{"id":12078,"date":"2010-03-21T18:00:00","date_gmt":"2010-03-21T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=12049"},"modified":"2010-03-21T18:00:00","modified_gmt":"2010-03-21T17:00:00","slug":"rad-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/03\/21\/rad-3\/","title":{"rendered":"R\u00e1d 3."},"content":{"rendered":"
autor: Sab\u010da<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
R\u00e1d p\u0159ij\u00edm\u00e1m tvoje polibky (1\/2)<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Bill proto\u010dil o\u010di a op\u0159el se je\u0161t\u011b v\u00edc do t\u00e9 nepohodln\u00e9 d\u0159ev\u011bn\u00e9 \u017eidle. Proto\u010dil propisku v ruce, za\u010dal znud\u011bn\u011b cvakat s kovov\u00fdm \u010dudl\u00edkem. Tenhle zvuk za\u010dal po chv\u00edli jeho samotn\u00e9ho nervovat, polo\u017eil propisku a hledal okolo sebe n\u011bco dal\u0161\u00edho, \u010d\u00edm by mohl zkr\u00e1tit dlouhou chv\u00edli.<\/div>\n
Chv\u00edli si prohl\u00ed\u017eel svoje nehty, nen\u00e1padn\u011b jeden z nich str\u010dil do pusy a kousek ukousnul. Dob\u0159e, sice s t\u00edm u\u017e p\u0159est\u00e1val, ale tahle hodina byla tak nudn\u00e1, \u017ee si ud\u011blil v\u00fdjimku. Jen\u017ee ani tahle z\u00e1bava mu nezkr\u00e1tila dlouhou chv\u00edli, za\u010d\u00ednal se nen\u00e1vid\u011bt za to, \u017ee u ni\u010deho dlouho nevydr\u017e\u00ed.<\/div>\n
Ve sv\u00e9 zoufal\u00e9 n\u00e1lad\u011b se rozhodl, \u017ee si bude hr\u00e1t se sv\u00fdm piercingem. P\u00e1r u\u010ditel\u016f u\u017e mu kv\u016fli tomu vynadalo, ale jejich fyzik\u00e1\u0159 byl tak moc zabran\u00fd do sv\u00fdch z\u00e1pisk\u016f na tabuli, \u017ee si t\u00e9 drobn\u00e9 kuli\u010dky ani nev\u0161imne.<\/div>\n
Bill vystr\u010dil kousek jazyka, zachytil sv\u016fj piercing mezi rty. Za\u010d\u00ednal b\u00fdt skoro \u0161\u0165astn\u00fd, \u017ee m\u00e1 kone\u010dn\u011b n\u011bco, co mu zkr\u00e1t\u00ed t\u011bch protivn\u00fdch p\u011bt minut do zazvon\u011bn\u00ed, kdy\u017e se ho chytil pocit, \u017ee ho n\u011bkdo sleduje.<\/div>\n
Pomalu oto\u010dil hlavu dozadu, na zlomek vte\u0159iny zachytil Tom\u016fv hladov\u00fd pohled. Tom se ale v\u010das probral, okam\u017eit\u011b vzal do ruky propisku a d\u011blal, \u017ee se pr\u00e1v\u011b maxim\u00e1ln\u011b soust\u0159ed\u00ed na to, aby si v\u0161echno spr\u00e1vn\u011b opsal.<\/div>\n
Bill se se samolib\u00fdm \u00fasm\u011bvem oto\u010dil zp\u00e1tky, rozhodl se, \u017ee Toma nebude nijak dusit. Zbo\u017e\u0148oval<\/em>, kdy\u017e na n\u011bj Tom koukal. Pocit, \u017ee Tom kouk\u00e1 pr\u00e1v\u011b na n\u011bj, i kdy\u017e okolo sed\u00ed minim\u00e1ln\u011b deset holek, kter\u00e9 by daly v\u0161echno za jedin\u00e9 rande s jeho bratrem, mu d\u011blal v\u00edc ne\u017e dob\u0159e.<\/div>\n
Cht\u011bl se pono\u0159it do my\u0161lenek o Tom, jak moc se mu l\u00edb\u00ed, kdy\u017e na n\u011bj Tom kouk\u00e1 t\u00edm sv\u00fdm<\/em> pohledem, ale pr\u00e1v\u011b v tu chv\u00edli se ozval zvonek.<\/div>\n
