{"id":11794,"date":"2010-04-28T18:30:00","date_gmt":"2010-04-28T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=11766"},"modified":"2010-04-28T18:30:00","modified_gmt":"2010-04-28T17:30:00","slug":"se-mnou-se-bat-nemusis-21","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/04\/28\/se-mnou-se-bat-nemusis-21\/","title":{"rendered":"Se mnou se b\u00e1t nemus\u00ed\u0161 21."},"content":{"rendered":"
autor: Ainikki<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"379\"<\/div>\n
<\/div>\n
Bill se sna\u017eil ovl\u00e1dat a nesm\u00e1t se, ov\u0161em v\u00e1\u017en\u00e1 tv\u00e1\u0159 se udr\u017eovala tak stra\u0161n\u011b  \u0161patn\u011b, kdy\u017e byl sv\u011bdkem Tomov\u00fdch neohraban\u00fdch snah zabalit kousek ovoce to tvarohov\u00e9ho t\u011bsta. Tom se tento t\u00fdden toti\u017e  pln\u011b dr\u017eel toho, co sl\u00edbil, a ka\u017ed\u00fd den, kdy\u017e se vr\u00e1tili z pr\u00e1ce, pom\u00e1hal Billovi s p\u0159\u00edpravou ve\u010de\u0159e. Dnes to m\u011bly b\u00fdt jahodov\u00e9 knedl\u00edky a mlad\u00fd mu\u017e byl od mouky \u0161pinav\u00fd od hlavy a\u017e po paty, a nav\u00edc se mu v\u016fbec neda\u0159ilo. M\u00edsto \u00fahledn\u00fdch kulat\u00fdch hladk\u00fdch knedl\u00edk\u016f tvo\u0159il popraskan\u00e9 hrbat\u00e9 \u0161i\u0161ky, kter\u00e9 po n\u011bm Bill musel p\u0159ed\u011bl\u00e1vat, proto\u017ee kdyby je dali va\u0159it, rozpadly by se. Ov\u0161em hou\u017eevnat\u011b trval na tom, \u017ee to nem\u00edn\u00ed vzd\u00e1t a pral se s t\u00edm zr\u00e1dn\u00fdm t\u011bstem d\u00e1l.<\/p>\n<\/div>\n
Kdy\u017e u\u017e asi des\u00e1t\u00fd  pokus p\u0159i\u0161oupl bl\u00ed\u017ee k Billovi, aby to opravil, povzdechl si a zatv\u00e1\u0159il se jako hrom\u00e1dka ne\u0161t\u011bst\u00ed.<\/div>\n
„To blb\u00fd t\u011bsto se k sob\u011b prost\u011b nelep\u00ed.“ Odfrkl si frustrovan\u011b a \u0161pinavou umo\u010denou rukou se \u0161u\u0161\u0148al v obli\u010deji. Bill na to nic ne\u0159\u00edkal a jen mu demonstrativn\u011b tu nelepivost vyvr\u00e1til, kdy\u017e vyhladil Tomovy chyby a postavil p\u0159ed n\u011bj p\u0159\u00edmo uk\u00e1zkovou kuli\u010dku. „Ccc. Nech\u00e1pu, jak to d\u011bl\u00e1\u0161. Vypad\u00e1 to tak jednodu\u0161e, a kdy\u017e to vezmu do ruky j\u00e1\u2026“ Rad\u011bji v\u011btu ani nedokon\u010dil. Sta\u010dila v\u00fdmluvnost jeho grimasy.<\/div>\n
„Je to jen o cviku. Ale nikdo tady p\u0159eci po tob\u011b nechce, aby ses tu s t\u00edm tr\u00e1pil.“<\/div>\n
„Ale j\u00e1 chci.“ Umanut\u011b sebral z linky dal\u0161\u00ed jahodu s kouskem t\u00e9 sv\u011btl\u00e9 hmoty a jal se ji t\u00edm opl\u00e1c\u00e1vat kolem dokola.<\/p>\n<\/div>\n
Ozval se domovn\u00ed zvonek.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
