{"id":11876,"date":"2010-04-17T16:00:00","date_gmt":"2010-04-17T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=11847"},"modified":"2010-04-17T16:00:00","modified_gmt":"2010-04-17T15:00:00","slug":"je-ne-regrette-rien-18","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/04\/17\/je-ne-regrette-rien-18\/","title":{"rendered":"Je ne regrette rien 18."},"content":{"rendered":"
\n
\n
autor: Iw\u010da<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
„Nen\u00ed to n\u011bjak… m\u00e1lo?“ pod\u00edval se Bill na mno\u017estv\u00ed pr\u00e1\u0161ku, kter\u00e9  blon\u010f\u00e1k vysypal na st\u016fl.<\/div>\n
„Bille… Je to jen pro tebe, tak\u017ee si mysl\u00edm, \u017ee \u00fapln\u011b akor\u00e1t. Jestli to nechce\u0161, m\u016f\u017eu j\u00edt.“<\/div>\n
„N-ne, tak dob\u0159e. J\u00e1  jen… ty si nebude\u0161 br\u00e1t se mnou?“<\/div>\n
„Te\u010f nechci. Budu na tebe d\u00e1vat pozor, a kdyby p\u0159i\u0161la Simone t\u0159eba d\u0159\u00edv, tak t\u011b n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem mus\u00edm probrat, ne p\u0159ed n\u00ed s tebou nakr\u00e1\u010det na sra\u010dky, s prominut\u00edm.“<\/div>\n
„No… jak chce\u0161,“ pokr\u010dil Bill nakonec rameny, posadil se a nahnul se p\u0159ed sv\u016fj no\u010dn\u00ed  stolek. Naposledy se pod\u00edval na Toma, jestli opravdu nechce jednu lajnu nechat, ale kdy\u017e se neozval, vdechl do sebe ob\u011b dv\u011b. Zaryl si nehty do nohy a prudce dopadl zp\u00e1tky do pe\u0159in.  
„V pohod\u011b?“ \u0161eptnul Tom a lehl si vedle sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele. Ten jen k\u00fdvnul, zav\u0159el o\u010di a usm\u00e1l se.<\/div>\n
Blon\u010f\u00e1k si zt\u011b\u017eka povzdechl… <\/div>\n
\n
*** <\/div>\n
<\/div>\n
„Ty… Tommy?“ ozval se po hodin\u011b pouh\u00e9ho le\u017een\u00ed Bill.<\/div>\n
„Hm?“  
Oba le\u017eeli na posteli, t\u011bsn\u011b vedle sebe, prsty m\u011bli propleten\u00e9 a jen koukali do stropu. Ani nemluvili… Nem\u011bli pro\u010d ani o \u010dem. 
„P\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed\u0161 n\u011bkdy… dop\u0159edu? Jako \u017ee do budoucna?“ \u010dernovl\u00e1sek se s\u00e1m nad tou my\u0161lenkou lehce zachichotal, lehl si na bok a pohledem se zam\u011b\u0159il na Tomovy rty v o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed, co z nich vypadne.<\/div>\n
„Ani ne. J\u00e1 sp\u00ed\u0161 zast\u00e1v\u00e1m heslo ‚\u017eij sekundou‘. Pro\u010d se pt\u00e1\u0161?“  
„J\u00e1 nev\u00edm. V\u00ed\u0161, tak m\u011b napadlo… jestli t\u0159eba spolu budeme i za rok, nebo za dva. Proto\u017ee j\u00e1 bych cht\u011bl,“ sladce se usm\u00e1l, vydechl a rozhodl se pokra\u010dovat, „Vid\u00edm n\u00e1s tak… za p\u011bt let, u\u017e jsme pry\u010d ze \u0161koly, m\u00e1me sv\u016fj byt, psa, hodn\u011b ps\u016f… A prost\u011b bysme byli ka\u017edej den spolu a m\u011bli kr\u00e1snej \u017eivot… A tak…“<\/p>\n<\/div>\n
