{"id":1186,"date":"2017-06-25T16:00:00","date_gmt":"2017-06-25T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1179"},"modified":"2017-06-25T16:00:00","modified_gmt":"2017-06-25T15:00:00","slug":"fuck-8","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2017\/06\/25\/fuck-8\/","title":{"rendered":"Fuck 8."},"content":{"rendered":"
autor: Becs<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
„Jsi na\u0161tvan\u00fd?“ zeptal se m\u011b Gustav opatrn\u011b, kdy\u017e Tom i jeho kamar\u00e1d zmizeli za rohem a on se ke mn\u011b vr\u00e1til.<\/div>\n
„Nezlob\u00edm se,“ zakroutil jsem hlavou a upil ze sv\u00e9ho, te\u010f u\u017e tepl\u00e9ho, piva. Povzdechl jsem si a zad\u00edval se do d\u00e1lky.<\/div>\n
„\u0158ekni n\u011bco,“ drcnul do m\u011b Gustav, kdy\u017e u\u017e pro n\u011bj ticho bylo ne\u00fanosn\u00e9. Opravdu se tv\u00e1\u0159il dost nerv\u00f3zn\u011b. Okusoval si spodn\u00ed ret, co\u017e byl sp\u00ed\u0161 m\u016fj zlozvyk. Kdy\u017e to d\u011blal on, p\u016fsobilo to celkem d\u011bsiv\u011b.<\/div>\n
„Nezlob\u00edm se, Gusi. V\u0161echno je v pohod\u011b,“ pousm\u00e1l jsem se na n\u011bj, abych mu dodal klid, ale v\u011bd\u011bl jsem, \u017ee do m\u00fdch o\u010d\u00ed v\u0159elost nepronikla.<\/div>\n
„Nebyl na tebe hnusn\u00fd nebo tak?“ vypt\u00e1val se.<\/div>\n
„Ne, naopak. Byl moc mil\u00fd. Omluvil se mi, \u017ee m\u011b vyd\u011bsil. I za ty holky a za v\u0161echno,“ p\u0159iznal jsem mu. Sna\u017eil jsem se z toho m\u00edt radost, ale n\u011bjak to prost\u011b ne\u0161lo. Kone\u010dn\u011b jsem se dostal z t\u00e9 mlhy, ve kter\u00e9 jsem t\u011bch p\u00e1r t\u00fddn\u016f \u017eil, a te\u010f jako t\u0159e\u0161ni\u010dku na dortu jsem dostal i omluvu. M\u011bla by to pro m\u011b b\u00fdt ta pomysln\u00e1 tlust\u00e1 \u010d\u00e1ra, kterou za t\u00edm ud\u011bl\u00e1m, abych to mohl uzav\u0159\u00edt, ale nev\u00edm. Po\u0159\u00e1d mi na tom n\u011bco vadilo. A tentokr\u00e1t to nebyly v\u00fd\u010ditky z toho, co jsem ud\u011blal.<\/div>\n
\n

„Promluvili jste si o tom, co se tehdy stalo?“ pokra\u010doval Gustav ve v\u00fdslechu a m\u011b\u0159il si m\u011b t\u00edm starostliv\u00fdm otcovsk\u00fdm pohledem. V prstech po\u0159\u00e1d dokola obracel krabi\u010dku od cigaret.<\/p><\/div>\n

