{"id":11870,"date":"2010-04-17T18:30:00","date_gmt":"2010-04-17T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=11841"},"modified":"2010-04-17T18:30:00","modified_gmt":"2010-04-17T17:30:00","slug":"committed-1","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/04\/17\/committed-1\/","title":{"rendered":"Committed 1."},"content":{"rendered":"
autor: Undrockroll<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
V\u00edt\u00e1m v\u00e1s u dal\u0161\u00ed pov\u00eddky, kterou se pro v\u00e1s rozhodla p\u0159ekl\u00e1dat LilKatie. M\u00e1 13 d\u00edl\u016f a je to op\u011bt jedna z t\u011bch, kv\u016fli kter\u00fdm jejich \u010dten\u00e1\u0159i maluj\u00ed obr\u00e1zky a vytv\u00e1\u0159ej\u00ed videa. Ano, u\u017e podle n\u00e1zvu jste mohli zjistit, \u017ee k t\u00e9hle pov\u00eddce tu m\u00e1me na blogu u\u017e t\u0159i d\u00edlka, kter\u00e1 se j\u00ed t\u00fdkaj\u00ed. Ned\u00e1vno tu bylo<\/strong> video<\/a> od LinkyApelsinky, a je\u0161t\u011b p\u0159edt\u00edm dva obr\u00e1zky, jeden od<\/strong> Nihgtingale<\/a> a druh\u00fd od<\/strong> Vito_LF<\/a>, tedy od sam\u00fdch slavn\u00fdch autorek.<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Jak vid\u00edte, je tahle pov\u00eddka dostate\u010dn\u011b proslul\u00e1 mezi \u010dten\u00e1\u0159i na TokioHotelFiction, a nen\u00ed  divu, kdy\u017e se pod\u00edv\u00e1te na jej\u00ed  autorku. Tentokr\u00e1t ji napsala Undrocroll sama, ne v tandemu s Cynical_Terror, jako Formative a Catharsis, a spoustu dal\u0161\u00edch n\u00e1dhern\u00fdch pov\u00eddek. Jen pro po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed informaci, Bill a Tom tu nejsou brat\u0159i a s TH tu nemaj\u00ed nic spole\u010dn\u00e9ho.<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Je to skute\u010dn\u011b  \u00fa\u017easn\u00fd d\u00edlko, tak\u017ee douf\u00e1m, \u017ee se v\u00e1m bude l\u00edbit, a podle toho taky ohodnot\u00edte pr\u00e1ci jak autorky, tak i p\u0159ekladatelky. M\u011bl by tu b\u00fdt ka\u017edou sobotu nov\u00fd d\u00edl, jak je u LilKatie zvykem, ale m\u016f\u017ee se samoz\u0159ejm\u011b st\u00e1t, \u017ee to z n\u011bjak\u00fdch osobn\u00edch d\u016fvod\u016f nestihne, tak\u017ee se ned\u011bste, pokud tu n\u011bkterou sobotu nebude, mus\u00edte vydr\u017eet. V takov\u00fdm p\u0159\u00edpad\u011b nap\u00ed\u0161u zpr\u00e1vu do „Actual“ vlevo na blogu, abyste net\u00e1pali. :o)<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Komentujte \u010desky, LilKatie bude op\u011bt v roli jejich p\u0159ekladatele a odesilatele autorce. Anglicky samoz\u0159ejm\u011b m\u016f\u017eete tak\u00e9, Lil bude m\u00edt alespo\u0148 m\u00ed\u0148 pr\u00e1ce. D\u00edky. Ale te\u010f u\u017e\u2026 vzh\u016fru s Tomem le\u0161tit podlahy do bl\u00e1zince\u2026 :o) J.<\/strong>  <\/div>\n
\"397\"<\/div>\n
„\u0160\u00edlen\u00ed, v p\u0159\u00edpad\u011b nutnosti, nejsou bez sv\u00fdch osobn\u00edch kouzel.“  Kurt Vonnegut, Jr.<\/em><\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Dlouh\u00e9 chodby byly naprosto b\u00edl\u00e9. To byla prvn\u00ed v\u011bc, kter\u00e9 si Tom na \u00fastavu v\u0161iml. Hol\u00e9 b\u00edl\u00e9 zdi. Dokonce nebyly norm\u00e1ln\u011b sv\u00edtiv\u011b b\u00edl\u00e9, ale ten typ b\u00edl\u00e9, kter\u00e1 nazna\u010dovala, \u017ee je tu u\u017e moc dlouho a bez p\u0159\u00edstupu slune\u010dn\u00edho sv\u011btla.<\/p>\n<\/div>\n
N\u00e1sledoval \u017eenu d\u00e1l chodbou, ruce v kaps\u00e1ch, ramena nahrben\u00e1. Necht\u011bl tu b\u00fdt; b\u00e1l se toho u\u017e t\u00fdden dop\u0159edu, ale tohle bylo lep\u0161\u00ed ne\u017e ta druh\u00e1 mo\u017enost.<\/p>\n<\/div>\n
„V\u0161echny tyhle podlahy budou denn\u011b myty,“ \u0159ekla, ani\u017e by se oto\u010dila, st\u00e1le pokra\u010dovala v ch\u016fzi. „V\u0161echny\u2026 a jednou t\u00fddn\u011b navoskovan\u00e9.“<\/div>\n
Tom p\u0159ik\u00fdvl, sna\u017eil se nep\u0159ipou\u0161t\u011bt si, jak \u0161irok\u00e9 a dlouh\u00e9 chodby byly, a kolik dla\u017edic bude muset drhnout.<\/div>\n
„To bude va\u0161e nejv\u011bt\u0161\u00ed zodpov\u011bdnost. Dal\u0161\u00ed va\u0161e \u00fakoly budou vyn\u00e1\u0161et v tomto pat\u0159e odpadky, d\u00e1vat nov\u00e9 pytle na odpadky do ko\u0161\u016f, ukl\u00edzet po na\u0161ich pacientech, a\u017e doj\u00ed j\u00eddlo, a ob\u010das umyjete okna. Ob\u010das po v\u00e1s taky budu cht\u00edt, abyste \u0161el dol\u016f do pr\u00e1delny a vyzvedl \u010dist\u00e9 pr\u00e1dlo, ale to bude jen m\u00e1lokdy. M\u00e1me na to lidi.“ Zastavila se, a kone\u010dn\u011b se oto\u010dila. „Jedna d\u016fle\u017eit\u00e1 v\u011bc.“<\/div>\n
