{"id":11758,"date":"2010-05-03T18:00:00","date_gmt":"2010-05-03T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=11730"},"modified":"2010-05-03T18:00:00","modified_gmt":"2010-05-03T17:00:00","slug":"tell-me-something-i-don-t-know-5","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/05\/03\/tell-me-something-i-don-t-know-5\/","title":{"rendered":"Tell me something I don’t know! 5."},"content":{"rendered":"
autor: Bubbly<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Billovo lan\u00ed t\u011blo se pod m\u00fdm sv\u00edjelo jako had pod n\u00e1valem neukojiteln\u00e9ho cht\u00ed\u010de a nikdy nekon\u010d\u00edc\u00ed slasti. M\u00fdm u\u0161\u00edm zn\u011blo lahodn\u011b jeho st\u00e9n\u00e1n\u00ed a vzdych\u00e1n\u00ed m\u00e9ho jm\u00e9na. Hladil jsem rozp\u00e1len\u00fdmi dlan\u011bmi cel\u00e9 jeho t\u011blo, zat\u00edmco jsem se v n\u011bm topil. L\u00edbal jsem jeho porcel\u00e1nov\u00fd krk, zat\u00edmco mi zat\u00ednal nehty do k\u016f\u017ee na z\u00e1dech. Zakl\u00e1n\u011bl hlavu a proh\u00fdbal p\u00e1te\u0159 jako spokojen\u00e1 ko\u010dka. A kdy\u017e hlasit\u011b vyk\u0159ikl a cel\u00fd se napnul pod lavinou orgasmu, byl jsem spokojen\u00fd s\u00e1m se sebou. Znovu jsem ho dok\u00e1zal z\u00edskat jenom n\u011bkolika lacin\u00fdmi dotyky, zat\u00edmco on marn\u011b bojoval o to, aby dostal na lopatky m\u011b. Nikdy se mu to nepoda\u0159\u00ed. Miluju jeho t\u011blo, miluju jeho sam\u00e9ho.<\/div>\n
„Miluju t\u011b,“ za\u0161eptal mi Bill, kdy\u017e jsme vedle sebe le\u017eeli na posteli a on si pohr\u00e1val s m\u00fdmi prsty. P\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl mi nehty po dlan\u00edch a vypadal zamy\u0161len\u011b.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm,“ odpov\u011bd\u011bl jsem a pol\u00edbil ho zezadu na krk. „Stejn\u011b tak j\u00e1 miluju tebe.“ Op\u0159el jsem si hlavu o loket a sledoval jsem profil jeho dokonal\u00e9ho obli\u010deje.<\/div>\n
Bill propletl svoje prsty s m\u00fdmi a hlasit\u011b vydechl. Nemluvil jsem, ale v\u011bd\u011bl jsem, \u017ee on chce n\u011bco \u0159\u00edct. D\u00edval jsem se na n\u011bho a \u010dekal, jestli za\u010dne s\u00e1m.<\/div>\n
Chv\u00edli to trvalo, ale nakonec se z jeho hrdla ozval jeho hlas.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, \u017ee je to uzav\u0159en\u00e9 t\u00e9ma, ale co kdy\u017e Katja\u2026“ Nechal svou my\u0161lenku vyplynout do pr\u00e1zdna a za\u010dal uva\u017eovat o nov\u00e9. „Dok\u00e1zal bys beze m\u011b b\u00fdt?“<\/div>\n
Neodpov\u011bd\u011bl jsem hned. Nech\u00e1val jsem si tu ot\u00e1zku proj\u00edt hlavou, a\u010dkoliv odpov\u011b\u010f byla jasn\u00e1 hned pot\u00e9, co ten dotaz vy\u0159kl. „Ne.“<\/div>\n
Oto\u010dil se ke mn\u011b. „Nedok\u00e1zal bys \u017e\u00edt beze m\u011b, nebo bez m\u00fdho t\u011bla?“ zeptal se jinak.<\/div>\n
