{"id":1200,"date":"2017-06-19T15:00:00","date_gmt":"2017-06-19T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1193"},"modified":"2017-06-19T15:00:00","modified_gmt":"2017-06-19T14:00:00","slug":"tattoo-15","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2017\/06\/19\/tattoo-15\/","title":{"rendered":"Tattoo 15."},"content":{"rendered":"
autor: Luki<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Byl jsem nervn\u00ed. Je\u0161t\u011b\u017ee jsem nikdy nebyl \u0161avlovac\u00ed typ. Znovu a znovu jsem kontroloval sv\u016fj dne\u0161n\u00ed ohoz a v\u016fbec jsem se v n\u011bm nec\u00edtil. Tri\u010dko bylo v pohod\u011b, to jsem ob\u010das nosil. Probl\u00e9m nastal ve chv\u00edli, kdy jsem se pokusil naj\u00edt n\u011bjak\u00e9 vhodn\u00e9 kalhoty, kter\u00e9, jak jednou Geo podotknul, by neseslaly m\u00e9ho pt\u00e1ka do \u00farovn\u011b kolen. Nakonec jsem na\u0161el jeden p\u00e1r tmav\u00fdch gat\u00ed, kter\u00e9 jsem nejsp\u00ed\u0161 koupil v pomaten\u00ed smysl\u016f a je\u0161t\u011b je nikdy na sob\u011b nem\u011bl, proto\u017ee m\u011bly p\u0159ipevn\u011bn\u00fd \u0161t\u00edtek. A pak jsem zjistil, co byl, kurva, jasn\u00fd d\u016fvod, \u017ee jsem se do nich je\u0161t\u011b nikdy nenasoukal. M\u011bl jsem pocit, \u017ee se mi \u0161krt\u00ed v\u0161echno v\u010detn\u011b m\u00fdch nejvz\u00e1cn\u011bj\u0161\u00edch klenot\u016f. Sakra, na hovno pocit, kdy\u017e se jeden chyst\u00e1 vydat k v\u00fdslechu.<\/div>\n
Tady pom\u016f\u017ee jenom c\u00edgo. Pro\u0161el jsem chodbou, state\u010dn\u011b ignoruje tmav\u00fd kout u dve\u0159\u00ed, a zapadl do kuchyn\u011b. Z linky jsem sebral v\u017edy p\u0159\u00edtomnou krabi\u010dku m\u00e9 obl\u00edben\u00e9 zna\u010dky cigaret a rovnou si jednu vyklepl mezi prsty. Je\u0161t\u011b ne\u017e jsem si ji stihl zap\u00e1lit, ozval se za mnou hur\u00f3nsk\u00fd sm\u00edch. Nepot\u0159eboval jsem se ot\u00e1\u010det, abych v\u011bd\u011bl, \u017ee se m\u016fj spolubydl\u00edc\u00ed kr\u00e1lovsky bav\u00ed.<\/div>\n
\n

„K\u00e1mo, bo\u017ee, co to je? Za\u010d\u00edn\u00e1\u0161 se \u017eivit baletem? Uv\u011bdomuje\u0161 si, \u017ee je ti vid\u011bt zadek?“ Geo se pochecht\u00e1val pohodln\u011b op\u0159en\u00fd o futro dve\u0159\u00ed.<\/p><\/div>\n

„Co? Sakra…“ pokusil jsem se kouknout dozadu, ale jako o\u010dumovat sv\u016fj vlastn\u00ed zadek bylo tot\u00e1ln\u011b nad moje s\u00edly. „Co? Leze mi z toho zadek? Se na to vyseru, jin\u00e9 nem\u00e1m.“ P\u0159ejel jsem si po zadn\u00ed \u010d\u00e1sti kalhot dlan\u011bmi, abych zjistil, \u017ee \u017e\u00e1dn\u00e1 m\u00e1 k\u016f\u017ee nevykukuje ven a \u017ee si Geo jenom d\u011bl\u00e1 prdel.<\/div>\n
„Hele, mn\u011b sp\u00ed\u0161 jde o to, \u017ee je kone\u010dn\u011b vid\u011bt, \u017ee n\u011bjakej m\u00e1\u0161. A jako dobr\u00fd.“ Geo mlasknul rty a j\u00e1 mu odpov\u011bd\u011bl klasicky vzty\u010den\u00fdm prost\u0159edn\u00ed\u010dkem.<\/div>\n
„Chce\u0161 mi \u0159\u00edct, \u017ee m\u016fj sexy zadek t\u011b donutil kopat za m\u016fj team? To kdybych v\u011bd\u011bl d\u0159\u00edv, tak se ti tu jinak ne\u017e v boxerk\u00e1ch neproduc\u00edruju.“ Jeho \u0161pi\u010dkov\u00e1n\u00ed m\u011b trochu uklidnilo a j\u00e1 si kone\u010dn\u011b zap\u00e1lil. P\u00e1rkr\u00e1t jsem si siln\u011b pot\u00e1hl. V\u016fbec se mi tam necht\u011blo. Kdyby tam nebyl Bill, vysral bych se na to. Geo musel p\u0159em\u00fd\u0161let nad stejnou v\u011bc\u00ed.<\/div>\n
\n