„Ty n\u011bkoho \u010dek\u00e1\u0161?“ Tom jen pokr\u010dil rameny a zam\u00edtav\u011b zakroutil hlavou.<\/div>\n
„Nem\u00e1m p\u0159edstavu, kdo by to mohl b\u00fdt.“ Dodal a sna\u017eil se upatlan\u00e9 ruce honem ut\u0159\u00edt do z\u00e1st\u011bry.<\/div>\n
„J\u00e1 tam dojdu. Zat\u00edm se tro\u0161ku umyj.“ Doporu\u010dil mu Bill. On byl toti\u017e na rozd\u00edl od Toma \u010dist\u00fd. M\u011bl jen trochu zamou\u010den\u00e9 prsty, kter\u00e9 ot\u0159el do ut\u011brky a vydal se k vchodov\u00fdm dve\u0159\u00edm.  <\/div>\n
„Dobr\u00fd den. P\u0159ejete si?“ Pozdravil zhruba p\u011bta\u010dty\u0159icetiletou \u017eenu, kter\u00e1 si ho s p\u0159ekvapen\u00edm p\u0159em\u011b\u0159ovala.<\/div>\n
„P\u0159i\u0161la jsem za synem. Je doma?“ <\/div>\n
„Eee,“ prot\u00e1hl v zasko\u010den\u00ed Bill. „Vy mysl\u00edte Toma. Chci \u0159\u00edct\u2026 vy jste Tomova matka?“ Doch\u00e1zely mu pomalu souvislosti.<\/div>\n
„Ano. Simone Kaulitz. A vy jste?“ Nat\u00e1hla k n\u011bmu pravici. Chlapec ji nesm\u011ble stisknul. Byla pro n\u011bj velk\u00fdm p\u0159ekvapen\u00edm. Samoz\u0159ejm\u011b v\u011bd\u011bl, \u017ee Tom m\u00e1 rodi\u010de, ale moc \u010dasto se o nich nezmi\u0148oval.<\/div>\n
„Bill Tr\u00fcmper. J\u00e1 jsem Tom\u016fv p\u0159\u2026“<\/p>\n<\/div>\n
„Spolubydl\u00edc\u00ed.“ Vyhrkl Tom, kter\u00fd se mezit\u00edm sta\u010dil p\u0159i\u0159\u00edtit do p\u0159eds\u00edn\u011b tak\u00e9. Identifikoval mat\u010din hlas, u\u017e kdy\u017e proch\u00e1zel ob\u00fdv\u00e1kem, a polilo ho horko. Matka se tu ob\u010das ukazovala bez ohl\u00e1\u0161en\u00ed, ov\u0161em u\u017e to del\u0161\u00ed \u010das neud\u011blala, a jeho nenapadlo, od doby, co tu m\u011bl Billa, \u017ee by se to mohlo st\u00e1t. „Je to m\u016fj nov\u00fd spolubydl\u00edc\u00ed. Je tu chv\u00edli, tak\u017ee jsem v\u00e1m o tom je\u0161t\u011b nesta\u010dil \u0159\u00edct.“ Bill na n\u011bj v neuv\u011b\u0159en\u00ed vykulil o\u010di. On ho zap\u0159el? Rozum\u00ed tomu spr\u00e1vn\u011b? Nemohl pobrat, \u017ee se to skute\u010dn\u011b stalo, a hlavn\u011b to zabolelo. Nikdy by ne\u010dekal, \u017ee by byl Tom n\u011b\u010deho takov\u00e9ho schopn\u00fd. „A co tu vlastn\u011b, sakra mami, d\u011bl\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„No to je mi tedy p\u011bkn\u00e9 uv\u00edt\u00e1n\u00ed, po tom, co sem jedu takovou d\u00e1lku.“ Vy\u010detla mu. Tom si nejsp\u00ed\u0161 uv\u011bdomil, \u017ee se zachoval neomalen\u011b. Takhle s n\u00ed zvykl\u00fd jednat nebyl. Ov\u0161em jestli se Bill c\u00edtil p\u0159ekvapen\u00fd, tak on byl nejen p\u0159ekvapen\u00fd, ale tak\u00e9 naprosto \u0161okovan\u00fd a vystra\u0161en\u00fd.<\/div>\n
