{"id":11774,"date":"2010-05-01T17:00:00","date_gmt":"2010-05-01T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=11746"},"modified":"2010-05-01T17:00:00","modified_gmt":"2010-05-01T16:00:00","slug":"zivot-dvojcat-jak-to-vsechno-zacalo-1","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/05\/01\/zivot-dvojcat-jak-to-vsechno-zacalo-1\/","title":{"rendered":"\u017divot dvoj\u010dat – Jak to v\u0161echno za\u010dalo 1."},"content":{"rendered":"
autor: Nameless Lady<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Byl den, jako ka\u017ed\u00fd  jin\u00fd. Nebo sp\u00ed\u0161 noc. Kluci se pr\u00e1v\u011b vr\u00e1tili z p\u0159ed\u00e1v\u00e1n\u00ed jak\u00fdchsi cen. Ne, nebyli nominovan\u00ed ani nevyhr\u00e1li \u017e\u00e1dnou cenu, pouze vystupovali se svoj\u00ed nejnov\u011bj\u0161\u00ed p\u00edsn\u00ed. Na aftershow party z\u016fstali se sv\u00fdmi slavn\u00fdmi „p\u0159\u00e1teli“ docela dlouho. Bavili se, to se ned\u00e1 zap\u0159\u00edt, jen\u017ee Bill u\u017e byl unaven\u00fd z toho, jak se mus\u00ed po\u0159\u00e1d p\u0159ed n\u011bk\u00fdm p\u0159etva\u0159ovat a hr\u00e1t si na jeho nejlep\u0161\u00edho kamar\u00e1da jenom proto, aby z toho nebyla n\u011bjak\u00e1 af\u00e9ra.<\/div>\n
Nakonec se rozlou\u010dili s p\u00e1r lidmi, nasedli do aut a odjeli ka\u017ed\u00fd k sob\u011b dom\u016f. S Tomem si pop\u0159\u00e1li jen dobrou noc a ka\u017ed\u00fd zalezli do sv\u00e9ho pokoje.<\/p>\n<\/div>\n
Bill te\u010f le\u017eel na posteli s rukama za hlavou a p\u0159em\u00fd\u0161lel. Bylo mu celkem smutno, ale za Tomem ne\u0161el. Necht\u011bl ho otravovat. Ur\u010dit\u011b u\u017e sp\u00ed.<\/div>\n
Jen\u017ee Tom nespal. Le\u017eel na posteli v \u00fapln\u011b stejn\u00e9 poloze jako jeho br\u00e1\u0161ka a civ\u011bl do stropu. Nejrad\u011bji by je\u0161t\u011b n\u011bkde slavil, ale nemohl nechat Billa jet samotn\u00e9ho v noci dom\u016f. Po t\u00e9 nehod\u011b m\u00e1 o n\u011bho je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed strach, ne\u017e m\u011bl kdy p\u0159edt\u00edm. A proto, kdy\u017e to jde, jezd\u00ed v\u0161ude s n\u00edm.<\/div>\n
A te\u010f le\u017e\u00ed v tmav\u00e9m pokoji a p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed. Ani vlastn\u011b nev\u00ed o \u010dem. My\u0161lenky se mu voln\u011b toulaj\u00ed hlavou a on se jim nijak nebr\u00e1n\u00ed. Znova si p\u0159ehr\u00e1v\u00e1 dne\u0161n\u00ed vystoupen\u00ed a hled\u00e1 chyby, kter\u00e9 by m\u011bl on nebo kdokoli jin\u00fd z kapely do p\u0159\u00ed\u0161t\u00edho koncertu vychytat. Na nic ale nem\u016f\u017ee p\u0159ij\u00edt. Zd\u00e1 se, \u017ee to bylo v\u00edc ne\u017e perfektn\u00ed. No, a\u017e na ten fakt, \u017ee Bill cestou na stage zakopl na t\u011bch sv\u00fdch podpatc\u00edch a do sv\u011btel reflektor\u016f tak\u0159ka dolet\u011bl, na\u0161t\u011bst\u00ed to v\u010das vyrovnal a nesvalil se na p\u00f3dium jako \u017eab\u00e1k. Georg se tak chechtal, \u017ee skoro zapomn\u011bl hr\u00e1t a Gustav ze za\u010d\u00e1tku popletl p\u00e1r not, jinak se ale nic nestalo a div\u00e1ci si ni\u010deho nev\u0161imli. Je\u010deli tak siln\u011b, \u017ee kluci nemohli ani promluvit. U\u017e se to d\u011bje dost dlouho a oni by si na to mohli zvyknout, ale poka\u017ed\u00e9, kdy se tohle stane, v\u0161ichni z toho maj\u00ed druh\u00e9 V\u00e1noce. <\/div>\n
