{"id":11898,"date":"2010-04-13T18:30:00","date_gmt":"2010-04-13T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=11869"},"modified":"2010-04-13T18:30:00","modified_gmt":"2010-04-13T17:30:00","slug":"se-mnou-se-bat-nemusis-17","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/04\/13\/se-mnou-se-bat-nemusis-17\/","title":{"rendered":"Se mnou se b\u00e1t nemus\u00ed\u0161 17."},"content":{"rendered":"
autor: Ainikki<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"379\"<\/div>\n
<\/div>\n
\u010cern\u00e9 prameny vlas\u016f, vykukuj\u00edc\u00ed zpod pe\u0159iny, se pohnuly, a vz\u00e1p\u011bt\u00ed se krom\u011b nich objevila i Billova hlava. Z\u00edvnul si a je\u0161t\u011b poslepu za\u0161m\u00e1tral vedle sebe. Svra\u0161til obo\u010d\u00ed a tlumen\u011b zak\u0148oural, kdy\u017e zjistil, \u017ee je tam pr\u00e1zdno. Nejsp\u00ed\u0161 bylo bl\u00e1hov\u00e9 myslet si, \u017ee se vedle n\u011bj r\u00e1no i probud\u00ed. To, \u017ee s n\u00edm usnul a celou noc se tulil k jeho t\u011blu, bylo nad o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed. Myslet si, \u017ee pro\u0161kr\u00e1bne o\u010di a dostane sladk\u00fd polibek na dobr\u00e9 r\u00e1no, bylo naivn\u00ed a k sm\u00edchu. Tom u\u017e beztak ode\u0161el s nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed do pr\u00e1ce.<\/p>\n<\/div>\n
Tedy alespo\u0148 to Bill p\u0159edpokl\u00e1dal p\u0159i pohledu na displej digit\u00e1ln\u00edho bud\u00edku, kter\u00fd  st\u00e1l vedle n\u011bho na no\u010dn\u00edm stolku. 10:26. Musel si prot\u0159\u00edt o\u010di, aby se p\u0159esv\u011bd\u010dil, \u017ee vid\u00ed spr\u00e1vn\u011b. Nemohl uv\u011b\u0159it, \u017ee je tak pozd\u011b. Obvykle takhle dlouho nevysp\u00e1val. Ov\u0161em on v\u011bd\u011bl, \u010d\u00edm byla zp\u016fsobena ta ni\u010d\u00edm neru\u0161en\u00e1 noc pln\u00e1 poklidn\u00e9ho sp\u00e1nku. To Tomova bl\u00edzkost. St\u00e1le toho mezi nimi z\u016fst\u00e1valo dost nevy\u0159\u010den\u00e9ho, ale tomu nezabr\u00e1nilo klidn\u011b a tvrd\u011b d\u0159\u00edmat a\u017e dote\u010f. Nav\u00edc pot\u0159eboval odpo\u010dinek. V\u010dera, dokud se Tom neobjevil v ob\u00fdv\u00e1ku a neodvedl si ho k sob\u011b do lo\u017enice, se c\u00edtil k smrti unaven\u00fd, ke v\u0161em t\u011bm bolestem ze zran\u011bn\u00ed se p\u0159idala i ostr\u00e1 bolest hlavy a zmu\u010den\u00e1 du\u0161e ho naprosto vy\u010derpala. P\u0159esto sp\u00e1t dok\u00e1zal a\u017e vedle n\u011bho.  <\/div>\n
U\u017e pon\u011bkolik\u00e1t\u00e9 ho zachr\u00e1nil. Nedovedl si p\u0159edstavit, jak rozl\u00e1man\u00fd a zni\u010den\u00fd by dnes byl, kdyby se probral na pohovce v ob\u00fdv\u00e1ku. Tohle bylo o mnoho lep\u0161\u00ed, pochvaloval si v duchu Bill a p\u0159eto\u010dil se na z\u00e1da. Zasku\u010del. P\u0159\u00edli\u0161 neopatrn\u00fd a prudk\u00fd pohyb, a teprve s n\u00edm zjistil, \u017ee zdaleka nen\u00ed tak \u00fapln\u011b v po\u0159\u00e1dku, nehled\u011b na to, jak\u00e9ho pohodl\u00ed se mu v noci dostalo. Jeho dobit\u00e9 t\u011blo o sob\u011b dalo v\u011bd\u011bt, a on se znovu sto\u010dil do klub\u00ed\u010dka. Stisknul k sob\u011b v\u00ed\u010dka a zakousl se do rohu pol\u0161t\u00e1\u0159e.<\/p>\n<\/div>\n
„Neotravuj! J\u00e1 te\u010f nezvl\u00e1dnu vst\u00e1t.“ Ok\u0159iknul sv\u016fj \u017ealudek, kter\u00fd se hl\u00e1sil o pozornost a do\u017eadoval se neodbytn\u011b n\u011b\u010deho k j\u00eddlu. P\u0159ejel si dlan\u00ed po \u010dele a nosn\u00edmi d\u00edrkami prudce vyd\u00fdchl. P\u0159em\u00fd\u0161lel, co si po\u010d\u00edt. P\u0159ekonat rozl\u00e1manost a rozbolav\u011blost, a od\u0161trachat se do kuchyn\u011b pro n\u011bco k j\u00eddlu, a nebo to vzd\u00e1t, a z\u016fstat nehnut\u011b le\u017eet, proto\u017ee jedin\u011b tak v\u0161echna ta zran\u011bn\u00ed byla minim\u00e1ln\u011b poci\u0165ov\u00e1na.<\/p>\n<\/div>\n
