{"id":11856,"date":"2010-04-19T18:30:00","date_gmt":"2010-04-19T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=11827"},"modified":"2010-04-19T18:30:00","modified_gmt":"2010-04-19T17:30:00","slug":"se-mnou-se-bat-nemusis-19","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/04\/19\/se-mnou-se-bat-nemusis-19\/","title":{"rendered":"Se mnou se b\u00e1t nemus\u00ed\u0161 19."},"content":{"rendered":"
autor: Ainikki<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"379\"<\/div>\n
<\/div>\n
Tom z kufru sv\u00e9ho auta vyt\u00e1hl t\u0159i velk\u00e9 \u010dern\u00e9 lo\u010f\u00e1ky, jeden podal Billovi a se zbytkem se roze\u0161el po vydl\u00e1\u017ed\u011bn\u00e9m chodn\u00ed\u010dku ke vchodov\u00fdm dve\u0159\u00edm Brenigova domu. Ub\u011bhl t\u00e9m\u011b\u0159 t\u00fdden, co byl u n\u011bj, a t\u011bch p\u00e1r v\u011bc\u00ed, s kter\u00fdmi tam p\u0159i\u0161el, p\u0159est\u00e1valo sta\u010dit, a proto\u017ee Bill u\u017e se c\u00edtil docela dob\u0159e, rozhodli se sem vr\u00e1tit a dobalit ten zbytek. Tom jen doufal, \u017ee budou ty t\u0159i kufry sta\u010dit, ov\u0161em nevybavoval si, \u017ee by toho m\u011bl n\u011bjak mnoho, tedy co si vzpom\u00ednal, a s\u00e1m Bill ho tak\u00e9 uji\u0161\u0165oval, \u017ee by to m\u011blo b\u00fdt dosta\u010duj\u00edc\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Chlapec za\u0161m\u00e1tral na dn\u011b  sv\u00e9 kabelky a po zp\u0159eh\u00e1zen\u00ed n\u011bjak\u00e9ho nepo\u0159\u00e1dku odtamtud vyt\u00e1hl kl\u00ed\u010de. Odemkl, p\u0159idr\u017eel Tomovi dve\u0159e, aby mohl s celou tou bag\u00e1\u017e\u00ed vej\u00edt dovnit\u0159, a zase za nimi zav\u0159el. Bill se vykulen\u011b rozhl\u00e9dl a Tomovi neuniklo, \u017ee se malinko nakr\u010dil a z o\u010d\u00ed mu vymizela ta bezstarostnost, kterou tam m\u011bl za t\u011bch posledn\u00edch p\u00e1r dn\u00ed, kdy byl s n\u00edm, a vyst\u0159\u00eddala ji obava z d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00edho.<\/div>\n
„Neboj se. Nikde tu nen\u00ed. Jsme tu jen my dva. Poj\u010f.“ Vzal ho za ruku a do druh\u00e9 jedno z pr\u00e1zdn\u00fdch zavazadel. „Kdy\u017e si posp\u00ed\u0161\u00edme, m\u016f\u017eeme b\u00fdt b\u011bhem p\u016fl hodinky zase pry\u010d.“<\/div>\n
„Hmm.“ Zahu\u010del Bill na souhlas, p\u0159esto v n\u011bm ur\u010dit\u00e1 ostra\u017eitost p\u0159etrv\u00e1vala. Minim\u00e1ln\u011b to m\u00edsto toti\u017e vyvol\u00e1valo nep\u0159\u00edjemn\u00e9 vzpom\u00ednky. Nechal se j\u00edm odv\u00e9st a\u017e do sv\u00e9ho, te\u010f ji\u017e b\u00fdval\u00e9ho, pokoje, a Tom tam na postel polo\u017eil otev\u0159en\u00fd kufr a vr\u00e1til se je\u0161t\u011b pod schody pro ty zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed dva.  <\/div>\n
