{"id":11827,"date":"2010-04-24T16:00:00","date_gmt":"2010-04-24T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=11798"},"modified":"2010-04-24T16:00:00","modified_gmt":"2010-04-24T15:00:00","slug":"najdu-tve-srdce-14","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/04\/24\/najdu-tve-srdce-14\/","title":{"rendered":"Najdu tv\u00e9 srdce 14."},"content":{"rendered":"
autor: Rachel <\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Huben\u00e9 sp\u00edc\u00ed t\u011blo se v polosp\u00e1nku m\u00edrn\u011b o\u0161ilo a pomalu se na prostorn\u00e9  posteli p\u0159eto\u010dilo k oknu. Billovy o\u010di ospale zamrkaly a Bill naposled p\u0159iv\u0159el v\u00ed\u010dka, odd\u00e1vaj\u00edc svou mysl na n\u011bkolik posledn\u00edch okam\u017eik\u016f  n\u00e1dhern\u00e9mu kouzlu sp\u00e1nku a \u0159\u00ed\u0161i sn\u016f.<\/div>\n
„Tome,“ vydechl ti\u0161e a p\u0159es jeho tv\u00e1\u0159 p\u0159el\u00e9tnul zasn\u011bn\u00fd \u00fasm\u011bv, zat\u00edmco jeho majitel se naposled nechal un\u00e9st pr\u00e1v\u011b mizej\u00edc\u00edm snem.  <\/div>\n
<\/div>\n
Pomalu se posadil na posteli a op\u00edraj\u00edc se z\u00e1dy o pol\u0161t\u00e1\u0159, kone\u010dn\u011b otev\u0159el o\u010di doko\u0159\u00e1n. Pohled mu padl na oble\u010den\u00ed, kter\u00e9 m\u011bl pr\u00e1v\u011b na sob\u011b. Nech\u00e1pav\u011b zavrt\u011bl hlavou a rychle se rozhl\u00e9dnul kolem sebe… jak\u00e9 v\u0161ak bylo jeho p\u0159ekvapen\u00ed, kdy\u017e u postele spat\u0159il zn\u00e1m\u00fd obrys sv\u00fdch bot a na no\u010dn\u00edm stolku po jeho pravici polo\u017een\u00e9 psan\u00ed\u010dko. Zmaten\u011b zamrkal a zad\u00edval se na displej mobilu, jeho\u017e hodiny mu ukazovaly n\u011bco m\u00e1lo po jedn\u00e9 hodin\u011b no\u010dn\u00ed. Nem\u011bl nejmen\u0161\u00ed tu\u0161en\u00ed, jak se sem v\u016fbec dostal, a\u017e k sob\u011b do postele. Jedin\u00e9, co si pamatoval, byl Hailiin rozz\u00e1\u0159en\u00fd a z\u00e1rove\u0148 i unaven\u00fd obli\u010dej, kdy\u017e nasedali do auta… pak u\u017e v\u0161e kolem n\u011bj zahalil z\u00e1voj sp\u00e1nku a sn\u016f.<\/div>\n
Pohledem znova sklouzl na sv\u00e9  upnut\u00e9 kalhoty a nato na svou \u010dernou vesti\u010dku v\u010detn\u011b n\u00e1ramk\u016f a prst\u00fdnk\u016f. Jen jedno v\u011bd\u011bl jist\u011b – sp\u00e1t v tomto oble\u010den\u00ed rozhodn\u011b nebylo dvakr\u00e1t pohodln\u00e9.  <\/div>\n
<\/div>\n
Vstal z postele a rozsv\u00edtil malou lampi\u010dku na no\u010dn\u00edm stolku. S\u00e1hnul pod pol\u0161t\u00e1\u0159, vyt\u00e1hnul sv\u00e9 oble\u010den\u00ed na span\u00ed a pomalu ze sebe za\u010dal jednotliv\u00e9 kousky vysvl\u00e9kat a pe\u010dliv\u011b je skl\u00e1dat na hrom\u00e1dku.<\/div>\n
