{"id":11995,"date":"2010-03-31T18:30:00","date_gmt":"2010-03-31T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=11966"},"modified":"2010-03-31T18:30:00","modified_gmt":"2010-03-31T17:30:00","slug":"zivot-na-prkne-s-kolecky-20","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/03\/31\/zivot-na-prkne-s-kolecky-20\/","title":{"rendered":"\u017divot na prkn\u011b s kole\u010dky 20."},"content":{"rendered":"
autor: Pajule<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
Kdy\u017e\u2026 on byl tak velk\u00fd!<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
TOM<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
Hned, co jsme s Billem zapadli do chatky z toho hrozn\u00e9ho vedra, posb\u00edral si ten rozko\u0161n\u00fd<\/em> \u010dernovl\u00e1sek p\u00e1r v\u011bc\u00ed a \u0159ekl mi jen to, \u017ee jde do sprchy, a \u017ee se mezit\u00edm m\u00e1m obl\u00e9knout do n\u011b\u010deho, co mi je pohodln\u00e9, proto\u017ee to bude dlouh\u00fd ve\u010der. Nev\u00e1hal jsem tedy a moment\u00e1ln\u011b tu sed\u00edm u\u017e snad p\u016fl hodiny p\u0159ed sk\u0159\u00edn\u00ed, kde m\u00e1m v\u0161echny sv\u00e9 v\u011bci. Copak j\u00e1 v\u00edm, co si m\u00e1m vz\u00edt na sebe? Co si m\u00e1m vz\u00edt na sebe, aby to bylo pohodln\u00e9? Co si m\u00e1m vz\u00edt na sebe, aby mi v tom nebylo vedro? Co si m\u00e1m vz\u00edt na sebe, abych se\u2026 ehm\u2026 l\u00edbil<\/strong>\u2026? V\u00edm velik\u00fd nic. Pohled mi padne na moje nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00ed tri\u010dko. M\u00e1m ho sice u\u017e od prv\u00e1ku, ale st\u00e1le nen\u00ed sepran\u00e9 a vypad\u00e1 prost\u011b dob\u0159e. Je jen \u010dist\u011b b\u00edl\u00e9. Na z\u00e1dech m\u00e1 dole men\u0161\u00ed b\u00e9\u017eov\u00fd n\u00e1pis v podob\u011b n\u00e1zvu zna\u010dky – Kani. Av\u0161ak zna\u010dka pro m\u011b tak n\u011bjak nic neznamen\u00e1. Absolutn\u011b netu\u0161\u00edm, co nebo kdo to\/ten\/ta Kani je. To tri\u010dko je pom\u011brn\u011b velik\u00e9, na m\u016fj vkus, ale mysl\u00edm, \u017ee pro dne\u0161n\u00ed ve\u010der bude ide\u00e1ln\u00ed<\/em>. P\u0159es hlavu p\u0159et\u00e1hnu tri\u010dko velikosti XS, kter\u00e9 ledabyle slo\u017e\u00edm a d\u00e1m ho do poli\u010dky se \u0161pinav\u00fdm pr\u00e1dlem, pe\u010dliv\u011b si pod ka\u017ed\u00e9 podpa\u017e\u00ed nast\u0159\u00edk\u00e1m zna\u010dnou d\u00e1vku deodorantu a pro jistotu p\u0159ejedu chladiv\u00fdm sprejem i po b\u0159i\u0161e.  <\/div>\n
<\/div>\n
Nat\u00e1hnu na sebe velk\u00e9  triko a spokojen\u011b se usm\u011bji. Triko by bylo. Te\u010f kalhoty. Nebo kra\u0165asy? Mysl\u00edm, \u017ee n\u011bjak\u00e9 kra\u0165asy, kter\u00e9 z\u00e1rove\u0148 slou\u017e\u00ed i jako plavky, to spolehliv\u011b vy\u0159e\u0161\u00ed. Za\u010dnu se p\u0159ehrabovat pe\u010dliv\u011b srovnan\u00fdm kom\u00ednkem, a\u017e si nakonec v\u0161echny \u0161ortky rozlo\u017e\u00edm na postel. Kter\u00e9? Teoreticky se k b\u00edl\u00e9mu triku hod\u00ed v\u0161echno, ale tak\u00e9 to mus\u00ed dob\u0159e vypadat na mn\u011b. B\u00edl\u00e9? Mysl\u00edm, \u017ee zv\u00edt\u011bz\u00ed b\u00edl\u00e9. Douf\u00e1m, \u017ee nebudu vypadat jako b\u00edl\u00e1 pan\u00ed, to bych byl velmi nerad. S hlasit\u00fdm pobrukov\u00e1n\u00edm si n\u011bjak\u00e9, pravd\u011bpodobn\u011b pr\u00e1v\u011b mnou vymy\u0161len\u00e9, melodie, srovn\u00e1m v\u0161e zp\u011bt do \u00fahledn\u00e9ho kom\u00ednku a d\u00e1m to do p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9 poli\u010dky ve sk\u0159\u00edni. Pohled mi padne na toaletn\u00ed ta\u0161ku. Cht\u011blo by to vy\u017eehlit si vlasy, u\u017e t\u0159i dny je nos\u00edm v mal\u00e9m cul\u00ed\u010dku a ofinu m\u00e1m za pomoc\u00ed sponky danou v temeni hlavy. S potuteln\u00fdm \u00fasm\u011bvem popadnu ta\u0161ku, a jeliko\u017e tady v chatce nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e9 kloudn\u00e9 zrcadlo, vyd\u00e1m se ke sprch\u00e1m. Ah, p\u0159ipad\u00e1m si jak n\u011bjak\u00e1 puber\u0165a\u010dka, hrozn\u011b se na dne\u0161n\u00ed ve\u010der t\u011b\u0161\u00edm<\/em>.<\/p>\n<\/div>\n
