{"id":11949,"date":"2010-04-06T18:30:00","date_gmt":"2010-04-06T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=11920"},"modified":"2010-04-06T18:30:00","modified_gmt":"2010-04-06T17:30:00","slug":"nightmare-14","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/04\/06\/nightmare-14\/","title":{"rendered":"Nightmare 14."},"content":{"rendered":"
autor: Lea<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
\"380\"<\/div>\n
Bill se zad\u00edval na Toma, kter\u00fd m\u011bl ve tv\u00e1\u0159i vepsan\u00fd bolestiv\u00fd, a z\u00e1rove\u0148 zklaman\u00fd v\u00fdraz. O\u010dek\u00e1val, \u017ee bude m\u00edt sp\u00ed\u0161e v obli\u010deji zlost, vztek, z\u00e1\u0161\u0165\u2026 snad i strach. P\u0159\u00e1l si, aby se b\u00e1l. Aby se b\u00e1l toho, co ho \u010dek\u00e1. 7 let v base\u2026 to nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e1 poh\u00e1dka.<\/div>\n
Hn\u011bd\u00e9 o\u010di se st\u0159etly s dal\u0161\u00edma hn\u011bd\u00fdma o\u010dima. Ty Tomovy o\u010di\u2026 tak zklaman\u00e9… a tak smutn\u00e9. Ale pro\u010d? Snad po tom v\u0161em ne\u010dekal, \u017ee bude jeho vinnu pop\u00edrat? To zrovna, aby se vr\u00e1til a t\u00fdral ho znovu. Ne, u\u017e nikdy si nenech\u00e1 takhle ubli\u017eovat, od nikoho!<\/div>\n
„Tak, Bille, m\u00e1\u0161 to za sebou, m\u016f\u017ee\u0161 j\u00edt slavit,“ zazub\u00ed se na n\u011bho pr\u00e1vni\u010dka.<\/div>\n
„To je skv\u011bl\u00fd n\u00e1pad! A co kdybyste \u0161la s n\u00e1ma? Tolik v\u00e1m toho dlu\u017e\u00edme… zajdem hned vedle do restaurace, na skleni\u010dku, po\u0159\u00e1dn\u011b to oslav\u00edme…“ za\u010dal pl\u00e1novat Andy ale Bill ho zarazil s \u0161okem ve tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Ne, Andy… ty si mysl\u00ed\u0161, \u017ee je to tak jednoduch\u00e9? Ne, to teda nen\u00ed. Ano, zav\u0159eli \u010dlov\u011bka, kter\u00fd mi ubli\u017eoval, a t\u00edm m\u011b vlastn\u011b zachr\u00e1nili, ale taky zav\u0159eli m\u00e9 dvoj\u010de a j\u00e1 nedok\u00e1\u017eu sed\u011bt a tv\u00e1\u0159it se vesele, kdy\u017e v\u00edm, \u017ee ho vedou do v\u011bzen\u00ed,“ prsknul Andreasovi do obli\u010deje, a ten se na n\u011bho nech\u00e1pav\u011b d\u00edval. Pr\u00e1vni\u010dka jen m\u00edrn\u011b znechucen\u011b povytahovala sv\u00e9 pe\u010dliv\u011b vytrhan\u00e9 obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Bille, nebl\u00e1zni… v\u017edy\u0165 je to zr\u016fda, ne tv\u016fj bratr… „<\/div>\n
