{"id":12091,"date":"2010-03-19T18:30:00","date_gmt":"2010-03-19T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=12062"},"modified":"2010-03-19T18:30:00","modified_gmt":"2010-03-19T17:30:00","slug":"nightmare-10","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/03\/19\/nightmare-10\/","title":{"rendered":"Nightmare 10."},"content":{"rendered":"
autor: Lea<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
P\u0159\u00edpad pro psychiatra<\/p>\n<\/div>\n
„Kone\u010dn\u011b,“ vydechl doktor Schwarz a klesl do sv\u00e9 \u017eidle v pracovn\u011b. Na tv\u00e1\u0159i mu pohr\u00e1val lehk\u00fd \u00fasm\u011bv<\/div>\n
Tmavovlas\u00e1 \u017eena se na n\u011bho pod\u00edvala skrz skla br\u00fdl\u00ed.<\/div>\n
„Co v\u00e1s tak pot\u011b\u0161ilo?“<\/div>\n
„Ten kluk z dev\u00edtky se kone\u010dn\u011b probral,“ usm\u00e1l se Schwarz. Dva dny \u010dekal, ne\u017e se Bill probere. Dva dny se musel d\u00edvat do uplakan\u00e9ho obli\u010deje Billovy maminky, a to mu nebylo moc p\u0159\u00edjemn\u00e9. M\u011bl neust\u00e1le pocit, \u017ee zklamal. \u017de tomu chlapci neposkytl tolik pozornosti, kolik by m\u011bl.<\/div>\n
„N\u011bjak v\u00e1s to pot\u011b\u0161ilo,“ prohod\u00ed Alice a pohodln\u011b se op\u0159e. Doktor si podep\u0159el hlavu rukama a zamyslel se.<\/div>\n
„V\u00edte, Alice… v\u011bt\u0161inou se mlad\u00ed lid\u00e9 zab\u00edjej\u00ed kv\u016fli l\u00e1sce, \u0161patn\u00fdm zn\u00e1mk\u00e1m nebo tak… ale ten chlapec m\u011bl n\u00e1dhern\u00fd \u017eivot. Jen\u017ee to vypad\u00e1, \u017ee ho n\u011bkdo t\u00fdral,“ vzdychl.<\/div>\n
Alice se na n\u011bho zad\u00edvala. S t\u011bmito p\u0159\u00edpady se u\u017e setkala. V\u017edycky ty d\u011bti… a vlastn\u011b i dosp\u011bl\u00e9, hrozn\u011b litovala. Tu hr\u016fzu si nedok\u00e1zala p\u0159edstavit.<\/div>\n
„Je mi to l\u00edto,“ zamuml\u00e1 Alice.<\/div>\n
„A te\u010f, kdy\u017e se probral… chci v\u00e1s o n\u011bco poprosit, Alice,“ za\u010dal doktor, ale Alice ho p\u0159eru\u0161ila.<\/div>\n
„M\u00e1m s n\u00edm ud\u011blat terapii?“<\/div>\n
„Ano,“ p\u0159ik\u00fdvl Schwarz. „Snad se v\u00e1m poda\u0159\u00ed n\u011bco zjistit.“ Alice se usm\u00e1la.<\/div>\n
„M\u016f\u017eete se na m\u011b spolehnout, pane doktore. V\u0161echno z n\u011bj dostanu. Pom\u016f\u017eu mu,“ sl\u00edbila a vstala. Vzala si sv\u00e9 desky ze stolu a ode\u0161la za svou pacientkou.<\/p>\n<\/div>\n
Doktor Schwarz se zhoupl na sv\u00e9 \u017eidli a zad\u00edval se z okna. Jestli tomu chlapci nepom\u016f\u017ee Alice, tak pak u\u017e nikdo.<\/p>\n<\/div>\n
