{"id":11776,"date":"2010-05-01T16:00:00","date_gmt":"2010-05-01T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=11748"},"modified":"2010-05-01T16:00:00","modified_gmt":"2010-05-01T15:00:00","slug":"the-charming-revenger","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/05\/01\/the-charming-revenger\/","title":{"rendered":"The charming Revenger"},"content":{"rendered":"
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Zdrav\u00edm v\u0161echny p\u0159\u00edtomn\u00e9  i nep\u0159\u00edtomn\u00e9. Tak m\u011b jednoho hezk\u00e9ho jarn\u00edho ve\u010dera napadlo sepsat tro\u0161ku krimin\u00e1ln\u00ed jednor\u00e1zovku. U\u017e  ani nev\u00edm, kde se ve mn\u011b ten n\u00e1pad vzal, snad proto, \u017ee ve v\u011bt\u0161in\u011b pov\u00eddek b\u00fdv\u00e1  Bill t\u00edm nevinn\u00fdm chud\u00e1\u010dkem a Tom tou nejv\u011bt\u0161\u00ed svin\u00ed… fakt netu\u0161\u00edm \ud83d\ude42 ka\u017edop\u00e1dn\u011b douf\u00e1m, \u017ee se v\u00e1m to bude l\u00edbit. U\u017eijte si to \ud83d\ude42 \u00c1\u010fa<\/em><\/p>\n<\/div>\n
PS: K Billov\u011b „hlubok\u00e9mu“ hlasu m\u011b inspirovala koncertn\u00ed verze Kampf der Liebe, jinak by se o Bill\u00edm nedalo moc tvrdit, \u017ee by jeho hlas byl n\u011bjak zvl\u00e1\u0161\u0165 hlub\u0161\u00ed \ud83d\ude42<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Tak \u0161\u00e9fe, m\u00e1me ho!“<\/div>\n
„No to to trvalo,“ ucedil Bill skrz zuby. S eleganc\u00ed jemu vlastn\u00ed naposledy po\u017eitk\u00e1\u0159sky pot\u00e1hnul z doutn\u00edku, zvr\u00e1til p\u0159itom hlavu p\u0159es op\u011bradlo ko\u017een\u00e9ho k\u0159esla, a teprve kdy\u017e vyfouknul kou\u0159, kter\u00fd se za\u010dal rozpl\u00fdvat ve vzduchu do ztracena, teprve pak se ladn\u011b vy\u0161vihnul na \u0161t\u00edhl\u00e9, nekone\u010dn\u011b dlouh\u00e9 nohy obut\u00e9 v bot\u00e1ch na vysok\u00e9m robustn\u00edm podpatku, je\u017e byly za\u0161n\u011brov\u00e1ny a\u017e pod kolena. Bled\u00fdmi prsty s \u010dern\u00fdmi nehty si prohr\u00e1bnul vlasy, kter\u00e9 m\u011bl z bok\u016f sest\u0159\u00edhan\u00e9 a na vrcholu hlavy s\u010desan\u00e9 do p\u016fvabn\u00e9 vlny. Temn\u011b hn\u011bd\u00e9 o\u010di, lemovan\u00e9 \u010dern\u00fdmi st\u00edny, se z\u00fa\u017eily, kdy\u017e vykro\u010dil vst\u0159\u00edc sv\u00fdm \u0161pion\u016fm a uhran\u010div\u00fd pohled up\u0159el na osobu mezi nimi. Tenk\u00e9 rty se mu rozt\u00e1hly v nep\u011bkn\u00e9m \u00fa\u0161klebku, \u010d\u00edm\u017e odhalil sn\u011bhob\u00edl\u00e9 zuby, a ne\u017e \u00fapln\u011b opustil okol\u00ed k\u0159esla, nat\u00e1hnul se po zbytku doutn\u00edku. Znovu labu\u017enicky vdechnul kou\u0159, vyfouknul p\u00e1r symetrick\u00fdch oblou\u010dk\u016f a teprve pak kone\u010dn\u011b vyrazil k zajatci, kter\u00fd se zm\u00edtal mezi dv\u011bma dob\u0159e osvalen\u00fdmi mu\u017ei.<\/p>\n<\/div>\n
„Ale ale,“ za\u0161eptal a zatv\u00e1\u0159il se soucitn\u011b. „Kapit\u00e1n Tom Tr\u00fcmper… hrdina, co udatn\u011b zachra\u0148uje v\u0161echny kolem sebe… m\u00edsto, aby pos\u00edlal do akce pod\u0159\u00edzen\u00e9 a s\u00e1m si hov\u011bl v kanclu, se state\u010dn\u011b cpe do \u010dela t\u011bch nejn\u00e1ro\u010dn\u011bj\u0161\u00edch \u00fakol\u016f… To sis v\u00e1\u017en\u011b myslel, \u017ee se dostane\u0161 na kobylku Billovi Kaulitzovi?“ zachechtal se a dal\u0161\u00ed d\u00e1vku kou\u0159e fouknul policistovi p\u0159\u00edmo do tv\u00e1\u0159e.<\/p>\n<\/div>\n
Tom jenom znechucen\u011b  nakr\u010dil nos, p\u0159esto\u017ee mu doutn\u00edky b\u011b\u017en\u011b nevadily. M\u011bl vztek s\u00e1m na sebe, \u017ee sko\u010dil na tak primitivn\u00ed l\u00e9\u010dku. D\u011blal u policie u\u017e n\u011bkolik let, b\u011bhem nich\u017e se z oby\u010dejn\u00e9ho poch\u016fzkov\u00e9ho str\u00e1\u017en\u00edka stal kapit\u00e1nem, a do budoucna se mu r\u00fdsovalo dal\u0161\u00ed pov\u00fd\u0161en\u00ed. Specializoval se na odhalov\u00e1n\u00ed mafie a u\u017e m\u011bl za sebou n\u011bkolik \u00fasp\u011b\u0161n\u011b uzav\u0159en\u00fdch p\u0159\u00edpad\u016f. Tak jak \u0159\u00edkal Bill, mnohem \u010dast\u011bji s\u00e1m vyr\u00e1\u017eel do ter\u00e9nu, ne\u017e aby sed\u011bl v kancel\u00e1\u0159i a nervoval se, jestli mu n\u011bjakej boss nebo jeho posl\u00ed\u010dek odd\u011bl\u00e1 kohokoliv z pod\u0159\u00edzen\u00fdch. <\/div>\n