„Tak\u017ee vy dva jste spolu opravdu n\u011bco m\u011bli?“ zeptala se \u017eena a tv\u00e1\u0159ila se jako by spolkla citron. Bill po n\u00ed jen \u0161lehnul na\u0161tvan\u00fdm pohledem, popadl kabelku a r\u00e1zn\u00fdm krokem zam\u00ed\u0159il ven ze soudn\u00ed s\u00edn\u011b, nevn\u00edmaj\u00edc Andreasovo vol\u00e1n\u00ed. Mo\u017en\u00e1, \u017ee to bylo sobeck\u00e9, ale u\u017e m\u011bl sv\u00e9ho blon\u010fat\u00e9ho kamar\u00e1da pln\u00e9 zuby… nech\u00e1pal ho…<\/div>\n
Rozev\u0159el dve\u0159e a ocitl se na chodb\u011b. Usly\u0161el hlasy sv\u00fdch rodi\u010d\u016f a sev\u0159elo se mu srdce, kdy\u017e uvid\u011bl sc\u00e9nu, kter\u00e1 se mu naskytla.<\/p>\n<\/div>\n
\n
„Tati… tati… pros\u00edm,“ prosil Tom zoufale, o\u010di up\u0159en\u00e9 na sv\u00e9ho otce, kter\u00fd na n\u011bho hled\u011bl p\u011bkn\u011b spatra. Toma dr\u017eeli dva policist\u00e9 a na rukou m\u011bl nasazen\u00e1 pouta. Nejsp\u00ed\u0161 mu dali p\u00e1r minut, aby mohl n\u011bco \u0159\u00edct rodi\u010d\u016fm.<\/div>\n
„Tati, v\u00edm, \u017ee jsem to nem\u011bl d\u011blat, ale neopou\u0161t\u011bjte m\u011b,“ prvn\u00ed slzy st\u00e9kaly po Tomov\u011b tv\u00e1\u0159i. Jen\u017ee Jorgen se na n\u011bho znechucen\u011b pod\u00edval.<\/div>\n
„Ty nejsi m\u016fj syn,“ zavr\u010del a obr\u00e1til se k odchodu. Simone st\u00e1la se sklopenou hlavou a skous\u00e1vala si ret, p\u0159esn\u011b, jako to d\u011bl\u00e1val Bill.<\/div>\n
„Mami… maminko,“ te\u010f u\u017e Tom nepokryt\u011b bre\u010del. Po dlouh\u00e9 dob\u011b d\u00e1val sv\u00e9 city opravdu najevo.<\/div>\n
„N-Nech… nech m\u011b to vst\u0159ebat… je\u0161t\u011b je brzo,“ za\u0161ept\u00e1 Simon a zvedne k synovi o\u010di. „P\u0159ijdu za tebou. Tohle ti nikdy nebudu moci \u00fapln\u011b odpustit, ale… po\u0159\u00e1d jsi to ty, m\u016fj syn, Tome,“ pok\u00fdv\u00e1 hlavou. Zvedne ruku, jako by u\u017e u\u017e cht\u011bla Tomovi set\u0159\u00edt slzy, ale nakonec ji jen spustila pod\u00e9l t\u011bla a rychle se vydala za sv\u00fdm man\u017eelem.<\/div>\n
„Mami!“ vyk\u0159ikne bezmocn\u011b Tom a \u0161kubne sebou. Policist\u00e9 ho chytnou je\u0161t\u011b pevn\u011bji.<\/div>\n
A Bill c\u00edtil dost velk\u00e9  zadostiu\u010din\u011bn\u00ed. Takovou bezmoc c\u00edtil on, kdy\u017e ho Tom zn\u00e1sil\u0148oval, a v\u00fdhru\u017ekami nutil ml\u010det.<\/div>\n
„Tak jdeme, Tome,“ ozval se mlad\u00fd policista a popostr\u010dil chlapce k v\u00fdchodu.<\/div>\n
„Jo, tohle byla jen na\u0161e dobr\u00e1 v\u016fle,“ zavr\u010del druh\u00fd nep\u0159\u00edjemn\u011b. „Mus\u00edme si posp\u00ed\u0161it, Kaulitzi… tv\u016fj nov\u00fd domov \u010dek\u00e1.“<\/div>\n
Tomem projel z\u00e1chv\u011bv strachu, ale nedalo se nic d\u011blat. Proto ani neprotestoval, kdy\u017e ho policist\u00e9 odv\u00e1d\u011bli do auta, kter\u00e9 ho m\u011blo odv\u00e9st do Berl\u00ednsk\u00e9 v\u011bznice.<\/div>\n