Usm\u00e1l jsem se. „Bille, miluju tvoje t\u011blo, proto\u017ee pat\u0159\u00ed k tob\u011b. Je tvoj\u00ed sou\u010d\u00e1st\u00ed a ty jsi prost\u011b n\u011bco, bez \u010deho bych se u\u017e neobe\u0161el.“<\/div>\n
\n
<\/div>\n
Bill se zd\u00e1l spokojen\u00fd s moj\u00ed odpov\u011bd\u00ed a oto\u010dil se ke mn\u011b \u010delem cel\u00fd. Schoulil se do \u010dernovlas\u00e9ho klub\u00ed\u010dka, zav\u0159el o\u010di a potichu zavrn\u011bl. Netrvalo to dlouho a sly\u0161el jsem, jak klidn\u011b oddychuje v ni\u010d\u00edm neru\u0161en\u00e9m sp\u00e1nku. J\u00e1 jsem nedok\u00e1zal hned usnout, je\u0161t\u011b jsem musel p\u0159em\u00fd\u0161let. P\u0159em\u00fd\u0161lel jsem o Katje, jestli o t\u00e9 jist\u00e9 v\u011bci \u0159ekla Mathiasovi. Pokud ne, nejl\u00edp pro m\u011b a pro Billa, ale pokud jo, je to pr\u016f\u0161vih. Dokud by to v\u011bd\u011bl jen Mathias, dalo by se s t\u00edm je\u0161t\u011b n\u011bco d\u011blat, ale jeliko\u017e on je mluvka, za\u010d\u00edn\u00e1 se n\u00e1m rozt\u00e1\u010det koloto\u010d ud\u00e1lost\u00ed, kter\u00fdm prost\u011b nedok\u00e1\u017eeme \u010delit. Z\u00edtra budu muset za Katjou zaj\u00edt a promluvit si s n\u00ed. Douf\u00e1m, \u017ee u\u017e nen\u00ed pozd\u011b.<\/div>\n
Bill se pod moj\u00ed rukou zavrt\u011bl. Pevn\u011bji jsem ho objal a p\u0159itiskl jeho t\u011blo k sob\u011b. P\u0159ehodil jsem p\u0159es n\u00e1s teplou deku a je\u0161t\u011b chv\u00edli jsem pozoroval jeho n\u011b\u017en\u00fd obli\u010dej\u00edk, dokud i na m\u011b nepadla \u00fanava. Nechal jsem v\u0161echny svoje my\u0161lenky uplynout a klidn\u011b jsem usnul.<\/p>\n<\/div>\n
R\u00e1no v\u0161echno prob\u00edhalo jako norm\u00e1ln\u011b, ne\u0159ekl jsem Billovi, \u017ee si chci j\u00edt promluvit s Katjou. Pro\u010d? Proto\u017ee by za\u010dala vy\u0161ilovat, \u017ee neum\u00edm jednat s holkama a tak d\u00e1le. Jen\u017ee on nezn\u00e1 Katju tak dob\u0159e jako j\u00e1. Um\u00ed bejt stejn\u011b drsn\u00e1, jako deset chlap\u016f a na hol\u010di\u010d\u00ed m\u00f3resy nem\u00e1 \u010das.<\/div>\n
Nechal jsem to plavat. V klidu jsem se s Billem nasn\u00eddal a pak jsem prost\u011b vyrazil do m\u011bsta, jako\u017ee si pot\u0159ebuju n\u011bco za\u0159\u00eddit. Bill se neptal, co\u017e bylo moje \u0161t\u011bst\u00ed. Sedl si ke klav\u00edru, kter\u00fd stoj\u00ed v rohu v ob\u00fdvac\u00edm pokoji, a potichu za\u010dal \u0165ukat do kl\u00e1ves n\u011bjakou, m\u011b nezn\u00e1mou, melodii. Nechal jsem ho s jeho pocity a vypa\u0159il se.<\/div>\n
Kdy\u017e jsem dorazil a\u017e p\u0159ed dve\u0159e bytu, kde Katja bydlela s Mathiasem a jejich m\u00e1mou, vypadalo to, \u017ee na m\u011b \u010dek\u00e1. Nestihnul jsem ani zaklepat a u\u017e byly dve\u0159e doko\u0159\u00e1n.<\/div>\n
„\u010cau,“ pozdravil jsem, ke sv\u00fdmu p\u0159ekvapen\u00ed docela klidn\u011b. „\u010cek\u00e1\u0161 m\u011b?“<\/div>\n