Jeho \u0161t\u00edhl\u00e9 prsty se zastavily u prvn\u00edho knofl\u00ed\u010dku na vest\u011b a on se znova s \u00fasm\u011bvem na rtech zasnil. Nedok\u00e1zal zapomenout na sen, kter\u00fd se mu zd\u00e1l je\u0161t\u011b p\u0159ed chv\u00edl\u00ed. Mo\u017en\u00e1 se nechoval vhodn\u011b, nebo se \u00fapln\u011b zbl\u00e1znil a nechal se un\u00e9st, o sv\u00e9m princi si v\u0161ak mohl sn\u00edt jak cht\u011bl. Jeho sny a p\u0159edstavy s n\u00edm spojen\u00e9 byly jen jeho, pat\u0159ily jen a jen jemu a nikdo nem\u011bl pr\u00e1vo je jakkoli kazit \u010di jej za n\u011b odsuzovat. St\u00e1le m\u011bl p\u0159ed o\u010dima sm\u011bj\u00edc\u00edho se Toma s pusou plnou cukrov\u00e9 vaty, kdy\u017e s Hailie sout\u011b\u017eili, kdo j\u00ed sn\u00ed nejv\u00edc.<\/div>\n
P\u0159evl\u00e9kl se do kr\u00e1tk\u00fdch kra\u0165\u00e1sk\u016f na span\u00ed a do tmav\u00e9ho dom\u00e1c\u00edho tri\u010dka, a hrom\u00e1dku oble\u010den\u00ed polo\u017eil vedle postele na zem. P\u0159em\u00fd\u0161lel o tom, jestli se m\u00e1 je\u0161t\u011b odl\u00ed\u010dit, nakonec to v\u0161ak nechal a\u017e na r\u00e1no. Rozestlal sv\u00e9 pe\u0159iny, zhasnul lampi\u010dku a zam\u00ed\u0159il do kuchyn\u011b.  <\/div>\n
\n
<\/div>\n
Od odpoledne nic nepil, jen sekt, a toho bylo opravdu minimum. V krku m\u011bl sucho a rty m\u00edrn\u011b vyschl\u00e9 – a to byl d\u016fvod, pro\u010d te\u010f otev\u0159el velkou lednici. Necht\u011bl se tady moc dlouho zdr\u017eovat, proto jen s\u00e1hl po miner\u00e1lce a lednici zase zav\u0159el. Rozsv\u00edtil n\u011bkolik mal\u00fdch kuchy\u0148sk\u00fdch sv\u011btel a ze sk\u0159\u00ed\u0148ky vyt\u00e1hl sklenici. P\u0159iv\u0159el v\u00ed\u010dka, kdy\u017e kone\u010dn\u011b svla\u017eil rty ve vychlazen\u00e9m n\u00e1poji… stalo se v\u0161ak n\u011bco, co ani v nejmen\u0161\u00edm neo\u010dek\u00e1val.<\/div>\n
Tich\u00e9 kr\u016f\u010dky, sch\u00e1zej\u00edc\u00ed  po schodech a\u017e do kuchyn\u011b, st\u00e1le s\u00edlily a rostly a p\u0159inutily tak Billa, stoj\u00edc\u00edho z\u00e1dy ke dve\u0159\u00edm u kuchy\u0148sk\u00e9 linky, vr\u00e1tit se ze sv\u00fdch my\u0161lenek zp\u011bt do reality. Zpozorn\u011bl, nastra\u017eil u\u0161i a pomalu se oto\u010dil… v tom v\u0161ak jako by do n\u011bj ude\u0159il blesk. Cel\u00e9 jeho t\u011blo ztuhlo jako soln\u00fd sloup a Bill m\u011bl co d\u011blat, aby mu orosen\u00e1 sklenice nevypadla z rukou. Tohle tedy ne\u010dekal ani v nejmen\u0161\u00edm.  <\/div>\n
„Ahoj,“ tich\u00fd, a\u017e  zast\u0159en\u00fd hlas protrhl ticho v kuchyni a jeho majitel popo\u0161el o p\u00e1r kr\u016f\u010dk\u016f bl\u00ed\u017e. P\u0159es jeho tv\u00e1\u0159 p\u0159el\u00e9tnul slab\u00fd  \u00fasm\u011bv a Tom se pousm\u00e1l, p\u0159ekvapen\u00fdm pohledem si m\u011b\u0159\u00edc \u010dernovlas\u00e9ho chlapce p\u0159ed sebou.<\/div>\n