„Jo-Ano?“ zarazil se Tom, nech\u00e1val si mezi nimi mezeru.<\/div>\n
„B\u011bhem va\u0161ich ve\u0159ejn\u011b prosp\u011b\u0161n\u00fdch prac\u00ed bude tohle jedin\u00e9 podla\u017e\u00ed, ve kter\u00e9m budete. Pacienti v tomto podla\u017e\u00ed jsou\u2026 maj\u00ed speci\u00e1ln\u00ed p\u00e9\u010di. Nejsou nebezpe\u010dn\u00ed, ale mus\u00edm v\u00e1s poprosit, abyste je ignoroval a nebrat\u0159\u00ed\u010dkoval se s nimi.“ Na\u0161pulila rty. „Jste tu na dvan\u00e1ct t\u00fddn\u016f?“<\/div>\n
„Ano, madam.“<\/div>\n
Pan\u00ed p\u0159ik\u00fdvla. „Jmenuji se Kaaren, a vy jste?“ zeptala se a podala mu ruku.<\/div>\n
„Tom Tr\u00fcmper.“ Zamumlal Tom. Jemn\u011b ji vzal za ruku, st\u00e1le z\u00edral do zem\u011b. „Za\u010d\u00edn\u00e1m z\u00edtra?“<\/div>\n
„Ano.“ Vzala Kaaren desky, kter\u00e9 dr\u017eela v podpa\u017ed\u00ed a n\u011bco si do nich zapsala. „Hezky brzo r\u00e1no. M\u00e1te n\u011bjak\u00e9 ot\u00e1zky?“<\/div>\n
Tom zavrt\u011bl hlavou. Cht\u011bl  odsud pry\u010d, a to rychle.<\/div>\n
\n
„Hmm.“ Usm\u00e1la se Kaaren. „Nebojte se, bude to za v\u00e1mi, ne\u017e se nad\u011bjete. Sna\u017ete si z toho odn\u00e9st n\u011bjak\u00e9 ponau\u010den\u00ed\u2026 a kdyby, tak se t\u0159eba nau\u010d\u00edte alespo\u0148 voskovat podlahy.“<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ \u0159ekl Tom tup\u011b.<\/div>\n
„Byl to jen vtip, klid,“  \u0159ekl Kaaren a letmo Toma popl\u00e1cala po rameni.<\/div>\n
„Jsem v\u00e1\u017en\u011b nerv\u00f3zn\u00ed,“ p\u0159iznal Tom.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm. Ale zvyknete si tu. A jak jsem \u0159ekla, nem\u00e1te mluvit nebo se n\u011bjak p\u0159\u00e1telit s pacienty. P\u0159ineste si sluch\u00e1tka, abyste nevn\u00edmal, a\u017e budete le\u0161tit podlahy,“ \u0159ekla Kaaren. „\u0160ichta v\u00e1m rychle ub\u011bhne.“<\/div>\n
Tom se zamra\u010dil. „\u010cek\u00e1  na m\u011b odvoz.“<\/div>\n
„Dob\u0159e. Dobrou noc, uvid\u00edme se z\u00edtra r\u00e1no,“ \u0159ekla mu Kaaren.<\/div>\n
„Jo, nashle.“ Zam\u00e1val trochu Tom a ode\u0161el.  <\/div>\n
Sna\u017eil se vzpomenout si, kudy se odch\u00e1z\u00ed. Pro\u0161el kolem spousty zav\u0159en\u00fdch dve\u0159\u00ed, a n\u011bjak\u00fdch otev\u0159en\u00fdch. Vid\u011bl p\u00e1r pacient\u016f, jak nep\u0159\u00edtomn\u011b koukaj\u00ed na televize nebo z oken.  <\/div>\n
Nemohl se na n\u011b d\u00edvat; vypadali naru\u0161en\u011b, psychoticky, \u0161\u00edlen\u011b. N\u011bkte\u0159\u00ed byli moc sta\u0159\u00ed, a n\u011bkte\u0159\u00ed zas nebyli o moc star\u0161\u00ed ne\u017e Tom.<\/div>\n
Bylo mu to neuv\u011b\u0159iteln\u011b  nep\u0159\u00edjemn\u011b, p\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli je dostate\u010dn\u011b siln\u00fd na to, aby tyhle ve\u0159ejn\u011b prosp\u011b\u0161n\u00e9 pr\u00e1ce zvl\u00e1dl. Pro Toma bylo dvan\u00e1ct t\u00fddn\u016f dlouh\u00e1 doba, skoro nep\u0159estaviteln\u00e1. Byl vd\u011b\u010dn\u00fd za to, \u017ee s \u017e\u00e1dn\u00fdm z nich nebude muset mluvit. Pamatoval si, kdy\u017e jeho vlastn\u00ed d\u011bda za\u010dal ztr\u00e1cet rozum, a to bylo p\u0159\u00ed\u0161ern\u00e9. Nemohl u\u017e za n\u00edm jezdit na n\u00e1v\u0161t\u011bvy. L\u00e1malo mu to srdce, kdy\u017e vid\u011bl, \u017ee se stav jeho d\u011bde\u010dka t\u0159eba jen o tro\u0161ku zhor\u0161il.<\/div>\n
C\u00edtil, \u017ee ho z toho znovu za\u010d\u00edn\u00e1 bolet srdce, kdy\u017e vid\u011bl tyhle lidi. Brnkalo to na n\u011bjakou empaticky vy\u010derp\u00e1vaj\u00edc\u00ed strunu uvnit\u0159 n\u011bho, kterou nemohl jen tak ignorovat.<\/p>\n<\/div>\n
Tom pro\u0161el are\u00e1lem, kde sed\u011blo odhadem kolem deset obyvatel \u00fastavu, sed\u011bli, spali, sledovali televizi nebo si \u010detli. Vypadali i celkem norm\u00e1ln\u011b; n\u011bkte\u0159\u00ed si dokonce i pov\u00eddali s ostatn\u00edmi, a prohl\u00ed\u017eeli si Toma, kter\u00fd se tu tak najednou objevil. Tom na n\u011b ne\u0161ikovn\u011b pok\u00fdval hlavou, sna\u017eil se o minim\u00e1ln\u00ed o\u010dn\u00ed kontakt, ale necht\u011bl b\u00fdt na n\u011b zl\u00fd.<\/div>\n