Ani si p\u0159itom nev\u0161iml sv\u00e9ho bratra, kter\u00fd je zpovzd\u00e1l\u00ed up\u0159en\u011b sledoval…  <\/p>\n

<\/div>\n

„No kone\u010dn\u011b, tady jsi,“ vydechl \u00falevou Andreas a vrhnul se k \u010dernovl\u00e1skovi, kter\u00fd ve\u0161el do bytu. „Ani nev\u00ed\u0161, jak\u00fd jsem m\u011bl o tebe strach.“<\/div>\n
„Pot\u0159eboval jsem si pro\u010distit hlavu,“ odv\u011btil ti\u0161e Bill. Jeho ruce si nerv\u00f3zn\u011b pohr\u00e1valy s lemem tri\u010dka.<\/div>\n
„Ach… no jo. M\u011blo m\u011b to napadnout,“ usm\u00e1l se Andreas a chytnul Billa za loket. Odvedl ho do kuchyn\u011b, kde ho usadil na \u017eidli. „Ud\u011blal jsem pizzu, tak\u017ee douf\u00e1m, \u017ee m\u00e1\u0161 hlad,“ zazubil se na chlapce a sehnul se k troub\u011b.<\/div>\n
Bill se na opl\u00e1tku taky usm\u00e1l. Jedna z Andyho velk\u00fdch p\u0159ednost\u00ed byla, \u017ee um\u011bl va\u0159it jako m\u00e1lokter\u00fd kluk. Dokonce va\u0159il l\u00edp ne\u017e Billova mamka.<\/div>\n
„Ud\u011blal, nebo kupoval?“ u\u0161kl\u00edbl se na kamar\u00e1da a ten p\u0159evr\u00e1til o\u010di v sloup.<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee d\u011blal, v\u00ed\u0161 moc dob\u0159e, \u017ee ty mra\u017een\u00fd blivajzy nesn\u00e1\u0161\u00edm, tak neprovokuj,“ zahrozil mu prstem a vyt\u00e1hl dozlatova upe\u010denou pizzu.<\/div>\n
Bill pot\u011b\u0161en\u011b zamru\u010del a jeho \u017ealudek mu ihned odpov\u011bd\u011bl. Andreas se zasm\u00e1l a za\u010dal pizzu kr\u00e1jet. A Bill si najednou uv\u011bdomil, jak moc sobeck\u00fd k Andreasovi byl. Nikdy se mu nesna\u017eil ubl\u00ed\u017eit. Sna\u017eil se ho jen pochopit a pomoct mu. Sice ho v n\u011bkter\u00fdch v\u011bcech nedok\u00e1zal pochopit, ale pomohl mu, a to v\u017edycky.<\/div>\n
Byl mu toho opravdu hodn\u011b  dlu\u017en\u00fd.<\/div>\n
„Andy?“ p\u00edpnul. Blon\u010f\u00e1k se na n\u011bho oto\u010dil.<\/div>\n
„Copak?“<\/div>\n
„J\u00e1 jen… d\u011bkuju ti. Za v\u0161echno,“ pod\u011bkoval up\u0159\u00edmn\u011b Bill.<\/div>\n
Andreasovy zelen\u00e9 o\u010di se rozz\u00e1\u0159ily \u0161t\u011bst\u00edm.<\/div>\n
„To nic nen\u00ed, Bille… a te\u010f p\u016fjdem na tu pizzu,“ dodal vesele a za\u010dal prost\u00edrat.<\/div>\n
Cel\u00fdm bytem byla zn\u00e1t pohoda a m\u00edr.<\/p>\n<\/div>\n
Tom sed\u011bl ti\u0161e v dod\u00e1vce, kter\u00e1 ho vezla o berl\u00ednsk\u00e9 v\u011bznice. Sna\u017eil se nevn\u00edmat kluka, kter\u00e9ho vezli s n\u00edm. C\u00edtil na sob\u011b jeho pohledy, a to se mu v\u016fbec nel\u00edbilo.<\/div>\n
