{"id":11980,"date":"2010-04-02T18:00:00","date_gmt":"2010-04-02T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=11951"},"modified":"2010-04-02T18:00:00","modified_gmt":"2010-04-02T17:00:00","slug":"nightmare-13","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/04\/02\/nightmare-13\/","title":{"rendered":"Nightmare 13."},"content":{"rendered":"
autor: Lea<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
\"380\"<\/div>\n
Rozsudek<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
–O t\u00fdden pozd\u011bji–<\/div>\n
<\/div>\n
„Bille, jse\u0161 si opravdu jistej?“ zeptal se Andreas a v o\u010d\u00edch se mu zra\u010dila obava. Bill sklopil hlavu a povzdechl si.<\/div>\n
„Nejsem, Andy, v\u016fbec si nejsem jistej, ale zb\u00fdv\u00e1 mi n\u011bco jin\u00e9ho?“ promluvil ti\u0161e ke sv\u00fdm bot\u00e1m. Andy mu rukou jemn\u011b nadzvedl hlavu.<\/div>\n
„Chce\u0161 sly\u0161et pravdu, Bille? Nem\u00e1\u0161. V\u0161ichni od tebe o\u010dek\u00e1vaj\u00ed, \u017ee tam p\u016fjde\u0161 a bude\u0161 proti Tomovi sv\u011bd\u010dit,“ \u0159ekl a sv\u011bsil ruku pod\u00e9l t\u011bla. Bill smutn\u011b zamrkal. Andy si vzal jeho ruce do dlan\u011b a pevn\u011b je stiskl.<\/div>\n
„Poslouchej, Bill\u00ed. J\u00e1 v\u00edm, \u017ee je to pro tebe nesm\u00edrn\u011b t\u011b\u017ek\u00e9. V\u017edy\u0165 je to tv\u016fj bratr, tv\u00e1 krev. Ale\u2026 uv\u011bdom si v\u0161echny ty v\u011bci, kter\u00e9 ti zp\u016fsobil. Copak t\u011b nebolely? Bolely, a jak. On si zaslou\u017e\u00ed trest, Bille. Ka\u017ed\u00fd, kdo ud\u011bl\u00e1 n\u011bjakou \u0161patnost, si zaslou\u017e\u00ed trest. A Tom nen\u00ed v\u00fdjimka. Nav\u00edc\u2026 i kdy\u017e by to t\u0159eba u\u017e ned\u011blal tob\u011b, mohl by to za\u010d\u00edt d\u011blat dal\u0161\u00edm lidem, a to bys necht\u011bl, vi\u010f \u017ee ne?“ uhodil Andy na jeho citlivou strunu. Chlapec t\u00e9m\u011b\u0159 zahanben\u011b sv\u011bsil hlavu a pomalu s n\u00ed zavrt\u011bl. Andreas se pochvaln\u011b usm\u00e1l. St\u00e1lo ho to dost pr\u00e1ce, aby v\u0161echno \u0161lo podle pl\u00e1nu. Nest\u00e1l o to, aby Bill na posledn\u00ed chv\u00edli couvnul.<\/div>\n
„Ale mamka\u2026“<\/div>\n
„\u2026uvid\u00ed rad\u011bji jednoho syna za m\u0159\u00ed\u017eemi, ne\u017e druh\u00e9ho mrtv\u00e9ho,“ p\u0159eru\u0161il ho r\u00e1zn\u011b Andy. Billovy o\u010di se v jasn\u00e9m slune\u010dn\u00edm sv\u011btle zaleskly. Najednou si p\u0159ipadal tak s\u00e1m. Tak nepochopen. Pot\u0159eboval by po boku n\u011bkoho, kdo by ho pochopil.<\/div>\n
Jen\u017ee Andreas to nejsp\u00ed\u0161 nebude.<\/div>\n
„P\u016fjdeme, hm?“ ozval se blon\u010f\u00e1k a uchopil Billa za p\u0159edlokt\u00ed. Ten se nechal odv\u00e9st do auta. Zapnul si p\u00e1sy a nasadil slune\u010dn\u00ed br\u00fdle, skrz kter\u00e9 hled\u011bl ven.<\/div>\n
Utekl z jedn\u00e9 pasti\u2026 a spadl do druh\u00e9.<\/div>\n
<\/div>\n
\n
„Kaulitz, jdeme,“ ozval se chladn\u00fd neosobn\u00ed hlas. Tom zvedl svou cop\u00e1nkovou hlavu a v o\u010d\u00edch se mu objevil snad z\u00e1blesk strachu, kdy\u017e vid\u011bl policejn\u00edho dozorce a s n\u00edm dva policisty. Byl \u010das.<\/div>\n
Pomalu vstal a \u0161el sm\u011brem k nim. Pohled, kter\u00fdm se na n\u011bho ti policajti d\u00edvali, mu nebyl v\u016fbec p\u0159\u00edjemn\u00fd. Ale na druhou stranu se ani nedivil. Takov\u00fd exempl\u00e1\u0159, jako je on, tu ur\u010dit\u011b je\u0161t\u011b nem\u011bli. V\u017edy\u0165, kde se v\u00e1m po\u0161t\u011bst\u00ed narazit na kluka, kter\u00fd n\u011bkolik let zn\u00e1sil\u0148oval a mu\u010dil sv\u00e9 dvoj\u010de? Asi byl jedin\u00fd sv\u00e9ho druhu.<\/div>\n