„Hele, te\u010f jako v\u00e1\u017en\u011b v\u00e1\u017en\u011b… nep\u0159ijde ti to ujet\u00fd. Ty, takov\u00fd macho, a jsi hotov\u00fd z takov\u00fdho zaj\u00edce mlad\u00fdho. Jako \u017ee ti z n\u011bj tot\u00e1ln\u011b tuhne jsme vid\u011bli, ale tob\u011b z n\u011bho i m\u011bkne mozek. Hele, nebu\u010f na m\u011b nasranej, ale nem\u016f\u017ee\u0161 se mi, do prdele, divit. Zn\u00e1m t\u011b tak dlouho jako nikdo a takhle jsem t\u011b je\u0161t\u011b neza\u017eil. Fakt je ten Bill tak v\u00fdjime\u010dn\u00fd?“ Ge\u016fv v\u00fdraz ve tv\u00e1\u0159i byl dost v\u00fdmluvn\u00fd. M\u011bl pocit, \u017ee mi tohle cel\u00e9 divadlo za to nest\u00e1lo, \u017ee je Bill stejn\u011b jenom dal\u0161\u00ed t\u00fdpek v \u0159ad\u011b. A moje minulost nemluvila zrovna v m\u016fj prosp\u011bch. Miloval jsem sex, p\u0159izn\u00e1v\u00e1m, ale nebylo to zase tak, \u017ee bych ka\u017edou noc oj\u00ed\u017ed\u011bl jinou, z Geova pohledu, nevinnou ob\u011b\u0165.<\/p><\/div>\n

„Nev\u00edm, Geo. Abych byl up\u0159\u00edmn\u00fd, s\u00e1m chvilkama pochybuju, ale pak jsem s n\u00edm a v\u00edm, \u017ee Bill je speci\u00e1ln\u00ed. Jako… m\u00e1m pocit, \u017ee jsem je\u0161t\u011b nikdy s nik\u00fdm nebyl takhle nalad\u011bnej na stejnou vlnu a-„<\/div>\n
„Je\u017ei\u0161, n\u00e9. Tyhle kecy jako fakt? Od kdy jsi takov\u00e1 citliv\u00e1 du\u0161e?“<\/div>\n
„Vyser si oko, Geo. Bych \u010dekal n\u011bjakou podporu a ne, \u017ee si ze m\u011b bude\u0161 d\u011blat prdel. T\u011b asi vym\u011bn\u00edm.“ Tipnul jsem cigaretu a zhluboka se nadechl. Kecal bych, kdybych tvrdil, \u017ee nem\u00e1m zauzlovan\u00fd \u017ealudek.<\/div>\n
„Tak tady m\u00e1\u0161 radu. Sp\u00ed\u0161 dotaz… kde m\u00e1\u0161 n\u011bjakou kytku a n\u011bco pro fot\u0159\u00edka? Ty si mysl\u00ed\u0161, \u017ee nejv\u011bt\u0161\u00edm d\u00e1rkem pro n\u011b bude tv\u00e1 mali\u010dkost?“<\/div>\n
„Kytka? Fla\u0161ka? To se je\u0161t\u011b d\u011bl\u00e1?“ Shit.<\/div>\n
„Kl\u00eddek, bor\u010de. D\u011bl\u00e1m si srandu.“ Geo m\u00e1vl rukou a vydal se ud\u011blat si kafe. Letmo zachytil m\u016fj zamy\u0161len\u00fd pohled a vyprskl sm\u00edchy. „Tome, pohoda. Nemysl\u00edm si, \u017ee by sis svou nast\u00e1vaj\u00edc\u00ed tch\u00fdni udob\u0159il n\u011bjak\u00fdm plevelem, a bacha, aby ti tch\u00e1n nehodil t\u011b\u017ekou fla\u0161ku na hlavu. Bol\u00ed to.“<\/div>\n
U\u017e jsem ho neposlouchal a zva\u017eoval, kde po cest\u011b bych m\u011bl zastavit, abych to je\u0161t\u011b stihl koupit. Bo\u017ee, s\u00e1m sebe nech\u00e1pu, \u017ee jsem tak aktivn\u00ed a nadr\u017een\u00fd jako naivn\u00ed puber\u0165\u00e1k.<\/div>\n
<\/div>\n
\n
\u2026<\/strong><\/div>\n
<\/p>\n