Bill mezit\u00edm za\u010dal zvolna skl\u00e1dat sv\u00e9 oble\u010den\u00ed do toho prvn\u00edho. Jen ono zabralo cel\u00e9 dva kufry a do posledn\u00edho vypr\u00e1zdnili obsah z\u00e1suvek v psac\u00edm stole, kde m\u011bl Bill n\u011bjak\u00e9 pozn\u00e1mkov\u00e9 se\u0161ity, skic\u00e1ky a jin\u00e9 drobnosti, p\u0159idali k tomu zbytek kosmetiky, co byl v koupeln\u011b spolu s f\u00e9nem a \u017eehli\u010dkou na vlasy, ve\u0161lo se tam je\u0161t\u011b p\u00e1r p\u00e1r\u016f bot a bylo plno. Na polici nad postel\u00ed m\u011bl Bill n\u011bjak\u00e9 kn\u00ed\u017eky a \u010dasopisy o m\u00f3d\u011b nebo hudb\u011b, a ty u\u017e museli d\u00e1t zvl\u00e1\u0161\u0165 do igelitky, kterou na\u0161li v kuchyni. Tom postupn\u011b odn\u00e1\u0161el napln\u011bn\u00e9 kufry zp\u011bt do auta a Bill je\u0161t\u011b proch\u00e1zel d\u016fm, aby zkontroloval, zda tu nic nezapomn\u011bl.<\/div>\n
\n
„Co s n\u00edm vlastn\u011b bude?“ Zeptal se, kdy\u017e u\u017e se vraceli dom\u016f. Nevyslovil to jm\u00e9no, ale oba v\u011bd\u011bli, o kom se mluv\u00ed. Bill se za celou dobu nezaj\u00edmal a \u0159e\u010d k tomu nedo\u0161la. V\u011bd\u011bl jen, \u017ee Tom v t\u00fddnu po telefonu mluvil s n\u011bk\u00fdm od policie, ale to bylo v\u0161echno.<\/div>\n
„No,“ za\u010dal Tom zvolna a neopom\u00edjel se p\u0159i tom soust\u0159edit na \u0159\u00edzen\u00ed. „Moment\u00e1ln\u011b je ve vy\u0161et\u0159ovac\u00ed vazb\u011b, bylo proti n\u011bmu zah\u00e1jeno trestn\u00ed \u0159\u00edzen\u00ed na z\u00e1klad\u011b moj\u00ed v\u00fdpov\u011bdi a na z\u00e1klad\u011b l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 zpr\u00e1vy z tv\u00e9ho vy\u0161et\u0159en\u00ed. Kdy bude prvn\u00ed st\u00e1n\u00ed u soudu, zat\u00edm nebylo stanoveno. Jo, te\u010f jsem si vzpomn\u011bl,“ uv\u011bdomil si. „Ty mus\u00ed\u0161 je\u0161t\u011b pro \u00faplnost podepsat souhlas s trestn\u00edm st\u00edh\u00e1n\u00edm. V p\u00e1tek mi volal Konrad, \u017ee ty pap\u00edry m\u00e1m p\u0159ipraven\u00e9 ve firm\u011b, tak se pro n\u011b m\u016f\u017eeme rovnou stavit. J\u00e1 jsem toti\u017e policii \u017e\u00e1dal, aby v\u0161echno, co lze, brali p\u0159ese m\u011b a nezat\u011b\u017eovali t\u00edm tebe, tak\u017ee mi to bylo doru\u010deno tam. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b,“ odml\u010del se Tom a po o\u010dku mrknul na Billa, kter\u00fd v\u0161echno bedliv\u011b vn\u00edmal, ale bylo na n\u011bm poznat, \u017ee to nen\u00ed t\u00e9ma, kter\u00e9 by poslouchal s kdov\u00edjakou chut\u00ed. „Budou po tob\u011b je\u0161t\u011b cht\u00edt minim\u00e1ln\u011b sly\u0161et tvoj\u00ed verzi.“ Na rovinu mu Tom p\u0159iznal tuhle nep\u0159\u00edjemnost, kter\u00e1 Billa \u010dekala.<\/p>\n<\/div>\n