„No pohyb, pohyb, dneska je tv\u016fj velkej den,“ u\u0161kl\u00edbl se nep\u0159\u00edjemn\u011b policista a nasadil Tomovi pouta. Ten ml\u010del, o\u010di zaryt\u00e9 do podlahy. Nezvedl je, ani kdy\u017e ho hrub\u00e9 ruce uchopily a vedly ven p\u0159ed v\u011bznici. Nezvedl je dokonce ani tehdy, kdy\u017e ho str\u010dily do policejn\u00edho auta. P\u0159ed o\u010dima toti\u017e nem\u011bl podlahu auta. P\u0159ed o\u010dima m\u011bl sv\u00e9ho bratra..<\/div>\n
<\/div>\n
Dva mal\u00ed, p\u011btilet\u00ed chlapci se sm\u00edchem ut\u00edkaj\u00ed pry\u010d, nedbaj\u00edc vol\u00e1n\u00ed jejich matky. Ut\u00edkaj\u00ed, ruku v ruce, \u00fasm\u011bvy od ucha k uchu. Ut\u00edkaj\u00ed na nedalekou louku a tam se se sm\u00edchem sval\u00ed do tr\u00e1vy. Po chv\u00edli, kdy se jejich spla\u0161en\u00e1 srd\u00ed\u010dka uklidn\u00ed, se k sob\u011b oto\u010d\u00ed a hled\u00ed si do o\u010d\u00ed. Do naprosto stejn\u00fdch o\u010d\u00ed. O\u010d\u00ed, kter\u00e9 vypadaly jako dv\u011b mandli\u010dky. Tak d\u011btsky naivn\u00ed, a roztomil\u00e9.<\/em><\/div>\n
Jeden z chlapc\u016f zvedne svou drobnou ru\u010dku a pohlad\u00ed toho druh\u00e9ho po kr\u00e1tk\u00fdch vlasech, kter\u00e9 m\u011bly stejn\u00fd sest\u0159ih jako m\u011bl on s\u00e1m. Druh\u00fd chlapec se zachichot\u00e1, zvedne svou ruku a za\u010dne br\u00e1\u0161kovi cuchat jeho pe\u010dliv\u011b u\u010desan\u00e9 vlasy. Ten se ho sna\u017e\u00ed ru\u010dkama odstr\u010dit, pi\u0161t\u00ed a sm\u011bje se. Po chv\u00edli oba usly\u0161\u00ed znovu vol\u00e1n\u00ed jejich maminky, kter\u00e9 tentokr\u00e1t zn\u00ed nal\u00e9hav\u011bji. Oba se jako na povel zvednou a uchop\u00ed se za ruce. Pomal\u00fdm b\u011bhem se vydaj\u00ed zp\u011bt k rodi\u010d\u016fm. Ruce po\u0159\u00e1d d\u016fv\u011brn\u011b spojen\u00e9.<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
„Tak jsme tady,“ ozval se hlas, kter\u00fd probral Toma zp\u011bt do reality. Prudce sebou trhl a rozhl\u00e9dl se. Policejn\u00ed auto st\u00e1lo p\u0159ed velkou budovou. Kolem n\u00ed bylo p\u00e1r lid\u00ed v oblec\u00edch a o n\u011b\u010dem spolu diskutovali. Tom jasn\u011b c\u00edtil, jak se mu st\u00e1hl \u017ealudek. Kone\u010dn\u011b si za\u010d\u00ednal uv\u011bdomovat, kde je a co se d\u011bje. Bylo to tu. Tady se rozhodne, jak to s n\u00edm bude d\u00e1l. Samoz\u0159ejm\u011b, nepo\u010d\u00edtal s t\u00edm, \u017ee bude zpro\u0161t\u011bn viny. Po\u010d\u00edtal s t\u00edm, \u017ee ho zav\u0159ou. Ov\u0161em na jak dlouho si tipnout netroufal. A up\u0159\u00edmn\u011b, mu to bylo v t\u00e9hle chv\u00edli naprosto jedno.<\/div>\n
Policista ho vyt\u00e1hl z auta, uchopil za pa\u017ei a vedl do budovy. Tom se neklidn\u011b o\u0161il, kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee se v\u0161ichni ti lid\u00e9, co tu byli, d\u00edvaj\u00ed na n\u011bj. Copak v\u011bd\u011bli, co je za\u010d? V\u011bd\u011bli, \u017ee je zr\u016fda?<\/div>\n
Ale byl doopravdy zr\u016fda?  <\/div>\n
Velk\u00e9 dve\u0159e se otev\u0159ely a on byl vpu\u0161t\u011bn dovnit\u0159. Policista ho po\u0159\u00e1d pevn\u011b dr\u017eel. Tom kr\u00e1\u010del po nale\u0161t\u011bn\u00e9 podlaze a\u017e na sam\u00fd za\u010d\u00e1tek soudn\u00ed s\u00edn\u011b. Policista ho usadil na jednu z d\u0159ev\u011bn\u00fdch lavic a Tom si zkrou\u0161en\u011b uv\u011bdomil, \u017ee to je lavice pro ob\u017ealovan\u00e9. Sem pat\u0159il. Byl ob\u017ealovan\u00fd. Vinn\u00fd.<\/div>\n
Usly\u0161el n\u011bjak\u00e9 hlasy. Odlepil o\u010di od zem\u011b a pod\u00edval se nalevo. C\u00edtil, jak ztuhl. U druh\u00e9 lavice st\u00e1l Bill, Andreas a n\u011bjak\u00e1 \u017eena. \u017dena s Andreasem o n\u011b\u010dem \u017eiv\u011b diskutovala a Bill post\u00e1val vedle nich, bled\u00fd a vyd\u011b\u0161en\u00fd. Jeho pohled klouzal po cel\u00e9 s\u00edni a najednou se jeho o\u010di st\u0159etly s Tomov\u00fdm pohledem.<\/div>\n
P\u0159ekvapilo ho, \u017ee Bill pohledem neuhnul, naopak, on se vp\u00edjel do jeho o\u010d\u00ed. Nech\u00e1pal to, ale nem\u011bl s\u00edlu to \u0159e\u0161it. Jen se d\u00edval sv\u00e9mu br\u00e1\u0161kovi do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