„Simone cht\u011bla jenom \u0159\u00edct, \u017ee bychom t\u011b v\u0161ichni moc r\u00e1di poznali. A bylo by mil\u00e9, kdybys n\u00e1m odpov\u011bd\u011bl na p\u00e1r ot\u00e1zek, \u017ee mil\u00e1\u010dku?“ Gordon sev\u0159el ve sv\u00e9 dlani mam\u010diny prsty, pevn\u011b za\u0165at\u00e9 v p\u011bst.<\/em><\/div>\n

„M\u016f\u017eete se pt\u00e1t na cokoliv. Nem\u00e1m probl\u00e9m s odpov\u011b\u010fmi.“<\/em><\/div>\n
\n

„Tak\u017ee Thomasi-„<\/p><\/div>\n

„Pros\u00edm, jsem Tom.“ Bill po mn\u011b blesknul pohledem a povzbudiv\u011b se pousm\u00e1l.<\/div>\n
„Tak\u017ee\u2026 v\u00e1m je u\u017e \u010dty\u0159iadvacet a \u017eiv\u00edte se jako tat\u00e9r?“ Ne\u0161lo si nev\u0161imnout, \u017ee m\u00e9 jm\u00e9no vynechala schv\u00e1ln\u011b a z\u00e1m\u011brn\u011b mi vyk\u00e1. „Hmm… no a to je vlastn\u011b v\u0161e, co o v\u00e1s v\u00edme. M\u011b by ale zaj\u00edmalo t\u0159eba to, co va\u0161i rodi\u010de \u0159\u00edkaj\u00ed na va\u0161e povol\u00e1n\u00ed? Jakou \u017ee jste vlastn\u011b vystudoval \u0161kolu? To jste v\u017edycky cht\u011bl lidem kresbami znetvo\u0159ovat t\u011bla-„<\/div>\n
„Simone!“ Gordon zalapal po dechu a okam\u017eit\u011b se chopil krocen\u00ed sv\u00e9 man\u017eelky. Musel jsem ocenit, \u017ee Bill\u016fv ta\u0165ka vypadal mnohem p\u0159\u00edstupn\u011bji ne\u017e jeho \u017eena. Mysl\u00edm, \u017ee n\u00e1m s Billem cht\u011bl d\u00e1t \u0161anci a to byly body pro n\u011bj nav\u00edc. „Omlouv\u00e1m se, Tome. Simone jenom nev\u011bd\u011bla, kterou ot\u00e1zkou za\u010d\u00edt, tak co kdybys n\u00e1m \u0159ekl o sob\u011b n\u011bco s\u00e1m?“<\/div>\n
\n

Simonin pohled se mi nezd\u00e1l omluvn\u00fd, vlastn\u011b jsem m\u011bl pocit, \u017ee se mi propaluje a\u017e dozadu do lebky. Zav\u00e1hal jsem… cel\u00e1 tahle situace byla jako z n\u011bjak\u00e9ho brakov\u00e9ho rom\u00e1nu, a j\u00e1 si na mal\u00fd okam\u017eik \u0159\u00edkal, jestli toho v\u0161eho chci b\u00fdt sou\u010d\u00e1st\u00ed. S Billem jsme se vid\u011bli jenom na p\u00e1r okam\u017eik\u016f, a i kdy\u017e bych p\u0159\u00edsahal, \u017ee byl t\u00edm nej\u017ehav\u011bj\u0161\u00edm, nejmilej\u0161\u00edm a nejdokonalej\u0161\u00edm stvo\u0159en\u00edm, kter\u00e9 jsem kdy m\u011bl tu mo\u017enost potkat… st\u00e1lo to za to?<\/p><\/div>\n

N\u011bco se mi muselo zobrazit ve v\u00fdrazu obli\u010deje, proto\u017ee Bill prudce chytil mou ruku a propletl sv\u00e9 prsty s m\u00fdmi. V o\u010d\u00edch m\u011b vypla\u0161en\u00fd v\u00fdraz, podbarven\u00fd vzr\u016fstaj\u00edc\u00ed panikou. Musel nejsp\u00ed\u0161 vyc\u00edtit, \u017ee se to nevyv\u00edj\u00ed moc dob\u0159e. Probrala m\u011b a\u017e tich\u00e1 prosba v jeho o\u010d\u00edch. Sakra, byl jsem v tom a\u017e po u\u0161i. Co si tu nalh\u00e1v\u00e1m, \u017ee bych byl schopn\u00fd se zvednout a odej\u00edt. Nebyl jsem schopn\u00fd ani te\u010f pustit jeho ruku, nato\u017e se na to cel\u00e9 vyprdnout. Sakra, kdy jsem tomu tak propadl?<\/div>\n
\n