„Promi\u0148.“ Ku\u0148knul. P\u0159istoupil k n\u00ed, objal ji a pol\u00edbil na uv\u00edtanou na tv\u00e1\u0159.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak, nech\u00e1te m\u011b je\u0161t\u011b d\u00e1l st\u00e1t venku, nebo m\u011b pozvete dovnit\u0159?“<\/div>\n
„Oh, jasn\u011b. Poj\u010f.“ Tom ustoupil ze dve\u0159\u00ed a nechal ji proj\u00edt. Simone si st\u00e1hla sv\u00e9 kotn\u00ed\u010dkov\u00e9 boty a d\u00e1l u\u017e pokra\u010dovala jen v pono\u017ek\u00e1ch.<\/div>\n
„Jdu dod\u011blat tu ve\u010de\u0159i.“ Prosm\u00fdkl se kolem n\u00ed a mlad\u00e9ho mu\u017ee Bill. Jen to na p\u016fl pusy zahuhlal a se sklon\u011bnou hlavou zmizel v kuchyni. V Tomovi zatrnulo. A\u017e te\u010f mu do\u0161lo, \u017ee to nebyl nejlep\u0161\u00ed tah ne\u0159\u00edct o Billovi pravdu. Copak ale mohl jinak? Nebyl p\u0159ipraven\u00fd na m\u00e1min v p\u00e1d, a p\u0159edev\u0161\u00edm nebyl p\u0159ipraven\u00fd odkr\u00fdt o sob\u011b celou pravdu. Pot\u0159eboval je\u0161t\u011b trochu \u010dasu, mo\u017enost malinko si to promyslet a vystihnout ten spr\u00e1vn\u00fd moment, za kter\u00fd rozhodn\u011b nepova\u017eoval tuhle chv\u00edli. Nemohl j\u00ed to jen tak vyklopit mezi dve\u0159mi.<\/p>\n<\/div>\n
„Ud\u011blala jsem si dnes mal\u00fd v\u00fdlet. Sem do Berl\u00edna jsem p\u0159ijela u\u017e dopoledne, trochu se courala po m\u011bst\u011b, a hlavn\u011b nakupovala, to v\u00ed\u0161, u n\u00e1s toho mnoho nen\u00ed, a kdy\u017e u\u017e jsem si byla jist\u00e1, \u017ee bude\u0161 z pr\u00e1ce doma, p\u0159ijela jsem se na tebe pod\u00edvat.“ Vysv\u011btlila mu kone\u010dn\u011b matka, kde se tu tak n\u00e1hle vzala, a usadila se v ob\u00fdv\u00e1ku na pohovku. Tom si tedy p\u0159isedl naproti n\u00ed do k\u0159esla.<\/div>\n
„A to jsi mi nemohla b\u011bhem dne alespo\u0148 zavolat?“ Podotkl logicky.<\/div>\n
„Cht\u011bla jsem t\u011b p\u0159ekvapit.“ Pokr\u010dila rameny.<\/div>\n
„Tak to se ti teda povedlo.“ Utrousil si nap\u016fl pusy. \u017dena si ale pozn\u00e1mky bu\u010f nev\u0161imla, nebo ji z\u00e1m\u011brn\u011b ignorovala, v nechuti na ni jakkoli reagovat, a pokra\u010dovala.<\/div>\n
„Ty jsi ale tak\u00e9 sam\u00e9 p\u0159ekvapen\u00ed. Jak dlouho toho kluka zn\u00e1\u0161? Je to n\u011bjak\u00fd tv\u016fj star\u00fd kamar\u00e1d? M\u016f\u017ee\u0161 mu v\u011b\u0159it, kdy\u017e sis ho nast\u011bhoval do bar\u00e1ku? A jak je tu vlastn\u011b dlouho? A to ho tu m\u00edn\u00ed\u0161 m\u00edt nast\u00e1lo?“ Sypala ze sebe jednu ot\u00e1zku za druhou, \u017ee m\u011bl Tom chu\u0165 zacpat si u\u0161i a ut\u00e9ct p\u0159ed n\u00ed n\u011bkam hodn\u011b daleko.<\/div>\n
„Mami, ztlum se, pros\u00edm t\u011b, on je hned vedle.“ Mluvil na ni polohlasem. „Bu\u010f v klidu. Je to kolega z pr\u00e1ce. Nen\u00ed d\u016fvod d\u011blat si obavy.“<\/div>\n
