{"id":12096,"date":"2010-03-19T16:00:00","date_gmt":"2010-03-19T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=12067"},"modified":"2010-03-19T16:00:00","modified_gmt":"2010-03-19T15:00:00","slug":"najdu-tve-srdce-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/03\/19\/najdu-tve-srdce-2\/","title":{"rendered":"Najdu tv\u00e9 srdce 2."},"content":{"rendered":"
autor: Rachel<\/strong><\/div>\n
Tomovy o\u010di pomalu zamrkaly a Tom m\u00edrn\u011b pootev\u0159el sv\u00e1 \u00fasta p\u0159ekvapen\u00edm. Nejist\u011b p\u0159e\u0161l\u00e1pnul na sv\u00e9m m\u00edst\u011b, stiskl ve sv\u00e9 pot\u00edc\u00ed se dlani kliku domovn\u00edch dve\u0159\u00ed… a znova vzhl\u00e9dnul k \u010dokol\u00e1dov\u011b hn\u011bd\u00fdm o\u010d\u00edm, kter\u00e9 se na n\u011bj up\u00edraly. Oplatil jim pohled sv\u00fdch o\u010d\u00ed a nato jej up\u0159el na osobu stoj\u00edc\u00ed mezi dve\u0159mi.<\/div>\n
O\u010dek\u00e1val d\u00edvku \u010di postar\u0161\u00ed pan\u00ed… jak\u00e9 v\u0161ak bylo jeho p\u0159ekvapen\u00ed, kdy\u017e jeho o\u010di spat\u0159ily vysokou \u0161t\u00edhlou postavu \u010dernovlas\u00e9ho mlad\u00edka s velk\u00fdm kufrem po jeho boku. Jen p\u0159ekvapen\u011b zamrkal a znova na n\u011bj up\u0159el sv\u016fj pohled. V prvn\u00edm okam\u017eiku m\u011bl dojem, \u017ee se skute\u010dn\u011b jedn\u00e1 o d\u00edvku… sta\u010dil v\u0161ak jen jedin\u00fd pozorn\u00fd pohled a on poznal v mlad\u00edkov\u011b, a\u017e velmi jemn\u00e9 a d\u00edv\u010d\u00ed tv\u00e1\u0159i, i chlapeck\u00e9 rysy. Jeho \u00fa\u010des, tv\u00e1\u0159 i neobvykl\u00fd outfit o n\u011bm leccos vypov\u00eddaly.<\/div>\n
„Dobr\u00fd den, omlouv\u00e1m se, \u017ee jdu pozd\u011b, ale ve m\u011bst\u011b byla velk\u00e1 z\u00e1cpa,“ mlad\u00edk\u016fv hlas protrhl a\u017e hrobov\u00e9 ticho mezi nimi a chlapec op\u011bt vzhl\u00e9dnul k t\u011bm zvl\u00e1\u0161tn\u00edm, o\u0159\u00ed\u0161kov\u00fdm o\u010d\u00edm, kter\u00e9 se na n\u011bj up\u00edraly, zat\u00edmco v mysli jejich majitele se honila jedna my\u0161lenka za druhou. Znova nerv\u00f3zn\u011b p\u0159e\u0161l\u00e1pnul na m\u00edst\u011b a sna\u017eil se vyhnat ten zmatek ze sv\u00e9 mysli. Bu\u010f to byla skute\u010dnost… nebo jen n\u011bjak\u00fd omyl.<\/div>\n
„Ehm… j\u00e1… o\u010dek\u00e1val jsem n\u011bkoho z agentury, se kterou jsem se domlouval a…,“ Tom\u016fv hlas se zlomil v p\u016fli v\u011bty a Tom znova vzhl\u00e9dnul k o\u010d\u00edm \u010dernovlas\u00e9ho chlapce p\u0159ed sebou. St\u00e1le je\u0161t\u011b cel\u00e9 t\u00e9hle situaci \u00fapln\u011b nerozum\u011bl… na rozd\u00edl od mlad\u00edka, kter\u00fd jen p\u0159e\u0161l\u00e1pl mezi domovn\u00edmi dve\u0159mi a omluvn\u011b up\u0159el na Toma p\u0159ed sebou sv\u016fj pohled. Moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, co m\u00e1 na mysli… a pr\u00e1v\u011b to mu cht\u011bl v n\u011bkolika n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch minut\u00e1ch vysv\u011btlit. D\u016fvod, pro\u010d sem vlastn\u011b p\u0159i\u0161el pr\u00e1v\u011b on.