Zrovna opou\u0161t\u011bl m\u00edstnost, kdy\u017e si v\u0161iml \u010dernovlas\u00e9 d\u00edvky sed\u00edc\u00ed v indi\u00e1nsk\u00e9m sedu v rohu m\u00edstnosti, p\u0159edklon\u011bn\u00e9, vlasy j\u00ed kolem obli\u010deje visely jako z\u00e1clony. Dr\u017eela n\u011bco v n\u00e1ru\u010d\u00ed, a malinko se pohupovala dop\u0159edu a dozadu, vrt\u011bla hlavou a \u010dasto se p\u0159edkl\u00e1n\u011bla. Byla opravdu huben\u00e1, jej\u00ed k\u016f\u017ee byla bled\u00e1, a jej\u00ed chodidla bos\u00e1.<\/div>\n
P\u0159i\u0161la k n\u00ed sest\u0159i\u010dka a poklepala j\u00ed na rameno, kdy\u017e d\u00edvka vzhl\u00e9dla, Tom uvid\u011bl tmavou jizvu na jej\u00ed tv\u00e1\u0159i. V jej\u00edm n\u00e1ru\u010d\u00ed byla panenka, star\u00e1 panenka, dr\u017eela ji, jako by na n\u00ed z\u00e1visel jej\u00ed \u017eivot. Sestra j\u00ed n\u011b\u017en\u011b vzala za ruku, \u0159ekla n\u011bco a d\u00edvka se odt\u00e1hla, znovu se p\u0159edklonila a schovala sv\u016fj obli\u010dej. Sestra si jen povzdychla, polo\u017eila na zem vedle d\u00edvky ba\u010dkory a ode\u0161la.<\/div>\n
Tom ji je\u0161t\u011b chv\u00edli pozoroval, ale pak si vzpomn\u011bl, \u017ee na n\u011bj venku \u010dek\u00e1 odvoz. Rychle opustil budovu a rozhl\u00e9dl se po aut\u011b sv\u00e9 p\u0159\u00edtelkyn\u011b. P\u0159ijela k chodn\u00edku a Tom se zazubil, nastoupil dovnit\u0159.<\/p>\n<\/div>\n
„Ahoj,“ \u0159ekl a naklonil se k n\u00ed, aby ji mohl pol\u00edbit.<\/div>\n
„Jak\u00fd to bylo?“ zeptala se jeho p\u0159\u00edtelkyn\u011b Brigitte.<\/div>\n
„Bude to na hovno.“ Povzdychl si Tom a sesunul se po sedadle, \u0161kubnul za p\u00e1s, ale nep\u0159ipoutal se. „Dvan\u00e1ct posran\u00fdch t\u00fddn\u016f na hovno.“<\/div>\n
Brigitte se na n\u011bj ch\u00e1pav\u011b pod\u00edvala. „To mi je l\u00edto.“<\/div>\n
„Ne.“ Chytl ji Tom za ruku a pustil r\u00e1dio, zav\u0159el o\u010di. „Mus\u00edm tam b\u00fdt v\u2026 kurva\u2026 v sedm r\u00e1no.“<\/div>\n
„Odvezu t\u011b,“ \u0159ekla Brigitte. „Ale ka\u017ed\u00fd den nebudu moct.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm,“ odpov\u011bd\u011bl Tom, c\u00edtil, jak se \u010derven\u00e1. „Jel bych s\u00e1m, kdybych mohl.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, ale o tom u\u017e znovu nebudeme mluvit,“ \u0159ekla rychle. Usm\u00e1la se na Toma a ten za\u00fap\u011bl. „Oh, no tak. Bude\u0161 te\u010f hodn\u011bj\u0161\u00ed.“<\/div>\n
„Ud\u011blal jsem chybu<\/em>,“ procedil Tom.<\/div>\n
„Nemysl\u00edm si.“<\/p>\n<\/div>\n
Brigitte vyjela z parkovi\u0161t\u011b  a po zbytek cesty a\u017e k Tomovi dom\u016f bylo napjat\u00e9 ticho.  <\/div>\n
**<\/p>\n<\/div>\n
Tom pomalu p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl mopem po podlaze, trochu si hlavou k\u00fdval do rytmu hudby, co mu hr\u00e1la ze sluch\u00e1tek. U\u017e um\u00fdval podlahy skoro dv\u011b hodiny, a to je\u0161t\u011b nebylo ani poledne. Kru\u010delo mu v b\u0159i\u0161e a byl unaven\u00fd. Moc se v noci nevyspal, proto\u017ee se b\u00e1l r\u00e1na.<\/div>\n
Celou noc se probouzel vystra\u0161en\u00fd  a zpocen\u00fd, b\u00e1l se toho, \u017ee zaspal, ale poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e se pod\u00edval na hodinky, bylo jen o patn\u00e1ct minut v\u00edce ne\u017e p\u0159edt\u00edm.<\/div>\n
Haly jako by se natahovaly donekone\u010dna, a i kdy\u017e Tom opravdu v\u011b\u0159il sv\u00fdm nad\u011bj\u00edm, \u017ee si takhle odpracuje p\u00e1r t\u00fddn\u016f sv\u00fdch ve\u0159ejn\u011b prosp\u011b\u0161n\u00fdch prac\u00ed, byl v ukl\u00edzen\u00ed extr\u00e9mn\u011b punti\u010dk\u00e1\u0159sk\u00fd. Poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e n\u011bkdo pro\u0161el po m\u00edst\u011b, kde to p\u0159edt\u00edm vyt\u0159el, vr\u00e1til se tam, aby to mohl ut\u0159\u00edt znovu, a je\u0161t\u011b dvakr\u00e1t, aby se to skoro bly\u0161tilo.<\/div>\n
Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee v tomhle m\u00edst\u011b se nic nebly\u0161tilo. V\u0161echno bylo z druh\u00e9 ruky, mdl\u00e9 a jednoduch\u00e9.<\/div>\n
Tom kone\u010dn\u011b dorazil a\u017e na konec chodby a vyndal si z u\u0161\u00ed sluch\u00e1tka, pod\u00edval se na podlahu se spokojen\u00fdm \u00fasm\u011bvem. Byl na sebe opravdu hrd\u00fd. Ta pr\u00e1ce byla monot\u00f3nn\u00ed, ale alespo\u0148 ji mohl d\u011blat po\u0159\u00e1dn\u011b, a m\u011bl nad t\u00edm plnou kontrolu.<\/p>\n<\/div>\n
„Kdy\u017e \u010dist\u00ed\u0161 podlahu, je to, jako by tu byla zrcadla.“<\/div>\n
