{"id":11987,"date":"2010-04-01T18:30:00","date_gmt":"2010-04-01T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=11958"},"modified":"2010-04-01T18:30:00","modified_gmt":"2010-04-01T17:30:00","slug":"se-mnou-se-bat-nemusis-13","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/04\/01\/se-mnou-se-bat-nemusis-13\/","title":{"rendered":"Se mnou se b\u00e1t nemus\u00ed\u0161 13."},"content":{"rendered":"
autor: Ainikki<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"379\"<\/div>\n
<\/div>\n
Bill se r\u00e1no probral u\u017e  p\u0159ed sedmou hodinou. C\u00edtil se rozl\u00e1man\u00fd, a od \u0161patn\u00e9ho sp\u00e1nku a neodl\u00ed\u010den\u00fdch st\u00edn\u016f ho te\u010f \u0161t\u00edpaly o\u010di. Promnul si je p\u011bstmi, ale to nepomohlo. Jen si l\u00ed\u010didla rozmazal po obli\u010deji a do o\u010d\u00ed zanesl je\u0161t\u011b v\u00edce \u0161p\u00edny. Odhrnul ze sebe pe\u0159inu a posadil se. Nap\u016fl poslepu \u0161m\u00e1tral po no\u010dn\u00edm stolku, kde tu\u0161il, \u017ee by m\u011bl b\u00fdt bal\u00ed\u010dek pap\u00edrov\u00fdch kapesn\u00edk\u016f. Ty se mu poda\u0159ilo nahm\u00e1tnout, jeden vyndal a p\u0159ipl\u00e1cl do koutku oka. Slzy podr\u00e1\u017ed\u011bnosti se vs\u00e1kly do toho hedv\u00e1bn\u00e9ho kousku pap\u00edru, v podstat\u011b ta snaha ale k ni\u010demu nevedla. P\u00e1lily ho po\u0159\u00e1d. Pot\u0159eboval to um\u00fdt.  <\/div>\n
<\/div>\n
Ubrousky o\u010di prot\u0159el natolik, aby byl alespo\u0148 schopn\u00fd je otev\u0159\u00edt a nemusel tu po dom\u011b \u0161m\u00e1trat po zdech jako slepec. Ze \u0161upl\u00edku vyt\u00e1hl \u010dist\u00e9 spodn\u00ed pr\u00e1dlo, ze sk\u0159\u00edn\u011b oby\u010dejn\u00e9 tri\u010dko a tepl\u00e1ky a s uchem p\u0159itisknut\u00fdm na dve\u0159e se zaposlouchal do zvuk\u016f, je\u017e vyd\u00e1val d\u016fm. Nic. Ticho. Dalo se to p\u0159edpokl\u00e1dat. P\u011bstoun si o v\u00edkendu r\u00e1d pospal a v\u011bt\u0161inou nevyl\u00e9zal ze sv\u00e9ho brlohu d\u0159\u00edve jak v deset hodin. Bill odemkl a ti\u0161e jako my\u0161 p\u0159ehopkal do koupelny, kde za sebou op\u011bt neopomn\u011bl zamknout. Automaticky s\u00e1hl na poli\u010dku pod zrcadlem, kde m\u011bl sv\u00e9 odli\u010dovac\u00ed ml\u00e9ko a vatov\u00e1 kole\u010dka. Odstranil si z tv\u00e1\u0159e zbytky rozdrolen\u00e9 \u0159asenky a \u010dern\u00fdch st\u00edn\u016f, pustil sprchu a chvilku \u010dekal, ne\u017e za\u010dne t\u00e9ct tepl\u00e1.<\/p>\n<\/div>\n
\n
S \u00falevn\u00fdm vydechnut\u00edm se postavil pod proud t\u00e9 p\u0159\u00edjemn\u011b hork\u00e9 vody a sm\u00fdval ze sebe ulepenost a pot, kter\u00e9 m\u011bly b\u00fdt pry\u010d u\u017e v\u010dera, ne\u017e vlezl do pe\u0159in. Nerad se budil \u0161pinav\u00fd. To se pak jen velice t\u011b\u017eko zbavoval \u0161patn\u00e9 n\u00e1lady a rozmrzelosti. Dnes byly jeho negativn\u00ed pocity nav\u00edc je\u0161t\u011b umocn\u011bny nehezkou vzpom\u00ednkou na Breniga a jeho nechutn\u00fd mlsn\u00fd pohled. Bill jen doufal, \u017ee se z toho vysp\u00ed a dnes ho nenapadne pokra\u010dovat v dor\u00e1\u017een\u00ed.  <\/div>\n