Tom se neudr\u017eel, taky se musel pousm\u00e1t. Lhal by, kdyby \u0159ekl, \u017ee o tom taky nep\u0159em\u00fd\u0161lel. Jen\u017ee to by se musel nau\u010dit \u017e\u00edt \u00fapln\u011b jinak. A Bill taky…<\/div>\n
„No jo, ale to by ses musel starat o dom\u00e1cnost, zat\u00edmco j\u00e1 bych byl v pr\u00e1ci. Pak bych p\u0159i\u0161el, utahanej, n\u011bkdy pozd\u011b, dal bych si ve\u010de\u0159i, kterou bys uva\u0159il, a zmizel do pokoje, kde si p\u0159e\u010detl noviny a usnul. To bys asi necht\u011bl, ne?“  
„Hm, nevim. Mo\u017en\u00e1, kdybych v tom byt\u011b nebyl s\u00e1m…,“ \u010dernovl\u00e1sek se kousnul do rtu a koukal na Toma. Jestli pochop\u00ed…<\/div>\n
„No, byl bys tam se psama. Nebo… po\u010dkej, jak to jako mysl\u00ed\u0161?“ Tom se na n\u011bj hned pod\u00edval.<\/div>\n
„J\u00e1 taky p\u0159em\u00fd\u0161lel… no jako… v\u00ed\u0161… ne, \u017ee bych cht\u011bl d\u00edt\u011b, jen… bych t\u0159eba mo\u017en\u00e1… \u010dasem… cht\u011bl…?“<\/div>\n
„Bille… mluv tro\u0161ku re\u00e1ln\u011b. Za a) oba jsme kluci, v\u0161iml sis? Za b) v\u00ed\u0161, jakou d\u00edt\u011b vy\u017eaduje pozornost a p\u00e9\u010di? Za c) je ti sedmn\u00e1ct, Bille, SE-DM-N\u00c1-CT. A za d) nev\u00ed\u0161, co mluv\u00ed\u0161, si zfetovanej… Promluv\u00edme si o tom jindy, okay?“<\/p>\n<\/div>\n
Bill u\u017e neodpov\u011bd\u011bl. M\u011bl v\u00e1\u017en\u011b radost z toho, co ho napadlo. Pro\u010d by nemohl m\u00edt s Tomem rodinu? D\u00edt\u011b se d\u00e1 adoptovat. A ur\u010dit\u011b  by byl dobr\u00fdm rodi\u010dem.  
Jen z n\u011bj mluvily drogy… ale p\u0159ece jen… ty povoluj\u00ed z\u00e1brany a hranice fantazie se posunuje d\u00e1l a d\u00e1l. Co kdy\u017e si to v hloubi du\u0161e v\u00e1\u017en\u011b p\u0159eje?… 
„Hloupost!“<\/em> nam\u00edtl si Tom v hlav\u011b s chytil Billa kolem ramen. Byl unaven\u00fd, pomalu zav\u0159el o\u010di a po chv\u00edli zkr\u00e1tka usnul. <\/p>\n

*O 3 t\u00fddny pozd\u011bji*<\/p>\n<\/div>\n

<\/div>\n
Byl p\u00e1tek, kluci m\u011bli zrovna nultou hodinu. Bill dorazil v p\u016flce, naprosto bez \u017eivota si kecnul na \u017eidli vedle Toma a hlavu si hned polo\u017eil na lavici.<\/div>\n
„Mus\u00edm sp\u00e1t!“ zak\u0148u\u010del polohlasn\u011b a up\u0159el na blon\u010f\u00e1ka ps\u00ed o\u010di. „Mil\u00e1\u010dku… j\u00e1 v\u00edm, \u017ee to nem\u00e1\u0161 r\u00e1d, ale pros\u00edm, dej mi n\u011bco. J\u00e1 tady um\u0159u, nevydr\u017e\u00edm a\u017e do p\u016fl \u010dtvrt\u00fd.“<\/div>\n
Tom se zarazil. Nejen, \u017ee ho \u010dernovl\u00e1sek ani nepozdravil, ale rovnou… Zakroutil hlavou.<\/div>\n
„Ne,“ odpov\u011bd\u011bl okam\u017eit\u011b.<\/div>\n
„Tome, pros\u00edm. J\u00e1  tady takhle prost\u011b nem\u016f\u017eu existovat.“<\/div>\n