Chlapec k\u00fdvl. Kdy\u017e si tak s\u00e1m nad t\u00edm p\u0159em\u00fd\u0161lel, do\u0161lo mu, \u017ee se tomu nejsp\u00ed\u0161 nevyhne. Docela se toho b\u00e1l. \u0158ekl to u\u017e p\u0159eci Tomovi, co\u017e bylo samo o sob\u011b hrozn\u011b t\u011b\u017ek\u00e9, a ani v nejmen\u0161\u00edm se mu nezamlouvala p\u0159edstava, \u017ee to bude muset komukoli znovu opakovat.<\/div>\n
„Ale neboj se. Budu u toho s tebou.“ Uklid\u0148oval ho, a kdy\u017e si byl jist\u00fd, \u017ee m\u00e1 \u0159\u00edzen\u00ed pod kontrolou, dovolil si chytit Billa za ruku. „Nikdo t\u011b nebude nijak dusit. Nav\u00edc oni maj\u00ed ve sboru velice milou vy\u0161et\u0159ovatelku, kter\u00e1 m\u00e1 k tomuhle probl\u00e9mu docela citliv\u00fd p\u0159\u00edstup, tak\u017ee j\u00e1 za\u0159\u00edd\u00edm, abys mluvil s n\u00ed.“ Usm\u00e1l se na n\u011bj povzbudiv\u011b a palcem ho hladil po h\u0159betu ruky.<\/p>\n<\/div>\n
„Kolik m\u016f\u017ee vlastn\u011b dostat?“<\/div>\n
„Vymezen\u00ed je od p\u011bti do dvan\u00e1cti let.“ ‚J\u00e1 ud\u011bl\u00e1m ale v\u0161echno proto, aby tam ten bastard shnil, jak nejd\u00e9le to bude mo\u017en\u00fd.‘ Prol\u00e9tlo Tomovi hlavou, ale tuhle my\u0161lenku si nechal pro sebe.<\/p>\n<\/div>\n
„A budu muset j\u00edt sv\u011bd\u010dit k soudu?“ To bylo toti\u017e to, \u010deho se Bill ob\u00e1val ze v\u0161eho nejv\u00edc. Cokoli jin\u00e9ho ano, ale u tohohle si byl t\u00e9m\u011b\u0159 jist\u00fd, \u017ee by to nezvl\u00e1dl.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1,“ p\u0159ipustil, ale kdy\u017e p\u0159es sev\u0159en\u00ed jejich rukou, c\u00edtil, jak v Billovi hrklo, hned ho uklid\u0148oval. „Ale t\u0159eba taky ne. Maj\u00ed dost p\u0159\u00edm\u00fdch d\u016fkaz\u016f, tak\u017ee by to nutn\u00e9 b\u00fdt nemuselo, ov\u0161em v\u0161echno se to ur\u010d\u00ed a\u017e podle toho, jak se bude vyv\u00edjet soud. Bille, j\u00e1 ale ud\u011bl\u00e1m v\u0161echno proto, aby to nebylo pot\u0159eba.“ Pustil jeho ruku a pod\u0159adil, proto\u017ee se bl\u00ed\u017eil k voln\u00e9mu m\u00edstu, kde bylo mo\u017en\u00e9 zaparkovat bl\u00edzko jejich firmy. „Ka\u017edop\u00e1dn\u011b se t\u00edm zbyte\u010dn\u011b dop\u0159edu nestresuj, ano?“ Nab\u00e1dal ho, kdy\u017e vypnul motor a zat\u00e1hl ru\u010dn\u00ed brzdu. Bill znovu p\u0159ik\u00fdvl na srozum\u011bnou a nechal se Tomem obejmout. „Neboj se. Bude to dobr\u00e9. Slibuju.“ Uji\u0161\u0165oval ho a Bill se opravdu, alespo\u0148 pro tuhle chv\u00edli, dok\u00e1zal uklidnit.<\/div>\n