\n
<\/div>\n
Tenhle gang sledoval u\u017e  docela dost dlouho a postupn\u011b mu v\u0161echny nitky nazna\u010dovaly, \u017ee k\u00e1po t\u011bchhle hajzl\u016f, samotn\u00fd Bill Kaulitz, je jeden z neproradn\u011bj\u0161\u00edch a nejmazan\u011bj\u0161\u00edch mafi\u00e1n\u016f sou\u010dasnosti, i kdy\u017e nepo\u010d\u00edtal jenom N\u011bmecko. M\u011bl na krku u\u017e nespo\u010det nevinn\u00fdch \u017eivot\u016f. Nevra\u017edil jenom pro pen\u00edze, p\u0159ed \u010dasem u\u017e ho jednou m\u011bli za m\u0159\u00ed\u017eema a psychologick\u00e9 testy projevily jeho oblibu v sadismu, krvi a bolesti. Jenom\u017ee kdy\u017e ho tehdy p\u0159ev\u00e1\u017eeli do jin\u00e9 v\u011bznice, Bill uprchnul a od t\u00e9 doby dychtil po smrti a utrpen\u00ed sv\u00fdch ob\u011bt\u00ed je\u0161t\u011b v\u00edc ne\u017e kdy jindy. M\u011bl v\u017edycky stejnou taktiku. D\u00edky jeho z\u017een\u0161til\u00e9mu vzhledu pro n\u011bj nebylo probl\u00e9m p\u0159edst\u00edrat nevinnou milou sle\u010dnu s lan\u00edma o\u010dima, kter\u00e1 si pak snadno dok\u00e1zala omotat ob\u011b\u0165 kolem prstu. V\u017edycky bez probl\u00e9m\u016f z\u00edskal p\u0159\u00edstup k citliv\u00fdm informac\u00edm, na\u010de\u017e ne\u0161\u0165astn\u00edka brut\u00e1ln\u011b umu\u010dil k smrti.  <\/div>\n
Tomovi se v\u017edycky na m\u00edst\u011b  \u010dinu d\u011blalo pon\u011bkud nevolno, nedok\u00e1zal pochopit, jak n\u011bkdo m\u016f\u017ee b\u00fdt tak nelidsk\u00fd, i kdy\u017e byly ob\u011bti n\u011bkolik hodin \u010di dn\u00ed mrtv\u00e9, bolest z jejich v\u00fdraz\u016f nezmizela a podle toho, jak vypadalo okol\u00ed, ned\u011blalo Tr\u00fcmperovi probl\u00e9m p\u0159edstavit si, jak moc jim ten prev\u00edt musel ubli\u017eovat.<\/div>\n
Nikdy se jim v\u0161ak od t\u00e9 doby nepoda\u0159ilo Kaulitze znovu chytit. V\u017edycky, kdy\u017e u\u017e mu byli a\u017e moc bl\u00edzko, dok\u00e1zal si zm\u011bnit viz\u00e1\u017e k nepozn\u00e1n\u00ed a cel\u00e9 to mohlo za\u010d\u00edt nanovo. Jedin\u00e9, o \u010dem mlad\u00fd policista nem\u011bl ani potuchy, bylo to, \u017ee Bill\u016fv gang ji\u017e d\u00e1vno odhalil jeho snahu o nen\u00e1padn\u00e9 sledov\u00e1n\u00ed, a dnes ve\u010der to korunoval osudnou chybou, d\u00edky kter\u00e9 byl te\u010f pr\u00e1v\u011b tady, v mafi\u00e1nsk\u00e9m doup\u011bti, kter\u00e9 bylo dokonale zabezpe\u010den\u00e9. Ut\u00e9ct by nemohl, ani kdyby nem\u011bl sv\u00e1zan\u00e9 ob\u011b ruce, ani kdyby ho nedr\u017eely ob\u011b gorily. A do toho v\u0161eho si ho  te\u010f prohl\u00ed\u017eel samotn\u00fd Kaulitz, kter\u00fd vypadal jako pes, z\u00edraj\u00edc\u00ed na obzvl\u00e1\u0161t\u011b l\u00e1kav\u00fd kus masa…<\/p>\n<\/div>\n
„Se\u0161 ubo\u017e\u00e1k, Kaulitzi,“ syknul. „S\u00e1m by sis na m\u011b netroufnul!“<\/p>\n<\/div>\n
M\u00edstnost\u00ed se okam\u017eit\u011b  rozezn\u011bl Bill\u016fv hlasit\u00fd sm\u00edch. Na to, jak vypadal k\u0159ehce, byl jeho hlas a\u017e moc hlubok\u00fd, a Toma najednou zasko\u010dilo, jak moc upoutalo jeho pozornost to huben\u00e9 t\u011blo, sv\u00edjej\u00edc\u00ed se p\u0159ed n\u00edm jako had.<\/div>\n
Nemusel si nic zap\u00edrat. P\u0159esto\u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee odsud u\u017e se nikdy nedostane a \u017ee si pravd\u011bpodobn\u011b  na vlastn\u00ed k\u016f\u017ei za\u017eije, jak moc trp\u011bly Billovy ob\u011bti, musel uznat, \u017ee je ten zabij\u00e1k sv\u00fdm zp\u016fsobem \u00fachvatn\u00fd. Dokonale upraven\u00fd, l\u00ed\u010den\u00ed i nehty bez jedin\u00e9 chybi\u010dky, elegance \u010di\u0161ela z ka\u017edi\u010dk\u00e9ho jeho pohybu a i jeho hlub\u0161\u00ed hlas m\u011bl sv\u00e9 kouzlo. Cel\u00e9mu jeho vzez\u0159en\u00ed dod\u00e1vala drsnost pistole u \u00fatl\u00e9ho pasu a chlad, kter\u00fd \u010di\u0161el z jeho o\u010d\u00ed. Kdyby tam nebyly posledn\u00ed dv\u011b jmenovan\u00e9 v\u011bci, mo\u017en\u00e1 by Tom musel s\u00e1m sob\u011b p\u0159iznat, \u017ee se do n\u011bj asi solidn\u011b zakoukal, i kdy\u017e to byl nep\u0159\u00edtel. Tu pistoli by je\u0161t\u011b