Bill le\u017eel na nemocni\u010dn\u00ed posteli a hled\u011bl do b\u00edl\u00e9ho stropu. U\u017e ho to \u0161tvalo. V\u0161echno tu bylo jen b\u00edl\u00e9… b\u00edl\u00e9 st\u011bny, strop, postel, dokonce i ti lid\u00e9, co tu v\u011b\u010dn\u011b chodili, byli cel\u00ed v b\u00edl\u00e9m. B\u00edl\u00e1. Tak hnusn\u00e1 barva. Kdyby mohl, hned by to tu vymaloval na \u010derno.<\/div>\n
\n
Usly\u0161el klapnout dve\u0159e, ale nehnul ani brvou. To bude ur\u010dit\u011b jen sest\u0159i\u010dka, aby mu dala dal\u0161\u00ed hnusn\u00e9 l\u00e9ky. Nebo to bude ten laskav\u00fd doktor, kter\u00fd si s n\u00edm v\u017edy pov\u00eddal a ptal se ho na r\u016fzn\u00e9 mil\u00e9 v\u011bci. Pravda, odpov\u011bdi se nikdy nedo\u010dkal…<\/p>\n<\/div>\n
„Ahoj, Bille,“ ozval se nezn\u00e1m\u00fd hlas a klapot podpatk\u016f.<\/p>\n<\/div>\n
Billovi se rozz\u00e1\u0159ily na okam\u017eik o\u010di a oto\u010dil se. To je jeho m\u00e1ma! Pod\u00edval se na osobu, kter\u00e1 k n\u011bmu m\u00ed\u0159ila, a jas v jeho o\u010d\u00edch pohasl a jisk\u0159i\u010dku nad\u011bje nahradil obvykl\u00fd v\u00fdraz strachu. Nebyla to m\u00e1ma… byla to n\u011bjak\u00e1 tmavovlas\u00e1 \u017eena v elegantn\u00edm, \u010dern\u00e9m oble\u010den\u00ed a bot\u00e1ch na podpatku. Posmutn\u011ble zabodl o\u010di zp\u011bt do stropu. Sly\u0161el \u0161ramot a sk\u0159\u00edpot \u017eidle o nale\u0161t\u011bnou podlahu, jak si \u017eena sedala.<\/p>\n<\/div>\n
\u010cekal, \u017ee promluv\u00ed, ale ona ml\u010dela. C\u00edtil na sob\u011b jej\u00ed pohled, ale kdy\u017e se koutkem oka na ni zahled\u011bl, ned\u00edvala se. N\u011bco si jen \u010detla v n\u011bjak\u00fdch pap\u00edrech.<\/div>\n
Po p\u011bti minut\u00e1ch u\u017e to ticho nevydr\u017eel, musel promluvit.<\/div>\n
„Kdo jste?“<\/div>\n
Tmavovl\u00e1ska vzhl\u00e9dla a posunula si br\u00fdle ke ko\u0159eni nosu. Usm\u00e1la se.<\/div>\n
„Jsem Alice Kelnerov\u00e1.“<\/div>\n
„Vypad\u00e1te jinak,“ podotkl Bill. Alice povyt\u00e1hla jedno dokonal\u00e9 obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Jak to mysl\u00ed\u0161?“<\/div>\n
Bill jen neur\u010dit\u011b pokr\u010dil rameny. Na jeho vkus se p\u0159\u00edli\u0161 rozmluvil.<\/div>\n
Alice se na n\u011bho t\u00e1zav\u011b d\u00edvala, kdy\u017e j\u00ed bylo jasn\u00e9, \u017ee se odpov\u011bdi nedo\u010dk\u00e1, pokra\u010dovala.<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161 jako sest\u0159i\u010dky, kter\u00e9 ti d\u00e1vaj\u00ed l\u00e9ky?“<\/div>\n
\u010cernovlas\u00e1 hlava skoro neznateln\u011b k\u00fdvla.<\/div>\n