Tom zvedl pohled. P\u0159ed n\u00edm st\u00e1la ta d\u00edvka, kterou v\u010dera vid\u011bl, ale ona to vlastn\u011b v\u016fbec nebyla holka. Byl to vysok\u00fd, vyz\u00e1bl\u00fd chlapec s dlouh\u00fdmi \u010dern\u00fdmi vlasy a velmi bled\u00fdm obli\u010dejem. M\u011bl na sob\u011b voln\u00e9 tepl\u00e1ky a za\u0161l\u00e9 tri\u010dko. Byl vysok\u00fd, stejn\u011b vysok\u00fd jako Tom, a vypadal, \u017ee mu je i stejn\u011b let. O\u010di m\u011bl hn\u011bd\u00e9 a hlubok\u00e9. A na obli\u010deji m\u011bl rozmazan\u00fd \u010dern\u00fd make-up.<\/div>\n
„Pros\u00edm?“ \u0159ekl Tom a okam\u017eit\u011b odvr\u00e1til pohled.<\/div>\n
„Vid\u00edm v nich svoje chodidla.“ Za\u0161oupal chlapec nohama, st\u00e1le je m\u011bl bez bot, a trochu zamhou\u0159il o\u010di. „Ty ostatn\u00ed lidi, co myj\u00ed zem, ji nerozz\u00e1\u0159\u00ed, nemysl\u00edm si, \u017ee je to opravdu\u2026 Nemysl\u00edm si, \u017ee by podlaha m\u011bla z\u00e1\u0159it.“<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 by m\u011bla.“ Pokr\u010dil Tom rameny a za\u010dal odch\u00e1zet, ale ten chlapec vykro\u010dil kup\u0159edu.<\/p>\n<\/div>\n
„Nut\u00ed m\u011b nosit boty,“  \u0159ekl. „Pantofle, abych \u0159ekl pravdu. Nen\u00e1vid\u00edm pantofle. A boty. Pono\u017eky jsou to nejhor\u0161\u00ed.“<\/div>\n
„Co\u017ee?“ Tom stiskl mop pevn\u011bji a pod\u00edval se chodbou d\u00e1l. Vid\u011bl Kaaren, b\u00e1l se, \u017ee se dostane do probl\u00e9m\u016f. Kv\u016fli tomu, \u017ee nepracuje, a \u017ee ‚se brat\u0159\u00ed\u010dkuje s pacientem.‘<\/div>\n
„Ty m\u00e1\u0161 r\u00e1d pono\u017eky?“ usm\u00e1l se do\u0161iroka chlapec. „Po\u010dkat, jo, m\u00e1\u0161. M\u00e1\u0161 na sob\u011b boty a tak.“<\/div>\n
„To neznamen\u00e1, \u017ee je m\u00e1m r\u00e1d,“ \u0159ekl Tom na svou obranu.<\/div>\n
„Ale nos\u00ed\u0161<\/em> je.“<\/div>\n
„Podlaha je \u0161pinav\u00e1.“<\/div>\n
„Te\u010f u\u017e ne. Te\u010f se m\u016f\u017eu prost\u011b\u2026“ chlapec p\u0159ejel sv\u00fdm dlouh\u00fdm palcem po dla\u017edici. „Oh, do prdele. M\u00e1m hrozn\u00fd hlad, ty ne?“<\/div>\n
„Trochu,“ za\u010dal Tom odpov\u00eddat.<\/div>\n
„Ne, ne ty,“ p\u0159eru\u0161il ho kluk. A pr\u00e1v\u011b v tomhle okam\u017eiku si Tom v\u0161iml, \u017ee ten chlapec v ruce st\u00e1le dr\u017e\u00ed tu staro\u017eitnou panenku a tiskne si ji k hrudn\u00edku, stejn\u011b jako v\u010dera. Kol\u00e9bal ji a pak se usm\u00e1l. „M\u00e1\u0161?“<\/div>\n
Tom si nejist\u011b p\u0159enesl v\u00e1hu z nohy na nohu. „Uvid\u00edme se.“<\/div>\n
„Dojdeme si pro n\u011bjak\u00e9 j\u00eddlo, m\u0148ami,“ \u0159\u00edkal chlapec, kdy\u017e Tom odch\u00e1zel do dal\u0161\u00ed chodby.  <\/div>\n
Tom zavrt\u011bl hlavou, promnul si krk a znovu si nasadil sluch\u00e1tka. Byl trochu ot\u0159esen\u00fd; ten tmavovlas\u00fd  chlapec vypadal celkem norm\u00e1ln\u011b, ale\u2026<\/div>\n
Ale pak si za\u010dal pov\u00eddat s panenkou, a to Tomovi p\u0159ipomn\u011blo, \u017ee um\u00fdv\u00e1 podlahy v bl\u00e1zinci.<\/div>\n
Tom si bude muset zapamatovat, aby n\u011bjak\u00e9 v\u011bci prost\u011b ignoroval. Byl tu kv\u016fli ve\u0159ejn\u011b prosp\u011b\u0161n\u00fdm prac\u00edm, ne ni\u010demu jin\u00e9mu.  <\/div>\n
**<\/p>\n<\/div>\n
Brigitte \u010dekala v Tomov\u011b kuchyni, sledovala, jak si do ta\u0161ky, co si bral s sebou, d\u00e1v\u00e1 n\u011bjak\u00e9 j\u00eddlo. „To je spousta nezdrav\u00e9ho j\u00eddla,“ \u0159ekla na rovinu.<\/div>\n
Tom se pod\u00edval do sv\u00e9  ta\u0161ky; byla pln\u00e1 nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edch su\u0161en\u0161k a koblih, v\u010detn\u011b t\u0159\u00ed sodovek. „Jo?“<\/div>\n
„P\u0159\u00e1la bych si m\u00edt tv\u016fj metabolismus,“ poznamenala Brigitte.<\/div>\n
Tom jen pokr\u010dil rameny a zapnul svou ta\u0161ku.<\/div>\n
„M\u011bli bychom jet, p\u0159ijdeme tam pozd\u011b,“ \u0159ekla a uk\u00e1zala kl\u00ed\u010dky ke dve\u0159\u00edm.<\/div>\n
„Tak p\u0159ijdu pozd\u011b,“ \u0159ekl Tom. „Ono se to nezbl\u00e1zn\u00ed.“<\/div>\n
Brigitte se zamra\u010dila. „Tohle je p\u011bkn\u011b hnusn\u00fd chov\u00e1n\u00ed.“<\/div>\n
„Nem\u00e1m n\u00e1ladu,“ zamumlal Tom.<\/div>\n
„Na co? Mysl\u00ed\u0161 si, \u017ee ti to zkr\u00e1t\u00ed, kdy\u017e se ka\u017ed\u00fd r\u00e1no uk\u00e1\u017ee\u0161 o p\u016fl hodiny pozd\u011bji?“<\/div>\n
„Stalo se to jen p\u00e1rkr\u00e1t a jo,“ odpov\u011bd\u011bl Tom popudliv\u011b. „Maj\u00ed m\u011b tam r\u00e1di.“<\/div>\n
„\u0158\u00edkals, \u017ee t\u011b tam nikdo nezn\u00e1,“ nam\u00edtla Brigitte.<\/div>\n
