{"id":11954,"date":"2010-04-06T15:30:00","date_gmt":"2010-04-06T14:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=11925"},"modified":"2010-04-06T15:30:00","modified_gmt":"2010-04-06T14:30:00","slug":"tell-me-something-i-dont-know-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/04\/06\/tell-me-something-i-dont-know-2\/","title":{"rendered":"Tell me something I don\u0165 know! 2."},"content":{"rendered":"
autor: Bubby<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
R\u00e1no jsem se vzbudil t\u00e9m\u011b\u0159 a\u017e v poledne. Hned po probuzen\u00ed jsem c\u00edtil p\u0159\u00edjemn\u00fd pocit sebeuspokojen\u00ed ze v\u010derej\u0161\u00ed noci. Ty vzpom\u00ednky byly v\u00edc ne\u017e jen dokonal\u00e9. Poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e zav\u0159u o\u010di, budu to vid\u011bt znova a znova, a znova to budu cht\u00edt pro\u017e\u00edt. A znova s tou nejdokonalej\u0161\u00ed osobou na sv\u011bt\u011b.<\/div>\n
Vyhrabal jsem se z postele a na p\u00e1r minut jsem zapadnul do koupelny, abych se aspo\u0148 trochu zkulturnil. Na rozd\u00edl od Billa mi sta\u010dila rychl\u00e1 sprcha a vy\u010di\u0161t\u011bn\u00ed zub\u016f. M\u016fj, u\u017e takhle dokonal\u00fd, bratr byl schopen str\u00e1vit v koupeln\u011b hodiny l\u00ed\u010den\u00edm a \u010des\u00e1n\u00edm, aby vypadal je\u0161t\u011b l\u00edp, pokud to bylo v\u016fbec mo\u017en\u00e9. Takhle nemluv\u00edm proto, \u017ee m\u011b neuv\u011b\u0159iteln\u011b p\u0159itahuje, ale proto, \u017ee ho takhle vid\u00edm.<\/p>\n<\/div>\n
Obl\u00e9kl jsem se a vyrazil do kuchyn\u011b, kde byl i Bill. St\u00e1l op\u0159en\u00fd o linku, v ruce dr\u017eel hrnek kafe, zat\u00edmco nehty druh\u00e9 ruky obj\u00ed\u017ed\u011bl jeho okraj. Kdy\u017e jsem se objevil ve dve\u0159\u00edch, zvedl ke mn\u011b \u010dokol\u00e1dov\u00e9 o\u010di a na rtech vykouzlil sv\u016fdn\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„Dobr\u00e9 r\u00e1no, slun\u00ed\u010dko,“ oslovil m\u011b a naklonil hlavu m\u00edrn\u011b na stranu.<\/div>\n
P\u0159esn\u011b tenhle pohled jsem na n\u011bm zbo\u017e\u0148oval. V jeho o\u010d\u00edch se zra\u010dila up\u0159\u00edmn\u00e1 nevinnost mal\u00e9ho \u0161t\u011b\u0148\u00e1tka, sm\u00ed\u0161en\u00e1 s trochou drzosti a provokace, kter\u00e9 bylo t\u011b\u017ek\u00e9 odolat. Bez jak\u00e9hokoliv slova jsem do\u0161el k n\u011bmu tak bl\u00edzko, a\u017e se na\u0161e t\u011bla dot\u00fdkala. Ani\u017e bych spustil pohled z jeho obli\u010deje, sebral jsem mu z ruky hrne\u010dek s n\u00e1pojem a polo\u017eil ho na kuchy\u0148skou linku. Pak jsem prstama vklouzl do jeho vlas\u016f zapleten\u00fdch v dredy a prudce jsem si ho p\u0159it\u00e1hl k sob\u011b. Jakmile jsem mu mezi rty vklouzl jazykem, Bill rozt\u0159esen\u011b vydechl do m\u00fdch \u00fast. Jeho prsty se chopily lemu m\u00e9ho tri\u010dka a pevn\u011b ho stiskly. Jeho nehty mi zavadily o k\u016f\u017ei a u\u017e jen tenhle dotyk m\u011b dost\u00e1val do stavu, kdy jsem cht\u011bl m\u00edt Billa nah\u00e9ho tady a te\u010f, a dot\u00fdkat se jeho lan\u00edho t\u011bla.<\/div>\n
