{"id":11975,"date":"2010-04-03T16:00:00","date_gmt":"2010-04-03T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=11946"},"modified":"2010-04-03T16:00:00","modified_gmt":"2010-04-03T15:00:00","slug":"najdu-tve-srdce-7","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/04\/03\/najdu-tve-srdce-7\/","title":{"rendered":"Najdu tv\u00e9 srdce 7."},"content":{"rendered":"
\n
\n
autor: Rachel<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
Ahoj zlat\u00ed\u010dka,<\/em><\/div>\n
tak tu m\u00e1me sedm\u00fd  d\u00edl xD Mysl\u00edm, \u017ee je nejdel\u0161\u00edm d\u00edlem z cel\u00e9  pov\u00eddky, ale napsala jsem ho tak dlouh\u00fd  proto, \u017ee jsem cht\u011bla, aby se v\u011bci tro\u0161ku hnuly. Za\u010d\u00edn\u00e1  se to pomalou\u010dku rozj\u00ed\u017ed\u011bt… a j\u00e1  douf\u00e1m, \u017ee se v\u00e1m to bude l\u00edbit.<\/em><\/div>\n
D\u011bkuji moc za v\u0161echny va\u0161e koment\u00e1\u0159e, mile jste m\u011b  p\u0159ekvapili, ne\u010dekala jsem takov\u00e9  ohlasy. D\u011bkuji moc a komentujte pros\u00edm d\u00e1l, d\u00e1v\u00e1  mi to neuv\u011b\u0159itelnou energii k psan\u00ed:-D<\/em><\/div>\n
Tak\u017ee je\u0161t\u011b  jednou d\u00edky a p\u0159eju p\u0159\u00edjemn\u00e9  po\u010dten\u00ed (u\u017e kone\u010dn\u011b):-D<\/em><\/div>\n
Va\u0161e R. xD<\/em><\/div>\n
\n

<\/div>\n

„Billi, kdy to bude\u0161  m\u00edt hotov\u00e9?“ zv\u011bdav\u00fd d\u011btsk\u00fd hlas protrhl ticho v kuchyni a d\u011bv\u010d\u00e1tko znova polo\u017eilo svou ot\u00e1zku. U\u017e pon\u011bkolik\u00e1t\u00e9  si poposedlo na \u017eidli u stolu, prst\u00edky si zastr\u010dilo n\u011bkolik neposedn\u00fdch hust\u00fdch pramen\u016f za ucho a netrp\u011bliv\u011b vy\u010dk\u00e1vaj\u00edc, sto\u010dilo pohled sv\u00fdch modr\u00fdch stud\u00e1nek k \u010dernovlas\u00e9mu chlapci, stoj\u00edc\u00edmu u kuchy\u0148sk\u00e9 linky.<\/div>\n
\n