„Nev\u011bd\u011bl jsem, \u017ee jsi tady tak pozd\u011b,“ odv\u011btil a pomalu z n\u011bj za\u010d\u00ednal opad\u00e1vat \u00fadiv, se kter\u00fdm na Billa zprvu pohl\u00ed\u017eel. Na to, pro\u010d sem do kuchyn\u011b vlastn\u011b \u0161el si r\u00e1zem ani nevzpomn\u011bl. Billovy o\u010di m\u00edrn\u011b zamrkaly.<\/div>\n
„J-j\u00e1… \u0161el jsem se jen nap\u00edt a… u\u017e p\u016fjdu,“ zavrt\u011bl hlavou a odlo\u017eil pr\u00e1zdnou sklenici k my\u010dce. Necht\u011bl tu b\u00fdt a zdr\u017eovat se tady, kdy\u017e… kdy\u017e tu byl on<\/em>. Mo\u017en\u00e1 si to p\u0159eci jen tro\u0161ku p\u0159\u00e1l, v skrytu du\u0161e po tom tou\u017eil… p\u0159ed n\u00edm by to v\u0161ak nep\u0159iznal ani za nic.  <\/div>\n
<\/div>\n
Oto\u010dil se od linky a ud\u011blal prvn\u00ed, rychl\u00fd krok vp\u0159ed… jak\u00e9 v\u0161ak bylo jeho p\u0159ekvapen\u00ed, kdy\u017e na sv\u00e9m z\u00e1p\u011bst\u00ed uc\u00edtil lehk\u00fd, a p\u0159esto tolik n\u011b\u017en\u00fd dotyk. Tomovy prsty se lehce dotkly jeho dlan\u011b a Tom jeho z\u00e1p\u011bst\u00ed jemn\u011b sev\u0159el. Posledn\u00ed, co si te\u010f p\u0159\u00e1l, bylo, aby Bill ode\u0161el.<\/div>\n
„Bille… Billi, po\u010dkej. Neut\u00edkej p\u0159ede mnou,“ m\u00edrn\u011b zavrt\u011bl hlavou a povolil jeho sev\u0159en\u00ed. Vid\u011bl, jak se Bill strnule op\u0159el o kuchy\u0148skou linku, st\u00e1le tu v\u0161ak je\u0161t\u011b bylo Tomovo t\u011blo, kter\u00e9 mu zabra\u0148ovalo v \u00fat\u011bku. Pomalu sklopil tv\u00e1\u0159 dol\u016f a pohled sv\u00fdch vystra\u0161en\u00fdch o\u010d\u00ed up\u0159el n\u011bkam ke sv\u00fdm bos\u00fdm noh\u00e1m. Te\u010f u\u017e nemohl ut\u00e9ci a ani nijak uniknout. Byl v pasti.  <\/div>\n
Tomovy o\u010di zamrkaly a Tom up\u0159el jejich pohled na to n\u00e1dhern\u00e9 \u010dernovlas\u00e9 stvo\u0159en\u00ed  p\u0159ed sebou. P\u0159es jeho rty p\u0159el\u00e9tl jemn\u00fd \u00fasm\u011bv a on c\u00edtil, jak se jeho nitrem za\u010d\u00edn\u00e1 rozl\u00e9vat p\u0159\u00edjemn\u00fd h\u0159ejiv\u00fd pocit. U\u017e nemohl b\u00fdt \u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed. P\u0159ed n\u00edm st\u00e1lo to nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed stvo\u0159en\u00ed na sv\u011bt\u011b a sv\u00fdm nesm\u011ble sklopen\u00fdm pohledem n\u00e1dhern\u00fdch \u010dokol\u00e1dov\u00fdch o\u010d\u00ed jen vyvol\u00e1valo n\u011b\u017en\u00fd \u00fasm\u011bv na Tomov\u00fdch rtech. Kolem nich se rozprost\u00edralo ticho a no\u010dn\u00ed klid, nebyl tu nikdo… jen oni dva. A to byla ta chv\u00edle, na kterou Tom tolik \u010dekal. A d\u00e9le u\u017e \u010dekat necht\u011bl.<\/div>\n