Hrklo v n\u011bm, kdy\u017e na chodb\u011b usly\u0161el kroky, kter\u00e9 se p\u0159ibli\u017eovaly k lo\u017enici. Nenapadlo ho, \u017ee v byt\u011b by s n\u00edm mohl b\u00fdt je\u0161t\u011b n\u011bkdo dal\u0161\u00ed, a proto v neuv\u011bdom\u011ble obrann\u00e9m gestu schoval hlavu pod pe\u0159inu. Pomalu se snad cel\u00fd vlisoval do matrace a p\u0159estal i d\u00fdchat, ve snaze st\u00e1t se neviditeln\u00fdm. P\u0159iv\u0159en\u00e9 dve\u0159e byly odstr\u010deny \u010d\u00edsi nohou, a hned na to si ta nezn\u00e1m\u00e1 osoba napochodovala do m\u00edstnosti. Jej\u00ed kroky utlumil koberec, a pak Bill sly\u0161el, jak s n\u011b\u010d\u00edm rachot\u00ed na no\u010dn\u00edm stolku, kam n\u00e1sledn\u011b n\u011bco odlo\u017eila.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
„Bille, sp\u00ed\u0161?“ Ozvalo se nad n\u00edm \u0161eptem. Chlapec s hlasit\u00fdm zafun\u011bn\u00edm vypustil zadr\u017eovan\u00fd vzduch z plic, a pak jeho rozvrko\u010den\u00e1 \u010dup\u0159ina vykoukla zpod deky.<\/div>\n
„Tomi, ty nejsi v pr\u00e1ci? J\u00e1 jsem te\u010f m\u00e1lem um\u0159el strachy.“ P\u0159iznal mu a drobn\u011b se s\u00e1m nad sv\u00fdm chov\u00e1n\u00edm za\u010dervenal. P\u0159ipadal si jako mal\u00fd sm\u011b\u0161n\u00fd stra\u0161pytel.<\/div>\n
„Pro\u010d?“ Vyl\u00e9tlo Tomovi obo\u010d\u00ed na \u010delo. Nedo\u0161lo mu, \u017ee Bill vlastn\u011b nev\u011bd\u011bl, \u017ee tu s n\u00edm z\u016fstane, tud\u00ed\u017e \u017ee by ho mohl snadno vyd\u011bsit, kdy\u017e se od n\u011bj r\u00e1no vypl\u00ed\u017e\u00ed, aby mohl p\u0159ipravit sn\u00eddani.<\/div>\n
„Myslel jsem, \u017ee jsi n\u011bkdo ciz\u00ed.“ Vysv\u011btlil Bill. „Ty dneska nepracuje\u0161?“ Zopakoval dotaz, na kter\u00fd se mu p\u0159ed t\u00edm nedostalo odpov\u011bdi.<\/div>\n
„A tob\u011b u\u017e je dob\u0159e, abych odtud mohl odej\u00edt?“ Odpov\u011bd\u011bl proti ot\u00e1zkou a nat\u00e1hl se p\u0159es Billa pro druh\u00fd pol\u0161t\u00e1\u0159. Billovi chv\u00edli trvalo, ne\u017e si Tomova slova spr\u00e1vn\u011b p\u0159ebral.<\/p>\n<\/div>\n
„Tys\u2026“ Koktnul. Tom z n\u011bj mezit\u00edm \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b odhrnul pe\u0159inu.<\/div>\n
„Chy\u0165 se m\u011b kolem krku.“ Vydal rozkaz, nahnul se nad Billa, a kdy\u017e ten ud\u011blal, co po n\u011bm cht\u011bl, obto\u010dil mu ruce kolem trupu a opatrn\u011b ho vyt\u00e1hl v\u00fd\u0161 a podestlal ho ob\u011bma pol\u0161t\u00e1\u0159i. Bill malinko usyknul, ale musel uznat, \u017ee tohle bylo mnohem m\u00e9n\u011b bolestiv\u00e9, ne\u017e kdyby se m\u011bl do sedu vydr\u00e1pat s\u00e1m. S Tomovou pomoc\u00ed te\u010f nap\u016fl le\u017eel a nap\u016fl sed\u011bl, a nep\u0159est\u00e1val na n\u011bj poulit o\u010di. Tom se ale choval, jako by se nechumelilo, a n\u011bco \u0161trachal na no\u010dn\u00edm stole.<\/p>\n<\/div>\n
„Tys tu z\u016fstal kv\u016fli mn\u011b?“ Dokon\u010dil Bill na\u010datou v\u011btu s ohromen\u00edm.<\/div>\n