<\/div>\n
Kdy\u017e vyl\u00e9zal ze sprchy, byl u\u017e nepatrn\u011b spokojen\u011bj\u0161\u00ed, proto\u017ee \u010dist\u00fd a vo\u0148av\u00fd. Jeho t\u011blo se po fyzick\u00e9 str\u00e1nce hned c\u00edtilo o n\u011bco l\u00e9pe. Mokr\u00e9 vlasy zabalil do ru\u010dn\u00edku, obl\u00e9kl se do p\u0159ipraven\u00e9ho dom\u00e1c\u00edho oble\u010den\u00ed a jal se \u010distit si zuby. S razanc\u00ed je drhnul, aby dostal pry\u010d ten nep\u0159\u00edjemn\u00fd povlak, kter\u00fd se mu na nich usadil p\u0159es noc. Z vlas\u016f sundal ru\u010dn\u00edk, pro\u010desal je h\u0159ebenem a mokr\u00e9 je st\u00e1hnul do gumi\u010dky. To obvykle ned\u011bl\u00e1val a v\u017edy je rovnou vysu\u0161il. F\u00e9n ale te\u010f zap\u00ednat necht\u011bl. Bylo nepravd\u011bpodobn\u00e9, aby Brenig sly\u0161el ten zvuk a\u017e ve sv\u00e9m pokoji, a dokonce ho to probudilo, on byl j\u00edm ze v\u010dera ale natolik vystresovan\u00fd, \u017ee se neodv\u00e1\u017eil. Ono to uschne i tak.<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
Stejn\u011b potichu jako sem p\u0159i\u0161el, zase vyklouzl ven a zmizel v bezpe\u010d\u00ed sv\u00e9ho pokoje. Nem\u011bl nic lep\u0161\u00edho na pr\u00e1ci, proto se polo\u017eil znovu na postel a zav\u0159el o\u010di. Cht\u011bl si dop\u0159\u00e1t je\u0161t\u011b p\u00e1r chvil odpo\u010dinku, p\u0159\u00edpadn\u011b kr\u00e1tk\u00e9ho sp\u00e1nku, kdy\u017e v noci spal tak neklidn\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
A nejsp\u00ed\u0161 se mu skute\u010dn\u011b  poda\u0159ilo usnout, proto\u017ee ho z jeho leno\u0161en\u00ed probral a\u017e \u0161ramot na chodb\u011b, a kdy\u017e koukl na hodinky, zjistil, \u017ee u\u017e bude za chv\u00edli p\u016fl jeden\u00e1ct\u00e9. Brenig byl vzh\u016fru. Bill bezd\u011b\u010dn\u011b zatajil dech a zavrtal hlavu pod pe\u0159inu, pak si uv\u011bdomil, \u017ee tohle nikam nepovede. V\u010dera p\u0159i\u0161el na to, \u017ee kdy\u017e se nedopust\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e9ho p\u0159estupku, nebude n\u00e1sledovat ani \u017e\u00e1dn\u00e1 nep\u0159\u00edjemnost. Schov\u00e1vat se proto tady nic nevy\u0159e\u0161\u00ed. Za chv\u00edli by mu stejn\u011b p\u0159i\u0161el bu\u0161it na dve\u0159e, a to u\u017e by bylo zle. Ne, on mus\u00ed zabojovat, postavit se tomu \u010delem. Mezi dvan\u00e1ctou a jednou hodinou b\u00fdval ob\u011bd, to znamenalo vst\u00e1t a j\u00edt dol\u016f za\u010d\u00edt va\u0159it.  <\/div>\n
<\/div>\n
