{"id":11807,"date":"2010-04-27T15:30:00","date_gmt":"2010-04-27T14:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=11779"},"modified":"2010-04-27T15:30:00","modified_gmt":"2010-04-27T14:30:00","slug":"laska-24","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/04\/27\/laska-24\/","title":{"rendered":"L\u00e1ska 24."},"content":{"rendered":"
autor: B-kay<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
\"387\"<\/div>\n
Tom se dlouhou chv\u00edli neh\u00fdbal. Ne\u0159ekl jedin\u00e9 slovo, dokonce ani zhluboka ned\u00fdchal. Z\u016fstal ti\u0161e jako my\u0161ka, a jedin\u00e9, co se krom\u011b neskute\u010dn\u00e9ho ticha rozl\u00e9halo pokojem, byly Billovy rozt\u0159esen\u00e9 v\u00fddechy. Tom se se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima op\u00edral o jeho rameno, pokorn\u011b vdechoval jeho podmanivou v\u016fni a odm\u00edtal se sm\u00ed\u0159it s my\u0161lenkou, \u017ee by to m\u011blo kv\u016fli zlob\u011b Chantelle v\u0161echno skon\u010dit.  
„Bille?“ kone\u010dky prst\u016f se dot\u00fdkal jeho kl\u00ed\u010dn\u00ed kosti.  
„Ano?“ Bill se k n\u011bmu p\u0159itulil je\u0161t\u011b v\u00edce. Bradou se op\u0159el o Tomovo rameno, \u010d\u00edm\u017e vytvo\u0159il n\u00e1dhern\u00e9 souso\u0161\u00ed. \u010clov\u011bk, kter\u00fd by se na n\u011b zad\u00edval, by si mohl pomyslet jenom jedin\u00e9 – ti dva byli pro sebe stvo\u0159eni.  
„Chci, abys ode\u0161el se mnou,“ Tom k n\u011bmu po dlouh\u00e9 dob\u011b kone\u010dn\u011b zvedl tv\u00e1\u0159, zad\u00edval se do jeho popla\u0161en\u00fdch o\u010d\u00ed a l\u00e1skypln\u011b jej pol\u00edbil. Billova odpov\u011b\u010f byla jasn\u00e1. Kdyby jej nic net\u00ed\u017eilo a jeho \u017eivot by byl bez probl\u00e9m\u016f a zbyte\u010dn\u00fdch komplikac\u00ed, odpov\u011bd\u011bl by okam\u017eit\u011b a bez v\u00e1h\u00e1n\u00ed. On v\u0161ak takov\u00fdm \u017eivotem ne\u017eil. Bylo toho kolem n\u011bj tolik, \u017ee si nemohl dovolit jenom tak odej\u00edt.  
Za prv\u00e9 tady byla jeho pr\u00e1ce, bez kter\u00e9 by nedok\u00e1zal pom\u00e1hat Simone s placen\u00edm \u00fa\u010dt\u016f. Za druh\u00e9 tady byla samotn\u00e1 Simone, kterou by nedok\u00e1zal jenom tak opustit, a za t\u0159et\u00ed tady byl jeho mal\u00fd synovec, bez kter\u00e9ho by prost\u011b nedok\u00e1zal \u017e\u00edt.  <\/div>\n
I kdy\u017e byla l\u00e1ska k Tomovi moc siln\u00e1, nemohl souhlasit. Smutn\u011b stiskl rty a odm\u00edtal se d\u00edvat Tomovi do o\u010d\u00ed, zat\u00edmco nesouhlasn\u011b zavrt\u011bl hlavou. C\u00edtil se tak podle a zklam\u00e1n s\u00e1m sebou, \u017ee mu bylo najednou do pl\u00e1\u010de. Necht\u011bl b\u00fdt zbab\u011bl\u00fd, a proto se pod\u00edval do Tomovy tv\u00e1\u0159e. V t\u00e9 tm\u011b dok\u00e1zal rozeznat jeho hlubok\u00fd pohled a t\u0159pyt drobn\u00e9 slzy, kter\u00e1 mu pomalu st\u00e9kala po tv\u00e1\u0159i.  
