{"id":1213,"date":"2017-06-12T16:00:00","date_gmt":"2017-06-12T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1206"},"modified":"2017-06-12T16:00:00","modified_gmt":"2017-06-12T15:00:00","slug":"tattoo-14","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2017\/06\/12\/tattoo-14\/","title":{"rendered":"Tattoo 14."},"content":{"rendered":"
autor: Luki<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Kurva, to byl trapas. Fajn, po\u0159\u00e1dn\u00fd sex jsem m\u011bl naposledy p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e jsme se s Billem potkali v tom klubu, ale to je sakra hovno v\u00fdmluva pro to op\u0159\u00edt ho o dve\u0159e v chodb\u011b a ud\u011blat se jako puber\u0165\u00e1k, kter\u00e9mu na n\u011bj n\u011bkdo poprv\u00e9 v \u017eivot\u011b s\u00e1hnul, a to se mi Bill k poklopci ani nep\u0159ibl\u00ed\u017eil. Do prdele.<\/div>\n
\n

„Tak to byl teda \u00falet, k\u00e1mo. Chud\u00e1k kluk. Douf\u00e1m, \u017ee jsi ho nevyd\u011bsil k smrti. A to se vrac\u00ed za svou matkou s tvrd\u00fdm-“ Gea ta p\u0159edstava bavila, ale m\u011b ani trochu. Rychle jsem se nat\u00e1hl a ne\u017e Geo sta\u010dil jakkoliv zareagoval, dostal po\u0159\u00e1dnou \u0165afku po hlav\u011b. M\u011bl \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee jsem ho m\u011bl r\u00e1d, proto\u017ee m\u011b dost sv\u011bd\u011bla p\u011bst mu jednu ubalit do brady.<\/p><\/div>\n

„Sklapni, blbe\u010dku. Kurva, mus\u00edm si d\u00e1t c\u00edgo. Takhle vybouchnout jak pap\u00edr\u00e1k…“ zapadnul jsem do kuchyn\u011b a zap\u00e1lil si. Prvn\u00ed pot\u00e1hnut\u00ed bylo t\u00e1k uklid\u0148uj\u00edc\u00ed. Pak mi ov\u0161em padnul pohled do kl\u00edna a na nep\u0159\u00edjemn\u011b stud\u00edc\u00ed mokrou skvrnu mezi nohama, a s povzdechem jsem se \u0161el p\u0159evl\u00edknout. Sakra, za\u010dalo mi to l\u00edzt na mozek. My\u0161lenka na nevinn\u00e9ho Billa mi moment\u00e1ln\u011b na nad\u0161en\u00ed moc nep\u0159idala. Tohle se nevyv\u00edjelo pro m\u00e9 libido moc dob\u0159e. Ov\u0161em pomy\u0161len\u00ed na to, \u017ee bych m\u011bl j\u00edt s n\u011bk\u00fdm jin\u00fdm, m\u011b moc nenadchla. P\u0159edstava Billova mal\u00e9ho sexy zade\u010dku a vzdouvaj\u00edc\u00edho se rozkroku, kdy\u017e jsem za n\u00edm zav\u00edral dve\u0159e… kurva. Mohl jsem jenom doufat, \u017ee se mi s m\u00fdm p\u0159\u00edtelem povede naj\u00edt si chvilku pro sebe a \u017ee by se Bill nechal p\u0159esv\u011bd\u010dit k tro\u0161ce \u017ehav\u011bj\u0161\u00edho experimentov\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
\n

\u2026<\/strong><\/div>\n

\n

Po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed nad\u0161en\u00ed z Tomova v\u00e1\u0161niv\u00e9ho p\u0159iv\u00edt\u00e1n\u00ed m\u011b pomali\u010dku opou\u0161t\u011blo. T\u00edm v\u00edc, \u010d\u00edm bl\u00ed\u017e jsem byl autu na\u0161ich, a d\u00e1l od jedin\u00e9ho mo\u017en\u00e9ho zdroje likvidace m\u00e9ho vzru\u0161en\u00ed. Obavy z toho, \u017ee na m\u011b na\u0161i hned poznaj\u00ed, co se naho\u0159e d\u011blo, trochu polevilo m\u00e9mu napjat\u00e9mu kl\u00ednu, ov\u0161em upl\u00e9 kalhoty neposkytovaly zrovna dobr\u00e9 m\u00edsto pro maskovan\u00ed… ani moc prostoru.<\/p><\/div>\n