„Ne, to ne. Vypadal, \u017ee se k tomu nechce vracet. Prost\u011b se jen omluvil a ujistil m\u011b, \u017ee u\u017e m\u011b nikdo nebude otravovat,“ doplnil jsem mu dal\u0161\u00ed d\u00edly skl\u00e1da\u010dky. Gustav se zatv\u00e1\u0159il p\u0159ekvapen\u011b.<\/div>\n
„Po\u010dkej. Tak\u017ee to je v\u0161echno? U\u017e se neuvid\u00edte?“<\/div>\n
„Pro\u010d jsi tak p\u0159ekvapen\u00fd?“ nakr\u010dil jsem \u010delo. „\u010cekals n\u011bco jin\u00e9ho?“<\/div>\n
„No j\u00e1\u2026 nev\u00edm\u2026 Mo\u017en\u00e1 jsem si myslel\u2026“ za\u010dal koktat jako tehdy na st\u0159edn\u00ed, kdy\u017e m\u011bl p\u0159ed celou t\u0159\u00eddou zpam\u011bti od\u0159\u00edkat sv\u016fj refer\u00e1t do biologie. Bylo mi jasn\u00e9, \u017ee je tady n\u011bco, co mi nechce prozradit.<\/div>\n
„Gustave, v\u00ed\u0161, \u017ee t\u011b m\u00e1m r\u00e1d, ale okam\u017eit\u011b to ze sebe za\u010dni sypat, ne\u017e ti ubl\u00ed\u017e\u00edm,“ poru\u010dil jsem mu s nejp\u0159\u00edsn\u011bj\u0161\u00edm pohledem, jak\u00e9ho jsem byl schopen.<\/div>\n
Gustav se je\u0161t\u011b chvilku mra\u010dil a o\u010dividn\u011b sv\u00e1d\u011bl t\u011b\u017ek\u00fd vnit\u0159n\u00ed boj. Chvilkama vypadal, \u017ee na m\u011b za\u010dne k\u0159i\u010det, ale pak si jen rezignovan\u011b povzdychl.<\/div>\n
„To tvoje mamka.“<\/div>\n
„Co je s n\u00ed?“ nech\u00e1pal jsem. Jak by do tohohle v\u0161eho mohla zapadat moje vlastn\u00ed matka?<\/div>\n
„Ona n\u011bco \u0159ekla a j\u00e1 jsem si to pak s n\u011b\u010d\u00edm spojil, a tak jsem si myslel, \u017ee m\u00e1me t\u0159eba pravdu. Ale asi ne,“ bl\u00e1bolil a pl\u00e1cal jednu v\u011bc p\u0159es druhou.<\/div>\n
„Co to sakra mele\u0161?“ Pomalu, ale jist\u011b jsem ztr\u00e1cel trp\u011blivost. Tak takov\u00e9 probl\u00e9my s vyjad\u0159ov\u00e1n\u00edm nem\u011bl Gus ani na \u0161kole, a to je fakt co \u0159\u00edct. Znovu se nadechl a pokra\u010doval.<\/div>\n
\n
„V\u00ed\u0161, jak jsem si myslel, \u017ee jsi do Toma mo\u017en\u00e1 zamilovan\u00fd,“ odml\u010del se a \u010dekal na reakci, tak\u017ee jsem jen k\u00fdvnul. „Mluvil jsem s tvou mamkou a ona se m\u011b na n\u011bj ptala. Taky si myslela, \u017ee do n\u011bj jsi zamilovan\u00fd. Dokonce si byla dost jist\u00e1. Pr\u00fd jsi o n\u011bm po\u0159\u00e1d mluvil, i kdy\u017e jen v n\u00e1znac\u00edch. A tak jsem se rozhodl, \u017ee budu jednat. P\u0159ed p\u00e1r dny jsem potkal Georga a on do m\u011b za\u010dal hustit ohledn\u011b Toma.“<\/div>\n
V kr\u00e1tkosti mi p\u0159evypr\u00e1v\u011bl cel\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh o tom, jak se potkali v baru, a Georg n\u00e1m cht\u011bl domluvit setk\u00e1n\u00ed. Ml\u010dky jsem poslouchal a jen ob\u010das p\u0159ik\u00fdvnul.<\/div>\n
„No a po tom rozhovoru s tvou mamkou jsem si \u0159ekl, \u017ee by mo\u017en\u00e1 st\u00e1lo za to to zkusit. U\u017e jsi vypadal, \u017ee je ti l\u00edp a \u017ee bys ten rozhovor mohl zvl\u00e1dnout. Zkr\u00e1tka jsem byl p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fd o tom, \u017ee kdy\u017e se uvid\u00edte, tak si p\u0159estane\u0161 lh\u00e1t a uv\u011bdom\u00ed\u0161 si, \u017ee jsi do n\u011bj zamilovan\u00fd a t\u0159eba to d\u00e1te dohromady,“ dokon\u010dil sv\u016fj monolog a zase se na m\u011b zkoumav\u011b d\u00edval. Nem\u011bl jsem mu na to co \u0159\u00edct. Srovn\u00e1val jsem si v hlav\u011b my\u0161lenky a v\u00edc ne\u017e co jin\u00e9ho jsem c\u00edtil zklam\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„Myslel jsem, \u017ee p\u0159esko\u010d\u00ed jiskra,“ uzav\u0159el to nakonec Gustav.<\/div>\n
„No, z jeho strany v tom <\/a>u\u017e \u017e\u00e1dn\u00e1 jiskra nebyla,“ pronesl jsem nakonec ho\u0159ce, kdy\u017e jsem si vzpomn\u011bl, jak Tom prchal pry\u010d. Mo\u017en\u00e1 mu ten rozhovor se mnou byl nep\u0159\u00edjemn\u00fd. C\u00edtil se za celou tu situaci trapn\u011b, a tak se cht\u011bl jen omluvit a vypadnout.<\/div>\n
\n

