{"id":12074,"date":"2010-03-22T15:30:00","date_gmt":"2010-03-22T14:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=12045"},"modified":"2010-03-22T15:30:00","modified_gmt":"2010-03-22T14:30:00","slug":"laska-6","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/03\/22\/laska-6\/","title":{"rendered":"L\u00e1ska 6."},"content":{"rendered":"
autor: B-kay<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"387\"<\/div>\n
C\u00edtil se tak slab\u00fd. Tak pr\u00e1zdn\u00fd a nejist\u00fd.<\/div>\n
Byl zoufal\u00fd z toho, jak\u00fdm sm\u011brem se jeho \u017eivot ub\u00edral, a byl si jist, \u017ee to nedok\u00e1\u017ee zm\u011bnit. Nem\u011bl v sob\u011b tolik s\u00edly, aby se dok\u00e1zal ze dne na den zm\u011bnit, a popravd\u011b po \u017e\u00e1dn\u00e9 takov\u00e9 zm\u011bn\u011b ani netou\u017eil. Mo\u017en\u00e1 cht\u011bl m\u00edt \u017eivot jako jeho sestra, ale nikdy by nedok\u00e1zal tolik ubli\u017eovat, jako pr\u00e1v\u011b Chantelle.<\/div>\n
Ve chv\u00edli, kdy si vzpomn\u011bl na incident, kter\u00fd se odehr\u00e1l r\u00e1no, dokonce p\u0159ed o\u010dima mal\u00e9ho Sama, rozplakal se je\u0161t\u011b v\u00edce. Tv\u00e1\u0159 zabo\u0159il do Tomovy mikiny, ve kter\u00e9 se sna\u017eil tlumit sv\u00e9 zoufal\u00e9 vzlyky.<\/div>\n
„Bille,“ Tom se jej sna\u017eil n\u011bjak ut\u011b\u0161it. Cht\u011bl mu pomoct, proto\u017ee mu pohled na jeho ne\u0161\u0165astnou tv\u00e1\u0159 l\u00e1mal srdce na miliony kousk\u016f. A nejenom proto. Nedok\u00e1zal se d\u00edvat na to, jak pl\u00e1\u010de. Poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e se potkali, byl Bill uplakan\u00fd nebo smutn\u00fd. Nikdy se nesm\u00e1l, nikdy se dokonce ani neusm\u00edval. Jako by bylo sou\u010d\u00e1st\u00ed jeho denn\u00edho re\u017eimu neust\u00e1l\u00e9 tr\u00e1pen\u00ed.<\/div>\n
Nesm\u011ble si jej k sob\u011b p\u0159itulil je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017e. Hlavou se op\u0159el o tu jeho. Naskytla se mu dokonal\u00e1 mo\u017enost nadechnout se v\u016fn\u011b jeho dlouh\u00fdch tmav\u00fdch vlas\u016f, kter\u00e9 jej \u0161imraly na tv\u00e1\u0159i d\u00edky neust\u00e1vaj\u00edc\u00edmu v\u011btru. Jakmile tak ud\u011blal, rozt\u0159\u00e1sla se mu kolena je\u0161t\u011b v\u00edce. Nic tak kr\u00e1sn\u00e9ho nikdy p\u0159edt\u00edm nec\u00edtil. Ta v\u016fn\u011b nebyla nijak p\u0159ehnan\u00e1, ani sladk\u00e1, ani ho\u0159k\u00e1. A p\u0159esto byla dokonal\u00e1. Na malou chv\u00edli p\u0159iv\u0159el v\u00ed\u010dka. Cht\u011bl si tuto chv\u00edli uchovat v pam\u011bti. Netu\u0161il, zdali je\u0161t\u011b n\u011bkdy bude moct dr\u017eet bratra sv\u00e9 p\u0159\u00edtelkyn\u011b v n\u00e1ru\u010d\u00ed. Ve chv\u00edli, kdy si to uv\u011bdomil, jej popadlo zoufalstv\u00ed. Necht\u011bl, aby tohle bylo naposled, co jsou takhle spolu.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
„\u0158ekne\u0161 mi, co se stalo?“ svou ot\u00e1zku t\u00e9m\u011b\u0159 za\u0161eptal. Billovy vzlyky najednou ustaly. Zhluboka se nadechl a zvedl svou tv\u00e1\u0159 tak, aby se mohl zad\u00edvat Tomovi do o\u010d\u00ed. Jejich tv\u00e1\u0159e d\u011blilo pouh\u00fdch n\u011bkolik centimetr\u016f. Dokonce ani tehdy, kdy\u017e foukali bublinky na verand\u011b, si takhle bl\u00edzko nebyli.<\/div>\n