Do\u0161el jsem svi\u017en\u00fdm krokem k autu pod propaluj\u00edc\u00edm pohledem sv\u00e9 mamky, a pak jsem honem zaplul na zadn\u00ed sedadlo. Mamka se na m\u011b obr\u00e1tila a nadechla se-<\/div>\n
„Simone, mil\u00e1\u010dku.“ Ta\u0165k\u016fv hlas byl uklid\u0148uj\u00edc\u00ed. „Tak\u017ee, co tv\u016fj p\u0159\u00edtel, Bille? Stav\u00ed se odpoledne?“ Gordon nastartoval auto a s pohledem do zp\u011btn\u00e9ho zrc\u00e1tka se za\u0159adil do provozu na silnici vedouc\u00ed k n\u00e1m dom\u016f. Mamka zt\u011b\u017eka vydechla a oto\u010dila se dop\u0159edu. Zjevn\u011b se necht\u011bla dohadovat v aut\u011b.<\/div>\n
„Rozhodn\u011b.“ N\u011bco v m\u00e9m hlase muselo mamku upozornit, proto\u017ee se prudce oto\u010dila zp\u00e1tky na m\u011b se zkoumaj\u00edc\u00edm pohledem. V\u00edm, co musela vid\u011bt. Je\u0161t\u011b te\u010f jsem m\u011bl pocit, \u017ee mi tv\u00e1\u0159 ho\u0159\u00ed a rty jsem m\u011bl od Tomova hore\u010dnat\u00e9ho l\u00edb\u00e1n\u00ed trochu nab\u011bhl\u00e9. Ur\u010dit\u011b nemohla p\u0159ehl\u00eddnout, \u017ee jsem vypadal jako n\u011bkdo, kdo si to m\u00e1lem rozdal se sv\u00fdm p\u0159\u00edtelem. Bo\u017ee, muselo jim to b\u00fdt jasn\u00e9. Byl to takov\u00fd trapas. Ale na\u0161t\u011bst\u00ed se nem\u011bli k tomu, aby mi dali p\u0159edn\u00e1\u0161ku. Nejsp\u00ed\u0161 jsem se na ni mohl t\u011b\u0161it doma.<\/div>\n
Zav\u0159el jsem o\u010di a v duchu jsem se vr\u00e1til k dne\u0161n\u00edmu r\u00e1nu, kdy jsem dostal zelenou.<\/div>\n
<\/em><\/div>\n
\n

„Bille? Mohl bys tu je\u0161t\u011b na chv\u00edli z\u016fstat? Mysl\u00edm, \u017ee bychom si m\u011bli trochu promluvit.“ Gordon kone\u010dn\u011b slo\u017eil noviny a odsunul je od sebe pry\u010d. Vypadal, \u017ee se k n\u011b\u010demu odhodlal, a to se mi ani trochu nel\u00edbilo. P\u0159ipravoval jsem se na nejhor\u0161\u00ed.<\/em><\/div>\n
Ta\u0165ka po\u010dkal, a\u017e jsem si sedl zp\u00e1tky na m\u00edsto, kde jsem sn\u00eddal, a zhluboka se nadechl.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