„No to je jedno. \u0158\u00edk\u00e1m, \u017ee to bude v pohod\u011b,“ \u0159ekl Tom, proto\u010dil o\u010di a ode\u0161el ke dve\u0159\u00edm. „Vid\u00ed\u0161, pod\u00edvej. Jsem p\u0159ipraven\u00fd. To ty te\u010f zdr\u017euje\u0161.“<\/div>\n
Brigitte t\u011b\u017ece vydechla. „No dob\u0159e, dob\u0159e.“<\/div>\n
Tom j\u00ed podr\u017eel dve\u0159e, ta ho probodla pohledem a vy\u0161la ven. „Hej,“ \u0159ekl Tom a dob\u011bhl ji hned, jak zav\u0159el dve\u0159e. „Hej, Brige.“<\/div>\n
„Co?“ oto\u010dila se zamra\u010den\u011b.<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se,“ \u0159ekl Tom jemn\u011b. „Opravdu. Jsem jen na\u0161tvan\u00fd.“<\/div>\n
„Je to teprve tv\u016fj prvn\u00ed t\u00fdden,“ odpov\u011bd\u011bla mu. „Bude to hor\u0161\u00ed?“<\/div>\n
„A co kdy\u017e ano?“ povzdychl si Tom. „M\u016f\u017ee\u0161 prost\u011b\u2026 sna\u017eit se tu pro m\u011b b\u00fdt? Zkazil jsem to, te\u010f m\u011b to \u0161tve, jsem na\u0161tvan\u00fd. Tak m\u011b pros\u00edm nech b\u00fdt s\u00e1m na sebe nasran\u00fd.“<\/div>\n
Brigitte na n\u011bj chvilku koukala a pak zm\u011bkla. „Dob\u0159e. Ale po cest\u011b mi koup\u00ed\u0161 kafe.“<\/p>\n<\/div>\n
Tom ji pol\u00edbil a zalezl do auta. Nat\u00e1hl se po jej\u00ed ruce, kterou m\u011bla na volantu, prsty m\u011bla pevn\u011b sev\u0159en\u00e9, ale i tak ji po n\u00ed pohladil. Tom se znovu op\u0159el o seda\u010dku a sledoval krajinu za oknem, zat\u00edmco jeli do \u00fastavu. Cel\u00e9ho dne se samoz\u0159ejm\u011b b\u00e1l. \u0160ichty se mu zd\u00e1ly nekone\u010dn\u00e9 a z hudby v jeho iPodu mu u\u017e bylo na nic.<\/div>\n
A ta nejhor\u0161\u00ed \u010d\u00e1st na tom byla, \u017ee se z toho nemohl nijak vykroutit. Nemohl to prospat, nemohl si vz\u00edt ani dovolenou.<\/div>\n
Kdy\u017e p\u0159ijeli, Brigitte Toma pol\u00edbila a on tro\u0161ku zana\u0159\u00edkal; jej\u00ed dech byl c\u00edtit a chutnat po k\u00e1v\u011b, n\u011bco, z \u010deho se Tomovi d\u011blalo p\u011bkn\u011b \u0161patn\u011b. Zam\u00e1val j\u00ed a vylezl z auta, p\u0159ipraven\u00fd vz\u00edt si z batohu sodovku.<\/div>\n
„Kurva,“ zamru\u010del, vzhl\u00e9dl k budov\u011b star\u00e9 l\u00e9\u010debny. Bylo to hezk\u00e9 m\u00edsto. Trochu jednoduch\u00e9, trochu stra\u0161ideln\u00e9, ale ta budova byla klasick\u00e1 a kolos\u00e1ln\u00ed, a star\u00e1. Bolely ho prsty. Tou\u017eil po cigaret\u011b, t\u0159eba jen po jedn\u00e9, ale na pozemku se kou\u0159it nesm\u011blo a on se nav\u00edc opravdu dost musel vyh\u00fdbat probl\u00e9m\u016fm, aby svoji pr\u00e1ci neztratil.<\/p>\n<\/div>\n
Kaaren sed\u011bla v recepci na pat\u0159e, kde Tom pracoval. Usm\u00e1la se, kdy\u017e pro\u0161el vysok\u00fdmi dve\u0159mi a zasm\u00e1la se, kdy\u017e Tom zanad\u00e1val na k\u00f3dov\u00fd elektronick\u00fd syst\u00e9m.<\/div>\n
„Zvykne\u0161 si na to, slibuju,“  \u0159ekla, a vy\u0161la zpoza stolu. Nebyla star\u00e1, ale nebyla ani mlad\u00e1. M\u011bla jemn\u00fd a mil\u00fd obli\u010dej. Tomovi p\u0159ipom\u00ednala jeho matku. „Tak jak kouzl\u00ed\u0161?“<\/div>\n
Tom se zamra\u010dil; opravdu mu p\u0159ipom\u00ednala jeho matku. „Jo, jde to,“ \u0159ekl. „Kde je m\u016fj mop a kbel\u00edk?“<\/div>\n
„Dneska pro tebe m\u00e1me novou pr\u00e1ci, a pak si m\u016f\u017ee\u0161 vz\u00edt sv\u016fj mop a kbel\u00edk,“ \u0159ekla Kaaren a znovu se zasm\u00e1la. „Kdy\u017e se ti po tom tak st\u00fdsk\u00e1.“<\/div>\n
Tom pokr\u010dil rameny. „Co nov\u00fdho?“ my\u0161lenka o n\u011b\u010dem jin\u00e9m ho pot\u011b\u0161ila<\/em>.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, jak se pere pr\u00e1dlo?“  <\/div>\n
**<\/p>\n<\/div>\n
Tom zast\u00e9nal, zav\u0159el dve\u0159e od su\u0161i\u010dky a hodil na zem velkou ta\u0161ku s pr\u00e1dlem. Myslel si, \u017ee hor\u0161\u00ed ne\u017e voskov\u00e1n\u00ed a myt\u00ed podlahy to nebude. Znovu se nat\u00e1hl pro sv\u016fj batoh a vyndal u\u017e druhou sodovku, palcem ji otev\u0159el.<\/div>\n
„Bacha, a\u0165 t\u011b tu nevid\u00ed p\u00edt.“<\/div>\n
Tom ztuhnul. Zvedl pohled v polovin\u011b loku, a uvid\u011bl tu st\u00e1t mlad\u00e9ho mu\u017ee.<\/div>\n
„Co?“ zeptal se otup\u011ble.<\/div>\n
„Nen\u00ed to dovolen\u00fd,“  \u0159ekl ten druh\u00fd kluk a proto\u010dil o\u010di, prsty si projel sv\u00e9 dlouh\u00e9 hn\u011bd\u00e9 vlasy. St\u00e1hl si je do cul\u00edku a podal mu ruku. J\u00e1 jsem Georg.“<\/div>\n