D\u00edval se do o\u010d\u00ed \u010dlov\u011bku, kter\u00fd v\u016f\u010di n\u011bmu za chv\u00edli vyt\u00e1hne obvin\u011bn\u00ed, za kter\u00e9 p\u016fjde do v\u011bzen\u00ed.<\/div>\n
A m\u016f\u017ee si za to s\u00e1m.  <\/div>\n
Andy se vytrhl z rozhovoru s nezn\u00e1mou \u017eenou a jeho pohled se zasekl na Tomovi. Zamra\u010dil se a zatahal Billa za ruk\u00e1v. Ten odvr\u00e1til o\u010di od sv\u00e9ho dvoj\u010dete a sklopil hlavu. Andy mu n\u011bco \u0159\u00edkal, dalo se odhadnout, \u017ee ho nab\u00e1d\u00e1, aby se na Toma ned\u00edval. V tu chv\u00edli m\u011bl Tom sto chut\u00ed vst\u00e1t a rozb\u00edt Andreasovi hubu. Ani nev\u011bd\u011bl pro\u010d, ale chu\u0165 byla velk\u00e1. Ale nesm\u011bl si zad\u011bl\u00e1vat na v\u00edce probl\u00e9m\u016f.<\/div>\n
Jeho o\u010di d\u00e1l sledovaly Billa, ale bylo vid\u011bt, jak jsou nep\u0159\u00edtomn\u00e9 a pr\u00e1zdn\u00e9. V jeho hlav\u011b se toti\u017e p\u0159ehr\u00e1vala \u00fapln\u011b jin\u00e1 sc\u00e9na..<\/div>\n
<\/div>\n
Patn\u00e1ctilet\u00fd chlapec s \u010dern\u00fdmi vlasy le\u017e\u00ed na posteli, t\u011blo rozt\u0159esen\u00e9, o\u010di strachem vykulen\u00e9. Na jeho drobn\u00e9m t\u011bl\u00ed\u010dku le\u017e\u00ed jeho bratr. Oba jsou naz\u00ed. Tomovy ruce klou\u017eou po t\u011ble sv\u00e9ho bratra a jeho \u00fasta \u0161eptaj\u00ed oplzl\u00e1 slova a nechutn\u00e9 n\u00e1vrhy. Jeho mlad\u0161\u00ed br\u00e1\u0161ka krout\u00ed hlavou a se slzami v o\u010d\u00edch na\u0159\u00edk\u00e1. Chlapec ale nezn\u00e1 slitov\u00e1n\u00ed. Je a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 vydr\u00e1\u017ed\u011bn\u00fd, a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 vzru\u0161en\u00fd. Jedn\u00edm prudk\u00fdm pohybem pronikne do bratrova dosud neposkvrn\u011bn\u00e9ho t\u011bla. Bill k\u0159i\u010d\u00ed, krout\u00ed se a pl\u00e1\u010de, kdy\u017e c\u00edt\u00ed jak se v n\u011bm Tom dominantn\u011b rozpohyboval. Jeho vzlyky p\u0159eru\u0161\u00ed Tomovy t\u00e1hl\u00e9 steny vzru\u0161en\u00ed. \u010cernovl\u00e1sek ho\u0159ce pl\u00e1\u010de, obli\u010dej\u00edk tisknouc k pol\u0161t\u00e1\u0159i. Jeho dvoj\u010de se k n\u011bmu sklon\u00ed a za st\u00e1l\u00fdch p\u0159\u00edraz\u016f mu \u0161ept\u00e1 do ou\u0161ka tak stra\u0161liv\u00e9 v\u011bci, \u017ee se Billa zmoc\u0148uje hysterie. Rozvzlyk\u00e1 se je\u0161t\u011b v\u00edc, a najednou prudce zalom\u00ed hlavu dozadu a vyk\u0159ikne. Jeho bratr sy\u010d\u00ed a ti\u0161\u00ed jeho reakci. Po chv\u00edli oddechov\u00e1n\u00ed na Billov\u011b zpocen\u00e9m t\u011ble se zvedne a obl\u00e9kne. Pot\u00e9 bratra uhod\u00ed do obli\u010deje, za\u0161ept\u00e1 tichou v\u00fdhru\u017eku a odejde. Pla\u010d\u00edc\u00ed klub\u00ed\u010dko ne\u0161t\u011bst\u00ed nech\u00e1 za sebou\u2026<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
„Dobr\u00fd den,“ ozval se \u017eensk\u00fd hlas a Tom vzhl\u00e9dl s obavou v o\u010d\u00edch. Byla to soudkyn\u011b. \u017densk\u00e1… to pro n\u011bj nebylo moc dobr\u00e9. \u017deny obvykle m\u00edvaj\u00ed velk\u00e9 slitov\u00e1n\u00ed s ob\u011b\u0165mi zn\u00e1siln\u011bn\u00ed. To je pech. Ale nedalo se nic d\u011blat. Soud za\u010d\u00ednal.<\/div>\n
„Se\u0161li jsme se tu dnes, abychom vy\u0159e\u0161ili p\u0159\u00edpad Billa Kaulitze a Tom Kaulitze. Ob\u017ealovan\u00fd Tome Kaulitzi, p\u0159\u00edsah\u00e1te \u017ee budete mluvit pravdu a nic ne\u017e pravdu?“<\/div>\n
Tom se p\u0159i slov\u011b ,pravda‘ t\u011b\u017ece zachv\u011bl. Copak m\u011bl na vybranou? Stejn\u011b v\u0161ichni v\u011bd\u00ed, co ud\u011blal. A kdyby lhal, jen by mu to vyneslo p\u00e1r let nav\u00edc za m\u0159\u00ed\u017eemi. Nem\u011blo to cenu\u2026 nav\u00edc p\u0159izn\u00e1n\u00ed b\u00fdv\u00e1 poleh\u010duj\u00edc\u00ed okolnost.<\/div>\n