„Tak jdeme pro ty pap\u00edry.“ Usm\u00e1l se, vtisknul mu kr\u00e1tk\u00fd polibek a vystoupil.  <\/div>\n
\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Zast\u00e1vka ve firm\u011b nebyla ta jedin\u00e1, kterou ten den je\u0161t\u011b byly nuceni ud\u011blat. Kdy\u017e  toti\u017e s Billov\u00fdmi v\u011bcmi dorazili do Tomova bytu, zjistili, \u017ee chlapcovo oble\u010den\u00ed se do \u0161atn\u00ed sk\u0159\u00edn\u011b nevejde, ani kdyby si tam Tom ty svoje hadry porovnal.<\/div>\n
„Do h\u00e1je!“ Ulevil si a urputn\u011b se drbal v z\u00e1tylku ve snaze n\u011bco vymyslet. A i kdy\u017e by si Bill sv\u00e9 v\u011bci r\u00e1d n\u011bkam ulo\u017eil, v\u016fbec tu Tomovu rozlad\u011bnost nesd\u00edlel. Sed\u011bl na posteli a s pobaven\u00edm ho pozoroval.<\/p>\n<\/div>\n
„U\u017e to m\u00e1m.“ Klepl se Tom do \u010dela a rozt\u00e1hl pusu od ucha k uchu. „Kdy\u017e tuhle moji sk\u0159\u00ed\u0148 posuneme v\u00edc vpravo, a\u017e \u00fapln\u011b do rohu, vznikne tu dost m\u00edsta pro novou. Poj\u010f, jedem.“ Hyperaktivn\u011b \u010dapnul Billa za pa\u017ei a tahal ho na nohy.<\/div>\n
„Kam, pros\u00edm t\u011b?“ Br\u00e1nil se ten zmaten\u011b.<\/div>\n
„No do n\u00e1bytku. To je\u0161t\u011b dneska stihnem za\u0159\u00eddit, zejtra je ned\u011ble. To u\u017e bychom si nikde ne\u0161krtli.“ Oba se tedy znovu obuli, zabalili do zimn\u00edch kab\u00e1t\u016f a vyrazili.<\/p>\n<\/div>\n
To nad\u0161en\u00ed z Toma vyprchalo velice z\u00e1hy. Sta\u010dilo proj\u00edt se po obchodu s n\u00e1bytkem, a zjistit, \u017ee tu nen\u00ed nic ani zdaleka se hod\u00edc\u00ed do p\u016fvodn\u00edho za\u0159\u00edzen\u00ed lo\u017enice. P\u0159eci si tam nenacpe n\u011bjakou nevzhlednou krabici, kter\u00e1 tam bude jako p\u011bst na oko, jen proto, \u017ee jin\u00e9 m\u00edsto se na Billovy v\u011bci v byt\u011b nena\u0161lo. U\u017e se pomalu smi\u0159oval s my\u0161lenkou, \u017ee bude muset tu sk\u0159\u00ed\u0148 nechat draze vyrobit na zak\u00e1zku, kdy\u017e \u00fapln\u011b vzadu v rohu prodejny upoutalo jeho pozornost to, co hledal.<\/div>\n
„Jo, tu berem!“ Vyk\u0159ikl radostn\u011b a\u017e se po n\u011bm p\u00e1r lid\u00ed oto\u010dilo. Ve v\u00edt\u011bzn\u00e9m gestu zvedl ruce nad hlavu a hrnul se k t\u00e9 spat\u0159en\u00e9 dokonalosti. A\u017e na p\u00e1r drobn\u00fdch detail\u016f byla p\u0159esn\u011b stejn\u00e1, jakou u\u017e v lo\u017enici m\u011bl. Tom po tom hladk\u00e9m povrchu snad a\u017e n\u00e1bo\u017en\u011b p\u0159ejel dlan\u00ed a div, \u017ee ji nezahradil sv\u00fdm t\u011blem, kdy\u017e se kolem ochom\u00fdtl n\u011bjak\u00fd dal\u0161\u00ed, pouze proch\u00e1zej\u00edc\u00ed, z\u00e1kazn\u00edk.  <\/div>\n
