{"id":11792,"date":"2010-04-29T15:00:00","date_gmt":"2010-04-29T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=11764"},"modified":"2010-04-29T15:00:00","modified_gmt":"2010-04-29T14:00:00","slug":"laska-25","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/04\/29\/laska-25\/","title":{"rendered":"L\u00e1ska 25."},"content":{"rendered":"
autor: B-kay<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
\"387\"<\/div>\n
Kuchyn\u00ed se neslo n\u00e1dhern\u00e9  ticho a klid. I kdy\u017e Bill mo\u017en\u00e1 tohle ticho je\u0161t\u011b  p\u0159ed n\u011bkolika t\u00fddny nesn\u00e1\u0161el, te\u010f si toho vysloven\u011b u\u017e\u00edval. Na tv\u00e1\u0159i mu pohr\u00e1val \u0161\u0165astn\u00fd \u00fasm\u011bv. St\u00e1l u kuchy\u0148sk\u00e9 linky a p\u0159ipravoval sn\u00eddani, jak pro mal\u00e9ho Sama, tak i pro Toma.<\/div>\n
Bylo sice jenom kolem p\u016fl  \u0161est\u00e9 r\u00e1no, on se p\u0159esto v posteli d\u00e9le neudr\u017eel. I kdy\u017e  jej Tomova n\u00e1ru\u010d n\u00e1dhern\u011b h\u0159\u00e1la a dod\u00e1vala mu je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed pocit \u0161t\u011bst\u00ed, pot\u0159eboval b\u00fdt na chvilku s\u00e1m. Jenom na malou chv\u00edli, aby si mohl ut\u0159\u00eddit sv\u00e9 my\u0161lenky. V\u0161echno se to toti\u017e seb\u011bhlo stra\u0161n\u011b rychle a on \u017eil sv\u016fj \u017eivot, ani\u017e by nad t\u00edm p\u0159em\u00fd\u0161lel a uva\u017eoval nad t\u00edm, co je spr\u00e1vn\u00e9 a co ne..  <\/div>\n
Jakmile byly oblo\u017een\u00e9 chleb\u00ed\u010dky hotov\u00e9, zalil si k\u00e1vu a posadil se k oknu. Miloval obraz vych\u00e1zej\u00edc\u00edho slunce. Dod\u00e1val mu zvl\u00e1\u0161tn\u00ed s\u00edlu a energii. Dokonce u\u017e jako mal\u00fd kluk obdivoval n\u00e1dhern\u00e9 zbarven\u00ed rann\u00ed oblohy. A i kdy\u017e za okny foukal siln\u011bj\u0161\u00ed v\u00edtr, jeho n\u00e1lada neklesala. Po\u0159\u00e1d se n\u00e1dhern\u011b usm\u00edval, zk\u0159ehl\u00e9 prsty si oh\u0159\u00edval hork\u00fdm hrne\u010dkem k\u00e1vy. Zav\u0159el o\u010di a zhluboka se nadechl. Jako by pocit radosti stoupal ka\u017edou bu\u0148kou jeho t\u011bla. Bylo to v\u0161echno jako sen. Jako p\u0159ekr\u00e1sn\u00fd sen, ze kter\u00e9ho se nikdy necht\u011bl vzbudit. Byl zamilovan\u00fd…  <\/div>\n
Snad poprv\u00e9 po dvaceti letech, c\u00edtil tak n\u00e1dhern\u00fd pocit. Kdyby jej m\u011bl popsat, nedok\u00e1zal by naj\u00edt ta spr\u00e1vn\u00e1 slova, kter\u00fdmi by vyj\u00e1d\u0159il to, co c\u00edtil. Najednou mu bylo \u00fapln\u011b jedno, co se stane, a\u017e se to Chantelle dozv\u00ed. Na ni\u010dem u\u017e nez\u00e1le\u017eelo. Nic nebylo natolik d\u016fle\u017eit\u00e9, aby se proto v tu chv\u00edli tr\u00e1pil.<\/div>\n
V\u010dera se p\u0159ece milovali! I kdy\u017e to nebylo milov\u00e1n\u00ed jako takov\u00e9, a moc se jim to nepovedlo, na n\u011bkolik vte\u0159in za\u017eil ten pocit, po kter\u00e9m tou\u017e\u00ed snad ka\u017ed\u00fd \u010dlov\u011bk na sv\u011bt\u011b. C\u00edtil jej v sob\u011b. Na malou chv\u00edli byli skute\u010dn\u011b propojeni a on se c\u00edtil poprv\u00e9 skute\u010dn\u011b milov\u00e1n… <\/div>\n