Jeho prsty n\u011b\u017en\u011b spo\u010dinuly na porcel\u00e1nov\u011b b\u00edl\u00e9, k\u0159ehk\u00e9 tv\u00e1\u0159i a velmi jemn\u011b  si ji nadzvedly do \u00farovn\u011b t\u00e9 sv\u00e9. Srdce mu vynechalo jeden \u00fader a dech se zatajil, kdy\u017e se jeho o\u0159\u00ed\u0161kov\u00e9 o\u010di poprv\u00e9 st\u0159etly s t\u011bmi \u010dokol\u00e1dov\u00fdmi. Nenach\u00e1zel v sob\u011b slova, kter\u00fdmi by byl hoden sklonit se nad jeho nadpozemskou kr\u00e1sou a ani necht\u011bl. Je\u0161t\u011b nikdy nevid\u011bl tak n\u00e1dhern\u00e9 o\u010di. A je\u0161t\u011b nikdy nevid\u011bl nikoho tak kr\u00e1sn\u00e9ho, jako byl pr\u00e1v\u011b on. Srdce se mu rozbu\u0161ilo jako o z\u00e1vod, dech zkr\u00e1til na minimum a v b\u0159\u00ed\u0161ku poc\u00edtil chv\u011bjiv\u00e9 t\u0159epot\u00e1n\u00ed k\u0159id\u00fdlek mal\u00fdch mot\u00fdlk\u016f. Tou\u017eil u\u017e jen po jedin\u00e9m…  <\/div>\n
<\/div>\n
Jeho tv\u00e1\u0159 se opatrn\u011b  skl\u00e1n\u011bla k t\u00e9 Billov\u011b, a\u017e ji od n\u011bj d\u011blilo jen n\u011bkolik milimetr\u016f. Jeho hork\u00fd dech ovanul Billovu tv\u00e1\u0159, kdy\u017e se naposled zad\u00edval do n\u00e1dhern\u00fdch, potemn\u011bl\u00fdch \u010dokol\u00e1d a nato p\u0159iv\u0159el sv\u00e1 v\u00ed\u010dka. Jeho rty se lehce, jemn\u011b ot\u0159ely o ty nar\u016f\u017eov\u011bl\u00e9, hebk\u00e9 pol\u0161t\u00e1\u0159ky… a splynuly s nimi v prvn\u00edm, n\u011b\u017en\u00e9m polibku. Jejich majitel p\u0159iv\u0159el v\u00ed\u010dka je\u0161t\u011b pevn\u011bji, te\u010f u\u017e neexistovala v jeho mysli jedin\u00e1 ot\u00e1zka \u010di nejist\u00e1 my\u0161lenka.<\/div>\n
Nemohl tomu uv\u011b\u0159it. Tak dlouho si to p\u0159\u00e1l, tak dlouho po tom tou\u017eil… a najednou se jeho tajn\u00e9 a p\u0159esto tolik tou\u017eebn\u00e9 p\u0159\u00e1n\u00ed stalo skute\u010dnost\u00ed. St\u00e1l tady, v p\u0159\u00edtomnosti toho okouzluj\u00edc\u00edho stvo\u0159en\u00ed, a l\u00edbal ty nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed rty na sv\u011bt\u011b. Jak dlouho po nich tou\u017eil, jak dlouho o nich snil? A te\u010f… te\u010f je h\u00fd\u010dkal, ochutn\u00e1val jejich p\u0159\u00edchu\u0165 a jejich plnost t\u011bmi sv\u00fdmi a \u0161t\u011bst\u00edm a l\u00e1skou, rozl\u00e9vaj\u00edc\u00ed se cel\u00fdm jeho nitrem, se mu m\u00e1lem podlamovala kolena. Nem\u00fdlil se. Byly p\u0159esn\u011b tak kr\u00e1sn\u00e9 a chutnaly stejn\u011b tak n\u00e1dhern\u011b a sladce, jakou si jejich p\u0159\u00edchu\u0165 vysnil.<\/div>\n
