{"id":1209,"date":"2017-06-14T16:00:00","date_gmt":"2017-06-14T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1202"},"modified":"2017-06-14T16:00:00","modified_gmt":"2017-06-14T15:00:00","slug":"fuck-5","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2017\/06\/14\/fuck-5\/","title":{"rendered":"Fuck 5."},"content":{"rendered":"
autor: Becs<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
„Do leva. Do leva. P\u0159ihraj mi ji sem,“ v\u0159e\u0161t\u011bl nad\u0161en\u011b Georg a lehce p\u0159ijal moji p\u0159ihr\u00e1vku. Vraceli jsme se dom\u016f z nedalek\u00e9 hospody a kopali si p\u0159i tom pr\u00e1zdnou plechovkou od piva.<\/div>\n
Ve\u010der s klukama prob\u00edhal v p\u0159ekvapiv\u011b p\u0159\u00edjemn\u00e9 atmosf\u00e9\u0159e. P\u0159iv\u00edtali m\u011b mezi sebou jako d\u00e1vno ztracen\u00e9ho bratra a po nep\u0159\u00edjemn\u00fdch po\u010d\u00e1te\u010dn\u00edch ot\u00e1zk\u00e1ch, kde jsem byl a jak to, \u017ee jsem na tak dlouhou dobu zmizel, jsem se za\u010dal bavit jako u\u017e dlouho ne.<\/div>\n
Byl jsem p\u0159ekvapen\u00fd, kolik v\u011bc\u00ed mi za pouh\u00fd m\u011bs\u00edc uteklo. Luke se zasnoubil se svou kr\u00e1snou p\u0159\u00edtelkyn\u00ed, a p\u0159esto\u017ee si z n\u011bj kluci d\u011blali srandu, nedok\u00e1zal v o\u010d\u00edch potla\u010dit ten zamilovan\u00fd lesk. Usm\u00edval se jako m\u011bs\u00ed\u010dek na hnoji, kdykoliv n\u011bkdo zm\u00ednil jeho snoubenku. Kdy\u017e do n\u011bj Chris r\u00fdpal, \u017ee je podpantofl\u00e1k a u\u017e nikdy neza\u017eije spont\u00e1nn\u00ed sex, se jen culil a kroutil hlavou.<\/div>\n
„Vy ani netu\u0161\u00edte,“ odbyl <\/a>v\u0161echny, jako kdyby p\u0159i\u0161el na n\u011bco, co n\u00e1m nezadan\u00fdm z\u016fst\u00e1v\u00e1 skryto. Nemohl jsem si pomoct, abych ho po o\u010dku nesledoval a ti\u0161e mu ten p\u0159itroubl\u00fd \u00fasm\u011bv nez\u00e1vid\u011bl. Znovu mi p\u0159ed o\u010dima probleskl obraz Billovy tv\u00e1\u0159e. Ro\u0161\u0165\u00e1ck\u00fd \u00fasm\u011bv na rtech, kter\u00e9 jsem zl\u00edbal tak, a\u017e byly \u010derven\u00e9 a napuchl\u00e9. Nestihl jsem zastavit povzdech, kter\u00fd opustil m\u00e9 hrdlo. Luke sed\u00edc\u00ed po m\u00e9 levici se na m\u011b oto\u010dil a povyt\u00e1hl obo\u010d\u00ed v nevy\u0159\u010den\u00e9 ot\u00e1zce. Zakroutil jsem hlavou v odpov\u011b\u010f a kamar\u00e1d m\u011bl tolik slu\u0161nosti, \u017ee se m\u011b na nic nevypt\u00e1val. Popl\u00e1cal m\u011b po rameni a \u0159ekl: „To bude dobr\u00fd.“ Jeho v\u011bdouc\u00ed polo\u00fasm\u011bv mi napov\u011bd\u011bl, \u017ee tu\u0161\u00ed, co se mi honilo hlavou. O Billovi jsem nikomu z nich nevypr\u00e1v\u011bl, i kdy\u017e Georg samo sebou nemohl odolat a pr\u00e1sknul, \u017ee jsem ojel kluka. Nikdo z nich v\u0161ak netu\u0161il, jak m\u011b ten blon\u010fat\u00fd \u010f\u00e1bel pobl\u00e1znil. Luke tedy nemohl v\u011bd\u011bt, na koho mysl\u00edm, ale chlapa ztr\u00e1pen\u00e9ho l\u00e1skou rozhodn\u011b dok\u00e1zal poznat.<\/div>\n
\n