„A co kdy\u017e budu muset odsud odej\u00edt? Co kdy\u017e mi nedovol\u00ed z\u016fstat?“ Tom\u016fv hlas byl sice smutn\u00fd, p\u0159esto mu nic nevy\u010d\u00edtal. Ch\u00e1pal jeho d\u016fvody. S\u00e1m si \u017eivot bez toho malinkat\u00e9ho stvo\u0159en\u00ed u\u017e nedok\u00e1zal p\u0159edstavit. Dokonce m\u011bl r\u00e1d i Billovu m\u00e1mu. Necht\u011bl od nich odej\u00edt, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee kdyby existovala jist\u00e1 \u0161ance, nesplnil by ji.  
Moc dob\u0159e tu\u0161il, co by si Chantelle p\u0159\u00e1la ze v\u0161eho nejv\u00edce, a to j\u00ed on d\u00e1t nedok\u00e1zal. Nemiloval ji. Bl\u00e1zniv\u011b se zamiloval do jej\u00edho bratra a l\u00e1ska, kterou k Billovi c\u00edtil, byla pro n\u011bj t\u00edm nejvz\u00e1cn\u011bj\u0161\u00edm pokladem na cel\u00e9m sv\u011bt\u011b. Nikdy p\u0159edt\u00edm se nec\u00edtil tak napln\u011bn\u00fd jako ve chv\u00edl\u00edch, kdy byl s n\u00edm.  
Bojoval o n\u011bj dlouho, a te\u010f, kdy\u017e jej kone\u010dn\u011b mohl m\u00edt, jej necht\u011bl ztratit.  
„Na takov\u00e9 v\u011bci nemysli, Tome. Je do tebe bl\u00e1zen a vyhodila t\u011b stejn\u011b jenom kv\u016fli mn\u011b. Kdyby ses m\u011b nezastal, nic by se nestalo. Kdybys byl na m\u011b takov\u00fd, jako i ostatn\u00ed jej\u00ed kluci, byla by moc \u0161\u0165astn\u00e1, a ty bys mohl z\u016fstat,“ Tom z jeho pohled\u016f dok\u00e1zal vy\u010d\u00edst, \u017ee to nebylo pouh\u00e9 tvrzen\u00ed. Byla to prosba.<\/div>\n
\n
Prosil jej o to, aby byl na n\u011bj zl\u00fd a ubli\u017eoval mu.  
„\u0158ekni mi jednu v\u011bc, Bille,“ vzal Billovy dlan\u011b mezi sv\u00e9 a ob\u011b m\u011bkce pol\u00edbil…  <\/div>\n
„Jak bych ti mohl ubli\u017eovat, kdy\u017e t\u011b miluju?“ op\u0159el se \u010delem o to jeho. Zoufale op\u011btoval jeho rychl\u00fd polibek a s\u00e1m se na kr\u00e1tkou chv\u00edli pono\u0159il do jeho rt\u016f.  
„Mus\u00ed\u0161 to zkusit, Tome,“ za\u0161eptal zesl\u00e1bl\u00fdm hlasem, vz\u00e1p\u011bt\u00ed v\u0161ak zaklonil hlavu dozadu a om\u00e1men\u011b vydechl, kdy\u017e na sv\u00e9m krku uc\u00edtil Tomovy rty.  