\n
<\/div>\n
BILL<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
Urychlen\u011b ze sebe sund\u00e1m v\u0161echno propocen\u00e9 oble\u010den\u00ed, kter\u00e9 jen tak nech\u00e1m le\u017eet na zemi. Sprcha je od m\u00edstnosti s umyvadly d\u011blen\u00e1 tenkou st\u011bnou. Nem\u00e1 to dve\u0159e, je to \u010dist\u011b jen st\u011bna, od jedn\u00e9 st\u011bny a\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 k t\u00e9 druh\u00e9. Tam je nechan\u00fd pr\u016fchod, aby se dalo vch\u00e1zet a vych\u00e1zet. Tak\u017ee v\u00e1s nikdo nem\u016f\u017ee vid\u011bt, je to tu vymy\u0161len\u00e9 opravdu dob\u0159e. S hlasit\u00fdm povzdechem si sund\u00e1m i posledn\u00ed \u010d\u00e1st oble\u010den\u00ed – boxerky. Do ruky si vezmu sprchov\u00fd gel, \u0161amp\u00f3n a kondicion\u00e9r na vlasy a zalezu si do sprchov\u00e9ho koutu. Pust\u00edm vodu, nastav\u00edm ji na p\u0159ijatelnou teplotu a pak u\u017e se jen kompletn\u011b \u00fapln\u011b cel\u00fd nech\u00e1m sm\u00e1\u010det, se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima, od hlavy a\u017e k pat\u011b. V m\u00e9 mysli se okam\u017eit\u011b vybav\u00ed obr\u00e1zek Toma. Nad svoji my\u0161lenkou se pousm\u011bji. Postupn\u011b si prom\u00edt\u00e1m chv\u00edle, kter\u00e9 jsme spolu str\u00e1vili. A\u017e se mi p\u0159em\u00edtne v hlav\u011b okam\u017eik, kdy jsem Toma vid\u011bl polonah\u00e9ho<\/em> v chatce. On je zatracen\u011b tak vzru\u0161uj\u00edc\u00ed.<\/strong> Ani si neuv\u011bdomuje, jak moc! Do ruky si poslepu vym\u00e1\u010dknu tro\u0161ku sv\u00e9ho sprchov\u00e9ho gelu a lehce jej za\u010dnu rozt\u00edrat po cel\u00e9m t\u011ble. Kdy\u017e v\u0161ak zajedu do kl\u00edna, uc\u00edt\u00edm, \u017ee m\u016fj penis se hl\u00e1s\u00ed. Tom. Polonah\u00fd Tom! Sakra! Nenech\u00e1v\u00e1 m\u011b to zrovna klidn\u00fdm. Uchop\u00edm sv\u016fj penis do ruky a l\u00edn\u011b p\u0159ejedu. Tam-zp\u011bt<\/em>. Ud\u011bl\u00e1m to podruh\u00e9. Po t\u0159et\u00ed, po \u010dtvrt\u00e9, po p\u00e1t\u00e9. M\u016fj penis je okam\u017eit\u011b naprosto<\/strong> tvrd\u00fd. Trochu pevn\u011bji stisknu a palcem za\u010dnu t\u0159\u00edt \u017ealud. Neubr\u00e1n\u00edm se hlasit\u00e9mu vzdechu a t\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b p\u0159id\u00e1m na tempu, jak\u00fdm se pohybuje m\u00e1 ruka. M\u016fj dech i tep se r\u00e1zem zrychluje a j\u00e1 slast\u00ed p\u0159iv\u0159u o\u010dn\u00ed v\u00ed\u010dka. P\u0159edstavuji si ho. P\u0159edstavuji si Toma. P\u0159edstavuji si jeho \u00fasm\u011bv, jeho gestikulaci, jeho pohyby, jeho ch\u016fzi, jeho tv\u00e1\u0159, jeho b\u0159\u00ed\u0161ko, jeho ruce. P\u0159edstavuji si, jak le\u017e\u00ed na posteli. Jak se vysvl\u00edk\u00e1 a sv\u00e1div\u011b se na m\u011b d\u00edv\u00e1. Je n\u00e1hle \u00fapln\u011b nah\u00fd, mlsn\u011b si olizuje rty a hraje si se sv\u00fdm piercingem. Zaj\u00ed\u017ed\u00ed rukou do sv\u00e9ho kl\u00edna. Uspokojuje se.<\/div>\n
<\/div>\n
„Oh!“ projde z m\u00fdch rt\u016f hlasit\u00fd v\u00fdk\u0159ik, kdy\u017e mnou projede jedna z vln slasti, kterou si s\u00e1m p\u0159iv\u00e1d\u00edm. Nejsem s to, abych myslel norm\u00e1ln\u011b, abych se ovl\u00e1dal. C\u00edt\u00edm Toma, c\u00edt\u00edm, jak to, co d\u011blaj\u00ed moje ruce, d\u011blaj\u00ed ty jeho. Jak m\u011b lask\u00e1, jak t\u0159e m\u016fj \u017ealud, jak vzdych\u00e1 ve stejn\u00fdch \u010dasov\u00fdch intervalech jako j\u00e1. Sakra!<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
TOM<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