\n
<\/div>\n
Bill se p\u0159evaloval v pe\u0159in\u00e1ch a zaboha nemohl zabrat. Nev\u011bd\u011bl, co se to d\u011bje, v\u017edycky p\u0159ece lehne a do p\u011bti minut je v limbu, a dnes nic. Je tolik unaven\u00fd, p\u0159esto mus\u00ed m\u00edt po\u0159\u00e1d otev\u0159en\u00e9 o\u010di a koukat z okna do tmy. A to z\u00edtra, vlastn\u011b u\u017e dnes, mus\u00ed vst\u00e1vat v sedm r\u00e1no a j\u00edt s celou kapelou na focen\u00ed a rozhovor. Jeho bud\u00edk na no\u010dn\u00edm stolku pr\u00e1v\u011b bliknul. Bill oto\u010dil hlavu, aby vid\u011bl, kolik je hodin. \u010cty\u0159i r\u00e1no, no to je skv\u011bl\u00e9, r\u00e1no si bude muset d\u00e1t dvojitou vrstvu make-upu, aby zakryl ty stra\u0161liv\u00e9 kruhy pod o\u010dima. V hlav\u011b mu po\u0159\u00e1d hu\u010del potlesk a jekot davu, kter\u00fd p\u0159i\u0161el do velik\u00e9 sportovn\u00ed haly na p\u0159ed\u00e1v\u00e1n\u00ed cen nejlep\u0161\u00edm sportovc\u016fm jen kv\u016fli nim, kv\u016fli Tokio Hotel. Musel se pousm\u00e1t. Miluje svoje fanou\u0161ky. V\u017edycky, kdy\u017e u\u017e nem\u00e1 s\u00edlu a mysl\u00ed si, \u017ee to prost\u011b nezvl\u00e1dne, pr\u00e1v\u011b oni mu zase vlij\u00ed krev do \u017eil a vr\u00e1t\u00ed \u00fasm\u011bv na rty. Kdyby jich nebylo, u\u017e by toho v\u0161eho asi d\u00e1vno nechal. Kdyby nebylo fanou\u0161k\u016f, zp\u00edval by si mo\u017en\u00e1 akor\u00e1t tak ve spr\u0161e.<\/div>\n
N\u00e1sil\u00edm zav\u0159el o\u010di a sna\u017eil se na nic nemyslet. Ze v\u0161eho nejv\u00edc cht\u011bl usnout, necht\u011bl p\u0159ece tak moc, jen p\u00e1r hodin nezbytn\u00e9ho sp\u00e1nku. Ale dnes se ho asi nedo\u010dk\u00e1.<\/p>\n<\/div>\n
Oba brat\u0159i se p\u0159evalovali ve sv\u00fdch postel\u00edch a\u017e do r\u00e1na. Kdy\u017e Billovi zazvonil bud\u00edk, bylo to pro n\u011bj jako vysvobozen\u00ed. A\u010d nerad, ale vstal Tom taky a \u0161el si nachystat sn\u00eddani. V kuchyni nikdo nebyl. Bylo mu to trochu divn\u00e9, Bill p\u0159ece vst\u00e1v\u00e1 mnohem d\u0159\u00edv ne\u017e on. Ale jakmile se oto\u010dil, m\u00e1lem se polil kafem, kter\u00e9 si nesl. Jeho bratr sed\u011bl u stolu s takov\u00fdm zvl\u00e1\u0161tn\u00edm v\u00fdrazem na tv\u00e1\u0159i a podp\u00edral si hlavu rukou.<\/div>\n
„Co tu d\u011bl\u00e1\u0161?“ vypadlo z Toma a svalil se na \u017eidli naproti. Bill jen pokr\u010dil rameny a povzdechl si.<\/div>\n
„Stalo se n\u011bco?“ vyzv\u00eddal d\u00e1l. Ten Bill\u016fv v\u00fdraz mu nedal sp\u00e1t.<\/div>\n
„Celou noc jsem nezamhou\u0159il o\u010di\u2026“ odpov\u011bd\u011bl a z\u00edvnul.<\/div>\n
„To j\u00e1 taky ne, musel jsem po\u0159\u00e1d p\u0159em\u00fd\u0161let, ale ani nev\u00edm, o \u010dem.“ \u0158ekl Tom zamy\u0161len\u011b a pak se pousm\u00e1l. Bill na to jen k\u00fdvnul a zvedl se od stolu.<\/div>\n