„Hele, \u0161t\u011bn\u011b, nejse\u0161 na lap\u00e1k n\u011bjakej mladej?“ ozval se jeho spolujezdec po chv\u00edli. Tom neur\u010dit\u011b pokr\u010dil rameny.<\/div>\n
„No, jazyk snad m\u00e1\u0161, tak mluv, ne?“ u\u0161kl\u00edbnul se kluk. Tom se na n\u011bho pod\u00edval.<\/div>\n
„Je mi dvacet,“ odv\u011btil prost\u011b.<\/div>\n
„No v\u017edy\u0165 \u0159\u00edk\u00e1m, je\u0161t\u011b \u0161t\u011bn\u011b. Tebe ne\u010dek\u00e1 lehkej \u017eivot,“ pok\u00fdval chlapec hlavou.<\/div>\n
„A tob\u011b je kolik?“ osm\u011blil se Tom.<\/div>\n
„25. P\u011bknej v\u011bk, co? Ale odsed\u00edm si podstatn\u011b m\u00ed\u0148,“ zasm\u00e1l se.<\/div>\n
„Kolik?“<\/div>\n
„T\u0159i roky. Za drogy. Ti hajzlov\u00e9 f\u00edzl\u00e1ck\u00fd po m\u011b cht\u011bli, abych jim napr\u00e1skal zbytek party, ale j\u00e1 nejsem \u017e\u00e1dn\u00e1 krysa, rozum\u00ed\u0161. A nav\u00edc netou\u017e\u00edm, aby si m\u011b n\u011bkdo v lochu podal a natrhl mi prdel,“ rozpov\u00eddal se kluk. „Mimochodem, jsem Will.“<\/div>\n
„J\u00e1 jsem Tom.“ Will k\u00fdvl na souhlas. „Ty jede\u0161… do v\u011bzen\u00ed poprv\u00e9?“<\/div>\n
„Ale kdepak. U\u017e pot\u0159et\u00ed. Ale je to tam docela fajn, zvykne\u0161 si,“ usm\u00e1l se chlapec.<\/div>\n
„Opravdu?“ podivil se Tom.“<\/div>\n
„No jasn\u011b. Je to super, kdy\u017e na tebe po pr\u00e1ci \u010dek\u00e1 tvoje milovan\u00e1 prdelka, s kterou si to m\u016f\u017ee\u0161 rozdat,“ za\u0161kleb\u00ed se pobaven\u011b Tomovu \u0161okovan\u00e9mu v\u00fdrazu.<\/p>\n<\/div>\n
Tomovi se zhoupl \u017ealudek. O tomhle sly\u0161el. O v\u011bznic\u00edch, kde bylo sou\u010d\u00e1st\u00ed pobytu opakovan\u00e9 zn\u00e1sil\u0148ov\u00e1n\u00ed od sv\u00fdch spoluv\u011bz\u0148\u016f. Proboha…<\/div>\n
„Hele, rad\u00edm ti dob\u0159e. Ty jse\u0161 opravdu takov\u00fd \u0161t\u011b\u0148\u00e1tko, mal\u00fd, docela nezku\u0161en\u00fd, co se tohohle t\u00fd\u010de. Dr\u017e se v pozad\u00ed a nikoho neprovokuj, jinak si n\u011bkolik t\u00fddn\u016f nesedne\u0161,“ radil mu Will a Tom se zmohl jen na bezmocn\u00e9 p\u0159ik\u00fdvnut\u00ed. Jen z t\u00e9 p\u0159edstavy, se mu zvedal \u017ealudek. Fuj.<\/div>\n
Auto se zat\u0159\u00e1slo a bylo poznat, \u017ee odbo\u010dili z asfaltky. Oba kluci ml\u010deli, pono\u0159eni do sv\u00fdch vlastn\u00edch my\u0161lenek. A po chv\u00edli c\u00edtili, \u017ee auto zastavuje.<\/div>\n
„V\u00edtejte doma,“ ozval se mu\u017esk\u00fd hlas a dve\u0159e dod\u00e1vky se otev\u0159ely. Tom zam\u017eoural do slune\u010dn\u00edho sv\u011btla, ale to u\u017e ho n\u011bkdo tahal ven z dod\u00e1vky tak hrub\u011b, \u017ee m\u00e1lem upadl.<\/div>\n