rozd\u00fdchal, s\u00e1m ji p\u0159ipevn\u011bnou k opasku nosil t\u00e9m\u011b\u0159 \u010dty\u0159iadvacet hodin denn\u011b, ale vadila mu ta bezcitn\u00e1 chladn\u00e1 z\u00e1\u0161\u0165, ten mr\u00e1z, kter\u00fd \u010di\u0161el z Billov\u00fdch o\u010d\u00ed. Zmaten\u011b si povzdychnul a trp\u011bliv\u011b \u010dekal, ne\u017e se velk\u00fd boss dosm\u011bje. Beztak jsou jeho my\u0161lenky bl\u00e1hov\u00e9, sp\u00ed\u0161 k sm\u00edchu, a krom toho mu nic jin\u00e9ho ani nezb\u00fdvalo, akor\u00e1t mu t\u011bch n\u011bkolik vte\u0159in, kdy se Kaulitz nev\u011bnoval jemu, z\u0159ejm\u011b prodlu\u017eovalo \u017eivot. Ho\u0159ce se pousm\u00e1l a pozoruj\u00edc Billa zasmu\u0161il\u00fdm pohledem, bez hnut\u00ed setrv\u00e1val v sev\u0159en\u00ed t\u011bch, co mu vzali zbran\u011b i svobodu…  <\/div>\n
Kdy\u017e se Bill dosm\u00e1l, op\u011bt se mu do o\u010d\u00ed vr\u00e1til chlad. Vyt\u00e1hnul svou pistoli a za\u010dal si s n\u00ed pohazovat, a\u017e vrhala vzduchem st\u0159\u00edb\u0159it\u00e9 odlesky. Bavil se Tomovou nev\u011bdomost\u00ed. Tohle v\u017edycky miloval, jak vyrovnan\u011b se p\u0159ed sv\u00fdmi ob\u011b\u0165mi dok\u00e1zal chovat, zat\u00edmco v jejich mysl\u00edch se \u0161\u00ed\u0159ila panika, kterou mnohon\u00e1sobn\u011b zvy\u0161oval jeho ledov\u00fd klid. Ale post\u0159ehl z\u00e1rove\u0148 n\u011bco, co se mu ani za m\u00e1k nel\u00edbilo. Ten policajt se bu\u010f neb\u00e1l, nebo to um\u011bl skv\u011ble zamaskovat. A Bill cht\u011b necht\u011b musel uznat, \u017ee jeho ob\u011bti ta hrdost moc slu\u0161\u00ed, ostatn\u011b cel\u00fd policajt byl docela dost pohledn\u00fd. Bude ho \u0161koda…<\/p>\n<\/div>\n
„Nechte mi ho tady,“ za\u0161eptal. „Vy\u0159e\u0161\u00edm si to s n\u00edm s\u00e1m…“<\/p>\n<\/div>\n
Naklonil se co nejbl\u00ed\u017ee k Tomovi, a\u017e jejich obli\u010deje od sebe d\u011blily pouh\u00e9 milimetry, chvilku hypnotizoval jeho tmav\u00e9 o\u010di a znenad\u00e1n\u00ed prudk\u00fdm gestem t\u00edpnul doutn\u00edk o jeho krk. Tom sebou prudce cuknul, av\u0161ak neuniknul mu ani hl\u00e1sek. Na okam\u017eik pevn\u011b semknul v\u00ed\u010dka k sob\u011b, aby mu neunikly slzy bolesti, ale kdy\u017e c\u00edtil, \u017ee je potla\u010dil, vzpurn\u011b se zad\u00edval do krut\u00fdch o\u010d\u00ed p\u0159ed sebou. V\u011bd\u011bl, \u017ee mu na krku naskakuje pulzuj\u00edc\u00ed bolestiv\u00fd puch\u00fd\u0159, ale podv\u011bdom\u011b tu\u0161il, \u017ee tohle nen\u00ed zdaleka to nejhor\u0161\u00ed, co ho tu dnes \u010dek\u00e1.<\/p>\n<\/div>\n
„Ale ale,“ zamlaskal Bill polohlasem. „P\u00e1n je state\u010dn\u00fd… Moc state\u010dn\u00fd… Uvid\u00edme, jak dlouho ti to hrdinstv\u00ed je\u0161t\u011b vydr\u017e\u00ed.“<\/p>\n<\/div>\n
Ladn\u00fdm pohybem sv\u00e9 pa\u017ee, v n\u00ed\u017e sv\u00edral pistoli, uk\u00e1zal na robustn\u00ed \u017eidli u st\u011bny. Jeden z jeho nohsled\u016f ji okam\u017eit\u011b p\u0159em\u00edstil p\u0159\u00edmo p\u0159ed Billovo k\u0159eslo a ti, co dr\u017eeli Toma ve sv\u00e9m sev\u0159en\u00ed, ho k n\u00ed p\u0159iv\u00e1zali. Znali Billa moc dob\u0159e, u\u017e v\u011bd\u011bli, jak a tak Tom skon\u010dil s rukama spoutan\u00fdma za \u017eidl\u00ed a s ka\u017edou nohou p\u0159iv\u00e1zanou k jedn\u00e9 ze p\u0159edn\u00edch nohou \u017eidle.  <\/div>\n
„Jen po\u010dkej, ty te\u010f zakus\u00ed\u0161 v\u011bci,“ u\u0161kl\u00edbnul se jeden z chlap\u016f a plivnul Tomovi mezi o\u010di. V tu chv\u00edli ale t\u0159eskl v\u00fdst\u0159el, a zat\u00edmco Billovi z o\u010d\u00ed \u0161lehaly blesky, mu\u017e se zhroutil bez \u017eivota k zemi, jen jeho krev se rozl\u00e9vala po studen\u00e9 podlaze. Tom jenom vyt\u0159e\u0161til o\u010di, kdy\u017e vid\u011bl tu ledovou z\u00e1\u0161\u0165, kter\u00e1 \u010di\u0161ela z obli\u010deje mlad\u00e9ho mafi\u00e1na. Jak ho jenom mohl zab\u00edt tak… tak chladn\u011b, tak bez emoc\u00ed? I kdy\u017e ho unesl, byl to p\u0159ece jenom taky \u010dlov\u011bk, kter\u00fd jenom plnil sv\u016fj \u00fakol a Tom v\u017edycky zast\u00e1val n\u00e1zor, \u017ee pokud n\u011bkdo n\u011bkoho vylo\u017een\u011b nezabije, tak by se m\u011bl maxim\u00e1ln\u011b po\u0159\u00e1dn\u011b potrestat, ale zab\u00edjen\u00ed nesn\u00e1\u0161el, pokud to nebyla vylo\u017een\u011b sebeobrana nebo nutnost.  <\/div>\n