„Nem\u00e1\u0161 r\u00e1d b\u00edlou barvu?“ zeptala se naoko nenucen\u011b Alice. Tohle by pro ni mohlo b\u00fdt podstatn\u00e9. Doktor Schwarz j\u00ed vypr\u00e1v\u011bl, \u017ee Bill \u010dasto ze span\u00ed mumlal n\u011bco o tm\u011b a tichu.<\/div>\n
Zakroucen\u00ed hlavou.<\/div>\n
„Ty se mnou nechce\u0161 mluvit?“ usm\u00e1la se \u017eena a sundala si br\u00fdle. Odlo\u017eila je na stolek a neust\u00e1le se usm\u00edvala.<\/div>\n
„Nerad mluv\u00edm s ciz\u00edmi lidmi,“ ozval se ti\u0161e Bill.<\/div>\n
„Ch\u00e1pu,“ k\u00fdvne Alice. Tohle bylo typick\u00e9 chov\u00e1n\u00ed t\u00fdran\u00e9ho \u010dlov\u011bka. T\u00fdran\u00ed lid\u00e9 v\u011bt\u0161inou odm\u00edtali s k\u00fdmkoliv mluvit, m\u011bli neust\u00e1l\u00fd strach, d\u011bsili se sebemen\u0161\u00edho doteku nebo prudk\u00e9ho pohybu. Byli takov\u00fd uzl\u00ed\u010dek nerv\u016f. Stejn\u011b jako byl Bill.<\/p>\n<\/div>\n
Bill se na ni d\u00edval vypla\u0161en\u00fdma o\u010dima a p\u0159em\u00fd\u0161lel. Co kdy\u017e je to n\u011bkdo od soci\u00e1lky? Nebo od policie? Co kdy\u017e u\u017e to zjistili?? Ta \u017eensk\u00e1 tu nen\u00ed pro nic za nic…<\/div>\n
„Kdo jste?“ zeptal se op\u011bt ti\u0161e chlapec. Alice jeho ot\u00e1zku pochopila.<\/div>\n
„Jsem psycholo\u017eka.“<\/div>\n
„Nejsem bl\u00e1zen,“ ku\u0148kl Bill. Alice energicky zavrt\u011bla hlavou.<\/div>\n
„To si ani nikdo nemysl\u00ed, Bille… v\u00ed\u0161, doktor Schwarz m\u011b poprosil, abych si s tebou promluvila, proto\u017ee v\u00ed, \u017ee m\u00e1m kurz terapie pro t\u00fdran\u00e9 osoby… nechceme z tebe d\u011blat bl\u00e1zna, v\u0161ichni, co jsou tady, ti cht\u011bj\u00ed pomoct,“ vysv\u011btlovala.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, \u017ee se mi sna\u017e\u00edte pomoct,“ \u0161eptnul Bill.<\/p>\n<\/div>\n
Alice jeho odpov\u011b\u010f m\u00edrn\u011b vyvedla z m\u00edry. V\u011bt\u0161inou jej\u00ed pacienti tvrdili, \u017ee jim tu ubli\u017euj\u00ed, a \u017ee cht\u011bj\u00ed ven z t\u00e9hle d\u00edry. Ale Bill bez protest\u016f p\u0159ijal skute\u010dnost, \u017ee se mu dokto\u0159i, Alice a v\u0161ichni ostatn\u00ed sna\u017e\u00ed pom\u00e1hat.<\/div>\n
„Jen\u017ee mn\u011b nepom\u016f\u017ee nikdo.“<\/div>\n
„Bille, v\u00ed\u0161, kolikr\u00e1t jsem tuhle v\u011btu od sv\u00fdch pacient\u016f sl\u00fdchala?“ usm\u00e1la se vl\u00eddn\u011b \u017eena. Byla to pravda, ka\u017ed\u00fd kdo m\u011bl n\u011bjak\u00fd probl\u00e9m, tvrdil, \u017ee mu nen\u00ed pomoci.<\/div>\n