<\/div>\n

Na jeho rtech se us\u00eddlil \u00fasm\u011bv a Bill se s\u00e1m pro sebe pousm\u00e1l. U\u017e asi post\u00e9 se k jeho u\u0161\u00edm dolinula Hailiina ot\u00e1zka a on ji u\u017e post\u00e9 nechal bez odpov\u011bdi. Ani on s\u00e1m nev\u011bd\u011bl, kdy bude se svou prac\u00ed hotov. Narychlo si opl\u00e1chl n\u016f\u017e pod vodou a nato vzal do rukou dal\u0161\u00ed kousek zeleniny. Kdy\u017e jej v\u010dera ve\u010der Tom po\u017e\u00e1dal, jestli by pro n\u00e1v\u0161t\u011bvu nep\u0159ichystal mal\u00e9 ob\u010derstven\u00ed, nev\u00e1hal a ochotn\u011b souhlasil. S p\u0159\u00edpravami ob\u010derstven\u00ed za\u010dal sotva p\u0159ed hodinou, kdy\u017e dovedl Hailii ze \u0161koly, a nebylo pochyb, \u017ee si d\u00e1val z\u00e1le\u017eet. A zat\u00edmco Tom venku p\u0159ipravoval posezen\u00ed na terase, on pe\u010dliv\u011b p\u0159ipravoval poho\u0161t\u011bn\u00ed pro n\u00e1v\u0161t\u011bvu, state\u010dn\u011b odol\u00e1vaj\u00edc Hailiin\u00fdm zv\u011bdav\u00fdm a netrp\u011bliv\u00fdm ot\u00e1zk\u00e1m.<\/div>\n
I on se v\u0161ak na dne\u0161n\u00ed  odpoledne t\u011b\u0161il a byl velmi zv\u011bdav\u00fd na Georga, kter\u00e9ho dosud je\u0161t\u011b nem\u011bl \u0161anci poznat. Z Tomova v\u010derej\u0161\u00edho kr\u00e1tk\u00e9ho vypr\u00e1v\u011bn\u00ed o n\u011bm, se dozv\u011bd\u011bl, \u017ee se jedn\u00e1 o jeho dobr\u00e9ho kamar\u00e1da, p\u011btadvacetilet\u00e9ho mlad\u00edka, kter\u00fd si sv\u00fdmi vt\u00edpky a osobou dovede z\u00edskat ka\u017ed\u00e9ho – dokonce i malou Hailii. Sta\u010dilo jen p\u00e1r v\u011bt o n\u011bm a Bill nepochyboval, \u017ee Georg neodmysliteln\u011b pat\u0159\u00ed a je sou\u010d\u00e1st\u00ed cel\u00e9 rodiny, kter\u00e1 jej m\u00e1 moc r\u00e1da. Poznal to u\u017e v\u010dera, z Tomova vypr\u00e1v\u011bn\u00ed a dne\u0161n\u00ed Hailiino b\u00e1sn\u011bn\u00ed o n\u011bm celou cestu ze \u0161koly jej v tom jen utvrdilo. I on byl na toho mlad\u00edka velmi zv\u011bdav\u00fd, a to jej je\u0161t\u011b ani neznal.<\/div>\n
Pe\u010dliv\u011b dozdobil posledn\u00ed  chu\u0165ovku, polo\u017eil ji k t\u011bm ostatn\u00edm na tal\u00ed\u0159 a l\u00edn\u011b se protahuj\u00edc, spokojen\u011b se zad\u00edval na sv\u00e9 mistrovsk\u00e9  d\u00edlo.<\/div>\n
„U\u017e je to hotovo,“ ozn\u00e1mil s \u00fasm\u011bvem sm\u011brem k d\u011bv\u010d\u00e1tku… jeho slova v\u0161ak zanikla s prvn\u00edm cinknut\u00edm domovn\u00edho zvonku.<\/div>\n
\n
\n<\/div>\n
Hailiiny o\u010di bleskov\u011b  up\u0159ely sv\u016fj pohled k oknu… a jakmile zahl\u00e9dly zn\u00e1m\u00e9 auto, sto\u010dily se na Billa.<\/div>\n
„P\u016fjdu otev\u0159\u00edt,“ vyhrkla nad\u0161en\u011b a bleskovou rychlost\u00ed odb\u011bhla k domovn\u00edm dve\u0159\u00edm.<\/div>\n
Rychle s\u00e1hla po klice… a kdy\u017e j\u00ed byla odpov\u011bd\u00ed rozesm\u00e1t\u00e1 tv\u00e1\u0159 toho nejlep\u0161\u00edho strejdy na sv\u011bt\u011b, nev\u00e1hala ani chvili\u010dku a \u0161\u0165astn\u011b  se rozb\u011bhla k jeho otev\u0159en\u00e9 n\u00e1ru\u010di.<\/div>\n
„Ahoj strejdo!“ vyp\u00edskla nad\u0161en\u011b a pevn\u011b jej objala svou malou n\u00e1ru\u010d\u00ed, tul\u00edc se do t\u00e9 jeho. Georgovy rty se zvlnily do z\u00e1\u0159iv\u00e9ho \u00fasm\u011bvu a on si to mal\u00e9, roztomil\u00e9 stvo\u0159en\u00ed v\u00edce p\u0159itiskl do n\u00e1ru\u010de. V\u016fbec mu nevadilo, \u017ee st\u00e1le kle\u010d\u00ed na zemi. Pro dcerku sv\u00e9ho nejlep\u0161\u00edho kamar\u00e1da m\u011bl v\u017edycky slabost – a v\u00fdjimkou nebyl ani dne\u0161n\u00ed den.<\/div>\n
„Ahoj my\u0161ko,“ oplatil j\u00ed pozdrav a letmo pol\u00edbil do hust\u00fdch, rozpu\u0161t\u011bn\u00fdch vlas\u016f, sleduj\u00edc, jak se od n\u011bj mal\u00e1 s \u00fasm\u011bvem odt\u00e1hla.<\/div>\n
„Kone\u010dn\u011b,“ zad\u00edvala se do Georgov\u00fdch o\u010d\u00ed a vid\u011bla, jak se v nich bl\u00fdsklo.<\/div>\n
„Kone\u010dn\u011b,“ odv\u011btil s nemal\u00fdm \u00fasm\u011bvem a \u0161ibalsky na malou mrkl. „N\u00e1\u0161 pozdrav, princezno,“ p\u0159ipomn\u011bl s \u00fa\u0161klebkem a nap\u0159\u00e1hl svou pravou dla\u0148 k t\u00e9 Hailiin\u011b.<\/div>\n
Bylo to n\u011bco jako ritu\u00e1l v podob\u011b r\u016fzn\u00fdch posunk\u016f a pohyb\u016f rukou, kter\u00fd  prov\u00e1d\u011bli v\u017edy, kdy\u017e se vid\u011bli, ob\u011bma se to v\u0161ak velice l\u00edbilo. Bylo to pro n\u011b typick\u00e9, a nav\u00edc velmi vtipn\u00e9, zvl\u00e1\u0161t\u011b jednou, kdy\u017e Hailie s Tomem narazili na Georga v supermarketu. Sv\u016fj pozdrav v\u0161ak dodr\u017eovali za ka\u017ed\u00fdch podm\u00ednek. I te\u010f, kdy\u017e st\u00e1li v p\u0159eds\u00edni a oba se sm\u00e1li na cel\u00e9 kolo. Jak Hailie, tak i Georg, kter\u00e9mu se te\u010f v o\u010d\u00edch objevily prvn\u00ed slzy sm\u00edchu. R\u00e1d rozesm\u00edval dcerku sv\u00e9ho kamar\u00e1da a d\u011blal ji \u0161\u0165astnou… a to se mu pr\u00e1v\u011b povedlo.<\/div>\n
Sehnul se k tomu chichotaj\u00edc\u00edmu se mal\u00e9mu stvo\u0159en\u00ed a se sm\u00edchem jej vzal do sv\u00e9 n\u00e1ru\u010de.<\/div>\n
„Tak co, t\u011b\u0161ila ses na strejdu?“ optal se s \u00fasm\u011bvem, odpov\u011b\u010f se v\u0161ak dostavila t\u00e9m\u011b\u0159 vz\u00e1p\u011bt\u00ed.<\/div>\n
\n