„\u0158\u00edkal jsem snad dost jasn\u011b, \u017ee v\u00e1\u0161 \u00fakol byl akor\u00e1t mi toho zkurvysyna p\u0159iv\u00e9st, a ne mu n\u011bco d\u011blat!“ zah\u0159m\u011bl Bill\u016fv hlas, kdy\u017e se \u010dern\u011b podtr\u017een\u00fdma o\u010dima v\u00fdhru\u017en\u011b zad\u00edval po ostatn\u00edch, kte\u0159\u00ed okam\u017eit\u011b s respektem couvli, proto\u017ee v\u011bd\u011bli, \u017ee s n\u00edm nen\u00ed sranda, pokud zrovna on s\u00e1m nechce. „A jestli n\u011bkdo z v\u00e1s mysl\u00ed na to, \u017ee se ho jenom dotkne, pak skon\u010d\u00edte jako tenhle, rozum\u00edte?“<\/p>\n<\/div>\n
V\u0161ichni okam\u017eit\u011b p\u0159ik\u00fdvli, zat\u00edmco Bill s pohrdav\u00fdm \u00fa\u0161klebkem shl\u00e9dnul ke sv\u00fdm noh\u00e1m na mrtv\u00e9 t\u011blo a vym\u011b\u0159il si krok tak, aby nebo\u017et\u00edkovi \u0161l\u00e1pnul podpatkem do obli\u010deje.  <\/div>\n
„Jsem r\u00e1d, \u017ee si rozum\u00edme,“ syknul a zap\u00e1lil si nov\u00fd doutn\u00edk. „Odneste ho, nepot\u0159ebuju tu n\u011bjakou zdechlinu, a jd\u011bte. Prachy m\u00e1te do dvou dn\u016f na \u00fa\u010dt\u011b.“<\/p>\n<\/div>\n
Tomovi nasko\u010dila hus\u00ed  k\u016f\u017ee, kdy\u017e bouchly dve\u0159e a oni dva osam\u011bli. P\u0159esto\u017ee nevid\u011bl za sebe, sly\u0161el t\u011b\u017ek\u00e9 dopady podpatk\u016f, jak ten charismatick\u00fd vrah m\u00ed\u0159il ke dve\u0159\u00edm. Sly\u0161el zamknut\u00ed, a  pak poznal, \u017ee se mu\u017e vrac\u00ed. Na chv\u00edli ho zm\u00e1tlo, kdy\u017e kroky n\u011bkde za n\u00edm utichly, ale pokud si necht\u011bl vyvr\u00e1tit hlavu, rad\u0161i se neot\u00e1\u010del. Tro\u0161ku sebou cuknul, kdy\u017e mu vz\u00e1p\u011bt\u00ed kolem krku dopadly studen\u00e9 ruce a u ucha se mu ozvalo zlov\u011bstn\u00e9 uchichtnut\u00ed.  <\/div>\n
„Tak pan policajt, co mi jde takov\u00fdch m\u011bs\u00edc\u016f, mo\u017en\u00e1 i rok\u016f po krku, je kone\u010dn\u011b jenom m\u016fj,“ zap\u0159edl Bill. „Budu si muset dob\u0159e rozmyslet, co s tebou ud\u011bl\u00e1m… kdy\u017e si vzpomenu na to, kolik k\u0161eft\u016f mi kv\u016fli tv\u00fdmu v\u011b\u010dn\u00fdmu \u010dmuch\u00e1n\u00ed uteklo…“<\/p>\n<\/div>\n
Obe\u0161el \u017eidli, vyt\u00e1hl si lahev whisky, nalil si do skleni\u010dky \u0161t\u011bdrou d\u00e1vku a pohodln\u011b  se usadil do sv\u00e9ho ko\u017een\u00e9ho k\u0159esla. Odsunul notebook z okraje stolu, aby na sv\u00e9ho zajatce l\u00e9pe vid\u011bl a po p\u00e1r loc\u00edch znovu za\u010dal vyfukovat krou\u017eky. Hrd\u011b p\u0159imhou\u0159en\u00fdma o\u010dima si za\u010dal Toma pe\u010dliv\u011b prohl\u00ed\u017eet.<\/div>\n
Co ho ale za\u010dalo solidn\u011b  vyv\u00e1d\u011bt z m\u00edry, bylo to, \u017ee musel uznat, \u017ee policajt je skute\u010dn\u011b velmi pohledn\u00fd \u010dlov\u011bk. \u010cern\u00e9 cop\u00e1nky kr\u00e1sn\u011b ladily k v\u00fdrazn\u00e9mu obo\u010d\u00ed a tmav\u011b hn\u011bd\u00fdm o\u010d\u00edm a rty dopl\u0148ovala kovov\u00e1 ozd\u016fbka. I kdy\u017e m\u011bl na sob\u011b uniformu, bylo poznat, \u017ee pod oble\u010den\u00edm se skr\u00fdv\u00e1 t\u011blo pln\u00e9 pevn\u00fdch sval\u016f. Bill sebou malinko zavrt\u011bl. Ten chlap p\u0159ed n\u00edm, co mu u\u017e takovou dobu \u0161el po krku, byl opravdu kr\u00e1sn\u00fd. Moc kr\u00e1sn\u00fd…<\/p>\n<\/div>\n
Stejn\u00e9 my\u0161lenky se p\u0159itom hlavou honily i Tomovi. State\u010dn\u011b \u010delil zkoumav\u00e9mu pohledu, kter\u00fd ho propaloval jako rentgenov\u00fd paprsek. Neuhnul ani na okam\u017eik, co\u017e Billa docela p\u0159ekvapilo. Na tohle nebyl zvykl\u00fd, \u017e\u00e1dn\u00e1 z ob\u011bt\u00ed mu nedok\u00e1zala pohled op\u011btovat d\u00e9le ne\u017e n\u011bkolik vte\u0159in.<\/div>\n
Nerv\u00f3zn\u011b se o\u0161il, kdy\u017e  se p\u0159istihnul, \u017ee m\u00edsto po Tr\u00fcmperov\u011b krvi a bolesti jeho srdce dycht\u00ed po jeho pln\u00fdch rtech. Krou\u017eky se najednou op\u011bt za\u010daly m\u011bnit v pouhopouh\u00fd kou\u0159, zat\u00edmco Bill na okam\u017eik pevn\u011b semknul rty. P\u0159ece nem\u016f\u017ee dovolit sv\u00fdm cit\u016fm, aby ho ovl\u00e1dly!  <\/div>\n