Bill se vyhrabal z pe\u0159in, nohama vklouzl do ba\u010dkor a odhodlan\u011b vy\u0161el ze sv\u00e9ho pokoje. Navenek se mu da\u0159ilo p\u016fsobit klidn\u011b, ale ve skute\u010dnosti v n\u011bm a\u017e tolik kur\u00e1\u017ee nebylo, kdy\u017e nakukoval do ob\u00fdv\u00e1ku, kde tu\u0161il p\u011bstouna, proto\u017ee u\u017e tam op\u011bt b\u011b\u017eela televize.<\/div>\n
„Dobr\u00e9 r\u00e1no.“ Pozdravil, kdy\u017e ho na\u0161el, kde p\u0159edpokl\u00e1dal. Na pohovce, p\u0159ed sebou hrnek kafe a v\u0161ude po sob\u011b i okolo sebe drobil housku tlust\u011b namazanou m\u00e1slem.<\/div>\n
„Dobr\u00fd.“ Zahuhlal s plnou pusou a naprskal si spoustu drobk\u016f na noviny, kter\u00e9 m\u011bl rozlo\u017een\u00e9 na konferen\u010dn\u00edm stolku. Ani se na Billa po\u0159\u00e1dn\u011b nepod\u00edval a d\u00e1l se v\u011bnoval jejich obsahu. To bylo docela dobr\u00e9 znamen\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„Co byste si dnes p\u0159\u00e1l k j\u00eddlu?“ \u00daslu\u017en\u011b se zaj\u00edmal Bill<\/div>\n
„To je jedno. N\u011bco uva\u0159.“ M\u00e1vl rukou.  „P\u0159edstav si.“ Promluvil na n\u011bj ve chv\u00edli, kdy u\u017e se Bill oto\u010dil a odch\u00e1zel do kuchyn\u011b. „Zase budou d\u00e1vat Bingo. Dneska ve\u010der to pob\u011b\u017e\u00ed poprv\u00e9.“ Zap\u00e1len\u011b mu l\u00ed\u010dil. To vysv\u011btlovalo, pro\u010d nev\u011bnoval obvyklou pozornost Billovi. P\u0159ebil ho \u00fapln\u011b jin\u00fd z\u00e1jem. D\u011bdek byl tou hrou posedl\u00fd. Je\u0161t\u011b te\u010f si pamatoval, jak nad\u00e1val, kdy\u017e ten po\u0159ad zhruba p\u0159ed t\u0159emi \u010dty\u0159mi lety st\u00e1hli z obrazovek. „Netu\u0161\u00ed\u0161, kam si te\u010f v ned\u011bli m\u00e1m doj\u00edt pro tiket?“ Bill se kr\u00e1tce zamyslel.<\/div>\n
„Trafiky a ob\u010derstvovac\u00ed st\u00e1nky na v\u0161ech v\u011bt\u0161\u00edch n\u00e1dra\u017e\u00edch rychlodr\u00e1hy b\u00fdvaj\u00ed otev\u0159en\u00e9. Tu\u0161\u00edm, \u017ee i tady u n\u00e1s ve Feuerbachu. Ale \u00fapln\u011b jist\u00fd si t\u00edm nejsem.“<\/p>\n<\/div>\n
„Fajn. Sko\u010d\u00edm se tam mrknout. Kdy\u017etak n\u011bkam kousek popojedu.“ Vysko\u010dil na nohy pomalu jako mlad\u00fd vit\u00e1ln\u00ed t\u0159ic\u00e1tn\u00edk a hrnul se do p\u0159eds\u00edn\u011b. „Nejpozd\u011bji do hodiny jsem zp\u00e1tky.“ Hlaholil na chlapce a u toho si obouval boty. „Jo a Bille!“ Hul\u00e1kal znovu. Dlouhovlas\u00fd klu\u010dina tedy p\u0159estal nakukovat do lednice, kde hledal n\u011bco mal\u00e9ho k sn\u00eddani, zav\u0159el ji a do\u0161el na chodbu, aby p\u011bstoun nemusel \u0159v\u00e1t na cel\u00fd d\u016fm.<\/div>\n
<\/div>\n
„Ano?“ Upozornil na sebe.<\/div>\n
„Dal bych si \u0159\u00edzek. Mrkni, jestli tam nem\u00e1me kus ku\u0159ec\u00edho, nebo kotletka by byla fajn.“ Poru\u010dil si, z v\u011b\u0161\u00e1ku vzal svou zimn\u00ed bundu a odch\u00e1zel.  <\/div>\n