„Po\u010dkej,“ zarazil se Gustav a naklonil se trochu dop\u0159edu. „Z jeho strany nebyla. Tak\u017ee chce\u0161 \u0159\u00edct, \u017ee z tv\u00e9 ano?“<\/p><\/div>\n

„Do prdele, Gusi, j\u00e1 nev\u00edm. Vid\u011bl jsi ho? Je fakt k se\u017er\u00e1n\u00ed,“ rozhodil jsem rukama a musel jsem se sm\u00e1t tomu, jak jsem byl hloup\u00fd.<\/div>\n
„Kurva, chce\u0161 mi \u0159\u00edct, \u017ee se mu celou tu dobu vyh\u00fdb\u00e1\u0161, zat\u00edmco on je tebou posedl\u00fd, a pak kdy\u017e se kone\u010dn\u011b vid\u00edte, ty bys z\u00e1jem m\u011bl, ale on u\u017e ne?“ shrnul to Gus docela p\u0159esn\u011b. „Tak tomu teda \u0159\u00edk\u00e1m ironie osudu.“<\/div>\n
„Fakt vtipn\u00fd,“ odbyl jsem ho, kdy\u017e se rozchechtal jako pomaten\u00fd bl\u00e1zen.<\/div>\n
„M\u00e1m \u010d\u00edslo na Georga, pokud bys m\u011bl z\u00e1jem. M\u016f\u017eu mu napsat, a\u0165 mi po\u0161le to Tomovo a m\u016f\u017ee\u0161 to zkusit znovu,“ navrhnul mi a u\u017e, u\u017e se hrabal v kapse.<\/div>\n
„Hele, na to ani nemysli,“ zarazil jsem ho rychle. „Opova\u017e se rozj\u00ed\u017ed\u011bt n\u011bjakou akci jen proto, \u017ee m\u00e1m pocit, \u017ee bych k n\u011bmu mo\u017en\u00e1 mohl n\u011bco c\u00edtit.“<\/div>\n
„Jak\u00e9 mo\u017en\u00e1? Te\u010f jsi \u0159\u00edkal, \u017ee tam n\u011bco bylo. Je to mnou, \u017ee ten rozhovor n\u011bjak nest\u00edh\u00e1m sledovat, nebo jsi ty ten magor?“ kroutil hlavou kamar\u00e1d.<\/div>\n
„Pros\u00edm t\u011b, jak bych p\u0159ed n\u00edm vypadal? Celou dobu ho odm\u00edt\u00e1m, a te\u010f najednou m\u00e1m z\u00e1jem? To je na hlavu. Nav\u00edc on vypadal, \u017ee u\u017e mu na tom nez\u00e1le\u017e\u00ed. Nebudu se nikomu vnucovat.“<\/div>\n
„Bo\u017ee, m\u016f\u017ee\u0161 mi vysv\u011btlit, pro\u010d zrovna j\u00e1 m\u00e1m za nejlep\u0161\u00edho k\u00e1mo\u0161e toho nejv\u011bt\u0161\u00edho zabedn\u011bnce ze v\u0161ech?“ pozvedl Gustav svou tv\u00e1\u0159 s trpitelsk\u00fdm v\u00fdrazem k nebi. „Bille, ten kluk na tebe \u010dekal den co den. Hledal t\u011b. To mi nep\u0159ijde jako, \u017ee mu na tom nez\u00e1le\u017e\u00ed.“<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 to tak bylo p\u0159edt\u00edm, ale te\u010f je to pry\u010d. U\u017e se o tom nechci bavit a byl bych ti vd\u011b\u010dn\u00fd, kdyby ses do toho u\u017e nepletl.“ Za\u010d\u00ednal jsem b\u00fdt p\u011bkn\u011b vyto\u010den\u00fd. Cel\u00e1 tahle situace byla debiln\u00ed a Gustav do toho nem\u011bl co kecat ani zasahovat. Zaslechl jsem n\u011bco, co zn\u011blo jako: „Za dobrotu na \u017eebrotu,“ ale d\u00e1l u\u017e jsme se o Tomovi nebavili. Chvilku n\u00e1m trvalo, ne\u017e jsme ze sebe set\u0159\u00e1sli podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed. Nakonec jsme se p\u0159es to dok\u00e1zali p\u0159en\u00e9st a za\u010dali se bavit o norm\u00e1ln\u00edch v\u011bcech, jako by \u017e\u00e1dn\u00fd Tom nikdy nebyl.<\/div>\n
\n