„Hni sebou,“ \u0161t\u011bkl nerudn\u011b policajt a vedl ho k rozlehl\u00e9 budov\u011b. Kolem bylo v\u0161echno ohrani\u010deno ostnat\u00fdmi dr\u00e1ty a vysok\u00fdmi ploty. Jeho nov\u00fd domov.<\/div>\n
Uvnit\u0159 to nep\u0159\u00edjemn\u011b  p\u00e1chlo a p\u016fsobilo st\u00edsn\u011bn\u011b. Zdi byly opr\u00fdskan\u00e9 a \u0161ed\u00e1  om\u00edtka se odlupovala. Strop byl rozpraskan\u00fd a podlaha d\u011brav\u00e1. No m\u00edste\u010dko k pohled\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
Kolem bylo spousta policist\u016f, kte\u0159\u00ed Toma a Willa sledovali ost\u0159\u00edm zrakem. V\u011bt\u0161ina z nich se na Toma d\u00edvala s neskr\u00fdvan\u00fdm z\u00e1jmem. P\u0159ece jen, Tom byl v obli\u010deji opravdu velice pohledn\u00fd.<\/div>\n
„Proboha, Stevensi, ty jsi tu znovu?“ prohodil jeden s \u00fa\u0161klebkem, kdy\u017e proch\u00e1zeli kolem nich.<\/div>\n
„Jasn\u011b, nem\u016f\u017eu tu nechat Erika dlouho bez dozoru,“ mrknul Will a Tom v obli\u010deji m\u00edrn\u011b zezelenal.<\/p>\n<\/div>\n
Po hodin\u011b ho kone\u010dn\u011b  pustili do jeho cely. Zd\u00e1lo se mu to jako \u00faleva. P\u0159edt\u00edm musel toti\u017e podstoupit vy\u0161et\u0159en\u00ed, pou\u010den\u00ed o \u0159\u00e1du v\u011bznice a tak d\u00e1le. Bylo to \u00fanavn\u00e9 a n\u011bkter\u00e9 v\u011bci i dost… poni\u017euj\u00edc\u00ed.<\/div>\n
Rozhl\u00e9dl se po cele. Jedna dvoupatrov\u00e1 postel, umyvadlo a stolek s \u017eidl\u00ed. Opravdu velk\u00fd  luxus. Tom se posadil na okraj postele. Bylo mu \u0161patn\u011b. Z tohohle m\u00edsta i ze sebe sam\u00e9ho.<\/div>\n
Najednou se dve\u0159e cely otev\u0159ely a dovnit\u0159 ve\u0161el kluk. Mohlo mu b\u00fdt kolem 25, jako Willovi. Zarazil se a chv\u00edli na Toma z\u00edral. Pak se pomalu u\u0161kl\u00edbl.<\/div>\n
„Ne\u010dekal jsem, \u017ee mi sem p\u0159id\u011bl\u00ed takovou kr\u00e1snou prdelku,“ poznamenal a policista, co st\u00e1l za n\u00edm, celu zamkl a ode\u0161el. Kluk a Tom osam\u011bli.<\/div>\n
„Nech si ty pozn\u00e1mky,“ ucedil Tom nabrou\u0161en\u011b.<\/div>\n
„Dej si pozor na jazyk,“ varoval ho blon\u010f\u00e1k. „Jinak bys o n\u011bho mohl p\u0159ij\u00edt… a to by byla velk\u00e1, velk\u00e1 \u0161koda,“ dodal.<\/div>\n
Tom se rozt\u0159\u00e1sl. Tohle ne\u010dekal. V\u011bd\u011bl, \u017ee tu bude asi plno gang\u016f, co si budou vyb\u00edrat mlad\u00e9 kluky, a prakticky si z nich ud\u011blaj\u00ed d\u011bvky, ale nenapadlo ho, \u017ee to bude hned prvn\u00ed kluk, kter\u00e9ho potk\u00e1.<\/div>\n
Vyjeknul, kdy\u017e na sob\u011b uc\u00edtil jeho ruce. Set\u0159\u00e1sl je ze sebe a vysko\u010dil na nohy. Kluk se na n\u011bho \u0161klebil.<\/div>\n