<\/div>\n

„Kdyby se na tebe na\u0161e mal\u00e1 princezna net\u011b\u0161ila, byl by to osm\u00fd div sv\u011bta,“ Tom\u016fv pobaven\u00fd hlas se roznesl cel\u00fdm domem a Tom s \u00fasm\u011bvem zam\u00ed\u0159il do p\u0159eds\u00edn\u011b. Sta\u010dil jedin\u00fd pohled a on vid\u011bl, \u017ee Hailie je cel\u00e1 \u0161t\u011bst\u00edm bez sebe. Nikdo s n\u00ed nedovedl ud\u011blat to, co jeho kamar\u00e1d.<\/div>\n
„Ahoj, Geo,“ pozdravil s \u00fasm\u011bvem a otev\u0159el dve\u0159e p\u0159eds\u00edn\u011b, pohledem vyb\u00edzej\u00edc Georga i Hailii dovnit\u0159.<\/div>\n
„Ahoj, Tome,“ oplatil mu Georg a p\u0159\u00e1telsky popl\u00e1cal sv\u00e9ho kamar\u00e1da po rameni. U\u017e jen toto d\u016fv\u011brn\u00e9 gesto jim ob\u011bma p\u0159ipom\u00ednalo doby, kdy byli nerozlu\u010dn\u00e1 dvojka mlad\u00fdch kluk\u016f, kter\u00fdm le\u017eeli u nohou v\u0161ichni a v\u0161echno.<\/div>\n
„Douf\u00e1m, \u017ee nejdu p\u0159\u00edli\u0161  brzo,“ Georg\u016fv hlas protrhl ticho mezi nimi a Georg si kr\u00e1tce sundal svou ko\u017eenou bundu, odkl\u00e1daj\u00edc ji do p\u0159eds\u00edn\u011b. Tom v\u0161ak zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Ne, to je ok, u\u017e  jsme se t\u011b nemohli do\u010dkat, s Hailie to bylo k nevydr\u017een\u00ed,“ dodal a tisknouc Hailiinu dla\u0148 v t\u00e9 sv\u00e9, vid\u011bl, jak se Georg sehnul pro n\u011bco za sebou.  <\/p>\n

<\/div>\n

„Tak to jsem r\u00e1d, taky u\u017e jsem se na v\u00e1s t\u011b\u0161il a n\u011bco v\u00e1m dovezl. Tady m\u00e1me n\u011bco pro malou princeznu,“ za\u010dal pomalu a usm\u00edvaj\u00edc se nad o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00edm a zv\u011bdavost\u00ed v Hailiin\u00fdch o\u010d\u00edch, podal j\u00ed nemalou d\u00e1rkovou ta\u0161ku. Jej\u00ed o\u010di se rozz\u00e1\u0159ily a Hailie jen ti\u0161e pod\u011bkovala, zv\u011bdav\u011b nakukuj\u00edc dovnit\u0159 stejn\u011b, jako jej\u00ed tat\u00ednek.<\/div>\n
„Nem\u011bl sis v\u016fbec…“<\/div>\n
„A tady je n\u011bco mal\u00e9ho pro tebe. C\u00e9d\u00e9\u010dko od nov\u00e9ho za\u010d\u00ednaj\u00edc\u00edho rapera. Je to kamar\u00e1d od m\u00e9ho dobr\u00e9ho zn\u00e1m\u00e9ho a… j\u00e1 mu tak trochu sl\u00edbil, \u017ee se o n\u011bm p\u0159ed tebou zm\u00edn\u00edm. Jeho styl je v\u00e1\u017en\u011b dobrej, poslechni si a t\u0159eba bude\u0161 ochotn\u00fd pomoci mu prosadit se, n\u00e1\u0161 velk\u00fd pane mana\u017eere,“ dodal se sm\u00edchem a nat\u00e1hl ruku s c\u00e9d\u00e9\u010dkem k Tomovi, kter\u00fd jej vd\u011b\u010dn\u011b p\u0159ijal.<\/div>\n
„Zkusit se to m\u016f\u017ee, pro\u010d ne,“ pokr\u010dil rameny a se z\u00e1jmem si prohl\u00ed\u017eel obal sv\u00e9ho d\u00e1rku.<\/div>\n
Pomalu jej s d\u00edky odlo\u017eil, cinkot porcel\u00e1nu z kuchyn\u011b mu v\u0161ak p\u0159ipomn\u011bl to, na co by m\u00e1lem zapomn\u011bl.<\/div>\n
<\/div>\n
„Cht\u011bl bych ti n\u011bkoho p\u0159edstavit, je\u0161t\u011b ne\u017e p\u016fjdeme na terasu. Bille,“ zavolal sm\u011brem ke kuchyni a u\u017e\u00edval si zv\u011bdavosti v Georgov\u00fdch o\u010d\u00edch. V d\u016fsledku nedostatku \u010dasu a v\u0161ech sv\u00fdch starost\u00ed a povinnost\u00ed, mu o nov\u00e9m \u010dlenovi sv\u00e9 rodiny \u00fapln\u011b zapomn\u011bl \u0159\u00edct.<\/div>\n
„Ano,“ Billova postava vy\u0161la ze dve\u0159\u00ed a Bill t\u00e1zav\u011b mrknul na Toma, kter\u00fd se oto\u010dil ke Georgovi.<\/div>\n
„Georgu, tohle je Bill. Je tu nov\u00fd, pracuje u n\u00e1s a star\u00e1 se o dom\u00e1cnost a o Hailii. Bille, tohle je Georg, m\u016fj dlouholet\u00fd, dobr\u00fd kamar\u00e1d, o kter\u00e9m jsem ti vypr\u00e1v\u011bl,“ dodal sm\u011brem k Billovi a vid\u011bl, jak Georg vzt\u00e1hnul svou dla\u0148 k t\u00e9 jeho.<\/div>\n
„Ahoj, Bille, t\u011b\u0161\u00ed m\u011b, \u017ee t\u011b pozn\u00e1v\u00e1m,“ p\u0159\u00e1telsky se usm\u00e1l na \u010dernovlas\u00e9ho chlapce p\u0159ed sebou a stiskl jeho dla\u0148 v t\u00e9 sv\u00e9.<\/div>\n
„Tak\u00e9 m\u011b t\u011b\u0161\u00ed,  \u017ee v\u00e1s kone\u010dn\u011b pozn\u00e1v\u00e1m. Sly\u0161el jsem toho o v\u00e1s hodn\u011b a cht\u011bl jsem v\u00e1s poznat osobn\u011b. D\u00e1te si k\u00e1vu, Georgu?“ optal se automaticky a zamrkal, odpov\u011bd\u00ed mu bylo souhlasn\u00e9 pok\u00fdv\u00e1n\u00ed Georgovou hlavou.<\/div>\n
„Ano, ale malou, pokud by to \u0161lo. D\u00edky, Bille,“ pod\u011bkoval a s \u00fasm\u011bvem se oto\u010dil k mal\u00e9 Hailii, kter\u00e1 se pr\u00e1v\u011b do\u017eadovala jeho ruky. Tomovy rty se zvlnily do \u00fasm\u011bvu a Tom up\u0159el sv\u016fj pohled na chlapce, ot\u00e1\u010dej\u00edc\u00edho se k n\u011bmu z\u00e1dy.<\/div>\n
„Bille?“ oslovil jej ti\u0161e zast\u0159en\u00fdm hlasem a po p\u00e1r okam\u017eic\u00edch se kone\u010dn\u011b zad\u00edval do hlubok\u00e9 \u010dokol\u00e1dy.<\/div>\n
„Mn\u011b taky, ano?“ poprosil pros\u00edc\u00edm hlasem a na \u010dernovl\u00e1sk\u016fv souhlas poode\u0161el za Haili\u00ed a Georgem ke dve\u0159\u00edm na terasu.<\/div>\n
\n