„Poslouchej… cht\u011bl jsem s tebou mluvit o tob\u011b a tv\u00e9m p\u0159\u00edteli…“ vypadal, \u017ee mu tenhle rozhovor nebyl \u00fapln\u011b p\u0159\u00edjemn\u00fd, anebo si nebyl jist\u00fd, jak za\u010d\u00edt. „S tvou mamkou jsme se o tom v\u0161em je\u0161t\u011b bavili a jedno je jist\u00e9. Oba t\u011b moc milujeme a neradi bychom o tebe p\u0159i\u0161li. Taky jsme se shodli, \u017ee ve v\u00fdchov\u011b bychom u tebe nem\u011bnili nic. Tak\u017ee bychom ti m\u011bli v\u00edc v\u011b\u0159it.“ Gordon se mi zad\u00edval do o\u010d\u00ed a na rtech se mu usadil lehk\u00fd \u00fasm\u011bv. Mnou prob\u00edhala nad\u011bje. Pros\u00edm, pros\u00edm, a\u0165 je to to, co si mysl\u00edm. „Probl\u00e9m je ov\u0161em to, \u017ee Toma nezn\u00e1me ani jeden. T\u00edm mysl\u00edm i tebe, Bille. A neh\u00e1dej se se mnou. Moc dob\u0159e v\u00ed\u0161, \u017ee je to pravda. V podstat\u011b se vz\u00e1jemn\u011b nijak v\u00edc nezn\u00e1te. Ale zat\u00edm jste se vid\u011bli jenom p\u00e1rkr\u00e1t, nem\u00e1m pravdu?“ Hled\u011bl na m\u011b s o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00edm m\u00e9ho souhlasu. A j\u00e1, by\u0165 neochotn\u011b, jsem musel p\u0159ik\u00fdvnout. „Jsem r\u00e1d, \u017ee se se mnou neh\u00e1d\u00e1\u0161. Tak\u017ee pl\u00e1n je n\u00e1sledovn\u00fd. Vrac\u00edm ti mobil,“ z kapsy kalhot vylovil m\u016fj u\u017e skoro oplakan\u00fd mobil a poslal mi jej p\u0159es st\u016fl „abys mu mohl d\u00e1t v\u011bd\u011bt, \u017ee se s n\u00edm chceme setkat a poznat ho. Jsi pro?“<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

Vzru\u0161en\u00edm se mi skoro sev\u0159el \u017ealudek. Hlavou se mi toho najednou m\u00edhalo n\u011bjak moc, ale naprost\u00e9 nad\u0161en\u00ed p\u0159evl\u00e1dlo, tak\u017ee jsem vysko\u010dil ze \u017eidle a vrhl se na naprosto konsternovan\u00e9ho otce. „D\u011bkuju, d\u011bkuju, d\u011bkuju. Pane bo\u017ee, v\u00e1\u017en\u011b se s n\u00edm m\u016f\u017eu vid\u011bt? Teda na kdy se s n\u00edm m\u00e1m domluvit? V\u00ed\u0161, nem\u011blo by se to odkl\u00e1dat-“ Gordon se za\u010dal sm\u00e1t a b\u011bhem m\u00e9ho rozt\u0159esen\u00e9ho brebent\u011bn\u00ed se ode m\u011b odt\u00e1hl a mrknul na m\u011b. „Jestli nem\u00e1 na dne\u0161ek \u017e\u00e1dn\u00e9 jin\u00e9 pl\u00e1ny, nen\u00ed na co \u010dekat, m\u00e1\u0161 pravdu.“<\/em><\/div>\n

Mysl\u00edm, \u017ee Gordona naprosto odzbrojil m\u016fj nad\u0161en\u00fd pok\u0159ik, ve\u0161ker\u00e1 m\u00e1 d\u016fstojnost \u0161la do kytek.<\/em><\/div>\n
„Dneska, jo? Odpoledne?“ Pak jsem se zarazil a zad\u00edval se na ta\u0165ku. „Mysl\u00ed\u0161, \u017ee bych… mno… mohl bych mu to \u0159\u00edct osobn\u011b?“<\/em><\/div>\n
Jasn\u011b, \u017ee mamka z toho nebyla v\u016fbec nad\u0161en\u00e1, ale bylo na n\u00ed vid\u011bt, \u017ee se sna\u017eila. Nebo se aspo\u0148 pokusila d\u00e1t tomu \u0161anci. Docela hodn\u011b pomohla i babi\u010d\u010dina p\u0159\u00edtomnost, kter\u00e1 si p\u0159ed na\u0161\u00edm odjezdem vzala je\u0161t\u011b mamku na chv\u00edli bokem. Mysl\u00edm, \u017ee j\u00ed je\u0161t\u011b domlouvala, proto\u017ee mamka dorazila k autu s trochu kamenn\u00fdm v\u00fdrazem a pevn\u011bji stisknut\u00fdmi rty. Co\u017e mohlo znamenat v\u0161elicos, ale rozhodn\u011b nic moc dobr\u00e9ho.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