„Nem\u011bl jsem snad?“ Chlapec se zakabonil. Teprve te\u010f si uv\u011bdomil, \u017ee i kdy\u017e tu o n\u011bj Tom pe\u010duje, po\u0159\u00e1d si udr\u017euje docela zna\u010dn\u00fd odstup. Posmutn\u011bl a sklonil hlavu mezi ramena. Tom neo\u010dek\u00e1val, \u017ee Bill na tu jeho \u00fase\u010dnou v\u011btu zareaguje, a rovnou mu do kl\u00edna polo\u017eil t\u00e1c se sn\u00eddan\u00ed. Tak tohle bylo to, co s sebou ten p\u016fvodn\u011b nezn\u00e1m\u00fd vet\u0159elec donesl.  <\/div>\n
I p\u0159es Bill\u016fv pokles n\u00e1lady, si jeho \u017ealudek radostn\u011b v\u00fdsknul. Sma\u017een\u00e1 vaj\u00ed\u010dka se slaninou, \u010derstv\u00fd chleba, sklenice pomeran\u010dov\u00e9ho d\u017eusu a hrnek vo\u0148av\u00e9 k\u00e1vy. Billovi se do \u00fast samovoln\u011b nahrnuly sliny p\u0159i pohledu na tu pochoutku. Tohle bylo p\u0159esn\u011b to, co te\u010f pot\u0159eboval. Nabral si vrchovatou vidli\u010dku vaj\u00ed\u010dek a cel\u00e9 si to str\u010dil do pusy.<\/div>\n
„M\u0148am.“ Mlasknul a ukousl si kousek chleba.  <\/div>\n
„Jsem r\u00e1d, \u017ee ti chutn\u00e1, ale pros\u00edm, zkus nedrobit do postele.“ Napomenul ho Tom, ov\u0161em skute\u010dn\u00e1 v\u00fd\u010ditka z jeho hlasu nezazn\u011bla. Musel se pro sebe i nepatrn\u011b usm\u00edvat. P\u016fvodn\u011b cht\u011bl to j\u00eddlo Billovi jen p\u0159in\u00e9st a hned odej\u00edt. P\u0159eci jen krmit nepot\u0159eboval. Jen\u017ee pohled na n\u011bj, jak se s neuv\u011b\u0159itelnou chut\u00ed l\u00e1duje, a u toho si div bla\u017een\u011b nevrn\u00ed, ho doslova p\u0159i\u0161pendlil na m\u00edst\u011b. Sedl si vedle n\u011bj na kraj postele a \u010dekal, a\u017e Bill v\u0161echno doj\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
Netrvalo to dlouho, a doslova vyb\u00edlil cel\u00fd tal\u00ed\u0159ek, zapil to d\u017eusem a na z\u00e1v\u011br uchopil mezi prsty ou\u0161ko hrnku s k\u00e1vou. P\u0159ibl\u00ed\u017eil si ho k nosu a za\u010denichal. Na tv\u00e1\u0159i se mu rozlil spokojen\u00fd \u00fasm\u011bv. N\u00e1sledn\u011b okraj p\u0159ilo\u017eil ke rt\u016fm a malinko usrknul.<\/div>\n
„Moc d\u011bkuju.“ Uv\u011bdomil si a\u017e te\u010f, \u017ee to cel\u00e9 zhltnul bez jedin\u00e9ho slov\u00ed\u010dka d\u00edk\u016f. „Bylo to v\u00fdborn\u00fd.“ Dodal je\u0161t\u011b a doprovodil to o \u00fasm\u011bv, kter\u00fd u\u017e nepat\u0159il aromatick\u00e9mu n\u00e1poji, ale p\u0159\u00edmo Tomovi. Ten pod n\u00e1porem rozn\u011b\u017en\u011bl\u00fdch pocit\u016f vstal a vtisknul Billovi polibek na \u010delo a kr\u00e1tce neopomn\u011bl polaskat i jeho rty. Byla to sp\u00ed\u0161e oby\u010dejn\u00e1 drobn\u00e1 pusa, ale i ta Billa pot\u011b\u0161ila.<\/div>\n
„Nem\u00e1\u0161 za co.“ Usm\u00e1l se nazp\u011bt a bral mu z kl\u00edna t\u00e1c. „Odnesu to.“<\/p>\n<\/div>\n
„A vr\u00e1t\u00ed\u0161 se je\u0161t\u011b?“ Odv\u00e1\u017eil se zeptat Bill, kdy\u017e u\u017e Tom mizel mezi dve\u0159mi. Ten se oto\u010dil a kr\u00e1tce se zamyslel.<\/div>\n
„No\u2026 bude\u0161 n\u011bco pot\u0159ebovat?“ P\u0159e\u0161l\u00e1pl z nohy na nohu.<\/div>\n
„Ne.“ Sklesle p\u00edpnul Bill. „Vlastn\u011b jo.“ Rozmyslel si to o p\u0159ekot. „Na z\u00e1chod.“ Tom povyt\u00e1hl obo\u010d\u00ed, ale nakonec k\u00fdvnul.<\/div>\n
„Jasn\u011b. Vydr\u017e. Hned jsem zp\u011bt a pom\u016f\u017eu ti vst\u00e1t.“ Ubezpe\u010dil ho a zmizel. Bill se kousnul do rtu. P\u0159ipadal si malinko podle. Samoz\u0159ejm\u011b Tomova pomoc mu v\u0161echno hodn\u011b usnad\u0148ovala. Rozhodn\u011b to ale nebylo tak, \u017ee kdyby se nesna\u017eil, nezvl\u00e1dl by z t\u00e9 postele vst\u00e1t s\u00e1m a do t\u00e9 koupelny si doj\u00edt. Pokud ale Tom hodl\u00e1 b\u00fdt v jeho p\u0159\u00edtomnosti, jenom kdy\u017e bude n\u011bco pot\u0159ebovat, pak toho bude pot\u0159ebovat spoustu a \u010dasto.<\/p>\n<\/div>\n