„P\u016fjdu se obl\u00e9ct.“ Prohodil je\u0161t\u011b po cest\u011b a nechal tam Toma v zamy\u0161len\u00ed sed\u011bt.<\/p>\n<\/div>\n
Ode\u0161el do sv\u00e9ho pokoje a sedl si na \u017eidli k oknu. Koukal ven, jak si jejich psi hraj\u00ed. Zase mu bylo o n\u011bco l\u00e9pe. Nakonec se obl\u00e9kl a vyrazil k Tomovi do pokoje.<\/div>\n
Jemn\u011b zaklepal na dve\u0159e a \u010dekal, jestli se ozve nebo ne.<\/div>\n
„Bille?“ zeptal se Tom.<\/div>\n
„M\u016f\u017eu?“ Bill pootev\u0159el dve\u0159e a nakoukl k bratrovi do pokoje.<\/div>\n
„Jasn\u011b, to v\u00ed\u0161, \u017ee jo.“ Usm\u00e1l se a otev\u0159el dve\u0159e doko\u0159\u00e1n. Bill ve\u0161el a posadil se na Tomovu neustlanou postel.<\/div>\n
„Neboj se, u\u017e skoro jsem. Za chvilku m\u016f\u017eeme vyrazit.“ Mluvil s hlavou zabo\u0159enou do sk\u0159\u00edn\u011b. Myslel si, \u017ee ho Bill p\u0159i\u0161el popohnat.<\/div>\n
„V pohod\u011b, m\u00e1me \u010das.“ Pok\u00fdval Bill hlavou a prohl\u00ed\u017eel si zdi Tomova pokoje. Nem\u011bl tu n\u011bjak exkluzivn\u011b uklizeno, ale bylo zde dob\u0159e. Tak n\u011bjak m\u011bl pocit, jako by v\u0161echny starosti a probl\u00e9my odlet\u011bly na m\u00edle daleko od n\u011bho. Tom na sebe mezit\u00edm hodil tri\u010dko a uv\u00e1zal si na hlav\u011b \u0161\u00e1tek. Popadl sv\u016fj mobil a nacpal ho do kapsy.<\/p>\n<\/div>\n
„P\u016fjdeme?“ oto\u010dil se na bratra. Billovi chv\u00edli trvalo, ne\u017e se vzpamatoval. Zamrkal na Toma a pak odpov\u011bd\u011bl.<\/div>\n
„Jo, poj\u010fme.“ Vstal z postele a vy\u0161el ze dve\u0159\u00ed jako prvn\u00ed. V p\u0159eds\u00edni si obuli boty a nasedli do auta, kter\u00e9 u\u017e je \u010dekalo p\u0159ed domem.<\/div>\n
Ve voze sed\u011bli i Gustav s Georgem a o n\u011b\u010dem se vesele bavili.<\/div>\n
„Zdrav\u00ed\u010dko, p\u0159\u00e1tel\u00e9!“ zahlaholil Georg a rozesm\u00e1l se na cel\u00e9 kolo.<\/div>\n
Tom mu dal r\u00e1nu do ramene a posadil se na sedadlo naproti jemu. Bill se ml\u010dky usadil vedle Toma a na kluky jenom k\u00fdvnul.<\/div>\n
„Co, \u017ee m\u00e1\u0161 tak dobrou n\u00e1ladu?“ ptal se Tom Georga. Ten se zazubil je\u0161t\u011b v\u00edc a pak na Toma mrknul.<\/div>\n
„Lucia p\u0159ijela.“ V\u00edc nemusel \u0159\u00edkat. V\u0161em bylo jasn\u00e9, \u017ee je \u0161\u0165astn\u00fd, proto\u017ee p\u0159ijela jeho d\u00edvka.<\/div>\n
„Jak dlouho se zdr\u017e\u00ed?“ ozval se Bill\u016fv hlas. V\u0161ichni se po n\u011bm oto\u010dili.<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b nev\u00edm, ale douf\u00e1m, \u017ee co nejd\u00fdl.“ Pokr\u010dil Georg rameny a pak se zahled\u011bl z okna.  <\/div>\n
Kone\u010dn\u011b p\u0159ijeli k budov\u011b redakce \u010dasopisu, kter\u00fd s nimi dnes m\u00e1 v pl\u00e1nu ud\u011blat velik\u00fd rozhovor. Vystoupili z vozu a rychle p\u0159eb\u011bhli dovnit\u0159. N\u011bjak\u00e1 sympatick\u00e1 mlad\u00e1 \u017eena je uvedla do \u0161atny, kde se pr\u00fd maj\u00ed p\u0159ipravit na focen\u00ed. Bill, kter\u00fd u\u017e byl p\u0159ipraven\u00fd z domu, si sedl na \u017eidli z\u00e1dy k zrcadlu a vyt\u00e1hl si cigarety.<\/div>\n