„Ne,“ odv\u011btila m\u00edsto pozdravu. „Jen jsem t\u011b vid\u011bla p\u0159ich\u00e1zet a mohlo m\u011b napadnout, \u017ee jde\u0161 zrovna sem. M\u00e1m zavolat Mathiase?“<\/div>\n
Zavrt\u011bl jsem hlavou. „S n\u00edm mluvit nechci. Ale s tebou.“<\/div>\n
„Se mnou?“ zvedla obo\u010d\u00ed. „A o co jde?“<\/div>\n
Rozhl\u00eddnul jsem se. „M\u016f\u017eu d\u00e1l? Nemysl\u00edm, \u017ee je to vhodn\u00fd t\u00e9ma k \u0159e\u0161en\u00ed na chodb\u011b.“<\/div>\n
Uhnula mi beze slova ze dve\u0159\u00ed a tak jsem \u0161el dovnit\u0159. Jeliko\u017e v ob\u00fdv\u00e1ku sed\u011bl Mathias, kter\u00fd si m\u011b mimochodem ani nev\u0161imnul, proto\u017ee byl pat\u0159i\u010dn\u011b zanepr\u00e1zdn\u011bn videohrou, sedli jsme si v kuchyni k mal\u00e9mu j\u00eddeln\u00edmu stolu.<\/div>\n
„N\u011bco k pit\u00ed?“ zeptala se m\u011b Katja.<\/div>\n
„Ne, bude to rychlovka.“<\/div>\n
Sedla si proti mn\u011b a nohy si slo\u017eila pod sebe. „Tak to vyklop.“<\/div>\n
Nadechnul jsem se a zti\u0161il hlas. Ne snad, \u017ee by n\u00e1s Mathias mohl sly\u0161et p\u0159es tu v\u0159avu z televize, ale co kdyby se n\u00e1hodou vkradl nen\u00e1padn\u011b za dve\u0159e? Asi t\u011b\u017eko bych to potom vysv\u011btloval, pokud to on je\u0161t\u011b nev\u00ed.<\/div>\n
„Jde o to, cos vid\u011bla,“ za\u010dal jsem nejist\u011b. Dost blb\u011b se mi o tom mluvilo, ale n\u011bjak se to vy\u0159e\u0161it muselo.<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161 tebe a Billa?“ zeptala se, ne\u017e jsem stihl cokoliv \u0159\u00edct. „Pokud ti jde o to, komu jsem to stihla \u0159\u00edct, tak to nikdo nev\u00ed. Nechala jsem si to pro sebe.“<\/div>\n
„Pro\u010d?“ zeptal jsem se, a\u010dkoliv to nebyla vhodn\u00e1 ot\u00e1zka.<\/div>\n
U\u0161kl\u00edbla se. „Copak nejsme k\u00e1mo\u0161i, Tome?“<\/div>\n
„To jo, ale\u2026“<\/div>\n
„\u017d\u00e1dn\u00fd ale,“ sko\u010dila mi zase do \u0159e\u010di. „Prost\u011b na to zapome\u0148. Vyt\u00e1hnu to, a\u017e m\u011b nasere\u0161,“ zasm\u00e1la se.<\/div>\n
Klesla mi ramena. „Bezva, to se m\u00e1m na co t\u011b\u0161it.“<\/div>\n
Katjin\u00fdmi rameny je\u0161t\u011b p\u00e1rkr\u00e1t za\u0161kubal sm\u00edch a pak jsem jenom vy\u0161el ze dve\u0159\u00ed. Z\u00e1v\u011br tohohle dne je jasn\u00fd – nen\u00ed co \u0159e\u0161it, bou\u0159ka je na n\u011bjakou dobu za\u017eehn\u00e1na. Pomal\u00fdm krokem jsem se vracel zp\u00e1tky dom\u016f a je\u0161t\u011b jsem o tom p\u0159em\u00fd\u0161lel. Dokud tohle tajemstv\u00ed bude jenom u Katji, bude v bezpe\u010d\u00ed. Jakmile vykoukne, je to norm\u00e1ln\u011b v prdeli.<\/div>\n
Netu\u0161il jsem, \u017ee se fakt cour\u00e1m, proto jsem byl p\u0159ekvapen\u00fd, kdy\u017e jsem se dostal dom\u016f a\u017e k ob\u011bdu. Bill u\u017e p\u0159ech\u00e1zel po kuchyni, z tal\u00ed\u0159\u016f na stole se kou\u0159ilo. Potichu jsem vklouzl do kuchyn\u011b a nezpozorov\u00e1n jsem Billa objal kolem pasu. Nadsko\u010dil leknut\u00edm a oto\u010dil se, aby m\u011b mohl n\u011b\u017en\u011b pra\u0161tit po temeni hlavy a pak m\u011b na to sam\u00e9 m\u00edsto pol\u00edbit.<\/div>\n
