{"id":12092,"date":"2010-03-19T18:00:00","date_gmt":"2010-03-19T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=12063"},"modified":"2010-03-19T18:00:00","modified_gmt":"2010-03-19T17:00:00","slug":"lutte-pour-l-amour-17","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/03\/19\/lutte-pour-l-amour-17\/","title":{"rendered":"Lutte pour l’amour 17."},"content":{"rendered":"
autor: Lady Kay<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
Po sklen\u011bn\u00e9 v\u00fdplni okna st\u00e9k\u00e1 pomalinku n\u011bkolik kapek, moje o\u010di v\u0161ak soust\u0159ed\u011bn\u011b pozoruj\u00ed jen jednu z nich od chv\u00edle, kdy se skla dotkla, do momentu, ne\u017e svou cestu ukon\u010d\u00ed na parapetu. Nebe pl\u00e1\u010de a nen\u00ed jedin\u00e9. Ani j\u00e1 se nemohu ubr\u00e1nit slz\u00e1m a s\u00e1m netu\u0161\u00edm, pro\u010d bre\u010d\u00edm. Jestli kv\u016fli tomu, \u017ee u\u017e z\u00edtra Tom odch\u00e1z\u00ed, nebo \u017ee se mezi n\u00e1mi n\u011bco pokazilo a j\u00e1 nev\u00edm, zda jsem ud\u011blal nebo \u0159ekl n\u011bco \u0161patn\u011b. Cel\u00fd den jsem nebyl schopen myslet na nic jin\u00e9ho. Sna\u017eil jsem se p\u0159ij\u00edt alespo\u0148 na jedin\u00fd d\u016fvod, pro\u010d se bratrovo chov\u00e1n\u00ed tak n\u00e1hle prom\u011bnilo. Ov\u0161em v\u0161echny pokusy kon\u010dily stejn\u011b, nic jsem nevykoumal, tedy nic rozumn\u00e9ho. A\u010d si mysl\u00ed, \u017ee se chov\u00e1 norm\u00e1ln\u011b a nijak mi sv\u00fdm chov\u00e1n\u00edm neubli\u017euje, plete se. Jeho hran\u00fd \u00fasm\u011bv m\u011b zra\u0148uje v\u00edc, ne\u017e kdyby na m\u011b v kuse je\u010del. Jeho pr\u00e1zdn\u00fd pohled m\u011b bol\u00ed mnohem intenzivn\u011bji, ne\u017e kdyby ke mn\u011b p\u0159istoupil a jednu mi vrazil.<\/div>\n
A\u010d by se na prvn\u00ed pohled zd\u00e1lo, \u017ee je to nemo\u017en\u00e9, je tomu skute\u010dn\u011b tak – moje n\u00e1lada je z vte\u0159iny na vte\u0159inu hor\u0161\u00ed a hor\u0161\u00ed. Nem\u00e1m chu\u0165 v\u016fbec na nic, nechce se mi u\u017e dokonce ani myslet. Nejrad\u011bji bych zav\u0159el o\u010di, spal a spal, a a\u017e bych se znovu probudil, sed\u011bl by Tom u moj\u00ed postele a v\u0161echno by bylo jako d\u0159\u00edv. A\u0165 \u017eije naivita, Bille!<\/p>\n<\/div>\n
Nat\u00e1hnu ruku po jednom z toust\u016f, co mi Tom donesl se slovy, \u017ee mus\u00edm n\u011bco j\u00edst, pot\u00e9, co jsem odm\u00edtnul ve\u010de\u0159et dole jako v p\u0159ede\u0161l\u00e9 dny. Kousek z n\u011bj ukousnu a odhod\u00edm ho zase zp\u00e1tky na tal\u00ed\u0159. Je to, jako bych kousal molitan, naprosto bez chuti. \u010caj je studen\u00fd jako ps\u00ed \u010dum\u00e1k. Ale co z toho? Stejn\u011b nem\u00e1m hlad ani \u017e\u00edze\u0148.<\/div>\n