„Nev\u00edm, co v\u0161echno byste cht\u011bli v\u011bd\u011bt, tak\u017ee za\u010dnu t\u00edm z\u00e1kladn\u00edm. Jmenuji se Tom Kaulitz. Je mi dvacet \u010dty\u0159i. Jsem jedin\u00e1\u010dek. Ehm… vyr\u016fstal jsem jenom s otcem. Moje matka mu m\u011b hodila na krk, kdy\u017e mi bylo asi p\u011bt, a utekla s n\u011bjak\u00fdm motork\u00e1\u0159em, kter\u00fd se pr\u00fd \u017eivil vystupov\u00e1n\u00edm v show. Netu\u0161\u00edm, jak se te\u010f m\u00e1, proto\u017ee jsem ji od t\u00e9 doby vid\u011bl jenom jednou. M\u00e1m maturitu ze st\u00e1tn\u00ed a pak jsem se asi rok \u017eivil v d\u00edln\u011b jako automechanik. Vzhledem k tomu, \u017ee jsme byli \u010dist\u011b mu\u017esk\u00e1 dom\u00e1cnost, jsem schopn\u00fd nejen rukama opravit p\u0159evodovku, ale i uva\u0159it si alespo\u0148 z\u00e1kladn\u00ed j\u00eddla, ale obstojn\u011b zvl\u00e1d\u00e1m i don\u00e1\u0161kovou slu\u017ebu.“ Zhluboka jsem se nadechl a pohledem p\u0159elet\u011bl p\u0159es v\u0161echny kolem stolu. V ka\u017ed\u00e9m obli\u010deji jsem na\u0161el jin\u00e9 emoce. Simone m\u011bla obli\u010dej zdoben\u00fd tvrd\u00fdm pohledem, Gordon na m\u011b koukal povzbudiv\u011b – ten chlap se mi za\u010dal neskute\u010dn\u011b zamlouvat- a Bill, ten vypadal, \u017ee hlt\u00e1 ka\u017ed\u00e9 m\u00e9 slovo. P\u0159i\u0161lo mi to srandovn\u00ed, Bill p\u016fsobil dojmem, \u017ee se dozv\u00edd\u00e1 pikantnosti o sv\u00e9 nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00ed hv\u011bzd\u011b.<\/p><\/div>\n

\n

„To tetov\u00e1n\u00ed. Ne, madam, nepova\u017eoval jsem to za sv\u016fj \u017eivotn\u00ed c\u00edl. Vlastn\u011b jsem myslel, \u017ee si na \u017eivobyt\u00ed budu vyd\u011bl\u00e1vat v autoservisu Geova str\u00fd\u010dka do konce \u017eivota. Nen\u00ed to t\u00edm, \u017ee bych nem\u011bl n\u011bjak\u00e9 jin\u00e9 c\u00edle, ale bavilo m\u011b to a docela jsem byl i p\u00e1nem sv\u00e9ho \u010dasu, tak\u017ee nebyl d\u016fvod to jakkoliv m\u011bnit.“<\/p><\/div>\n

„No, ale te\u010f jsi tat\u00e9rem. To studio, kde pracuje\u0161… to je tvoje?“ Gordon rychle vyp\u00e1lil svou ot\u00e1zku d\u0159\u00edv, ne\u017e se sta\u010dila Simone jakkoliv vyj\u00e1d\u0159it.<\/div>\n
„No, vlastn\u011b to bylo docela jednoduch\u00e9. V d\u00edln\u011b jsem se sezn\u00e1mil s jedn\u00edm t\u00fdpkem, kter\u00fd m\u011bl naprosto luxusn\u00ed tetov\u00e1n\u00ed na lev\u00e9 pa\u017ei. Fakt se mi l\u00edbilo, tak\u017ee jsem si p\u0159es n\u011bj zjistil, kdo mu to vyrobil, a na\u0161el si ho. Jmenoval se David a byl to on, kdo m\u011b nadchnul pro tat\u00e9rsk\u00e9 \u0159emeslo. Bavilo m\u011b vytv\u00e1\u0159et po\u0159\u00e1d n\u011bco nov\u00e9ho a \u010dasem jsme se s m\u00fdm nejlep\u0161\u00edm k\u00e1mo\u0161em Georgem rozhodli, \u017ee si zalo\u017e\u00edme vlastn\u00ed studio. Tak\u017ee jsem te\u010f spolumajitelem mal\u00e9ho, ale dob\u0159e prosperuj\u00edc\u00edho tetovac\u00edho salonu. U\u017eiv\u00edm se a bav\u00ed m\u011b to.“<\/div>\n
\n

