e9 nohy na druhou a skousl si ret. „Sp\u00ed\u0161 m\u011bli,“ p\u00edpnul. „Ona um\u0159ela, kdy\u017e mi bylo 16.“<\/div>\n
„Oh, promi\u0148te.“ Simone si p\u0159ipl\u00e1cla ruku na pusu a chv\u00edli z\u016fstala on\u011bm\u011bl\u00e1. Na tyhle informace b\u00fdvala p\u0159ecitliv\u011bl\u00e1. Hned j\u00ed na mysli vytanula p\u0159edstava, jak jen to neboh\u00e9 d\u00edt\u011b muselo m\u00edt t\u011b\u017ek\u00fd \u017eivot a bylo j\u00ed Billa najednou d\u011bsn\u011b l\u00edto. „To m\u011b mrz\u00ed. J\u00e1\u2026 omlouv\u00e1m se.“<\/div>\n
„To je v po\u0159\u00e1dku. Nev\u011bd\u011bla jste to.“<\/p>\n<\/div>\n
„Tak jak? U\u017e budete nosit na st\u016fl? My m\u00e1me hotovo a um\u00edr\u00e1me hlady.“ Vpadnul jim do kuchyn\u011b Gordon. Pr\u00e1v\u011b v\u010das. Oba tak mohli nechat to citliv\u00e9 t\u00e9ma stranou. Bill pomohl Simone nanosit j\u00eddlo na st\u016fl, a pak u\u017e v\u0161ichni spokojen\u011b jedli, a p\u0159i tom si pov\u00eddali. Tom se nesta\u010dil divit tomu, jak m\u00e1ma oto\u010dila. A\u0165 u\u017e se v t\u00e9 kuchyni stalo cokoli, byl r\u00e1d, \u017ee se to stalo, proto\u017ee to vypadalo, \u017ee m\u00e1ma za\u010d\u00edn\u00e1 b\u00fdt v po\u0159\u00e1dku, a maxim\u00e1ln\u011b srovnan\u00e1 s jeho orientac\u00ed, a hlavn\u011b s Billem.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Ainikki<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Ainikki Tom, kdykoli snil o sv\u00e9m velk\u00e9m p\u0159\u00edpadu u soudu, p\u0159edstavoval si \u00fa\u017easn\u00fd pocit sm\u00edchan\u00fd z kapky nervozity, tro\u0161ky vzru\u0161en\u00ed a velk\u00e9 d\u00e1vky nat\u011b\u0161enosti, proto\u017ee se chyst\u00e1 jeho chv\u00edle, a on bude jednodu\u0161e \u00fa\u017easn\u00fd a z\u00e1\u0159\u00edc\u00ed, a neodejde ze soudn\u00ed s\u00edn\u011b jinak<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[309],"tags":[],"class_list":["post-11726","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-se-mnou-se-bat-nemusis"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11726","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=11726"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11726\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=11726"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=11726"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=11726"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}