Naposled se do nich jemn\u011b  vpil t\u011bmi sv\u00fdmi a nato se od nich na n\u011bkolik milimetr\u016f odpojil. A\u017e te\u010f, te\u010f, kdy\u017e je opustil a pohled jeho o\u010d\u00ed se poprv\u00e9  st\u0159etnul s t\u00edm jeho,<\/em> si uv\u011bdomil, co se pr\u00e1v\u011b stalo. Prvn\u00ed zmaten\u00e9 my\u0161lenky, p\u0159\u00e1n\u00ed a city se v n\u011bm m\u00edchaly, oz\u00fdvaly se v jeho mysli… p\u0159esto v\u0161ak toho, co se je\u0161t\u011b p\u0159ed okam\u017eikem stalo, nelitoval. Te\u010f u\u017e necht\u011bl poslouchat ani rozum a ani sv\u00e9 zmaten\u00e9 my\u0161lenky. Cht\u011bl poslouchat jedin\u00e9 – hlas sv\u00e9ho srdce.  <\/div>\n
<\/div>\n
„St\u00e1le mi je\u0161t\u011b  chce\u0161 ut\u00e9ci?“ za\u0161eptal ti\u0161e proti jeho rt\u016fm a svou tv\u00e1\u0159\u00ed  se jen jemn\u011b ot\u0159el o tu Billovu, p\u0159iv\u00edraj\u00edc v\u00ed\u010dka. C\u00edtil zamihot\u00e1n\u00ed jeho dlouh\u00fdch \u0159as na sv\u00e9 tv\u00e1\u0159i, kdy\u017e  p\u0159imhou\u0159il v\u00ed\u010dka a ti\u0161e vydechl.<\/div>\n
„Ne, nechci ut\u00e9ct,“ odpov\u011bd\u011bl \u0161eptem, jeho n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed slova v\u0161ak Tomovi vyrazila dech.<\/div>\n
„Chci, abys to ud\u011blal je\u0161t\u011b jednou,“ \u0161pitl a jen velmi b\u00e1zliv\u011b uhnul pohledem sv\u00fdch \u010dokol\u00e1dov\u00fdch o\u010d\u00ed p\u0159ed t\u00edm Tomov\u00fdm. Tomovi v tu chv\u00edli p\u0159ipadal je\u0161t\u011b kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e obvykle.  <\/div>\n
<\/div>\n
Nev\u00e1hal ani minutu. A ani nem\u011bl d\u016fvod. Jeho rty se setkaly s t\u011bmi Billov\u00fdmi v dal\u0161\u00edm n\u00e1dhern\u00e9m polibku a on zapomn\u011bl na v\u0161echno kolem. Te\u010f u\u017e se neb\u00e1l tak jako p\u0159ed chv\u00edl\u00ed. Ve\u0161ker\u00e9 jeho obavy byly pry\u010d b\u011bhem mal\u00e9ho okam\u017eiku, strach z n\u011bj nadobro opadl… a nebyl s\u00e1m.<\/div>\n
Jeho rty se zvlnily do \u00fasm\u011bvu a Tom se do polibku n\u011b\u017en\u011b pousm\u00e1l, kdy\u017e uc\u00edtil na sv\u00fdch pa\u017e\u00edch dv\u011b nesm\u011bl\u00e9, jemn\u00e9 dlan\u011b. Jejich majitel ti\u0161e vydechl a s\u00e1m vr\u00e1til Tomov\u00fdm rt\u016fm mal\u00fd polibek. Te\u010f  u\u017e se necht\u011bl br\u00e1nit ni\u010demu. Pr\u00e1v\u011b pro\u017e\u00edval sv\u016fj sen, nic kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edho pro n\u011bj nemohlo existovat. Jen jeho<\/em> n\u00e1dhern\u00e1 bl\u00edzkost… a jeho rty, o kter\u00fdch tolik snil. Skute\u010dnost, \u017ee je c\u00edt\u00ed na t\u011bch sv\u00fdch, byla kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed, mnohem kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e v\u0161echny jeho sny a p\u0159edstavy. Te\u010f, kdy\u017e opravdu c\u00edtil jejich plnost, ochutn\u00e1val jejich okouzluj\u00edc\u00ed p\u0159\u00edchu\u0165, a v\u011bd\u011bl, jak kr\u00e1sn\u00e9 polibky um\u00ed d\u00e1vat, jak n\u011b\u017en\u011b jej um\u00ed l\u00edbat a jak m\u011bkk\u00e9 a poddajn\u00e9 jsou, se jeho, by\u0165 sebekr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed sny, prom\u011bnily v pouh\u00e9 nic. Netu\u0161il, jestli sn\u00ed nebo ne, sta\u010dilo v\u0161ak jen, aby uc\u00edtil dv\u011b chladn\u00e9, kovov\u00e9 kuli\u010dky a jeho rty se zvlnily do \u00fasm\u011bvu. Tak\u017ee p\u0159eci jen to nebyl sen…  <\/div>\n