Bill k n\u011bmu pomalu do\u0161el a u\u017e zd\u00e1lky se sm\u00e1l a kroutil u toho hlavou.<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b chv\u00edli se takhle chovej a tu sk\u0159\u00ed\u0148 n\u00e1m nejen\u017ee neprodaj\u00ed, ale nechaj\u00ed t\u011b odsud vyv\u00e9st.“ Tom jen pokr\u010dil rameny a m\u00e1vl na prodava\u010de. Nu co\u017e, dobr\u00e1 n\u00e1lada se mu jednodu\u0161e vr\u00e1tila a on m\u011bl pot\u0159ebu trochu \u0161a\u0161kovat.<\/div>\n
„Dobr\u00fd den. P\u0159ejete si?“  \u00daslu\u017en\u011b se zaj\u00edmal mlad\u00fd mu\u017e v uniform\u011b, na kter\u00e9ho Tom kynul.<\/div>\n
„Ano. Tenhle kousek.“ Uk\u00e1zal na modro-\u0161edou almaru za sebou. „Lze to n\u011bjak rozebrat, abych to dostal do auta? R\u00e1d bych si ji toti\u017e odvezl hned.“<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee jde. M\u00e1me k tomu i n\u00e1vod, a pokud byste si nev\u011bd\u011bl i p\u0159esto rady, je k dispozici technick\u00e1 v\u00fdpomoc, kter\u00e1 za v\u00e1mi p\u0159ijede a\u017e dom\u016f.“<\/div>\n
„Skv\u011ble. Tak mi to rovnou zabalte.“ Poru\u010dil si Tom, kr\u00e1tce si zamnul ruce a objal Billa. „Sk\u0159\u00ed\u0148 jenom pro tebe. V\u00edtej u m\u011b doma, l\u00e1sko.“ Za\u0161eptal tak, aby to sly\u0161el jen on, a vtiskl mu pusu na tv\u00e1\u0159.<\/p>\n<\/div>\n
\u2026<\/p>\n<\/div>\n
„Tohle \u017ee je n\u011bjakej n\u00e1vod?!“ Hromoval Tom z lo\u017enice, \u017ee to bylo sly\u0161et a\u017e u Billa v kuchyni, kde zat\u00edm p\u0159ipravoval n\u011bco k j\u00eddlu. Odt\u00e1hl bublaj\u00edc\u00ed hrnec pol\u00e9vky ze spor\u00e1ku a do\u0161el za Tomem.<\/div>\n
„N\u011bjak\u00fd probl\u00e9m?“ Nakoukl dovnit\u0159.<\/div>\n
„No to bych teda \u0159ek!“ Vztekal se d\u00e1l. „Zajedno s t\u00edmhle n\u00e1vodem se ned\u00e1 pracovat,“ m\u00e1val Billovi p\u0159ed nosem zmi\u0148ovan\u00fdm pap\u00edrem, „a za druh\u00fd za\u010d\u00edn\u00e1m nab\u00fdvat pocitu, \u017ee mi tu n\u011bkter\u00fd d\u00edly chyb\u011bj.“<\/div>\n
„Tak co kdybychom si to na chv\u00edli vym\u011bnili?“ Navrhnul Bill a vytrhnul Tomovi z ruky tu b\u00edlou A4. Bylo to tam i s p\u00e1r n\u00e1kresy a jemu to nep\u0159ipadalo takhle na prvn\u00ed pohled zase tolik slo\u017eit\u00e9.<\/div>\n
„To jako mysl\u00ed\u0161, \u017ee bych m\u011bl j\u00edt va\u0159it, jo? Skv\u011bl\u00e1 my\u0161lenka.“ Odfrkl si Tom a zalo\u017eil si ruce na hrudn\u00edku.<\/div>\n
„Jsou tam p\u0159ipraven\u00fd oloupan\u00fd t\u0159i brambory. Sta\u010d\u00ed, kdy\u017e je nakr\u00e1j\u00ed\u0161 na kosti\u010dky, hod\u00ed\u0161 do hrnce a bude\u0161 hl\u00eddat, aby to neuteklo. J\u00e1 to pak p\u0159ijdu zahustit.“ Ve stru\u010dnosti mu shrnul.<\/p>\n<\/div>\n