<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se, j-j\u00e1… V\u00edm, \u017ee jste o\u010dek\u00e1vali n\u011bkoho jin\u00e9ho, ale… bohu\u017eel nastaly komplikace a agentura vybrala na m\u00edsto m\u00e9 kolegyn\u011b m\u011b, abych ji v jej\u00ed pr\u00e1ci zastoupil. Mimochodem, jmenuji se Bill. Bill Tr\u00fcmper,“ dodal \u010dernovlas\u00fd chlapec a p\u0159es jeho rty p\u0159el\u00e9tnul slab\u00fd \u00fasm\u011bv, kdy\u017e nesm\u011ble vzt\u00e1hnul svou hubenou \u0161t\u00edhlou ruku k t\u00e9 op\u00e1len\u00e9, kter\u00e1 st\u00e1le je\u0161t\u011b sv\u00edrala kliku domovn\u00edch dve\u0159\u00ed. Jej\u00ed majitel jen p\u00e1rkr\u00e1t zamrkal a ti\u0161e vydechl. Kone\u010dn\u011b u\u017e cel\u00e9 t\u00e9to situaci za\u010d\u00ednal rozum\u011bt… a byl si pevn\u011b jist\u00fd, \u017ee tohle nen\u00ed jen omyl. Ve\u0161ker\u00e1 nervozita a strach n\u011bkolika posledn\u00edch hodin z n\u011bj nadobro opadl, kdy\u017e \u00falevn\u011b vydechl a s \u00fasm\u011bvem vzt\u00e1hnul svou dla\u0148 k t\u00e9 b\u00edl\u00e9 se \u0161t\u00edhl\u00fdmi prsty.<\/div>\n
\n
„J\u00e1 jsem Tom. Tom Kaulitz,“ slab\u011b se pousm\u00e1l a c\u00edtil, jak \u010dernovlas\u00fd chlapec stiskl jeho ruku v t\u00e9 sv\u00e9.<\/div>\n
„T\u011b\u0161\u00ed m\u011b,“ odv\u011btil zdvo\u0159ile a v\u016fbec poprv\u00e9 oplatil tomu zvl\u00e1\u0161tn\u00edmu mlad\u00edkovi s \u010dern\u00fdmi cop\u00e1nky, \u0161irok\u00fdm \u00fasm\u011bvem na rtech a XXL oble\u010den\u00edm sv\u016fj \u00fasm\u011bv. Vid\u011bl, jak Tom popo\u0161el o p\u00e1r kr\u016f\u010dk\u016f d\u00e1l, k mal\u00e9 os\u016fbce, jej\u00ed\u017e o\u010di se na n\u011bj v n\u011bkolika posledn\u00edch minut\u00e1ch up\u00edraly. P\u00e1rkr\u00e1t zamrkal… a setkal se se dv\u011bma n\u00e1dhern\u011b modr\u00fdmi stud\u00e1nkami, kter\u00e9 k n\u011bmu znova vzhl\u00e9dly.<\/div>\n
„A tohle je moje dcera Hailie,“ Tomovy rty se znova zvlnily do \u00fasm\u011bvu a Tom dlan\u00ed p\u0159ejel po Hailiin\u00fdch vlasech. V\u011bd\u011bl, \u017ee nesm\u00ed zapomenout na to, kv\u016fli \u010demu se k tomuhle cel\u00e9mu odhodlal… a pr\u00e1v\u011b proto te\u010f up\u0159el pohled sv\u00fdch o\u010d\u00ed na svou malou Hailii, jej\u00ed\u017e d\u011btsk\u00e1 dla\u0148 se te\u010f ocitla v t\u00e9 Billov\u011b.<\/div>\n
„T\u011b\u0161\u00ed m\u011b, mal\u00e1 princezno,“ odv\u011btil rozz\u00e1\u0159en\u011b a obda\u0159il d\u011bv\u010d\u00e1tko sv\u00fdm \u0161irok\u00fdm \u00fasm\u011bvem. Miloval d\u011btskou roztomilost… a pr\u00e1v\u011b ta z mal\u00e9 Hailie p\u0159\u00edmo \u010di\u0161ela.<\/div>\n