Na\u0161t\u011bst\u00ed.<\/div>\n
\n
***<\/div>\n
„A na str\u00e1nce pades\u00e1t osm ve va\u0161ich u\u010debnic\u00edch najdete sch\u00e9ma postupu vojsk. Kdy\u017e se pod\u00edv\u00e1te na \u00fazem\u00ed ohrani\u010den\u00e9 zelenou barvou, uvid\u00edte, \u017ee\u2026“<\/div>\n
Bill znud\u011bn\u011b otev\u0159el kn\u00ed\u017eku d\u011bjepisu na n\u00e1hodn\u00e9 str\u00e1nce, o n\u011bjak\u00e9 sch\u00e9ma se v\u016fbec nezaj\u00edmal. Dne\u0161n\u00ed den mu p\u0159i\u0161el tak nudn\u00fd. Nemohl pochopit, na co myslela ta osoba, kter\u00e1 mu d\u00e1vala dohromady rozvrh. Pro\u010d v \u00fater\u00fd mohl m\u00edt psychologii a um\u011bn\u00ed a kon\u010dit ve dv\u011b hodiny, kdy\u017e dneska m\u011bl fyziku, chemii a d\u011bjepis a musel tady sed\u011bt do p\u016fl \u010dtvrt\u00e9?<\/div>\n
Na\u0161tvan\u011b u\u010debnici zase zav\u0159el, pokra\u010doval v tom \u010dum\u011bn\u00ed do blba, kter\u00e9 zah\u00e1jil na hodin\u011b fyziky.<\/div>\n
Za\u010dal si v hlav\u011b prob\u00edrat n\u011bjak\u00e9 n\u00e1pady z posledn\u00ed doby, p\u0159em\u00fd\u0161lel, z \u010deho by se dal napsat dobr\u00fd text a co je \u00fapln\u011b k ni\u010demu, kdy\u017e se zase objevil ten pocit. N\u011bkdo na n\u011bj kouk\u00e1<\/em>.<\/div>\n
Bill oto\u010dil hlavu sm\u011brem ke sv\u00e9mu dvoj\u010deti sed\u00edc\u00edmu na druh\u00e9 stran\u011b t\u0159\u00eddy a setkal se s jeho pohledem. Tentokr\u00e1t Tom neucuknul, jeho \u00fasm\u011bv se naopak roz\u0161\u00ed\u0159il, jedno obo\u010d\u00ed se zvedlo vzh\u016fru. Bill zmaten\u011b nakr\u010dil obo\u010d\u00ed, ale oto\u010dil se zp\u00e1tky \u010delem k tabuli. Doufal, \u017ee Tom za chvilku p\u0159estane.<\/div>\n
Jen\u017ee nep\u0159estal. Bill mohl t\u00e9m\u011b\u0159 s jistotou \u0159\u00edct, \u017ee Tom z n\u011bj pr\u00e1v\u011b ve sv\u00fdch my\u0161lenk\u00e1ch sund\u00e1v\u00e1 tri\u010dko. Pomalu, l\u00edn\u011b, eroticky.<\/div>\n
Bill si pohr\u00e1val s propiskou, sna\u017eil se jak\u00fdmkoliv zp\u016fsobem odpoutat od faktu, \u017ee v Tomov\u011b fantazii jeho tri\u010dko pr\u00e1v\u011b le\u017e\u00ed n\u011bkde na podlaze a te\u010f se jeho bratr v\u011bnuje rozep\u00edn\u00e1n\u00ed jeho p\u00e1sku.<\/div>\n
Bill se nerv\u00f3zn\u011b zavrt\u011bl, doufal, \u017ee n\u011bjak\u00fdm pohybem vyru\u0161\u00ed Toma ze z\u00edr\u00e1n\u00ed, ale nestalo se tak.<\/div>\n
‚V\u00ed ten pitomec v\u016fbec, \u017ee to c\u00edt\u00edm?‘<\/em> prob\u011bhlo Billovi hlavou.<\/div>\n
Zkontroloval pohledem u\u010ditelku, ale ta si ho v\u016fbec nev\u0161\u00edmala, tak\u017ee se mohl klidn\u011b oto\u010dit na Toma.<\/div>\n
Zachytil Tom\u016fv – dost delik\u00e1tn\u00ed – pohled a rozhodil rukama. ‚Co sakra d\u011bl\u00e1\u0161?‘<\/em><\/div>\n
‚Nic,‘<\/em> pokr\u010dil Tom rameny. Na jeho tv\u00e1\u0159i se ale usadil maxim\u00e1ln\u011b pot\u011b\u0161en\u00fd v\u00fdraz.<\/div>\n