<\/div>\n
Jejich rty se od sebe odpojily a jejich \u010dela se o sebe lehce op\u0159ela. Oba jejich majitel\u00e9 jen p\u0159er\u00fdvan\u011b d\u00fdchali a ut\u00e1p\u011bli se v hloubce o\u010d\u00ed toho druh\u00e9ho. Jejich tv\u00e1\u0159e rozz\u00e1\u0159ily jemn\u00e9, a\u017e nesm\u011bl\u00e9 \u00fasm\u011bvy, kdy\u017e se poprv\u00e9 odv\u00e1\u017eili se tomu druh\u00e9mu opravdu zad\u00edvat do o\u010d\u00ed. Ani jeden z nich netu\u0161il, co \u0159\u00edct. Mo\u017en\u00e1 byla pro tuto chv\u00edli slova zbyte\u010dn\u00e1… ale mo\u017en\u00e1 tak\u00e9 ne.  <\/div>\n
<\/div>\n
„Je to bl\u00e1znovstv\u00ed,“ Bill\u016fv hlas kone\u010dn\u011b protrhl ticho mezi nimi a Bill se kone\u010dn\u011b odv\u00e1\u017eil vzhl\u00e9dnout k Tomov\u00fdm o\u010d\u00edm. Byl od n\u011bj tak bl\u00edzko… a \u010d\u00edm bl\u00ed\u017ee byl, t\u00edm n\u00e1dhern\u011bj\u0161\u00ed mu p\u0159ipadal. \u010c\u00edm bl\u00ed\u017ee mu byl, t\u00edm rychleji jeho srdce bu\u0161ilo a v b\u0159\u00ed\u0161ku c\u00edtil chv\u011bjiv\u00fd pocit. Jen Tomova bl\u00edzkost a jeho hork\u00fd dech, kter\u00fd c\u00edtil na sv\u00e9 tv\u00e1\u0159i, mu zp\u016fsoboval hus\u00ed k\u016f\u017ei.<\/div>\n
„Ale kr\u00e1sn\u00e9 bl\u00e1znovstv\u00ed,“ pousm\u00e1l se a zasn\u011bn\u011b se zad\u00edval do Tomov\u00fdch o\u0159\u00ed\u0161kov\u00fdch o\u010d\u00ed. Hled\u011bli si do o\u010d\u00ed s neskr\u00fdvanou n\u011bhou a a\u017e te\u010f  si oba za\u010d\u00ednali uv\u011bdomovat, jak moc se do toho druh\u00e9ho zbl\u00e1znili. P\u0159es Tomovy rty p\u0159el\u00e9tnul \u00fasm\u011bv a Tom se mali\u010dko poodt\u00e1hl. B\u0159\u00ed\u0161ky prst\u016f jemn\u011b spo\u010dinul na Billov\u011b tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Je to bl\u00e1znovstv\u00ed, kter\u00e9 ve mn\u011b trv\u00e1 u\u017e dlouho. Od prvn\u00edho dne, co jsem t\u011b spat\u0159il mezi t\u011bmi dve\u0159mi, jsem to c\u00edtil, a te\u010f… te\u010f u\u017e to v\u00edm,“ za\u0161eptal a s \u00fasm\u011bvem hladil Billovu a\u017e d\u011btsky hebkou tv\u00e1\u0159. V Billov\u00fdch o\u010d\u00edch se objevil \u00fa\u017eas a Bill ti\u0161e vydechl.<\/div>\n
„Tome,“ \u0161eptl a dlan\u00ed spo\u010dinul na jeho tv\u00e1\u0159i, „pro\u010d… pro\u010d jsi mi to ne\u0159ekl?“ zeptal se svou ot\u00e1zku, odpov\u011bdi se mu v\u0161ak dostalo t\u00e9m\u011b\u0159 vz\u00e1p\u011bt\u00ed. Tom sklopil pohled k zemi.<\/div>\n