Netrvalo snad ani t\u0159i minuty a byl zp\u00e1tky. Odkryl pe\u0159inu z Billa \u00fapln\u011b, a ten se ho op\u011bt s chut\u00ed chytl kolem krku. Shodil nohy dol\u016f z postele a nechal se na n\u011b za pas vyt\u00e1hnout. Tom ho nepou\u0161t\u011bl a trp\u011bliv\u011b \u010dekal, jak na tom Bill bude. Jestli chyt\u00ed stabilitu a p\u016fjde s\u00e1m, nebo ho bude muset dov\u00e9st. Bill nechal chv\u00edli nos zabo\u0159en\u00fd v Tomov\u011b tri\u010dku a mlad\u00e9mu mu\u017ei neuniklo, \u017ee nas\u00e1l jeho v\u016fni. Neud\u011blal to toti\u017e zrovinka nen\u00e1padn\u011b. O\u0161il se. Tahle Billova bl\u00edzkost v n\u011bm vyvol\u00e1vala pocity, kter\u00e9 te\u010f nebyly \u017e\u00e1douc\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„Ehm, Bille.“ Oslovil ho chraplav\u011b. „M\u016f\u017eu t\u011b pustit? P\u016fjde\u0161 s\u00e1m?“ Chlapec se zavrt\u011bl a k\u0159e\u010dovit\u011b v p\u011bsti zm\u00e1\u010dkl p\u00e1r cop\u00e1nk\u016f na Tomov\u011b t\u00fdle.<\/div>\n
„Jo.“ Zahuhlal neochotn\u011b a pomalu se ho pustil. Te\u010f po r\u00e1nu byl mal\u00e1tn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e obvykle, tak\u017ee se jen zvolna za\u010dal \u0161ourat sm\u011br koupelna. Tom ho pro jistotu n\u00e1sledoval, ale Bill to zvl\u00e1dal vcelku obstojn\u011b, tak\u017ee kdy\u017e za sebou zav\u0159el dve\u0159e, nechal toho ostra\u017eit\u00e9ho dozoru a vr\u00e1til se do ob\u00fdv\u00e1ku. R\u00e1no vstal pom\u011brn\u011b brzy, tak\u017ee krom\u011b p\u0159\u00edpravy Billovy a svoj\u00ed sn\u00eddan\u011b, si tam stihl odn\u00e9st notebook a n\u011bjak\u00e9 podklady k pr\u00e1ci. Sice se tomu nev\u011bnoval, rad\u011bji si \u010detl na internetu novinky ze sportu a po o\u010dku sledoval zpr\u00e1vy v televizi, ka\u017edop\u00e1dn\u011b i ten \u00famysl pracovat by se m\u011bl po\u010d\u00edtat.<\/p>\n<\/div>\n
Bill za n\u00edm dopajdal zhruba o deset minut pozd\u011bji.<\/div>\n
„M\u016f\u017eu tu b\u00fdt s tebou?“ Tom odtrhl o\u010di od monitoru.<\/div>\n
„A nejsi unaven\u00fd? Mo\u017en\u00e1 by pro tebe bylo lep\u0161\u00ed, kdyby sis \u0161el lehnout.“<\/div>\n
„Ne.“ Zam\u00edtl to stru\u010dn\u011b Bill. „Tome, te\u010f jsem se probudil. Nec\u00edt\u00edm se ospal\u00fd a nechci b\u00fdt s\u00e1m.“ Vysv\u011btlil. „Pros\u00edm.“ Dodal, kdy\u017e se Tom \u0161kr\u00e1bal zamy\u0161len\u011b v z\u00e1tylku.<\/div>\n
„OK.“ Zvedl ruce v gestu kapitulace. „Tady se posa\u010f.“ Uk\u00e1zal na opa\u010dn\u00fd konec pohovky, ne\u017e na kter\u00e9m sed\u011bl s\u00e1m. Bill nic nenam\u00edtal a nemotorn\u011b se svalil na ur\u010den\u00e9 m\u00edsto. Tom sebral pe\u0159inu, kter\u00e1 se je\u0161t\u011b zve\u010dera, kdy tu Billovi uchystal span\u00ed, v\u00e1lela na zemi, a celou ji kolem n\u011bj omotal. „Vyt\u00e1p\u011bn\u00ed je tu na elektriku a te\u010f dopoledne to p\u0159\u00edli\u0161 neh\u0159eje, tak\u017ee tu nen\u00ed moc teplo.“ Osv\u011btlil svoje po\u010d\u00edn\u00e1n\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„Chce\u0161 n\u011bco na pit\u00ed? Nebo cokoli jin\u00fdho?“<\/div>\n
„J\u00e1\u2026“ Zav\u00e1hal, jestli s t\u00edm m\u00e1 Toma otravovat. „Zapomn\u011bl jsem v lo\u017enici zbytek sv\u00fdho kafe.“ Up\u0159el na n\u011bj omluvn\u00e9 o\u010di. Tom ale ani v n\u00e1znaku nedal najevo, \u017ee by mu snad tohle obskakov\u00e1n\u00ed Billa za\u010d\u00ednalo b\u00fdt protivn\u00e9 a odb\u011bhl mu pro n\u011bj. „D\u011bkuju.“ \u0160pitnul Bill vd\u011b\u010dn\u011b, kdy\u017e mu pod\u00e1val hrne\u010dek.<\/p>\n<\/div>\n