„\u010cek\u00e1m tady na tebe u\u017e takovou dobu,“ zamra\u010dil se ura\u017een\u011b.<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se, vy\u0159izov\u00e1n\u00ed se prot\u00e1hlo,“ nahodil jsem ps\u00ed pohled, abych si ho omotal kolem prstu. Zabralo to p\u0159esn\u011b, jak jsem o\u010dek\u00e1val. Bill se pousm\u00e1l a zasedl k j\u00eddlu. Usadil jsem se proti n\u011bmu a s chut\u00ed jsem se pustil do ob\u011bda.<\/div>\n
N\u011bkolik minut jsme jedli ml\u010dky. A\u017e po chv\u00edli se br\u00e1\u0161ka rozhodl to ticho p\u0159eru\u0161it.<\/div>\n
„Co jsi byl vlastn\u011b za\u0159\u00eddit?“ zeptal se nejist\u011b, a p\u0159itom o\u010dima zaujat\u011b zkoumal svou porci r\u00fd\u017ee.<\/div>\n
Polkl jsem a pod\u00edval se na n\u011bj.<\/div>\n
„N\u011bco kv\u016fli autu,“ odpov\u011bd\u011bl jsem vyh\u00fdbav\u011b a str\u010dil si dal\u0161\u00ed sousto do pusy. Tentokr\u00e1t Bill zvedl o\u010di a polo\u017eil vidli\u010dku.<\/div>\n
„Kec\u00e1\u0161, Tome. Pozn\u00e1m, kdy\u017e mi ne\u0159\u00edk\u00e1\u0161 pravdu.“<\/div>\n
„Bille, d\u011bl\u00e1\u0161, jako kdyby ti lhal o tom, \u017ee za chv\u00edli nastane konec sv\u011bta.“<\/div>\n
Bill se lokty op\u0159el o st\u016fl a naklonil hlavu. U\u017e jenom v jeho pohybech bylo vid\u011bt, jak ho \u0161tve, kdy\u017e mu ne\u0159\u00edk\u00e1m to, co se doopravdy stalo. Ale j\u00e1 jsem o tom necht\u011bl mluvit, proto\u017ee u\u017e to p\u0159ece nebylo d\u016fle\u017eit\u00e9. Prozat\u00edm. „Nech to plavat, nez\u00e1le\u017e\u00ed na tom.“<\/div>\n
„Ale mn\u011b ano.“<\/div>\n
Pod\u00edval jsem se mu do o\u010d\u00ed. Tv\u00e1\u0159il se klidn\u011b, ale v jeho pohledu bylo n\u011bco, co se bl\u00edzce podobalo vzteku. Necht\u011bl jsem ho zbyte\u010dn\u011b na\u0161tvat, ale ani jsem necht\u011bl \u0159e\u0161it to, \u017ee jsem byl za Katjou, aby pro m\u011b ud\u011blala mali\u010dkost. Nav\u00edc, kdybych to \u0159ekl takhle, Bill by si to vylo\u017eil po sv\u00e9m a tad\u00e1 – probl\u00e9m je na sv\u011bt\u011b a p\u016fjde jen t\u011b\u017eko \u0159e\u0161it.<\/div>\n
„Byl jsem za Mathiasem,“ vy\u0159e\u0161il jsem to.<\/div>\n
„Aha,“ \u0159ekl a u\u017e se na nic neptal.<\/div>\n
Znal jsem Billa l\u00edp, ne\u017e on znal s\u00e1m sebe. Sta\u010dilo m\u00e1lo, aby se u\u017e na nic neptal. Nikdy ho nezaj\u00edmaly v\u011bci, kter\u00fd jsem vyv\u00e1d\u011bl venku s k\u00e1mo\u0161ema. Ne\u0159e\u0161il to. Jeho zaj\u00edmala m\u00f3da, hudba a j\u00e1 nev\u00edm, co v\u0161echno je\u0161t\u011b. A v neposledn\u00ed \u0159ad\u011b jsem ho zaj\u00edmal j\u00e1, co\u017e bylo v\u00edc ne\u017e uspokojiv\u00e9.<\/div>\n