„Oh, kolega z pr\u00e1ce? Nevypad\u00e1 jako pr\u00e1vn\u00edk.“ Trefn\u011b poznamenala \u017eena a Tom m\u011bl chu\u0165 proto\u010dit o\u010di v sloup.<\/div>\n
„Nen\u00ed to pr\u00e1vn\u00edk.“ M\u00edsto toho objasnil trp\u011bliv\u011b. „Pracuje v archivu.“<\/div>\n
„Aha, no tak tedy dob\u0159e.“ P\u0159ijala to pan\u00ed Kaulitzov\u00e1, o n\u011bco uvoln\u011bn\u011bji si povzdechla a z\u00e1dy se svezla do op\u011brky otomanu.  <\/div>\n
„Ale p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee tu bude jen do doby, ne\u017e si najde\u0161 p\u0159\u00edtelkyni.“ Neodpustila si poznamenat. Ne\u0161lo to jinak. Ona si nic nep\u0159\u00e1la v\u00edc, ne\u017e kone\u010dn\u011b poznat n\u011bjakou milou snachu, kter\u00e1 by se j\u00ed o Toma hezky postarala, aby si byla jist\u00e1, \u017ee v \u017e\u00e1dn\u00e9m ohledu nestr\u00e1d\u00e1. V Tomovi zatrnulo. Bylo to tu znovu. Op\u011bt tohle t\u00e9ma, kter\u00e9 nen\u00e1vid\u011bl. Tu mat\u010dinu touhu dostat ho do chomoutu bral u\u017e za prachoby\u010dejn\u00fd citov\u00fd n\u00e1tlak. Neust\u00e1le mu p\u0159ipom\u00ednala sv\u016fj v\u011bk a fakt, \u017ee jej\u00ed matka byla u\u017e d\u00e1vno v tom jej\u00edm babi\u010dkou. Ned\u00e1vno mu dokonce volal \u0161okovan\u00fd a sv\u00fdm zp\u016fsobem i pobaven\u00fd Gordon, kter\u00fd mu l\u00ed\u010dil, kterak si matka z hra\u010dk\u00e1rny p\u0159inesla velkou panu mimina a ve\u010der u televize si ji chov\u00e1. Jednodu\u0161e byla zral\u00e1 na vnou\u010data, ale ty j\u00ed Tom bohu\u017eel nemohl d\u00e1t. „V\u00ed\u0161, tenhle byt je ide\u00e1ln\u00ed pro start dvou mlad\u00fdch lid\u00ed spole\u010dn\u00fdm \u017eivotem a byl by p\u0159eci nesmysl, a\u017e bude\u0161 m\u00edt st\u00e1lou zn\u00e1most, aby ti tu zacl\u00e1n\u011bl n\u011bjak\u00fd tv\u016fj kolega.“<\/p>\n<\/div>\n
Tom zatnul p\u011bsti, a\u017e mu zb\u011blaly klouby, m\u011bl toho dost, a pak naprosto neuv\u00e1\u017een\u011b vyhrknul.<\/div>\n
„On je moje st\u00e1l\u00e1 zn\u00e1most. Jasn\u00fd, mami? Nehodl\u00e1m si sem st\u011bhovat \u017e\u00e1dnou prsatou kozu!“<\/div>\n
„Co to?“ Zalapala \u017eena po vzduchu neschopna jak\u00e9koli jin\u00e9 reakce. P\u00e1rkr\u00e1t zam\u017eikala v\u00ed\u010dky a p\u0159ipl\u00e1cla si dla\u0148 na hrudn\u00ed ko\u0161. „Jak\u2026 jak tomu m\u00e1m rozum\u011bt?“ St\u00e1le je\u0161t\u011b nab\u00edraj\u00edc dech, se ptala a viditeln\u011b bledla v obli\u010deji. Tom tak\u00e9 nem\u011bl zrovinka nejzdrav\u011bj\u0161\u00ed barvu. Vypadlo to z n\u011bj ve vzteku, v touze matku uml\u010det, aby p\u0159estala ml\u00edt o \u017eivot\u011b, kter\u00fd by si pro n\u011bj p\u0159edstavovala. Te\u010f toho zalitoval. Takhle to b\u00fdt nem\u011blo. Pl\u00e1noval, aby se to dov\u011bd\u011bla v klidu a n\u011bjak \u0161etrn\u011b. U\u017e to ov\u0161em ne\u0161lo vz\u00edt zp\u011bt. Kone\u010dn\u011b byl tedy nucen nal\u00edt \u010dist\u00e9ho v\u00edna.<\/div>\n