„\u0158\u00edkal jste, \u017ee jste vyr\u016fstal jenom s otcem. On je spokojen\u00fd s t\u00edm, jak vedete sv\u016fj \u017eivot?“ Simone si nev\u0161\u00edmala Gordonova povzdechu. Ot\u00e1zky mu zase a\u017e tak nevadily, ale ten t\u00f3n byl opravdu hodn\u011b nep\u0159\u00edjemn\u00fd.<\/p><\/div>\n

„Mami!“<\/div>\n
„T\u00e1ta je podporuj\u00edc\u00ed typ rodi\u010de. Ne\u0159\u00edk\u00e1m, \u017ee by si pro m\u011b nep\u0159edstavoval n\u011bjak\u00e9 lukrativn\u011bj\u0161\u00ed povol\u00e1n\u00ed, ale on byl v\u017edycky nejrad\u0161i, kdy\u017e m\u011b vid\u011bl spokojen\u00e9ho a schopn\u00e9ho se o sebe postarat. Je miluj\u00edc\u00ed takov\u00fdm t\u00edm chlapsk\u00fdm zp\u016fsobem. A jestli se pt\u00e1te na to, jak bere to, \u017ee jsem gay, tak zcela up\u0159\u00edmn\u011b, chv\u00edli mu trvalo, ne\u017e si na tu my\u0161lenku zvykl, ale pak prohl\u00e1sil, \u017ee prost\u011b nebude m\u00edt jednoho syna, ale dva, tak\u017ee to bere jako bonus.“ Te\u010f, kdy\u017e jsem se sly\u0161el sv\u00e1 slova pron\u00e1\u0161et nahlas, mi do\u0161lo, jak dlouho u\u017e jsem Jorga nevid\u011bl, a \u017ee bych mu m\u011bl alespo\u0148 napsat nebo zavolat.<\/div>\n
\n

Ticho kolem stolu zhoustlo tak, \u017ee by se dalo kr\u00e1jet. T\u00edm, jak jsem se zamyslel, mi trochu unikla pointa, ale pak jsem se vzpamatoval. To, co jsem \u0159ekl, kurva, l\u00edp u\u017e jsem to Billov\u00fdm rodi\u010d\u016fm do obli\u010deje vm\u00e9st nemohl. Co si mysl\u00edm, je jedna v\u011bc, ale vp\u00e1lit jim takhle otev\u0159en\u011b v\u0161e\u0159\u00edkaj\u00edc\u00ed nar\u00e1\u017eku… v\u00edc u\u017e jsem to posrat nemohl. A \u017ee to Simone okam\u017eit\u011b do\u0161lo, co jsem sv\u00fdmi slovy nazna\u010dil, o tom vypov\u00eddalo z\u010derven\u00e1n\u00ed jej\u00edch tv\u00e1\u0159\u00ed a zlobn\u00fd t\u0159pyt v o\u010d\u00edch.<\/p><\/div>\n

\n

„Tak\u017ee mi tu vlastn\u011b \u0159\u00edk\u00e1te, \u017ee jako rodi\u010de jsme naprosto selhali. \u017de sv\u00e9ho syna dus\u00edme a \u017ee pro n\u00e1s nen\u00ed d\u016fle\u017eit\u00e1 jeho spokojenost a schopnost seberealizace, ale \u017ee db\u00e1me jenom na to, abychom z n\u011bj vychovali dob\u0159e cvi\u010denou opi\u010dku?“ Simonin hlas se pomali\u010dku zvedal a tentokr\u00e1t se ani Gordon nepokusil ji jakkoliv zastavit. Prost\u011b mi to nedo\u0161lo. M\u011bl jsem volit slova jako diplomat a ne na n\u011b vjet jako s buldozerem.<\/p><\/div>\n

„Omlouv\u00e1m se, jestli to tak vyzn\u011blo, ale tohle jsem opravdu nemyslel-„<\/div>\n
„Nevzpom\u00edn\u00e1m si, \u017ee byste m\u011bl, pane Kaulitzi, d\u011bti, abyste mohl vyjad\u0159ovat jak\u00e9koliv pochybnosti o tom, jak sv\u00e9ho syna vychov\u00e1v\u00e1me. V\u00edte, jak je t\u011b\u017ek\u00e9 vychovat d\u00edt\u011b? Ch\u00e1pu, \u017ee v\u00e1\u0161 otec byl na v\u0161echno s\u00e1m, tak\u017ee mo\u017en\u00e1 mohl naj\u00edt omluvu pro n\u011bkter\u00e9 sv\u00e9 nedostatky ve v\u00fdchov\u011b, ale zcela ur\u010dit\u011b podcenil va\u0161e dobr\u00e9 zp\u016fsoby. A-“ posledn\u00ed slova u\u017e mi t\u00e9m\u011b\u0159 \u0159vala do obli\u010deje.<\/div>\n
„Mami, dost!“<\/div>\n
„Simone, to sta\u010d\u00ed!“ Ve stejnou chv\u00edli se na mou obranu ozvali oba Tr\u00fcmperovic chlapi.<\/div>\n
\n