Dal\u0161\u00ed z\u00e1drhel nastal ve chv\u00edli, kdy ta\u0165ka sjel z na\u0161\u00ed obvykl\u00e9 cesty dom\u016f. Myslel jsem si, \u017ee se roz\u010diluje proto, \u017ee nebyla je\u0161t\u011b tak \u00fapln\u011b p\u0159esv\u011bd\u010den\u00e1 o tom, \u017ee bychom se dneska m\u011bli v\u0161ichni sej\u00edt s Tomem, ale pak mi to osv\u011btlila celkem jasn\u00e1 a stru\u010dn\u00e1 v\u011bta.<\/em><\/div>\n

„M\u016f\u017ee\u0161 mi \u0159\u00edct, jak to, \u017ee v\u00ed\u0161, kde bydl\u00ed?“ Z jej\u00edho p\u0159\u00edsn\u00e9ho pohledu a \u0159ezav\u00e9ho t\u00f3nu hlasu m\u011b zamrazilo. Kurnik, to mi nedo\u0161lo. Sakra, sakra, sakra. To, \u017ee jsem to cel\u00e9 nedomyslel, mi do\u0161lo dost pozd\u011b. Te\u010f u\u017e nebylo cesty zp\u011bt.<\/em><\/div>\n
„Simone, to vy\u0159e\u0161\u00edme doma, ano? Nav\u00edc si pamatuju n\u011bco o tom, \u017ee Bill o sob\u011b prohla\u0161oval, \u017ee je je\u0161t\u011b panic, tak\u017ee-“ bo\u017ee, tohle ta\u0165kovo prohl\u00e1\u0161en\u00ed byl takov\u00fd trapas…<\/em><\/div>\n
„Tak\u017ee tady jste byli, kdy\u017e jsi tehdy utekl z domu? U n\u011bj v byt\u011b? Gordone, nemysl\u00edm-„<\/em><\/div>\n
„Zlato, pros\u00edm, uklidni se, ano? V\u0161echno do\u0159e\u0161\u00edme doma, dob\u0159e? \u0158e\u0161it tohle v aut\u011b nen\u00ed nejvhodn\u011bj\u0161\u00ed, nechci, abychom se vybourali. Tak\u017ee Bille, kde p\u0159esn\u011b m\u00e1m zastavit?“<\/em><\/div>\n
Trochu jsme se ztratili, ale nakonec jsme p\u0159ece jenom zastavili p\u0159ed spr\u00e1vn\u00fdm vchodem. Ta\u0165ka je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1dn\u011b ani nezastavil a j\u00e1 u\u017e m\u011bl jednu nohu venku. Zastavil m\u011b mam\u010din hlas.<\/em><\/div>\n
„M\u00e1\u0161 deset minut i s cestou. Tak rychle. Po\u0159\u00e1d nech\u00e1pu, \u017ees mu nemohl zavolat.“<\/em><\/div>\n
„Let\u00edm, za chv\u00edli jsem zp\u00e1tky.“ Za sebou jsem je\u0161t\u011b sly\u0161el ta\u0165kova slova, \u017ee jsme stejn\u011b m\u011bli cestu kolem, tak\u017ee ten kousek byl minim\u00e1ln\u00ed zaj\u00ed\u017e\u010fka. P\u0159ipomn\u011bl jsem si, \u017ee a\u017e budu s ta\u0165kou s\u00e1m, mus\u00edm mu pod\u011bkovat. Byl \u00fa\u017easn\u00fd, jak se sna\u017eil.<\/p>\n