\n
Nikdy p\u0159edt\u00edm nepoznal, jak\u00e9  to je, vst\u00e1vat s \u00fasm\u011bvem na tv\u00e1\u0159i. Nepoznal ten pocit, kter\u00fd sv\u00edral jeho nitro a zp\u016fsoboval mu n\u00e1dhern\u00e9 \u0161imr\u00e1n\u00ed v oblasti b\u0159\u00ed\u0161ka. V\u0161echno se to zm\u011bnilo a\u017e ve chv\u00edli, kdy se s Tomem poprv\u00e9 potkali. Pr\u00e1v\u011b tohle setk\u00e1n\u00ed zm\u011bnilo cel\u00fd jeho \u017eivot a neb\u00e1l se \u0159\u00edct, \u017ee dokonce \u017eivoty jich obou…<\/div>\n
\u00dasm\u011bv mu v\u0161ak p\u0159ecijen zamrzl. Vyd\u011b\u0161en\u011b se d\u00edval na pr\u00e1v\u011b p\u0159ij\u00ed\u017ed\u011bj\u00edc\u00ed nabl\u00fdskan\u00e9 auto, kter\u00e9 nemohlo pat\u0159it nikomu jin\u00e9mu ne\u017e jeho sest\u0159e. A tak\u00e9 se nem\u00fdlil. Zastavila rovnou p\u0159ed domem a kdy\u017e spat\u0159ila Tomovo auto, post\u00e1vaj\u00edc\u00ed opod\u00e1l, tv\u00e1\u0159\u00ed j\u00ed prol\u00e9tl hn\u011bviv\u00fd v\u00fdraz. Samoz\u0159ejm\u011b byla u\u017e takhle brzo r\u00e1no stejn\u011b dokonal\u00e1 jako v\u017edy. Billa op\u011bt p\u0159emohl z\u00e1van l\u00edtosti. V tomhle sm\u011bru by se j\u00ed nikdy nedok\u00e1zal rovnat. Jejich \u017eivoty byly \u00fapln\u011b jin\u00e9. Jak kdysi \u0159\u00edk\u00e1val – ona m\u011bla v\u0161echno, zat\u00edmco on? On nem\u011bl nic\u2026 Te\u010f by v\u0161ak sv\u00e9 tvrzen\u00ed r\u00e1d poopravil. Tom se mu stal \u00fapln\u011b v\u0161\u00edm. Tak\u017ee to celkem nebyla pravda, \u017ee by nem\u011bl nic. M\u011bl srdce, kter\u00e9 odevzdal do rukou kluka, kter\u00e9ho miloval.  <\/div>\n
Rad\u011bji se op\u011bt oto\u010dil k oknu v nad\u011bji, \u017ee Chantelle kuchy\u0148 obejde a na\u0161tvan\u011b  vydupe schody do sv\u00e9ho pokoje. To by m\u011bl v\u0161ak a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 velik\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed. Kuchy\u0148 byla toti\u017e prvn\u00edm m\u00edstem, kam Chantelle zam\u00ed\u0159ila.<\/div>\n
Ve chv\u00edli, kdy se jejich pohledy setkaly, bylo jasn\u011b vid\u011bt, kdo v jejich o\u010dn\u00edm kontaktu prohr\u00e1v\u00e1, a kdo m\u00e1 jasn\u011b navrch.<\/div>\n
„Jak to, \u017ee tady Tom z\u016fstal?!“ Bill od n\u00ed pozdrav ani ne\u010dekal, proto ho jej\u00ed prudk\u00e1 ot\u00e1zka v\u016fbec nep\u0159ekvapila. V o\u010d\u00edch m\u011bla neskute\u010dn\u00fd chlad, probod\u00e1vala Billa pohledem, jako by se d\u00edvala na n\u011bco odporn\u00e9ho. A on si tak v jej\u00ed p\u0159\u00edtomnosti i p\u0159ipadal. Dok\u00e1zala v n\u011bm vyvolat to, \u017ee se n\u011bkdy hnusil i s\u00e1m sob\u011b.<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm. Nemluvili jsme spolu,“ za\u0161eptal ti\u0161e. Sklonil tv\u00e1\u0159 a modlil se, aby jeho l\u017ei uv\u011b\u0159ila.<\/div>\n