Bill do n\u011bj zap\u00edchnul nejost\u0159ej\u0161\u00ed pohled, jak\u00fd dok\u00e1zal. ‚\u010cum\u00ed\u0161 na m\u011b!‘<\/em><\/div>\n
Tom nakr\u010dil obo\u010d\u00ed, vypadal ubl\u00ed\u017een\u011b. ‚Ne\u010dum\u00edm.‘<\/em><\/div>\n
Bill se je\u0161t\u011b jednou zamra\u010dil, ne\u017e se oto\u010dil zp\u00e1tky. Doufal, \u017ee Tom mu d\u00e1 pro dne\u0161ek pokoj. Samoz\u0159ejm\u011b, pokud by se tohle d\u011blo doma, n\u00e1ramn\u011b by si to u\u017e\u00edval. Ale proboha! Tady sed\u00ed dal\u0161\u00edch dvaadvacet maxim\u00e1ln\u011b znud\u011bn\u00fdch lid\u00ed, kte\u0159\u00ed hledaj\u00ed jakoukoliv v\u011bc, kterou by se mohli zabavit. A co je lep\u0161\u00ed z\u00e1bava, ne\u017e pozorovat ten Tom\u016fv t\u011b\u017ece nebratrsk\u00fd pohled vys\u00edlan\u00fd k Billovi?<\/p>\n<\/div>\n
Bill je\u0161t\u011b jednou oto\u010dil hlavu, aby se pod\u00edval, co Tom d\u011bl\u00e1. Ten u\u017e m\u011bl zase v ruce propisku a opisoval si pozn\u00e1mky napsan\u00e9 na tabuli. Vypadal smutn\u011b a Billovi ho najednou bylo l\u00edto. Nejrad\u0161i ze v\u0161eho by se zvedl, objal ho anebo ud\u011blal n\u011bjakou z t\u011bch v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 d\u011bl\u00e1vali doma, aby Tomovi uk\u00e1zal, \u017ee ho m\u00e1 po\u0159\u00e1d nejrad\u0161i.<\/div>\n
Jenom\u017ee on se mus\u00ed um\u011bt ovl\u00e1dat l\u00edp ne\u017e jeho bratr.<\/p>\n<\/div>\n
***<\/div>\n
Dvoj\u010data pomalu \u0161la ze \u0161koly dom\u016f, oba dva naprosto netradi\u010dn\u011b ml\u010deli.<\/div>\n
Tom ml\u010del dobrovoln\u011b, vypadal maxim\u00e1ln\u011b zaujat\u00fd t\u00edm kam\u00ednkem, do kter\u00e9ho po\u0159\u00e1d bez p\u0159est\u00e1n\u00ed kopal.<\/div>\n
Oproti tomu Bill by pr\u00e1v\u011b r\u00e1d mluvil, a\u017e by prasknul. Tr\u00e1pilo ho, \u017ee Tom se cel\u00e9 odpoledne dr\u017eel tak potichu. Dokonce p\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, \u017ee by se mu m\u011bl omluvit. Mo\u017en\u00e1 na n\u011bj byl moc tvrd\u00fd. Tom nakonec ned\u011blal nic hrozn\u00e9ho. Jenom na n\u011bj n\u00e1padn\u011b koukal p\u0159i hodin\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
Bill u\u017e se nadechoval, aby promluvil, ale Tom byl rychlej\u0161\u00ed.<\/div>\n
„Dneska\u2026 pozoroval jsem t\u011b p\u0159i hodin\u011b,“ ozn\u00e1mil Tom, jako kdyby to snad nebylo u\u017e d\u00e1vno jasn\u00e9.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm a chci ti \u0159\u00edct, \u017ee-„<\/div>\n
„Co tv\u016fj jazyk, v\u0161echno u\u017e se uzdravilo?“ sko\u010dil Tom Billovi do \u0159e\u010di.<\/div>\n
Bill zmaten\u011b nakr\u010dil obo\u010d\u00ed, nech\u00e1pal, pro\u010d Tom sk\u00e1\u010de z t\u00e9matu na t\u00e9ma.<\/div>\n
„Jo. Bude to u\u017e p\u011bt m\u011bs\u00edc\u016f, zvykl jsem si. Um\u00edm s t\u00edm mluvit, u\u017e do toho omylem nekou\u0161u\u2026 a zatracen\u011b m\u011b bav\u00ed hr\u00e1t si s t\u00edm,“ usm\u00e1l se Bill, cht\u011bl odleh\u010dit atmosf\u00e9ru.<\/div>\n