\n
Zase za\u010d\u00edn\u00e1m upadat do sv\u00fdch stav\u016f\u2026 Zase se vrac\u00edm tam, kde jsem byl, ne\u017e se tu Tom objevil a cel\u00fd m\u016fj \u017eivot zm\u011bnil. To on m\u011b nau\u010dil znovu se sm\u00e1t, d\u00edk n\u011bmu jsem zapomn\u011bl na to, co se mi stalo. Nezapomn\u011bl jsem \u00fapln\u011b, ale alespo\u0148 se mi poda\u0159ilo vzpom\u00ednky na onu ud\u00e1lost vyt\u011bsnit z mysli, zatla\u010dit je do kouta a nevracet se k nim. Ud\u011blal jsem nejv\u011bt\u0161\u00ed pitomost, co jsem mohl. B\u011bhem n\u011bkolika dn\u016f jsem si na n\u011bm vystav\u011bl sv\u016fj sv\u011bt, ne \u017ee by to p\u0159edt\u00edm bylo jinak, ale ne\u017e se tu objevil, vn\u00edmal jsem i jin\u00e9 v\u011bci, te\u010f se v\u0161e to\u010d\u00ed kolem n\u011bho. Co budu d\u011blat, a\u017e odejde, a\u017e znovu zmiz\u00ed a nebude tu, kdykoli si vzpomenu? Nebude mi d\u00e1vat dobrou noc a nebude tu, kdy\u017e r\u00e1no otev\u0159u o\u010di. Nav\u00edc mi po\u0159\u00e1d ned\u00e1v\u00e1 sp\u00e1t to jeho<\/em><\/div>\n
\u0160v\u00fdcarsko\u2026 Nechci, aby tam jel! Sice tvrd\u00ed, \u017ee by byl \u0161\u0165astn\u00fd, ale jsem si jist\u00fd, \u017ee by nebyl \u0161\u0165asten \u00fapln\u011b, proto\u017ee my dva M\u00c1ME b\u00fdt spolu, teprve pak m\u016f\u017eeme mluvit o naprost\u00e9m \u0161t\u011bst\u00ed, d\u00e1m na to krk. Nebo kdyby m\u011b alespo\u0148 vzal s sebou\u2026 Jen\u017ee to bych po n\u011bm asi cht\u011bl p\u0159\u00edli\u0161. Je\u0161t\u011b v\u010dera by mi na to mo\u017en\u00e1 k\u00fdvnul, ale dneska? Jako by se v jeho t\u011ble us\u00eddlil n\u011bjak\u00fd vet\u0159elec, jinak si to nedovedu vysv\u011btlit\u2026<\/p>\n<\/div>\n
„Bille,“ oslov\u00ed m\u011b ti\u0161e Tom, b\u011bhem chvilky se zjev\u00ed po m\u00e9m boku a d\u011bl\u00e1 to znovu. Op\u011bt rejd\u00ed o\u010dima v\u0161ude kolem a mn\u011b se vyh\u00fdb\u00e1. \u010cist\u00e9 nepopsan\u00e9 listy na stoje jsou pro n\u011bj z\u0159ejm\u011b mnohem zaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e moje osoba. „Ulo\u017e\u00edm t\u011b do postele, hm?“<\/div>\n
„Mn\u011b se nechce ale sp\u00e1t,“ zaprotestuji, „cht\u011bl bych si pov\u00eddat. Je to posledn\u00ed den, kdy jsi tady.“<\/div>\n
„Billi, ale j\u00e1 jsem vy\u0159\u00edzenej,“ z\u00edvne Tom. Jsem si ale jist, \u017ee to ud\u011blal jen kv\u016fli tomu, aby m\u011b p\u0159esv\u011bd\u010dil o pravdivosti sv\u00fdch slov. L\u017ee, to je nad slunce jasn\u00e9! Nen\u00ed z t\u011bch, co by chodili sp\u00e1t se slepicema, a kdy\u017e se pod\u00edv\u00e1m na jeho hodinky, kter\u00e9 ukazuj\u00ed n\u011bco m\u00e1lo po dev\u00e1t\u00e9, moje domn\u011bnka se jen potvrd\u00ed. Zaleze si k sob\u011b do pokoje, bude koukat na bednu a pl\u00e1novat co podnikne, a\u017e se m\u011b „zbav\u00ed“. Lh\u00e1\u0159 jeden prolhan\u00e1! Asi si mysl\u00ed, \u017ee jsem naprosto tupej!<\/div>\n