Nikdy nev\u011b\u0159il na takov\u00e9  bejk\u00e1rny, jako t\u0159eba l\u00e1ska, up\u0159\u00edmnost, p\u0159\u00e1telstv\u00ed a tak podobn\u011b. Mo\u017en\u00e1 proto, \u017ee se s ni\u010d\u00edm podobn\u00fdm nesetkal. Od narozen\u00ed vyr\u016fstal v d\u011btsk\u00e9m domov\u011b, kde byl ostatn\u00edmi \u0161ikanov\u00e1n a poni\u017eov\u00e1n. Z\u00e1kladn\u00ed \u0161kolu dokon\u010dil s nejv\u011bt\u0161\u00edmi obt\u00ed\u017eemi, a pak to \u0161lo jedno k druh\u00e9mu. Utekl z d\u011bc\u00e1ku. Nem\u011bl kam j\u00edt. Poprv\u00e9 mezi partou bezdomovc\u016f ochutnal opojnost krabicov\u00e9ho v\u00edna. Poprv\u00e9 se p\u0159idal v parku ke skupin\u011b fe\u0165\u00e1k\u016f, kte\u0159\u00ed ho nechali si zkusit, jak omamn\u00fd dok\u00e1\u017ee b\u00fdt \u00fa\u010dinek drog i jak zoufal\u00e1 m\u016f\u017ee b\u00fdt absence psychotropn\u00edch l\u00e1tek v krvi. Aby si vyd\u011blal na nov\u00e9 a nov\u00e9 d\u00e1vky, nechal se najmout jednou skupinkou, aby za n\u011b d\u011blal \u0161pinav\u00e9 pr\u00e1ce. Pa\u0161ov\u00e1n\u00ed, zml\u00e1cen\u00ed, zn\u00e1sil\u0148ov\u00e1n\u00ed, \u00fanosy, vra\u017edy. Postupn\u011b se v temnot\u011b podsv\u011bt\u00ed \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edc zdokonaloval. \u010casem ho drogy p\u0159estaly bavit a on za\u010dal cht\u00edt n\u011bco v\u00edc. U\u017e necht\u011bl b\u00fdt jenom loutkou, co ud\u011bl\u00e1 poslu\u0161n\u011b jako pejsek cokoliv, co se po n\u011bm chce. Nen\u00e1vid\u011bl krut\u00e9 pomsty boss\u016f a \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edc tou\u017eil b\u00fdt na jejich m\u00edst\u011b. Aby to byl pr\u00e1v\u011b on, kdo kolem sebe bude m\u00edt bandu \u010dlov\u00ed\u010dk\u016f, kte\u0159\u00ed p\u0159i pohledu na n\u011bj nebudou v\u011bd\u011bt, jestli je pochv\u00e1l\u00ed nebo ztrest\u00e1, pohlad\u00ed \u010di zabije. Cht\u011bl se za\u010d\u00edt mst\u00edt, tak za\u010dal potaj\u00ed pracovat na sv\u00e9m tajn\u00e9m pl\u00e1nu, kter\u00fd mu vy\u0161el.  <\/div>\n
U\u017e ve dvaceti bylo jeho jm\u00e9no postrachem v\u0161ech \u010dern\u00fdch du\u0161\u00ed. V jednadvaceti zabil toho posledn\u00edho, co mu v minulosti ubli\u017eoval. To, co d\u011blal, mu p\u0159itom vyhovovalo. Za svou mstu a krvela\u010dnost z\u00edsk\u00e1val nejen pocit uspokojen\u00ed, ale i pen\u00edze. \u010casem se nau\u010dil sv\u00e9 obl\u00edben\u00e9 l\u00e9\u010dky, \u017ee se mu vyplat\u00ed sp\u00ed\u0161 se p\u0159evl\u00e9knout za nevinnou sle\u010dnu se ps\u00edm kuku\u010dem a teprve pot\u00e9, co si d\u016fkladn\u011b o\u010d\u00edhnul ter\u00e9n, tak mu\u010dil, zab\u00edjel a mizel i s pen\u011bzi. Vybudoval si i na profesion\u00e1la a\u017e moc luxusn\u00ed s\u00eddlo, kde se pr\u00e1v\u011b nach\u00e1zel, a v\u017edycky byl na sebe py\u0161n\u00fd, co v\u0161echno dok\u00e1zal, jak se mu povedlo posl\u00e9ze se zbavit zotro\u010duj\u00edc\u00ed nadvl\u00e1dy ostatn\u00edch a postupn\u011b se vypracovat na toho nejv\u011bt\u0161\u00edho hajzla, kter\u00fd v\u016fbec v N\u011bmecku mohl b\u00fdt.<\/p>\n<\/div>\n
Proto byl te\u010f zna\u010dn\u011b  vyveden\u00fd z m\u00edry t\u00edm, \u017ee poprv\u00e9 uc\u00edtil n\u011bco jin\u00e9ho. M\u011bl podez\u0159en\u00ed, \u017ee s\u00e1m snad nechce toho f\u00edzla ani zab\u00edt! \u017de chce n\u011bco jin\u00e9ho. Jen\u017ee… co jeho pov\u011bst, kterou si tak pracn\u011b budoval tolik let? Jeho s\u00eddlo, jeho nadvl\u00e1da, jeho pen\u00edze! V\u017edy\u0165 kdyby dovolil cit\u016fm, aby ho ovl\u00e1dly, musel by zmizet, proto\u017ee spr\u00e1vn\u00fdm parchantem nezm\u00edtaj\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e9 prkotiny, jako jsou emoce!<\/div>\n
Za\u010dal zrychlen\u011b d\u00fdchat, zat\u00edmco Tom neuh\u00fdbal pohledem, a vz\u00e1p\u011bt\u00ed pevn\u011b skousnul rty. Ne. Ned\u00e1 se n\u011b\u010d\u00edm takov\u00fdm ovl\u00e1dnout. Prost\u011b ned\u00e1! Je to policajt, nep\u0159\u00edtel, a kdy\u017e ho nezabije, tak ho ten bastard za\u0161ije na do\u017eivot\u00ed, tolik u\u017e m\u011bl na sv\u00e9m kont\u011b zlo\u010din\u016f! Ne. Prost\u011b to s n\u00edm mus\u00ed skoncovat. Zmu\u010d\u00ed ho a zabije, tak jako v\u0161echny ostatn\u00ed p\u0159ed n\u00edm. V\u017edy\u0165 mu to d\u011blalo tak dob\u0159e, vid\u011bt jejich muka!<\/div>\n