„B\u00e1l jsem se… m\u011bl jsem strach, \u017ee… \u017ee bys m\u011b odm\u00edtl,“ odpov\u011bd\u011bl popravd\u011b  a odml\u010del se. Billovy rty se zvlnily do \u00fasm\u011bvu… a tentokr\u00e1t to byl on, kdo si nato\u010dil Tomovu tv\u00e1\u0159 do \u00farovn\u011b t\u00e9 sv\u00e9. Pousm\u00e1l se a zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Kdybych to v\u011bd\u011bl… kdybych to v\u011bd\u011bl, neb\u00e1l bych se ud\u011blat to, co jsem cht\u011bl ud\u011blat u\u017e dlouho. Ud\u011blat tohle,“ \u0161eptl a ani\u017e by to Tom o\u010dek\u00e1val, spojil jejich rty v jedny. Te\u010f u\u017e nebyl nesm\u011bl\u00fd, te\u010f u\u017e se nestyd\u011bl za sv\u00e9 city. K tomu mlad\u00edkovi p\u0159ed sebou c\u00edtil to, co nec\u00edtil je\u0161t\u011b nikdy k nikomu. Zamiloval se do n\u011bj tak rychle, ani\u017e by si to s\u00e1m sta\u010dil uv\u011bdomit. O to kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed te\u010f bylo c\u00edtit to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed kouzlo ve sv\u00e9m srdci.  <\/div>\n
<\/div>\n
Pomalu se od n\u011bj odpojil a p\u0159iv\u0159el v\u00ed\u010dka s dlouh\u00fdmi \u0159asami.<\/div>\n
„Co bude d\u00e1l, Tome?“ za\u0161eptal proti Tomov\u00fdm rt\u016fm a vzhl\u00e9dl k p\u00e1ru o\u0159\u00ed\u0161kov\u00fdch o\u010d\u00ed, kter\u00e9 se na n\u011bj usm\u00e1ly.<\/div>\n
„Co mysl\u00ed\u0161?“ odpov\u011bd\u011bl protiot\u00e1zkou a neubr\u00e1nil se mal\u00e9mu \u00fasm\u011bvu. P\u0159esn\u011b v\u011bd\u011bl, co svou ot\u00e1zkou Bill myslel… a tak\u00e9 na ni znal odpov\u011b\u010f. Billovy o\u010di vzhl\u00e9dly k t\u011bm Tomov\u00fdm.<\/div>\n
„P\u0159\u00e1l bych si…,“ nedo\u0159ekl, Tom\u016fv ukazov\u00e1\u010dek spo\u010dinul na jeho pootev\u0159en\u00fdch rtech a ukon\u010dil t\u00edm p\u0159\u00edval slov, kter\u00e1 byla v tuto chv\u00edli \u00fapln\u011b  zbyte\u010dn\u00e1. Mo\u017en\u00e1 bylo jeho p\u0159\u00e1n\u00ed stejn\u00e9 jako to Billovo.<\/div>\n
„P\u0159\u00e1l by sis, abych t\u011b odnesl do postele, v\u011bnoval ti polibek na dobrou noc a r\u00e1no t\u011b stejn\u011b kr\u00e1sn\u00fdm polibkem probudil?“ za\u0161eptal s \u00fasm\u011bvem a zastr\u010dil pram\u00ednek Billov\u00fdch \u010dern\u00fdch vlas\u016f za jeho ucho pozoruj\u00edc, jak k n\u011bmu vzhl\u00e9dlo to hlubok\u00e9 mo\u0159e \u010dokol\u00e1dy.<\/div>\n
„T-to… to by opravdu…,“ nedo\u0159ekl, nesm\u011ble sklopil sv\u016fj pohled, reakce v\u0161ak byla \u00fapln\u011b jin\u00e1, ne\u017e jakou ji o\u010dek\u00e1val.<\/div>\n