„V\u0161iml jsem si,“ usm\u00e1l se Tom taky. „Taky bych si s t\u00edm r\u00e1d hr\u00e1l,“ dodal je\u0161t\u011b rychle, ne\u017e vyb\u011bhnul dva schody vedouc\u00ed ke vchodov\u00fdm dve\u0159\u00edm jejich domu a ve\u0161el dovnit\u0159, nech\u00e1vaj\u00edc zmaten\u00e9ho Billa st\u00e1t za sebou.<\/p>\n<\/div>\n
Taky bych si s t\u00edm r\u00e1d hr\u00e1l.<\/em><\/div>\n
Bill st\u00e1l ztuhl\u00fd uprost\u0159ed zahrady, nev\u011bd\u011bl, co si o tom m\u00e1 myslet. Cht\u011bl snad Tom n\u011bco nazna\u010dit?<\/p>\n<\/div>\n
„Bille! Upekla jsem kol\u00e1\u010dky, poj\u010f si vz\u00edt!“ k\u0159i\u010dela jeho matka z okna.<\/div>\n
Bill zavolal odpov\u011b\u010f nazp\u00e1tek, a kone\u010dn\u011b ve\u0161el do domu.<\/div>\n
S Tomem si pozd\u011bji rozhodn\u011b bude muset promluvit.<\/p>\n<\/div>\n
***<\/div>\n
Bill kone\u010dn\u011b dod\u011blal sv\u016fj posledn\u00ed dom\u00e1c\u00ed \u00fakol a s \u00falevou hodil se\u0161it do batohu.<\/div>\n
Nikdo si nedovedl p\u0159edstavit, jak on dom\u00e1c\u00ed \u00fakoly nesn\u00e1\u0161el. Byly tak neu\u017eite\u010dn\u00e9 a v\u011bt\u0161inou zabraly tolik \u010dasu, \u017ee Bill u\u017e za to odpoledne nestihl ud\u011blat nic dal\u0161\u00edho po\u0159\u00e1dn\u00e9ho, co by ho bavilo v\u00edc.<\/div>\n
Zvedl se od stolu, rozhodl se, \u017ee se p\u016fjde pod\u00edvat za Tomem.<\/p>\n<\/div>\n
Lehce zaklepal na dve\u0159e od bratrova pokoje a ve\u0161el dovnit\u0159. Vid\u011bl Toma zkroucen\u00e9ho nad stolem, spousty pap\u00edr\u016f a u\u010debnic v\u0161ude okolo n\u011bj.<\/div>\n
Billovo obo\u010d\u00ed vyst\u0159elilo vzh\u016fru, je\u0161t\u011b nikdy nevid\u011bl Toma se tak poctiv\u011b p\u0159ipravovat do \u0161koly.<\/div>\n
„N\u011bjak mi utekl tv\u016fj z\u00e1jem o\u2026 fyziku,“ za\u0161klebil se Bill, kdy\u017e se pod\u00edval Tomovi p\u0159es rameno, co tam po\u010d\u00edt\u00e1.<\/div>\n
„Nevych\u00e1z\u00ed mi to,“ zavr\u010del Tom, na\u0161tvan\u011b na\u0165ukal dal\u0161\u00ed \u010d\u00edsla do kalkula\u010dky.<\/div>\n
„Oh, te\u010f v\u00e1\u017en\u011b – pro\u010d se na to prost\u011b nevyka\u0161le\u0161?“<\/div>\n
„M\u00e1ma si vzala Gibsonku jako rukojm\u00ed. Ned\u00e1 mi j\u00ed, dokud j\u00ed neuk\u00e1\u017eu tenhle pitomej p\u0159\u00edklad. Volala j\u00ed toti\u017e u\u010ditelka, \u017ee jsem neud\u011blal je\u0161t\u011b ani jeden \u00fakol za tohle pololet\u00ed,“ vysv\u011btlil Tom na\u0161tvan\u011b.<\/div>\n
„Tak si napi\u0161, \u017ee to vy\u0161lo dv\u011b st\u011b patn\u00e1ct,“ poradil mu Bill.<\/div>\n
Tom na n\u011bj vykulil o\u010di, nev\u011bd\u011bl, jak se Billovi poda\u0159ilo ten p\u0159\u00edklad vy\u0159e\u0161it.<\/div>\n
„Sakra, nemysli si, \u017ee jsem chytrej,“ zasm\u00e1l se Bill, „tenhle v\u00fdsledek u toho byl p\u0159ipsanej tu\u017ekou v kn\u00ed\u017ece.“<\/div>\n
Tom se rozz\u00e1\u0159il, napsal si to \u010d\u00edslo a zaklapnul se\u0161it.<\/div>\n
„Ehm\u2026 je\u0161t\u011b ne\u017e si slavnostn\u011b p\u016fjde\u0161 vyzvednout kytaru, mohl bych s tebou mluvit?“ podrbal se Bill na hlav\u011b.<\/div>\n