V tu chv\u00edli ho ale n\u011bco napadlo a on si skousnul rty ve zlomysln\u00e9m \u00fa\u0161klebku. Ano, pomu\u010d\u00ed toho sv\u016fdn\u00e9ho policajta. Ale tro\u0161ku jinak, ne\u017e ty ostatn\u00ed…<\/p>\n<\/div>\n
V\u011bdom si sv\u00e9ho p\u016fvabn\u00e9ho vzhledu, odlo\u017eil doutn\u00edk, dopil zbytek alkoholu ze sv\u00e9 skleni\u010dky a vy\u0161vihnul se na sv\u00e9 nekone\u010dn\u011b dlouh\u00e9 nohy. P\u00e1rkr\u00e1t se p\u0159ed zajatcem hrd\u011b pro\u0161el a neopomn\u011bl p\u0159itom sv\u016fdn\u011b  vlnit \u00fatl\u00fdmi boky.<\/div>\n
Tom jenom zalapal po dechu. A\u017e dosud jeho hlavou v\u00ed\u0159ily my\u0161lenky, pro\u010d mu je\u0161t\u011b  nebylo ubl\u00ed\u017eeno, co s n\u00edm ten hajzl zam\u00fd\u0161l\u00ed a jak\u00e1 je \u0161koda, \u017ee n\u011bkdo tak kr\u00e1sn\u00fd d\u011bl\u00e1 zrovna tohle \u0159emeslo. Pevn\u011b v\u011b\u0159il, \u017ee ka\u017ed\u00fd, kdo se dal na \u0161patnou cestu, jde sv\u00fdm zp\u016fsobem napravit, ale pot\u00e9, co byl p\u0159ed chv\u00edl\u00ed sv\u011bdkem chladnokrevn\u00e9 vra\u017edy, m\u011bl o mo\u017enosti Billov\u00fdch n\u00e1prav solidn\u00ed pochybnosti. Nicm\u00e9n\u011b to mu nebr\u00e1nilo v tom, aby se mu srdce p\u0159i pohledu do o\u010d\u00ed bandity nerozbu\u0161ilo i jin\u00fdmi pocity, ne\u017e byl strach a nejistota. C\u00edtil v sob\u011b i cosi jako sympatii a… l\u00e1sku?<\/div>\n
A te\u010f vid\u011bl tohle. To ho dok\u00e1zalo naprosto poblouznit. Bill se p\u0159ed n\u00edm proch\u00e1zel tam a zp\u00e1tky, jako by se proch\u00e1zel po m\u00f3dn\u00edm molu. Dopady podpatk\u016f  jenom podtrh\u00e1valy jeho elegantn\u00ed ko\u010di\u010d\u00ed ch\u016fzi, del\u0161\u00ed sako za vrahem povl\u00e1valo jako z\u00e1voj, a jedin\u00e9, co naru\u0161ovalo \u010der\u0148 jeho oble\u010den\u00ed, byl sv\u00edtiv\u011b st\u0159\u00edbrn\u00fd p\u00e1sek a za n\u011bj upevn\u011bn\u00e1 pistole. Byl to vskutku fascinuj\u00edc\u00ed pohled a Tom nemohl jinak, ne\u017e jenom z\u00edrat s pootev\u0159enou pusou…<\/p>\n<\/div>\n
Bill se uculil, kdy\u017e vid\u011bl, jak mu jeho tah vy\u0161el, tak jako mu posledn\u00ed dobou vych\u00e1zelo v\u0161echno. Svou ko\u010di\u010d\u00ed ch\u016fz\u00ed t\u00e9m\u011b\u0159 dotan\u010dil a\u017e k Tomovi a sklonil se k n\u011bmu. Suver\u00e9nn\u011b se mu usadil na prav\u00e9m stehn\u011b, co nejbl\u00ed\u017e k rozkroku, a ne\u017e ud\u011blal cokoliv jin\u00e9ho, p\u00e1rkr\u00e1t se d\u016fkladn\u011b zavrt\u011bl. Nato pooto\u010dil svou kr\u00e1snou hlavu, a zat\u00edmco ji p\u0159ibl\u00ed\u017eil k Tomovi na nebezpe\u010dn\u011b kr\u00e1tkou vzd\u00e1lenost a za\u010dal mu sv\u00fdmi kukadly hypnotizovat o\u010di, pootev\u0159el \u00famysln\u011b rty ve smysln\u00e9m vzdychnut\u00ed a palcem pohladil ty Tomovy. Byly hebk\u00e9 jako samet, i kdy\u017e v nich pulzovala nejistota.  <\/div>\n
Mafi\u00e1n d\u00fdchnul mlad\u00e9mu policistovi do tv\u00e1\u0159e, a\u017e Tom pod horkost\u00ed toho dechu p\u0159iv\u0159el o\u010di, a pak u\u017e jenom c\u00edtil, jak ruka s nalakovan\u00fdmi nehty sj\u00ed\u017ed\u00ed po jeho krku a za\u010d\u00edn\u00e1 mu rozep\u00ednat sako i ko\u0161ili. Netrvalo dlouho a tyhle \u010d\u00e1sti od\u011bvu byly srolov\u00e1ny a\u017e k jeho lokt\u016fm, kter\u00e9 se l\u00e1maly n\u011bkde u op\u011bradla \u017eidle, jak je k tomu nutila sv\u00e1zan\u00e1 z\u00e1p\u011bst\u00ed. Kravata vz\u00e1p\u011bt\u00ed odplachtila n\u011bkam na zem a Bill, st\u00e1le hled\u00edc\u00ed Tomovi do o\u010d\u00ed, sjel nehty po vypracovan\u00e9 hrudi a\u017e k b\u0159\u00ed\u0161ku. P\u0159esto\u017ee v sob\u011b c\u00edtil v\u00e1\u0161e\u0148, po\u0159\u00e1d se sna\u017eil si \u0159\u00edkat, \u017ee mu jde hlavn\u011b o pomstu, proto sto\u010dil prsty tak, aby po p\u0159ejet\u00ed byly na op\u00e1len\u00e9 k\u016f\u017ei zn\u00e1t rud\u00e9 \u0161kr\u00e1bance jeho neht\u016f.<\/div>\n
Tom ti\u0161e syknul a Billovy rty se rozt\u00e1hly do je\u0161t\u011b \u0161ir\u0161\u00edho \u00fasm\u011bvu.<\/p>\n<\/div>\n