Ve\u010der p\u0159\u00edjemn\u011b plynul a j\u00e1 jsem si po dlouh\u00e9 dob\u011b dovolil p\u00e1r pan\u00e1k\u016f nav\u00edc. Ne, \u017ee bych na Billa p\u0159estal myslet, jen u\u017e to nebylo tak \u00faporn\u00e9. Kdy\u017e se Georg nab\u00eddl, \u017ee m\u011b doprovod\u00ed dom\u016f, ani jsem se moc nebr\u00e1nil, a dokonce jsem p\u0159ijal i jeho v\u00fdzvu na mini fotb\u00e1lek s plechovkou.<\/p><\/div>\n

„J\u00f3\u00f3, g\u00f3\u00f3\u00f3l,“ hul\u00e1kal do tepl\u00e9 noci, kdy\u017e proti mn\u011b kopnul plechovku. Ta mi prolet\u011bla mezi nohama a vlet\u011bla a\u017e do cesty, kam jsem se za n\u00ed rozhodn\u011b nechystal, tak\u017ee jsem pora\u017een\u011b sklopil hlavu a zvedl ruce, jako\u017ee se vzd\u00e1v\u00e1m.<\/div>\n
„Se\u0161 slabej,“ popichoval m\u011b kamar\u00e1d. „M\u011bl bys se sebou za\u010d\u00edt n\u011bco d\u011blat, jinak t\u011b rozdrt\u00edm v ka\u017ed\u00e9 chlapsk\u00e9 h\u0159e, kter\u00e1 na t\u00e9hle planet\u011b existuje.“<\/div>\n
„Jen kl\u00eddek, ty termin\u00e1tore,“ neubr\u00e1nil jsem se sm\u00edchu, kdy\u017e jsem ho sledoval, jak jako opi\u010d\u00e1k sk\u00e1\u010de po chodn\u00edku a p\u0159edv\u00e1d\u00ed v\u00edt\u011bzn\u00fd tane\u010dek. Str\u010dil jsem ruce do kapes a roze\u0161el se trochu rychleji, tak\u017ee Geo musel trochu popob\u011bhnout, aby se mnou srovnal krok.<\/div>\n
„Cos \u0159\u00edkal na tu ko\u010dku, co mi dala \u010d\u00edslo? P\u011bkn\u00fd kousek, ne?“ V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee neodol\u00e1, a nakonec zabrous\u00ed i k tomuto t\u00e9matu.<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161 tu, co ti dala fale\u0161n\u00e9 \u010d\u00edslo, aby se t\u011b zbavila po tom, cos do n\u00ed p\u016flhodiny hu\u010del?“ rozchechtal jsem se. D\u011blat si z Georga srandu rozhodn\u011b pat\u0159ilo k m\u00e9 nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00ed z\u00e1bav\u011b. Tolikr\u00e1t mi nahr\u00e1l na p\u0159\u00edmou sme\u010d a j\u00e1 bych byl bl\u00e1zen, kdybych toho nevyu\u017eil.<\/div>\n
\n
„Hele k\u00e1mo,“ ozval se dot\u010den\u011b. „Takhle to teda rozhodn\u011b nebylo.“<\/div>\n
„Byla z tebe \u00fapln\u011b znechucen\u00e1, jen m\u011bla tolik slu\u0161nosti, \u017ee t\u011b prost\u011b rovnou neposlala do prdele.“ Jo, tohle rozhodn\u011b st\u00e1lo za to. Nedok\u00e1zal jsem potla\u010dit sm\u00edch, kdy\u017e jsem vid\u011bl kamar\u00e1d\u016fv ura\u017een\u00fd v\u00fdraz.<\/div>\n
„Jak chce\u0161. J\u00e1 to \u010d\u00edslo klidn\u011b te\u010f hned vyto\u010d\u00edm a uvid\u00ed\u0161, \u017ee mi to zvedne sladk\u00e1 Bianca a je\u0161t\u011b r\u00e1da se nech\u00e1 n\u011bkam pozvat,“ \u0159ekl a lovil v kapse kalhot sv\u016fj mobil. Zastavili jsme se na rohu ulice a j\u00e1 trp\u011bliv\u011b \u010dekal. Georg vyto\u010dil \u010d\u00edslo a nastavil telefon na hlasit\u00fd odposlech. Okam\u017eik bylo sly\u0161et jen \u0161um\u011bn\u00ed v\u011btru ve v\u011btv\u00edch strom\u016f, kdy\u017e ticho pro\u0159\u00edzl \u017eensk\u00fd hlas: „Volan\u00e9 \u010d\u00edslo neexistuje.“<\/div>\n
V\u00fdbuch sm\u00edchu, kter\u00fd projel m\u00fdm t\u011blem, m\u011b donutil zlomit se v pase a zap\u0159\u00edt se rukama o kolena. I j\u00e1 jsem si udr\u017eoval malou nad\u011bji, \u017ee sle\u010dna Bianca nakonec zvedne telefon a jen Geovi poskytne n\u011bjakou trapnou, ale zcela jasnou v\u00fdmluvu. To, \u017ee si cel\u00e9 \u010d\u00edslo vycucala z palce, byla pecka.<\/div>\n
„Do prdele,“ zamumlal Georg, zat\u00edmco si vkl\u00e1dal mobil zp\u011bt do kapsy.<\/div>\n
„To nevad\u00ed, k\u00e1mo. Budou jin\u00e9 holky,“ pokusil jsem se o jakousi \u00fat\u011bchu. Bublaj\u00edc\u00ed sm\u00edch tomu v\u0161ak ub\u00edral na v\u011brohodnosti.<\/div>\n
„Hmm, d\u00edk,“ zabru\u010del kamar\u00e1d. Znovu jsme vykro\u010dili do noci a chvilku \u0161li ml\u010dky. Georg se evidentn\u011b ztr\u00e1cel v my\u0161lenk\u00e1ch a rozeb\u00edral si v hlav\u011b, kde asi ud\u011blal chybu. Trvalo mu p\u00e1r minut, ne\u017e si v\u0161imnul, \u017ee u\u017e nejdeme k m\u00e9mu bytu.<\/div>\n
\n