Bill z\u016fstal je\u0161t\u011b p\u00e1r vte\u0159in z\u00edrat na dve\u0159e, kter\u00e9 se za n\u00edm zabouchly. Nevych\u00e1zel z \u00fadivu. V\u0161echno bylo OK. A\u0165 u\u017e to Brenig vypustil p\u0159es noc, a nebo te\u010f s objevem Binga, bylo vcelku jedno. D\u016fle\u017eit\u00e9 bylo, \u017ee na to zapomn\u011bl. Svou energii ventiloval do\u010dista jinde, a to se Bill r\u00e1no tak moc b\u00e1l. Te\u010f vid\u011bl, \u017ee to nebylo t\u0159eba. Byly to jen zbyte\u010dn\u00e9 nervy nav\u00edc.<\/p>\n<\/div>\n
Posko\u010dil si, oto\u010dil se na pat\u011b a jako na p\u00e9rk\u00e1ch odhopkal do kuchyn\u011b. Z mraz\u00e1ku vyt\u00e1hl maso na \u0159\u00edzky a americk\u00e9 brambory, a jako snad u\u017e dlouho ne, s chut\u00ed se pustil do p\u0159\u00edpravy j\u00eddla. Hezky toho p\u00e1prdu ne\u0161\u0165ouchne, aby byl spokojen\u00fd. On potom, jak m\u00edval zvykem, po ob\u011bd\u011b na dv\u011b t\u0159i hodinky usne, a\u017e se probud\u00ed, tak Bill se vypa\u0159\u00ed p\u0159ed d\u016fm, kde bylo nutn\u00e9 odh\u00e1zet nov\u011b p\u0159ipadan\u00fd sn\u00edh, co\u017e poskytovalo dal\u0161\u00ed mo\u017enost, jak se vyhnout bezprost\u0159edn\u00edmu kontaktu s n\u00edm, kdyby si snad cht\u011bl vzpomenout. A pak u\u017e bude ve\u010der, a to bude d\u011bdek nat\u011b\u0161en\u00fd viset o\u010dima na televizi a o\u010dek\u00e1vat za\u010d\u00e1tek t\u00e9 stupidnosti. Skv\u011bl\u00e9. \u017d\u00e1dn\u00e9 dal\u0161\u00ed horory se konat nebudou. Minim\u00e1ln\u011b dnes ne.<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
\u2026<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
Bill zvolna proch\u00e1zel vyh\u00e1zenou uli\u010dkou mezi n\u00e1hrobky a v ruce sv\u00edral dv\u011b fialkov\u00e9 r\u016f\u017ee ov\u00e1zan\u00e9 \u010dernou stuhou. Tuhle barvu m\u011bla m\u00e1ma nejrad\u011bji. P\u0159id\u0159epnul si k n\u00e1hrobku a odhrnul z n\u011bj sn\u00edh. Kv\u011btiny polo\u017eil p\u0159ed fotku vl\u00eddn\u011b se usm\u00edvaj\u00edc\u00ed \u017eeny.<\/div>\n
„Ahoj, maminko.“ Za\u0161eptal, st\u00e1hl si jednu rukavici a dotkl se b\u0159\u00ed\u0161ky prst\u016f toho \u010dernob\u00edl\u00e9ho obr\u00e1zku.  <\/div>\n
„Se\u0161 j\u00ed podobn\u00fd.“ P\u0159isedl si vedle n\u011bj Tom. Mluvil stejn\u011b jako Bill polohlasem. P\u0159ipadalo mu nepat\u0159i\u010dn\u00e9 na tomhle m\u00edst\u011b hovo\u0159it obvykl\u00fdm t\u00f3nem hlasu. Bill na n\u011bj kouknul, chytl ho za ruku, a pak se pohledem vr\u00e1til k fotce.<\/div>\n
„Cht\u011bl bych ti n\u011bkoho p\u0159edstavit.“ Promlouval d\u00e1l k tomu studen\u00e9mu mramoru. „Tohle je Tom. Je na m\u011b moc hodn\u00fd.“ Smutn\u011b se pousm\u00e1l na mu\u017ee vedle sebe a ten mu z tv\u00e1\u0159e set\u0159el jednu malou zbloudilou slzi\u010dku. T\u011bm se Bill nedok\u00e1zal ubr\u00e1nit nikdy, kdy\u017e tu byl.<\/p>\n<\/div>\n