„To jsem si mohl myslet, \u017ee bude\u0161 takov\u00e1 net\u00fdkavka,“ zasm\u00e1l se a vzt\u00e1hl k n\u011bmu ruku. Tom hbit\u011b ucukl.<\/div>\n
„Dej ty pracky pry\u010d,“ zasy\u010del vztekle, ale on toho nenechal. Popadl Toma za tri\u010dko a nalisoval ho na ze\u010f, nevn\u00edmaj\u00edc jeho p\u0159idu\u0161en\u00fd v\u00fdk\u0159ik.<\/div>\n
„Rad\u011bji zav\u0159i hubu, nebo se ti n\u011bco stane,“ zavr\u010del mu do obli\u010deje a ochutnal jeho rty. Ani v nejmen\u0161\u00edm mu nevadilo, \u017ee Tom nespolupracuje. P\u0159idr\u017eel mu ruce, aby se tolik necukal a l\u00edbal ho… ne\u017e ho Tom v\u0161\u00ed silou kousl do jazyka.<\/div>\n
„Jau! Ty mal\u00e1 d\u011bvko!“ syknul rozzu\u0159en\u011b a chytnul ho za cop\u00e1nky. Pra\u0161til s n\u00edm o ze\u010f, a\u017e se chlapci objevily hv\u011bzdi\u010dky p\u0159ed o\u010dima. Pot\u00e9 ho shodil na kolena a rozepl si kalhoty.<\/div>\n
„Zkus ceknout, kousnout, nebo n\u011bco podobn\u00fdho a slibuju ti, \u017ee t\u011b zabiju,“ vyhro\u017eoval. Tom na n\u011bho z\u00edral s neskr\u00fdvan\u00fdm zd\u011b\u0161en\u00edm. Kde se to jen ocitl? Co te\u010f bude d\u011blat? Tohle p\u0159ece nejde…<\/div>\n
Ale kdy\u017e vid\u011bl, \u017ee to ten hajzl mysl\u00ed v\u00e1\u017en\u011b, uv\u011bdomil si jednu v\u011bc. C\u00edtil se stejn\u011b, jako p\u0159edt\u00edm Bill.<\/div>\n
Jen\u017ee tentokr\u00e1t tu nebyl \u017e\u00e1dn\u00fd Andy ani rodi\u010de, kte\u0159\u00ed na n\u011bho zpovzd\u00e1l\u00ed dohl\u00ed\u017eeli.<\/div>\n
Zbyl mu jen strach, \u00fazkost… a stesk.<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
autor: Lea<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Lea Bill se zad\u00edval na Toma, kter\u00fd m\u011bl ve tv\u00e1\u0159i vepsan\u00fd bolestiv\u00fd, a z\u00e1rove\u0148 zklaman\u00fd v\u00fdraz. O\u010dek\u00e1val, \u017ee bude m\u00edt sp\u00ed\u0161e v obli\u010deji zlost, vztek, z\u00e1\u0161\u0165\u2026 snad i strach. P\u0159\u00e1l si, aby se b\u00e1l. Aby se b\u00e1l toho, co ho \u010dek\u00e1.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[310],"tags":[],"class_list":["post-11949","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nightmare"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11949","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=11949"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11949\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=11949"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=11949"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=11949"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}