„J\u00e1 ale pracuju. Bude\u0161 se tu se mnou nudit. Nechce\u0161 se t\u0159eba d\u00edvat na n\u011bjakej film?“ Nab\u00eddl mu Tom mo\u017en\u00fd program. Ve skute\u010dnosti to bylo ale proto, \u017ee se mu nel\u00edbilo pomy\u0161len\u00ed na to, \u017ee on tu bude p\u0159edst\u00edrat, jak se tu v\u011bnuje n\u011b\u010demu d\u016fle\u017eit\u00e9mu, a Bill ho p\u0159i tom bude pozorovat a koukat mu p\u0159es rameno.<\/div>\n
„Klidn\u011b.“ Pokr\u010dil chlapec rameny.<\/div>\n
„A co by to m\u011blo b\u00fdt?“ <\/div>\n
„Nev\u00edm, n\u011bco vyber.“ Tom se za\u010detl do titul\u016f, kter\u00e9 m\u011bl ve sb\u00edrce, a pak jeden obal vyndal. U\u017e se chystal st\u0159\u00edbrn\u00fd disk vlo\u017eit do p\u0159ehr\u00e1va\u010de, kdy\u017e se ozval Bill.<\/p>\n<\/div>\n
„Tome,“ oslovil ho a odml\u010del se. „Nechci se d\u00edvat na film.“ Zamumlal polohlasem. Tom zask\u0159\u00edpal zuby.<\/div>\n
„Tak co chce\u0161 tedy d\u011blat?“ Ucedil.<\/div>\n
„J\u00e1\u2026“ Te\u010f si nebyl tak \u00fapln\u011b jist\u00fd, jestli by m\u011bl za\u010d\u00ednat o tom, co se mu honilo hlavou. „Nem\u011bli bychom si promluvit, nebo tak n\u011bco?“ Na\u010d se po\u0159\u00e1d jen schov\u00e1vat? Pokud si chce Toma p\u0159iklonit zp\u011bt na svou stranu, m\u011bl by se nau\u010dit jednat zp\u0159\u00edma, jako dosp\u011bl\u00fd, a neb\u00fdt jen mal\u00fdm ustra\u0161en\u00fdm d\u00edt\u011btem. To by takhle kolem sebe mohli krou\u017eit je\u0161t\u011b hodn\u011b dlouho a Bill u\u017e tohle necht\u011bl. Pot\u0159eboval Toma zp\u011bt naplno. Stra\u0161n\u011b moc mu sch\u00e1zel.<\/div>\n
„A o \u010dem chce\u0161 mluvit?“ Tom se vr\u00e1til, sedl si a nato\u010dil trup naproti n\u011bmu, aby na sebe dob\u0159e vid\u011bli.<\/p>\n<\/div>\n
Bill sklonil hlavu a za\u010dal \u017emoulat c\u00edp pe\u0159iny.<\/div>\n
„Ech, j\u00e1 nev\u00edm p\u0159esn\u011b.“ P\u0159ipustil. „O tom, co se stalo?“ Vyslovil to jako ot\u00e1zku a zvedl k Tomovi pohled. „Co jsem ud\u011blal.“ Pokra\u010doval, ani\u017e by uh\u00fdbal o\u010dima. „Tome, j\u00e1 v\u00edm, \u017ee jsem to zkazil, a \u017ee se zlob\u00ed\u0161. Moc se omlouv\u00e1m. Jen \u0159ekni, co bych m\u011bl ud\u011blat, aby to bylo jako d\u0159\u00edv?“<\/p>\n<\/div>\n
Tom si p\u0159ejel dlan\u00ed  po obli\u010deji a zafun\u011bl.<\/div>\n
„Bille,“ oslovil ho m\u011bkce. „J\u00e1 po tob\u011b nechci \u017e\u00e1dn\u00fd omluvy. Ty jsou v\u00e1\u017en\u011b zbyte\u010dn\u00fd.“<\/div>\n
„Tak co tedy? Co je \u0161patn\u011b?“ Vyhrknul t\u00e9m\u011b\u0159 a\u017e pla\u010dtiv\u011b. „Tome, m\u011b tohle ni\u010d\u00ed. U\u017e\u00edr\u00e1m se provinilost\u00ed a ty m\u011b od sebe odstr-kuje\u0161.“ U posledn\u00edho slova se mu zlomil hlas. Cht\u011bl mu je\u0161t\u011b \u0159\u00edct, jak moc mu chyb\u00ed, ale d\u00e1l u\u017e mluvit ne\u0161lo. T\u0159\u00e1sla se mu brada a trhan\u011b d\u00fdchal potla\u010dovan\u00fdmi vzlyky. Tom se k n\u011bmu p\u0159isunul bl\u00ed\u017e a chytl ho za ruku.<\/div>\n
„J\u00e1 nem\u00e1m tak \u00fapln\u011b p\u0159edstavu. Asi\u2026 pot\u0159ebuju n\u011bjak\u00fd \u010das, abych to vst\u0159ebal, pochopil to.“<\/div>\n