„Tom,“ zamumlal Tom, polo\u017eil plechovku sodovky a pot\u0159\u00e1sl mu rukou. „Uh, tak co?“<\/div>\n
Georg se zasm\u00e1l. „Jednou m\u011b nachytali, jak tady ob\u011bdv\u00e1m.“<\/div>\n
Tom usyknul. „Zl\u00fd?“<\/div>\n
„Nejhor\u0161\u00ed. Ne, v\u00e1\u017en\u011b,“  \u0159ekl Georg, culil se. „Jen m\u011b trochu vyjebali. Bylo to trapn\u00fd, hrozn\u011b. Jen t\u011b varuju.“<\/div>\n
„D\u00edky,“ odpov\u011bd\u011bl Tom, ulevilo se mu. „Kurva, posledn\u00ed dobou nem\u016f\u017eu d\u011blat v\u016fbec nic.“<\/div>\n
„Ani hovno?“<\/div>\n
Tom zavrt\u011bl hlavou. „Oh\u2026 Oh, uh. Ty tu ne, um\u2026 nepracuje\u0161 tu, nebo jo?“<\/div>\n
„Jo, pracuju v kuchyni,“ odpov\u011bd\u011bl Georg. „Chod\u00edm sem dol\u016f kou\u0159it.“<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b?“ nakr\u010dil Tom obo\u010d\u00ed, ud\u011blal si malou du\u0161evn\u00ed pozn\u00e1mku.<\/div>\n
„Jo. Ty?“<\/div>\n
„Pracuju\u2026 v p\u00e1t\u00e9m pat\u0159e,“ \u0159ekl Tom a podrbal se vzadu na krku. „Vyt\u00edr\u00e1m podlahy.“<\/div>\n
„Oh, kurva. V p\u00e1t\u00e9m?“ za\u0161klebil se Georg. „Jak\u00fd to je?“<\/div>\n
Tom pokr\u010dil rameny. „Nudn\u00fd.“<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b?“ vydechl Georg pomalu. „O v\u00edkendech jim tam nos\u00edm ob\u011bdy. Nesn\u00e1\u0161\u00edm to.“<\/div>\n
„Pro\u010d?“<\/div>\n
„Proto\u017ee\u2026 no v\u00ed\u0161. To jsou lidi, kte\u0159\u00ed nejsou zrovna\u2026 p\u0159\u00edtomn\u00ed<\/em>.“<\/div>\n
Tom odvr\u00e1til pohled. „N\u011bjak jsem si nev\u0161iml.“<\/div>\n
„Ale taky tam jsou celkem osobnosti,“ \u0159ekl Georg. „N\u011bkter\u00fd z nich zn\u00e1m. Ty, kter\u00fd v\u011bd\u00ed, co se d\u011bje.“<\/div>\n
„Jo,“ odpov\u011bd\u011bl Tom a nejist\u011b p\u0159enesl v\u00e1hu. „Hej, m\u011bl bych j\u00edt.“<\/div>\n
„J\u00e1 taky.“ Zastavil se Georg. „Bude\u0161 tu je\u0161t\u011b?“<\/div>\n
„Nejsp\u00ed\u0161 n\u011bkdy.“<\/div>\n
„Bezva. Tak si tu p\u0159\u00ed\u0161t\u011b zakou\u0159\u00edme,“ \u0159ekl Georg s \u00fasm\u011bvem. Vyndal z kapsy mal\u00fd bal\u00ed\u010dek a Tom vyvalil o\u010di. „Jo, tohle je prima materi\u00e1l. P\u0159ivedu t\u011b do n\u00e1lady. P\u00e1t\u00fd patro ti po tomhle u\u017e tak \u0161patn\u00fd p\u0159ipadat nebude.“<\/div>\n
„Ty tady dole hul\u00ed\u0161 tr\u00e1vu?“ z\u00edral Tom na pytl\u00ed\u010dek.<\/div>\n
„Jasn\u011b, pro\u010d ne? Jsem po\u0159\u00e1d zhulenej.“<\/div>\n
„Uvid\u00edme se,“ \u0159ekl Tom a ode\u0161el, ohromen.<\/p>\n<\/div>\n
Kou\u0159il tr\u00e1vu se sv\u00fdm nejlep\u0161\u00edm kamar\u00e1dem Andreasem, ale v\u017edy\u0165 tady dole v pr\u00e1deln\u011b se dokonce i b\u00e1l p\u00edt pit\u00ed. Nedok\u00e1zal si p\u0159edstavit, \u017ee by byl v pr\u00e1ci mimo.<\/div>\n
Nebo mo\u017en\u00e1 dovedl.<\/div>\n
Povzdychl si a vyjel rozviklan\u00fdm v\u00fdtahem do p\u00e1t\u00e9ho patra. U\u017e te\u010f se c\u00edtil na pokraji a nejrad\u0161i by zabil pro kousek Georgovy tr\u00e1vy. Kdy\u017e v\u00fdtah dorazil, bezpe\u010dnostn\u00ed syst\u00e9m po n\u011bm cht\u011bl \u010d\u00edseln\u00fd k\u00f3d.<\/div>\n
„Jedna-p\u011bt-sedm-p\u011bt,“ zamumlal Tom, nama\u010dkal to. Sv\u011btlo zablikalo \u010derven\u011b a odm\u00edtlo ho. „Do prdele. Fajn. Jedna-p\u011bt-sedm-jedna.“ \u010cerven\u00e1. „Do p\u00ed\u010di. P\u011bt-sedm-jedna\u2026“<\/p>\n<\/div>\n
Sv\u011bt\u00fdlko na n\u011bj st\u00e1le blikalo \u010derven\u011b a on nad\u00e1val, kopnul do dve\u0159\u00ed. V tom okam\u017eiku se dve\u0159e otev\u0159ely, st\u00e1la tam Kaaren, ruce na prsou.<\/div>\n
„M\u00e1m pro tebe pr\u00e1ci,“  \u0159ekla na pozdrav.<\/div>\n
Tom jen za\u00fap\u011bl.<\/div>\n
„Oh, p\u0159esta\u0148. Je\u0161t\u011b ani nev\u00ed\u0161, co to je.“ Proto\u010dila Kaaren o\u010di. „Nechce se ti um\u00fdt okna?“<\/div>\n
„Miluju to.“<\/div>\n
„No, pak ti to p\u016fjde jedna b\u00e1se\u0148,“ \u0159ekla Kaaren a naprosto ignorovala Tomovo chov\u00e1n\u00ed. „Tak poj\u010f, d\u00e1m ti v\u011bci.“<\/div>\n
Tom ji n\u00e1sledoval chodbou k velk\u00fdm okn\u016fm na konci. Za\u0161klebil se; byla v\u00edc jak t\u0159i metry vysok\u00e1.<\/div>\n
„Tohle je pro tebe,“  \u0159ekla Kaaren energicky, uk\u00e1zala na okna. „M\u00e1\u0161 tu k\u00fdbl a hadr. Neubli\u017e si.“<\/div>\n
Tom p\u0159ik\u00fdvl. „D\u00edky.“<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b.“<\/div>\n