<\/div>\n

„Nev\u011bd\u011bl jsem, \u017ee sh\u00e1n\u00ed\u0161 do domu pomocn\u00edka,“ Georgovy ruce odlo\u017eily na st\u016fl p\u0159ed sebou mobil a kl\u00ed\u010de od auta, a Georg se pohodln\u011b usadil do zahradn\u00edho k\u0159esla, rozhl\u00ed\u017eej\u00edc se po pe\u010dliv\u011b udr\u017eovan\u00e9 zahrad\u011b kolem. C\u00edtil, jak se Hailie v m\u017eiku uvelebila na jeho kl\u00edn\u011b tak, jak bylo jej\u00edm zvykem a s\u00e1m pro sebe se pousm\u00e1l, sv\u00fdm pohledem vyhled\u00e1vaj\u00edc ten Tom\u016fv.<\/div>\n
„Nev\u00ed o tom nikdo, krom\u011b Marka, kter\u00fd mi tu agenturu poradil. Je to tak lep\u0161\u00ed pro m\u011b i pro Hailii. V\u00edm, \u017ee je o ni dob\u0159e postar\u00e1no, a proto nemus\u00edm m\u00edt starost,“ vysv\u011btlil, nato se v\u0161ak jeho my\u0161lenky sto\u010dily k osob\u011b, sed\u00edc\u00ed naproti n\u011bmu.<\/div>\n
„A co ty? Co ty a ta… ehm… jak se jmenovala… Carol?“ vzpomn\u011bl si po kr\u00e1tk\u00e9m p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed  a na Georgovo k\u00fdvnut\u00ed hlavou se spokojen\u011b za\u0161klebil. Georg v\u0161ak zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Nic,“ odpov\u011bd\u011bl stru\u010dn\u011b a popravd\u011b, a v\u0161emo\u017en\u011b se sna\u017eil ignorovat nech\u00e1pav\u00fd pohled Tomov\u00fdch o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Jak nic? Tuhle jsi mi \u0159\u00edkal, \u017ee jste se potkali v baru a \u017ee je v\u00e1\u017en\u011b dost dobr\u00e1. B\u00e1snil jsi o n\u00ed cel\u00fd ve\u010der,“ p\u0159ipomn\u011bl sv\u00e9mu kamar\u00e1dovi p\u016flno\u010dn\u00ed telefon\u00e1t, kdy mu m\u00edrn\u011b p\u0159iopil\u00fd Georg za dosti hlasit\u00e9 hudby v telefonu l\u00ed\u010dil, jak vedle n\u011bj sed\u00ed ta nej\u00fa\u017easn\u011bj\u0161\u00ed sexy ko\u010dka na sv\u011bt\u011b. A te\u010f tu sed\u00ed jako hrom\u00e1dka ne\u0161t\u011bst\u00ed?  <\/p>\n