„Jsem gay. Bill je m\u016fj p\u0159\u00edtel.“ Hlesnul a schoval si obli\u010dej do dlan\u00ed. Nemohl vydr\u017eet pohled do m\u00e1min\u00fdch zklaman\u00fdch, a hlavn\u011b znechucen\u00fdch o\u010d\u00ed, kter\u00e9 se j\u00ed naplnily slzami.<\/p>\n<\/div>\n
„Pan\u00ed Kaulitzov\u00e1, budete s n\u00e1mi ve\u010de\u0159et? M\u00e1me tvarohov\u00e9 knedl\u00edky s jaho\u2026 stalo se n\u011bco?“ V\u0161iml si Bill vypjat\u00e9 atmosf\u00e9ry v ob\u00fdv\u00e1ku. V kuchyni toti\u017e nesly\u0161el, co se tu odehr\u00e1lo. B\u011b\u017eelo mu tam r\u00e1dio, kter\u00e9 si zap\u00ednali u\u017e s Tomem, a nav\u00edc se sna\u017eil uklidnit s\u00e1m sebe. Odehnat tu ubl\u00ed\u017eenost, kter\u00e1 se ho zmocnila, kdy\u017e byl pasov\u00e1n jen do role spolubydl\u00edc\u00edho. Docela se mu to i poda\u0159ilo a dok\u00e1zal se p\u0159esv\u011bd\u010dit o tom, \u017ee Tom nem\u011bl na v\u00fdb\u011br. Nebylo by od n\u011bj moc p\u011bkn\u00e9 jen tak bez upozorn\u011bn\u00ed to na matku vysypat. Tohle bylo bezesporu citliv\u00e9 t\u00e9ma a cht\u011blo to trp\u011blivost a spr\u00e1vn\u00e9 na\u010dasov\u00e1n\u00ed. Dova\u0159il tedy ve\u010de\u0159i a vydal se na ni pozvat i n\u00e1v\u0161t\u011bvu.<\/p>\n<\/div>\n
„Ne,“ ze sta\u017een\u00e9ho hrdla ze sebe dostala \u017eena a jala se hore\u010dnat\u011b zvedat z pohovky. „J\u00e1 u\u017e rad\u011bji p\u016fjdu.“ Billa okat\u011b p\u0159ehl\u00ed\u017eela a m\u00edsto toho t\u011bch p\u00e1r slov pronesla do prot\u011bj\u0161\u00ed zdi.<\/div>\n
„Mami, po\u010dkej\u2026“ Pokusil se ji zastavit Tom, kter\u00fd na nohy vysko\u010dil tak\u00e9. „Necht\u011bl jsem, aby to bylo takhle.“<\/div>\n
„Ne?“ Zad\u00edvala se na n\u011bj ledov\u011b. „Cht\u011bl jsi snad neb\u00fdt teplej? Nebo to jen d\u00e1l tajit? Lh\u00e1t mi a m\u00edt m\u011b za idiota?“ S opovr\u017een\u00edm prskala. „M\u011bl by ses styd\u011bt! A vy, mlad\u00fd mu\u017ei, taky!“ Oto\u010dila se k Billovi a jemu ve sv\u00e9m pohledu v\u011bnovala i \u0161petku nen\u00e1visti. „Zkazil jste mi syna!“ Pak u\u017e jen popadla svoji kabelku a kvapn\u011b odch\u00e1zela.<\/p>\n<\/div>\n
Bill jen s pokleslou bradou z\u016fstal st\u00e1t uprost\u0159ed m\u00edstnosti a Tom vyb\u011bhl za n\u00ed. K chlapcov\u00fdm u\u0161\u00edm je\u0161t\u011b z p\u0159eds\u00edn\u011b dolehly n\u011bjak\u00e9 ostr\u00e9 dohady, pl\u00e1\u010d, t\u0159\u00edsknut\u00ed dve\u0159mi a potom se Tom loudavou ch\u016fz\u00ed se sv\u011b\u0161en\u00fdmi rameny vr\u00e1til do bytu. Prohr\u00e1l. Nep\u0159iklonil si ji na svou stranu. Bez jedin\u00e9ho slova do\u0161el a\u017e k Billovi, objal ho a tentokr\u00e1t to byl on, kdo schoval obli\u010dej do jeho krku. Bill uc\u00edtil trochu zoufal\u00e9 vlhkosti v tom m\u00edst\u011b. Bylo to jen p\u00e1r kapek, kter\u00e9 tu byly jako d\u016fkaz, \u017ee cosi se pokazilo.  <\/div>\n