„A to ti m\u00e1m jako v\u011b\u0159it?!“  jej\u00ed hlas nab\u00edral na intenzit\u011b. Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee nebude trvat dlouho a sv\u00fdm k\u0159ikem vzbud\u00ed i Toma, i Sama.<\/div>\n
„Nem\u00e1m d\u016fvod ti lh\u00e1t. Nemluvili jsme spolu.,“ Bill\u016fv bezmocn\u00fd v\u00fdraz z\u0159ejm\u011b ud\u011blal Chantelle radost a uklidnil ji. Na chvilku se zamyslela a pot\u00e9 se na n\u011bj \u0161kodolib\u011b usm\u00e1la.<\/div>\n
„Koneckonc\u016f, jsem r\u00e1da \u017ee z\u016fstal,“ Bill se na ni p\u0159ekvapen\u011b zad\u00edval. \u017de by j\u00ed to v\u0161echno p\u0159e\u0161lo a Tom by mohl z\u016fstat? \u017de by se odlou\u010den\u00ed opravdu b\u00e1li zbyte\u010dn\u011b?<\/p>\n<\/div>\n
„Ten, kdo si sbal\u00ed v\u011bci a odejde, jsi ty, Bille,“ uk\u00e1zala na n\u011bj prstem, jako by mluvila o n\u011bjak\u00e9 nepot\u0159ebn\u00e9 v\u011bci.<\/div>\n
„Co\u017ee?Ale j\u00e1 p\u0159ece nem\u00e1m kam j\u00edt,“ Bill nemohl uv\u011b\u0159it sv\u00fdm u\u0161\u00edm. Nemohla b\u00fdt a\u017e tak nel\u00edtostn\u00e1. Byl p\u0159eci jej\u00ed bratr!<\/div>\n
„To m\u011b nezaj\u00edm\u00e1. M\u00e1\u0161 dva dny na to, aby ses sbalil a ode\u0161el!“ i kdy\u017e byl jej\u00ed pohled nep\u0159\u00edjemn\u011b opovrhuj\u00edc\u00ed a sna\u017eila se mu n\u00edm co nejv\u00edce ubl\u00ed\u017eit, ve skute\u010dnosti ubli\u017eoval j\u00ed pohled na n\u011bj.<\/div>\n
\u017d\u00e1rlila!<\/div>\n
\u017d\u00e1rlila na n\u011bj tak, jako je\u0161t\u011b nikdy na nikoho. Vyrostl z n\u011bj p\u0159ekr\u00e1sn\u00fd kluk. Jeho tv\u00e1\u0159 byla dokonal\u00e1, bez jedin\u00e9 chybi\u010dky. Byl p\u0159irozen\u011b kr\u00e1sn\u00fd a nepot\u0159eboval vst\u00e1vat o dv\u011b hodiny d\u0159\u00edve, aby ze sebe ud\u011blal \u010dlov\u011bka. A co j\u00ed vadilo ze v\u0161eho nejv\u00edc – Tom jej m\u011bl r\u00e1d, t\u00edm si byla v\u00edce ne\u017e jist\u00e1. Dok\u00e1zala to vy\u010d\u00edst z ka\u017ed\u00e9ho pohledu, kter\u00fd Billovi v\u011bnoval. Na ni se nikdy ned\u00edval takov\u00fdm zp\u016fsobem. Zat\u00edmco si z n\u011bj ostatn\u00ed jej\u00ed kluci d\u011blali legraci a ubli\u017eovali mu, Tom se jej jenom zast\u00e1val. Sledoval jej n\u011b\u017en\u00fdm pohledem a chr\u00e1nil jej. A to Chantelle nedok\u00e1zala un\u00e9st. Nebyla na to zvykl\u00e1\u2026<\/div>\n
Je\u0161t\u011b naposled na n\u011bj varovn\u011b zahl\u00eddla a pot\u00e9 beze slova ode\u0161la.  <\/div>\n
Bill se svezl k podlaze, ne\u0161\u0165astn\u011b  zk\u0159ivil tv\u00e1\u0159 a rozplakal se. Jak si mohl myslet, \u017ee by jeho \u0161t\u011bst\u00ed, mohlo vydr\u017eet?! Sna\u017eil se v\u011b\u0159it n\u011b\u010demu, co bylo nemo\u017en\u00e9\u2026<\/div>\n
I jejich l\u00e1ska byla z\u0159ejm\u011b nemo\u017en\u00e1\u2026<\/div>\n
Nejrad\u011bji ze v\u0161eho by s Tomem utekl na venkov, jak jej o to prosil. N\u011bkam, kde by se mohli svobodn\u011b  milovat. Ale i to bylo v\u00edce m\u00e9n\u011b nemo\u017en\u00e9. <\/div>\n