<\/div>\n

„Jo, to jo. Byl to v\u00e1\u017en\u011b  kus, ale kdy\u017e m\u011blo p\u0159ij\u00edt na v\u011bc – b\u00edda a utrpen\u00ed,“ dodal sklesle… a poprv\u00e9 t\u00edm vyvolal na Tomov\u011b tv\u00e1\u0159i \u0161kodolib\u00fd \u00fa\u0161klebek.<\/div>\n
Zaklonil hlavu dozadu a hlasit\u011b  se rozesm\u00e1l na cel\u00e9 kolo. Tohle byl prost\u011b typick\u00fd  Georg. Jedin\u00e9, \u010deho se doopravdy nikdy nedok\u00e1zal zbavit, a kv\u016fli \u010demu si z n\u011bj Tom nej\u010dast\u011bji utahoval, byla jeho sm\u016fla na \u017eeny. A taky jeho panictv\u00ed, jak Tom s oblibou \u0159\u00edk\u00e1val. Se sm\u00edchem si ot\u0159el prvn\u00ed slzy, st\u00e9kaj\u00edc\u00ed po sv\u00e9 tv\u00e1\u0159i, jeho sm\u00edch v\u0161ak p\u0159eru\u0161ila tich\u00e1 ot\u00e1zka.<\/div>\n
„A na jakou v\u011bc, tati?“ Hailiina kukadla zv\u011bdav\u011b zamrkala a Hailie je t\u00e1zav\u011b up\u0159ela na Toma, do kter\u00e9ho r\u00e1zem jakoby ude\u0159il blesk. Te\u010f se zase pro zm\u011bnu rozchechtal Georg na cel\u00e9 kolo.<\/div>\n
„Zlat\u00ed\u010dko, b\u011b\u017e se zeptat Billa, jestli nepot\u0159ebuje s n\u011b\u010d\u00edm pomoci, hm?“ navrhl Tom a s \u00falevou zaznamenal, jak Hailie sesko\u010dila z Georgova kl\u00edna a poslu\u0161n\u011b odcupitala dovnit\u0159. Sta\u010dilo, aby jen za\u0161la za dve\u0159e a oba op\u011bt propukli v hur\u00f3nsk\u00fd sm\u00edch.<\/div>\n
\n

<\/div>\n

„Billi, m\u016f\u017eu ti s n\u011b\u010d\u00edm pomoci?“ tok Billov\u00fdch my\u0161lenek p\u0159eru\u0161ila Hailiina ot\u00e1zka a Bill vzhl\u00e9dnul od \u0161\u00e1lk\u016f k\u00e1vy. Zad\u00edval se na to roztomil\u00e9 mal\u00e9 stvo\u0159en\u00ed p\u0159ed sebou a pousm\u00e1l se. Jak by mohl odm\u00edtnout ta pros\u00edc\u00ed, modr\u00e1 kukadla a d\u011btsk\u00e9 vy\u0161pulen\u00e9 rt\u00edky, po nich\u017e te\u010f klouzal jeho pohled?<\/div>\n
„To je od tebe moc mil\u00e9, brou\u010dku,“ odv\u011btil s \u00fasm\u011bvem a nat\u00e1hnul se pro mal\u00fd, lehk\u00fd tal\u00ed\u0159ek se z\u00e1kusky.<\/div>\n
„M\u016f\u017ee\u0161 vz\u00edt ty z\u00e1kusky, ale jdi pomalu a opatrn\u011b, aby se ti nerozsypaly. Polo\u017e  je na st\u016fl a nab\u00eddni nejd\u0159\u00edv strejdovi, a pak tat\u00ednkovi, ano?“ opatrn\u011b j\u00ed polo\u017eil tal\u00ed\u0159ek na nata\u017een\u00e9 dlan\u011b a s \u00fasm\u011bvem pozoroval, jak mal\u00e1 do punt\u00edku p\u0159esn\u011b a pe\u010dliv\u011b pln\u00ed sv\u016fj \u00fakol.<\/div>\n
St\u00e1le se usm\u00edvaj\u00edc se oto\u010dil a vypnul k\u00e1vovar, pokl\u00e1daj\u00edc na podnos druh\u00fd \u0161\u00e1lek k\u00e1vy. Ot\u0159el si ruce do kuchy\u0148sk\u00e9 ut\u011brky a i s podnosem zam\u00ed\u0159il ven k terase.<\/div>\n
\n

<\/div>\n

Terasa byla hned u dve\u0159\u00ed, vedouc\u00edch na zahradu, proto se ani nemusel p\u0159ezouvat. Popo\u0161el o p\u00e1r kr\u016f\u010dk\u016f a soust\u0159edn\u011b se d\u00edvaj\u00edc na podnos, polo\u017eil jej na st\u016fl. Neuniklo mu, jak Tom\u016fv hlas, a\u017e dote\u010f p\u0159ek\u0159ikuj\u00edc\u00ed ten Georg\u016fv, utichl, a to jej u\u010dinilo tro\u0161ku nerv\u00f3zn\u00edm.<\/div>\n
„Pros\u00edm,“ \u0161eptl ti\u0161e a polo\u017eil \u0161\u00e1lek k\u00e1vy i s pod\u0161\u00e1lkem nejprve p\u0159ed Georga, kter\u00fd pr\u00e1v\u011b hore\u010dn\u011b vypr\u00e1v\u011bl n\u011bjakou historku. Nebyl tu v\u0161ak nikdo, kdo by jej alespo\u0148 z poloviny poslouchal…<\/div>\n
Tomovy o\u010di se up\u0159ely k \u010dernovlas\u00e9mu chlapci a Tom pomalu zamrkal. Jeho hlas nadobro utichl… a on pozoroval \u010dinnost \u010dernovlas\u00e9ho chlapce, sotva d\u00fdchaj\u00edc. Neunikly mu jeho t\u0159esouc\u00ed se ruce, kdy\u017e mu hork\u00fd \u0161\u00e1lek s k\u00e1vou pod\u00e1val. Vid\u011bl, \u017ee se chv\u011bje. T\u00e1zav\u011b vzhl\u00e9dnul k jeho o\u010d\u00edm… a jen na okam\u017eik se s nimi setkal t\u011bmi sv\u00fdmi. Byl to jen okam\u017eik, jeden z tis\u00edc\u016f zlomk\u016f vte\u0159iny… dokud \u010dernovl\u00e1sek neuhnul sv\u00fdm pohledem p\u0159ed t\u00edm jeho. Svou tv\u00e1\u0159 odvr\u00e1til a\u017e velmi rychle… p\u0159esto si v\u0161ak Tom sta\u010dil v\u0161imnout lehce nar\u016f\u017eov\u011bl\u00fdch tv\u00e1\u0159\u00ed, kter\u00e9 zalil rum\u011bnec. Podv\u011bdom\u011b se pousm\u00e1l, a kdy\u017e mu \u010dernovl\u00e1sk\u016fv obrys zmizel z o\u010d\u00ed, vr\u00e1til se zp\u011bt ke konverzaci s Georgem.<\/div>\n
\n