„Ono ti vlastn\u011b bylo \u0161patn\u011b,“ zopakuji v\u011btu, co do m\u011b dneska hust\u00ed cel\u00fd den a za\u0161kleb\u00edm se. Nakonec ale k n\u011bmu nat\u00e1hnu ruce, aby mi mohl pomoci do postele a neujde mi, \u017ee zav\u00e1h\u00e1. Stoj\u00ed, up\u00edr\u00e1 na m\u011b o\u010di a v\u00fdraz jeho tv\u00e1\u0159e mluv\u00ed za v\u0161e. On se m\u011b snad fakt boj\u00ed?<\/p>\n<\/div>\n
„Ehm, Tome?“ \u010dek\u00e1m s nap\u0159a\u017een\u00fdma rukama, a\u017e se rozhoupe, ale zat\u00edm bezv\u00fdsledn\u011b. „D\u011bje se n\u011bco?“ \u017d\u00e1dn\u00e1 reakce, Tom stoj\u00ed jak tvrd\u00e9 y, ml\u010d\u00ed jako ryba, jeho obli\u010dej za\u010d\u00edn\u00e1 siln\u011b p\u0159ipom\u00ednat k\u0159\u00eddu, jak m\u016fj bratr ka\u017edou vte\u0159inou st\u00e1le v\u00edc bledne a m\u011b se za\u010d\u00edn\u00e1 zmoc\u0148ovat panika. Proto\u017ee jestli to s n\u00edm sekne, tak nev\u00edm, co si s n\u00edm po\u010dnu. Moc platn\u00fd bych mu asi nebyl\u2026 Mus\u00edm n\u011bco podniknout.<\/div>\n
„Tome!“ Skv\u011ble, zabralo to. Sta\u010dilo jen zv\u00fd\u0161it hlas a bratr je op\u011bt pln\u011b p\u0159i v\u011bdom\u00ed nebo alespo\u0148 dostate\u010dn\u011b k tomu, aby se ke mn\u011b sehnul, zvednul m\u011b do n\u00e1ru\u010d\u00ed a polo\u017eil do postele. Tom p\u0159ese m\u011b p\u0159ehod\u00ed deku a u\u017e se chyst\u00e1 odt\u00e1hnout a j\u00edt si po sv\u00fdch. Ne\u017e tak ale u\u010din\u00ed, stihnu mezi prsty uchopit kus jeho trika a p\u0159it\u00e1hnu si ho k sob\u011b.<\/div>\n
„Co se stalo?“ zat\u00e1h\u00e1m za l\u00e1tku jeho trika a jist\u011b p\u0159ipom\u00edn\u00e1m mal\u00e9 d\u00edt\u011b, kter\u00e9 se do\u017eaduje mat\u010diny pozornosti. Jen\u017ee nev\u00edm, jak jinak jej p\u0159im\u011bt, aby se mi pod\u00edval do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Nic,“ zn\u00ed jeho odpov\u011b\u010f, „v\u0161echno v pohod\u011b.“ Bratr p\u0159eru\u0161\u00ed o\u010dn\u00ed kontakt, uchop\u00ed moji ruku st\u00e1le sv\u00edraj\u00edc\u00ed jeho tri\u010dko a jedin\u00fd pohybem se osvobod\u00ed. „Hezky se vyspi.“<\/p>\n<\/div>\n
„L\u017ee\u0161!“ vyp\u00e1l\u00edm na n\u011bj, kdy\u017e u\u017e skoro sv\u00edr\u00e1 kliku a chyst\u00e1 se otev\u0159\u00edt. Tom se po mn\u011b oto\u010d\u00ed a s \u00fa\u017easem na m\u011b kouk\u00e1.<\/div>\n