„Co\u2026“ \u0160kytnul. „Co chce\u0161 pochopit? Tak o tom p\u0159eci mluvme. Tome, j\u00e1 to nedok\u00e1\u017eu s\u00e1m. Nev\u00edm, co bych m\u011bl p\u0159esn\u011b \u0159\u00edct, aby to bylo znovu v po\u0159\u00e1dku.“ Mluvil pomalu a zhluboka d\u00fdchal, aby dostal pl\u00e1\u010d pod kontrolu. Docela se mu to i da\u0159ilo. Vzlyky utichaly. „J\u00e1 ti ale slibuju, \u017ee se ti up\u0159\u00edmn\u011b pokus\u00edm odpov\u011b\u010f na cokoli. U\u017e \u017e\u00e1dn\u00e9 dal\u0161\u00ed l\u017ei. Jen\u2026 jen mi, pros\u00edm, odpus\u0165.“ \u017d\u00e1dal. Byl ochotn\u00fd zpov\u00eddat se z \u010dehokoli. Ten \u010das, kdy ho Tom odm\u00edtal, ty opovr\u017eliv\u00e9 pohledy, znechucen\u00ed, jak\u00e9 u n\u011bj pozoroval p\u0159edev\u0161\u00edm v\u010dera. Tolik si p\u0159\u00e1l, aby to mohl zm\u00edrnit, i kdyby to znamenalo vypr\u00e1v\u011bt o v\u011bcech, kter\u00e9 nikdy d\u0159\u00edv nevyslovil nahlas. Neum\u011bl o tom mluvit, proto\u017ee se za to tak moc styd\u011bl. Jeho stud ale u\u017e nebyl d\u016fle\u017eit\u00fd. Pokud pom\u016f\u017ee v p\u0159ibl\u00ed\u017een\u00ed se Tomovi, kdy\u017e bude vzpom\u00ednat na ty hnusn\u00e9 chv\u00edle ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b, tak to ud\u011bl\u00e1. Bude se p\u0159ed n\u00edm t\u0159eba plazit po kolenou, kdy\u017e d\u00edky tomu vymiz\u00ed chlad z Tomov\u00fdch o\u010d\u00ed a p\u0159estane b\u00fdt jen jeho automatickou pe\u010dovatelkou a bude zase t\u00edm star\u00fdm miluj\u00edc\u00edm Tomem.<\/p>\n<\/div>\n
Mlad\u00fd mu\u017e zvr\u00e1til hlavu do op\u011brky a obo\u010d\u00ed se mu zk\u0159ivilo v zamra\u010denosti.<\/div>\n
„Nev\u00edm\u2026“ Mumlal. „Pro\u010d jsi mi to, ksakru, ne\u0159ekl?!“ Vyp\u00e1lil prvn\u00ed ot\u00e1zku, kter\u00e1 mu p\u0159i\u0161la na jazyk. Bill se zarazil. Na tohle neum\u011bl odpov\u011bd\u011bt. Co Tom o\u010dek\u00e1val, \u017ee by mu m\u011bl \u0159\u00edct?<\/div>\n
„Ne\u0161lo to.“ Zadrmolil. „Asi\u2026 asi jsem se b\u00e1l. Jeho\u2026 tebe.“<\/div>\n
„M\u011b?“ Vykulil na n\u011bj Tom o\u010di v \u00fadivu.<\/div>\n
„Ne, ne p\u0159\u00edmo tebe.“ Napravoval Bill tu svou \u0161patn\u011b vyzn\u011bnou my\u0161lenku. „Sp\u00ed\u0161\u2026 tvoj\u00ed reakce. \u017de to nepochop\u00ed\u0161. Od-soud\u00ed\u0161 m\u011b a u\u017e m\u011b nebu-de\u0161 cht\u00edt.“ Bill ta slova t\u00e9m\u011b\u0159 \u0161eptal. Za\u010d\u00ednal litovat, \u017ee s t\u00edm za\u010d\u00ednal, proto\u017ee to nejsp\u00ed\u0161 nezvl\u00e1dne. Nedok\u00e1\u017ee b\u00fdt v klidu a rozumn\u011b v\u0161echno probrat. Cel\u00e1 ta situace v n\u011bm vyvol\u00e1vala pot\u0159ebu rozbre\u010det se, a jak se ji urputn\u011b sna\u017eil v sob\u011b zadr\u017eet, komplikovalo mu to mluven\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„To je nesmysl.“ Kroutil Tom zam\u00edtav\u011b hlavou.<\/div>\n
„A co je tedy to-hle, co\u2026 co se te\u010f mezi n\u00e1mi d\u011bje?“ Stekla mu po tv\u00e1\u0159i prvn\u00ed slza a vpila se do koutku \u00fast. „Nech\u00e1pe\u0161 to. Nechce\u0161 m\u011b.“ Skoro mu a\u017e vy\u010detl. Tak to toti\u017e vn\u00edmal.<\/div>\n
„To nen\u00ed pravda!“ Prudce se ohradil Tom a o dal\u0161\u00ed kus se k Billovi p\u0159isunul. Vzal jeho obli\u010dej do dlan\u00ed. „Sly\u0161\u00ed\u0161? Pod\u00edvej se na m\u011b.“ \u017d\u00e1dal Billa, kter\u00fd klopil sv\u00e9 uslzen\u00e9 duhovky n\u011bkam do polstrov\u00e1n\u00ed seda\u010dky. „Miluju t\u011b. Se\u0161 pro m\u011b moment\u00e1ln\u011b to nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed. J\u00e1 jen\u2026“ Do\u0161la mu slova. Najednou nev\u011bd\u011bl, jak d\u00e1l pokra\u010dovat. Te\u010f to byl on, kdo utekl pohledem a o\u010di se mu zaleskly.<\/p>\n<\/div>\n