O p\u00e1r dn\u00ed pozd\u011bji jsem se proch\u00e1zel po ru\u0161n\u00e9 ulici a m\u011bl jsem za sebou \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd nakupovac\u00ed marat\u00f3n. \u00dapln\u011b jsem zapomn\u011bl, jak je super si p\u0159i n\u00e1kupech vy\u010distit hlavu. Byl jsem bl\u00e1zen, kdy\u017e jsem se tak dlouho schov\u00e1val doma. P\u016flka m\u00fdch posledn\u00edch pr\u00e1zdnin mi prakticky utekla a j\u00e1 byl rozhodnut\u00fd, \u017ee si ten zbytek po\u0159\u00e1dn\u011b u\u017eiju. Od z\u00e1\u0159\u00ed jsem m\u011bl nastoupit do jednoho interi\u00e9rov\u00e9ho studia, pot\u0159ebovali n\u011bkoho, kdo se jim bude starat o l\u00e1tky a podobn\u00e9 v\u011bci. Byl jsem z toho dost nerv\u00f3zn\u00ed, ale na druhou stranu u\u017e jsem se t\u011b\u0161il, \u017ee si za\u010dnu vyd\u011bl\u00e1vat pen\u00edze, a kone\u010dn\u011b se odst\u011bhuju z toho mr\u0148av\u00e9ho studentsk\u00e9ho bytu.<\/p><\/div>\n

Dom\u016f se mi je\u0161t\u011b necht\u011blo, tak\u017ee jsem se\u0161el z hlavn\u00ed cesty a postrann\u00ed ulic\u00ed jsem se dostal a\u017e k parku, abych si cestu trochu prodlou\u017eil. Na nohou jsem m\u011bl nov\u00e9 boti\u010dky a cht\u011bl jsem si je je\u0161t\u011b trochu u\u017e\u00edt, ne\u017e je doma vyzuju.<\/div>\n
Zelen\u00fd park byl jako obvykle pln\u00fd je\u010d\u00edc\u00edch d\u011bt\u00ed, kter\u00e9 se v obdob\u00ed pr\u00e1zdnin st\u00e1valy je\u0161t\u011b divo\u010dej\u0161\u00edmi ne\u017e obvykle, ale dneska mi to nevadilo. Uloven\u00e9 kousky m\u011b h\u0159\u00e1ly na srdci a mou n\u00e1ladu nemohl nikdo pokazit.<\/div>\n
\n