Sledoval ji, jak odch\u00e1z\u00ed a znovu ne\u0161\u0165astn\u011b zast\u00e9nal. V b\u0159i\u0161e mu hlasit\u011b kru\u010delo a on v\u011bd\u011bl, \u017ee si nebude moct doj\u00edt na ob\u011bd, dokud neumyje tahle mamut\u00ed okna. Zavrt\u011bl hlavou, sehnul se, aby zvedl kybl\u00edk, a pak se zad\u00edval na ty masivn\u00ed sklen\u011bn\u00e9 plochy.<\/div>\n
Zrovna kdy\u017e cht\u011bl za\u010d\u00edt, v\u0161iml si v odrazu oken, \u017ee k n\u011bmu n\u011bkdo jde.<\/p>\n<\/div>\n
„Tyhle taky rozz\u00e1\u0159\u00ed\u0161?“<\/div>\n
Tom se pod\u00edval p\u0159es rameno. Byl to ten sam\u00fd kluk jako v\u010dera, ten \u010dernovlas\u00fd, co si pov\u00edd\u00e1 s panenkami. Tom si ti\u0161e povzdychl a oto\u010dil se zp\u00e1tky k okn\u016fm.<\/div>\n
„Haloooo\u2026“<\/div>\n
Tom se soust\u0159edil na okna, hadrem p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl po jedn\u00e9 desce, sk\u0159\u00edpal zuby. C\u00edtil za sebou p\u0159\u00edtomnost toho chlapce a p\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli je \u0161\u00edlen\u00fd dost na to, aby mu do\u0161lo, \u017ee ho ignoruje.<\/div>\n
„Podlahy jsou zase \u0161pinav\u00fd,“ pokra\u010doval kluk. „\u0160pinav\u00fd, \u0161pinav\u00fd, \u0161pinav\u00fd. Oh, a te\u010f tenhle \u010dlov\u011bk bude muset nosit boty.“<\/div>\n
Mydlinkov\u00e1 voda st\u00e9kala v cesti\u010dk\u00e1ch po skle a Tom to l\u00e1tkou rozt\u00edral, sna\u017eil se moc nenakapat.<\/div>\n
„A boty jsou\u2026 No, nejsou tak \u0161patn\u00fd.“ Chlapec si chvilku broukal, p\u00edsni\u010dku skoro zn\u00e1mou. Po p\u00e1r minut\u00e1ch brouk\u00e1n\u00ed p\u0159estal a byl na dlouhou chv\u00edli zticha.<\/div>\n
Tom pokra\u010doval v myt\u00ed oken, neopova\u017eoval se oto\u010dit. Nehodlal se vzd\u00e1t, ale vypadalo to, \u017ee ten druh\u00fd taky ne.  <\/div>\n
Znovu si za\u010dal broukat, tentokr\u00e1t hlasit\u011bji. „Oh, jo. V\u00edm, \u017ee se jmenuje\u0161 Tom. Sly\u0161el jsem o tob\u011b Kaaren mluvit.“<\/div>\n
Tomova ramena ztuhla.<\/div>\n
„Chod\u00ed\u0161 sem ka\u017ed\u00fd den? Proto\u017ee jsem t\u011b nevid\u011bl. Vid\u011bl jsem toho druh\u00fdho, je mu jako tob\u011b, asi. Gustav, mysl\u00edm, \u017ee se tak jmenuje. Nen\u00ed hezk\u00fd. Nen\u00ed jako ty.“<\/div>\n
„Ty si mysl\u00ed\u0161, \u017ee jsme hezk\u00fd?“ zlomil se kone\u010dn\u011b Tom a oto\u010dil se. Chlapec pevn\u011b sv\u00edral svou panenku a o\u010dn\u00ed make-up m\u011bl rozmazan\u00fd okolo o\u010d\u00ed. M\u011bl na sob\u011b kr\u00e1tk\u00e9 tri\u010dko, koukalo mu z n\u011bj tro\u0161ku b\u0159\u00ed\u0161ko, a Tom uvid\u011bl zpoza jeho py\u017eamov\u00fdch kalhot vykukovat tetov\u00e1n\u00ed ve tvaru hv\u011bzdy.<\/div>\n
Chlapec se do\u0161iroka usm\u00e1l. „J\u00e1 nev\u00edm.“<\/div>\n
„Kurva.“ Oto\u010dil se Tom zp\u00e1tky, p\u0159edst\u00edral, \u017ee v\u016fbec nic ne\u0159ekl, a vr\u00e1til se zp\u00e1tky k um\u00fdv\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„Kurva,“ zopakoval klu\u010dina. „Mysl\u00edm, \u017ee jsi tu z donucen\u00ed, \u017ee jo? Cos ud\u011blal?“<\/div>\n
„Nic,“ zamumlal Tom.<\/div>\n
„Tohle \u0159\u00edkal i ten Gustav. Ale pak jsem zjistil, \u017ee se dostal do pot\u00ed\u017e\u00ed kv\u016fli, umm, tomu, \u017ee n\u011bco nast\u0159\u00edkal sprejem na ze\u010f. J\u00e1 nev\u00edm, mysl\u00edm, \u017ee napsal kurva nebo do prdele nebo d\u011bvka nebo \u010d\u016fr\u00e1k nebo n\u011bco takhle o\u0161kliv\u00fdho\u2026“<\/p>\n<\/div>\n
„Bille! Tady jsi!“ Tom se znovu oto\u010dil p\u0159es rameno a uvid\u011bl, jak k nim jde rychl\u00fdm krokem Kaaren.<\/div>\n
„Ahoj, Kaaren,“ tmavovlas\u00fd chlapec, Bill, odpov\u011bd\u011bl. „Jak se m\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„Bille, nesn\u011bdls ob\u011bd. D\u011blala jsem si starosti, a nechals tam i sv\u00e9 boty,“ \u0159ekla, mra\u010dila se. „Mus\u00ed\u0161 mi \u0159\u00edct, kdy\u017e n\u011bkam jde\u0161.“<\/div>\n
„Jen jsem mluvil s Tomem,“ \u0159ekl Bill nevinn\u011b.<\/div>\n
„Opravdu?“ Pod\u00edvala se Kaaren na Toma, kter\u00fd pokr\u010dil rameny.<\/div>\n
„J\u00e1 jsem tu jen myl okna,“  \u0159ekl.<\/div>\n
„Hm. Bill t\u011b obt\u011b\u017eoval?“ pod\u00edvala se Kaaren na Billa zostra.<\/div>\n
„Je\u017e\u00ed\u0161i Kriste, j\u00e1 jsem se jen Toma na n\u011bco ptal,“ \u0159ekl Bill zt\u011b\u017eka.<\/div>\n
Tom se na Billa pod\u00edval. Sv\u00edral panenku tak pevn\u011b, \u017ee mu vystupovaly \u017e\u00edly.<\/div>\n