„M\u011b tak\u00e9… ehm… mlad\u00fd mu\u017ei,“ odpov\u011bd\u011bla zdvo\u0159ile a asi u\u017e post\u00e9 p\u0159elet\u011bla vysok\u00e9ho chlapce sv\u00fdm zv\u011bdav\u00fdm pohledem, d\u00edvaj\u00edc se, jak se po jej\u00edm osloven\u00ed jeho rty op\u011bt zvlnily do \u00fasm\u011bvu – stejn\u011b, jako Tomovy, kdy\u017e se jejich majitel zad\u00edval na svou dcerku p\u0159ed sebou.<\/div>\n
Pomalu p\u0159e\u0161l\u00e1pl na m\u00edst\u011b a nato pohledem p\u0159elet\u011bl po sv\u00fdch hodink\u00e1ch na lev\u00e9m z\u00e1p\u011bst\u00ed. Prvn\u00ed seznamov\u00e1n\u00ed u\u017e m\u011bli za sebou, p\u0159eci jen v\u0161ak Tomovi p\u0159i\u0161lo tro\u0161ku nevhodn\u00e9 st\u00e1t na chodb\u011b… zvl\u00e1\u0161t\u011b vzhledem k tomu, pro\u010d sem Bill vlastn\u011b p\u0159i\u0161el.<\/div>\n
„No… tak poj\u010fte d\u00e1l, Bille, nebudeme tu st\u00e1t na chodb\u011b,“ pousm\u00e1l se a na chlapc\u016fv souhlas mu podr\u017eel domovn\u00ed dve\u0159e, zav\u00edraj\u00edc je za n\u00edm. Vid\u011bl, jak si odlo\u017eil sv\u016fj kufr bokem a nato pomal\u00fdmi kr\u016f\u010dky zam\u00ed\u0159il k nedalek\u00e9 kuchyni, kam mu Tom uk\u00e1zal cestu.<\/div>\n
Pomalu oto\u010dil kl\u00ed\u010dem v z\u00e1mku, oto\u010dil se a a\u017e te\u010f si opravdu pozorn\u011b prohl\u00e9dl chlapce p\u0159ed sebou, jeho\u017e kroky sm\u011b\u0159ovaly d\u00e1l do domu, a\u017e do dal\u0161\u00edch dve\u0159\u00ed, vedouc\u00edch do kuchyn\u011b. U\u017e jen jedin\u00fd pohled, pouh\u00e9 zamrk\u00e1n\u00ed na n\u011bj, nazna\u010dovalo, \u017ee se \u010dernovlas\u00fd mlad\u00edk ani v nejmen\u0161\u00edm nepodob\u00e1 sv\u00fdm vrstevn\u00edk\u016fm. Tenhle kluk byl n\u011b\u010d\u00edm zvl\u00e1\u0161tn\u00ed… a Tom to poznal u\u017e v prvn\u00ed chv\u00edli, v prvn\u00edm okam\u017eiku, kdy se zad\u00edval do jeho hlubok\u00fdch, mandlov\u011b hn\u011bd\u00fdch o\u010d\u00ed, zv\u00fdrazn\u011bn\u00fdch \u0159asenkou a \u010dern\u00fdmi st\u00edny. Z tohoto \u010dlov\u011bka vyza\u0159ovalo n\u011bco zvl\u00e1\u0161tn\u00edho, n\u011bco, s \u010d\u00edm se a\u017e dosud je\u0161t\u011b u nikoho nesetkal. Mo\u017en\u00e1 to bylo t\u00edm, jak se u\u017e od prvn\u00edho okam\u017eiku choval a jak mluvil, Toma v\u0161ak mnohem v\u00edc ne\u017e cokoli jin\u00e9ho zaujal jeho vzhled.<\/div>\n
Je\u0161t\u011b nikdy nevid\u011bl nikoho, kdo by se obl\u00e9kal tak zvl\u00e1\u0161tn\u011b, av\u0161ak p\u0159itom tak elegantn\u011b, jako pr\u00e1v\u011b ten \u010dernovlas\u00fd chlapec p\u0159ed n\u00edm. \u010cern\u00e1, ko\u017een\u00e1 bundi\u010dka m\u00edrn\u011b poodhalovala jeho \u0161t\u00edhl\u00e9 boky, kdy\u017e kr\u00e1\u010del ztichlou chodbou, a perfektn\u011b ladila s \u010dern\u00fdmi botami na n\u00edzk\u00e9m podpatku. Jeho nohy, obepnut\u00e9 v perfektn\u00edch \u0161ed\u00fdch kalhot\u00e1ch, sm\u011b\u0159ovaly po mal\u00fdch kr\u016f\u010dc\u00edch d\u00e1l a d\u00e1l… a\u017e se zastavily a jejich majitel se zad\u00edval na velk\u00fd obraz po sv\u00e9 lev\u00e9 ruce. Jeho \u00fa\u010des u\u017e