S \u00fasm\u011bvem na tv\u00e1\u0159i a velkou kosmetickou ta\u0161kou si to m\u00ed\u0159\u00edm p\u0159\u00edmo ke sprch\u00e1m. \u0158ekl jsem si, \u017ee si vy\u017eehl\u00edm vlasy a pak jen po\u010dk\u00e1m na Billa. Bude p\u0159ekvapen\u00fd, \u017ee tam jsem. \u017de na n\u011bj \u010dek\u00e1m. S pobrukov\u00e1n\u00edm si n\u011bjak\u00e9 dal\u0161\u00ed melodie, kterou jsem si vymyslel, zato\u010d\u00edm a m\u00fdm o\u010d\u00edm se naskytne pohled na sv\u011btlince \u017elutou budovu. To jsou sprchy. Posko\u010d\u00edm si a o n\u011bco rychlej\u0161\u00edm krokem se vyd\u00e1m p\u0159\u00edmo ke dve\u0159\u00edm, kter\u00e9 jsou naproti. Z ok\u00fdnka na stran\u011b jen vych\u00e1z\u00ed tro\u0161ka p\u00e1ry – od sprchy. Zvesela si zahv\u00edzd\u00e1m, pozdrav\u00edm Vanessu, kter\u00e1 jde pr\u00e1v\u011b od z\u00e1chod\u016f. Mrkne po mn\u011b o\u010dkem a s \u00fasm\u011bvem na tv\u00e1\u0159i pokra\u010duje d\u00e1l. Kdyby jen v\u011bd\u011bla, \u017ee ty jej\u00ed pohledy jsou naprosto zbyte\u010dn\u00e9, bezv\u00fdznamn\u00e9. Povysko\u010d\u00edm si, zasm\u011bji se a vyjdu t\u011bch p\u00e1r sch\u016fdk\u016f, kter\u00e9 m\u011b d\u011bl\u00ed ode dve\u0159\u00ed sprch. Ta\u0161ku si p\u0159ehod\u00edm do lev\u00e9 ruky a pravou stisknu kliku.  <\/div>\n
<\/div>\n
Otev\u0159u dve\u0159e a polovinou t\u011bla zalezu dovnit\u0159. Av\u0161ak kdy\u017e chci vej\u00edt dovnit\u0159 cel\u00fd, zaraz\u00ed m\u011b jak\u00fdsi zvuk<\/em>. Zakrout\u00edm hlavou, \u017ee m\u00e1m bu\u010f halucinace, nebo je to n\u011bco\u2026 prost\u011b n\u011bco. Ud\u011bl\u00e1m lehk\u00fd pohyb, kdy zvednu druhou nohu, kterou nem\u00e1m je\u0161t\u011b vevnit\u0159 v budov\u011b. Av\u0161ak zaraz\u00edm se znova. Dal\u0161\u00ed jak\u00fdsi, zat\u00edm m\u011b nezn\u00e1m\u00fd, zvuk<\/em>. Co to ksakru m\u016f\u017ee b\u00fdt? Chv\u00edli po\u010dk\u00e1m, zastav\u00edm se v p\u016flce pohybu a \u010dek\u00e1m, zda je\u0161t\u011b n\u011bco usly\u0161\u00edm. \u010cek\u00e1m, \u010dek\u00e1m, ale nic. Kdy\u017e m\u00e1m v pl\u00e1nu kone\u010dn\u011b vej\u00edt dovnit\u0159, usly\u0161\u00edm ten zvuk<\/em> znova. Hlasit\u011bj\u0161\u00ed, z\u0159eteln\u011bj\u0161\u00ed. A\u010d p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm sebev\u00edc, nenapad\u00e1 m\u011b nic, k \u010demu bych to mohl p\u0159i\u0159adit. A znova! Zlehka, potichu, vejdu dovnit\u0159 a zav\u0159u dve\u0159e tak pomalu, aby nebylo sly\u0161et nejmen\u0161\u00ed vrznut\u00ed. Sly\u0161\u00edm, jak kapky vody dopadaj\u00ed jedna za druhou na dno sprchov\u00e9ho koutu. A zase ten zvuk<\/em>. Pe\u010dliv\u011b nastra\u017e\u00edm u\u0161i, abych to nep\u0159eslechl. Jde to ze sm\u011bru jakoby od sprchy. Sakra, to jde<\/strong> ze sprchy! Ud\u011bl\u00e1m krok vp\u0159ed a zjist\u00edm, \u017ee postupn\u011b zvuky p\u0159id\u00e1vaj\u00ed na rychlosti a hlasitosti. V\u017edy\u0165 to je Bill! Co<\/em> tam d\u011bl\u00e1?<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
„Ah!“ rozlehne se celou malou budovou a mn\u011b to r\u00e1zem v\u0161e zacvakne do sebe. Ty zvuky, kter\u00e9 jsem sly\u0161el a nemohl je identifikovat, byly vzdechy.<\/strong> Bill, vzdechy, Bill, vzdechy\u2026 eh<\/em>? Zlehka odlo\u017e\u00edm svoji toaletn\u00ed ta\u0161ku vedle sebe na zem a potichou\u010dku, aby si m\u011b Bill nev\u0161iml, a abych ho nevylekal, ud\u011bl\u00e1m p\u00e1r krok\u016f dop\u0159edu. P\u0159ejdu a\u017e ke zdi, kter\u00e1 d\u011bl\u00ed \u010d\u00e1st se dv\u011bma sprchov\u00fdmi kouty a umyvadly. Postav\u00edm se za roh a pr\u016fchodem se pod\u00edv\u00e1m na \u010d\u00e1st, kde jsou sprchov\u00e9 kouty. Jeliko\u017e maj\u00ed t\u00e9m\u011b\u0159 pr\u016fhledn\u00e9 z\u00e1st\u011bny, je naprosto perfektn\u011b vid\u011bt na sprchuj\u00edc\u00ed se osobu. Prvn\u00ed, na co mi padne pohled, je hromada Billova oble\u010den\u00ed. Jak to ze sebe vysvl\u00edkl, tak to tady nechal le\u017eet. Av\u0161ak pohled na oble\u010den\u00ed m\u011b nezaj\u00edm\u00e1. Sjedu pohledem do sprchov\u00e9ho kouta. Bill m\u00e1 lehce zaklon\u011bnou hlavu, sv\u00e9 \u010dern\u00e9 vlasy mokr\u00e9, o\u010di zav\u0159en\u00e9 a m\u00e1 pusu otev\u0159enou doko\u0159\u00e1n. Z \u00fast mu vyjde dal\u0161\u00ed vzdech. V hlav\u011b se mi jasn\u011b objev\u00ed obr\u00e1zek toho, co<\/strong> d\u011bl\u00e1. Zav\u0159u o\u010di a podv\u011bdom\u011b se sv\u00fdm zp\u016fsobem boj\u00edm toho, co uvid\u00edm, a\u017e je otev\u0159u.<\/div>\n