„Mami, jak m\u016f\u017ee\u0161? Tom p\u0159ece nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00fd hajzl, aby v\u00e1m n\u011bco takov\u00e9ho v\u016fbec jenom nazna\u010doval. Prost\u011b \u0159ekl, jak to m\u00e1 doma. On p\u0159ece nem\u016f\u017ee za to, \u017ee ty si na n\u011bm chce\u0161 vyhojit svoji minulost a hled\u00e1\u0161 sebemen\u0161\u00ed z\u00e1minku, jak ho o\u010dernit. A up\u0159\u00edmn\u011b, i kdy\u017e nem\u011bl matku, tak mu z\u00e1vid\u00edm, proto\u017ee jeho otce nezaj\u00edmalo nic jin\u00e9ho ne\u017e jeho \u0161t\u011bst\u00ed a spokojenost.“ Bill vysko\u010dil ze \u017eidli\u010dky a zaujal bojovnou pozici s dlan\u011bmi zap\u0159en\u00fdmi o desku stolu. V Simone to tak v\u0159elo, \u017ee m\u00e1chla rukou v n\u00e1znaku facky Billovi, ale nakonec to byl Gordon, kdo ji chytil za z\u00e1p\u011bst\u00ed, i kdy\u017e jsem se u\u017e taky chystal. Situace se za\u010dala \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edc vyhrocovat.<\/p><\/div>\n

„Jak to mluv\u00ed\u0161 se svou matkou, Bille Tr\u00fcmpere! Okam\u017eit\u011b se omluv.“ Gordon Billa pohledem donutil si zase sednout a ti\u0161e za\u0161eptat omlouv\u00e1m se<\/em>. „Tohle zach\u00e1z\u00ed u\u017e moc daleko. Tak\u017ee se v\u0161ichni uklidn\u00edme. Jsem si jist\u00fd, \u017ee jsme schopn\u00ed spolu mluvit jako dosp\u011bl\u00ed. A Simone, mysl\u00edm, \u017ee to Tom nemyslel nijak \u0161patn\u011b. Jenom nezvolil ta spr\u00e1vn\u00e1 slova, \u017ee ano, mlad\u00fd mu\u017ei?“ Kouknul na m\u011b pohledem, kter\u00fd nep\u0159ipou\u0161t\u011bl nic jin\u00e9ho ne\u017e souhlas. Ch\u00e1pal jsem ho, sna\u017eil se zachr\u00e1nit situaci.<\/div>\n
„Ano, pane.“<\/div>\n
\n

„Gordone, j\u00e1 tohle nep\u0159ipust\u00edm. On n\u00e1m tady do obli\u010deje p\u0159edhazuje, \u017ee jako rodi\u010de nestoj\u00edme za nic. Ale jenom kv\u016fli n\u011bmu se k n\u00e1m Bill chov\u00e1 takhle.“ M\u00e1chla rukou Billov\u00fdm sm\u011brem. „Tys ho te\u010f nesly\u0161el? Takhle se Bill nikdy p\u0159edt\u00edm nechoval! V\u017edycky to byl n\u00e1\u0161 hodn\u00fd chlape\u010dek, a te\u010f m\u00e1 navzdory na\u0161emu z\u00e1kazu dv\u011b tetov\u00e1n\u00ed, star\u0161\u00edho p\u0159\u00edtele a p\u0159ed chvilkou jsi ho sly\u0161el… on<\/em> na n\u011bho m\u00e1 vylo\u017een\u011b \u0161patn\u00fd vliv. To m\u00e1m \u010dekat, a\u017e se bude minulost opakovat? To nedovol\u00edm!“ Simonina tv\u00e1\u0159 se zk\u0159ivila hn\u011bvem. A j\u00e1 tam byl jenom schopn\u00fd sed\u011bt a nechat na sebe h\u00e1zet \u0161p\u00ednu. Bill, kter\u00fd hledal v na\u0161ich spojen\u00fdch rukou s\u00edlu, mi pevn\u00fdm sev\u0159en\u00edm t\u00e9m\u011b\u0159 zl\u00e1mal v ruce k\u016fstky. Takhle to d\u00e1l ne\u0161lo.<\/div>\n