<\/div>\n

Billovo t\u011blo se nepohodln\u011b  p\u0159eto\u010dilo na b\u00edl\u00e9m, pohodln\u00e9m gau\u010di a Bill se m\u00edrn\u011b o\u0161il, st\u00e1le hledaj\u00edc tu vhodnou, vyhovuj\u00edc\u00ed polohu. Polo\u017eil hlavu na m\u011bkk\u00fd pol\u0161t\u00e1\u0159ek a ani\u017e by p\u0159e\u010detl jedin\u00e9  sl\u016fvko, rychle p\u0159eto\u010dil dal\u0161\u00ed z n\u011bkolika des\u00edtek stran ve sv\u00e9m obl\u00edben\u00e9m m\u00f3dn\u00edm \u010dasopise. S\u00e1m pro sebe si povzdychl. Nemohl se te\u010f na n\u011bj soust\u0159edit, te\u010f ne. Jeho ruka pomalu klesla a on se u\u017e asi post\u00e9, post\u00e9 b\u011bhem n\u011bkolika posledn\u00edch minut, zamyslel.<\/div>\n
Nejrad\u011bji by s\u00e1m sob\u011b  nafackoval za to, co se stalo p\u0159ed chv\u00edl\u00ed na terase. Nejen, \u017ee se mu ruce t\u0159\u00e1sly jako mal\u00e9mu \u0161kol\u00e1\u010dkovi, a p\u0159i tro\u0161e \u0161t\u011bst\u00ed<\/em> by i n\u011bco rozlil, on se ale dokonce i \u010dervenal. D\u011bkoval Bohu, \u017ee nemusel na nic odpov\u00eddat. Skon\u010dilo by to kokt\u00e1n\u00edm, t\u00edm si byl Bill pevn\u011b jist.  <\/div>\n
Zavrt\u011bl hlavou a o\u010dima spo\u010dinul na pr\u00e1zdn\u00e9m m\u00edst\u011b p\u0159ed sebou. Copak to ale \u0161lo? Copak \u0161lo se ne\u010dervenat? Copak \u0161lo zabr\u00e1nit t\u0159asu sv\u00fdch rukou? Copak \u0161lo skr\u00fdt svou nervozitu a chv\u011bn\u00ed… kdy\u017e se na n\u011bj d\u00edvaly ty nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed o\u0159\u00ed\u0161kov\u00e9 o\u010di na cel\u00e9m sv\u011bt\u011b? Pomalu zavrt\u011bl s\u00e1m pro sebe hlavou a znova se zamyslel. Sta\u010dilo jen, aby si vybavil pohled, kter\u00fdm se na n\u011bj d\u00edval v\u010dera v koupeln\u011b… a pohled, kter\u00fd na n\u011bj up\u00edral p\u0159ed chvilkou… a Bill c\u00edtil, jak mu p\u0159eb\u011bhl mr\u00e1z po z\u00e1dech. Dal\u0161\u00ed v\u011bc, kterou nedovedl pochopit. Nedovedl pochopit reakce sv\u00e9ho t\u011bla, kter\u00fdch si poprv\u00e9 v\u0161iml v\u010dera ve\u010der, a kter\u00e9 jej prov\u00e1zely cel\u00e9 dne\u0161n\u00ed odpoledne. Neznal je, nikdy je na sob\u011b nezpozoroval, te\u010f si v\u0161ak p\u0159ich\u00e1zely a odch\u00e1zely v\u017edy tak, jak se jim zl\u00edbilo a… V\u017edy, kdy\u017e byl nabl\u00edzku on<\/em>…<\/div>\n
Billovy o\u010di zamrkaly a Bill odlo\u017eil m\u00f3dn\u00ed \u010dasopis n\u011bkam vedle sebe. Pohled jeho o\u010d\u00ed zabloudil n\u011bkam k terase, kterou \u0161lo vid\u011bt skrz pootev\u0159en\u00e9  dve\u0159e… a Bill pohledem spo\u010dinul na chlapci s \u010dern\u00fdmi cop\u00e1nky a b\u00edlou \u010delenkou. Se zatajen\u00fdm dechem pozoroval z\u00e1voj jeho kr\u00e1sn\u00fdch, dlouh\u00fdch \u0159as, kter\u00e9 se v letn\u00edm, tepl\u00e9m v\u011bt\u0159\u00edku jen nepatrn\u011b chv\u011bly. Na pouh\u00fd zlomek vte\u0159iny skryly spolu s v\u00ed\u010dky o\u0159\u00ed\u0161kov\u00e9 o\u010di, kter\u00e9 sklopily pohled k \u0161\u00e1lku k\u00e1vy. Netrvalo dlouho a obmotaly se kolem n\u011bj dlouh\u00e9, \u0161t\u00edhl\u00e9 prsty, kter\u00e9 jej uchopily a pomalu p\u0159ilo\u017eily k nar\u016f\u017eov\u011bl\u00fdm, pln\u00fdm rt\u016fm s kovovou kuli\u010dkou v tom spodn\u00edm.  <\/p>\n