„Tome,“ str\u010dila do chlapce \u0161eptem jeho pr\u00e1vni\u010dka. Tom zmaten\u011b zamrkal a \u017eena k\u00fdvla sm\u011brem k soudkyni, kter\u00e1 se na n\u011bho d\u00edvala se znakem netrp\u011blivosti.<\/div>\n
„Ano,“ odpov\u011bd\u011bl rasta. Soudkyn\u011b kr\u00e1tce p\u0159ik\u00fdvla a oto\u010dila se k Billovi.<\/div>\n
„A vy, po\u0161kozen\u00fd Bille Kaulizi, p\u0159\u00edsah\u00e1te, \u017ee budete mluvit pravdu a nic ne\u017e pravdu?“ \u0159ekla o stup\u00ednek mileji.<\/div>\n
<\/div>\n
Tom se na sv\u00e9ho bratra rychle pod\u00edval, a ten k n\u011bmu vzhl\u00e9dl ve stejnou chv\u00edli. Jejich pohledy se zasekly do sebe a v Billov\u00fdch o\u010d\u00edch bylo rozpoznat matn\u00fd lesk slz.  <\/div>\n
„Ano,“ \u0159ekl sotva sly\u0161iteln\u011b a odtrhnul o\u010di od sv\u00e9ho dvoj\u010dete.<\/div>\n
„D\u011bkuji,“ reagovala soudkyn\u011b a jej\u00ed orl\u00ed zrak t\u011bkal mezi dv\u011bma kluky. Asi se j\u00ed nezd\u00e1l jejich pohled. Nebylo divu. „A nyn\u00ed k p\u0159\u00edpadu. Dne 29.3. p\u0159ed \u0161esti lety ob\u017ealovan\u00fd Tom Kaulitz poprv\u00e9 zn\u00e1silnil sv\u00e9ho bratra, Billa Kaulitze. \u00dadajn\u011b v podnapil\u00e9m stavu, po\u010dkal, a\u017e rodi\u010de usnou, a pot\u00e9 p\u0159i\u0161el do pokoje za sv\u00fdm bratrem, kde ho s v\u00fdhru\u017ekou dal\u0161\u00edho fyzick\u00e9ho n\u00e1sil\u00ed zn\u00e1silnil. Ob\u017ealovan\u00fd zn\u00e1sil\u0148oval svou ob\u011b\u0165 opakovan\u011b, po dobu jednoho roku. Pot\u00e9 se rodi\u010de ob\u017ealovan\u00e9ho a po\u0161kozen\u00e9ho rozvedli a ob\u017ealovan\u00fd p\u0159ipadl do p\u00e9\u010de sv\u00e9ho otce, kter\u00fd s n\u00edm odjel do Ameriky. Po\u0161kozen\u00fd Bille Kaulitzi, souhlas\u00edte s touto v\u00fdpov\u011bd\u00ed?“  <\/div>\n
Na Billovi bylo vid\u011bt \u017ee hodn\u011b v\u00e1h\u00e1. Klopil o\u010di do zem\u011b a nevn\u00edmal soudkyni, kter\u00e1 na n\u011bj laskav\u011b zhl\u00ed\u017eela. I na tu d\u00e1lku Tom z\u0159eteln\u011b vid\u011bl, jak si nerv\u00f3zn\u011b skous\u00e1v\u00e1 ret. Hlavu zvedl, a\u017e kdy\u017e do n\u011bho Andreas nen\u00e1padn\u011b \u0161\u0165ouchnul.<\/div>\n
„Ano,“ \u0159ekl pevn\u00fdm hlasem.<\/div>\n
„Ob\u017ealovan\u00fd Tome Kaulitzi, souhlas\u00edte \u017ee jste se dopustil \u010dinu opakovan\u00e9ho zn\u00e1siln\u011bn\u00ed?“ Tom pohledem neuhnul. Naopak, d\u00edval se do o\u010d\u00ed soudkyn\u011b, v kter\u00fdch \u010detl stopu opovr\u017een\u00ed.<\/div>\n
„Ano.“<\/div>\n
„Dobr\u00e1 tedy\u2026 po \u0161esti letech se ob\u017ealovan\u00fd Kaulitz vr\u00e1til do N\u011bmecka i se sv\u00fdm otcem. Zn\u00e1sil\u0148ov\u00e1n\u00ed a fyzick\u00e9 n\u00e1sil\u00ed za\u010dalo op\u011bt dne 8.6 2009…<\/div>\n
Jej\u00ed slova jako by \u0161la mimo \u010dernovlas\u00e9ho chlapce. Ten neposlouchal \u010diny, kter\u00fdch se dopustil. Jeho kaln\u00e9 o\u010di hled\u011bly na jede bod do zdi. On tam v\u0161ak vid\u011bl n\u011bco \u00fapln\u011b jin\u00e9ho..<\/div>\n
<\/div>\n
Dredat\u00fd chlapec le\u017eel na posteli, ruce i nohy p\u0159iv\u00e1zan\u00e9 ke kraj\u016fm. Jeho o\u010di byly pln\u00e9 hr\u016fzy a beznad\u011bje, kdy\u017e vid\u011bl sv\u00e9ho bratra, jak do jeho t\u011bla pronik\u00e1 obrovsk\u00fdm vibr\u00e1torem. T\u00e1hl\u00fd v\u00fdk\u0159ik bolesti utlumil \u0161\u00e1tek, kter\u00fd m\u011bl Bill uv\u00e1zan\u00fd kolem pusy. Jeho bratr kovov\u00fdm p\u0159edm\u011btem p\u0159irazil co nejhloub do Billova t\u011bla a \u010dernovl\u00e1skovi se zatm\u011blo p\u0159ed o\u010dima. Bolest byla tak nesnesiteln\u00e1, \u017ee na chv\u00edli ztratil v\u011bdom\u00ed.<\/em><\/div>\n
