{"id":12035,"date":"2010-03-26T18:30:00","date_gmt":"2010-03-26T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=12006"},"modified":"2010-03-26T18:30:00","modified_gmt":"2010-03-26T17:30:00","slug":"byl-jednou-jeden-ucitel-21","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/03\/26\/byl-jednou-jeden-ucitel-21\/","title":{"rendered":"Byl jednou jeden u\u010ditel 21."},"content":{"rendered":"
\n
\n
autor: Fabiana<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"243\"<\/div>\n
Ml\u010del jsem. Bill m\u011b opatrn\u011b polo\u017eil na zem a klekl si vedle m\u011b. Zahled\u011bl jsem se na n\u011bj o\u010dima pln\u00fdma ot\u00e1zek (a slz). Opatrn\u011b vykoukl z ke\u0159e, snad zji\u0161\u0165oval, zda je v nejbli\u017e\u0161\u00edm okol\u00ed vzduch opravdu \u010dist\u00fd, a n\u00e1sledn\u011b se nade m\u011b naklonil.<\/div>\n
„Dom\u016f u\u017e se nevr\u00e1t\u00edme.“ Opakoval. To jsem ale necht\u011bl sly\u0161et.<\/div>\n
„Pro\u010d?“ za\u0161eptal jsem zoufale. I Billovy o\u010di se zal\u00e9valy slzami.<\/div>\n
„Pot\u00e9, co t\u011b Victoria odvezla pry\u010d, bylo m\u011bsto napadeno na\u0161imi nep\u0159\u00e1teli. Bylo s… srovn\u00e1no se zem\u00ed.“ Nemohl jsem uv\u011b\u0159it sv\u00fdm u\u0161\u00edm. Co\u017ee<\/em> kdo ud\u011blal s m\u00fdm m\u011bstem?!<\/div>\n
„A… rodi\u010de?“ zeptal jsem se, s jisk\u0159i\u010dkou nad\u011bje, ji\u017e v\u0161ak uml\u010dela prvn\u00ed Billova slza, kter\u00e1 se rozst\u0159\u00edkla o mou tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„V\u0161ichni jsou mrtv\u00ed… v\u0161echno je zni\u010den\u00e9 a nep\u0159\u00e1tel\u00e9 pokra\u010duj\u00ed v plen\u011bn\u00ed republiky… Jsme ve v\u00e1lce, Tome… Ve v\u00e1lce, do n\u00ed\u017e jsi byl proti sv\u00e9 v\u016fli zavle\u010den. Vzpom\u00edn\u00e1\u0161 si, jak ses m\u011b kdysi ptal, pro\u010d se l\u00ed\u010d\u00edm?“
Pomalu jsem p\u0159ik\u00fdvl, a\u010dkoli jsem m\u011bl pocit, \u017ee se mi za chv\u00edli srdce rozsko\u010d\u00ed vejp\u016fl, tolik to bolelo.<\/div>\n
„Tenkr\u00e1t jsem ti \u0159ekl: ‚Jednou se v\u0161echno dozv\u00ed\u0161.‘ A te\u010f… p\u0159i\u0161el \u010das. To, co m\u00e1m na tv\u00e1\u0159i, jsou jizvy z boje. A nem\u00e1m je jen na tv\u00e1\u0159i, toho si asi taky brzy v\u0161imne\u0161. Od d\u011btstv\u00ed jsem byl tady, ve v\u00fdcvikov\u00e9m t\u00e1bo\u0159e, pod veden\u00edm Igora, kter\u00fd pak vystupoval pod r\u016fzn\u00fdmi jm\u00e9ny. Byl to ten kandid\u00e1t na \u0159editele na\u0161\u00ed \u0161koly.“
„Tak proto jsi necht\u011bl, aby se j\u00edm stal!“ Pochopil jsem n\u00e1hle. „Ale pro\u010d tam byl? To kv\u016fli tob\u011b?“
„Ano. Cht\u011bl m\u011b odv\u00e9st zp\u00e1tky do t\u00e1bora. J\u00e1 jsem toti\u017e… utekl. Ale podcenil jsem ho. Myslel jsem, \u017ee m\u011b nenajde. Ve skute\u010dnosti mu netrvalo moc dlouho zjistit, kde jsem, musel ale naj\u00edt z\u00e1minku pro cestu do m\u011bsta. A…“ odml\u010del se, \u010deho\u017e jsem ihned z\u00e1ke\u0159n\u011b vyu\u017eil. „A co? Netvr\u010f mi, \u017ee t\u011b na\u0161el, \u0159ekl n\u011bco jako ,Ahoj Bille, te\u010f budeme chv\u00edli d\u011blat, jako \u017ee nic, a pak se vr\u00e1t\u00edme‘.“<\/div>\n