\n

„Omlouv\u00e1m se, \u017ee neodpov\u00edd\u00e1m va\u0161im p\u0159edstav\u00e1m o partnerovi pro va\u0161eho syna, ale u\u017e to tak prost\u011b je. Zamilovali jsme se do sebe. Bu\u010f se s t\u00edm sm\u00ed\u0159\u00edte, nebo tady nem\u00e1m co d\u011blat. Doufal jsem, \u017ee bychom si mohli v klidu sednout a promluvit si spolu, ale jak se zd\u00e1, \u017e\u00e1dn\u00e1 m\u00e1 snaha nebude pro v\u00e1s nikdy dost dobr\u00e1.“ Vykroutil jsem z Billova sev\u0159en\u00ed svou ruku a ztuhle si stoupnul. Z Billova hrdla se vydral vzlyk. Oto\u010dil jsem se k n\u011bmu a srdce se mi sev\u0159elo, kdy\u017e jsem zpozoroval neprolit\u00e9 slzy t\u0159pyt\u00edc\u00ed se mu v o\u010d\u00edch. „Promi\u0148, Bille, ale nemysl\u00edm si, \u017ee bychom-„<\/p><\/div>\n

„Ml\u010d, Tome. Opova\u017e se se mnou rozej\u00edt!“ Bill vyk\u0159ikl a vysko\u010dil tak rychle, \u017ee se za n\u00edm \u017eidle s hlasit\u00fdm pr\u00e1sknut\u00edm svalila na zem. „Mami, jestli te\u010f kv\u016fli tob\u011b Tom odejde, odch\u00e1z\u00edm s n\u00edm! Rozum\u00ed\u0161? Tady u\u017e nebudu. Proto\u017ee mysl\u00edm, \u017ee tohle nen\u00ed jenom o Tomovi. Tob\u011b by nebyl dobr\u00fd ani \u017e\u00e1dn\u00fd jin\u00fd. Po\u0159\u00e1d ve mn\u011b vid\u00ed\u0161 sv\u00e9ho bratra, ale j\u00e1, sakra, nejsem Nathaniel! Ch\u00e1pe\u0161 to, mami? Miluju v\u00e1s, ale to Toma taky…“ Billovi se po tv\u00e1\u0159\u00edch koulely slzy a j\u00e1 se na to u\u017e nemohl d\u00edvat. Pevn\u011b jsem ho sev\u0159el v n\u00e1ru\u010d\u00ed. P\u0159es jeho rameno jsem vid\u011bl Billovy rodi\u010de, jak na n\u00e1s konsternovan\u011b hled\u00ed. Billova slova byla tak p\u0159esn\u00e1… bolestiv\u00e1, ale pravdiv\u00e1. A to, \u017ee m\u011b miluje? Nebyl jsem na tom s n\u00edm jinak.<\/div>\n
\n

„Pan\u00ed Tr\u00fcmperov\u00e1… svou matku jsem po tom, co m\u011b opustila, potkal jenom jednou. Na\u0161la si m\u011b a ani se nesna\u017eila p\u0159edst\u00edrat, \u017ee jsem j\u00ed chyb\u011bl. Cht\u011bla po mn\u011b jenom pen\u00edze. Nikdy jsem od n\u00ed nepoznal, co to znamen\u00e1 mate\u0159sk\u00e1 l\u00e1ska, tak\u017ee to mo\u017en\u00e1 neodhadnu p\u0159esn\u011b, ale mysl\u00edm, \u017ee to, jak se chov\u00e1te, jenom vypov\u00edd\u00e1 o tom, jak hluboce sv\u00e9ho syna milujete. A ch\u00e1pu v\u00e1s, \u017ee j\u00e1 nejsem nejsp\u00ed\u0161 t\u00edm princem, kter\u00e9ho jste si pro n\u011bj p\u0159edstavovala, i vzhledem k minulosti va\u0161\u00ed rodiny, ale… jenom jsem v\u00e1s cht\u011bl poprosit o \u0161anci v\u00e1m dok\u00e1zat, \u017ee j\u00e1 nejsem jako ten chlap, co zp\u016fsobil smrt va\u0161eho bratra. Ne\u0159\u00edk\u00e1m, \u017ee se nenajdou chv\u00edle, kdy se s Billem chytneme, ale m\u016f\u017eete si b\u00fdt jist\u00e1, \u017ee se v\u017edycky budu sna\u017eit, aby byl \u0161\u0165astn\u00fd. To jedin\u00e9 jsem cht\u011bl – dostat \u0161anci.“<\/p><\/div>\n

„Mil\u00e1\u010dku…“ Gordon objal Simone kolem ramen v konej\u0161iv\u00e9m objet\u00ed. Simonin hn\u011bv splaskl jako bublina. Jej\u00ed pohled byl najednou tak pr\u00e1zdn\u00fd. V obli\u010deji byla patrn\u00e1 \u00fanava a smutek.<\/div>\n
„J\u00e1 nem\u016f\u017eu… omlouv\u00e1m se, nejde to…“ Simone si m\u011b prohl\u00ed\u017eela a odm\u00edtav\u011b zavrt\u011bla hlavou.<\/div>\n
Zhluboka jsem se nadechl. Tady u\u017e opravdu nezm\u016f\u017eu nic. Mo\u017en\u00e1, \u017ee to od za\u010d\u00e1tku nem\u011blo cenu a Geo m\u011bl pravdu. Nem\u011blo to smysl… nevid\u011bl v tom budoucnost.<\/div>\n
\n