jen z boku p\u016fsobil Tomov\u00fdm o\u010d\u00edm neobvykle, av\u0161ak velmi propracovan\u011b. Uhlov\u011b \u010dern\u00e9 vlasy byly pe\u010dliv\u011b vyfouk\u00e1ny do vrchu a spolu vytv\u00e1\u0159ely na mlad\u00edkov\u011b hlav\u011b velk\u00fd mohawk. Jen n\u011bkolika m\u00e1lo pram\u00ednk\u016fm bylo dovoleno spadat do chlapcovy tv\u00e1\u0159e a dotv\u00e1\u0159et tak cel\u00fd jeho \u00fa\u010des i outfit, po kter\u00e9m te\u010f p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl Tom\u016fv pohled.<\/div>\n
Na okam\u017eik se jeho majitel soust\u0159edil pouze na n\u011bj… kdy\u017e mu v\u0161ak \u010dernovlas\u00fd chlapec zmizel z o\u010d\u00ed a z my\u0161lenek jej vytrhlo Hailiino vol\u00e1n\u00ed, p\u00e1rkr\u00e1t zamrkal a nato zam\u00ed\u0159il ke kuchy\u0148sk\u00e9mu pultu.<\/div>\n
„D\u011bkuji moc,“ p\u0159es Billovy rty p\u0159el\u00e9tnul d\u011bkovn\u00fd \u00fasm\u011bv a Bill si pomalu p\u0159isunul sklenici d\u017eusu bl\u00ed\u017e k sob\u011b. Jeho o\u010di neust\u00e1le t\u011bkaly po v\u00edce ne\u017e modern\u011b za\u0159\u00edzen\u00e9 kuchyni, propojen\u00e9 s ob\u00fdvac\u00edm pokojem… a\u017e spo\u010dinuly na mlad\u00edkov\u011b tv\u00e1\u0159i a tv\u00e1\u0159i mal\u00e9ho d\u011bv\u010d\u00e1tka, jej\u00ed\u017e o\u010di se na Billa st\u00e1le zv\u011bdav\u011b up\u00edraly. Pousm\u00e1l se, nato v\u0161ak m\u00edrn\u011b sklopil sv\u016fj pohled a na okam\u017eik se zad\u00edval do desky stolu.<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se je\u0161t\u011b jednou za tuto vzniklou situaci, ale bohu\u017eel nebylo v sil\u00e1ch agentury j\u00ed zabr\u00e1nit. Pan\u00ed Schneiderov\u00e1, kter\u00e1 k V\u00e1m m\u011bla nastoupit, m\u011bla v posledn\u00ed dob\u011b velk\u00e9 osobn\u00ed i zdravotn\u00ed probl\u00e9my, a proto agentura pro toto m\u00edsto vybrala m\u011b. Nikoho jin\u00e9ho k v\u00e1m poslat nemohla, v\u0161ichni u\u017e m\u011bli sv\u00e9 m\u00edsto a svou pr\u00e1ci… krom\u011b m\u011b,“ Billovy rty se o sebe jen nepatrn\u011b ot\u0159ely a Bill tro\u0161ku nesm\u011ble vzhl\u00e9dnul k t\u011bm o\u0159\u00ed\u0161kov\u00fdm o\u010d\u00edm, jejich\u017e pohled na sob\u011b st\u00e1le c\u00edtil. Za vzniklou situaci sice nemohl, st\u00e1le m\u011bl v\u0161ak pot\u0159ebu se omlouvat. A pr\u00e1v\u011b to bylo to, co bylo podle Toma \u00fapln\u011b zbyte\u010dn\u00e9.<\/div>\n
„Ne, to ne, nemus\u00ed\u0161 se omlouvat, Bille, to v\u016fbec nevad\u00ed. Mimochodem, nevad\u00ed, \u017ee ti tyk\u00e1m?“ prohodil t\u00e1zav\u011b, odpov\u011bd\u00ed mu v\u0161ak b\u011bhem vte\u0159iny byl \u00fasm\u011bv a r\u00e1zn\u00e9 zavrt\u011bn\u00ed hlavou.<\/div>\n