„M\u011bla by t\u011b r\u00e1da.“ Pronesl sm\u011brem k Tomovi a zabo\u0159il obli\u010dej do jeho flau\u0161ov\u00e9ho kab\u00e1tu. Tom neodpov\u00eddal. Nebylo t\u0159eba slov. Jen Billa n\u011bjakou chv\u00edli dr\u017eel v n\u00e1ru\u010d\u00ed, pak se zvednul a poode\u0161el kousek stranou. Cht\u011bl Billovi poskytnout trochu soukrom\u00ed. Ten je\u0161t\u011b n\u011bjakou dobu broukal n\u011bco, \u010demu Tom nerozum\u011bl, pak si vtiskl polibek sob\u011b na prst a ten p\u0159itiskl k obr\u00e1zku.<\/div>\n
„Miluju t\u011b.“ Sly\u0161el ho pron\u00e9st z\u0159eteln\u011bji, a pak se Bill postavil tak\u00e9.<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
Tom k n\u011bmu p\u0159istoupil.<\/div>\n
„Odvezu t\u011b dom\u016f, ano?“ Nab\u00eddl se. Bill k\u00fdvl.<\/div>\n
„Nesp\u011bch\u00e1m. Mohli bychom si je\u0161t\u011b zaj\u00edt na chvilku n\u011bkam na kafe?“ \u017d\u00e1dal. Necht\u011bl te\u010f b\u00fdt s\u00e1m. Pot\u0159eboval m\u00edt Toma u sebe dnes v\u00edc ne\u017e kdy d\u0159\u00edv.<\/div>\n
„A co doma? Nebudou probl\u00e9my?“ Uji\u0161\u0165oval se mu\u017e s cop\u00e1nky.<\/div>\n
„On v\u00ed, \u017ee se dnes po pr\u00e1ci zdr\u017e\u00edm. Dnes by m\u011bla sedmdes\u00e1tiny, ale i tak sem chod\u00edm docela \u010dasto.“ Tom ho vzal kolem ramen a odch\u00e1zeli spolu ze h\u0159bitova.<\/p>\n<\/div>\n
„Sedmdes\u00e1t?“ Uv\u011bdomil si. „To ale neum\u0159ela p\u0159\u00edli\u0161 star\u00e1. Co j\u00ed vlastn\u011b bylo?“<\/div>\n
„Srd\u00ed\u010dko.“ Vysv\u011btlil Bill. „J\u00e1 si ale stejn\u011b mysl\u00edm, \u017ee to bylo hlavn\u011b kv\u016fli tomu, \u017ee se tr\u00e1pila. Stejskalo se j\u00ed po m\u00fdm t\u00e1tovi.“ Rozpov\u00eddal se na tohle t\u00e9ma Bill trochu v\u00edce, ne\u017e m\u011bl ve zvyku. Dnes o tom ale pot\u0159eboval mluvit a Tom byl dobr\u00fd poslucha\u010d a opora. „V\u00ed\u0161, on nebyl moc dobr\u00fd \u010dlov\u011bk. Hodn\u011b pil. Ona ho ale i p\u0159ese v\u0161echny jeho chyby milovala, a kdy\u017e um\u0159el, nedok\u00e1zala bez n\u011bj \u017e\u00edt. Tenkr\u00e1t se hodn\u011b upnula na m\u011b. Ale j\u00e1 j\u00ed ho nedok\u00e1zal nahradit. Byl jsem jen d\u00edt\u011b. Mo\u017en\u00e1 jsem m\u011bl. Asi jsem se m\u00e1lo sna\u017eil.“ Zauva\u017eoval Bill nahlas.<\/div>\n
„To je nesmysl.“ Oponoval mu Tom. „Jak jsi \u0159ekl. Byl jsi jen kluk. Absolutn\u011b jsi nemohl m\u00edt vliv na to, jak j\u00ed bylo.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm.“ P\u0159ipustil \u010dernovl\u00e1sek. „J\u00e1 taky netvrd\u00edm, \u017ee si to kladu za vinu. Stejn\u011b se ale ob\u010das neubr\u00e1n\u00edm takov\u00fdm t\u011bm my\u0161lenk\u00e1m coby kdyby.“<\/div>\n
„Hmm. To asi nikdo z n\u00e1s.“  <\/div>\n
<\/div>\n