K \u017eivotu ho probrala a\u017e pal\u010div\u00e1 bolest v oblasti b\u0159icha. mal\u00e1tn\u011b otev\u0159el o\u010di a uvid\u011bl, jak se nad n\u00edm ty\u010d\u00ed Tom s bi\u010dem v ruce. Zast\u00e9nal bolest\u00ed. Tom se hroziv\u011b za\u0161klebil a rozm\u00e1chl se znovu. Bi\u010d vydal svi\u0161tiv\u00fd zvuk a dopadl na chlapcovo t\u011blo znovu. A znovu.<\/em><\/div>\n
Billovy o\u010di byly pln\u00e9 slz. Tak hrozn\u011b moc to bolelo. Bolest byla nesnesiteln\u00e1, ne\u00fanosn\u00e1. Po\u0159\u00e1d a po\u0159\u00e1d dokola ho pol\u00e9val mraziv\u00fd pot a jeho t\u011blo se nap\u00ednalo v bolestiv\u00fdch k\u0159e\u010d\u00edch, kdy\u017e bi\u010d ni\u010dil jeho kr\u00e1snou ple\u0165. Tak moc si p\u0159\u00e1l, aby ta bolest skon\u010dila, aby um\u0159el, aby v\u0161echno bylo pry\u010d\u2026<\/em><\/div>\n
A bolest skute\u010dn\u011b ustala. Usly\u0161el zvuk bi\u010de, jak dopad\u00e1 na zem. \u00daleva v jeho t\u011ble nebyla p\u0159\u00edli\u0161 velk\u00e1, ale byla tam. C\u00edtil men\u0161\u00ed bolest tam dole, kdy\u017e Tom vytahoval z jeho t\u011bla vibr\u00e1tor gigantick\u00fdch rozm\u011br\u016f. Pot\u00e9 ale usly\u0161el zvuk, kter\u00fd u\u017e nikdy necht\u011bl sly\u0161et.<\/em><\/div>\n
Byl to zvuk rozep\u00ednaj\u00edc\u00edch se kalhot..<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
…pod\u0159ezal \u017e\u00edly, a tam ho tak\u00e9 na\u0161la jeho matka,“ dokon\u010dila soudkyn\u011b sv\u016fj monolog. Pak se op\u011bt zad\u00edvala na Billa, kter\u00fd sed\u011bl s obli\u010dejem v dlan\u00edch a ti\u0161e plakal, jak se mu v\u0161echny ty vzpom\u00ednky vybavovaly.<\/div>\n
„Pane Kaulitzi,“ oslovila ho mile soudkyn\u011b. „Souhlas\u00edte s t\u00edm?“<\/div>\n
„A-Ano,“ zavzlykal a Tomem projel z\u00e1chv\u011bv l\u00edtosti. B\u016fhv\u00ed pro\u010d, m\u011bl hroznou touhu vst\u00e1t a obejmout ho, uti\u0161it ho a schovat ve sv\u00e9 n\u00e1ru\u010di..<\/div>\n
„Ob\u017ealovan\u00fd Tome Kaulitzi,“ oto\u010dila se na n\u011bj soudkyn\u011b a laskavost z jej\u00edho hlasu vyprchala. „Souhlas\u00edte?“<\/div>\n
„Ano,“ souhlasil chlapec ti\u0161e. Nem\u011blo smysl vzdorovat. Ani j\u00ed, ani nikomu ostatn\u00edmu.<\/div>\n
C\u00edtil lehk\u00fd stisk na rameni a oto\u010dil se. To byla Stella, jeho pr\u00e1vni\u010dka. P\u0159id\u011blil mu ji st\u00e1t, ale ona odv\u00e1d\u011bla svou pr\u00e1ci v\u00fdborn\u011b. Toma nejv\u00edce udivovalo to, \u017ee i kdy\u017e v\u011bd\u011bla, z \u010deho je obvin\u011bn\u00fd, tak se k n\u011bmu chovala naprosto norm\u00e1ln\u011b. Nejsp\u00ed\u0161 u\u017e za ta l\u00e9ta praxe n\u011bco ust\u00e1la. Nicm\u00e9n\u011b to byla velice mil\u00e1 \u017eena, a Tom j\u00ed byl vd\u011b\u010dn\u00fd za ten \u010das a snahu, kter\u00fd jemu a jeho p\u0159\u00edpadu ob\u011btovala..<\/div>\n
<\/div>\n
Tom pr\u016fb\u011bh soudu ani nevn\u00edmal. Nem\u011bl na to s\u00edlu. Kdy\u017e se to od n\u011bj o\u010dek\u00e1valo, tak odpov\u011bd\u011bl na ot\u00e1zku, ale jinak tomu nev\u011bnoval naprosto pozornost. Ov\u0161em pohled\u016fm, kter\u00e9 n\u011bkdy sm\u011b\u0159oval sm\u011brem ke sv\u00e9mu bratrovi, se ubr\u00e1nit nedok\u00e1zal.<\/div>\n
V o\u010d\u00edch ho za\u0161t\u00edpaly hork\u00e9 slzy, kdy\u017e uvid\u011bl p\u0159ed o\u010dima roztomil\u00fd obraz..<\/div>\n
<\/div>\n
„Tomi,“ promluvil zamy\u0161len\u011b \u010dernovlas\u00fd chlapec a pod\u00edval se na sv\u00e9ho bratra, kter\u00fd up\u0159en\u011b sledoval film, ve kter\u00e9m se pr\u00e1v\u011b mazliv\u011b l\u00edbala jedna zamilovan\u00e1 dvojce.<\/em><\/div>\n
Jeho br\u00e1\u0161ka odtrhl o\u010di do filmu a t\u00e1zav\u011b se na Billa zad\u00edval. Ten trochu z\u010dervenal, ale pak se osm\u011blil zeptat na ot\u00e1zku kter\u00e1 ho p\u00e1lila na jazyku.<\/em><\/div>\n
„U\u017e jsi se s n\u011bk\u00fdm l\u00edbal?“ vyp\u00e1lil na bratra z ni\u010deho nic. Mo\u017en\u00e1 \u010dekal, \u017ee Toma t\u00edmhle zasko\u010d\u00ed. Ale on se jen frajersky pousm\u00e1l.<\/em><\/div>\n