<\/div>\n
„Oh, sakra, oh!“ vyjde hlasit\u011b ze sprchov\u00e9ho koutu a j\u00e1 otev\u0159u o\u010di doko\u0159\u00e1n. Pohled mi padne na Billovo t\u011blo. Je tak akor\u00e1t, ani tlust\u00fd, ale ani nijak extr\u00e9mn\u011b huben\u00fd. Av\u0161ak ve chv\u00edli, kdy sjedu k jeho kl\u00ednu, zatm\u00ed se mi p\u0159ed o\u010dima a j\u00e1 m\u00e1m pocit, \u017ee jsem rud\u00fd a\u017e na zadku. Zhluboka se nadechnu a pomalu otev\u0159u o\u010di znova. Bill\u016fv penis<\/em> stoj\u00ed.<\/strong> A Billova ruka jezd\u00ed po jeho penisu. Rychle, tam-zp\u011bt-tam-zp\u011bt. Prot\u0159u si o\u010di, jestli se mi to nezd\u00e1. Nezd\u00e1. Rychle, bez p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed, vezmu nohy na ramena. U dve\u0159\u00ed popadnu ze zem\u011b svou kosmetickou ta\u0161ti\u010dku a ve chv\u00edli, kdy otev\u00edr\u00e1m dve\u0159e, usly\u0161\u00edm dlouh\u00fd, hlasit\u00fd v\u00fdk\u0159ik. Sakra, jeho penis\u2026 Vid\u011bl jsem Billa, jak se uspokojuje<\/em>. A ten jeho penis\u2026 Bo\u017ee! Tome! Kdy\u017e\u2026 on byl tak velk\u00fd<\/strong>! A i p\u0159es sklo bylo poznat, \u017ee\u2026 oholen\u00fd.<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
\"329\"<\/div>\n
JIMMY<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
Ud\u00fdchan\u011b si set\u0159u pot z \u010dela a p\u0159id\u00e1m do kroku. Kamiony jsou tady<\/em>. Jeden krok, druh\u00fd krok a dojdu k z\u00e1vo\u0159e. Je to jen oby\u010dejn\u00e1 d\u0159ev\u011bn\u00e1 ty\u010d posazen\u00e1 mezi praky. Zvednu ji, aby mohly kamiony vjet do t\u00e1bora. Na chl\u00e1pky v kamionech mrknu, a hned za nimi projede luxusn\u00ed BMW, \u010dern\u00e9. \u0158idi\u010d se na m\u011b jen usm\u00e1l, mrknul a v kone\u010dn\u00e9 f\u00e1zi \u0161l\u00e1pnul na plyn tak, \u017ee ne\u017e jsem sta\u010dil oto\u010dit hlavu, zastavoval u\u017e u budovy, kde byla kuchy\u0148. Zav\u0159el jsem zase z\u00e1voru a vydal se ke kuchyni. St\u00e1le bylo obrovsk\u00e9 vedro a j\u00e1, a\u010d jsem m\u011bl na sob\u011b jen kra\u0165asy s t\u00edlkem, jsem se neuv\u011b\u0159iteln\u011b potil. Doklusal jsem k tomu chl\u00e1pkovi, kter\u00fd m\u011bl nejen luxusn\u00ed auto, ale i luxusn\u00ed oble\u010den\u00ed. I p\u0159esto, jak\u00e9 je po\u010das\u00ed, z\u00e1\u0159\u00ed sv\u011b\u017eest\u00ed. Je blbost, aby tohle byl zvukov\u00fd technik, ne? Nebo \u017ee by? T\u0159eba m\u00e1 ty n\u00e1stroje a techniku jen na starosti. T\u0159eba jen naviguje ty chl\u00e1pky, jak to maj\u00ed ud\u011blat. T\u011b\u017eko \u0159\u00edct, jak tomu je. Vl\u00eddn\u011b jsem se na n\u011bj usm\u00e1l, ud\u011blal je\u0161t\u011b p\u00e1r men\u0161\u00edch krok\u016f a s \u00fasm\u011bvem jsem k n\u011bmu nat\u00e1hl ruku.<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
„Dobr\u00fd den, Jimmy Dickens, t\u011b\u0161\u00ed m\u011b,“ usm\u00e1l jsem se je\u0161t\u011b v\u00edc a on si sundal slune\u010dn\u00ed br\u00fdle. Je mlad\u00fd. Mysl\u00edm, \u017ee mu m\u016f\u017ee b\u00fdt tak okolo dvaceti, mo\u017en\u00e1 p\u011btadvaceti. T\u011b\u017eko \u0159\u00edct.<\/div>\n
„Dobr\u00fd. Jacob Allen. Zvukov\u00fd technik,“ mrkne na m\u011b, kdy\u017e podle m\u00e9ho m\u00edrn\u011b nech\u00e1pav\u00e9ho obli\u010deje odtu\u0161\u00ed, \u017ee absolutn\u011b nem\u00e1m p\u00e1ru, kdo to je. Spust\u00ed na m\u011b plynulou angli\u010dtinou. Zat\u00edm.<\/div>\n
„Oh, neodpust\u00edm si – p\u011bkn\u00e9 auto,“ uk\u00e1\u017eu na bour\u00e1k, o kter\u00fd se op\u00edr\u00e1. V\u017edycky se mi l\u00edbila auta, kter\u00fdmi se jezd\u00ed po Evrop\u011b. Takov\u00e9 zna\u010dky se do Ameriky moc nedostanou.<\/div>\n