„Ale j\u00e1 mluv\u00edm pravdu. Pro\u010d mysl\u00edte, \u017ee jsem se cht\u011bl zab\u00edt? A nechat doma mamku, ta\u0165ku a Andyho? Proto\u017ee to jinak ne\u0161lo. J\u00e1 jim necht\u011bl ubl\u00ed\u017eit, ale ne\u0161lo to jinak, musel jsem pry\u010d a tohle byla jedin\u00e1 cesta,“ rozmluvil se ne\u010dekan\u011b Bill a po b\u00edl\u00fdch l\u00edc\u00edch mu za\u010daly samovoln\u011b st\u00e9kat slzy. Ani se je nesna\u017eil set\u0159\u00edt.<\/p>\n<\/div>\n
Alice se musela ovl\u00e1dat, aby nenat\u00e1hla ruku a ty kapky smutku neset\u0159ela. Ale z vlastn\u00ed zku\u0161enosti v\u011bd\u011bla, \u017ee by to Billa zbyte\u010dn\u011b vypla\u0161ilo. A to nesm\u011bla dovolit. Byla r\u00e1da, \u017ee se alespo\u0148 trochu rozmluvil.<\/p>\n<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 nesobeck\u00fd p\u0159\u00edstup, Bille,“ poznamenala a zad\u00edvala se do jeho mokr\u00fdch o\u010d\u00ed. On jen k\u00fdvl hlavou.<\/div>\n
„Sna\u017e\u00edm se br\u00e1t ohled na ostatn\u00ed. Na sebevra\u017edu jsem myslel dlouho, ale po\u0159\u00e1d jsem si \u0159\u00edkal: to vydr\u017e\u00ed\u0161. Vydr\u017eel jsem to jen kv\u016fli mamce a Andymu…“ popot\u00e1hl. Pak se ale na Alici pozorn\u011b zad\u00edval. „Vy chcete zjistit, kdo mi to ud\u011blal, vi\u010fte?“<\/div>\n
„Ano i ne,“ zamysl\u00ed se \u017eena. „V\u00ed\u0161, Bille… uv\u011bdom si jednu v\u011bc. Tady ti nikdo nebude ubli\u017eovat. I kdy\u017e mi to \u0159ekne\u0161, tak bude\u0161 v bezpe\u010d\u00ed… on tu nen\u00ed,“ dodala.<\/div>\n
Bill zamrkal. Tak r\u00e1d by se n\u011bkomu vyzpov\u00eddal, ale nem\u011bl k Alici je\u0161t\u011b takovou d\u016fv\u011bru.<\/p>\n<\/div>\n
„Tohle ti taky ud\u011blal ten doty\u010dn\u00fd?“ zeptala se z ni\u010deho nic tmavovl\u00e1ska a opatrn\u011b mu p\u0159ejela prstem po krvav\u00e9m \u0161r\u00e1mu na prav\u00e9 tv\u00e1\u0159i. Bill p\u0159ekvapiv\u011b neucuknul. Pouze p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„\u010cetla jsem tvoji l\u00e9ka\u0159skou zpr\u00e1vu. M\u00e1\u0161 na t\u011ble spoustu mod\u0159in, \u0161kr\u00e1banc\u016f a podlitin… to v\u0161echno ti ud\u011blal ten…budeme mu \u0159\u00edkat Joe, souhlas\u00ed\u0161? Tak tedy, v\u0161echny r\u00e1ny, co m\u00e1\u0161 na t\u011ble, ti ud\u011blal Joe?“<\/div>\n
Chlapec znovu slab\u011b p\u0159ik\u00fdvl. Alice si nemohla pomoct, aby nec\u00edtila ur\u010dit\u00e9 zd\u011b\u0161en\u00ed, kter\u00e1 stv\u016fra mu mohla takhle ubl\u00ed\u017eit?<\/div>\n
„Joe ti ubli\u017eoval kr\u00e1tce nebo d\u00e9le?“<\/div>\n
Bill se zamyslel.<\/div>\n
„Jak se to vezme,“ odpov\u011bd\u011bl nakonec a v ruce nerv\u00f3zn\u011b \u017emoulal c\u00edp prost\u011bradla.<\/div>\n
„Tomu nerozum\u00edm.“<\/div>\n