„Ne, to je v po\u0159\u00e1dku,“ Billovy rty se pousm\u00e1ly a Bill si poposedl na pohodln\u00e9, ko\u017een\u00e9 \u017eidli. Moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, co te\u010f p\u0159ijde… a to jej \u010dinilo p\u0159eci jen tro\u0161ku nerv\u00f3zn\u00edm. Stejn\u011b jako Toma vedle n\u011bj, kter\u00fd sv\u00fdmi prsty p\u0159ejel po orosen\u00e9 sklenici a zhluboka se nadechl. I on c\u00edtil, jak jej ovl\u00e1d\u00e1 nervozita, p\u0159esto to v\u0161ak necht\u011bl d\u00e9le protahovat. Cht\u011bl m\u00edt n\u011bjak\u00e9 informace o nov\u00e9 sou\u010d\u00e1sti jejich ne\u00fapln\u00e9 rodiny… alespo\u0148 pro za\u010d\u00e1tek.<\/div>\n
„Bille, j\u00e1… nebudu to dlouho protahovat a asi p\u016fjdu rovnou k v\u011bci. Cht\u011bl jsem se t\u011b zeptat na p\u00e1r v\u011bc\u00ed, m\u00e1m p\u00e1r ot\u00e1zek, na kter\u00e9 bych cht\u011bl zn\u00e1t odpov\u011b\u010f,“ za\u010dal opatrn\u011b, a kdy\u017e mu bylo odpov\u011bd\u00ed souhlasn\u00e9 pok\u00fdv\u00e1n\u00ed hlavou, zhluboka se nadechl.<\/div>\n
„Cht\u011bl jsem se t\u011b zeptat, jestli… jestli u\u017e jsi v tomto sm\u011bru n\u011bkdy pracoval a zda-li m\u00e1\u0161 n\u011bjak\u00e9 zku\u0161enosti,“ vyslovil svou prvn\u00ed ot\u00e1zku a t\u00e1zav\u011b vzhl\u00e9dl k \u010dokol\u00e1dov\u00fdm o\u010d\u00edm, kter\u00e9 se na n\u011bj up\u00edraly. P\u00e1rkr\u00e1t zamrkaly a jejich majitel souhlasn\u011b pok\u00fdval hlavou.<\/div>\n
„Ano, m\u00e1m n\u011bkolik zku\u0161enost\u00ed. D\u011bti jsem m\u011bl v\u017edycky r\u00e1d a t\u00e1hlo m\u011b to k nim, proto jsem se rozhodl v tomto sm\u011bru pracovat. Nejd\u0159\u00edv jsem jen ob\u010das hl\u00edd\u00e1val d\u011bti po telefonick\u00e9 domluv\u011b s jejich rodi\u010di, po \u0161kole jsem si ale na\u0161el pr\u00e1ci v jednom d\u011btsk\u00e9m domov\u011b kousek od Berl\u00edna. Pracoval jsem tam \u010dty\u0159i roky, nabral zku\u0161enosti s d\u011btmi a byla to velmi dobr\u00e1 pr\u00e1ce, pak jsem se ale rozhodl pro zm\u011bnu. Proto jsem se p\u0159ed dv\u011bma t\u00fddny p\u0159ihl\u00e1sil do agentury a \u010dekal, a\u017e mi daj\u00ed v\u011bd\u011bt o dobr\u00e9 pracovn\u00ed nab\u00eddce. Za p\u00e1r dn\u00ed mi opravdu zavolali a nab\u00eddli mi pr\u00e1ci pan\u00ed Schneiderov\u00e9,“ odpov\u011bd\u011bl Bill popravd\u011b a pevn\u011b si pod stolem stisknul m\u00edrn\u011b rozt\u0159esen\u00e9 ruce. Byl nerv\u00f3zn\u00ed, p\u0159eci jen v\u0161ak i zv\u011bdav\u00fd, jak jeho p\u0159ij\u00edmac\u00ed pohovor dopadne.<\/div>\n
„Aha, tak… to by mo\u017en\u00e1 mohlo sta\u010dit,“ odv\u011btil Tom, p\u0159eci jen si v\u0161ak je\u0161t\u011b nebyl \u00fapln\u011b jist\u00fd. \u010cerv\u00ed\u010dek pochybnost\u00ed v n\u011bm st\u00e1le hlodal… a on cht\u011bl v\u011bd\u011bt na \u010dem je.