„Tome?“ ozval se.<\/p><\/div>\n

„Hmm?“ zahu\u010del jsem nep\u0159\u00edtomn\u011b a d\u00e1l rozhodn\u011b kr\u00e1\u010del ulic\u00ed.<\/div>\n
„Neodbo\u010dili jsme. Tudy se nejde k tob\u011b,“ zkusil to, ale mysl\u00edm, \u017ee u\u017e mu bylo jasn\u00e9, kam m\u00ed\u0159\u00edm. Mysl\u00edm, \u017ee to v\u011bd\u011bl, u\u017e kdy\u017e jsme odch\u00e1zeli z hospody, a proto se rozhodl m\u011b doprovodit. Ano, bylo to tak. Nemohl jsem si pomoct, abych do baru neza\u0161el aspo\u0148 na chvilku. Moje posedlost mi nedala pokoj ani na jedin\u00fd ve\u010der. Musel jsem se ujistit, \u017ee tam nen\u00ed. Jen si to omrknout, jestli se nekr\u010d\u00ed na barov\u00e9 \u017eidli\u010dce a neup\u00edj\u00ed ten sv\u016fj modr\u00fd koktejl, nebo jestli nevrt\u00ed sv\u00fdm mal\u00fdm zade\u010dkem uprost\u0159ed parketu. P\u0159i p\u0159edstav\u011b, \u017ee by se mi dnes kone\u010dn\u011b zada\u0159ilo, se mi \u017ealudek sev\u0159el nervozitou. Je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d jsem byl naivn\u00ed. Je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d jsem doufal, \u017ee se na m\u011b usm\u011bje \u0161t\u011bst\u00ed.<\/div>\n
\n

„No tak. Sl\u00edbil jsi mi jeden ve\u010der bez t\u00e9 tv\u00e9 \u0161\u00edlenosti,“ p\u0159emlouval m\u011b Georg, ale nebyl schopn\u00fd m\u011b donutit zastavit. Pr\u00e1v\u011b naopak. \u010c\u00edm bl\u00ed\u017e jsme byli, t\u00edm v\u00edc jsem p\u0159id\u00e1val do kroku. Kdy\u017e jsem zahl\u00e9dl zelen\u00e9 dve\u0159e, skoro jsem b\u011b\u017eel a Geo se rozmrzele \u0161oural za mnou.<\/p><\/div>\n