„Jasn\u011b, \u017ee l\u00edbal. Ty snad ne? A ta pusa, co jsme dostali v dev\u00edti, se nepo\u010d\u00edt\u00e1,“ \u0159ekl \u0161kodolib\u011b.<\/em><\/div>\n
„No\u2026 j\u00e1\u2026“ zakoktal se Bill a z\u010dervenal je\u0161t\u011b v\u00edc. Tom se uchechtnul.<\/em><\/div>\n
„No je mi to jasn\u00fd,“ mrknul na sv\u00e9ho jeden\u00e1ctilet\u00e9ho br\u00e1\u0161ku, kter\u00fd si nerv\u00f3zn\u011b skous\u00e1val rt\u00edk. „A pro\u010d se pt\u00e1\u0161?“<\/em><\/div>\n
„V\u00ed\u0161 Tomi\u2026 j\u00e1\u2026“ naklonil se k n\u011bmu Bill a jeho \u00fasm\u011bv byl n\u011b\u017en\u00fd a l\u00e1skypln\u00fd. Tom se neubr\u00e1nil \u00fasm\u011bvu, obo\u010d\u00ed v\u0161ak m\u011bl st\u00e1le t\u00e1zav\u011b zvednut\u00e9. „Cht\u011bl bych v\u011bd\u011bt, jak\u00e9 to je se l\u00edbat,“ vyhrknul.<\/em><\/div>\n
T\u00edmhle ov\u0161em Toma trochu zasko\u010dil. Nerv\u00f3zn\u011b si odka\u0161lal.<\/em><\/div>\n
„Jestli chce\u0161, n\u011bkoho ti se\u017eenu aby\u2026“<\/em><\/div>\n
„Ne, Tomi, ne. Chci abys m\u011b l\u00edbal ty.“<\/em><\/div>\n
Te\u010f Tomovi ale vyrazil dech doslova. Zalapal po dechu a vykulil na Billa sv\u00e9 hn\u011bd\u00e9 o\u010di. Ten se jen nevinn\u011b culil a tahal si prsty za lem tri\u010dka.<\/em><\/div>\n
„B-Bille\u2026 tohle\u2026 p\u0159ece\u2026nejde,“ dostal ze sebe nakonec Tom. Bill se ale zamra\u010dil.<\/em><\/div>\n
„To teda nev\u00edm, pro\u010d by to nem\u011blo j\u00edt,“ zakroutil hlavou a naklonil se k Tomovi.<\/em><\/div>\n
„Bille, tohle nem\u016f\u017eem,“ p\u00edpl br\u00e1\u0161ka.<\/em><\/div>\n
Bill se ale jen usm\u00e1l a ot\u0159el se sv\u00fdmi rty zlehka o ty Tomovy. Ten zalapal po dechu, ale br\u00e1\u0161kov\u00fdm neodbytn\u00fdm rt\u016fm se prost\u011b nedalo odolat. Ti\u0161e vydechl a zanedlouho u\u017e bylo sly\u0161et jen tich\u00e9, mlaskav\u00e9 zvuky, jak se rty dvoj\u010dat vp\u00edjely do sebe\u2026<\/em>  <\/div>\n

<\/em><\/div>\n
„A nyn\u00ed n\u00e1sleduje Kr\u00e1tk\u00e1 p\u0159est\u00e1vka, po kter\u00e9 bude vynesen rozsudek,“ zakon\u010dila soudkyn\u011b prvn\u00ed \u010d\u00e1st soudu. Pot\u00e9 se zvedla a spole\u010dn\u011b s ostatn\u00edmi ode\u0161la.<\/div>\n
„Vede\u0161 si dob\u0159e, Tome,“ pochv\u00e1lila chlapce Stella, ale pak zpozorn\u011bla. „Tome? Tome, d\u011bje se s tebou n\u011bco? Jsi jako duch..“<\/div>\n
Tom rychle prot\u0159epal hlavou, aby se probral.<\/div>\n
„Ehm\u2026 co\u017ee? Oh\u2026 omlouv\u00e1m se, Stello,“ provinile se pousm\u00e1l a Stella na n\u011bho jen shov\u00edvav\u011b mrkla. V\u011bd\u011bla, \u017ee to je pro Toma t\u011b\u017ek\u00e9\u2026 ale taky v\u011bd\u011bla, \u017ee si za to m\u016f\u017ee \u010dist\u011b s\u00e1m.<\/div>\n
„Vypad\u00e1 to, vzhledem k tvoj\u00ed situaci, vcelku p\u0159ijateln\u011b. V\u00edc ne\u017e 9 let to nebude,“ uji\u0161\u0165ovala ho pr\u00e1vni\u010dka, ale Tom se jen smutn\u011b pousm\u00e1l. V\u017edy\u0165 mu to bylo vlastn\u011b jedno. Co ud\u011blal, ud\u011blal, a te\u010f za to mus\u00ed n\u00e9st zodpov\u011bdnost.<\/div>\n
Jeho o\u010di zabloudily ke sv\u00e9mu dvoj\u010deti, ale ten se na n\u011bj ned\u00edval. Kr\u010dil se na lavici a vypadal, \u017ee nevn\u00edm\u00e1 sv\u011bt kolem. Andreas do n\u011bho po\u0159\u00e1d hu\u010del n\u011bjak\u00e9 nesmysly, a\u017e to Bill nevydr\u017eel a obo\u0159il se na n\u011bj. Tom to v\u0161echno sledoval smutn\u00fdma o\u010dima. Kdyby mohl, vzal by \u010das zp\u00e1tky\u2026<\/div>\n
Ani nevn\u00edmal, \u017ee t\u011bch deset minut ub\u011bhlo jako voda a soudkyn\u011b se vr\u00e1tila.<\/div>\n
„Tak a je to tady\u2026 Tome? Tome, jsi v po\u0159\u00e1dku? Tome\u2026“<\/div>\n