„Nedok\u00e1\u017eu to,“ zavzdychal Tom. Po tv\u00e1\u0159i mu st\u00e9kaly hork\u00e9 slzy, \u017e\u00e1dnou bolest v\u0161ak nec\u00edtil. C\u00edtil jenom jedin\u00e9 – strach. Strach, \u017ee p\u0159ijde o osobu, d\u00edky kter\u00e9 m\u011bl \u0161anci poznat nov\u00fd \u017eivot. Poznat novou str\u00e1nku sebe sam\u00e9ho. Zamilovanou, a kone\u010dn\u011b \u0161\u0165astnou…  <\/div>\n
Na celou vanu a spole\u010dn\u00e9 koup\u00e1n\u00ed r\u00e1zem zapomn\u011bli. Jejich polibky a dlan\u011b bloud\u00edc\u00ed po t\u011ble toho druh\u00e9ho, nazna\u010dovaly jenom jedin\u00e9. Oba u\u017e z\u0159ejm\u011b tu\u0161ili, co se m\u011blo st\u00e1t, a byli si jist\u00ed, \u017ee dnes se tomu neubr\u00e1n\u00ed. Dnes se tomu br\u00e1nit ani necht\u011bli\u2026  
Tom Billa za st\u00e1l\u00e9ho jemn\u00e9ho l\u00edb\u00e1n\u00ed pomalu pokl\u00e1dal pod sebe a s\u00e1m si lehal vedle n\u011bj. Dlan\u00ed p\u0159ech\u00e1zel jeho holou k\u016f\u017ei, pomalu se seznamoval s jeho t\u011blem. Nejd\u0159\u00edv se zlehka dot\u00fdkal jeho rukou.  
S pohledem up\u0159en\u00fdm do jeho o\u010d\u00ed, hladil hebkou k\u016f\u017ei jeho ramen, pomalu p\u0159ech\u00e1zel p\u0159es kl\u00ed\u010dn\u00ed kosti a\u017e na hrudn\u00edk, kter\u00fd se zvedal s ka\u017ed\u00fdm dal\u0161\u00edm dotekem po\u0159\u00e1d v\u00edc a v\u00edc. V Billov\u00fdch o\u010d\u00edch se leskly slzy \u0161t\u011bst\u00ed. Po\u0159\u00e1d si p\u0159ipadal jako v n\u00e1dhern\u00e9 poh\u00e1dce. Kdy\u017e se zad\u00edval do Tomovy tv\u00e1\u0159e, z\u00e1\u0159il. Dokonce i jeho nevinn\u00e9 o\u010di z\u00e1\u0159ily spln\u011bn\u00fdm p\u0159\u00e1n\u00edm.  <\/div>\n
„Miluju t\u011b,“ \u0161eptal mezi polibky, kter\u00e9 v\u011bnoval Billovu b\u0159\u00ed\u0161ku. Neskute\u010dn\u011b dlouho se mazlil s jeho t\u011blem. U\u017e\u00edval si ka\u017ed\u00e9ho doteku. Ka\u017ed\u00fd Bill\u016fv tichounk\u00fd vzdech nebo zachv\u011bn\u00ed, jej d\u011blal je\u0161t\u011b \u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00edm. Ten pocit, \u017ee jsou spolu\u2026 \u017ee to kone\u010dn\u011b dok\u00e1zali a na\u0161li k sob\u011b cestu, v n\u011bm vyvol\u00e1val pocity neskute\u010dn\u00e9 radosti, a je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed touhu milovat jej. Uk\u00e1zat mu, \u017ee nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00fdm st\u00ednem sv\u00e9 sestry. Dok\u00e1zat mu, \u017ee pr\u00e1v\u011b d\u00edky n\u011bmu dostal jeho \u017eivot nov\u00fd smysl…  
Jakmile jeho rty sklouzly na Bill\u016fv podb\u0159i\u0161ek, Bill jej zastavil. P\u0159ilo\u017eil svou dla\u0148 proti jeho hrudn\u00edku a na malou chv\u00edli zalapal po dechu, kter\u00e9mu tak dlouho unikal.  
„Pros\u00edm, svl\u00e9kni se,“ za\u0161eptal ti\u0161e svou prosbu. V jeho up\u0159\u00edmn\u00fdch o\u010d\u00edch se zaleskla radost a on se usm\u00e1l. Tom jeho \u00fasm\u011bv op\u011btoval, rychle si p\u0159et\u00e1hl p\u0159es hlavu sv\u00e9 tri\u010dko a b\u011bhem n\u011bkolika minut se v\u0161echno jeho oble\u010den\u00ed v\u00e1lelo kolem postele. Z\u016fstali na n\u00ed le\u017eet oba naz\u00ed.  