„D\u00edky,“ mrkne na m\u011b a narovn\u00e1 se, abych si mohl auto prohl\u00e9dnout. Auta m\u011b v\u017edycky zaj\u00edmaly. Jeden \u010das jsem si dokonce \u0159\u00edkal, \u017ee by mi nevadilo b\u00fdt automechanikem. Kdy\u017e jsem jel pak se sv\u00fdm prvn\u00edm autem do servisu, p\u0159e\u0161lo m\u011b to.<\/div>\n
„BMW M5? Desetiv\u00e1lec?“ obejdu auto. To se mi l\u00edb\u00ed. Moc. Jacob jen p\u0159ik\u00fdvne a otev\u0159e kapotu.<\/div>\n
„E 60. P\u0159es 100 kon\u00ed pod kapotou. Z nuly na sto to m\u00e1 za necel\u00fdch p\u011bt sekund,“ \u00fa\u017easn\u00e9 aut\u00ed\u010dko. Mysl\u00edm, \u017ee trochu pro\u010dist\u00edm sv\u016fj \u00fa\u010det a koup\u00edm si BMW M5 E60. Ono nen\u00ed ani \u0161patn\u00e9 to M4, kter\u00e9 mi p\u016fj\u010dili na leti\u0161ti, ale\u2026<\/em><\/div>\n
„Jakou to m\u00e1 spot\u0159ebu?“<\/div>\n
„Necel\u00fdch deset listr\u016f na sto kilometr\u016f.“<\/div>\n
„\u00da\u017easn\u00e9 auto, opravdu ano. Ale\u2026 asi bychom se m\u011bli j\u00edt pustit do toho, pro\u010d jste tady, \u017ee? Chlapi u\u017e za\u010d\u00ednaj\u00ed b\u00fdt m\u00edrn\u011b nerv\u00f3zn\u00ed,“ pohledem p\u0159ejedu \u0159idi\u010de kami\u00f3n\u016f a jejich spolujezdce. R\u00e1zem jich tu je asi deset.<\/div>\n
„Ano, to m\u011bli. Kam to budete cht\u00edt v\u0161echno d\u00e1t? Nejd\u0159\u00edv se domluv\u00edme na m\u00edst\u011b, a zat\u00edmco to chlapi budou skl\u00e1dat, my si pak vy\u0159\u00edd\u00edme pap\u00edrov\u00e9 z\u00e1le\u017eitosti,“ aha, tak\u017ee to nen\u00ed jen zvukov\u00fd technik. Vypad\u00e1 to, \u017ee bu\u010f je z n\u011bjak\u00e9 spole\u010dnosti, nebo m\u00e1 svoji vlastn\u00ed firmu. T\u011b\u017eko \u0159\u00edct, moc se v tom nevyzn\u00e1m. Hudba mi nebyla nikdy bl\u00edzk\u00e1. Ke v\u0161emu jsem to hledal na internetu, na n\u011bjak\u00fdch n\u011bmeck\u00fdch str\u00e1nk\u00e1ch a rozum\u011bl velik\u00fd nic. No, hlavn\u011b, \u017ee jsou tady a vypad\u00e1 to dost slibn\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
„P\u0159ijde to do skateparku. Je tam na to plac a je tam rozvod elekt\u0159iny. Je u\u017e na v\u00e1s, kam to slo\u017e\u00edte. Nejlep\u0161\u00ed bude vedle U-rampy. Nebo klidn\u011b rovnou na ni. Tady jsou kl\u00ed\u010de od klubovny. Tam je p\u0159\u00edstup k rozvodu elekt\u0159iny. Je to hned napravo, uvid\u00edte to, hned jak tam vlezete,“ mrknu a kl\u00ed\u010dky pod\u00e1m Jacobovi. Ten je jen hod\u00ed n\u011bjak\u00fdmu chl\u00e1pkovi, n\u011bmecky mu n\u011bco, \u010demu j\u00e1 absolutn\u011b nerozum\u00edm, pravd\u011bpodobn\u011b vysv\u011btl\u00ed, a ten, kter\u00fd dostal od Jacoba kl\u00ed\u010de, za\u010dal d\u00e1vat pokyny t\u011bm ostatn\u00edm. V tu chv\u00edli se v\u0161ichni vrhli do pr\u00e1ce. Za\u010dali z kami\u00f3n\u016f vyn\u00e1\u0161et v\u0161echno mo\u017en\u00e9. N\u011bco bylo vid\u011bt, jak to vypad\u00e1, proto\u017ee to bylo jen tak. N\u011bco vid\u011bt pro zm\u011bnu nebylo, proto\u017ee to bylo bu\u010f v n\u011bjak\u00fdch \u010dern\u00fdch krabic\u00edch, nebo v pouzdrech. Odvr\u00e1t\u00edm od toho pohled, popros\u00edm Jacoba, aby \u0161el se mnou. P\u016fjdeme do spole\u010densk\u00e9 m\u00edstnosti, abychom mohli vy\u0159e\u0161it v\u0161echny v\u011bci ohledn\u011b pap\u00edr\u016f.<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
BILL<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