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, Bille, jde mi hlavn\u011b o Hailii. Moje pr\u00e1ce je na vy\u0161\u0161\u00ed \u00farovni a kv\u016fli pracovn\u00edmu vyt\u00ed\u017een\u00ed se s n\u00ed n\u011bkdy i cel\u00fd den nevid\u00edm, proto\u017ee kolikr\u00e1t se z pr\u00e1ce vrac\u00edm a\u017e ve\u010der. A pr\u00e1v\u011b proto bych pot\u0159eboval n\u011bkoho, kdo by s n\u00ed mohl b\u00fdt po\u0159\u00e1d a nep\u0159etr\u017eit\u011b, kdykoli to bude pot\u0159eba. Hailii bude teprve sedm, pot\u0159ebuje dohled, kontrolu a pomoc, zvl\u00e1\u0161t\u011b te\u010f v prvn\u00ed t\u0159\u00edd\u011b. P\u0159ichystat sn\u00eddani, zav\u00e9st ji r\u00e1no do \u0161koly a odpoledne ji vyzvednout, nebo i pozd\u011bji, pokud bude m\u00edt n\u011bjak\u00e9 krou\u017eky, dohl\u00e9dnout na ni p\u0159i u\u010den\u00ed, zabavit ji ve voln\u00e9m \u010dase a m\u00edt za ni plnou zodpov\u011bdnost – to v\u0161echno bych si od tebe p\u0159\u00e1l. Nev\u00edm ale, zda-li bys byl ochoten na tyto podm\u00ednky p\u0159istoupit a splnit m\u00e9 p\u0159\u00e1n\u00ed a po\u017eadavky,“ dodal a t\u00e1zav\u011b se zad\u00edval do Billovy tv\u00e1\u0159e, odpov\u011b\u010f v\u0161ak byla mnohem lep\u0161\u00ed, ne\u017e jakou ji o\u010dek\u00e1val a na p\u00e1r vte\u0159in mu dokonale vyrazila dech.<\/div>\n
„Pro\u010d bych nem\u011bl b\u00fdt ochoten na n\u011b p\u0159istoupit? Tato pr\u00e1ce m\u011b bavila a bav\u00ed odjak\u017eiva, a pokud bych ji opravdu mohl d\u011blat, byla by spokojenost jak na va\u0161\u00ed, tak i na m\u00e9 stran\u011b,“ p\u0159es Billovy rty p\u0159el\u00e9tnul \u00fasm\u011bv a Bill souhlasn\u011b pok\u00fdval hlavou. V tomto nevid\u011bl \u017e\u00e1dn\u00fd probl\u00e9m, nebylo tu nic, co by se mu nel\u00edbilo a s \u010d\u00edm by nesouhlasil. Pomalu vzhl\u00e9dnul k Tomov\u011b tv\u00e1\u0159i, ve kter\u00e9 se zra\u010dil neskr\u00fdvan\u00fd \u00fa\u017eas a p\u0159ekvapen\u00ed.<\/div>\n
„T-ty… t-ty bys o tuhle pr\u00e1ci opravdu st\u00e1l, Bille? Nebude t\u011b to obt\u011b\u017eovat?“ zeptal se st\u00e1le je\u0161t\u011b nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b, p\u0159esto v\u0161ak v\u011bd\u011bl, \u017ee tahle ot\u00e1zka byla \u00fapln\u011b zbyte\u010dn\u00e1. Billova n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed odpov\u011b\u010f jej v tom jen utvrdila.<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee nebude. Miluju d\u011bti, a pokud bude Hailie cht\u00edt, m\u016f\u017eeme b\u00fdt spolu i dob\u0159\u00ed kamar\u00e1di. Klidn\u011b j\u00ed budu pom\u00e1hat s \u00fakoly, hr\u00e1t si s n\u00ed a i po \u0161kole kupovat zmrzlinu v cukr\u00e1rn\u011b, pokud si to bude p\u0159\u00e1t. Nastoupit bych mohl bez probl\u00e9m\u016f u\u017e z\u00edtra r\u00e1no, v pond\u011bl\u00ed. Z\u00e1le\u017e\u00ed jen na v\u00e1s, jak se rozhodnete,“ dodal a t\u00e1zav\u011b vzhl\u00e9dnul k Tomov\u00fdm o\u010d\u00edm, kter\u00e9 se na n\u011bj up\u0159ely a jejich majitel si jen v\u00e1hav\u011b skousl spodn\u00ed ret se dv\u011bma kovov\u00fdmi kuli\u010dkami, v duchu p\u0159em\u00fd\u0161lej\u00edc nad sv\u00fdm rozhodnut\u00edm.<\/div>\n