„D\u011bkuju, Bille,“ Tom promluvil jako prvn\u00ed. S neskr\u00fdvanou l\u00e1skou a n\u011bhou se d\u00edval do jeho n\u00e1dhern\u00e9 tv\u00e1\u0159e.  <\/p>\n

„Za co?“ Bill p\u0159ekvapen\u011b zvedl obo\u010d\u00ed. On m\u011bl b\u00fdt p\u0159eci t\u00edm, kter\u00fd m\u011bl d\u011bkovat. To on, ne Tom. D\u00edky n\u011bmu se p\u0159estal to\u010dit ve sv\u00e9m bezv\u00fdznamn\u00e9m kolob\u011bhu \u017eivota. D\u00edky n\u011bmu p\u0159estal po noc\u00edch plakat do pol\u0161t\u00e1\u0159e a bylo to pr\u00e1v\u011b d\u00edky n\u011bmu, co si uv\u011bdomil, \u017ee je je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d jist\u00e1 nad\u011bje, aby byl i on \u0161\u0165astn\u00fd. A to on byl. Poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e byl s Tomem, byl v\u00edce ne\u017e \u0161\u0165astn\u00fd.  
„Za to, \u017ee jsi. A \u017ee jsi mi dovolil b\u00fdt s tebou,“ Bill na to u\u017e nic ne\u0159ekl. V tu chv\u00edli mu toti\u017e do\u0161la v\u0161echna slova. Litoval toho dne, kdy si byl jist, \u017ee Tom je \u00fapln\u011b stejn\u00fd jako v\u0161ichni ostatn\u00ed Chantellyini kluci. Litoval toho dne, proto\u017ee Tom mu to sv\u00fdm chov\u00e1n\u00edm vyvr\u00e1til snad milion kr\u00e1t\u2026  <\/div>\n

Nal\u00e9hav\u011b se p\u0159itiskl k jeho rt\u016fm. Jeho ruce si samy na\u0161li cestu na Tomova z\u00e1da. Opatrn\u011b se na n\u011bj p\u0159evalil. Jejich nohy se propletly, stejn\u011b jako i jejich hork\u00e1 t\u011bla. \u00dapln\u011b poprv\u00e9.  
Klouzali po sob\u011b, vz\u00e1jemn\u011b se jeden o druh\u00e9ho t\u0159eli a jejich tich\u00e9 vzdechy pomalu naplnily celou m\u00edstnost. Polibky, kter\u00e9 si v\u011bnovali, byly nezvykle drav\u00e9, pln\u00e9 v\u00e1\u0161n\u011b a skryt\u00e9ho zoufalstv\u00ed. To vzru\u0161en\u00ed bylo a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 siln\u00e9 na to, aby jej dok\u00e1zali un\u00e9st. Oba byli a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 vzru\u0161eni na to, aby tu chv\u00edli dok\u00e1zali je\u0161t\u011b v\u00edce odd\u00e1lit.  
Bill se c\u00edtil p\u0159ipraven\u00fd. Cht\u011bl to c\u00edtit. Cht\u011bl se poprv\u00e9 milovat! <\/div>\n
V\u0161echna konverzace, kter\u00e1  mezi nimi prob\u011bhla, byla pouze oddan\u00fdm o\u010dn\u00edm kontaktem. Bill u\u017e nedok\u00e1zal v\u00edce p\u0159em\u00fd\u0161let. Vzru\u0161en\u00ed, kter\u00e9 c\u00edtil, se u\u017e nedalo vydr\u017eet. Rychle se p\u0159eto\u010dil na b\u0159\u00ed\u0161ko, zav\u0159el o\u010di, zhluboka se nadechl a stiskl zuby. V\u011bd\u011bl, \u017ee to ze za\u010d\u00e1tku ur\u010dit\u011b nebude p\u0159\u00edjemn\u00e9. P\u0159esto to tak cht\u011bl. Tuhle cestu si vybral s\u00e1m.  
Tom se sice dlouhou chv\u00edli odhodl\u00e1val, nakonec to v\u0161ak ud\u011blal. Opatrn\u011b se na Billa polo\u017eil a sna\u017eil se co nejjemn\u011bji proniknout do Billova t\u011bla. Nebylo to v\u0161ak v\u016fbec lehk\u00e9. Bill byl p\u0159\u00edli\u0161 huben\u00fd a oba byli v tomhle sm\u011bru moc nezku\u0161en\u00ed.  