U\u017e jsem se vid\u011bl, jak si vykra\u010duju v nov\u00fdch kalhot\u00e1ch, kdy\u017e do m\u011b vrazilo n\u011bco mal\u00e9ho a neonov\u00e9ho. D\u0159\u00edv ne\u017e jsem si sta\u010dil promnout z\u00e1tylek a p\u00e1trat po tom, kdo m\u011b tak bravurn\u011b trefil, obr\u00e1til se mi sv\u011bt vzh\u016fru nohama a j\u00e1 najednou le\u017eel na zemi v tr\u00e1v\u011b. Zamrkal jsem do jasn\u00e9ho slune\u010dn\u00edho sv\u011btla, kter\u00e9 se sem dralo skrz stromy, a m\u011bl jsem chu\u0165 se rozesm\u00e1t. Musel jsem vypadat jako \u00fapln\u00fd idiot.<\/p><\/div>\n

Ze z\u00e1chvatu m\u011b vytrhl vlhk\u00fd \u010denich, kter\u00fd m\u011b za\u010dal o\u0148uf\u00e1vat na obli\u010deji, a v\u00fdk\u0159ik: „Pane bo\u017ee, nestalo se v\u00e1m nic?“ Pak se nade mnou za\u010dala vzn\u00e1\u0161et pov\u011bdom\u00e1 fousat\u00e1 tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„Bille?“ Tom m\u011b popadl za ruku a postavil na nohy. Moje ta\u0161ky se v\u00e1lely v\u0161ude okolo, ale moc jsem se o to nestaral. Se sm\u00edchem jsem si za\u010dal opra\u0161ovat kousky tr\u00e1vy z nohou a taky ze zadku.<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se. Ona je prost\u011b nevyzpytateln\u00e1,“ tv\u00e1\u0159il se rozpa\u010dit\u011b Tom a \u0161kr\u00e1bal se na z\u00e1tylku.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1, \u017ee by se to nestalo, kdyby m\u011b n\u011bkdo netrefil jej\u00edm m\u00ed\u010dkem, v\u00ed\u0161.“ Nemohl jsem se ovl\u00e1dnout a musel se za\u010d\u00edt sm\u00e1t nahlas, kdy\u017e jsem vid\u011bl Tom\u016fv p\u0159ekvapen\u00fd v\u00fdraz.<\/div>\n
„Trefil jsem t\u011b?“<\/div>\n
„Hodils ten m\u00ed\u010dek?“ odpov\u011bd\u011bl jsem ot\u00e1zkou a k\u00fdvl sm\u011brem k psovi, kter\u00fd le\u017eel na zemi kousek od n\u00e1s a mezi packami se mu povaloval p\u0159edm\u011bt doli\u010dn\u00fd. Tom jen k\u00fdvnul.<\/div>\n
„Tak potom ano. Trefil jsi m\u011b,“ u\u0161kl\u00edbl jsem se. Trochu m\u011b bolel bok z toho ne\u010dekan\u00e9ho p\u00e1du, ale jinak jsem byl v pohod\u011b, tak\u017ee jsem nem\u00ednil d\u011blat sc\u00e9nu.<\/div>\n
„Moc se omlouv\u00e1m,“ k\u00e1l se Tom a tahal se za ruk\u00e1v mikiny. „Se mnou se ti st\u00e1vaj\u00ed jen ty nejpodivn\u011bj\u0161\u00ed nehody, co?“<\/div>\n
O\u010di se mu roz\u0161\u00ed\u0159ily, kdy\u017e si uv\u011bdomil, co vypustil z pusy. Byl jsem si jist\u00fd, \u017ee n\u00e1m ob\u011bma p\u0159ed o\u010dima prol\u00e9tla vzpom\u00ednka na jist\u00e9 z\u00e1chody. V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee se nadechuje, aby mi vysypal dal\u0161\u00ed omluvu, ale j\u00e1 jen zakroutil hlavou, aby to nechal b\u00fdt. Chvilku jsme tam post\u00e1vali jako dva puber\u0165\u00e1ci, kte\u0159\u00ed si na prvn\u00edm rande neum\u00ed poradit.<\/div>\n
\n