„D\u011blal to d\u0159\u00edv… pak p\u0159estal,“ za\u0161eptal zkrou\u0161en\u011b Bill, o\u010di zabodnut\u00e9 do zem\u011b. „A pak znovu za\u010dal… a byl… siln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e kdy d\u0159\u00edv.“ Slan\u00e9 kapky op\u011bt zkr\u00e1p\u011bly jeho l\u00edce.<\/p>\n<\/div>\n
Alice hore\u010dn\u011b p\u0159em\u00fd\u0161lela. Tak\u017ee to nemohl b\u00fdt n\u011bkdo ciz\u00ed. Musel to b\u00fdt n\u011bkdo z rodiny, p\u0159\u00edtel nebo n\u011bkdo hodn\u011b zn\u00e1m\u00fd.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, \u017ee je to nep\u0159\u00edjemn\u00e9, Bille, ale pot\u0159ebuju s tebou o tom mluvit. Jak ti ubli\u017eoval?“<\/div>\n
Bill sebou trhnul, jako by dostal z\u00e1sah elektrick\u00fdm proudem. Pevn\u011b semknul v\u00ed\u010dka a cht\u011bl n\u011bco \u0159\u00edct, ale nevydal ze sebe ani hl\u00e1sku. \u0158asy a t\u011blo se mu chv\u011bly. Pootev\u0159el pusu, o\u010di semknul je\u0161t\u011b k\u0159e\u010dovit\u011bji a najednou vyk\u0159ikl… vid\u011bl ho… on tu byl… v\u0161echno se mu vybavovalo…<\/div>\n
Flashback<\/p>\n<\/div>\n
Bill ho\u0159ce vzlykl. V\u011bd\u011bl, \u017ee Toma nic nezastav\u00ed. Sna\u017eil se jak\u017e tak\u017e uvolnit, i kdy\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee bolest bude p\u0159\u00ed\u0161ern\u00e1. Jak ta na srd\u00ed\u010dku, tak ta na t\u011ble.<\/em><\/div>\n
Tom o\u010dima naposledy p\u0159ejel Billovo t\u011blo, uchopil sv\u016fj penis do ruky a zapohyboval. Cht\u011bl b\u00fdt dokonale p\u0159ipraven\u00fd. V\u017edy\u0165 si taky musel na tohle p\u011bkn\u011b dlouho po\u010dkat…<\/em><\/div>\n
Nasm\u011broval sv\u00e9 tvrd\u00e9 mu\u017estv\u00ed ke vstupu do br\u00e1\u0161kova t\u011bla. Mlsn\u011b se ol\u00edzl. Te\u010f p\u0159ijde ta neuv\u011b\u0159iteln\u00e1 slast.<\/em><\/div>\n
Jedn\u00edm prudk\u00fdm p\u0159\u00edrazem pronikl do Billova t\u011bla.<\/em><\/div>\n
Ten se prohnul jako luk a zak\u0159i\u010del neuv\u011b\u0159itelnou bolest\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Ano, ano, bol\u00ed to,“ zamumlal vzru\u0161en\u011b Tom a za\u010dal tvrd\u011b p\u0159ir\u00e1\u017eet. V\u011bd\u011bl, \u017ee Billovi zp\u016fsobuje bolest, ale on mu ji cht\u011bl zp\u016fsobit. Vzru\u0161ovalo ho to.<\/em><\/div>\n
Bill bre\u010del a sna\u017eil se n\u011bjak Toma odstr\u010dit. Nepoda\u0159ilo se mu to. Tom ho d\u00e1l bolestiv\u011b poni\u017eoval, a p\u0159i tom zar\u00fdval sv\u00e9 nehty hluboko do Billov\u00fdch zad, a\u017e mu z nich za\u010dala t\u00e9ct krev. To ho rozp\u00e1lilo je\u0161t\u011b v\u00edc.<\/em><\/div>\n