„Co pros\u00edm?“ Z\u0159ejm\u011b m\u00e1 dojem, \u017ee se p\u0159eslechnul. Ale hned mu dok\u00e1\u017eu, \u017ee to tak nen\u00ed, \u017ee sly\u0161el moc dob\u0159e. M\u00e1m toho toti\u017e po krk, z n\u011bjak\u00e9ho z\u00e1hadn\u00e9ho d\u016fvodu oto\u010dil o sto osmdes\u00e1t\u2026 co o sto osmdes\u00e1t\u2026 o t\u0159i sta \u0161edes\u00e1t stup\u0148\u016f, a c\u00edt\u00edm, \u017ee na tom m\u00e1m \u010d\u00e1ste\u010dn\u00fd pod\u00edl viny i j\u00e1. Pro\u010d by se ke mn\u011b jinak choval tak divn\u011b? Celou dobu, co tu se mnou byl, mu ne\u010dinilo sebemen\u0161\u00ed probl\u00e9m m\u011b vz\u00edt do n\u00e1ru\u010de. N\u011bkdy m\u011b nosil po byt\u011b jako princ\u00e1tko, jak s\u00e1m \u0159\u00edk\u00e1val. Te\u010f se tv\u00e1\u0159il, jako by to bylo nad jeho s\u00edly. S koup\u00e1n\u00edm mi taky pom\u00e1hal bez mrknut\u00ed oka. Ov\u0161em to, co p\u0159edvedl dneska, sv\u011bd\u010dilo o tom, \u017ee nen\u00ed tak zcela v po\u0159\u00e1dku, jak po\u0159\u00e1d tvrd\u00ed, a \u017ee to rozhodn\u011b nem\u00e1 co do \u010din\u011bn\u00ed s jeho sou\u010dasn\u00fdm zdravotn\u00edm stavem, jak se m\u011b sna\u017e\u00ed celou dobu p\u0159esv\u011bd\u010dit. T\u0159eba kdy\u017e mi pom\u00e1hal svl\u00e9knout se\u2026 Ty jeho k\u0159e\u010dovit\u00e9 pohyby, snaha se m\u011b co nejm\u00e9n\u011b dotknout na hol\u00e9 k\u016f\u017ei, by ve mn\u011b zanechaly dojem, \u017ee se m\u011b \u0161t\u00edt\u00ed\u2026 Neb\u00fdt v\u0161ak jeho o\u010d\u00ed. V nich nebylo \u017e\u00e1dn\u00e9 zhnusen\u00ed, ale strach, o\u010dividn\u00fd strach. Jestli z moj\u00ed osoby, nev\u00edm, ale byl tam. Nenapad\u00e1 m\u011b jedin\u00fd d\u016fvod, pro\u010d by se m\u011b mohl b\u00e1t. Teda jedna v\u011bc by tu byla\u2026 Kdyby se to n\u00e1hodou dozv\u011bd\u011bl, o\u010dek\u00e1val bych sp\u00ed\u0161 opovr\u017een\u00ed, ale ne strach. Jen\u017ee to Tom prost\u011b nev\u00ed, tak\u017ee jsem zase na za\u010d\u00e1tku. Vy\u0159e\u0161it to m\u016f\u017eeme jedin\u011b spolu, kdy\u017e si o tom promluv\u00edme, jen\u017ee to by muselo moje dvoj\u010de projevit n\u011bjakou snahu a ne mi po\u0159\u00e1d dokola jako papou\u0161ek opakovat, \u017ee je mu zle.<\/p>\n<\/div>\n
„\u0158\u00edkal jsem, \u017ee l\u017ee\u0161.“<\/div>\n
„J\u00e1 l\u017eu?! A v \u010dem pros\u00edm t\u011b?“ Toma se zjevn\u011b moje pozn\u00e1mka dotkla. Jist\u011b, v\u017edycky prohla\u0161oval, \u017ee up\u0159\u00edmnost je jedna z jeho nejlep\u0161\u00edch vlastnost\u00ed, o \u010dem\u017e m\u011b te\u010f moc nep\u0159esv\u011bd\u010duje. To, \u017ee jsem si dovolil ozna\u010dit jej za lh\u00e1\u0159e, jej o\u010dividn\u011b pobou\u0159ilo a jak tak pozoruji, i vyvedlo z m\u00edry.<\/div>\n
„Ty moc dob\u0159e v\u00ed\u0161.“<\/div>\n