Vlet\u011bl jsem do baru jako velk\u00e1 voda a zb\u011b\u017en\u011b se rozhl\u00ed\u017eel. Bylo u\u017e po t\u0159et\u00ed, tak\u017ee tu z\u016fst\u00e1valo jen velmi m\u00e1lo z\u00e1kazn\u00edk\u016f. Bohu\u017eel t\u00edm p\u00e1dem bylo p\u0159\u00edmo do o\u010d\u00ed bij\u00edc\u00ed, \u017ee tady Bill nen\u00ed. Na parketu vr\u00e1voral jeden postar\u0161\u00ed chl\u00e1pek, kter\u00fd vypadal, \u017ee u\u017e toho m\u00e1 dneska hodn\u011b za sebou. V jednom z box\u016f sed\u011bla n\u011bjak\u00e1 blond\u00fdna a tv\u00e1\u0159ila se zdrcen\u011b, zat\u00edmco k n\u00ed kamar\u00e1dka promlouvala chl\u00e1choliv\u00fdm hlasem. Krom\u011b dvou mal\u00fdch hlou\u010dk\u016f lid\u00ed tady nikdo nebyl. Na baru u\u017e pak sed\u011bli jen dva mlad\u00ed kluci a up\u00edjeli pivo. Jenny odm\u011b\u0159ovala alkohol v lahv\u00edch, a pak je rovnala do \u0159ady na polici.<\/div>\n
„Nen\u00ed tu,“ ozn\u00e1mil jsem Georgovi, kdy\u017e m\u011b kone\u010dn\u011b dohnal.<\/div>\n
„Fajn. Chci se nap\u00edt,“ odbyl m\u011b a zam\u00ed\u0159il k baru, ani\u017e by na m\u011b po\u010dkal. Te\u010f jsem to byl j\u00e1, kdo se za n\u00edm neochotn\u011b plou\u017eil a pl\u00e1cl sebou vedle n\u011bj na \u017eidli. Nev\u00edm, co jsem si myslel. Tak dlouho se tu neuk\u00e1zal. Nebyl jedin\u00fd d\u016fvod, pro\u010d by tady dneska ve\u010der m\u011bl b\u00fdt.<\/div>\n
\n

„Posledn\u00ed drink, p\u00e1nov\u00e9. Budeme zav\u00edrat,“ pronesla sv\u00fdm zp\u011bvav\u00fdm hlasem Jenny, kdy\u017e se k n\u00e1m ot\u00e1\u010dela. „Do prdele, Tome,“ vyk\u0159ikla, kdy\u017e m\u011b zahl\u00eddla. „Do prdele. Carol, je tady Tom.“ Absolutn\u011b jsem nech\u00e1pal, co tenhle jej\u00ed v\u00fdstup znamen\u00e1. Odn\u011bkud se ozvalo cink\u00e1n\u00ed lahv\u00ed, pak t\u0159esk rozb\u00edjen\u00e9ho skla a n\u00e1sledn\u00e9: „Kurva.“ To u\u017e se k n\u00e1m p\u0159idala Carol a ve tv\u00e1\u0159i m\u011bla podobn\u011b dychtiv\u00fd v\u00fdraz jako Jenny.<\/p><\/div>\n

„V pohod\u011b, holky?“ zeptal jsem se s obavou v hlase. O\u010dividn\u011b tady propuklo n\u011bjak\u00e9 hromadn\u00e9 \u0161\u00edlenstv\u00ed.<\/div>\n
„Tome, on byl tady. Vid\u011bly jsme ho,“ za\u010dala blekotat Jenny a divoce p\u0159i tom gestikulovala. „P\u0159i\u0161el sem a my s n\u00edm mluvily. Ptaly jsme se, jestli to je on, a on \u0159ekl, \u017ee jo. \u017de je to on.“<\/div>\n
„Ty j\u00ed rozum\u00ed\u0161?“ oto\u010dil se na m\u011b Georg a tv\u00e1\u0159il se \u00fapln\u011b stejn\u011b jako j\u00e1.<\/div>\n
„Byl tady Bill,“ objasnila Carol a mn\u011b v tu chv\u00edli zatuhla krev v \u017eil\u00e1ch. Jako by se sv\u011bt na moment p\u0159estal ot\u00e1\u010det a v jednom \u00faderu srdce mi prob\u011bhl p\u0159ed o\u010dima cel\u00fd \u017eivot.<\/div>\n
\n

„Byl tady?“ naladil jsem se s holkama na stejnou vlnu. Div, \u017ee jsem neza\u010dal radost\u00ed poskakovat.<\/p><\/div>\n