Bill, jako kdyby mi \u010detl my\u0161lenky, se jenom m\u00edrn\u011b pousm\u00e1l a odstr\u010dil m\u011b od sebe. Kdy\u017e m\u011bl ob\u011b ruce voln\u00e9, vzal si zp\u00e1tky hrne\u010dek. P\u0159itom m\u011b neust\u00e1le sledoval. Ka\u017ed\u00fd jeho pohyb m\u011b neuv\u011b\u0159iteln\u011b dr\u00e1\u017edil a to se pohyboval \u00fapln\u011b p\u0159irozen\u011b a norm\u00e1ln\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
\n
„Bille, ty m\u011b ni\u010d\u00ed\u0161,“ zak\u0148u\u010del jsem a ol\u00edzl si rty.<\/div>\n
Znovu se objevil ten perfektn\u00ed \u00fasm\u011bv a Billovy rty zopakovaly svou nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00ed fr\u00e1zi: „\u0158ekni mi n\u011bco, co nev\u00edm.“<\/div>\n
Vlastn\u011b m\u011bl pravdu. Od doby, co je mezi n\u00e1mi n\u011bco v\u00edc, ne\u017e jen bratrsk\u00e1 l\u00e1ska, o mn\u011b v\u00ed \u00fapln\u011b v\u0161echno, stejn\u011b tak jako j\u00e1 o n\u011bm. Dokonce i v posteli v\u00ed, kam s\u00e1hnout, aby mi to ud\u011blal co nejl\u00edp. N\u011bkdy ho za tyhle chv\u00edle nen\u00e1vid\u00edm v dobr\u00e9m slova smyslu.<\/div>\n
„D\u00e1\u0161 si kafe?“ zeptal se m\u011b najednou a oto\u010dil se ke sk\u0159\u00ed\u0148ce nad k\u00e1vovarem, aby z n\u00ed vyndal je\u0161t\u011b jeden hrnek. A kdy\u017e nat\u00e1hl ruku, m\u00edrn\u011b se mu vyhrnulo tri\u010dko a objevila se mal\u00e1 \u010d\u00e1st jeho hebou\u010dk\u00e9 k\u016f\u017ee. Okam\u017eit\u011b jsem na to zareagoval. Vr\u00e1til jsem se zp\u00e1tky do jeho bl\u00edzkosti a zezadu ho objal kolem bok\u016f. Palce jsem mu zah\u00e1kl za okraj jeho d\u017e\u00edn\u016f. Bill p\u0159itom m\u00e1lem upustil n\u00e1dob\u00ed, ale p\u0159itiskl se na m\u011b. Bylo to jako automatick\u00fd reflex.<\/div>\n
„Tome,“ vydechl moje jm\u00e9no a hlavu si op\u0159el o moje rameno, \u010d\u00edm\u017e ji m\u00edrn\u011b zaklonil a j\u00e1 z\u00edskal dokonal\u00fd p\u0159\u00edstup k jeho \u00fatl\u00e9mu krku. Nedal jsem se dvakr\u00e1t pob\u00edzet a jazykem jsem p\u0159ejel po jeho k\u016f\u017ei. Billovy prsty se p\u0159itom omotaly kolem m\u00e9ho z\u00e1p\u011bst\u00ed a stiskly. Je\u0161t\u011b n\u011bkolikr\u00e1t jsem ho pol\u00edbil na \u0161\u00edji, a pak jsem mu n\u011b\u017en\u011b skousl u\u0161n\u00ed lal\u016f\u010dek a za\u0161eptal jsem:<\/div>\n
„Jak je snadn\u00e9 m\u00edt t\u011b v hrsti.“ V\u0161iml jsem si, jak mu z m\u00fdch slov nasko\u010dila hus\u00ed k\u016f\u017ee, a pro sebe jsem se usm\u00e1l. Nechci se vytahovat, ale nad Billem budu m\u00edt v\u017edycky navrch. On mo\u017en\u00e1 v\u00ed, jak na m\u011b, ale j\u00e1 jsem v\u017edycky rychlej\u0161\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Zat\u00edmco m\u011b jednou rukou chytil za krkem a p\u0159itiskl tak mou tv\u00e1\u0159 zp\u00e1tky k jeho krku, druhou m\u011b po\u0159\u00e1d dr\u017eel za z\u00e1p\u011bst\u00ed a spole\u010dn\u011b jsme sklouzli pod jeho d\u017e\u00edny k jeho rozkroku. Bill znateln\u011b vzdychl, kdy\u017e jsem p\u0159es jeho slabiny p\u0159ejel b\u0159\u00ed\u0161ky prst\u016f.<\/div>\n