Potom u\u017e jen zbytek cesty do kav\u00e1rny ml\u010deli. Bill se pot\u0159eboval na chv\u00edli ztratit ve sv\u00fdch vzpom\u00ednk\u00e1ch a Tom mu k tomu d\u00e1val prostor. V\u011bd\u011bl, \u017ee nen\u00ed pot\u0159eba udr\u017eovat n\u011bjakou dru\u017enou konverzaci. Dnes sta\u010dilo, aby byl jen oby\u010dejn\u011b s n\u00edm, dr\u017eel ho za ruku a d\u00e1val mu svou \u00fa\u010dast\u00ed najevo, \u017ee je tu pro n\u011bj. A Bill mu za to byl nesm\u00edrn\u011b vd\u011b\u010dn\u00fd.<\/p>\n<\/div>\n
„Moc ti za dne\u0161ek d\u011bkuju. V\u00e1\u017e\u00edm si toho, \u017ee jsi \u0161el se mnou.“ S up\u0159\u00edmnost\u00ed mu zahuhlal n\u011bkde do l\u00edmce, kdy\u017e se n\u011bkolik metr\u016f od Billova domu v aut\u011b je\u0161t\u011b naposledy obj\u00edmali.<\/div>\n
„Nem\u00e1\u0161 v\u016fbec za co.“ Ujistil ho s pousm\u00e1n\u00edm Tom a v lehk\u00e9m polibku polaskal jeho rty. „Kdyby sis pot\u0159eboval t\u0159eba je\u0161t\u011b p\u0159ed span\u00edm popov\u00eddat, tak zavolej. M\u016f\u017ee\u0161 klidn\u011b i uprost\u0159ed noci, kdyby ses vzbudil, ano?“ Starostliv\u011b mu Tom d\u00e1val najevo, \u017ee je mu kdykoli k dispozici.<\/div>\n
„Jasn\u011b.“ Usm\u00e1l se Bill. „Je\u0161t\u011b jednou d\u011bkuju.“ Pol\u00edbil ho na rty. „Ahoj, z\u00edtra v pr\u00e1ci.“ Vzal za kli\u010dku od dve\u0159\u00ed auta, otev\u0159el si a vystoupil. Naposledy Tomovi m\u00e1vnul a odch\u00e1zel dom\u016f.<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
\u2026<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
„\u010cau, k\u00e1mo.“ <\/div>\n
„Ty blboune!“ Obo\u0159il se Tom na kamar\u00e1da v telefonu. „Co se oz\u00fdv\u00e1\u0161 p\u0159es pracovn\u00ed linku? M\u011bl si mi volat na mobil. Co kdyby to \u0161lo p\u0159es Billa!?“ Mathyas na druh\u00e9 stran\u011b h\u00fdknul sm\u00edchy.<\/div>\n
„Ty bl\u00e1ho. Ty s t\u00edm klukem d\u011bl\u00e1\u0161 v pr\u00e1ci? Tak to je g\u00f3l. Kouk\u00e1m, \u017ee ten t\u011b teda zas\u00e1hnul po\u0159\u00e1dn\u011b, kdy\u017e jsi do toho \u0161el.“ Dob\u0159e se bavil. „Ale bu\u010f v klidu. Stejn\u011b by nev\u011bd\u011bl, kdo a pro\u010d ti vol\u00e1, no ne?“<\/div>\n
„No\u2026 to asi jo.“ P\u0159ipustil nakonec Tom zna\u010dn\u011b rozlad\u011bn\u00fd. Schr\u00f6der m\u011bl vlastn\u011b pravdu. Pla\u0161il tu pro nic za nic.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak jsme se zasm\u00e1li.“ Neodpustil si je\u0161t\u011b naposledy pop\u00edchnout. „A te\u010f tedy k v\u011bci.“<\/div>\n
„Spus\u0165. To u\u017e jsi m\u011bl d\u00e1vno bez t\u011bch \u00favodn\u00edch kec\u016f.“ Bru\u010del Tom.<\/div>\n
„Tak prr. Dovol, abych ti p\u0159ipomn\u011bl, \u017ee tys na m\u011b vyjel jako prvn\u00ed.“ Nenechal si Mathyas nic l\u00edbit.<\/div>\n
<\/div>\n
„OK, OK. P\u0159izn\u00e1v\u00e1m a kaju se. Tak u\u017e pov\u00eddej.“ Vyb\u00eddl ho. Za\u010d\u00ednal b\u00fdt netrp\u011bliv\u00fd.<\/p>\n<\/div>\n