„No, to nev\u00edm.“ Aha, tak\u017ee se tu budeme dohadovat. J\u00e1 budu tvrdit, \u017ee Tom v\u00ed, \u017ee mi l\u017ee a on mi bude celou dobu oponovat, \u017ee si nen\u00ed ni\u010deho v\u011bdom. To se asi moc daleko nedostaneme.<\/div>\n
„Ned\u011blej se! Celou dobu jsi norm\u00e1ln\u00ed a dneska se chov\u00e1\u0161, jako by t\u011b vym\u011bnili. Jsi roztr\u017eit\u00fd, nesoust\u0159ed\u011bn\u00fd a ke mn\u011b m\u00e1\u0161 p\u0159\u00edstup, \u017ee bych si a\u017e myslel, \u017ee m\u00e1\u0161 ze m\u011b strach. Jestli se n\u011bco stalo, tak to \u0159ekni. Kdo \u0159\u00edkal, \u017ee spole\u010dn\u011b v\u0161echno zvl\u00e1dneme a p\u0159ekon\u00e1me? Ty! Ty a nikdo jin\u00fd!“ p\u0159ipomenu mu v\u011btu, co do mi neust\u00e1le opakoval, kdy\u017e za mnou chodil po moj\u00ed autonehod\u011b. Kle\u010del u m\u011b, dr\u017eel m\u011b za ruku a st\u00e1le se m\u011b sna\u017eil p\u0159esv\u011bd\u010dit, \u017ee spole\u010dn\u011b jsme siln\u011bj\u0161\u00ed, \u017ee dok\u00e1\u017eeme cokoli. Jeho slov\u016fm dnes u\u017e v\u011b\u0159\u00edm, ve dvou jsme nep\u0159emo\u017eiteln\u00ed. P\u0159ekon\u00e1me cokoli, ale jen kdy\u017e k sob\u011b budeme zcela otev\u0159en\u00ed a up\u0159\u00edmn\u00ed.<\/div>\n
„Bille, kolikr\u00e1t ti m\u00e1m\u2026“<\/div>\n
„\u2026opakovat, \u017ee mi nen\u00ed dob\u0159e,“ dokon\u010d\u00edm za n\u011bj v\u011btu. „To p\u0159esko\u010d, dneska jsem to sly\u0161el u\u017e snad tis\u00edckr\u00e1t. Dejme tomu, \u017ee ti v\u011b\u0159\u00edm. To ale nen\u00ed t\u00edm, Tome. Ty to v\u00ed\u0161. V\u00edm, \u017ee to v\u00ed\u0161. N\u011bco se stalo.“<\/div>\n
„Nic se nestalo,“ zavrt\u00ed hlavou a pokud budeme takhle pokra\u010dovat, budeme se tu za p\u00e1r chvil dohadovat jak babky na trhu.<\/div>\n
„Jestli jsem n\u011bco \u0159ekl nebo ud\u011blal, a t\u00edm t\u011b ranil, tak se omlouv\u00e1m. Jen\u017ee jak m\u00e1m chybu napravit, kdy\u017e nev\u00edm, kde jsem ji ud\u011blal?“<\/div>\n
„Nic jsi ne\u0159ekl, nic jsi neud\u011blal, nem\u00e1\u0161 se mi za co omlouvat. Te\u010f s tv\u00fdm dovolen\u00edm p\u016fjdu do postele,“ ukon\u010d\u00ed Tom debatu a znovu s\u00e1hne po klice.<\/p>\n<\/div>\n
„Zase zmiz\u00ed\u0161!“ vyk\u0159iknu, kdy\u017e se u\u017e podruh\u00e9 chyst\u00e1 opustit m\u00edstnost. U\u017e nev\u00edm, jak d\u00e1l. Copak si v\u016fbec neuv\u011bdomuje, jak moc pro m\u011b znamen\u00e1 a jak m\u011b jeho chov\u00e1n\u00ed zra\u0148uje? To m\u011b m\u00e1 opravdu za takov\u00e9ho tupce, \u017ee mu nedoch\u00e1z\u00ed, \u017ee na n\u011bm pozn\u00e1m, kdy mluv\u00ed pravdu a kdy ne?<\/div>\n