<\/div>\n

Billovo srdce vynechalo jeden \u00fader a Bill t\u00e9m\u011b\u0159 bez dechu sledoval ten pohled p\u0159ed sebou. Okraj \u0161\u00e1lku se nejprve dotknul pln\u00fdch rt\u016f, kter\u00e9 nejprve p\u0159ijaly tepl\u00fd n\u00e1poj, a potom se od okraje na kousek poodt\u00e1hly, zat\u00edmco jejich majitel odlo\u017eil \u0161\u00e1lek zp\u011bt na pod\u0161\u00e1lek, \u0161pi\u010dkou jazyka olizuj\u00edc sv\u00e9 rty a usm\u00edvaj\u00edc se na kamar\u00e1da p\u0159ed sebou.<\/div>\n
Billovy o\u010di spo\u010dinuly na jeho sn\u011bd\u00e9, op\u00e1len\u00e9 tv\u00e1\u0159i a Bill se s\u00e1m pro sebe pousm\u00e1l. Je\u0161t\u011b nikdy nevid\u011bl chlapce s tak dokonalou tv\u00e1\u0159\u00ed, jako byla pr\u00e1v\u011b ta Tomova. Dokonalou? Opravdu jsem si pomyslel, \u017ee…<\/em><\/div>\n
Zavrt\u011bl hlavou a ani\u017e  by si to uv\u011bdomil, pomalu vzhl\u00e9dnul a… jeho pohled se setkal s t\u00edm o\u0159\u00ed\u0161kov\u00fdm, kter\u00fd se na n\u011bj up\u00edral. Nesm\u011ble sklopil ten sv\u016fj p\u0159ed t\u00edm jeho… a c\u00edtil, jak mu tv\u00e1\u0159e za\u010d\u00edn\u00e1 zal\u00e9vat rum\u011bnec.<\/div>\n
\n

<\/div>\n

Tomovy dlan\u011b spo\u010dinuly na dve\u0159\u00edch na terasu a Tom je jedn\u00edm pohybem zav\u0159el. Venku u\u017e  se stm\u00edvalo, Hailie d\u00e1vno ode\u0161la do postele a on se s Georgem p\u0159ed p\u011bti minutami rozlou\u010dil. Zav\u0159el dve\u0159e a rozsv\u00edtil jen p\u00e1r mal\u00fdch sv\u011bt\u00fdlek v ob\u00fdv\u00e1ku. Pot\u0159eboval naj\u00edt Billa a spole\u010dn\u011b s n\u00edm se pustit do \u00faklidu a do n\u00e1dob\u00ed, kter\u00e9 z\u016fstalo je\u0161t\u011b venku.<\/div>\n
„Bille?“ zavolal automaticky sm\u011brem ke kuchyni… jak\u00e9 v\u0161ak bylo jeho p\u0159ekvapen\u00ed, kdy\u017e mu odpov\u011bd\u00ed bylo ticho. M\u00edrn\u011b svra\u0161til \u010delo a popo\u0161el bl\u00ed\u017e do kuchyn\u011b. Byla v\u0161ak pr\u00e1zdn\u00e1 a Tom si s\u00e1m pro sebe zavrt\u011bl hlavou. Nenapadalo jej, kde by mohl Bill b\u00fdt, v tuto dobu obvykle je\u0161t\u011b nespal. Posledn\u00ed mo\u017enost\u00ed byl u\u017e jen ob\u00fdv\u00e1k, o tom v\u0161ak Tom pochyboval. I p\u0159esto v\u0161ak popo\u0161el bl\u00ed\u017e… a rozhl\u00e9dl se po ztichl\u00e9m ob\u00fdv\u00e1ku.  <\/p>\n

<\/div>\n

Jak\u00e9 v\u0161ak bylo jeho p\u0159ekvapen\u00ed, kdy\u017e se pozorn\u011b rozhl\u00e9dl kolem… a jeho o\u010di spat\u0159ily na b\u00edl\u00e9m gau\u010di sp\u00edc\u00ed, \u010dernovlas\u00e9 stvo\u0159en\u00ed. Jeho dech se zatajil, jeho hlas se vytratil n\u011bkam do nezn\u00e1ma… a Tom jen v n\u011bm\u00e9m \u00fa\u017easu hled\u011bl na ten pohled p\u0159ed sebou. Tohle neo\u010dek\u00e1val ani v nejmen\u0161\u00edm. N\u011bkolik dlouh\u00fdch vte\u0159in st\u00e1l na sv\u00e9m m\u00edst\u011b jako soln\u00fd sloup, nakonec v\u0161ak p\u0159eci jen popo\u0161el o p\u00e1r kr\u016f\u010dk\u016f bl\u00ed\u017e a pomalu si ke gau\u010di p\u0159iklekl.<\/div>\n
Om\u00e1men\u011b hled\u011bl na to sp\u00edc\u00ed, ni\u010d\u00edm neru\u0161en\u00e9 stvo\u0159en\u00ed, neschopen slova. C\u00edtil, jak se jeho dech taj\u00ed s ka\u017edou dal\u0161\u00ed vte\u0159inou, s ka\u017ed\u00fdm dal\u0161\u00edm pohledem do jeho tv\u00e1\u0159e v\u00edc a v\u00edc. P\u00e1rkr\u00e1t zamrkal a znova se zad\u00edval do jeho sp\u00edc\u00ed tv\u00e1\u0159e. P\u0159es jeho rty p\u0159el\u00e9tl mil\u00fd \u00fasm\u011bv a Tom se podv\u011bdom\u011b pousm\u00e1l, ani\u017e by v\u011bd\u011bl nad \u010d\u00edm. Nad Billov\u00fdm sp\u00e1nkem, nad jeho osobou… nebo nad jeho neskonalou kr\u00e1sou…?<\/div>\n
Ano, on byl kr\u00e1sn\u00fd. A Tom si to uv\u011bdomil pr\u00e1v\u011b te\u010f, v t\u00e9to chv\u00edli. Te\u010f, kdy\u017e  po\u010d\u00edtal tu n\u00e1dheru v podob\u011b jeho dlouh\u00fdch, hust\u00fdch \u0159as, kdy\u017e se zatajen\u00fdm dechem pozoroval ka\u017ed\u00e9, by\u0165 sebemen\u0161\u00ed zachv\u011bn\u00ed jeho pevn\u011b semknut\u00fdch v\u00ed\u010dek, kdy\u017e o\u010dima jemn\u011b hladil jeho porcel\u00e1nov\u011b b\u00edlou tv\u00e1\u0159. Kolik hebkosti, k\u0159ehkosti a jemnosti se v n\u00ed asi ukr\u00fdvalo? A kolik t\u00e9 neskonal\u00e9 kr\u00e1sy, kter\u00e1 te\u010f p\u0159\u00edmo oslepovala Tomovy o\u010di, kter\u00e9 se j\u00ed nech\u00e1valy un\u00e1\u0161et?<\/div>\n
\n