„Nab\u00eddka je to l\u00e1kav\u00e1 a v\u016fbec nezn\u00ed \u0161patn\u011b, takhle jsem si to p\u0159edstavoval a takhle by se mi to i l\u00edbilo,“ p\u0159em\u00fd\u0161lel nahlas, nato v\u0161ak vedle sebe usly\u0161el tichou odpov\u011b\u010f.<\/div>\n
„Tak v tom p\u0159\u00edpad\u011b tedy nikde nen\u00ed probl\u00e9m,“ \u0161eptl Bill ti\u0161e a vid\u011bl, jak k n\u011bmu Tom vzhl\u00e9dnul. U\u017e u\u017e se nadechoval, m\u00e1lem by se i rozhodl… sta\u010dil v\u0161ak jen jedin\u00fd pohled po sv\u00e9 levici a on v duchu s\u00e1m sebe fackoval. M\u00e1lem zapomn\u011bl na to nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed… a pr\u00e1v\u011b proto se te\u010f rozhodl to napravit.<\/div>\n
„Ne tak docela. Nejd\u0159\u00edv se mus\u00edm poradit se svou dcerkou,“ odv\u011btil a pokusil se si v hlav\u011b urovnat v\u0161echny sv\u00e9 my\u0161lenky. V\u011bd\u011bl, \u017ee to hlavn\u00ed, nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed rozhodnut\u00ed z\u00e1vis\u00ed na jeho mal\u00e9 dcerce… a pr\u00e1v\u011b proto se te\u010f oto\u010dil k Hailii a zad\u00edval se do jej\u00edch pomn\u011bnkov\u011b modr\u00fdch o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Hailie…“<\/div>\n
„Tati, ber to!“ Hailiiny o\u010di vzhl\u00e9dly k t\u011bm Tomov\u00fdm a Hailie se z\u00e1\u0159iv\u011b usm\u00e1la, vzhl\u00ed\u017eej\u00edc ke sv\u00e9mu tat\u00ednkovi s nad\u011bj\u00ed i o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00edm ve sv\u00fdch stud\u00e1nk\u00e1ch. Jej\u00ed rozhodnut\u00ed bylo jasn\u00e9, nepot\u0159ebovala o ni\u010dem p\u0159em\u00fd\u0161let – stejn\u011b jako Tom, jeho\u017e rty se te\u010f zvlnily do \u00fasm\u011bvu.<\/div>\n
Ani on u\u017e nemusel nad ni\u010d\u00edm p\u0159em\u00fd\u0161let a dlouze se rozhodovat. Ve\u0161ker\u00e9 my\u0161lenky i pochybnosti jej opustily v jedin\u00e9m okam\u017eiku, kdy se zad\u00edval do Hailiin\u00fdch nad\u0161en\u00fdch o\u010d\u00ed, v jedin\u00e9 vte\u0159in\u011b, kdy se k jeho u\u0161\u00edm dolinul ten n\u00e1dhern\u011b zvoniv\u00fd, d\u011btsk\u00fd hlas, kter\u00fd tolik miloval… a on u\u017e znal svou kone\u010dnou odpov\u011b\u010f.<\/div>\n
„Tak… v tom p\u0159\u00edpad\u011b mi nezb\u00fdv\u00e1 nic jin\u00e9ho, ne\u017e s mou malou princeznou souhlasit,“ \u0161eptl s tajemn\u00fdm \u00fasm\u011bvem, kter\u00fd se v\u0161ak roz\u0161\u00ed\u0159il b\u011bhem jedin\u00e9ho zlomku vte\u0159iny, kdy uc\u00edtil kolem sv\u00e9ho krku dv\u011b d\u011btsk\u00e9 pa\u017ee a na tv\u00e1\u0159 mu p\u0159il\u00e9tla ta nejslad\u0161\u00ed d\u011btsk\u00e1 pusa.<\/div>\n
„Jup\u00ed\u00ed\u00ed!!! D\u011bkuju, tat\u00ednku, d\u011bkuju, d\u011bkuju, d\u011bkuju,“ Hailiin sm\u00edch se roznesl cel\u00fdm domem jako cinkot tis\u00edce zvone\u010dk\u016f a Hailie \u0161\u0165astn\u011b objala sv\u00e9ho tat\u00ednka kolem krku. Nic v\u00edc u\u017e si nemohla p\u0159\u00e1t.<\/div>\n