„Jo, byl tady. Ptaly jsme se, jestli t\u011b zn\u00e1, a on \u0159ekl, \u017ee jo. Byl to on. Zcela o\u010dividn\u011b v\u011bd\u011bl, \u017ee mysl\u00edme tebe,“ mlela p\u00e1t\u00e9 p\u0159es dev\u00e1t\u00e9 Jenny.<\/div>\n
„No a co \u0159\u00edkal? \u0158ekly jste mu, \u017ee ho hled\u00e1m?“ p\u00e1lil jsem na n\u011b sv\u00e9 ot\u00e1zky. V ten moment se ob\u011b zarazily, pohl\u00e9dly jedna na druhou a pak znovu na m\u011b.<\/div>\n
„No mluvte. P\u0159ed chvilkou v\u00e1m pusy jen jely.“ Pomalu ale jist\u011b jsem s nimi ztr\u00e1cel trp\u011blivost. „Nechal tady svoje \u010d\u00edslo? Daly jste mu moje? Tak co?“<\/div>\n
„No, Tome, v\u00ed\u0161\u2026“ ujala se slova Carol a j\u00e1 za\u010d\u00ednal tu\u0161it, \u017ee je n\u011bco \u0161patn\u011b. Kdykoliv n\u011bkdo \u0159ekne „v\u00ed\u0161“, nen\u00e1sleduje po tom nic p\u011bkn\u00e9ho.<\/div>\n
„On se netv\u00e1\u0159il, \u017ee by se s tebou cht\u011bl sej\u00edt. Vlastn\u011b vypadal dost vyd\u011b\u0161en\u011b,“ p\u0159iznala nakonec.<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b?“ posmutn\u011bl jsem. Necht\u011bl jsem si p\u0159ipustit tuhle variantu.<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm. Mo\u017en\u00e1 jsme to na n\u011bj vybalily moc rychle, ale byl dost v \u0161oku. No a pak, ne\u017e jsme stihly n\u011bco \u0159\u00edct, tak utekl i s kamar\u00e1dama pry\u010d.“<\/div>\n
„Aha,“ sv\u011bsil jsem ramena. Musel na m\u011b b\u00fdt fakt \u017ealostn\u00fd pohled. A co te\u010f? Tolik jsem se na setk\u00e1n\u00ed s n\u00edm up\u00ednal, a te\u010f kdy\u017e u\u017e jsem byl takhle bl\u00edzko, se to v\u0161echno pokaz\u00ed. On m\u011b nechce vid\u011bt. Byl vyd\u011b\u0161en\u00fd.<\/div>\n
\n

„A byl to ur\u010dit\u011b on?“ zkusil to pochybova\u010dn\u00fdm hlasem Georg.<\/p><\/div>\n

„Oh, j\u00e1 ho vyfotila,“ vysko\u010dila Jenny jako \u010dert\u00edk z krabi\u010dky a hledala v z\u00e1st\u011b\u0159e telefon. Honem nalistovala na fotku a pak mi p\u0159\u00edstroj podala. Bez pochyb to byl Bill a tv\u00e1\u0159il se dost polekan\u011b. Nedok\u00e1\u017eu si p\u0159edstavit, jak to tady mohlo prob\u00edhat. Nejd\u0159\u00edv na n\u011bj vybal\u00ed, \u017ee ho hled\u00e1m, a pak mu str\u010d\u00ed p\u0159ed obli\u010dej mobil a vyblejsknou ho? Nen\u00ed divu, \u017ee m\u00e1 na tv\u00e1\u0159i tak p\u0159ekvapen\u00fd v\u00fdraz. P\u00e1r okam\u017eik\u016f jsem se vp\u00edjel do t\u011bch hn\u011bd\u00fdch ustra\u0161en\u00fdch o\u010d\u00ed, ne\u017e jsem j\u00ed mobil vr\u00e1til.<\/div>\n
„Je to on.“ M\u016fj hlas mi zn\u011bl naprosto cize. Nikdo z p\u0159\u00edtomn\u00fdch nev\u011bd\u011bl, co \u0159\u00edct, a tak jsme tam s Geem sed\u011bli a trapn\u00e9 ticho se mezi n\u00e1mi rozp\u00ednalo jako jedovat\u00fd plyn.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 jsme ho fakt jen zasko\u010dily. Ur\u010dit\u011b p\u0159ijde, a\u017e se mu to rozle\u017e\u00ed v hlav\u011b,“ zkusila to opatrn\u011b Carol.<\/div>\n
„Co p\u0159esn\u011b jste mu \u0159ekly?“ obr\u00e1til se na holky Georg. Na to, \u017ee m\u011b od v\u0161eho odrazoval, se te\u010f ptal a\u017e moc zap\u00e1len\u011b.<\/div>\n
„No, nejd\u0159\u00edv jsme zji\u0161\u0165ovaly, jestli to je teda fakt on. A pak jsme mu \u0159ekly o Tomovi. \u017de ho hled\u00e1 a \u017ee na n\u011bj tady ka\u017ed\u00fd ve\u010der \u010dek\u00e1.“ Jej\u00ed vypr\u00e1v\u011bn\u00ed jsem p\u0159eru\u0161il zoufal\u00fdm za\u00fap\u011bn\u00edm. To snad ne. V\u00e1\u017en\u011b mu \u0159ekly, \u017ee tady na n\u011bj jako blbec ka\u017ed\u00fd ve\u010der \u010dek\u00e1m? Mus\u00ed si myslet, \u017ee jsem n\u011bjak\u00fd bl\u00e1zen. Magor, \u00fachyl\u00e1k, \u0161m\u00edr\u00e1k.<\/div>\n
\n