„No\u2026 moc t\u011b nepot\u011b\u0161\u00edm.“ P\u0159iznal bez v\u00fdmluv. „Ten chlap je \u010distej, jak lilie. Ze sedmdes\u00e1t\u00e9hot\u0159et\u00edho jsem vyhrabal jen n\u011bjakou pokutu za \u0161patn\u00fd parkov\u00e1n\u00ed. Jinak nic, co by poukazovalo na n\u00e1silnick\u00fd chov\u00e1n\u00ed. Dost jsem se ti taky poptal v okol\u00ed. Sousedi toho chlapa vn\u00edmaj pomalu jako n\u011bjak\u00e9ho sv\u011btce, kterej toho tv\u00e9ho Billa v podstat\u011b zachr\u00e1nil p\u0159ed osudem v d\u011bc\u00e1ku. Mluv\u011bj o n\u011bm jenom v dobr\u00fdm. P\u0159es l\u00e9to se r\u00fdpe v z\u00e1honk\u00e1ch a sada\u0159\u00ed. Kdy\u017e se dob\u0159e urod\u00ed, tak se o ty svoje plody i nechtiv\u011b zisku pod\u011bl\u00ed. A kluka si prej v\u017edycky hled\u011bl. Ten chod\u00ed jako ze \u0161katulky a star\u00fdho p\u00e1na m\u00e1 r\u00e1d. Pom\u016f\u017ee mu se v\u0161\u00edm, s \u010d\u00edm je pot\u0159eba.“ Stru\u010dn\u011b mu vyl\u00ed\u010dil v\u0161echno to, co mu napov\u00eddaly p\u0159eochotn\u011b klevetiv\u00e9 babky  v sousedstv\u00ed. Sta\u010dilo jen \u0159\u00edct, \u017ee je od novin, pro kter\u00e9 d\u011bl\u00e1 v\u00fdzkum o tom, jak si \u017eij\u00ed d\u011bti v p\u011bstounsk\u00fdch rodin\u00e1ch, a ujistit je, \u017ee bude jisto jist\u011b oti\u0161t\u011bna jejich citace i se jm\u00e9nem, nadiktoval jim n\u00e1zev n\u011bjak\u00e9ho smy\u0161len\u00e9ho pl\u00e1tku a ony byly na vrcholu blaha.<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
„Do hajzlu!“ Ulevil si Tom. On po\u010d\u00edtal, \u017ee Schr\u00f6der vy\u0161\u0165our\u00e1 alespo\u0148 n\u011bjakou nepatrnou prkotinu, kter\u00e1 by ho utvrdila v jeho podez\u0159en\u00ed, na kter\u00e9m by mohl stav\u011bt.<\/div>\n
„Hele, ale to se dalo \u010dekat. Zn\u00e1\u0161 p\u0159eci podobn\u00fd \u0161mejdy. Ty si d\u00e1vaj hodn\u011b pozor, aby jejich p\u0159\u00edpadn\u00fd zvrhlosti nebyly vid\u011bt. Tady nejde nic d\u011blat. Leda ho nachytat p\u0159i \u010dinu, a nebo dostat p\u0159izn\u00e1n\u00ed z toho kluka.“<\/div>\n
„Hmm.“ Nezmohl se Tom na nic v\u00edc. Mas\u00edroval se v t\u00fdle a kysele se \u0161klebil. Jeho nad\u011bje, \u017ee to p\u016fjde hladce, povadly.<\/div>\n
„Pokud ale \u010duch\u00e1\u0161 n\u011bjakou lev\u00e1rnu, tak se toho dr\u017e. Tys m\u011bl na tohle v\u017edycky dobrej nos, ale tady mi tak trochu p\u0159ijde, \u017ee jak si v tom osobn\u011b zaiteresovanej, tak se boj\u00ed\u0161 cokoli podniknout, aby si nepodr\u00e1\u017edil jedovat\u00fdho hada, p\u0159\u00edpadn\u011b nevypla\u0161il malou rozko\u0161nou my\u0161ku. Tu by ti ale ten had mohl brzo zad\u00e1vit, tak\u017ee pou\u017eij hlavu a zkus na toho kluka trochu v\u00edc zatla\u010dit. To je toti\u017e podle m\u011b jedin\u00e1 cesta, kudy do toho.“<\/p>\n<\/div>\n
Tom frustrovan\u011b zafun\u011bl a zvr\u00e1til se do op\u011bradla \u017eidle.<\/div>\n
„Hmm, tak teda d\u00edk za radu, a \u017ee ses tomu v\u011bnoval.“<\/div>\n