\n
„No… vlastn\u011b… jo, jo, n\u011bjak takhle to… \u0159ekl…“ tvrdil Bill, p\u0159\u00edli\u0161 p\u0159esv\u011bd\u010div\u011b to ale nezn\u011blo. „L\u017ee\u0161!“ Vyk\u0159ikl jsem, a u\u017e mi bylo jedno, jestli m\u011b n\u011bkdo sly\u0161\u00ed nebo pro\u010d m\u011b sem Bill vlastn\u011b zat\u00e1hl. Prudce jsem se posadil a zacloumal j\u00edm. „Co ti ud\u011blal?“ Bill na m\u011b jen z\u00edral, se rty pevn\u011b semknut\u00fdmi k sob\u011b, a po tv\u00e1\u0159\u00edch se mu koulely slzy. Pochopil jsem. V tomhle spo\u010d\u00edvalo cel\u00e9 jeho tajemstv\u00ed. V\u0161echno, co mi kdy necht\u011bl \u0159\u00edct, m\u011blo n\u011bco spole\u010dn\u00e9ho s t\u00edm… s t\u00edm Igorem. Pro\u010d jsem si to sakra neuv\u011bdomil d\u0159\u00edv?! Je\u0161t\u011b mus\u00edm zjistit, co mu Igor ud\u011blal…<\/div>\n
Zad\u00edval jsem se do Billov\u00fdch o\u010d\u00ed. Vyza\u0159ovalo z nich tolik beznad\u011bje. Jen chv\u00edli op\u011btoval m\u016fj pohled, pak o\u010di zav\u0159el a sklonil hlavu. „Bille…“ za\u0161eptal jsem. „Co<\/em> ti ud\u011blal?“ Z\u0159eteln\u011b jsem vid\u011bl, jak Bill polkl. „On…“<\/div>\n
„Hej, vy dva! Co tam d\u011bl\u00e1te? Okam\u017eit\u011b ven, nebo na v\u00e1s pod\u00e1m hl\u00e1\u0161en\u00ed!“
Bill se okam\u017eit\u011b zvedl, vyplul z ke\u0159e a m\u011b vyt\u00e1hl s sebou. Stanuli jsme p\u0159ed n\u011bjak\u00fdm mu\u017eem v uniform\u011b. „\u00c1, Vasko.“ Pronesl, z\u00edraje na Billa. Pak se oto\u010dil na m\u011b. „A vy jste kdo?“
„Tom.“ \u0158ekl Bill.<\/div>\n
„Neum\u00edte mluvit?“ Obo\u0159il se na m\u011b voj\u00e1k.<\/div>\n
„Um\u00edm.“<\/div>\n
„No tak. A te\u010f vypadn\u011bte, nebo na v\u00e1s pod\u00e1m hl\u00e1\u0161en\u00ed.“ Zopakoval. Z\u0159ejm\u011b jeho obl\u00edben\u00e1 v\u00fdhru\u017eka. Bill zasalutoval a j\u00e1 jsem ho napodobil, co\u017e z\u0159ejm\u011b voj\u00e1ka dostate\u010dn\u011b upokojilo a ode\u0161el. Bill otev\u0159el dve\u0159e budovy, u n\u00ed\u017e jsme st\u00e1li, a vt\u00e1hl m\u011b dovnit\u0159.<\/div>\n
\u010cekal jsem n\u011bjak\u00e9 skladi\u0161t\u011b nebo n\u011bco, bylo to ale sp\u00ed\u0161 n\u011bco jako ubytovna. V\u0161ude bylo spoustu paland, n\u011bjak\u00e9 stolky a tak, ale hlavn\u011b hromada lid\u00ed. Pro\u0161li jsme m\u00edstnost\u00ed, j\u00e1 ve snaze nevn\u00edmat pohledy, kter\u00e9 na n\u00e1s vrhali v\u0161ichni ti lid\u00e9. Mysl\u00edm, \u017ee to byli mu\u017ei, mo\u017en\u00e1 asi sp\u00ed\u0161 chlapci, p\u0159ibli\u017en\u011b v m\u00e9m v\u011bku. Moc jsem se na n\u011b ale ned\u00edval, pohled jsem up\u00edral na Billova z\u00e1da a n\u00e1sledoval ho, beze slova, po celou dobu. Cesta byla nekone\u010dn\u00e1, \u0161li jsme jen chv\u00edli, ale p\u0159ipadalo mi to jako n\u011bkolik hodin. Kone\u010dn\u011b jsem vzadu uvid\u011bl ze\u010f. P\u0159i\u0161li jsme a\u017e k n\u00ed, Bill se svalil na p\u0159edposledn\u00ed palandu a j\u00e1 se rozpa\u010dit\u011b posadil na tu \u00fapln\u011b u zdi. Po\u0159\u00e1d jsem ale nech\u00e1pal, o co tu jde, a Bill z\u0159ejm\u011b nebyl schopen mi to po\u0159\u00e1dn\u011b vysv\u011btlit. Bill… nebo Vasko? Pro\u010d mu tak ten chl\u00e1pek \u0159\u00edkal? Co to znamen\u00e1?<\/div>\n