„\u0158ekni, Tome. Choval by ses takhle, kdyby m\u011b jenom ml\u00e1til a nic v\u00edc?“ Tom nasucho polknul. Tohle byla trefa do \u010dern\u00e9ho. Na p\u00e1r chvil schoval obli\u010dej do dlan\u00ed. Bill u\u017e tu nebyl jedin\u00fd, o koho se pokou\u0161ely vzlyky. Ale tohle chov\u00e1n\u00ed mu snad nemohl nikdo zazl\u00edvat. Bill byl jeho p\u0159\u00edtel. To jen jemu m\u011bla pat\u0159it v\u00fdsada intimn\u011b se ho dot\u00fdkat, a m\u00edsto toho jeho milovan\u00e9ho k\u0159ehk\u00e9ho chlape\u010dka dlouh\u00e9 roky n\u011bkdo prznil. Jednodu\u0161e se p\u0159esto nedok\u00e1zal tak snadno p\u0159en\u00e9st. Billa od sebe ale necht\u011bl odh\u00e1n\u011bt. Jen pot\u0159eboval trochu \u010dasu, aby se s t\u00edm vyrovnal.<\/p>\n<\/div>\n
Neodpov\u011bd\u011bl na Billovu ot\u00e1zku. Jeho reakce byla tou odpov\u011bd\u00ed.<\/div>\n
„Zn\u00e1silnil t\u011b n\u011bkdy?“ M\u00edsto toho cht\u011bl v\u011bd\u011bt. Pot\u0159eboval to v\u011bd\u011bt. U\u017e\u00edralo ho to snad od chv\u00edle, kdy mu byla naserv\u00edrov\u00e1na pravda. M\u011bl k sob\u011b pevn\u011b semknut\u00e1 v\u00ed\u010dka, kdy\u017e vy\u010dk\u00e1val, co na to Bill pov\u00ed a opravdov\u011b se b\u00e1l toho, co usly\u0161\u00ed.<\/div>\n
„Ne.“ Dolehlo k jeho u\u0161\u00edm. \u00dalevou vydechl a rozlepil o\u010di. Cht\u011bl Billovi v\u011bnovat pot\u011b\u0161en\u00fd \u00fasm\u011bv, ten ale pokra\u010doval. Bylo to, jako by mu to, jak Tom reagoval, vlilo do \u017eil a\u017e besti\u00e1ln\u011b krutou bojovnost. On z n\u011bj toti\u017e c\u00edtil, \u017ee to vn\u00edm\u00e1 tak, jako by ho snad Bill podv\u00e1d\u011bl, zrazoval, a to mu moc ubli\u017eovalo. Musel mu uk\u00e1zat, jak\u00e9 to skute\u010dn\u011b bylo, aby kone\u010dn\u011b pochopil. Znal podrobnosti a otev\u0159el o\u010di naplno.<\/p>\n<\/div>\n
„M\u011bl jenom r\u00e1d m\u00fdho pt\u00e1ka ve sv\u00fd puse. Pro sebe mu sta\u010dila jenom jeho prava\u010dka. A jestli by dal\u0161\u00ed ot\u00e1zkou m\u011blo b\u00fdt, jestli jsem si to u\u017e\u00edval, tak ti odpov\u00edm rovnou. Nen\u00e1vid\u011bl jsem to! Ale zvyknul jsem si, bylo to toti\u017e p\u0159ijateln\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e kopance do b\u0159icha a \u017eeber, a nebo dlouh\u00fd noci, kdy m\u011b sv\u00e1zan\u00e9ho zav\u00edral do sklepa, aby ze m\u011b vyhnal vzdorovitost. J\u00e1 se toti\u017e br\u00e1nil – jako kluk-, ale ono m\u011b to brzo p\u0159e\u0161lo, kdy\u017e jsem se dlouh\u00e9 hodiny klepal zimou a do cel\u00e9ho t\u011bla se mi d\u00e1valy k\u0159e\u010de, proto\u017ee jsem se nemohl pohnout. Kdy\u017e jsem pak zjistil, \u017ee p\u0159ed n\u00edm stejn\u011b nen\u00ed \u00faniku, nen\u00ed na v\u00fdb\u011br, nau\u010dilo m\u011b to vym\u011bnit velk\u00fd zlo za mal\u00fd.“ Vychrlil na n\u011bj snad na jedin\u00fd n\u00e1dech, a pak propukl v zoufal\u00fd pl\u00e1\u010d. Po tomhle na n\u011bj toti\u017e v\u0161echny vzpom\u00ednky za\u00fato\u010dily v pln\u00e9 s\u00edle a jemu se vybavovaly v\u011bci, kter\u00e9 u\u017e d\u00e1vno jeho podv\u011bdom\u00ed potla\u010dilo. Ty ot\u0159esn\u00e9 za\u010d\u00e1tky, kdy se po m\u00e1min\u011b smrti s p\u00e1r v\u011bcmi p\u0159est\u011bhoval k n\u011bmu. Prvn\u00edch p\u00e1r dn\u00ed, kdy byl jako m\u00edlius, a pak to v\u0161echno za\u010dalo, v\u0161echny ty hr\u016fzy, jeho snaha nepodvolit se a tot\u00e1ln\u00ed beznad\u011bj, kdy\u017e zjistil, \u017ee neexistuje cesta, jak z toho ven. Tedy pro n\u011bj neexistovala. On ji nikdy nespat\u0159il, proto\u017ee Brenig mu dokonale zakryl v\u00fdhled t\u011bmi sv\u00fdmi \u0159e\u010dmi o respektov\u00e1n\u00ed posledn\u00edho p\u0159\u00e1n\u00ed m\u00e1my, poukazoval na to, jak nesamostatn\u00fd v\u017edy byl a jako\u017eto tup\u00fd a pod\u0159\u00edzen\u00fd jedinec mus\u00ed p\u0159ijmout veden\u00ed p\u00e1na.<\/p>\n<\/div>\n