Jakmile v sob\u011b Bill uc\u00edtil ostrou bolest, v\u010das se stihl zahryznout do pol\u0161t\u00e1\u0159e, ve kter\u00e9m ztlumil bolestiv\u00fd v\u00fdk\u0159ik. Z o\u010d\u00ed mu vytryskly slzy. Cht\u011blo se mu k\u0159i\u010det, p\u0159esto byl rozhodnut\u00fd vydr\u017eet to. Pr\u00e1v\u011b p\u0159eci p\u0159ekro\u010dili kone\u010dnou hranici. Necht\u011bl z toho zbab\u011ble vycouvat. Cht\u011bl to pro Toma ud\u011blat. Cht\u011bl mu d\u00e1t v\u0161echno, co mohl. Cht\u011bl mu d\u00e1t s\u00e1m sebe.  <\/div>\n
Tom c\u00edtil, jak se pod n\u00edm Billovo t\u011blo ot\u0159\u00e1s\u00e1 vzlyky, proto p\u0159estal. Rychle z n\u011bj vystoupil a oto\u010dil jej k sob\u011b tv\u00e1\u0159\u00ed. Billovi po tv\u00e1\u0159i st\u00e9kaly slzy.  
„Moc to bolelo. Omlouv\u00e1m se,“ Bill smutn\u011b sklonil tv\u00e1\u0159. \u010cekal, \u017ee se na n\u011bj bude Tom zlobit. Ten si jej v\u0161ak k sob\u011b rychle p\u0159itulil a l\u00e1skypln\u011b jej pol\u00edbil do vlas\u016f.  
„To j\u00e1 se omlouv\u00e1m tob\u011b, Bille. Ud\u011bl\u00e1me to, a\u017e budeme oba p\u0159ipraven\u00ed, ano?“ konej\u0161iv\u011b jej hladil po nah\u00fdch z\u00e1dech. Necht\u011bl mu ubl\u00ed\u017eit.  
„Ty se na m\u011b nezlob\u00ed\u0161?“ Bill k n\u011bmu zvedl p\u0159ekvapen\u00fd pohled. Tom se musel usm\u00e1t. Je\u0161t\u011b nikdy nevid\u011bl tak roztomil\u00e9ho a nevinn\u00e9ho kluka.  
„Pro\u010d bych m\u011bl? Je\u0161t\u011b chvilku po\u010dk\u00e1me. A\u017e budeme oba p\u0159ipraven\u00ed, povede se to\u2026 Tak m\u011b napad\u00e1, co kdybychom se \u0161li p\u0159ecijen vykoupat, hmm?“ na jeho tv\u00e1\u0159i se zra\u010dil \u00fasm\u011bv pln\u00fd l\u00e1sky. Bill se na n\u011bj tak\u00e9 n\u00e1dhern\u011b usm\u00e1l a vesele p\u0159ik\u00fdvl. Kdyby m\u011bl v tu chv\u00edli popsat slovy, jak moc jej miloval, nedok\u00e1zal by to. \u017d\u00e1dn\u00e9 slovo, toti\u017e nedok\u00e1zalo dokonale popsat ten cit, kter\u00fd si k n\u011bmu vytvo\u0159il. Byla to l\u00e1ska\u2026 a mo\u017en\u00e1 je\u0161t\u011b mnohem v\u00edc\u2026  <\/div>\n
autor: B-kay<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay Tom se dlouhou chv\u00edli neh\u00fdbal. Ne\u0159ekl jedin\u00e9 slovo, dokonce ani zhluboka ned\u00fdchal. Z\u016fstal ti\u0161e jako my\u0161ka, a jedin\u00e9, co se krom\u011b neskute\u010dn\u00e9ho ticha rozl\u00e9halo pokojem, byly Billovy rozt\u0159esen\u00e9 v\u00fddechy. Tom se se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima op\u00edral o jeho rameno, pokorn\u011b vdechoval<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[313],"tags":[],"class_list":["post-11807","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-laska-b-kay"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11807","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=11807"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11807\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=11807"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=11807"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=11807"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}