Ot\u00e1zky v\u00ed\u0159ily v m\u00e9 hlav\u011b a znemo\u017e\u0148ovaly mi myslet, om\u00edlal jsem je po\u0159\u00e1d dokola, po\u0159\u00e1d tyt\u00e9\u017e, odpov\u011bdi nezn\u00e1m\u00e9.<\/div>\n
Pohl\u00e9dl jsem na Billa; le\u017eel po\u0159\u00e1d stejn\u011b. N\u011bjak\u00fd \u010das od na\u0161eho p\u0159\u00edchodu u\u017e uplynul, mo\u017en\u00e1 sp\u00ed. Nemohu ho probudit. Nem\u00e1m na to srdce. Kdy\u017e jsem vid\u011bl jeho slzy… nemo\u017en\u00e9, Bill p\u0159ece nikdy nebre\u010del! Oprava, nikdy nebre\u010del p\u0159ede mnou.<\/div>\n
Nevn\u00edmal jsem pohledy t\u011bch lid\u00ed, a\u010dkoli jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee na m\u011b st\u00e1le ulp\u00edvaj\u00ed. Necht\u011bl jsem vid\u011bt jejich tv\u00e1\u0159e, jejich tv\u00e1\u0159e zohyzd\u011bn\u00e9 jizvami. Jim ale nic nebr\u00e1nilo z\u00edrat na m\u011b. Na mou neposkvrn\u011bnou tv\u00e1\u0159, v n\u00ed\u017e se zrcadlila m\u00e1 du\u0161e. Jedin\u00fd \u0161r\u00e1m na n\u00ed vznikl dnes.<\/div>\n
I jejich tv\u00e1\u0159e se postupn\u011b odvracely a vzru\u0161en\u00fd \u0161epot utichal. P\u0159estal jsem b\u00fdt zaj\u00edmav\u00fd. M\u00edstnost op\u011bt pohltilo zoufal\u00e9 ticho a j\u00e1 se kone\u010dn\u011b odv\u00e1\u017eil pohnout. Spustil jsem nohy na podlahu, ale ani tento posez nebyl nijak pohodln\u00fd, inspiroval jsem se tedy Billem a nat\u00e1hl se na palandu. Oto\u010dil jsem se \u010delem ke zdi, abych se nemusel na nic d\u00edvat, a aby nikdo nemohl vid\u011bt m\u011b. Mou mysl zaplavovaly vzpom\u00ednky. Vid\u011bl jsem m\u00e1mu, t\u00e1tu…<\/div>\n
-Bill-<\/div>\n
Sly\u0161el jsem, jak se Tom pohybuje. Kdy\u017e se \u010delem ke zdi sto\u010dil do klub\u00ed\u010dka, dokonce jsem se odv\u00e1\u017eil se na n\u011bj pod\u00edvat. Plakal. Bolest\u00ed se mi sv\u00edral \u017ealudek, nikdy jsem necht\u011bl, aby byl ne\u0161\u0165astn\u00fd.<\/div>\n
Victoria m\u011bla pravdu. M\u011bla pravdu, kdy\u017e \u0159\u00edkala, abych ho nechal b\u00fdt. M\u011bl jsem ho nechat. \u00datok na m\u011bsto, v n\u011bm\u017e vyr\u016fstal, a kter\u00e9 m\u011bl r\u00e1d, byl p\u0159ece napl\u00e1novan\u00fd u\u017e tak dlouho. Nem\u011bl jsem nic d\u011blat, nem\u011bl jsem se v\u00e1zat. M\u011bl jsem jen bydlet u Marion a d\u011blat svou pr\u00e1ci. Po\u0159\u00eddit mapy, fotky d\u016fle\u017eit\u00fdch m\u00edst, jm\u00e9na a fotografie vysoce postaven\u00fdch \u00fa\u0159edn\u00edk\u016f a jejich rodin. V pl\u00e1nu nebylo nikoho zachra\u0148ovat. Tak pro\u010d jsem se nedr\u017eel pl\u00e1nu?<\/div>\n
Nedok\u00e1\u017eu to pochopit. Neum\u00edm si vysv\u011btlit sv\u00e9 pocity, kdy\u017e jsem poprv\u00e9 uvid\u011bl Toma. M\u00e1lem se mi rozsko\u010dilo srdce. Byl tak n\u00e1dhern\u00fd, tak dokonale nevinn\u00fd. Byl jedine\u010dn\u00fd. Zamiloval jsem se do n\u011bj v prvn\u00ed vte\u0159in\u011b. M\u011bl jsem z\u016fstat jen jeho u\u010ditelem… Kdybych mu nenab\u00edzel dou\u010dov\u00e1n\u00ed, nikdy se to nemuselo st\u00e1t. Kdybych mu nevypr\u00e1v\u011bl o sob\u011b. Kdybych v sob\u011b udusil v\u0161echny pocity.<\/div>\n