Stellin hlas se m\u011bnil v n\u011bjak\u00e9 podivn\u00e9 zvuky, kter\u00e9 nedok\u00e1zal rozeznat. Zat\u00edmco soudkyn\u011b usedala na m\u00edsto, Tomovi se v hlav\u011b vyno\u0159ila vzpom\u00ednka, o kter\u00e9 ani nev\u011bd\u011bl, \u017ee ji m\u00e1.<\/div>\n
<\/div>\n
Dva t\u0159in\u00e1ctilet\u00ed chlapci se se sm\u00edchem vpot\u00e1celi do jejich domu. Hlu\u010dn\u011b za sebou zabouchli dve\u0159e a rozesm\u00e1li se nanovo. Bylo zn\u00e1t, \u017ee jsou docela dost opil\u00ed. Ono taky v jejich v\u011bku sta\u010dilo p\u00e1r skleni\u010dek n\u011b\u010deho tvrd\u0161\u00edho, a bylo to. Jejich kamar\u00e1d uspo\u0159\u00e1dal \u00fapln\u011b poprv\u00e9 „dosp\u011bl\u00e1ckou“ p\u00e1rty bez rodi\u010d\u016f a samoz\u0159ejm\u011b s alkoholem.<\/em><\/div>\n
Kluci ochutnali v\u0161echno, co bylo k m\u00e1n\u00ed a po p\u016fl hodin\u011b skon\u010dili oba na z\u00e1chodech, kde se spolu neohraban\u011b l\u00edbali. Tiskli se k sob\u011b a nal\u00e9hav\u011b l\u00edbali, proto\u017ee i p\u0159es tu opilost vyc\u00edtili, \u017ee se navz\u00e1jem pot\u0159ebuj\u00ed v\u00edc, ne\u017e kdy jindy.<\/em><\/div>\n
„Tomi,“ zavrn\u011bl po chv\u00edli Bill a odt\u00e1hl se od br\u00e1\u0161ky se slastn\u00fdm v\u00fdrazem ve tv\u00e1\u0159i. „Poj\u010fme dom\u016f\u2026 j\u00e1 u\u017e tu nechci b\u00fdt,“ namotal si na prst jeden pram\u00ednek jeho dred\u016f.<\/em><\/div>\n
„Ok,“ p\u0159ik\u00fdvl nad\u0161en\u011b Tom a o\u010di mu zasv\u00edtily o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00edm. Up\u0159\u00edmn\u011b doufal, \u017ee v tomhle budou doma pokra\u010dovat, proto\u017ee se mu to moc l\u00edbilo. Bylo to sice celkem d\u011btsk\u00e9, naivn\u00ed a nezku\u0161en\u00e9\u2026 ale p\u0159esto kr\u00e1sn\u00e9 a v\u00e1\u0161niv\u00e9.<\/em>  <\/div>\n
A tak se oba opil\u00ed chlapci ocitli doma. Jejich mamka ani ta\u0165ka nebyli doma, a oni tak m\u011bli d\u016fm sami pro sebe. Chytli se za ruce a s tich\u00fdm pohih\u0148\u00e1v\u00e1n\u00edm skon\u010dili ve sv\u00e9m pokoji, kde se svalili na postel a s hlasit\u00fdmi v\u00fddechy sledovali strop.<\/em><\/div>\n
Bill se oto\u010dil na bok, podep\u0159el si hlavu rukou a z\u00e1libn\u011b se na Toma zad\u00edval. Jeho br\u00e1\u0161ka mu p\u0159i\u0161el kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed v\u00edc ne\u017e kdy d\u0159\u00edv.<\/em><\/div>\n
„Jsi kr\u00e1sn\u00fd, br\u00e1\u0161ko,“ \u0161eptal mu lichotiv\u011b do ucha a jeho ruce t\u00e9m\u011b\u0159 automaticky vklouzly pod Tomovo velk\u00e9 tri\u010dko, kde za\u010daly hladit sametovou k\u016f\u017ei. Tom souhlasn\u011b zamru\u010del a pohladil br\u00e1\u0161ku po tv\u00e1\u0159i.<\/em><\/div>\n
„Chci se na tebe d\u00edvat\u2026 chci se na tebe d\u00edvat, jak jsi nah\u00fd,“ \u0161eptnul Bill a z jeho hlasu zazn\u00edvala stopa vzru\u0161en\u00ed a opilosti. Tom podzvedl hlavu, ve tv\u00e1\u0159i neskr\u00fdvan\u00fd \u00fadiv. Jakmile mu ale br\u00e1\u0161ka za\u010dal sund\u00e1vat oble\u010den\u00ed, polo\u017eil hlavu bez protest\u016f zp\u00e1tky. V\u0161echny barvy v pokoji se mu sl\u00e9valy dohromady..<\/em><\/div>\n
Bill se spokojen\u011b usm\u00e1l, kdy\u017e p\u0159ed n\u00edm jeho dvoj\u010de le\u017eelo kompletn\u011b nah\u00e9. Vzt\u00e1hl k n\u011bmu ruku a dlouh\u00fdm nehtem p\u0159ejel p\u0159es jeho k\u016f\u017ei.<\/em><\/div>\n
„Tak n\u00e1dhern\u00fd,“ lichotil Tomovi d\u00e1l, a ten se jen bla\u017een\u011b usm\u00edval. A jeho bla\u017eenost vzrostla, kdy\u017e Bill za\u010dal pokr\u00fdvat jeho t\u011blo drobn\u00fdmi polibky. Rozko\u0161n\u011b zafun\u011bl, kdy\u017e mu Bill p\u0159ejel dlan\u00ed v rozkroku.<\/em><\/div>\n
\u010cernovl\u00e1sek se spokojen\u011b usm\u00e1l a o\u010di mu tmavly vzru\u0161en\u00edm. M\u011bl dost jasnou p\u0159edstavu o tom, co chce s br\u00e1\u0161kou d\u011blat. Proto se co nejrychleji zbavil oble\u010den\u00ed. Kleknul si p\u0159ed sv\u00e9ho br\u00e1\u0161ku a pomalu mu rozt\u00e1hl nohy.<\/em><\/div>\n