„Tady by n\u011bkdo pot\u0159eboval pomoct s n\u00e1valem touhy, co mysl\u00ed\u0161?“ za\u0161eptal jsem mu do ucha a on se ot\u0159\u00e1sl pod silou m\u00e9ho hlasu.<\/div>\n
„Pros\u00edm,“ za\u0161eptal mi v odpov\u011b\u010f a to pro m\u011b byl jasn\u00fd sign\u00e1l.<\/div>\n
Povolil jsem sponu jeho p\u00e1sku spolu s knofl\u00edkem a zipem, a dostal se tak pohodln\u011bji a\u017e pod jeho boxerky. P\u0159i sebemen\u0161\u00edm dotyku Bill slastn\u011b st\u00e9nal. Bylo v\u00edc ne\u017e jasn\u00e9, \u017ee po r\u00e1nu pot\u0159ebuje uspokojen\u00ed jako s\u016fl. A j\u00e1 jsem byl v\u00edc ne\u017e ochotn\u00fd mu s t\u00edm pomoci.<\/div>\n
\u010c\u00edm rychlej\u0161\u00ed bylo ka\u017ed\u00e9 tempo moj\u00ed ruky, t\u00edm hlasit\u011bj\u0161\u00ed bylo Billovo vzdych\u00e1n\u00ed. Kdy\u017e u\u017e mi zat\u00ednal nehty do k\u016f\u017ee, skoro k\u0148u\u010del slast\u00ed. Ot\u00edral se o m\u011b sv\u00fdmi drobn\u00fdmi liniemi a j\u00e1 zasyp\u00e1val mot\u00fdl\u00edmi polibky jeho krk. Najednou jsem c\u00edtil, jak se Bill prudce prohnul v z\u00e1dech, hlasit\u011b vydechl a jeho nehty jsem c\u00edtil pod k\u016f\u017e\u00ed. Moje dla\u0148 v \u00fatrob\u00e1ch jeho boxerek znateln\u011b zvlhla. Pomalu jsem dla\u0148 vyt\u00e1hl zpod jeho kalhot a s \u00fasm\u011bvem jsem si ol\u00edzl dva prsty. <\/p>\n

<\/div>\n

Bill se ke mn\u011b oto\u010dil \u010delem a jeho rty se vpily do m\u00fdch, stejn\u011b jako se propletly na\u0161e jazyky. Jeho piercing m\u011b dr\u00e1\u017edil, a\u017e jsem m\u011bl sto chut\u00ed povalit bratra na st\u016fl, servat z n\u011bj oble\u010den\u00ed a vz\u00edt si ho okam\u017eit\u011b. Ale Bill, jako kdyby mohl sly\u0161et to, co si mysl\u00edm, m\u011b s letm\u00fdm \u00fasm\u011bvem odstr\u010dil na d\u00e9lku jeho huben\u00e9 pa\u017ee. A\u017e skoro ubl\u00ed\u017een\u011b jsem se na n\u011bj pod\u00edval, zat\u00edmco on si ol\u00edzl rty a zakroutil hlavou.<\/div>\n
„Nemysl\u00ed\u0161 si snad, \u017ee se tak lehce vzd\u00e1m. Mus\u00edm p\u0159ece dokon\u010dit to, co jsem za\u010dal.“ Nat\u00e1hl jsem ruku, popadnul ho za lem d\u017e\u00edn\u016f a p\u0159it\u00e1hl si ho k sob\u011b. A v tu samou chv\u00edli se ozval zvonek u dve\u0159\u00ed. Roztou\u017een\u011b jsem se pod\u00edval Billovi do \u010dokol\u00e1dov\u00fdch o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Tomu \u0159\u00edk\u00e1m b\u00fdt ve \u0161patnou chv\u00edli na \u0161patn\u00e9m m\u00edst\u011b, co?“ podotkl a odstr\u010dil m\u011b. „Nezkou\u0161ej na m\u011b ty ps\u00ed o\u010di a b\u011b\u017e rad\u0161i otev\u0159\u00edt,“ vykopal m\u011b slu\u0161n\u011b ze svoj\u00ed bl\u00edzkosti.<\/div>\n
N\u011b\u017en\u011b jsem ho \u0161t\u00edpnul do tv\u00e1\u0159e. „Neboj se, ve\u010der na tebe dojde.“<\/div>\n