„Tak dob\u0159e, dob\u0159e. A v\u00edte co? J\u00e1 te\u010f zavol\u00e1m do t\u00e9 nejlep\u0161\u00ed pizzerie v Berl\u00edn\u011b, objedn\u00e1m n\u00e1m ve\u010de\u0159i… a ty, Hailie, te\u010f p\u016fjde\u0161 s Billem a uk\u00e1\u017ee\u0161 mu n\u00e1\u0161 d\u016fm a jeho pokoj. U\u017e je p\u0159ipraven\u00fd,“ oto\u010dil se na Billa a oplatil mu jeho \u00fasm\u011bv, kter\u00fdm Bill obda\u0159il jeho a n\u00e1sledn\u011b i Hailii, kter\u00e1 v m\u017eiku slezla z Tomova kl\u00edna a \u0161\u0165astn\u011b vlo\u017eila svou d\u011btskou dla\u0148 do t\u00e9 jeho, vedouc jej k za\u010d\u00e1tku jejich velk\u00e9 prohl\u00eddky.<\/div>\n
„Douf\u00e1m, \u017ee se ti u n\u00e1s bude l\u00edbit, a \u017ee bude\u0161 spokojen\u00fd stejn\u011b jako my, Bille,“ Tomovy rty se zvlnily do \u00fasm\u011bvu a Tom vstal ze sv\u00e9 \u017eidle od p\u0159\u00edjemn\u011b von\u00edc\u00ed ve\u010de\u0159e, aby mohl vz\u00edt sklenici v\u00edna do sv\u00fdch prst\u016f.<\/div>\n
„Tak… na n\u00e1s. Na za\u010d\u00e1tek na\u0161\u00ed spolupr\u00e1ce,“ dodal o n\u011bco slavnostn\u011bj\u0161\u00edm t\u00f3nem sv\u00e9ho hlasu a jeho sklenice se setkala s tou Billovou v lehk\u00e9m cinknut\u00ed. Zad\u00edval se do Billov\u00fdch o\u010d\u00ed, pln\u00fdch zvl\u00e1\u0161tn\u00edch odlesk\u016f a p\u0159es jeho rty p\u0159el\u00e9tnul \u00fasm\u011bv, dokud je nesmo\u010dil v lahodn\u00e9m, nazl\u00e1tl\u00e9m v\u00edn\u011b – stejn\u011b, jako \u010dernovlas\u00fd chlapec naproti n\u011bmu.<\/div>\n
Oba v\u011bd\u011bli, \u017ee nov\u00e1 \u00e9ra jejich \u017eivot\u016f pr\u00e1v\u011b za\u010d\u00edn\u00e1, oba v\u011bd\u011bli, \u017ee vykro\u010dili vst\u0159\u00edc nov\u00fdm cest\u00e1m… jejich sm\u011br a c\u00edl byl v\u0161ak ukryt v budoucnosti a sv\u011b\u0159en do rukou nezn\u00e1m\u00e9ho osudu, zahalen\u00e9ho z\u00e1vojem sladk\u00e9ho tajemstv\u00ed.<\/div>\n
autor: Rachel<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Rachel Tomovy o\u010di pomalu zamrkaly a Tom m\u00edrn\u011b pootev\u0159el sv\u00e1 \u00fasta p\u0159ekvapen\u00edm. Nejist\u011b p\u0159e\u0161l\u00e1pnul na sv\u00e9m m\u00edst\u011b, stiskl ve sv\u00e9 pot\u00edc\u00ed se dlani kliku domovn\u00edch dve\u0159\u00ed… a znova vzhl\u00e9dnul k \u010dokol\u00e1dov\u011b hn\u011bd\u00fdm o\u010d\u00edm, kter\u00e9 se na n\u011bj up\u00edraly. Oplatil jim pohled<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[312],"tags":[],"class_list":["post-12096","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-najdu-tve-srdce"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12096","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=12096"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12096\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=12096"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=12096"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=12096"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}