„To u\u017e je jedno. Nechte to b\u00fdt,“ p\u0159eru\u0161il jsem hovor mezi Georgem a Jenny, kdy\u017e se za\u010dal dohadovat, co m\u011bly ud\u011blat jinak.<\/p><\/div>\n

„Co t\u00edm mysl\u00ed\u0161?“ nakr\u010dila Carol dokonale upraven\u00e9 obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Je konec,“ pokr\u010dil jsem rameny.<\/div>\n
„Tome,“ za\u010dala Jenny, ale j\u00e1 ji p\u0159eru\u0161il.<\/div>\n
„V\u00ed, \u017ee sem chod\u00edm. V\u00ed, \u017ee na n\u011bj \u010dek\u00e1m, ale i tak utekl. O\u010dividn\u011b to pro n\u011bj neznamenalo to, co pro m\u011b.“ Vyslovit tohle v\u0161echno pro m\u011b bylo t\u011b\u017e\u0161\u00ed, ne\u017e jsem \u010dekal. Jako by \u010d\u00e1st m\u011b um\u0159ela. Te\u010f u\u017e to nebylo o tom, \u017ee jsem na n\u011bj \u010dekal a on nep\u0159ich\u00e1zel. Tohle u\u017e bylo odm\u00edtnut\u00ed. Byl to pro n\u011bj jen \u0161uk. Cht\u011bl si u\u017e\u00edt a zapomenout. Mo\u017en\u00e1 to tak d\u011blal b\u011b\u017en\u011b. I kdy\u017e mi nep\u0159ipadal jako ten typ, co m\u00e1 z\u00e1suny na jednu noc, ale co j\u00e1 jsem mohl v\u011bd\u011bt? T\u0159eba to spojen\u00ed, kter\u00e9 jsem mezi n\u00e1mi c\u00edtil, nebylo nic v\u00fdjime\u010dn\u00e9ho. Bylo tak t\u011b\u017eko uv\u011b\u0159iteln\u00e9, \u017ee ty hlubok\u00e9 hn\u011bd\u00e9 o\u010di mohly lh\u00e1t.<\/div>\n
Zvedl jsem se, a\u017e \u017eidli\u010dka hlasit\u011b zavrzala.<\/div>\n
„Kam jde\u0161?“ vyhrkla Jenny. Cht\u011bl jsem j\u00ed \u0159\u00edct, \u017ee jdu sko\u010dit pod autobus, ale na morbidn\u00ed vt\u00edpky bylo asi brzo.<\/div>\n
„Dom\u016f,“ zahu\u010del jsem nep\u0159\u00edtomn\u011b a vlekl jsem sv\u00e9 zt\u011b\u017ekl\u00e9 t\u011blo pry\u010d. Takhle jsem si dne\u0161n\u00ed ve\u010der teda nep\u0159edstavoval.<\/p>\n

autor: Becs<\/strong><\/div>\n

<\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Becs „Do leva. Do leva. P\u0159ihraj mi ji sem,“ v\u0159e\u0161t\u011bl nad\u0161en\u011b Georg a lehce p\u0159ijal moji p\u0159ihr\u00e1vku. Vraceli jsme se dom\u016f z nedalek\u00e9 hospody a kopali si p\u0159i tom pr\u00e1zdnou plechovkou od piva. Ve\u010der s klukama prob\u00edhal v p\u0159ekvapiv\u011b p\u0159\u00edjemn\u00e9 atmosf\u00e9\u0159e.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[674],"tags":[],"class_list":["post-1209","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-fuck"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1209","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1209"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1209\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1209"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1209"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1209"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}