Bolest se zd\u00e1la nekone\u010dn\u00e1.<\/em><\/div>\n
Konec flashbacku<\/p>\n<\/div>\n
„Bille, no tak, Bille, p\u0161\u0161t,“ promlouvala k n\u011bmu n\u011b\u017en\u011b Alice a hladila ho po vlasech. S obavami hled\u011bla na jeho t\u0159esouc\u00ed se t\u011bl\u00ed\u010dko. Bill si neuv\u011bdomoval, \u017ee hlasit\u011b k\u0159i\u010d\u00ed a vzlyk\u00e1. Sna\u017eil se od Alice odt\u00e1hnout, ty ruce na jeho t\u011ble ho d\u011bsily, ale nemohl… byl p\u0159\u00edli\u0161 slab\u00fd…<\/p>\n<\/div>\n
\u017dena vstala a vyt\u00e1hla ze stolku injek\u010dn\u00ed st\u0159\u00edka\u010dku. Naplnila ji \u010dirou tekutinou, kterou tu m\u011bly sest\u0159i\u010dky v\u017edy po ruce. Vzala Billovu t\u0159esouc\u00ed se ruku a za jeho srdceryvn\u00e9ho n\u00e1\u0159ku mu uklid\u0148uj\u00edc\u00ed l\u00e9k vp\u00edchla do \u017e\u00edly.<\/p>\n<\/div>\n
Po deseti minut\u00e1ch Alice c\u00edtila, \u017ee se Billovo t\u011blo t\u00e9m\u011b\u0159 cel\u00e9 zklidnilo. Te\u010f u\u017e jen k\u0148u\u010del jako \u0161t\u011bn\u011b a popotahoval. Injekce zabrala. Tmavovl\u00e1ska ho hladila po vlasech a \u0161eptala mu konej\u0161iv\u00e1 slova. P\u0159itom se ale ned\u00edvala na Billa, ale z okna. Ten chlapec nen\u00ed jako ostatn\u00ed. Dok\u00e1\u017ee o tom mluvit. Ned\u011bs\u00ed se a\u017e tak dotek\u016f. Ale jakmile si vzpomene na tu hr\u016fzu, kterou musel proj\u00edt, za\u010dne panika\u0159it a b\u00fdt hysterick\u00fd.<\/div>\n
\u017dena vzdychla. Bylo tu tolik mo\u017enost\u00ed, co se Billovi mohlo st\u00e1t. Ten \u010dlov\u011bk ho mohl v\u0161emo\u017en\u011b poni\u017eovat, ml\u00e1tit, ubli\u017eovat mu, p\u016fsobit mu nesnesitelnou bolest, zn\u00e1sil\u0148ovat ho… ale ona nev\u011bd\u011bla, kter\u00e1 mo\u017enost je ta prav\u00e1. A ona to musela v\u011bd\u011bt. Bez toho by se nehnula d\u00e1l. Mus\u00ed Billovi pomoci. Ano, mus\u00ed.<\/div>\n
M\u00edrn\u011b se usm\u00e1la, a kdy\u017e zjistila, \u017ee Bill sp\u00ed, pe\u010dliv\u011b ho p\u0159ikryla a nat\u0159epala pol\u0161t\u00e1\u0159. Nasadila si br\u00fdle, vstala a s posledn\u00edm pohledem na mlad\u00e9ho chlapce ode\u0161la ven z pokoje. Zam\u00ed\u0159ila do chodby. Mus\u00ed si promluvit s jeho matkou.<\/p>\n<\/div>\n
Poznala, \u017ee je to ona. Byla Billovi podobn\u00e1. Vysok\u00e1, rusovlas\u00e1 a rysy v obli\u010deji toto\u017en\u00e9 s Billov\u00fdmi. O\u010di m\u011bla cel\u00e9 zarudl\u00e9 od pl\u00e1\u010de. A vedle n\u00ed sed\u011bl chlapec asi v Billov\u011b v\u011bku, s \u010dern\u00fdmi rasta cop\u00e1nky a oble\u010den\u00edm snad t\u0159ikr\u00e1t v\u011bt\u0161\u00ed, ne\u017e byl on s\u00e1m. To mus\u00ed b\u00fdt jeho bratr.<\/p>\n<\/div>\n