„No nem\u00e1\u0161 v\u016fbec za\u010d. P\u0159eju hodn\u011b \u0161t\u011bst\u00ed. M\u011bj se a n\u011bkdy se ozvi, a\u0165 m\u016f\u017eeme j\u00edt zapa\u0159it. Klidn\u011b i s tou tvoj\u00ed princeznou, a\u017e ji vysvobod\u00ed\u0161 ze sp\u00e1r\u016f zl\u00e9ho ukrutn\u00edka.“ Nem\u00edstn\u011b zase vtipkoval.<\/div>\n
„Debile!“ Otituloval ho Tom, co\u017e Mathyase je\u0161t\u011b v\u00edc rozesm\u00e1lo. „Nazdar.“ \u0160t\u011bknul na n\u011bj a zav\u011bsil.<\/p>\n<\/div>\n
Z\u016fstal civ\u011bt do stropu zhroucen\u00fd v \u017eidli a labiln\u011b se kousal do vnit\u0159n\u00ed strany tv\u00e1\u0159e.<\/div>\n
„Unaven\u00fd nebo zamy\u0161len\u00fd?“ Ozval se v m\u00edstnosti hlas, kter\u00fd kdykoli ho sly\u0161el, spolehliv\u011b donutil jeho srdce b\u00edt rychleji. „Promi\u0148, \u017ee jsem sem tak vtrhnul. J\u00e1 klepal, ale z\u0159ejm\u011b jsi nesly\u0161el.“<\/div>\n
„V po\u0159\u00e1dku.“ Ujistil ho Tom. „Pot\u0159ebuje\u0161 n\u011bco?“ Zeptal se \u00fapln\u011b scestn\u011b.<\/div>\n
„Ne, j\u00e1\u2026“ Bill se zatv\u00e1\u0159il malinko zmaten\u011b. „Cht\u011bl jsi kafe. Tak ho nesu.“ P\u0159ipomenul mu a nadzvedl hrne\u010dek, kter\u00fd dr\u017eel v ruce. Tom m\u011bl chu\u0165 pl\u00e1cnout se do \u010dela. Samoz\u0159ejm\u011b. Jak to mohl vypustit?<\/p>\n<\/div>\n
„Jsi v po\u0159\u00e1dku?“ Billovi se Tom zd\u00e1l b\u00fdt ustaran\u00fd, nebo p\u0159inejmen\u0161\u00edm rozlad\u011bn\u00fd.<\/div>\n
„Ne, chci \u0159\u00edct jo.“ Koktnul a pokusil se o \u00fasm\u011bv. „Moc d\u011bkuju za to kafe. To mi te\u010f bodne.“ Nat\u00e1hl se pro hrnek.<\/div>\n
„Mali\u010dkost.“ Pousm\u00e1l se Bill. „Nebudu ru\u0161it.“ Tom pozoroval Billova z\u00e1da mizej\u00edc\u00ed za dve\u0159mi jeho kancel\u00e1\u0159ce a bylo mu nep\u0159\u00edjemn\u011b \u00fazko. Jak jen si s t\u00edmhle porad\u00ed?<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
autor: Ainikki<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Ainikki Bill se r\u00e1no probral u\u017e  p\u0159ed sedmou hodinou. C\u00edtil se rozl\u00e1man\u00fd, a od \u0161patn\u00e9ho sp\u00e1nku a neodl\u00ed\u010den\u00fdch st\u00edn\u016f ho te\u010f \u0161t\u00edpaly o\u010di. Promnul si je p\u011bstmi, ale to nepomohlo. Jen si l\u00ed\u010didla rozmazal po obli\u010deji a do o\u010d\u00ed zanesl je\u0161t\u011b<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[309],"tags":[],"class_list":["post-11987","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-se-mnou-se-bat-nemusis"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11987","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=11987"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11987\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=11987"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=11987"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=11987"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}