„Kam bych mizel?“ Znovu se mi poda\u0159ilo zasko\u010dit jej. Tentokr\u00e1t asi malinko v\u00edc ne\u017e p\u0159edt\u00edm, proto\u017ee se odlep\u00ed od m\u00edsta a p\u0159istoup\u00ed k posteli. „\u0158\u00edkal jsem ti p\u0159ece, \u017ee za tebou budu chodit, kdykoli budu m\u00edt \u010das. Dokonce jsem ti i p\u0159\u00edsahal\u2026“<\/div>\n
„Tomi,“ oslov\u00edm jej zdrobn\u011blinou, co nem\u00e1 tolik r\u00e1d, a s bolest\u00ed v o\u010d\u00edch se zahled\u00edm do t\u011bch jeho, „pro\u010d l\u017ee\u0161? L\u017ee\u0161 n\u00e1m ob\u011bma. S\u00e1m tomu nev\u011b\u0159\u00ed\u0161.“<\/div>\n
„V\u011b\u0159\u00edm,“ nam\u00edtne, „Billi, tady na tom m\u00edst\u011b ti slibuju, \u017ee se vr\u00e1t\u00edm. Vr\u00e1t\u00edm se k tob\u011b. Jen si vy\u0159\u00edd\u00edm p\u00e1r neodkladn\u00fdch z\u00e1le\u017eitost\u00ed, d\u00e1m n\u011bkter\u00e9 v\u011bci do po\u0159\u00e1dku a p\u0159ijdu za tebou.“<\/div>\n
Tom\u016fv hlas zn\u00ed sice dost p\u0159esv\u011bd\u010div\u011b, ale jeho o\u010di u\u017e tak p\u0159esv\u011bd\u010div\u00e9 nejsou.<\/div>\n
„M\u00e1m t\u011b r\u00e1d, Tome. V\u00edc ne\u017e kohokoli jin\u00e9ho na sv\u011bt\u011b. V\u00ed\u0161 to, \u017ee je to tak?“ Tom se na m\u011b usm\u011bje, ubezpe\u010d\u00ed m\u011b, \u017ee si toho je v\u011bdom, \u017ee i jemu na m\u011b z\u00e1le\u017e\u00ed a do t\u0159etice pop\u0159eje dobrou noc. Kdy\u017e m\u00ed\u0159\u00ed ke dve\u0159\u00edm, moje nitro se sev\u0159e a zabol\u00ed m\u011b u srdce. To, jak se vzdaluje od postele, p\u016fsob\u00ed, jako by se vzdaloval mn\u011b. Vzd\u00e1lenost, co je nyn\u00ed mezi n\u00e1mi, mi p\u0159ipad\u00e1 neuv\u011b\u0159iteln\u011b obrovsk\u00e1. Tom sice stoj\u00ed na prahu, ale p\u0159ipad\u00e1 mi, \u017ee je na m\u00edle daleko. A to, jak vych\u00e1z\u00ed z m\u00edstnosti a zav\u00edr\u00e1 za sebou dve\u0159e, je, jako by mizel z m\u00e9ho \u017eivota. Nem\u016f\u017eu se ubr\u00e1nit pocitu, \u017ee tenhle rozhovor byl na del\u0161\u00ed dobu jeden z posledn\u00edch\u2026 Snad se pletu!<\/p>\n<\/div>\n
..::Tom::..<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Jen co se ocitnu ve sv\u00e9m pokoji, hod\u00edm sebou na postel. Tenhle rozhovor s Billem byl dost vy\u010derp\u00e1vaj\u00edc\u00ed. V\u017edycky jsem byl p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fd, \u017ee m\u011b zn\u00e1 l\u00e9pe ne\u017e j\u00e1 jeho, a dnes m\u011b v tom jen usv\u011bd\u010dil. Op\u011bt m\u011b prokouknul a ani mu to moc dlouho netrvalo. Um\u00ed ve mn\u011b dokonale \u010d\u00edst a mo\u017en\u00e1 je\u0161t\u011b l\u00edp ne\u017e d\u0159\u00edve. I ten strach, co jsem se sna\u017eil v koupeln\u011b ze v\u0161ech sil n\u011bjak maskovat, nep\u0159ehl\u00e9dnul. Kdybych tu z\u016fstal jen o p\u00e1r dn\u00ed d\u00e9le, dop\u00eddil by se pravdy, a to by nebylo dob\u0159e.<\/div>\n