„Jak mysl\u00ed\u0161. M\u016f\u017ee\u0161 to zkusit, ale pak vol\u00e1m tu jejich technickou v\u00fdpomoc.“ Tom p\u0159ekro\u010dil n\u011bjak\u00e9 n\u00e1\u0159ad\u00ed, co se mu v\u00e1lelo na zemi, a zmizel v kuchyni. Bill se rozhl\u00e9dl, aby zmapoval, co v\u0161echno m\u00e1 k dispozici, a pak za\u010dal t\u0159\u00eddit jednotliv\u00e9 d\u00edly. Fachy narovnal k sob\u011b, bo\u010dn\u00ed st\u011bny, dno a vrch. S Brenigem d\u00e1vali jedno l\u00e9to dohromady celou venkovn\u00ed pergolu. Tohle nemohlo b\u00fdt o nic v\u00edc slo\u017eit\u011bj\u0161\u00ed, pomyslel si Bill a jal se k sob\u011b se\u0161roubov\u00e1vat prvn\u00ed dva kusy.<\/p>\n<\/div>\n
„\u0158ek bych, \u017ee ty brambory jsou u\u017e m\u011bkk\u00fd?“ Hul\u00e1kal na n\u011bj Tom z kuchyn\u011b zhruba o dvacet minut pozd\u011bji. „A jak to jde tob\u011b? Nejde, \u017ee jo!“<\/div>\n
„Jde to v\u00fdborn\u011b.“  \u0160eptnul mu Bill p\u0159\u00edmo za n\u00edm do ucha. Tom leknut\u00edm nadsko\u010dil a sp\u00e1lil si jazyk, kdy\u017e cht\u011bl zrovinka trochu t\u00e9 pol\u00e9vky ochutnat. Zbytek ze l\u017e\u00edce si vycmrndal na tri\u010dko. Byl p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fd, \u017ee Bill je v \u00fapln\u011b jin\u00e9 \u010d\u00e1sti bytu, a on se m\u00edsto toho p\u0159ikradl a\u017e k n\u011bmu, ani\u017e by to tu\u0161il.<\/div>\n
„Do prdele!“ Zaklel. „M\u00e1lem jsem z tebe m\u011bl infarkt.“ P\u0159\u00edsn\u011b se na n\u011bj zad\u00edval a do sklenice si rychle napou\u0161t\u011bl studenou vodu, aby mohl ochladit pop\u00e1len\u00fd jazyk. Napil se.<\/div>\n
„Promi\u0148.“ Provinile se Bill omluvil, ale v o\u010d\u00edch mu poskakovaly \u0161ibalsk\u00e9 plam\u00ednky. Vzal mu sklenici z ruky a na t\u011bsno se k n\u011bmu p\u0159itiskl. „V\u00edm o n\u011b\u010dem, co pom\u016f\u017ee l\u00edp.“ A ne\u017e se Tom sta\u010dil zeptat, co by to m\u011blo b\u00fdt, Bill se p\u0159is\u00e1l k jeho rt\u016fm a bez ot\u00e1len\u00ed si probojoval cestu do jeho pusy. Kdy\u017e Bill\u016fv jazyk na\u0161el, co hledal -ten Tom\u016fv, zvolnil a jemn\u011b ho laskal a o\u0161et\u0159oval.<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b bol\u00ed?“ Ptal se polohlasem, kdy\u017e se odt\u00e1hli, ov\u0161em \u010dela o sebe nech\u00e1vali op\u0159en\u00e1 a o\u010di p\u0159iv\u0159en\u00e9.<\/div>\n
„Tro\u0161ku.“ Zahuhlal Tom a znovu Billa pol\u00edbil.<\/p>\n<\/div>\n