„Ano, bol\u00ed to, \u017ee?“ ot\u00e1zal se Bill mil\u00fdm hlasem. „Neboj, bude to je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed.“<\/p>\n<\/div>\n
Okam\u017eit\u011b slezl ze sv\u00e9ho u\u017e vyh\u0159\u00e1t\u00e9ho m\u00edste\u010dka, kleknul si p\u0159ed svou ob\u011b\u0165 a dr\u00e1\u017ediv\u011b  pomalu za\u010dal Tomovi rozep\u00ednat p\u00e1sek a kalhoty. Kdy\u017e tak u\u010dinil, mali\u010dko si ho nadzvedl, aby mu je mohl i se spodn\u00edm pr\u00e1dlem st\u00e1hnout a\u017e ke kotn\u00edk\u016fm, pevn\u011b omotan\u00fdm provazy. U\u0161kl\u00edbnul se, kdy\u017e vid\u011bl, \u017ee jeho chov\u00e1n\u00ed nenech\u00e1v\u00e1 policistu chladn\u00fdm, a okam\u017eit\u011b za\u010dal umn\u011b pracovat na tom, aby byl b\u011bhem p\u00e1r okam\u017eik\u016f Tom\u016fv penis tvrd\u00fd jako sk\u00e1la. Neuniklo mu p\u0159itom, \u017ee mlad\u00fd mu\u017e za\u010dal ti\u0161e st\u00e9nat.<\/div>\n
Je\u0161t\u011b chv\u00edli se v\u011bnoval jeho t\u011blu, dokud ho nerozdr\u00e1\u017edil na maximum, a pot\u00e9 s v\u00edt\u011bzn\u00fdm \u00fa\u0161klebkem odkr\u00e1\u010del do sv\u00e9ho k\u0159esla a nalil si dal\u0161\u00ed d\u00e1vku. Zaznamenal, jak ho Tom po\u010dastoval \u0161okovan\u00fdm, mali\u010dko zd\u011b\u0161en\u00fdm pohledem a na opl\u00e1tku mu v\u011bnoval mil\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak co te\u010f s v\u00e1mi, pane kapit\u00e1ne?“ ot\u00e1zal se r\u00e1doby bez z\u00e1jmu. Dopil, zvednul se a vyt\u00e1hnul svou nale\u0161t\u011bnou pistoli. Poznal p\u0159itom, jak v Tomovi hrklo. „U\u017e moc dlouho mi otravujete \u017eivot… Moc dlouho,“ zavrn\u011bl, znovu se uvelebil na Tomov\u011b stehn\u011b a za\u010dal jeho k\u016f\u017ei na v\u0161ech mo\u017en\u00fdch m\u00edstech p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bt hlavn\u00ed odji\u0161t\u011bn\u00e9 pistole. Na okam\u017eik p\u0159iv\u0159el o\u010di blahem, kdy\u017e vyc\u00edtil to nap\u011bt\u00ed, kter\u00e9 Toma \u00fapln\u011b ochromilo. Ano, tohle bylo ono. U\u017e se zase za\u010d\u00ednal c\u00edtit ve sv\u00e9 star\u00e9 k\u016f\u017ei, vzbudil v tom bastardovi nad\u011bje, a te\u010f ho tady m\u00e1, roztou\u017een\u00e9ho, a tak kr\u00e1sn\u011b bezmocn\u00e9ho. Jako v\u0161echny sv\u00e9 p\u0159edchoz\u00ed ob\u011bti. Sta\u010d\u00ed jeden jedin\u00fd v\u00fdst\u0159el a bude po v\u0161em…<\/p>\n<\/div>\n
M\u00edstnost\u00ed ti\u0161e cvaknul kohoutek, kter\u00fd se za\u010dal nap\u00ednat, a Tomovi se z obli\u010deje vytratila ve\u0161ker\u00e1 barva. Ani nev\u011bd\u011bl, zda v sob\u011b c\u00edt\u00ed l\u00edtost, zklam\u00e1n\u00ed nebo sm\u00ed\u0159en\u00fd klid, kdy\u017e odevzdan\u011b hled\u011bl do hlavn\u011b pistole, kter\u00e1 b\u011bhem zlomku vte\u0159iny ukon\u010d\u00ed jeho mlad\u00fd \u017eivot. M\u00fdlil se. Billova du\u0161e je u\u017e tak zka\u017een\u00e1, \u017ee ji napravit u\u017e nikdy nep\u016fjde…<\/div>\n
O\u010dek\u00e1van\u00fd v\u00fdst\u0159el v\u0161ak nep\u0159i\u0161el, m\u00edsto toho Bill uvolnil stisk a kohoutek se vr\u00e1til do norm\u00e1ln\u00ed polohy.<\/p>\n<\/div>\n
„… a mn\u011b se to tvoje otravov\u00e1n\u00ed docela zamlouv\u00e1,“ \u0161eptnul mu Bill do ucha, kter\u00e9 vz\u00e1p\u011bt\u00ed vs\u00e1l mezi rty. „\u0160koda jen, \u017ee stoj\u00edme na opa\u010dn\u00fdch stran\u00e1ch \u0161achovnice.“<\/p>\n<\/div>\n
„Nemus\u00edme st\u00e1t na opa\u010dn\u00fdch stran\u00e1ch \u0161achovnice,“ nam\u00edtnul Tom, kter\u00fd se st\u00e1le nemohl je\u0161t\u011b vzpamatovat z toho, \u017ee ho ten \u010dlov\u011bk nezabil. „Sta\u010d\u00ed mi tv\u00e1 p\u0159\u00edsaha. Tv\u00e1 p\u0159\u00edsaha, \u017ee nikoho u\u017e nikdy nezabije\u0161. \u017de nikomu neubl\u00ed\u017e\u00ed\u0161. Vzd\u00e1\u0161 –  li se tohohle \u017eivota, obstar\u00e1m ti na opl\u00e1tku fale\u0161n\u00e9 doklady, zm\u011bn\u00edm viz\u00e1\u017e a zajist\u00edm do\u017eivotn\u00ed bezpe\u010d\u00ed. Nemysl\u00edm toti\u017e, \u017ee tak jako te\u010f ke mn\u011b, se standardn\u011b chov\u00e1\u0161 ke sv\u00fdm ob\u011btem.“<\/p>\n<\/div>\n