S hlasit\u00fdm v\u00fdk\u0159ikem dos\u00e1hnu sv\u00e9ho vrcholu. Nev\u011b\u0159il bych, \u017ee to m\u016f\u017ee b\u00fdt a\u017e tak siln\u00e9<\/em>. Z Toma naprosto \u0161\u00edl\u00edm<\/strong>. Co to se mnou ten blon\u010fat\u00fd kluk ud\u011blal? M\u00e1m z n\u011bj naprosto pomotanou hlavu. A to se zn\u00e1me teprve\u2026 jeden, dva\u2026 jeden\u00e1ct dn\u00ed. Rychle si umyji hlavu. Nakonec, a\u010d nerad, naposledy se pe\u010dliv\u011b opl\u00e1chnu horkou vodou, kterou n\u00e1sledn\u011b jedin\u00fdm pohybem ruky vypnu. Otev\u0159u dve\u0159e sprchov\u00e9ho koutu a vylezu ven. D\u016fkladn\u011b si cel\u00e9 t\u011blo vysu\u0161\u00edm ru\u010dn\u00edkem a obl\u00e9knu si na sebe \u010dist\u00e9 \u010dern\u00e9 boxerky, kter\u00e9 jsem si vzal s sebou. Okolo bok\u016f si omot\u00e1m vlhk\u00fd ru\u010dn\u00edk, do rukou vezmu sv\u00e9 \u0161pinav\u00e9 oble\u010den\u00ed a s \u00fasm\u011bvem na tv\u00e1\u0159i zam\u00ed\u0159\u00edm do chatky. Kdy\u017e jdu cesti\u010dkou od sprch, po\u0159\u00e1d okolo m\u011b b\u011bh\u00e1 Esther. Tam a zp\u011bt. P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee je to od jej\u00ed chatky ke sprch\u00e1m. Av\u0161ak nikdy m\u011b nezapomene pozdravit, i kdy\u017e u\u017e to ud\u011blala nejm\u00e9n\u011b milionkr\u00e1t. Co v\u0161ichni vy\u0161iluj\u00ed? To je tak bere ten jejich dne\u0161n\u00ed ve\u010der? Pravda, jak j\u00ed, tak Vanesse, je patn\u00e1ct, puber\u0165a\u010dky, v\u0161e maj\u00ed p\u0159ed sebou. Oby\u010dejn\u00e9 holky z velk\u00e9ho m\u011bsta. Kdo by po nich co cht\u011bl? To, co \u017eivot vlastn\u011b znamen\u00e1, jim dojde a\u017e za p\u00e1r let.  <\/div>\n
<\/div>\n
S\u00e1m mus\u00edm p\u0159iznat, \u017ee a\u010d  mi je osmn\u00e1ct, vlastn\u011b t\u00e9m\u011b\u0159 devaten\u00e1ct, teprve te\u010f za\u010d\u00edn\u00e1m p\u0159ich\u00e1zet na v\u011bci, o kter\u00fdch jsem nem\u011bl sebemen\u0161\u00ed tu\u0161en\u00ed. V\u00edm jen to, \u017ee \u010dlov\u011bk dosp\u011bje a\u017e jako star\u00fd. A\u010d u\u017e si t\u0159eba mysl\u00ed, \u017ee v osmn\u00e1cti dop\u011bl, ve t\u0159iceti si \u0159ekne, \u017ee nech\u00e1pe, jak si mohl myslet, \u017ee je v osmn\u00e1cti dosp\u011bl\u00fd. Ano, mo\u017en\u00e1 v\u011bkem, mo\u017en\u00e1 pap\u00edrov\u011b, ale my\u0161lenky na tom spr\u00e1vn\u00e9m m\u00edst\u011b nejsou. To p\u0159ich\u00e1z\u00ed s v\u011bkem, se zku\u0161enostmi, s prost\u0159ed\u00edm, ve kter\u00e9m \u017eijete, s lidmi, kte\u0159\u00ed jsou okolo v\u00e1s. Av\u0161ak\u2026 ka\u017ed\u00fd to m\u00e1 jinak<\/em>. Ne\u017e si to stihnu uv\u011bdomit, u\u017e stoj\u00edm p\u0159ed dve\u0159mi. V\u0161echny v\u011bci, kter\u00e9 nesu, si chyt\u00edm jen jednou rukou. S\u00e1hnu po klice a dve\u0159e otev\u0159u. Tom je schoulen\u00fd v mal\u00e9m klub\u00ed\u010dku na sv\u00e9 posteli, hlasit\u011b a pomalu oddechuje. Vypad\u00e1 to, jako by spal. Mysl\u00edm, \u017ee sp\u00ed. Ti\u0161e na\u0161lapuji, abych ho neprobudil, a jdu si d\u00e1t v\u011bci do sk\u0159\u00edn\u011b. Trochu to poskl\u00e1d\u00e1m a za\u010dnu se hrabat v \u010dist\u00fdch v\u011bcech. Najdu n\u011bjak\u00e9 tri\u010dko a ten\u010d\u00ed tepl\u00e1ky. Kdy\u017e sah\u00e1m po deodorantu, nedopat\u0159en\u00edm ho shod\u00edm na zem. Ti\u0161e za\u010dnu kl\u00edt a hledat kut\u00e1lej\u00edc\u00ed se deodorant pod postel\u00ed. St\u00e1le se sna\u017e\u00edm b\u00fdt co nejti\u0161\u0161\u00ed, i kdy\u017e to moc nejde. Sakra!<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
„J\u00e1 nesp\u00edm, Bille,“ ozve se nade mnou. Urychlen\u011b popadnu deodorant, a co nejrychleji se sna\u017e\u00edm dostat zpod postele. Samoz\u0159ejm\u011b, nezapomenu se pra\u0161tit do hlavy. V\u011bt\u0161\u00ed pako, ne\u017e jsem j\u00e1, opravdu neexistuje! Promnu si bolav\u00e9 m\u00edsto na hlav\u011b a vstanu. Pohled mi padne na Toma. Sed\u00ed na posteli, op\u00edraj\u00edc se o ze\u010f. Ve tv\u00e1\u0159i je \u00fapln\u011b rud\u00fd<\/em>. P\u0159em\u011b\u0159\u00edm si ho pohledem. \u010cek\u00e1m, jestli mi bude sv\u016fj pohled op\u011btovat, ale neop\u011btuje. Pohledem t\u011bk\u00e1 v\u0161ude po m\u00edstnosti, ale na m\u011b ne. A kdy\u017e ano, hned j\u00edm uhne, proto\u017ee zpozoruje, \u017ee se na n\u011bj d\u00edv\u00e1m. Shod\u00edm z bok\u016f ru\u010dn\u00edk, vyzuji si \u017eabky a oble\u010du se. Vlezu k Tomovi na postel. Pozn\u00e1m, \u017ee se n\u011bco stalo. \u0158ekne mi to? Nebo vlastn\u011b – co se d\u011bje? Tom vypad\u00e1 dost zara\u017een\u011b, vystra\u0161en\u011b. P\u0159ipad\u00e1 mi, jako by se dokonce styd\u011b<\/em>l. Co se mohlo st\u00e1t?<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