Tom si spokojen\u011b zabru\u010del, kdy\u017e dostal posledn\u00ed letmou pusku na rty, pak na \u0161pi\u010dku nosu, a je\u0161t\u011b mu Bill nehty p\u0159ejel po cel\u00e9 d\u00e9lce zad. Nasko\u010dila mu z toho hus\u00ed k\u016f\u017ee.<\/div>\n
„Jak jsi na tom vlastn\u011b s tou sk\u0159\u00edn\u00ed?“ Zeptal se znovu.<\/div>\n
„V\u017edy\u0165 jsem \u0159\u00edkal, \u017ee v\u00fdborn\u011b. Pot\u0159ebuju, abys mi ji pomohl p\u0159isunout ke zdi.“ Tom jen vykulil o\u010di. „Ne\u0159\u00edkej mi, \u017ees to smontoval?“ Nev\u011b\u0159il a hrnul se p\u0159esv\u011bd\u010dit. „Neuv\u011b\u0159iteln\u00fd.“ Okomentoval to, kdy\u017e vid\u011bl na vlastn\u00ed o\u010di ten kus n\u00e1bytku st\u00e1t uprost\u0159ed pokoje. Bill se za n\u00edm jen py\u0161n\u011b zubil. „Ne, to ty se\u0161 neuv\u011b\u0159itelnej. Poj\u010f ke mn\u011b.“ P\u0159it\u00e1hl si ho k sob\u011b do n\u00e1ru\u010de. „Jak jsi to jen dok\u00e1zal?“<\/div>\n
„Jo, m\u00e1\u0161 ve mn\u011b malej z\u00e1zrak.“ Hih\u0148al se Bill a v\u011b\u0161el se mu kolem krku.<\/div>\n
„To bych \u0159ek, \u017ee m\u00e1m.“ P\u0159ipustil Tom a znovu se na tu almaru zad\u00edval. Kroutil hlavou. V\u016fbec to n\u011bjak nepob\u00edral. „Za odm\u011bnu ti do n\u00ed v\u0161echny ty v\u011bci naskl\u00e1d\u00e1m, co ty na to?“ Nab\u00eddl se. Bill se p\u0159edst\u00edran\u011b zamyslel, a pak tu nab\u00eddku s l\u00edtost\u00ed odm\u00edtl.<\/div>\n
„To je od tebe hezk\u00e9, ale j\u00e1 pot\u0159ebuju v\u011bd\u011bt, kam jsem si co dal. Nav\u00edc to chci m\u00edt rozt\u0159\u00edd\u011bn\u00e9 podle sebe. I tak ale d\u011bkuju.“ Ot\u0159el se nosem o Tom\u016fv a znovu ho pol\u00edbil.<\/div>\n
„Jak mysl\u00ed\u0161.“ Nevymlouval mu to. „Ka\u017edop\u00e1dn\u011b ti s t\u00edm m\u016f\u017eu aspo\u0148 pomoct.“<\/div>\n
„Jasn\u011b. Ale nejd\u0159\u00edv ta sk\u0159\u00ed\u0148. Pomoz mi ji postavit k t\u00e9 druh\u00e9.“<\/div>\n
„OK.“ Ka\u017ed\u00fd se postavil z jedn\u00e9 strany a popon\u00e1\u0161en\u00edm ji dopravili na m\u00edsto. Vypadalo to perfektn\u011b. Vznikla jim tam nyn\u00ed jedna velk\u00e1 n\u00e1bytkov\u00e1 st\u011bna a v\u016fbec nic se netv\u00e1\u0159ilo tak, \u017ee by snad nebylo p\u016fvodn\u00ed, n\u00fdbr\u017e dokoupen\u00e9.<\/p>\n<\/div>\n
Chvilku na to je\u0161t\u011b  koukali a pak se ozval Bill.<\/div>\n
„Jdu dod\u011blat tu pol\u00edvku.“ A odhopkal pry\u010d. Tom se za n\u00edm p\u0159i\u0161oural, a\u017e kdy\u017e Bill d\u00e1val na tal\u00ed\u0159e. Tv\u00e1\u0159il se, jako by kousal do citronu.<\/div>\n
„Stalo se n\u011bco?“ V\u0161iml si chlapec okam\u017eit\u011b jeho rozpolo\u017een\u00ed.<\/div>\n