Bill se zasm\u00e1l, ale to jsem u\u017e j\u00e1 kr\u00e1\u010del ke dve\u0159\u00edm a sna\u017eil jsem se udr\u017eet klidn\u00fd v\u00fdraz. Nerad bych, aby na m\u011b bylo zn\u00e1t, \u017ee jsem pr\u00e1v\u011b d\u011blal n\u011bco, co je za denn\u00edho sv\u011btla neslu\u0161n\u00e9. P\u0159ede dve\u0159mi jsem naposledy zkontroloval sv\u016fj rozkrok, aby m\u011b neprozradil, a vzal jsem za kliku. <\/p>\n

<\/div>\n

Venku post\u00e1vala Katja s Mathiasem. Dva lidi, se kter\u00fdmi jsem prakticky vyr\u016fstal. Katja byla snad ta nejdrzej\u0161\u00ed bruneta pod sluncem, zat\u00edmco Mathias byl parchant na jedni\u010dku. \u0160pi\u010dka v oboru d\u011bl\u00e1n\u00ed hajzla na zavol\u00e1n\u00ed. Dokonce i svoje rodi\u010de by podrazil pro p\u00e1r drobnejch. Za tuhle jeho drobnou vadi\u010dku ho Katja nesn\u00e1\u0161ela. Jako jeho star\u0161\u00ed sestra ho m\u011bla vychovat l\u00edp, ale Mathias m\u011bl prost\u011b v\u017edycky svoji hlavu. Ov\u0161em, Katja byla jedin\u00e1, komu si nedovolil odporovat.<\/div>\n
„Zdrav\u00edm hopersk\u00fdho boha!“ uklonil se mi Mathias s p\u0159iblbl\u00fdm \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
„No nazdar,“ zasm\u00e1l jsem se. Katja mi jenom k\u00fdvla na pozdrav a Mathiasovi ubalila lep\u00e1ka p\u0159es temeno hlavy.<\/div>\n
„Chov\u00e1\u0161 se, jako kdybys ho miloval,“ podotkla.<\/div>\n
Mathias, zat\u00edmco se kvart\u00fdroval dovnit\u0159 do bytu, se jenom sm\u00e1l jako m\u011bs\u00ed\u010dek na hnoji. „Co ty v\u00ed\u0161, po \u010dem tou\u017e\u00ed m\u00e9 srdce.“<\/div>\n
Po\u010dkal jsem, a\u017e vejdou oba, a zabouchnul jsem za nima dve\u0159e. Potom jsem se oto\u010dil na Katju a zeptal se: „Hele, on v n\u011b\u010dem jede?“<\/div>\n
Katja m\u00e1vla rukou a ve\u0161la do ob\u00fdv\u00e1ku. „R\u00e1no si zase dal d\u011btsk\u00fd kakao. A v\u00ed\u0161, co s n\u00edm d\u011bl\u00e1 kilo cukru v krvi.“<\/div>\n
„Jasn\u011b,“ p\u0159itakal jsem. <\/p>\n

<\/div>\n

Oba dva se usadili na gau\u010di, zat\u00edmco j\u00e1 jsem se uvelebil v k\u0159esle, kter\u00e9 bylo nato\u010den\u00e9 sm\u011brem do kuchyn\u011b, tak\u017ee jsem m\u011bl dokonal\u00fd v\u00fdhled na Billa, kter\u00fd tam jenom tak st\u00e1l a koukal z okna, v ruce po\u0159\u00e1d hrnek s kafem. Kdy\u017e post\u0159ehl m\u016fj pohled, usm\u00e1l se a jeho prav\u00e9 obo\u010d\u00ed m\u00edrn\u011b vyl\u00e9tlo vzh\u016fru. Jazykem si p\u0159itom kmitl p\u0159es horn\u00ed a ret a moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, \u017ee zareaguju.<\/div>\n
V mysli se mi objevilo n\u011bkolik posledn\u00edch minut p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e p\u0159i\u0161li Mathias s Katjou. Rukama jsem pevn\u011b stiskl op\u011brky gau\u010de a p\u0159imhou\u0159il jsem o\u010di.<\/div>\n
„Hej, zem\u011b vol\u00e1 Toma!“ vytrhl m\u011b z uva\u017eov\u00e1n\u00ed Katjin hlas.<\/div>\n
Zamrkal jsem a oto\u010dil k n\u00ed o\u010di. „Co\u017ee?“<\/div>\n
„\u0158\u00edk\u00e1m ti,“ odsek\u00e1vala ka\u017ed\u00e9 slovo, jako kdybych byl retardovanej. „\u017de jse\u0161 vzadu na krku upatlanej od krve. To ses porval nebo co?“<\/div>\n