„Fajn, jak chce\u0161, mn\u011b je to jedno,“ blon\u010f\u00e1k se sehnul do ta\u0161ky, chv\u00edli hledal, a potom podal sv\u00e9mu sousedovi malou b\u00edlou tabletku. Ten si ji hned vzal, str\u010dil do pusy a zapil trochou pomeran\u010dov\u00e9 limon\u00e1dy.  <\/div>\n
„C-co si mi to vlastn\u011b  dal?“<\/div>\n
„Norm\u00e1ln\u00ed \u00e9\u010dko. Potom bys nem\u011bl bejt n\u011bjak moc mimo. A jestli bude\u0161, tak j\u00e1  t\u011b hl\u00eddat nebudu, jen abys to v\u011bd\u011bl,“ kouknul se na n\u011bj Tom naposledy, a potom se znovu pono\u0159il do z\u00e1pisu z praktiky z n\u011bm\u010diny. Minim\u00e1ln\u011b posledn\u00ed t\u00fdden si Bill ‚sem tam‘ n\u011bco vzal ka\u017ed\u00fd den. Tom u\u017e byl v\u00e1\u017en\u011b bezradn\u00fd, nev\u011bd\u011bl, co m\u00e1 d\u011blat. Mohl se jen koukat, jak do toho Bill s jeho pomoc\u00ed pad\u00e1 a ani mu to nemohl \u0159\u00edct, proto\u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee by se na n\u011bj Bill zase na\u0161tval. On p\u0159ece nen\u00ed mal\u00e9 d\u00edt\u011b a moc dob\u0159e v\u00ed, co se m\u016f\u017ee st\u00e1t a blah blah, sam\u00fd kecy! To, \u017ee si jako prvn\u00ed mo\u017enost pro ‚postaven\u00ed se na nohy‘ vybral drogy, Tomovi jasn\u011b uk\u00e1zalo, kam \u010dernovl\u00e1sk\u016fv experiment sm\u011bruje. Jasn\u011b, po\u0159\u00e1d to bral hlavn\u011b jako z\u00e1bavu, ale… dneska si to vybral jako v\u00fdchodisko. Prost\u011b to m\u011blo vy\u0159e\u0161it probl\u00e9m, kter\u00fd p\u0159ed n\u00edm nastal. A tohle byl za\u010d\u00e1tek toho, co Tom cht\u011bl ze v\u0161eho nejm\u00ed\u0148. Za\u010d\u00e1tek toho, \u017ee Bill si z\u00e1vislost vyp\u011bstuje. No tak! To nesm\u00ed. Nesm\u00ed mu to dovolit. Nenech\u00e1 ho. Miluje ho. Pot\u0159ebuje ho.  <\/div>\n
Zab\u00edj\u00ed ho…<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
autor: Iw\u010da<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Iw\u010da „Nen\u00ed to n\u011bjak… m\u00e1lo?“ pod\u00edval se Bill na mno\u017estv\u00ed pr\u00e1\u0161ku, kter\u00e9  blon\u010f\u00e1k vysypal na st\u016fl. „Bille… Je to jen pro tebe, tak\u017ee si mysl\u00edm, \u017ee \u00fapln\u011b akor\u00e1t. Jestli to nechce\u0161, m\u016f\u017eu j\u00edt.“ „N-ne, tak dob\u0159e. J\u00e1  jen… ty si nebude\u0161 br\u00e1t se mnou?“ „Te\u010f nechci.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[280],"tags":[],"class_list":["post-11876","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-je-ne-regrette-rien"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11876","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=11876"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11876\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=11876"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=11876"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=11876"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}