„Co se d\u011bje, Tomi?“ u\u017e to nevydr\u017e\u00edm a m\u00edsto toho, abych na to \u0161el pomalu, a pomalu zjistil, co se d\u011bje, na rovinu se ho zept\u00e1m. Mo\u017en\u00e1 bude lep\u0161\u00ed to vy\u0159\u00eddit rychle. U\u017e ani nen\u00ed \u010das. Kamiony p\u0159ijely o p\u016fl osm\u00e9. O p\u016fl dev\u00e1t\u00e9 tam m\u00e1m p\u0159ij\u00edt a v\u0161e to zkontrolovat. A v dev\u011bt je zah\u00e1jen\u00ed dne\u0161n\u00edho ve\u010dera. Tedy, nejpozd\u011bji v dev\u011bt. Ti mlad\u0161\u00ed p\u016fjdou sp\u00e1t o p\u016flnoci, ty star\u0161\u00ed p\u016fjdou o hodinu pozd\u011bji. Nerad bych pak n\u011bco \u0159e\u0161il. Je to napl\u00e1novan\u00e9, a i kdyby m\u011b kdokoli p\u0159emlouval, nepovol\u00edm. Super, te\u010f je p\u00e1r minut po osm\u00e9. M\u00e1me co d\u011blat. Toma si tam vezmu s sebou. Je hudebn\u00ed nad\u0161enec, rozhodn\u011b hudb\u011b rozum\u00ed v\u00edce ne\u017e j\u00e1. Tak\u017ee, co se n\u00e1stroj\u016f t\u00fdk\u00e1, kdyby n\u011bkde n\u011bco nesed\u011blo, tak chci, aby se na to p\u0159i\u0161lo. A mysl\u00edm, \u017ee tohle ten m\u016fj<\/em> blon\u010f\u00e1k zvl\u00e1dne.<\/div>\n
„Nic se ned\u011bje,“ stru\u010dn\u011b odpov\u00ed na moji ot\u00e1zku a z\u010derven\u00e1 je\u0161t\u011b v\u00edce, jestli je to v\u016fbec mo\u017en\u00e9. Nic, aha. Tak jsem t\u00edm p\u00e1dem hluch\u00fd, slep\u00fd a bezcitn\u00fd.<\/div>\n
„Nepov\u00eddej mi tady, \u017ee se nic ned\u011bje, Tome. M\u00e1m o\u010di,“ a nejen je. A u\u017e je to tady zase. U\u017e zase se mnou nechce mluvit, nechce mi \u0159\u00edct, co se d\u011bje. Sednu si do tureck\u00e9ho sedu, a oto\u010d\u00edm si Tomovu tv\u00e1\u0159 k sob\u011b. St\u00e1le pohledem uh\u00fdb\u00e1.<\/div>\n
„Nechci o tom mluvit,“ op\u011bt m\u011b odbude stru\u010dnou odpov\u011bd\u00ed.<\/div>\n
„Ne\u0159\u00edkal si n\u00e1hodou, \u017ee se mnou bude\u0161 mluvit? \u017de nechce\u0161, aby se ty dva prov\u00e1zky, ty lanka, co spojuj\u00ed n\u00e1\u0161 vztah, na\u0161e osoby, p\u0159etrhly. Nebo snad chce\u0161?“ zept\u00e1m se ho s m\u00edrnou panikou v hlase. No\u0159\u00edm se do propasti l\u00e1sky st\u00e1le hloub\u011bji a hloub\u011b ji, a byl bych velmi nerad, kdybych se musel vyno\u0159it. Bav\u00ed<\/em> m\u011b to.<\/div>\n
„Ne!“ odpov\u00ed rychle. „Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee nechci, aby se p\u0159etrhly!“ vyp\u00e1l\u00ed, ale n\u00e1sledn\u011b op\u011bt sklop\u00ed sv\u016fj pohled k lemu tenk\u00e9 deky, kterou m\u00e1 p\u0159es sebe p\u0159ehozenou.<\/div>\n
„Tak pro\u010d mi nechce\u0161  \u0159\u00edct, co t\u011b tr\u00e1p\u00ed?“<\/div>\n
„Proto\u017ee je to moc\u2026 \u010derstv\u00e9. A j\u00e1 se\u2026 styd\u00edm,“ ku\u0148kne. Aha. Styd\u00ed se. Tak to mysl\u00edm, \u017ee z n\u011bj nic nedostanu. Alespo\u0148 te\u010f ne. Tak dob\u0159e.<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
***<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
„P\u00e1ni!“<\/div>\n
„P\u00e1ni? Co t\u00edm mysl\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„Ub\u00edr\u00e1 se to v\u0161echno zaj\u00edmav\u00fdm sm\u011brem.“<\/div>\n
„V\u0161echno?“<\/div>\n
„Dob\u0159e, abych to up\u0159esnil, mysl\u00edm t\u00edm jejich vztah. Vypad\u00e1 to, \u017ee se za\u010d\u00ednaj\u00ed n\u011bkam posouvat. I kdy\u017e se znaj\u00ed jen n\u011bjak\u00fdch\u2026 jeden\u00e1ct dn\u00ed?“<\/div>\n
„Ano, jeden\u00e1ct.“<\/div>\n
„I kdy\u017e i to je hodn\u011b, mysl\u00edm. Nebo ne?“<\/div>\n