Bill neodpov\u011bd\u011bl a Tom se u\u017e d\u00e1l neptal.<\/div>\n
Nebylo nutn\u00e9 n\u00e1sil\u00edm s n\u00edm mluvit. Sta\u010dila mu jenom jeho bl\u00edzkost, nic kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edho si v tu chv\u00edli ani nemohl p\u0159\u00e1t…<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161, \u017ee by bylo lep\u0161\u00ed, kdybych byl jako ona?“ Bill svou ot\u00e1zku vyslovil rozt\u0159esen\u00fdm hlasem, je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d pozna\u010den\u00fdm pl\u00e1\u010dem. Sna\u017eil se uklidnit. Pokou\u0161el se na v\u0161echno zapomenout, dokonce si pomal\u00fdmi pohyby set\u0159el zbytky slz. Tomovu n\u00e1ru\u010d v\u0161ak neopou\u0161t\u011bl. Byl p\u0159\u00edli\u0161 slab\u00fd, aby dok\u00e1zal vst\u00e1t, nato\u017e norm\u00e1ln\u011b kr\u00e1\u010det.<\/div>\n
„Jako kdo?“ Tomovy o\u010di byly n\u00e1hle stejn\u011b ne\u0161\u0165astn\u00e9 jako ty Billovy. C\u00edtil jeho tr\u00e1pen\u00ed a fakt, \u017ee mu nedok\u00e1zal nijak pomoct, mu ubli\u017eoval je\u0161t\u011b v\u00edc.<\/div>\n
„Jako Chantelle,“ jm\u00e9no sv\u00e9 sestry vyslovil t\u00e9m\u011b\u0159 nesly\u0161n\u011b.<\/div>\n
„Pro\u010d bys cht\u011bl b\u00fdt jako ona?“ vz\u00e1jemn\u011b se vp\u00edjeli jeden druh\u00e9mu do o\u010d\u00ed, neuv\u011bdomuj\u00edc si, \u017ee se mezera, je\u017e d\u011blila jejich tv\u00e1\u0159e, pomalu kr\u00e1tila. Jejich rty se o sebe t\u00e9m\u011b\u0159 ot\u00edraly. Sta\u010dily by milimetry.<\/div>\n
Billova odpov\u011b\u010f byla jasn\u00e1. Jeho nitro p\u0159\u00edmo k\u0159i\u010delo. Tak r\u00e1d by ji vyslovil, p\u0159esto nemohl… Abych mohl b\u00fdt s tebou\u2026<\/em>, vyslovil si pro sebe naposled a kr\u00e1tce zavrt\u011bl hlavou. Nam\u00e1hav\u011b se od Toma odsunul a s vyp\u011bt\u00edm v\u0161ech sil se pokusil vst\u00e1t. \u0160lo to dokonce l\u00e9pe, ne\u017e \u010dekal.<\/div>\n
„Doprovod\u00ed\u0161 m\u011b pros\u00edm dom\u016f?“ op\u011bt se oto\u010dil k Tomovi. V tu chv\u00edli mu p\u0159i\u0161el snad je\u0161t\u011b kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e kdy p\u0159edt\u00edm. M\u00edrn\u011b zmaten\u00fd, smutn\u00fd a jeho pohled neskute\u010dn\u011b smysln\u00fd. Sv\u00e9 pln\u00e9 rty m\u011bl sta\u017een\u00e9 do \u00fazk\u00e9 \u0161t\u011brbinky, jako by kr\u00e1tce zav\u00e1hal. Pot\u00e9 v\u0161ak pohotov\u011b vstal, popo\u0161el k Billovi a vzal jeho studenou dla\u0148 mezi sv\u00e9.<\/div>\n
„Opravdu chce\u0161 j\u00edt dom\u016f?“ smutn\u00fdma o\u010dima se zad\u00edval na Billovu podr\u00e1\u017ed\u011bnou k\u016f\u017ei na prstech, pot\u00e9 se mu v\u0161ak op\u011bt zahled\u011bl hluboce do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Ne,“ Bill nikdy nebyl zvykl\u00fd lh\u00e1t. Neum\u011bl to, a ani te\u010f by to nedok\u00e1zal. Nedok\u00e1zal a ani necht\u011bl. S Tomem mu bylo kr\u00e1sn\u011b a on se b\u00e1l chv\u00edle, kdy bude muset op\u011bt odej\u00edt.<\/div>\n