<\/div>\n

Pousm\u00e1l se a slab\u011b se kousl do rtu. Nedok\u00e1zal odolat. Pomalu vzt\u00e1hnul prsty a velmi jemn\u011b, n\u011b\u017en\u011b odhrnul p\u00e1r uhlov\u011b \u010dern\u00fdch pram\u00ednk\u016f z t\u00e9 sp\u00edc\u00ed, dokonal\u00e9 tv\u00e1\u0159e.<\/div>\n
„Bille,“ za\u0161eptal ti\u0161e, aby jej nevylekal, kdy\u017e mu v\u0161ak bylo odpov\u011bd\u00ed jen jak\u00e9si nesouvisl\u00e9 zamru\u010den\u00ed, p\u0159es jeho rty p\u0159el\u00e9tnul \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„Bille… vst\u00e1vej,“ dodal o tro\u0161ku hlasit\u011bji… a opravdu dos\u00e1hl sv\u00e9ho.<\/div>\n
Pevn\u011b semknut\u00e1  v\u00ed\u010dka odhalila p\u00e1r mandlov\u011b hn\u011bd\u00fdch, \u010dokol\u00e1dov\u00fdch o\u010d\u00ed a jejich majitel je jen p\u0159ekvapen\u011b a t\u00e1zav\u011b up\u0159el na Toma, kter\u00fd si rychle p\u0159e\u010detl jejich ot\u00e1zku, zra\u010d\u00edc\u00ed se v nich.<\/div>\n
„Usnul jsi tady,“ pousm\u00e1l se a dal t\u00edm odpov\u011b\u010f \u010dernovlas\u00e9mu chlapci, kter\u00fd  znova ospale zamrkal a nato vzhl\u00e9dnul k Tomov\u00fdm o\u010d\u00edm, st\u00e1le je\u0161t\u011b  tro\u0161ku p\u0159ekvapen\u011b. Ani za nic by mu te\u010f nep\u0159iznal, \u017ee to byl pr\u00e1v\u011b on, kdo vl\u00e1dnul jeho mysli, sp\u00e1nku i sn\u016fm, \u017ee pr\u00e1v\u011b on byl jejich str\u00e1\u017ecem, \u017ee pr\u00e1v\u011b k n\u011bmu se up\u00edrala cel\u00e1 Billova mysl.<\/div>\n
M\u00edrn\u011b se o\u0161il a znova zamrkal. Kle\u010del u gau\u010de, d\u00edval se do jeho o\u010d\u00ed… a usm\u00edval se na n\u011bj tak n\u011b\u017en\u011b a kr\u00e1sn\u011b, a\u017e se \u010dernovl\u00e1skovi tajil dech. St\u00e1le m\u011bl pocit, \u017ee tohle je jen kr\u00e1sn\u00fd sen.<\/div>\n
„Tome,“ vydechl ti\u0161e, „omlouv\u00e1m se…“<\/div>\n
„Nem\u00e1\u0161 se za co omlouvat, Bille. To je v po\u0159\u00e1dku. Ur\u010dit\u011b jsi u\u017e unaven\u00fd, b\u011b\u017e si lehnout. Zvl\u00e1dnu to tu s\u00e1m, hm?“ za\u0161eptal a vid\u011bl, jak Bill, st\u00e1le je\u0161t\u011b jako ve sn\u00e1ch, k\u00fdvnul. Jeho hork\u00fd dech ovanul Tomovu tv\u00e1\u0159, kdy\u017e se posadil a pomalu vstal.<\/div>\n
„Tak… dobrou noc,“ \u0161eptl ti\u0161e a na Tomovo p\u0159\u00e1n\u00ed ti\u0161e zam\u00ed\u0159il ke sv\u00e9mu pokoji, vst\u0159\u00edc pootev\u0159en\u00e9 br\u00e1n\u011b \u0159\u00ed\u0161e sv\u00fdch sn\u016f…  <\/div>\n
<\/div>\n
autor: Rachel<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Rachel Ahoj zlat\u00ed\u010dka, tak tu m\u00e1me sedm\u00fd  d\u00edl xD Mysl\u00edm, \u017ee je nejdel\u0161\u00edm d\u00edlem z cel\u00e9  pov\u00eddky, ale napsala jsem ho tak dlouh\u00fd  proto, \u017ee jsem cht\u011bla, aby se v\u011bci tro\u0161ku hnuly. Za\u010d\u00edn\u00e1  se to pomalou\u010dku rozj\u00ed\u017ed\u011bt… a j\u00e1  douf\u00e1m, \u017ee<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[312],"tags":[],"class_list":["post-11975","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-najdu-tve-srdce"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11975","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=11975"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11975\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=11975"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=11975"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=11975"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}