\u010cernovlas\u00fd kluk, ani\u017e by ho snad pou\u0161t\u011bl, opatrn\u011b ho dovedl k pohovce. Posadili se. Ot\u0159el mu vlhk\u00e9 tv\u00e1\u0159e a Tom se nakr\u00e1tko nat\u00e1hl k jeho rt\u016fm. Jen se k nim p\u0159itiskl ve snaze uklidnit se.<\/div>\n
„Neboj. Bude to dobr\u00e9. Jen to chce trochu \u010dasu.“ \u0160eptnul Bill konej\u0161iv\u011b a pokusil se povzbudiv\u011b usm\u00e1t. Tom vrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Nebude.“ P\u00edpnul zmu\u010den\u011b. „Tys nesly\u0161el, jak jsem to na ni vyklopil. Tot\u00e1ln\u011b jsem to zvoral. Opovrhuje mnou.“<\/div>\n
„Nene,“ vyvracel mu to. „Jen si pot\u0159ebuje zvyknout. Tome, je to tvoje m\u00e1ma. Nevyka\u0161le se na tebe, \u017ee nejsi podle p\u0159edstavy. Jsi jej\u00ed jedin\u00e9 d\u00edt\u011b. To se urovn\u00e1, uvid\u00ed\u0161.“ Nev\u011bd\u011bl, jestli o tom p\u0159esv\u011bd\u010dil Toma. On tomu ale v\u011b\u0159il. Ta \u017eena v sob\u011b m\u011bla spoustu l\u00e1sky, se kterou se na Toma d\u00edvala, kdy\u017e se v\u00edtali u dve\u0159\u00ed. Nepochybn\u011b se p\u0159esto p\u0159enese za n\u011bjakou dobu.<\/p>\n<\/div>\n
Ani jeden nevn\u00edmal plynouc\u00ed  \u010das. Nemluvili, jen se ka\u017ed\u00fd po sv\u00e9m vypo\u0159\u00e1d\u00e1val se sv\u00fdmi my\u0161lenkami, zat\u00edmco nesm\u011bl\u00e9 slunce pomalu p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00ed s probouzej\u00edc\u00edm se jarem, se u\u017e d\u00e1vno schovalo za obzor, jen oni dva d\u00e1l z\u016fst\u00e1vali sed\u011bt si v n\u00e1ru\u010d\u00ed v nast\u00e1vaj\u00edc\u00ed tm\u011b. Tom se zavrt\u011bl, vymanil se z Billovy n\u00e1ru\u010de, nat\u00e1hl si nohy na pohovku a hlavu si polo\u017eil do jeho kl\u00edna. Chlapec ho b\u0159\u00ed\u0161ky prst\u016f pohladil po sp\u00e1nku, tv\u00e1\u0159i, a nakonec nechal svou ruku p\u0159ehozenou p\u0159es jeho trup.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 bychom si m\u011bli j\u00edt lehnout.“ P\u0159eru\u0161il to ticho mezi nimi. Tom se oto\u010dil na bok a zabo\u0159il mu nos do b\u0159icha.<\/div>\n
„Mn\u011b je takhle docela fajn.“ Huhlal mu do tri\u010dka. Bill se pousm\u00e1l a po\u0161kr\u00e1bal Toma po z\u00e1dech.<\/p>\n<\/div>\n
„Kru\u010d\u00ed ti v b\u0159i\u0161e.“ Zkonstatoval Tom, proto\u017ee takhle bl\u00edzko u zdroje to ne\u0161lo p\u0159eslechnout.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm.“ P\u0159iznal Bill. „Je\u0161t\u011b jsme po\u0159\u00e1d nem\u011bli tu ve\u010de\u0159i.“ P\u0159ipomenul.<\/div>\n