Tom z\u016fstal na p\u00e1r vte\u0159in jako opa\u0159en\u00fd. Tolik informac\u00ed tedy doopravdy ne\u010dekal. Kdy\u017e  ale p\u0159ed sebou vid\u011bl pla\u010d\u00edc\u00edho Billa, jak zoufale mezi hlasit\u00fdmi vzlyky lap\u00e1 po dechu, za\u010d\u00ednalo mu doch\u00e1zet, jak p\u0159ez\u00edrav\u011b, bez \u0161petky empatie, se celou tu dobu choval. Ano, ur\u010dit\u011b m\u011bl pr\u00e1vo na men\u0161\u00ed \u010d\u00e1st ze sv\u00fdch dosavadn\u00edch reakc\u00ed, ale rozhodn\u011b ne na to, aby Billa tak okat\u011b p\u0159ehl\u00ed\u017eel a c\u00edtil se ura\u017een\u00fd t\u00edm, co vid\u011bl, a \u017ee mu to ne\u0159ekl d\u0159\u00edv.<\/p>\n<\/div>\n
„Bill\u00ed, p\u0161\u0161\u0161t.“ Promluvil k n\u011bmu konej\u0161iv\u011b a schoval ho ve sv\u00e9m objet\u00ed. Bill k\u0159e\u010dovit\u011b mezi prsty sev\u0159el Tomovo triko a t\u00e1hnul ho za n\u011bj sm\u011brem k sob\u011b. Neuv\u011bdomoval si ani, \u017ee to d\u011bl\u00e1. Jen necht\u011bl, aby se Tom ztratil. Hlavu m\u011bl polo\u017eenou na jeho rameni a nep\u0159est\u00e1val \u0161tk\u00e1t. „No tak. U\u017e bude dob\u0159e. Neplakej, l\u00e1sko.“ \u0160evelil a v dlouh\u00fdch taz\u00edch ho hladil po z\u00e1dech. Trvalo je\u0161t\u011b notnou chv\u00edli, ne\u017e byl chlapec schopn\u00fd se uklidnit, alespo\u0148 do t\u00e9 m\u00edry, aby nena\u0159\u00edkal nahlas.  <\/div>\n
U\u017e si jen ti\u0161e pof\u0148uk\u00e1val a popotahoval nosem.<\/div>\n
„Bille, u\u017e ti nikdo nikdy neubl\u00ed\u017e\u00ed. O to se postar\u00e1m.“ Sliboval.<\/div>\n
„A ty?“ Zvedl Bill hlavu z jeho ramene a zad\u00edval se na n\u011bj sv\u00fdma uplakan\u00fdma smutn\u00fdma o\u010dima. „M\u016f\u017ee\u0161 m\u011b milovat jako d\u0159\u00edv?“ Tom si op\u0159el \u010delo o to Billovo, a pak ho pevn\u00fdm hlasem ujistil.<\/div>\n
„Miluju t\u011b mnohem v\u00edc ne\u017e d\u0159\u00edv.“ Chlapec se usm\u00e1l a v\u0161echny ty bolav\u00e9 pocity vyst\u0159\u00eddalo \u0161t\u011bst\u00ed a \u00faleva. Po tv\u00e1\u0159i mu skanula jedna posledn\u00ed slza. Slza radosti, a pak Toma prudce pol\u00edbil.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Ainikki<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/p>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Ainikki \u010cern\u00e9 prameny vlas\u016f, vykukuj\u00edc\u00ed zpod pe\u0159iny, se pohnuly, a vz\u00e1p\u011bt\u00ed se krom\u011b nich objevila i Billova hlava. Z\u00edvnul si a je\u0161t\u011b poslepu za\u0161m\u00e1tral vedle sebe. Svra\u0161til obo\u010d\u00ed a tlumen\u011b zak\u0148oural, kdy\u017e zjistil, \u017ee je tam pr\u00e1zdno. Nejsp\u00ed\u0161 bylo bl\u00e1hov\u00e9 myslet<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[309],"tags":[],"class_list":["post-11898","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-se-mnou-se-bat-nemusis"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11898","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=11898"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11898\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=11898"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=11898"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=11898"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}