„Neposad\u00ed\u0161 se na chvilku?“ navrhnul Tom a uk\u00e1zal na starou lavi\u010dku. „Sotva jsme sem s Diesel p\u0159i\u0161li. Je\u0161t\u011b si bude cht\u00edt chvilku pohr\u00e1t.“<\/p><\/div>\n

„Pro\u010d ne?“ pokr\u010dil jsem rameny a kone\u010dn\u011b se pustil do sb\u00edr\u00e1n\u00ed sv\u00e9ho nov\u00e9ho majetku. Tom mezi t\u00edm zvedl m\u00ed\u010dek a mrsknul s n\u00edm do d\u00e1lky.<\/div>\n
„\u0158\u00edkal jsi, \u017ee se jmenuje Diesel?“ zeptal jsem se, kdy\u017e jsme se usadili. Tom se ode m\u011b dr\u017eel v bezpe\u010dn\u00e9 vzd\u00e1lenosti. Nev\u00edm jist\u011b, jestli to bylo proto, abych nem\u011bl strach, \u017ee na m\u011b bude n\u011bco zkou\u0161et, nebo prost\u011b proto, \u017ee u\u017e m\u011b bral jako n\u011bkoho, koho necht\u011bl balit.<\/div>\n
„Jo, je to trochu trapn\u00e9, ale v pubert\u011b jsem byl posedl\u00fd Vinem Dieselem a chud\u00e1k Diesel to odnesla,“ vysv\u011btlil a bylo zn\u00e1t, \u017ee je mu to trapn\u00e9.<\/div>\n
„Vin Diesel je fajn,“ p\u0159ipustil jsem a doufal, \u017ee ho ten pocit trapnosti trochu p\u0159ejde. „Tak\u017ee jsi ten kluk, kter\u00fd m\u00e1 r\u00e1d rychl\u00e1 auta?“<\/div>\n
„To taky,“ p\u0159ik\u00fdvl. „Ale bylo to sp\u00ed\u0161 XXX ne\u017e Rychle a zb\u011bsile, co probudilo mou posedlost. Cht\u011bl jsem b\u00fdt ten super t\u00fdpek, co si porad\u00ed v ka\u017ed\u00e9 situaci a jezd\u00ed na v\u0161ech t\u011bch super v\u011bci\u010dk\u00e1ch.“<\/div>\n
„Tak\u017ee sk\u00e1kat auty z mostu a honit gangstery?“ dob\u00edral jsem si ho.<\/div>\n
„Ty gangstery bych klidn\u011b vynechal,“ rozesm\u00e1l se Tom, kdy\u017e mu do\u0161lo, \u017ee si z n\u011bj d\u011bl\u00e1m srandu. „Je to skoro patn\u00e1ct let a z\u016fstalo mi akor\u00e1t jm\u00e9no psa.“<\/div>\n
„Tak\u017ee kari\u00e9ra super t\u00fdpka se nekonala?“<\/div>\n
„Jak se to vezme? Nen\u00ed ze m\u011b tajn\u00fd agent, ale aspo\u0148 jsem si po\u0159\u00eddil dv\u011b motorky, abych si to trochu vynahradil,“ zak\u0159enil se na m\u011b a j\u00e1 v n\u011bm na okam\u017eik mohl zahl\u00e9dnout toho kluka, kter\u00fd sn\u00ed o tom, jak z n\u011bj bude ak\u010dn\u00ed hrdina. Z n\u011bjak\u00e9ho nepochopiteln\u00e9ho d\u016fvodu mnou projela touha m\u00edt Toma ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b. Cht\u011bl jsem s n\u00edm sed\u011bt a bavit se o blbostech. Poslouchat jeho vypr\u00e1v\u011bn\u00ed o v\u011bcech, kter\u00e9 m\u00e1 r\u00e1d. Tou\u017eil jsem v\u011bd\u011bt, co si mysl\u00ed a jak se d\u00edv\u00e1 na sv\u011bt.<\/div>\n
\n