„Vid\u00ed\u0161. J\u00e1 na to \u00fapln\u011b zapomn\u011bl.“ Rovn\u011b\u017e poc\u00edtil pr\u00e1zdn\u00fd \u017ealudek. „Co takhle jednu pozdn\u00ed?“ Posadil se, vyhoupl se na nohy a \u010dapl Billa za ob\u011b ruce. Vyt\u00e1hnul ho za n\u011b do stoje, a kdy\u017e se objevila jeho tv\u00e1\u0159 proti t\u00e9 jeho, kr\u00e1tce mu polaskal rty.<\/p>\n<\/div>\n
„D\u011bkuju.“ Za\u0161evelil.<\/div>\n
„Za co?“<\/div>\n
„Nev\u00edm p\u0159esn\u011b.“ Pokr\u010dil rameny a s melancholick\u00fdm povzdechem si ho p\u0159ivinul do t\u011bsn\u011bj\u0161\u00edho objet\u00ed. „Za to, \u017ee jsi. A \u017ee jsi tu se mnou.“ Pokusil se vysv\u011btlit svoje moment\u00e1ln\u00ed citov\u00e9 pohnut\u00ed. „Miluju t\u011b.“ Dodal. Bill se usm\u00e1l a vr\u00e1til mu zp\u011bt n\u011b\u017en\u00fd polibek.<\/div>\n
„Jdeme na ty knedl\u00edky.“ Zavelel, kdy\u017e se od sebe odt\u00e1hli. \u010capnul Toma za ruku a vedl ho do kuchyn\u011b. Mlad\u00fd mu\u017e se tv\u00e1\u0159il hned o n\u011bco veseleji. Bill ale v\u011bd\u011bl, \u017ee krize je\u0161t\u011b zdaleka nen\u00ed za\u017eehn\u00e1na. Tom to te\u010f na mal\u00fd okam\u017eik odsunul do pozad\u00ed, ale velice brzy p\u0159ijde chv\u00edle, kdy se to vyno\u0159\u00ed znovu, a on si jen z cel\u00e9ho srdce p\u0159\u00e1l, aby se co nejd\u0159\u00edve stalo to, \u010d\u00edm ho tu dnes uklid\u0148oval. Pochopen\u00ed pan\u00ed Kaulitzov\u00e9 a op\u011btovn\u00e9 p\u0159ijet\u00ed syna do mate\u0159sk\u00e9 n\u00e1ru\u010de.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Ainikki<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Ainikki Bill se sna\u017eil ovl\u00e1dat a nesm\u00e1t se, ov\u0161em v\u00e1\u017en\u00e1 tv\u00e1\u0159 se udr\u017eovala tak stra\u0161n\u011b  \u0161patn\u011b, kdy\u017e byl sv\u011bdkem Tomov\u00fdch neohraban\u00fdch snah zabalit kousek ovoce to tvarohov\u00e9ho t\u011bsta. Tom se tento t\u00fdden toti\u017e  pln\u011b dr\u017eel toho, co sl\u00edbil, a ka\u017ed\u00fd den, kdy\u017e se vr\u00e1tili<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[309],"tags":[],"class_list":["post-11794","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-se-mnou-se-bat-nemusis"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11794","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=11794"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11794\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=11794"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=11794"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=11794"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}