„Jak pro koho. Pro Toma m\u00e1lo, pro Billa hodn\u011b. \u010clov\u011bk to s\u00e1m vyvod\u00ed z toho, jak\u00e9 \u017eij\u00ed, pop\u0159\u00edpad\u011b \u017eili, \u017eivoty.“<\/div>\n
„To je pravda. Tak\u017ee si vlastn\u011b mohu v kone\u010dn\u00e9 f\u00e1zi \u0159\u00edct, \u017ee je to tak akor\u00e1t. Cht\u011blo by to krok vp\u0159ed.“<\/div>\n
„Na ten si mus\u00ed\u0161 po\u010dkat.“<\/div>\n
„Po\u010dkat? Pro\u010d?“<\/div>\n
„Na\u0161e dne\u0161n\u00ed sch\u016fzka kon\u010d\u00ed.“<\/div>\n
„Co\u017ee? A co hudebn\u00ed ve\u010der?“<\/div>\n
„Ten si nech\u00e1me a\u017e na p\u0159\u00ed\u0161t\u011b, je to dlouh\u00e9 pov\u00edd\u00e1n\u00ed. Spousta nov\u00fdch pocit\u016f, nov\u00fdch z\u00e1\u017eitk\u016f, nov\u00fdch v\u011bc\u00ed.“<\/div>\n
„Dopov\u00ed\u0161 mi alespo\u0148 to, co se d\u011blo p\u0159ed t\u00edm ve\u010derem, pros\u00edm?“<\/div>\n
„Dob\u0159e.“<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
***<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
„Nebudu to z tebe tahat, Tomi.“<\/div>\n
„D\u011bkuji,“ \u0161eptne a poprv\u00e9 od doby, co jsem p\u0159i\u0161el ze sprch do chatky, se na m\u011b kr\u00e1tce pod\u00edv\u00e1. Zlehka ho pohlad\u00edm po ruce. P\u0159isunu se k n\u011bmu a l\u00edbnu ho na \u010delo.<\/div>\n
„\u017d\u00e1dn\u00fd probl\u00e9m. Ale te\u010f u\u017e p\u016fjdeme, ano?“ mrknu na n\u011bj a vstanu z postele. Ve sk\u0159\u00edni za\u010dnu hledat pono\u017eky.<\/div>\n
„U\u017e? V\u017edy\u0165 je sraz dan\u00fd a\u017e na dev\u00e1tou,“ vykulen\u011b se na m\u011b pod\u00edv\u00e1 a pozoruje, jak si obl\u00e9k\u00e1m pono\u017eky.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, to sice ano, ale je\u0161t\u011b to mus\u00edm p\u0159ej\u00edt, aby v\u0161e bylo v po\u0159\u00e1dku, ne\u017e odjedou. A j\u00e1 tomu v\u0161emu moc nerozum\u00edm. Ty jsi v tom ur\u010dit\u011b mnohem lep\u0161\u00ed<\/em>,“ mrknu na n\u011bj. Stydliv\u011b se usm\u011bje.<\/div>\n
„Jen\u017ee j\u00e1 si je\u0161t\u011b mus\u00edm vy\u017eehlit vlasy, v\u00ed\u0161?“ obuji si tenisky a oto\u010d\u00edm se na n\u011bj. Svra\u0161t\u00edm obo\u010d\u00ed v nech\u00e1pav\u00e9m v\u00fdrazu.<\/div>\n
„Pro\u010d? V\u017edy\u0165 ti to takhle slu\u0161\u00ed<\/strong>.“<\/div>\n
„To bych ne\u0159ekl. Hr\u016fza! U\u017e t\u0159i dny jsem se po\u0159\u00e1dn\u011b ne\u010desal. Ch\u00e1pe\u0161? T\u0159i<\/em> dny!“<\/div>\n
„Aha. Tak tam pak za mnou p\u0159ijde\u0161?“<\/div>\n
„Kam?“<\/div>\n
„Do skateparku.“<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ p\u0159ik\u00fdvne v souhlas a j\u00e1 vyb\u011bhnu z chatky. Sakra tak\u00e9 bych pot\u0159eboval trochu zkulturnit. Cht\u011bl bych se\u2026 ehm\u2026 l\u00edbit.<\/strong> Ale mysl\u00edm, \u017ee \u010das na to je\u0161t\u011b bude. Alespo\u0148 n\u011bjak\u00e1 ta, a\u0165 u\u017e mal\u00e1 \u010di velk\u00e1, chv\u00edle. Douf\u00e1m.<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
autor: Pajule<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Pajule Kdy\u017e\u2026 on byl tak velk\u00fd! TOM Hned, co jsme s Billem zapadli do chatky z toho hrozn\u00e9ho vedra, posb\u00edral si ten rozko\u0161n\u00fd \u010dernovl\u00e1sek p\u00e1r v\u011bc\u00ed a \u0159ekl mi jen to, \u017ee jde do sprchy, a \u017ee se mezit\u00edm m\u00e1m obl\u00e9knout do n\u011b\u010deho,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[260],"tags":[],"class_list":["post-11995","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-zivot-na-prkne-s-kolecky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11995","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=11995"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11995\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=11995"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=11995"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=11995"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}