„Neptal,“ \u0159ekl Tom mrtv\u011b. „Na nic se m\u011b neptal.“<\/div>\n
„Kret\u00e9ne,“ za\u0161eptal Bill.<\/div>\n
„Bille,“ \u0159ekla Kaaren varovn\u00fdm t\u00f3nem. „Poj\u010f.“<\/div>\n
Vzala Billa za ruku, ten vyjeknul a probodl ji pohledem. M\u00e1lem panenku upustil. „V\u00ed\u0161, \u017ee mus\u00ed\u0161 dr\u017eet miminku krk a hlavu, kdy\u017e ho dr\u017e\u00ed\u0161,“ utrhl se na ni.<\/div>\n
„Bille\u2026“<\/div>\n
„Je k\u0159ehk\u00e1,“ odpov\u011bd\u011bl Bill pov\u00fd\u0161en\u011b. „Je tak zasran\u011b k\u0159ehk\u00e1, a tys j\u00ed m\u00e1lem ubl\u00ed\u017eila.“<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se,“ \u0159ekla Kaaren mile. „Necht\u011bla jsem ubl\u00ed\u017eit\u2026“<\/div>\n
„Gabi,“ \u0159ekl Bill. „Jmenuje se Gabi a je to ta nejslad\u0161\u00ed hol\u010di\u010dka.“<\/div>\n
„Dob\u0159e.“ Objala Kaaren Billa n\u011b\u017en\u011b a pomalu ho vedla pry\u010d. „Omlouv\u00e1m se, Tome.“<\/div>\n
„To je v po\u0159\u00e1dku,“ \u0159ekl Tom ti\u0161e a sledoval je, jak odch\u00e1zej\u00ed. Bill se ohl\u00e9dl p\u0159es rameno a n\u00e1dhern\u011b se na Toma usm\u00e1l. Tom couvnul.<\/p>\n<\/div>\n
M\u011bl p\u0159ed sebou je\u0161t\u011b  hodn\u011b oken, a u\u017e se nemohl do\u010dkat, a\u017e odsud vypadne.  <\/div>\n
**<\/p>\n<\/div>\n
Tomova matka Simone polo\u017eila tal\u00ed\u0159 p\u0159ed sv\u00e9ho syna a Tom p\u0159ik\u00fdvl, vd\u011b\u010dn\u011b se na ni usm\u00e1l. „D\u00edky, mami.“<\/div>\n
„Sn\u011bz to, u\u017e je to studen\u00e9. \u010cekali jsme t\u011b doma d\u0159\u00edv,“ \u0159ekla Simone \u00fazkostn\u011b.<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se, vyt\u00edral jsem. Maj\u00ed tam hrozn\u011b moc pojeban\u00fdch chodeb.“<\/div>\n
„Tome,“ zahubovala Simone. Posadila se ke stolu naproti Tomovi a povzdychla si. Gordon dnes v noci doma nebude.“<\/div>\n
„Oh?“ dal si Tom do pusy velk\u00fd kus steaku. Bylo<\/em> to studen\u00e9, ale chutnalo to \u00fa\u017easn\u011b.<\/div>\n
„Ne. Mus\u00ed pracovat pozd\u011b do noci. No, tak\u017ee se vr\u00e1t\u00ed a\u017e pozd\u011b v noci,“ \u0159ekla Simone.<\/div>\n
„A?“<\/div>\n
„A nev\u00edm, Tome. Jen ti \u0159\u00edk\u00e1m, co se d\u011bje doma.“ Zamra\u010dila se. „Nevn\u00edm\u00e1\u0161 m\u011b.“<\/div>\n
„Jsem moc unaven\u00fd,“ odpov\u011bd\u011bl Tom a z\u00edral do tal\u00ed\u0159e. „Promi\u0148, mami.“<\/div>\n
„D\u00e1vaj\u00ed ti moc pr\u00e1ce?“<\/div>\n
„Jo, to d\u00e1vaj\u00ed.“<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ \u0159ekla Simone kr\u00e1tce.<\/div>\n
„Kriste, mami,“ zamumlal Tom a polo\u017eil vidli\u010dku na tal\u00ed\u0159.<\/div>\n
„Jen si mysl\u00edm, \u017ee je to prosp\u011b\u0161n\u00e9.“ Nat\u00e1hla se p\u0159es st\u016fl a vzala do ruky jeden z Tomov\u00fdch dred\u016f. „Za\u010d\u00ednaj\u00ed b\u00fdt p\u011bkn\u011b dlouh\u00e9.“<\/div>\n
„Mm,“ souhlasil.<\/div>\n
„No, j\u00e1 si jdu lehnout. Nebu\u010f vzh\u016fru celou noc. Jestli usly\u0161\u00edm videohry nebo kl\u00e1vesnici nebo tv\u016fj hlas po p\u016flnoci\u2026“<\/div>\n
„Neusly\u0161\u00ed\u0161.“<\/div>\n
Simone proto\u010dila o\u010di a zvedla se. „Dobrou noc, srd\u00ed\u010dko.“<\/div>\n
„Dobrou.“<\/p>\n<\/div>\n
Tom z\u00edral na svou ve\u010de\u0159i, najednou ho p\u0159e\u0161la chu\u0165 k j\u00eddlu.  <\/div>\n
<\/div>\n
autor: Undrockroll<\/strong><\/div>\n
translate: LilKatie<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
original<\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Undrockroll V\u00edt\u00e1m v\u00e1s u dal\u0161\u00ed pov\u00eddky, kterou se pro v\u00e1s rozhodla p\u0159ekl\u00e1dat LilKatie. M\u00e1 13 d\u00edl\u016f a je to op\u011bt jedna z t\u011bch, kv\u016fli kter\u00fdm jejich \u010dten\u00e1\u0159i maluj\u00ed obr\u00e1zky a vytv\u00e1\u0159ej\u00ed videa. Ano, u\u017e podle n\u00e1zvu jste mohli zjistit, \u017ee k t\u00e9hle pov\u00eddce<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[319],"tags":[],"class_list":["post-11870","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-committed"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11870","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=11870"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11870\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=11870"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=11870"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=11870"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}