Bill zmaten\u011b zamrkal. To bylo snad poprv\u00e9, co s n\u00edm n\u011bkdo vyjedn\u00e1val! Poprv\u00e9, co mu n\u011bkdo n\u011bco nena\u0159izoval a naopak s n\u00edm jednal mile, jako s p\u0159\u00edtelem! Na okam\u017eik nedok\u00e1zal nic vn\u00edmat, kdy\u017e mu za\u010dalo doch\u00e1zet, o co v\u0161echno kr\u00e1sn\u00e9 ho \u017eivot p\u0159ipravil, a kdy\u017e znovu promluvil, Tom s \u00fa\u017easem zaznamenal, \u017ee m\u00e1 mlad\u00fd vrah v o\u010d\u00edch slzy, kter\u00e9 mu za\u010daly rozmaz\u00e1vat perfektn\u00ed l\u00ed\u010den\u00ed a i jeho hlas zn\u011bl najednou jinak. Nikoliv ledov\u011b, ale smutn\u011b, boj\u00e1cn\u011b… lidsky.<\/p>\n<\/div>\n
„Ty mysl\u00ed\u0161… \u017ee m\u00e1m je\u0161t\u011b n\u011bjakou \u0161anci tohle v\u0161echno zahodit, zm\u011bnit se?“<\/div>\n
„Ka\u017ed\u00fd m\u00e1 \u0161anci,“ pousm\u00e1l se Tom. „A z\u00e1le\u017e\u00ed jen na n\u011bm, jestli ji vyu\u017eije… nebo ne.“<\/p>\n<\/div>\n
Bill zalapal po dechu a ot\u0159el si slzy, a kdy\u017e se znovu na Toma pod\u00edval, zdobil jeho tv\u00e1\u0159 snad poprv\u00e9 v \u017eivot\u011b skute\u010dn\u011b up\u0159\u00edmn\u00fd \u00fasm\u011bv. Rychlost\u00ed blesku sv\u00e9ho soka zbavil pout, na\u010de\u017e neuv\u011b\u0159iteln\u011b svi\u017en\u011b zlikvidoval pulzuj\u00edc\u00ed nap\u011bt\u00ed, kter\u00e9 mu sv\u00fdm dr\u00e1\u017ed\u011bn\u00edm zp\u016fsobil. A jakmile se Tomovi tro\u0161ku ulevilo, uv\u011bdomil si copat\u00fd mlad\u00edk, \u017ee jsou ve vz\u00e1jemn\u00e9m objet\u00ed. Zmaten\u011b mafi\u00e1na pohladil po z\u00e1dech a Bill n\u00e1hle poc\u00edtil, jak moc dok\u00e1\u017eou ty kr\u00e1sn\u00e9 pocity, kter\u00e9 mu osud od ml\u00e1d\u00ed up\u00edral, zm\u011bnit jeho pohled na sv\u011bt. Dojat\u011b se na Toma zad\u00edval a nesm\u011ble se jeho rt\u016f doktl t\u011bmi sv\u00fdmi…<\/p>\n<\/div>\n
* * * * *<\/p>\n<\/div>\n
Nikdo nem\u011bl pon\u011bt\u00ed, kam ti dva zmizeli. Jedin\u00e9, co mohlo nazna\u010dovat, co se mezi dv\u011bma mlad\u00fdmi mu\u017ei stalo, byl akor\u00e1t shodn\u00fd den. Den, kdy podsv\u011bt\u00ed  ztratilo sv\u00e9ho p\u00e1na, sv\u00e9ho tyrana, kter\u00fd mu udr\u017eoval pevn\u00fd \u0159\u00e1d a chod, a kdy berl\u00ednsk\u00e1 policie p\u0159i\u0161la o jednoho ze sv\u00fdch nejlep\u0161\u00edch lid\u00ed. Nikdo nikdy nena\u0161el t\u011bla ani jednoho z nich, a a\u010dkoliv je v\u0161ichni m\u011bli d\u00e1vno za mrtv\u00e9, Bill a Tom uskute\u010dnili sv\u016fj sen, kter\u00fd si v on\u00e9 temn\u00e9 m\u00edstnosti sl\u00edbili. Oba si zm\u011bnili doklady i vzhled. Tom p\u0159estal a\u017e tak moc pedanticky dodr\u017eovat ve\u0161ker\u00e9 \u0159\u00e1dy a p\u0159edpisy, dokonce se mu stalo, \u017ee ob\u010das dostal pokutu za vysokou rychlost mimo obec nebo boti\u010dku za \u0161patn\u00e9 parkov\u00e1n\u00ed, ale on se nad t\u00edm jenom pousm\u00e1l a nad\u00e1le \u017eil pro sv\u00e9ho mil\u00e1\u010dka. A Billovi u\u017e nikdy nebleskla hlavou jedin\u00e1 my\u0161lenka na vra\u017edu nebo bolest n\u011bkoho jin\u00e9ho, jeho srdce napl\u0148ovala l\u00e1ska a \u0161t\u011bst\u00ed a na sv\u011bt\u011b by se nena\u0161el jin\u00fd \u010dlov\u011bk, kter\u00fd byl tak vd\u011b\u010dn\u00fd za to, \u017ee dostal \u0161anci \u017e\u00edt znovu.<\/p>\n<\/div>\n
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: \u00c1\u010fa Zdrav\u00edm v\u0161echny p\u0159\u00edtomn\u00e9  i nep\u0159\u00edtomn\u00e9. Tak m\u011b jednoho hezk\u00e9ho jarn\u00edho ve\u010dera napadlo sepsat tro\u0161ku krimin\u00e1ln\u00ed jednor\u00e1zovku. U\u017e  ani nev\u00edm, kde se ve mn\u011b ten n\u00e1pad vzal, snad proto, \u017ee ve v\u011bt\u0161in\u011b pov\u00eddek b\u00fdv\u00e1  Bill t\u00edm nevinn\u00fdm chud\u00e1\u010dkem a Tom tou nejv\u011bt\u0161\u00ed svin\u00ed… fakt netu\u0161\u00edm<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-11776","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11776","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=11776"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11776\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=11776"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=11776"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=11776"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}