S\u00e1hnul jsem si dozadu na krk a nahm\u00e1tl jsem hlubok\u00e9 \u0161kr\u00e1bance od Billov\u00fdch neht\u016f. Pod\u00edval jsem se bratrov\u00fdm sm\u011brem. Bill jen st\u011b\u017e\u00ed zadr\u017eoval sm\u00edch.<\/div>\n
Ani\u017e bych z Billa spustil o\u010di, \u0159ekl jsem Katje: „R\u00e1no jsem potkal divokou ko\u010dku. Cht\u011bl jsem ji jen pohladit a on m\u011b po\u0161kr\u00e1bala. Ale vsad\u00edm se, \u017ee ji ve\u010der potk\u00e1m znova a vr\u00e1t\u00edm j\u00ed to.“<\/div>\n
Bill se bokem op\u0159el o linku a potichu zamlaskal. Kdyby mi to nep\u0159i\u0161lo d\u011btinsk\u00e9, vypl\u00e1znul bych na n\u011bj jazyk, nebo bych ud\u011blal n\u011bco hor\u0161\u00edho. Ale v tuhle chv\u00edli by to fakt nebylo vhodn\u00fd. Nav\u00edc, m\u00e1me p\u0159ece n\u00e1v\u0161t\u011bvu.<\/div>\n
„Hele, Tome,“ vybafnul najednou Mathias, a\u017e jsem nadsko\u010dil. „Dneska ve\u010der otev\u00edraj ten novej klub. Co \u0159\u00edk\u00e1\u0161, nesko\u010d\u00edme se tam mrknout?“ \u0161ibalsky na m\u011b zamrkal.<\/div>\n
„Alkohol a sex. To je v\u0161echno, co t\u011b zaj\u00edm\u00e1, Mathiasi?“ r\u00fdpla do n\u011bj Katja.<\/div>\n
Mathias se u\u0161kl\u00edbnul. „Nebude\u0161 tomu v\u011b\u0159it, ale jo.“<\/div>\n
„Jsi idiot.“<\/div>\n
„A ty namy\u0161len\u00e1 slepice.“<\/div>\n
„D\u00edky,“ odsekla.<\/div>\n
„N\u00e1podobn\u011b,“ zamlaskal a pod\u00edval se na m\u011b. „Tak co, p\u016fjdem?“<\/div>\n
O\u010dima jsem se vr\u00e1til zp\u00e1tky k Billovi do kuchyn\u011b. Bill sed\u011bl na kuchy\u0148sk\u00e9 lince, nohu p\u0159es nohu jako elegantn\u00ed sle\u010dna, nehty zase obj\u00ed\u017ed\u011bl okraj hrne\u010dku a sv\u016fdn\u011b se na m\u011b culil. Tomuhle jsem nemohl a ani jsem necht\u011bl odolat.<\/div>\n
„Promi\u0148, Mathiasi, ale budu rad\u0161i \u010dekat na tu ko\u010dku. M\u00e1m s n\u00ed nevy\u0159\u00edzen\u00fd \u00fa\u010dty,“ odpov\u011bd\u011bl jsem a sm\u011brem k Billovi jsem se hryzl do spodn\u00edho rtu. Bill pochopil. Dneska n\u00e1s oba nejsp\u00ed\u0161 \u010dek\u00e1 hodn\u011b divok\u00e1 noc.<\/div>\n
<\/div>\n
autor: Bubbly<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Bubby R\u00e1no jsem se vzbudil t\u00e9m\u011b\u0159 a\u017e v poledne. Hned po probuzen\u00ed jsem c\u00edtil p\u0159\u00edjemn\u00fd pocit sebeuspokojen\u00ed ze v\u010derej\u0161\u00ed noci. Ty vzpom\u00ednky byly v\u00edc ne\u017e jen dokonal\u00e9. Poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e zav\u0159u o\u010di, budu to vid\u011bt znova a znova, a znova to budu<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[438],"tags":[],"class_list":["post-11954","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-tell-me-something-i-don-t-know"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11954","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=11954"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11954\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=11954"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=11954"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=11954"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}