„B-Bille? Co to d\u011bl\u00e1\u0161?“ zpozorn\u011bl Tom a vzep\u0159el se na loktech. Bill ho ale jen nedbale zatla\u010dil do lehu.<\/em><\/div>\n
„Neboj se br\u00e1\u0161ko\u2026 bude se ti to l\u00edbit\u2026“<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
„A nyn\u00ed, bude vynesen rozsudek. V\u0161ichni p\u0159\u00edtomn\u00ed pros\u00edm povsta\u0148te,“ za\u010dala soudkyn\u011b a po\u010dkala, a\u017e v\u0161ichni vstanou. Pak se za\u010detla do pap\u00edr\u016f a pokra\u010dovala.<\/div>\n
„Ob\u017ealovan\u00fd Tome Kaulitzi, narozen\u00fd 1.9 1989, obvin\u011bn\u00fd z incestu… „<\/div>\n
<\/div>\n
„Bill\u00ed, mn\u011b se to nel\u00edb\u00ed,“ k\u0148our\u00e1 Tom, zat\u00edmco Bill p\u0159ej\u00ed\u017ed\u00ed sv\u00fdm penisem p\u0159es vstup do Tomova t\u011bla.<\/em><\/div>\n
„Ale mn\u011b ano, ani nev\u00ed\u0161, jak moc,“ vydechne Bill a hlad\u00ed Toma po vlasech. Ten se vrt\u00ed a k\u0148u\u010d\u00ed\u2026v hlase se mu oz\u00fdv\u00e1 strach\u2026<\/em><\/div>\n
„No t\u00e1k\u2026dr\u017e br\u00e1\u0161kovi\u2026“ \u0161eptnul ost\u0159e Bill. P\u0159evl\u00e1dala nad n\u00edm opilost. Zaryl mu nehty do ramene a sv\u00fdm t\u011blem ho slisoval do matrace. Tomovo t\u011blo se zd\u011b\u0161en\u011b napjalo a z \u00fast se mu vydral bolestiv\u00ed v\u00fdk\u0159ik, kdy\u017e do n\u011bho Bill pronikl\u2026<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
„\u2026ob\u017ealovan\u00fd Kaulitz byl uzn\u00e1n vinn\u00fdm. A nyn\u00ed rozsudek\u2026“<\/div>\n
<\/div>\n
Tom hlasit\u011b vyk\u0159ikl, kdy\u017e Bill vyvrcholil do jeho drobn\u00e9ho t\u011bla. Slzy ji\u017e nedok\u00e1zal d\u00e9le zadr\u017eovat. Nekontrolovateln\u011b plakal a t\u0159\u00e1sl se po cel\u00e9m t\u011ble. Bill z n\u011bho vy\u0161el a nat\u00e1hl si boxerky. Pak se na sv\u00e9 dvoj\u010de zad\u00edval a jemn\u011b mu set\u0159el slzy.<\/em><\/div>\n
„Neboj, Tomi\u2026 poprv\u00e9 to asi v\u017edycky bol\u00ed. Ale te\u010f u\u017e to bude dobr\u00e9\u2026 te\u010f u\u017e p\u016fjdu sp\u00e1t,“ zafun\u011bl a s v\u00fddechem se pono\u0159il do \u0159\u00ed\u0161e sn\u016f.<\/em><\/div>\n
Toma Billova slova ani v nejmen\u0161\u00edm neuklidnila. Jen se t\u0159\u00e1sl a plakal. Po chv\u00edli se vy\u010derpan\u011b zvedl a \u0161el do sv\u00e9ho pokoje.<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
A to netu\u0161il, \u017ee si na druh\u00fd den jeho bratr nic nebude pamatovat. On si pamatoval jen \u00fatr\u017eky, kter\u00e9 se ale \u010dasem vytratily do ztracena\u2026<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
Bolelo to\u2026<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
„\u2026A t\u00edmto je Tom Kaulitz odsouzen k odn\u011bt\u00ed svobody ve v\u00fd\u0161\u00ed 7 let.“<\/div>\n
<\/div>\n
A bol\u00ed to po\u0159\u00e1d.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
autor: Lea<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Lea Rozsudek –O t\u00fdden pozd\u011bji– „Bille, jse\u0161 si opravdu jistej?“ zeptal se Andreas a v o\u010d\u00edch se mu zra\u010dila obava. Bill sklopil hlavu a povzdechl si. „Nejsem, Andy, v\u016fbec si nejsem jistej, ale zb\u00fdv\u00e1 mi n\u011bco jin\u00e9ho?“ promluvil ti\u0161e ke sv\u00fdm<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[310],"tags":[],"class_list":["post-11980","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nightmare"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11980","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=11980"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11980\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=11980"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=11980"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=11980"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}