„No a nezapom\u00ednejme na holky. Takov\u00fd ak\u010dn\u00ed t\u00fdpek jich mus\u00ed m\u00edt hromadu,“ \u0159ekl Tom a vytrhl m\u011b tak z p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed. Pravd\u011bpodobn\u011b rozv\u00e1d\u011bl n\u011bjakou my\u0161lenku, jej\u00ed\u017e za\u010d\u00e1tek jsem nepochytil.<\/p><\/div>\n

„Jo,“ pousm\u00e1l jsem se, abych zamaskoval m\u00e9 rozpolo\u017een\u00ed. Najednou mi toti\u017e do\u0161lo, \u017ee Tom je heter\u00e1k a moje odhodl\u00e1n\u00ed se mu sv\u011b\u0159it se sv\u00fdmi city n\u00e1hle pominulo. A\u0165 u\u017e mezi n\u00e1mi je nebo bylo n\u011bjak\u00e9 jisk\u0159en\u00ed, nez\u00e1le\u017e\u00ed na tom. On u\u017e je d\u00e1l, to za prv\u00e9. A za druh\u00e9, je je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d na holky.<\/div>\n
„U\u017e mus\u00edm j\u00edt,“ postavil jsem se a vlo\u017eil jsem v\u0161echnu snahu do toho, aby to nevypadlo jako \u00fat\u011bk.<\/div>\n
„\u0158ekl jsem n\u011bco?“ Toma jsem o\u010dividn\u011b neoklamal, proto\u017ee se zatv\u00e1\u0159il starostliv\u011b.<\/div>\n
„Ne. Jen na m\u011b u\u017e n\u011bkdo \u010dek\u00e1,“ pl\u00e1cl jsem prvn\u00ed hovadinu, kter\u00e1 mi p\u0159i\u0161la na jazyk.<\/div>\n
„Aha,“ posmutn\u011bl Tom a sv\u011bsil ramena. Chvilku jsem bojoval s touhou mu \u0159\u00edct, \u017ee to nen\u00ed tak, jak si patrn\u011b mysl\u00ed, ale nakonec, co na tom z\u00e1le\u017eelo? Podrbal jsem za u\u0161ima Diesel, kter\u00e1 si pr\u00e1v\u011b p\u0159ib\u011bhla pro d\u00e1vku mazlen\u00ed. Naposledy jsem Tomovi pohl\u00e9dl do o\u0159\u00ed\u0161kov\u00fdch o\u010d\u00ed a rozhodn\u00fdm krokem zam\u00ed\u0159il dom\u016f. Knedl\u00edk, kter\u00fd m\u011b dusil v krku, jsem nedok\u00e1zal zahnat je\u0161t\u011b dlouhou dobu.<\/p>\n

autor: Becs<\/strong><\/div>\n

<\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Becs „Jsi na\u0161tvan\u00fd?“ zeptal se m\u011b Gustav opatrn\u011b, kdy\u017e Tom i jeho kamar\u00e1d zmizeli za rohem a on se ke mn\u011b vr\u00e1til. „Nezlob\u00edm se,“ zakroutil jsem hlavou a upil ze sv\u00e9ho, te\u010f u\u017e tepl\u00e9ho, piva. Povzdechl jsem si a zad\u00edval se<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[674],"tags":[],"class_list":["post-1186","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-fuck"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1186","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1186"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1186\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1186"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1186"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1186"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}