Pozoroval jsem ho, jak doj\u00edd\u00e1. U\u017e nevypadal zara\u017een\u011b, nebo na\u0161tvan\u011b. Tv\u00e1\u0159il se norm\u00e1ln\u011b. Tv\u00e1\u0159il se prost\u011b jako norm\u00e1ln\u00ed Bill. To m\u011b uklidnilo, proto\u017ee to znamenalo, \u017ee \u017e\u00e1dn\u00e9 dal\u0161\u00ed ot\u00e1zky u\u017e nebudou. V klidu jsem taky dojedl, odnesl tal\u00ed\u0159 do my\u010dky a nat\u00e1hl se na gau\u010d v ob\u00fdv\u00e1ku. A kdy\u017e se b\u011bhem n\u011bkolika minut objevil Bill, ochotn\u00fd se mazlit, pochopil jsem, \u017ee v\u0161echno je tak, jak m\u00e1 b\u00fdt.<\/p>\n<\/div>\n
Spokojen\u011b si na m\u011b lehl. Jeho mu\u0161\u00ed v\u00e1ha se mnou v\u016fbec nehnula. Jen jsem ho objal kolem ramen a on m\u011b pol\u00edbil do d\u016flku za uchem.<\/div>\n
„U\u017e jsem ti dneska \u0159\u00edkal, \u017ee t\u011b miluju?“ zavrn\u011bl mi do ucha.<\/div>\n
Usm\u00e1l jsem se. „Dneska je\u0161t\u011b ne. Naposledy v\u010dera v noci hned potom, co jsi hlasit\u011b vzdychal moje jm\u00e9no,“ za\u010dal jsem ho provokovat.<\/div>\n
„Tome,“ zak\u0148oural a st\u00e1hl obo\u010d\u00ed. „Jednou bych ti to p\u0159\u00e1l pro\u017e\u00edt. Mysl\u00edm, \u017ee bys vzdychal snad je\u0161t\u011b v\u00edc ne\u017e j\u00e1. Proto\u017ee to je doslova mu\u010den\u00ed.“<\/div>\n
„Ale pros\u00edm t\u011b,“ po\u0161imral jsem ho na tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
Bill se pousm\u00e1l a polo\u017eil mi hlavu na rameno. Prsty mi obkresloval kole\u010dka na hrudn\u00edku. Hladil jsem ho ve vlasech a vn\u00edmal jsem, jak mu pod k\u016f\u017e\u00ed tlu\u010de srdce. A v tu chv\u00edli m\u011b napadlo, \u017ee je to to nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed, co jsem kdy mohl c\u00edtit\u2026<\/p>\n<\/div>\n
autor: Bubbly<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Bubbly Billovo lan\u00ed t\u011blo se pod m\u00fdm sv\u00edjelo jako had pod n\u00e1valem neukojiteln\u00e9ho cht\u00ed\u010de a nikdy nekon\u010d\u00edc\u00ed slasti. M\u00fdm u\u0161\u00edm zn\u011blo lahodn\u011b jeho st\u00e9n\u00e1n\u00ed a vzdych\u00e1n\u00ed m\u00e9ho jm\u00e9na. Hladil jsem rozp\u00e1len\u00fdmi dlan\u011bmi cel\u00e9 jeho t\u011blo, zat\u00edmco jsem se v n\u011bm topil.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[438],"tags":[],"class_list":["post-11758","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-tell-me-something-i-don-t-know"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11758","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=11758"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11758\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=11758"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=11758"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=11758"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}