Kdy\u017e m\u011b za\u010dal ubezpe\u010dovat, \u017ee spole\u010dn\u011b v\u0161echno zvl\u00e1dneme, vybavil jsem si s\u00e1m sebe, jak jsem za n\u00edm den co den chodil a sna\u017eil se jej p\u0159im\u011bt, aby se mnou komunikoval. Tolik jsem mu cht\u011bl po t\u00e9 autonehod\u011b pomoci v\u0161echno p\u0159ekonat a j\u00edt d\u00e1l. V\u011b\u0159il jsem, \u017ee spole\u010dn\u00fdmi silami dok\u00e1\u017eeme i nemo\u017en\u00e9. V\u011b\u0159\u00edm v to dote\u010f, my dva jsme spole\u010dn\u011b neuv\u011b\u0159iteln\u011b siln\u00ed a zvl\u00e1dneme spolu cokoli, ale tohle<\/em> je n\u011bco jin\u00e9ho. Billovo tajemstv\u00ed je n\u011bco, co spole\u010dn\u011b \u0159e\u0161it nem\u016f\u017eeme, alespo\u0148 ne dnes. Je to moc \u010derstv\u00e9, pot\u0159ebuji se nejprve vzpamatovat a po\u0159\u00e1dn\u011b si to srovnat v hlav\u011b. \u010casem se p\u0159es to snad n\u011bjak p\u0159enesu, zapomenu alespo\u0148 \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b na zak\u00e1zan\u00e9 city, co ke mn\u011b chov\u00e1, a budu op\u011bt schopen fungovat jako jeho star\u0161\u00ed bratr.<\/p>\n<\/div>\n
Po\u0159\u00e1d mi vrt\u00e1 hlavou, kdy se do m\u011b Bill zamiloval? Kde je ta hranice mezi bratrskou l\u00e1skou, tedy tou na\u0161\u00ed l\u00e1skou dvoj\u010dat, a tou mileneckou, a kdy ji Bill p\u0159ekro\u010dil? Jestli p\u0159ed tou autonehodou a nebo a\u017e po n\u00ed? Jestli to bylo a\u017e po n\u00ed, je tu mo\u017enost, \u017ee m\u011b Bill miluje jinak\u2026 Nev\u00edm, jak to pojmenovat. \u017de jeho l\u00e1ska mo\u017en\u00e1 l\u00e1ska ani nen\u00ed. \u017de je do m\u011b zabouchlej jen d\u00edk tomu, \u017ee jsem jedin\u00fd zven\u010d\u00ed, s k\u00fdm m\u00e1 kontakt, a \u017ee kdyby t\u0159eba vyrazil mezi lidi a poznal n\u011bkoho jin\u00e9ho, jeho l\u00e1ska by \u010dasem vyprchala. No, sice to zn\u00ed dost bl\u00e1zniv\u011b a nepravd\u011bpodobn\u011b, ale dal bych cokoli za to, kdyby to byla pravda. Ov\u0161em pokud se do m\u011b zakoukal u\u017e p\u0159ed tou autonehodou, \u010demu\u017e v\u011b\u0159\u00edm asi o trochu v\u00edc, obzvl\u00e1\u0161\u0165 kdy\u017e si vzpomenu na ty jeho \u017e\u00e1rliv\u00e9 v\u00fdlevy, m\u016f\u017eu na n\u011bjak\u00fd odmilov\u00e1n\u00ed se m\u00e9ho bratra okam\u017eit\u011b zapomenout. Ale zase bych si tu \u017e\u00e1rlivost mohl vysv\u011btlit tak, \u017ee mu vadilo, \u017ee se nev\u011bnuji jen jemu jako v dob\u011b, kdy jsme byli mal\u00ed kluci, a \u017ee byl na\u0161tvan\u00fd, a proto ty holky nen\u00e1vid\u011bl. Je to na m\u011b moc velk\u00fd hlavolam, celou pravdu zn\u00e1 jen Bill a bez n\u011bj se m\u016f\u017eu jen domn\u00edvat, jak to doopravdy je.<\/p>\n<\/div>\n