Odt\u00e1hl jsem se od Billa. Teda pokusil jsem se o to, proto\u017ee m\u016fj p\u0159\u00edtel se m\u011b odm\u00edtal pustit. Sv\u00e9 prsty pevn\u011b zamotal do l\u00e1tky m\u00e9ho trika a dr\u017eel se m\u011b tak, jako by na tom z\u00e1visel cel\u00fd jeho \u017eivot.<\/p><\/div>\n

„Bille… pros\u00edm.“<\/div>\n
„Ne, nehodl\u00e1m se t\u011b vzd\u00e1t… jestli j\u00ed nesta\u010d\u00ed nic z toho, co jsi j\u00ed nab\u00eddl, m\u00e1 sm\u016flu. J\u00e1-“ nebylo mu moc rozum\u011bt, proto\u017ee jeho hlas byl zkreslen\u00fd pl\u00e1\u010dem, ale i tak mi do\u0161lo, \u017ee je odhodlan\u00fd odej\u00edt se mnou. A to jsem nemohl p\u0159ipustit.<\/div>\n
„Poslouchej m\u011b, ano? Nerozch\u00e1z\u00edme se, ch\u00e1pe\u0161? Tys m\u011b nesly\u0161el, kdy\u017e jsem \u0159ekl, \u017ee jsem se do tebe zamiloval, ty bl\u00e1z\u00ednku?“ Do ucha jsem mu za\u0161eptal, \u017ee to prost\u011b spolu zvl\u00e1dneme, n\u011bjak na to p\u0159ijdeme. Vymotal jsem se mu ze sev\u0159en\u00ed. Na sob\u011b jsem c\u00edtil Simonin i Gordon\u016fv pohled.<\/div>\n
„Moc r\u00e1d jsem v\u00e1s poznal. Cestu ven u\u017e najdu.“ Rezignovan\u011b jsem se na n\u011b usm\u00e1l a i s Billem v pat\u00e1ch jsem se vydal z kuchyn\u011b ven. Za sebou jsem je\u0161t\u011b sly\u0161el Billa, kdy\u017e vmetl mamce do o\u010d\u00ed, jak ji nesn\u00e1\u0161\u00ed, \u017ee mu zni\u010dila cel\u00fd \u017eivot, a mrzelo m\u011b to, proto\u017ee i p\u0159es to v\u0161echno na n\u011bm bylo vid\u011bt, \u017ee hluboko uvnit\u0159 sv\u00e9 rodi\u010de opravdu miluje, jenom te\u010f mu to p\u0159i\u0161lo, \u017ee se proti n\u011bmu spiknul cel\u00fd sv\u011bt.<\/div>\n
\n

„Simone?“ Gordon\u016fv hlas zn\u011bl nal\u00e9hav\u011b, a pak u\u017e bylo sly\u0161et jenom Billovo vyjeknut\u00ed a j\u00e1 uc\u00edtil na sv\u00e9m rameni rozt\u0159esenou dla\u0148. Prudce jsem se oto\u010dil a \u0161okovan\u011b zalapal po dechu. Simone po tv\u00e1\u0159i st\u00e9kala slza, dal\u0161\u00edmi m\u011bla zapln\u011bn\u00e9 o\u010di, brada se j\u00ed t\u0159\u00e1sla. V\u016fbec nebyla podobn\u00e1 t\u00e9 divok\u00e9 tyg\u0159ici, kter\u00e1 na m\u011b p\u0159ed malou chv\u00edli k\u0159i\u010dela.<\/p><\/div>\n

„J\u00e1… z\u016fsta\u0148… pros\u00edm… Tome.“<\/p>\n

autor: Luki<\/strong><\/div>\n

<\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Luki Byl jsem nervn\u00ed. Je\u0161t\u011b\u017ee jsem nikdy nebyl \u0161avlovac\u00ed typ. Znovu a znovu jsem kontroloval sv\u016fj dne\u0161n\u00ed ohoz a v\u016fbec jsem se v n\u011bm nec\u00edtil. Tri\u010dko bylo v pohod\u011b, to jsem ob\u010das nosil. Probl\u00e9m nastal ve chv\u00edli, kdy jsem se pokusil<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[667],"tags":[],"class_list":["post-1200","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-tattoo"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1200","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1200"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1200\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1200"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1200"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1200"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}