„Jsi si jist\u00fd, \u017ee se tady m\u016f\u017ee kou\u0159it?“ obr\u00e1til se na n\u011bho Gustav. Bill jenom pokr\u010dil rameny a \u0161krtl zapalova\u010dem.<\/div>\n
„Bille, j\u00e1 bych nerad m\u011bl n\u011bjak\u00fd probl\u00e9my.“ K\u00e1zal mu po\u0159\u00e1d.<\/div>\n
„Ale co by se tu nemohlo, pros\u00edm t\u011b.“ M\u00e1vl mu Tom rukou p\u0159ed obli\u010dejem a vzal si od Billa z krabi\u010dky cig\u00e1ro taky. Zap\u00e1lil si a mrknul na br\u00e1chu.<\/div>\n
„M\u016f\u017eete si s t\u00edm j\u00edt smradit jinam?“ prot\u00e1hl zhnusen\u011b Georg, kter\u00fd pr\u00e1v\u011b vstoupil do dve\u0159\u00ed. Nikdo si ho ale nev\u0161\u00edmal. Gustav byl zahled\u011bn\u00fd do zrcadla a dvoj\u010data? Ta sed\u011bla naproti sob\u011b na \u017eidl\u00edch, oba kou\u0159ili a koukali na sebe. Bill Tomovi zkoumav\u011b prohl\u00ed\u017eel obli\u010dej, byl trochu p\u0159ekvapen\u00fd. Tom mu v\u017edycky za jeho kou\u0159en\u00ed nad\u00e1val, cht\u011bl p\u0159estat a Bill mu to kazil. A te\u010f si tu s n\u00edm v klidu zap\u00e1l\u00ed\u2026? Moc to nech\u00e1pal, ale byl r\u00e1d, \u017ee stoj\u00ed bratr p\u0159i n\u011bm.<\/div>\n
Oba dokou\u0159ili skoro z\u00e1rove\u0148. Tom se vydal hledat n\u011bjak\u00fd popeln\u00edk, ale nena\u0161el nic. Tak sebral nedopalek Billovi z ruky, otev\u0159el okno a vyhodil oba vajgly na ulici.<\/div>\n
„Tome.“ Uchichtnul se Bill a zakroutil hlavou.<\/div>\n
„No co? Co jsi s t\u00edm cht\u011bl ud\u011blat ty?“ z\u00edral na n\u011bho a kr\u010dil rameny. V duchu si nad\u00e1val, \u017ee zase podlehl a zap\u00e1lil si. Rozhodl se p\u0159ece, \u017ee toho nadobro nech\u00e1. Ale kdy\u017e sly\u0161el, jak Gustav do Billa \u0161ije, bylo mu ho trochu l\u00edto. M\u011bl pocit, \u017ee se mus\u00ed postavit na jeho stranu a d\u00e1t mu tak najevo, \u017ee je to on, kdo stoj\u00ed p\u0159i n\u011bm. No, a nenapadlo ho nic jin\u00e9ho, ne\u017e tohle. A kdy\u017e vid\u011bl Bill\u016fv nech\u00e1pav\u00fd obli\u010dej, bylo mu do sm\u00edchu.  <\/div>\n
autor: Nameless Lady<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Nameless Lady Byl den, jako ka\u017ed\u00fd  jin\u00fd. Nebo sp\u00ed\u0161 noc. Kluci se pr\u00e1v\u011b vr\u00e1tili z p\u0159ed\u00e1v\u00e1n\u00ed jak\u00fdchsi cen. Ne, nebyli nominovan\u00ed ani nevyhr\u00e1li \u017e\u00e1dnou cenu, pouze vystupovali se svoj\u00ed nejnov\u011bj\u0161\u00ed p\u00edsn\u00ed. Na aftershow party z\u016fstali se sv\u00fdmi slavn\u00fdmi „p\u0159\u00e1teli“ docela dlouho. Bavili se,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[322],"tags":[],"class_list":["post-11774","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-zivot-dvojcat-jak-to-vsechno-zacalo"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11774","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=11774"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11774\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=11774"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=11774"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=11774"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}