„Pan\u00ed Kaulitzov\u00e1?“<\/div>\n
Simone vzhl\u00e9dla a zmaten\u011b zamrkala. Tuhle \u017eenu je\u0161t\u011b nevid\u011bla.<\/div>\n
„Jsem Alice Kelnerov\u00e1, Billova psycholo\u017eka,“ p\u0159edstavila se \u017eena.<\/div>\n
„Ach… j\u00e1 jsem Simone Kaulitzov\u00e1, Billova m\u00e1ma,“ vydechne Simone a podala si s Alic\u00ed ruku.<\/div>\n
Tom zpozorn\u011bl. Billova psycholo\u017eka? To nezn\u00ed hezky… je mo\u017en\u00e9, \u017ee j\u00ed Bill v\u0161echno \u0159ekl…? To snad ne… to by byl konec…<\/p>\n<\/div>\n
„Pan\u00ed Kaulitzov\u00e1… v\u00e1\u0161 syn je na tom fyzicky u\u017e docela dob\u0159e, ale jeho psychika je hor\u0161\u00ed,“ za\u010dala vysv\u011btlovat Alice.<\/div>\n
„Ten k\u0159ik… to k\u0159i\u010del on, vi\u010fte?“ o\u010di Simone se zalily slzami. Alice p\u0159ik\u00fdvla.<\/div>\n
„Vybavila se mu n\u011bjak\u00e1 vzpom\u00ednka… nejsp\u00ed\u0161 na n\u011bjakou situaci, kterou pro\u017eil s jeho tyranem,“ \u0159ekne. Simone se dala op\u011bt do pl\u00e1\u010de.<\/div>\n
„J-J\u00e1… m\u011bla jsem mu n\u011bjak pomoci… zklamala jsem…“<\/div>\n
„Uklidn\u011bte se, pan\u00ed Kaulitzov\u00e1, jsem si jist\u00e1 \u017ee…“ nedopov\u011bd\u011bla Alice.<\/p>\n<\/div>\n
Usly\u0161ela hlasitou r\u00e1nu, oto\u010dila se. Neudr\u017eela se a vyk\u0159ikla, kdy\u017e kolem n\u00ed prob\u011bhla n\u011bjak\u00e1 postava a jedn\u00edm prudk\u00fdm pohybem srazila Toma k zemi.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Lea<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Lea P\u0159\u00edpad pro psychiatra „Kone\u010dn\u011b,“ vydechl doktor Schwarz a klesl do sv\u00e9 \u017eidle v pracovn\u011b. Na tv\u00e1\u0159i mu pohr\u00e1val lehk\u00fd \u00fasm\u011bv Tmavovlas\u00e1 \u017eena se na n\u011bho pod\u00edvala skrz skla br\u00fdl\u00ed. „Co v\u00e1s tak pot\u011b\u0161ilo?“ „Ten kluk z dev\u00edtky se kone\u010dn\u011b probral,“<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[310],"tags":[],"class_list":["post-12091","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nightmare"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12091","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=12091"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12091\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=12091"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=12091"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=12091"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}