Tom neodpov\u011bd\u011bl. M\u00edsto toho se sklonil… a za okam\u017eik u\u017e sv\u00edral jeho t\u011blo ve sv\u00e9  n\u00e1ru\u010di, st\u00e1le se usm\u00edvaj\u00edc. Billovy o\u010di p\u0159ekvapen\u011b zamrkaly, p\u0159esto se na n\u011bj Bill usm\u00edval t\u00edm nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edm \u00fasm\u011bvem, jak\u00e9ho byl schopen. Nesm\u011ble ovinul pa\u017ee kolem Tomova krku a nechal se j\u00edm un\u00e1\u0161et do sv\u00e9ho pokoje. Byl lehk\u00fd jako pe\u0159\u00ed\u010dko.  <\/div>\n
<\/div>\n
Tomovu tv\u00e1\u0159 rozz\u00e1\u0159il \u00fasm\u011bv a Tom se zastavil p\u0159ede dve\u0159mi Billova pokoje. Loktem se op\u0159el o kliku a i s Billem v n\u00e1ru\u010di ve\u0161el dovnit\u0159. P\u0159e\u0161el a\u017e k velk\u00e9 posteli a velmi n\u011b\u017en\u011b jej polo\u017eil do b\u00edl\u00fdch pe\u0159in. C\u00edtil p\u00e1r mandlov\u00fdch o\u010d\u00ed, kter\u00e9 se na n\u011bj up\u0159ely a dv\u011b pa\u017ee, kter\u00e9 si jej za t\u00fdl p\u0159it\u00e1hly bl\u00ed\u017e k sob\u011b.<\/div>\n
„Slib mi, \u017ee to nebyl jen sen. Slib mi, \u017ee… \u017ee m\u011b r\u00e1no probud\u00ed\u0161?“ Bill\u016fv hlas zn\u011bl nal\u00e9hav\u011b a Bill se zad\u00edval do Tomov\u00fdch up\u0159\u00edmn\u00fdch o\u010d\u00ed s neskr\u00fdvanou oddanost\u00ed.<\/div>\n
„Slibuju,“ za\u0161eptal a sv\u016fj slib stvrdil dlouh\u00fdm, proc\u00edt\u011bn\u00fdm polibkem.<\/div>\n
„Dobrou noc, Bille,“ za\u0161eptal a s posledn\u00edm letm\u00fdm pohlazen\u00edm jeho tv\u00e1\u0159e zam\u00ed\u0159il ke dve\u0159\u00edm, naposled se ot\u00e1\u010dej\u00edc.  <\/div>\n
<\/div>\n
V\u00ed\u010dka \u010dernovlas\u00e9ho chlapce u\u017e podlehla kouzlu sp\u00e1nku, kdy\u017e vych\u00e1zel ze dve\u0159\u00ed. V\u011bd\u011bl, \u017ee touto noc\u00ed nic nekon\u010d\u00ed. Touto noc\u00ed teprve v\u0161e za\u010d\u00edn\u00e1…  <\/div>\n
autor: Rachel<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Rachel  Huben\u00e9 sp\u00edc\u00ed t\u011blo se v polosp\u00e1nku m\u00edrn\u011b o\u0161ilo a pomalu se na prostorn\u00e9  posteli p\u0159eto\u010dilo k oknu. Billovy o\u010di ospale zamrkaly a Bill naposled p\u0159iv\u0159el v\u00ed\u010dka, odd\u00e1vaj\u00edc svou mysl na n\u011bkolik posledn\u00edch okam\u017eik\u016f  n\u00e1dhern\u00e9mu kouzlu sp\u00e1nku a \u0159\u00ed\u0161i sn\u016f. „Tome,“ vydechl ti\u0161e a<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[312],"tags":[],"class_list":["post-11827","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-najdu-tve-srdce"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11827","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=11827"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11827\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=11827"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=11827"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=11827"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}