„Jo.“ Zahuhlal Tom ne p\u0159\u00edli\u0161 ochotn\u011b a d\u0159epnul si na \u017eidli. Bill p\u0159ed n\u011bj postavil tal\u00ed\u0159 a s t\u00edm sv\u00fdm se usadil naproti n\u011bmu. Zap\u00edchl do n\u011bj o\u010di a vy\u010dk\u00e1val, nech\u00e1vaj\u00edc mu tak prostor k tomu, aby pokra\u010doval. „Pr\u00e1v\u011b jsem si uv\u011bdomil, \u017ee jsem oproti tob\u011b \u00fapln\u011b nemo\u017enej.“ \u0158ekl to Tom tak ztr\u00e1pen\u011b, ov\u0161em Billa to sp\u00ed\u0161 naopak pobavilo. Vyprsknul sm\u00edchy, a hned na to si p\u0159es \u00fasta p\u0159ipl\u00e1cl dla\u0148, proto\u017ee to nejsp\u00ed\u0161 nebyla \u00fapln\u011b nejvhodn\u011bj\u0161\u00ed reakce. „No pros\u00edm. A je\u0161t\u011b jsem ti k sm\u00edchu.“ Zkonstatoval, ale koutky mu zacukaly taky.<\/p>\n<\/div>\n
I p\u0159esto, \u017ee v\u011bd\u011bli, jak je cel\u00fd ten jejich rozhovor absurdn\u00ed, pokra\u010dovali v n\u011bm d\u00e1l.<\/div>\n
„To ale v\u016fbec nen\u00ed pravda, Tomi.“ Nat\u00e1hl se k n\u011bmu Bill a pohladil ho po p\u0159edlokt\u00ed.<\/div>\n
„To teda je. Je to p\u011bkn\u00e1 ostuda. Ty perfektn\u011b va\u0159\u00ed\u0161 a j\u00e1 neposkl\u00e1d\u00e1m dohromady ani p\u00e1r prk\u00fdnek. To je tro\u0161ku nepom\u011br, nep\u0159ijde ti?“ Bill se zvednul, obe\u0161el st\u016fl a usadil se Tomovi na kl\u00edn\u011b.<\/div>\n
„Nene. Ty m\u00e1\u0161 spoustu jin\u00fdch p\u0159ednost\u00ed. Tohle nen\u00ed d\u016fle\u017eit\u00fd.“ Ujistil ho Bill, a pak Toma l\u00edbal tak dlouho, dokud si nebyl jist\u00fd, \u017ee u\u017e proti tomu nic nenam\u00edtne.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Ainikki<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\n

<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Ainikki Tom z kufru sv\u00e9ho auta vyt\u00e1hl t\u0159i velk\u00e9 \u010dern\u00e9 lo\u010f\u00e1ky, jeden podal Billovi a se zbytkem se roze\u0161el po vydl\u00e1\u017ed\u011bn\u00e9m chodn\u00ed\u010dku ke vchodov\u00fdm dve\u0159\u00edm Brenigova domu. Ub\u011bhl t\u00e9m\u011b\u0159 t\u00fdden, co byl u n\u011bj, a t\u011bch p\u00e1r v\u011bc\u00ed, s kter\u00fdmi tam p\u0159i\u0161el, p\u0159est\u00e1valo<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[309],"tags":[],"class_list":["post-11856","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-se-mnou-se-bat-nemusis"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11856","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=11856"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11856\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=11856"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=11856"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=11856"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}