Kdybych ho tak stra\u0161n\u011b nemiloval.<\/div>\n
Nikdy jsem Igorovi nev\u011b\u0159il, kdy\u017e mluvit o s\u00edle l\u00e1sky. Neznal jsem to. Nikdy d\u0159\u00edv jsem nebyl zamilovan\u00fd, nikdy nikdo nemiloval m\u011b. Znal jsem jen sex, sex s nad\u0159\u00edzen\u00fdmi, byla to povinnost.<\/div>\n
Nikdy mi nic z toho nevadilo. Byl jsem dokonal\u00fd prototyp voj\u00e1ka, poslu\u0161n\u00fd a samostatn\u011b nep\u0159em\u00fd\u0161lej\u00edc\u00ed. Proto jsem byl tak\u00e9 vybr\u00e1n pro tu misi. Nikdy jsem nem\u011bl n\u00e1mitky. Ostatn\u00ed si t\u0159eba dovolili si st\u011b\u017eovat, j\u00e1 nikdy. Tak za\u010dalo pl\u00e1nov\u00e1n\u00ed. Vybrali mi nov\u00e9 jm\u00e9no, vybrali mi povol\u00e1n\u00ed, vyrobili ob\u010danku, pas a rodn\u00fd list. Byly to opravdu dlouh\u00e9 p\u0159\u00edpravy, a j\u00e1 jsem to takhle zkazil. Pak se nikdo nem\u016f\u017ee divit, \u017ee m\u011b cht\u011bl Igor odv\u00e9st zp\u00e1tky. Ale tou dobou u\u017e jsem m\u011bl n\u011bco jako matku, v\u011bd\u011bl jsem, kdo je m\u016fj bratr, a byl jsem zamilovan\u00fd. Shodou okolnost\u00ed pr\u00e1v\u011b do toho bratra. Ale tehdy jsem nev\u011bd\u011bl, \u017ee je to \u0161patn\u00e9! Nikdo mi to ne\u0159ekl! A pak, kdy\u017e jsem se to dov\u011bd\u011bl od Marion, bylo u\u017e pozd\u011b. Nedok\u00e1zal jsem Toma opustit.<\/div>\n
\u010c\u00edm\u017e jsem zkazil \u00fapln\u011b v\u0161echno. V\u0161echny pl\u00e1ny, na kter\u00fdch Igor a ostatn\u00ed tak dlouho pracovali. Tak\u017ee jsem byl pova\u017eov\u00e1n za \u0161patn\u00e9ho. Kdy\u017e si vzpomenu, jak m\u011b Igor tehdy pon\u00ed\u017eil… Kdy\u017e p\u0159ijel a zapojil ve\u0161ker\u00e9 sv\u00e9 p\u0159inucovac\u00ed metody…<\/div>\n
Nemyslet na to.<\/div>\n
Ka\u017edop\u00e1dn\u011b… na \u017e\u00e1dnou takovou akci u\u017e m\u011b nikdy nepust\u00ed, tak\u017ee to vypad\u00e1, \u017ee cel\u00fd zbytek \u017eivota str\u00e1v\u00edm v tomhle t\u00e1bo\u0159e. A nejsp\u00ed\u0161 i Tom. V tom lep\u0161\u00edm p\u0159\u00edpad\u011b samoz\u0159ejm\u011b, pokud ho Igor nebude cht\u00edt zab\u00edt. Co\u017e by nem\u011bl. On toti\u017e Igor nezab\u00edj\u00ed, pokud nemus\u00ed.<\/div>\n
Snad nebude muset.<\/em><\/div>\n
autor: Fabiana<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Fabiana Ml\u010del jsem. Bill m\u011b opatrn\u011b polo\u017eil na zem a klekl si vedle m\u011b. Zahled\u011bl jsem se na n\u011bj o\u010dima pln\u00fdma ot\u00e1zek (a slz). Opatrn\u011b vykoukl z ke\u0159e, snad zji\u0161\u0165oval, zda je v nejbli\u017e\u0161\u00edm okol\u00ed vzduch opravdu \u010dist\u00fd, a n\u00e1sledn\u011b se<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[209],"tags":[],"class_list":["post-12035","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-byl-jednou-jeden-ucitel"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12035","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=12035"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12035\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=12035"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=12035"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=12035"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}