Nat\u0159epu si pol\u0161t\u00e1\u0159 pod hlavou a zav\u0159u o\u010di. Jsem zv\u011bdav\u00fd, jestli se mi poda\u0159\u00ed my\u0161lenky na ty kresby vytla\u010dit z mysli a jestli dneska v noci v\u016fbec usnu. Cel\u00fd den m\u00e1m v\u00fdjevy na\u0161ich propleten\u00fdch t\u011bl, Billa dot\u00fdkaj\u00edc\u00edho se m\u011b tam<\/em> a nech\u00e1vaj\u00edc\u00edho si ode m\u011b prov\u00e1d\u011bt ty v\u011bci<\/em>, p\u0159ed o\u010dima. Jedin\u00e9, co mu nelze up\u0159\u00edt, je jeho neoby\u010dejn\u00fd talent zachytit v\u0161echno tak, \u017ee m\u00e1 \u010dlov\u011bk a\u017e pocit, \u017ee obr\u00e1zek mus\u00ed ka\u017edou chvilkou ob\u017eivnout. Ale mohl by sv\u016fj talent vyu\u017e\u00edt jinak, a\u0165 t\u0159eba kresl\u00ed ty krajiny. Ty nikoho nem\u016f\u017eou pohor\u0161it. Je\u0161t\u011b jedno je t\u0159eba ocenit. Bill m\u00e1 dost dobrou p\u0159edstavivost, proto\u017ee co jsem si b\u011bhem toho m\u017eiku, kdy jsem se prob\u00edral kresbami, v\u0161imnul, zachytil m\u011b po v\u0161ech str\u00e1nk\u00e1ch docela v\u011brohodn\u011b\u2026 Dost! Mus\u00edm myslet na n\u011bco jin\u00e9ho, a\u010d je to sebe obt\u00ed\u017en\u011bj\u0161\u00ed, mus\u00edm se soust\u0159edit na n\u011bco jin\u00e9ho, na cokoli\u2026 jen ne na Billa us\u00ednaj\u00edc\u00edho za prot\u011bj\u0161\u00ed zd\u00ed. Jakmile mysl\u00edm na n\u011bj, skon\u010d\u00edm u t\u011bch obr\u00e1zk\u016f a jeho zak\u00e1zan\u00e9 l\u00e1sky. Konec, Tome, zav\u0159\u00edt o\u010di a sp\u00e1t! R\u00e1no bude, doufejme, moud\u0159ej\u0161\u00ed ve\u010dera\u2026<\/p>\n<\/div>\n
autor: Lady Kay<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Lady Kay Po sklen\u011bn\u00e9 v\u00fdplni okna st\u00e9k\u00e1 pomalinku n\u011bkolik kapek, moje o\u010di v\u0161ak soust\u0159ed\u011bn\u011b pozoruj\u00ed jen jednu z nich od chv\u00edle, kdy se skla dotkla, do momentu, ne\u017e svou cestu ukon\u010d\u00ed na parapetu. Nebe pl\u00e1\u010de a nen\u00ed jedin\u00e9. Ani j\u00e1 se<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[299],"tags":[],"class_list":["post-12092","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-lutte-pour-l-amour"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12092","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=12092"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12092\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=12092"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=12092"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=12092"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}