„Bill\u00ed,“ na z\u00e1dech uc\u00edtil dv\u011b drobn\u00e9 dlan\u011b. <\/div>\n
„Bill\u00ed, pro\u010d pl\u00e1\u010de\u0161?“  Sam si klekl na kolena, nat\u011bsnal se sv\u00e9mu str\u00fd\u010dkovi do n\u00e1ru\u010de. Smutn\u011b se zad\u00edval do jeho uplakan\u00e9 tv\u00e1\u0159e a v t\u00e9 chv\u00edli m\u011bl i on na kraji slzi\u010dky.<\/div>\n
„Ude\u0159il jsem se a bol\u00ed to. Ale brzo budu zase v po\u0159\u00e1dku,“ Bill se na n\u011bj zkusil pousm\u00e1t. Necht\u011bl mu lh\u00e1t, ale pravda byla pro jeho d\u011btsk\u00fd rozum je\u0161t\u011b nepochopiteln\u00e1. P\u0159itulil si jej k sob\u011b je\u0161t\u011b pevn\u011bji a pol\u00edbil jej do rozevl\u00e1t\u00fdch vl\u00e1sk\u016f.<\/div>\n
„J\u00e1 ti to pofouk\u00e1m ano?“ Sami se na n\u011bj nevinn\u011b usm\u00e1l. Cht\u011bl, aby se Bill op\u011bt usm\u00edval. Bill si v\u0161ak jenom smutn\u011b povzdechl a kr\u00e1tce zavrt\u011bl hlavou. Utr\u00e1pen\u00e9 srdce mu nemohl pofoukat nikdo. Ani ten mal\u00fd and\u00edlek, by to nedok\u00e1zal. Druh t\u00e9hle bolesti, se toti\u017e ned\u00e1 l\u00e9\u010dit l\u00e9ky nebo pofouk\u00e1n\u00edm bol\u00edstky. Pr\u00e1v\u011b srdce bylo toti\u017e jedinou \u010d\u00e1st\u00ed jeho t\u011bla, kter\u00e9 nedok\u00e1zal pomoct.<\/div>\n
„Sami, vezmi si chleb\u00ed\u010dek. Pak si vy\u010dist\u00edme zoubky, obl\u00e9kneme se a odvezu t\u011b do \u0161kolky, ano?“ Sam smutn\u011b na\u0161pulil rt\u00edky.<\/div>\n
„Chci j\u00edt s tebou. Ve \u0161kolce mi je smutno,“ Bill pomalu vstal i se Samem v n\u00e1ru\u010d\u00ed.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 tam p\u0159eci svoje kamar\u00e1dy. A t\u011bm by bylo bez tebe moc smutno. Kdy\u017e chce\u0161, m\u016f\u017ee\u0161 si vz\u00edt i medv\u00eddky a-,“ zvuk jeho hlasu n\u00e1hle p\u0159eru\u0161ilo n\u011bco \u00fapln\u011b jin\u00e9ho. Cel\u00fdm domem se n\u00e1hle oz\u00fdval k\u0159ik Chantelle, vz\u00e1p\u011bt\u00ed doprov\u00e1zen \u0159inkotem skla, rozb\u00edjej\u00edc\u00edho se o dve\u0159e.<\/div>\n
\n

„J\u00e1 se boj\u00edm,“ Sam se mu tv\u00e1\u0159\u00ed stulil do tri\u010dka.<\/p><\/div>\n

„V\u0161echno bude zase v po\u0159\u00e1dku. Slibuju,“ Bill s n\u00edm houpal se strany na stranu a vyd\u011b\u0161en\u011b vzhl\u00ed\u017eel ke schod\u016fm, odkud se oz\u00fdvaly tich\u00e9 kroky, bl\u00ed\u017e\u00edc\u00ed se k nim. Byl to Tom.<\/div>\n
Jeho tv\u00e1\u0159 zdobil rud\u00fd odtisk Chantelliny dlan\u011b a pomalu modraj\u00edc\u00ed mod\u0159ina pod okem. P\u0159esto v\u0161echno byl jeho pohled je\u0161t\u011b n\u011b\u017en\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e kdy p\u0159edt\u00edm.<\/div>\n
„Co se stalo?“  Bill k n\u011bmu rychle p\u0159ib\u011bhl, b\u0159\u00ed\u0161ky prst\u016f se dotkl jeho bolav\u00e9ho l\u00edce.<\/div>\n
„Je konec,“ za\u0161eptal, vzal Billovu tv\u00e1\u0159 do dlan\u00ed a proc\u00edt\u011bn\u011b jej pol\u00edbil.<\/div>\n