„Nechce\u0161 se j\u00edt houpat?“ byl z Tomovy bl\u00edzkosti malinko nerv\u00f3zn\u00ed, a proto rychle uk\u00e1zal prstem na houpa\u010dky, \u010d\u00edm\u017e si vysvobodil ruku z Tomova sev\u0159en\u00ed. V\u00fdraz Tomovy tv\u00e1\u0159e se pomalu m\u011bnil z v\u00e1\u017en\u00e9ho na n\u011b\u017en\u00fd. Vykouzlil m\u011bkk\u00fd \u00fasm\u011bv a postavil se za Billa, kter\u00fd si obsadil prvn\u00ed ze dvou d\u011btsk\u00fdch houpa\u010dek. Sed\u011bl na t\u00e9, kde v\u011bt\u0161inou sed\u00e1val Sam, kdy\u017e si sem p\u0159i\u0161li hr\u00e1t.<\/div>\n
„Budu t\u011b houpat,“ odpov\u011bd\u011bl Tom na jeho nevy\u0159\u010denou ot\u00e1zku, a pomalu jej rozhoupal.<\/div>\n
Zat\u00edmco jej houpal, m\u011bl chvilku na to, aby se nad sebou zamyslel. Chantelle na n\u011bj \u010dekala u nich doma, tak jako poka\u017ed\u00e9, a on p\u0159esto nedok\u00e1zal odej\u00edt. Nedok\u00e1zal jej nechat samotn\u00e9ho. Necht\u011bl…<\/div>\n
Netu\u0161il pro\u010d, vlastn\u011b v\u016fbec netu\u0161il, co se to s n\u00edm stalo. Kdy\u017e se v\u0161ak zad\u00edval na Billa a na to, jak hrav\u011b pohupoval nohama do vzduchopr\u00e1zdna pod sebou, odpov\u011b\u010f na sv\u00e9 ot\u00e1zky zn\u00e1t necht\u011bl.<\/div>\n
„Tome,“ Bill najednou prudce zaryl nohama do zem\u011b a zastavil se. Tom od houpa\u010dky ustoupil. \u010cekal, \u017ee Bill bude cht\u00edt j\u00edt dom\u016f a on mu u\u017e necht\u011bl ni\u010d\u00edm odporovat. Bill sice ze sv\u00e9 houpa\u010dky vstal, ale po\u0159\u00e1d z\u016fst\u00e1val na m\u00edst\u011b.<\/div>\n
„Pro\u010d to d\u011bl\u00e1\u0161?“ se sklon\u011bnou tv\u00e1\u0159\u00ed vyslovil ot\u00e1zku, na kterou opravdu neznal odpov\u011b\u010f. Je\u0161t\u011b nikdy se mu nestalo, aby byl k n\u011bmu n\u011bkdo takhle mil\u00fd. A u\u017e v\u016fbec ne kluk, kter\u00fd chodil s jeho sestrou. Ti mu v\u011bt\u0161inou ubli\u017eovali, hloup\u011b nad\u00e1vali a d\u011blali si z n\u011bj a jeho k\u0159ehkosti legraci. S\u00e1m dob\u0159e v\u011bd\u011bl, \u017ee byl na kluka p\u0159\u00edli\u0161 slab\u00fd, ale sl\u00fdchat to ka\u017ed\u00fd den mu opravdu nebylo p\u0159\u00edjemn\u00e9.<\/div>\n
A najednou se zjevil Tom, jako hv\u011bzda, kter\u00e1 pad\u00e1 z nebe jenom v\u00fdjime\u010dn\u011b, a vid\u011bt ji, je vz\u00e1cnost\u00ed. Tom mu neubli\u017eoval, nesm\u00e1l se mu, dokonce mu ani nenad\u00e1val. Ti\u0161il jej ve sv\u00e9m n\u00e1ru\u010d\u00ed, l\u00edbal jej na l\u00edce a houpal jej na houpa\u010dk\u00e1ch. Bylo toho tolik, \u017ee se z toho jeho srdce \u0161lo zbl\u00e1znit.<\/div>\n
„Prost\u011b to d\u011blat chci,“ zn\u011bla Tomova stru\u010dn\u00e1, p\u0159esto vyh\u00fdbav\u00e1 odpov\u011b\u010f. S\u00e1m tomu v\u0161emu je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1dn\u011b nerozum\u011bl a necht\u011bl \u0159\u00edct n\u011bco, \u010d\u00edm by Billa jenom zbyte\u010dn\u011b popletl.<\/div>\n
„Kdybys ale cht\u011bl j\u00edt za Chantelle, tak klidn\u011b. Nem\u016f\u017eu v\u00e1m st\u00e1t v cest\u011b,“ moc dob\u0159e si pamatoval slova, kter\u00e1 mu \u0159ekla r\u00e1no. Tedy sp\u00ed\u0161 vyk\u0159i\u010dela do tv\u00e1\u0159e- „Ty mi nem\u00e1\u0161 co porou\u010det. Nedok\u00e1\u017ee\u0161 si ani naj\u00edt n\u011bkoho, kdo by t\u011b m\u011bl r\u00e1d. A to je hlavn\u00ed rozd\u00edl mezi n\u00e1ma dv\u011bma. J\u00e1 jsem si n\u011bkoho takov\u00e9ho u\u017e na\u0161la“…<\/em><\/div>\n