„Jasn\u011b,“ zazubil se Tom, sko\u010dil na svoji postel. „\u0158ekl jsi mi v\u00fdsledek, te\u010f pro tebe ud\u011bl\u00e1m cokoliv<\/em>.“<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ p\u0159ik\u00fdvnul Bill nerv\u00f3zn\u011b, sb\u00edral odvahu za\u010d\u00edt. „Tak mi vysv\u011btli to, cos \u0159\u00edkal cestou ze \u0161koly.“<\/div>\n
Tom sklopil pohled, pokr\u010dil rameny. „Jen m\u011b napadlo, \u017ee\u2026 bych t\u011b\u2026 r\u00e1d\u2026 pol\u00edbil. P\u0159em\u00fd\u0161lel jsem o tom dneska cel\u00fd odpoledne.“<\/div>\n
Bill se lehce usm\u00e1l, kone\u010dn\u011b m\u011bl vysv\u011btlen\u00ed pro to Tomovo nemluven\u00ed.<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b by ses cht\u011bl l\u00edbat\u2026 se mnou<\/em>?“ zeptal se Bill pro jistotu znova, uvnit\u0159 n\u011bj to v\u0161echno k\u0159i\u010delo radost\u00ed.<\/div>\n
„Je na tom n\u011bco \u0161patn\u00e9ho?“ zeptal se Tom.<\/div>\n
Bill se v jednom okam\u017eiku cht\u011bl hlasit\u011b zasm\u00e1t. Ano<\/em>, rozhodn\u011b bylo \u0161patn\u00fd, \u017ee Tom cht\u011bl l\u00edbat sv\u00e9ho bratra. Ale Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee Tom tu ot\u00e1zku takhle nemyslel. U\u017e spolu d\u011blali mnohem v\u011bt\u0161\u00ed \u0161patnosti, ne\u017e by byl polibek.<\/div>\n
„To ne, ale\u2026 v\u00ed\u0161, pro m\u011b je to d\u016fle\u017eit\u00e1 v\u011bc. Nen\u00ed to jako p\u0159ij\u00edt za tebou v noci a zajet ti ve tm\u011b rukou do kalhot. Je to\u2026 v\u00e1\u017en\u011bj\u0161\u00ed. N\u011bco jako dal\u0161\u00ed level,“ vysv\u011btlil Bill svoje pocity, doufal, \u017ee Tomovi nebude p\u0159ipadat sm\u011b\u0161n\u00fd.<\/div>\n
Tom chv\u00edli p\u0159em\u00fd\u0161lel, potom p\u0159ik\u00fdvnul. „Fajn, pak je na \u010dase postoupit do dal\u0161\u00edho levelu.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Sab\u010da<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Sab\u010da R\u00e1d p\u0159ij\u00edm\u00e1m tvoje polibky (1\/2) Bill proto\u010dil o\u010di a op\u0159el se je\u0161t\u011b v\u00edc do t\u00e9 nepohodln\u00e9 d\u0159ev\u011bn\u00e9 \u017eidle. Proto\u010dil propisku v ruce, za\u010dal znud\u011bn\u011b cvakat s kovov\u00fdm \u010dudl\u00edkem. Tenhle zvuk za\u010dal po chv\u00edli jeho samotn\u00e9ho nervovat, polo\u017eil propisku a hledal<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[314],"tags":[],"class_list":["post-12078","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-rad"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12078","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=12078"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12078\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=12078"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=12078"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=12078"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}