„Ty se se mnou rozch\u00e1z\u00ed\u0161?“  Bill\u016fv hlas se pomalu m\u011bnil v zoufal\u00fd \u0161epot. V o\u010d\u00edch jej ne\u010dekan\u011b za\u0161t\u00edpaly slzy. Smutn\u011b sklonil tv\u00e1\u0159.  <\/div>\n
„Pr\u00e1v\u011b jsem se roze\u0161el se Chantelle,“ zlehka jej pohladil po tv\u00e1\u0159i. Bill ti\u0161e zavzdychal, zvedl sv\u00e9 o\u010di k t\u011bm Tomov\u00fdm. Po tv\u00e1\u0159i mu st\u00e9kaly drobn\u00e9 slzy. Nemohl tomu uv\u011b\u0159it.<\/div>\n
„Ty sis vybral m\u011b?“  vydechl ot\u00e1zku, ve kterou nikdy nev\u011b\u0159il. Nikdy nev\u011b\u0159il tomu, \u017ee by Tom dok\u00e1zal Chantelle opustit – a u\u017e v\u016fbec ne, \u017ee by ji dok\u00e1zal opustit kv\u016fli n\u011bmu.<\/div>\n
„U\u017e mi kone\u010dn\u011b  v\u011b\u0159\u00ed\u0161, jak moc t\u011b miluju?“ Tom se na Billa i p\u0159es pal\u010divou bolest na l\u00edci n\u00e1dhern\u011b usm\u00e1l. Vyzvedl si jej do n\u00e1ru\u010de, \u00fasm\u011bv se z jeho tv\u00e1\u0159e neztr\u00e1cel. Kone\u010dn\u011b ud\u011blal spr\u00e1vnou v\u011bc. N\u011bco, co m\u011bl ud\u011blat u\u017e d\u00e1vno.<\/div>\n
Bill se k n\u011bmu nal\u00e9hav\u011b  p\u0159itiskl, horliv\u011b l\u00edbal jeho sladk\u00e9 rty.<\/div>\n
„Odejdu s tebou,“  vydechl proti jeho rt\u016fm.<\/div>\n
„Vezmi m\u011b i Sama daleko odtud, Tome. Daleko, kde budem moct b\u00fdt jenom spolu\u2026“  <\/div>\n
„\u017dil jsem \u017eivot, ve kter\u00e9m jsem hled\u011bl na v\u0161echny kolem, ale na sebe jsem jaksi zapom\u00ednal. \u017dil jsem podle pravidel jin\u00fdch a ta sv\u00e1, jsem neznal\u2026 „<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Pokud m\u011bl \u0161anci zm\u011bnit sv\u016fj \u017eivot a \u017e\u00edt jenom pro sv\u00e9 milovan\u00e9, rozhodl se pro to ud\u011blat cokoliv. Z drobn\u00e9ho s\u00e9m\u011b l\u00e1sky k Tomovi se najednou stalo n\u011bco, co jej naprosto pohltilo. Co je pohltilo oba! Byli schopni ud\u011blat cokoliv pro toho druh\u00e9ho…  <\/div>\n
autor: B-kay<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay Kuchyn\u00ed se neslo n\u00e1dhern\u00e9  ticho a klid. I kdy\u017e Bill mo\u017en\u00e1 tohle ticho je\u0161t\u011b  p\u0159ed n\u011bkolika t\u00fddny nesn\u00e1\u0161el, te\u010f si toho vysloven\u011b u\u017e\u00edval. Na tv\u00e1\u0159i mu pohr\u00e1val \u0161\u0165astn\u00fd \u00fasm\u011bv. St\u00e1l u kuchy\u0148sk\u00e9 linky a p\u0159ipravoval sn\u00eddani, jak pro mal\u00e9ho Sama, tak i pro<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[313],"tags":[],"class_list":["post-11792","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-laska-b-kay"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11792","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=11792"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11792\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=11792"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=11792"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=11792"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}