Op\u011bt mu bylo do pl\u00e1\u010de.<\/div>\n
„J\u00e1 jsem r\u00e1d, \u017ee n\u00e1m v t\u00fd cest\u011b stoj\u00ed\u0161. Kdybych m\u011bl b\u00fdt po\u0159\u00e1d jenom s n\u00ed, zbl\u00e1znil bych se,“ vesele se usm\u00e1l. Bill sice nakr\u010dil rty, \u00fasm\u011bv se v\u0161ak nekonal. Jako by se u\u017e zapomn\u011bl usm\u00edvat na norm\u00e1ln\u00ed lidi.<\/div>\n
„Miluje\u0161 ji?“ zeptal se, sleduj\u00edc Tomovu tv\u00e1\u0159. Mohlo to vyzn\u00edt tro\u0161ku drze, ale v tu chv\u00edli mu bylo \u00fapln\u011b v\u0161echno jedno.<\/div>\n
Tom v\u011bd\u011bl, co by m\u011bl \u0159\u00edct. To slovo cht\u011bl vyslovit okam\u017eit\u011b, ale kdy\u017e otev\u0159el \u00fasta, zarazil se. Najednou na to nedok\u00e1zal ani pomyslet. A p\u0159itom to bylo tak snadn\u00e9.<\/div>\n
Vyd\u011b\u0161en\u00fdma o\u010dima sledoval Billa, kter\u00fd k n\u011bmu rychle p\u0159ib\u011bhl a omlouval se za to, jak hloup\u011b a p\u0159\u00edmo svou ot\u00e1zku polo\u017eil. Jeho slova v\u0161ak nevn\u00edmal. Vn\u00edmal jenom jeho tv\u00e1\u0159 a pohled, ze kter\u00e9ho za\u010d\u00ednal \u0161\u00edlet. Zahodil za hlavu \u00fapln\u011b v\u0161echno. Nevydr\u017eel to. Bez rozmyslu nebo racion\u00e1ln\u00edho my\u0161len\u00ed vzal jeho tv\u00e1\u0159 do dlan\u00ed. Byly to vte\u0159iny. Pouh\u00e9 vte\u0159iny, kdy se neovl\u00e1dl. Vte\u0159iny, po kter\u00e9 mu bylo dovoleno poznat, jak sladce m\u016f\u017ee chutnat zak\u00e1zan\u00e9 ovoce.<\/div>\n
Ud\u011blal to. Pol\u00edbil jej\u2026<\/div>\n
Kdy\u017e se od n\u011bj odsunul, d\u0159\u00edv ne\u017e se v\u016fbec stihl vzpamatovat, byl Bill u\u017e pry\u010d. Ut\u00edkal od n\u011bj tak rychle, jak jenom dok\u00e1zal.<\/div>\n
„Bille!“ zkusil na n\u011bj zak\u0159i\u010det, ale Bill jej neposlouchal. Ut\u00edkal tak dlouho, ne\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee Tom ut\u00edk\u00e1 za n\u00edm. Sna\u017eil se b\u00fdt rychlej\u0161\u00ed, ale Tomovy dlan\u011b jej zachytily t\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b, co znovu popadl dech.<\/div>\n
Sv\u00fdm t\u011blem mu zabr\u00e1nil v \u00fat\u011bku. St\u00e1li naproti sob\u011b ud\u00fdchan\u00ed a zoufal\u00ed. Srdce obou cht\u011bla vysko\u010dit z hrudi…<\/div>\n
<\/div>\n
autor: B-kay<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay C\u00edtil se tak slab\u00fd. Tak pr\u00e1zdn\u00fd a nejist\u00fd. Byl zoufal\u00fd z toho, jak\u00fdm sm\u011brem se jeho \u017eivot ub\u00edral, a byl si jist, \u017ee to nedok\u00e1\u017ee zm\u011bnit. Nem\u011bl v sob\u011b tolik s\u00edly, aby se dok\u00e1zal ze dne na den zm\u011bnit, a<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[313],"tags":[],"class_list":["post-12074","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-laska-b-kay"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12074","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=12074"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12074\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=12074"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=12074"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=12074"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}