Vb\u011bhl jsem do panel\u00e1ku a netrp\u011bliv\u011b si p\u0159ivolal v\u00fdtah. Mysl\u00edm, \u017ee do \u0161est\u00e9ho patra bych to mo\u017en\u00e1 vyb\u011bhl docela rychle, ale byl bych naho\u0159e tot\u00e1ln\u011b vyplivnut\u00fd a j\u00e1 necht\u011bl p\u0159ed Tomem vypadat jak splaven\u00fd pes. Dost sta\u010dilo, \u017ee jsem nebyl nal\u00ed\u010den\u00fd.<\/em><\/div>\n

Zazvonil jsem a nervozitou se mi cht\u011blo poskakovat. Nep\u0159\u00edjemn\u011b se mi za\u010daly potit ruce a p\u0159i\u0161lo mi, \u017ee Tomovi trvalo n\u011bjak moc dlouho, ne\u017e mi otev\u0159el. Ov\u0161em jakmile se otev\u0159ely dve\u0159e a on na m\u011b p\u0159ekvapen\u011b z\u00edral, cht\u011blo se mi na n\u011bj sko\u010dit a uma\u010dkat ho radost\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Ahoj.“ Bylo to jedin\u00e9, co jsem stihl \u0159\u00edct.<\/em><\/div>\n
\n

\u2026<\/strong><\/div>\n

\n

Naposledy jsem v zrcadle zkontroloval sv\u016fj make-up, vlasy a kritick\u00fdm okem p\u0159ejel po sv\u00e9m obl\u00edben\u00e9m \u010dern\u00e9m tri\u010dku a upl\u00fdch tmav\u011b modr\u00fdch d\u017e\u00edn\u00e1ch s m\u00f3dn\u00edm \u0161isov\u00e1n\u00edm. Cht\u011bl jsem vypadat co nejl\u00edp. I kdy\u017e jak jsem tak vypozoroval podle Tomova chov\u00e1n\u00ed dneska dopoledne, l\u00edbil jsem se mu i nenal\u00ed\u010den\u00fd s naprosto nemo\u017en\u00fdmi vlasy. Co\u017e bylo docela pot\u011b\u0161uj\u00edc\u00ed. Na druhou stranu to jenom vypov\u00eddalo o tom, \u017ee d\u0159\u00edv nebo pozd\u011bji se bude Tom sna\u017eit posunout n\u00e1\u0161 vztah na dal\u0161\u00ed metu a mysl\u00edm, \u017ee to bude sp\u00ed\u0161e d\u0159\u00edv ne\u017e pozd\u011bji. A nemysl\u00edm si, \u017ee bych se mu cht\u011bl n\u011bjak br\u00e1nit.<\/p><\/div>\n

\n

Naposledy jsem si prsty upravil vlasy a ve stejnou chv\u00edli, kdy jsem opou\u0161t\u011bl koupelnu pln\u00fd nervozity, se rozdrn\u010del zvonek. Rozeb\u011bhl jsem se chodbi\u010dkou, abych tam byl d\u0159\u00edv ne\u017e mamka. Byla dneska cel\u00fd den jako na p\u00e9rk\u00e1ch. Mysl\u00edm, \u017ee byla pln\u00e1 TNT a sta\u010dilo jenom hodit jisk\u0159i\u010dkou jej\u00edm sm\u011brem a vybouchla by. Ve mn\u011b byla naopak po celou dobu mal\u00e1 du\u0161i\u010dka. M\u011bl jsem hlavn\u011b obavy, aby necht\u011bla Toma majznout n\u011b\u010d\u00edm p\u0159es pusu, nebo n\u011bkam jinam. Mysl\u00edm, \u017ee by toho byla schopn\u00e1. Je\u0161t\u011b \u017ee se ji ta\u0165ka sna\u017eil cel\u00fd den usm\u011br\u0148ovat a mus\u00edm \u0159\u00edct, \u017ee se mu to p\u0159ekvapiv\u011b docela da\u0159ilo. Mus\u00edm vymyslet n\u011bco, \u010d\u00edm bych mu pod\u011bkoval. Moc dob\u0159e v\u00edm, \u017ee ten dne\u0161ek je jenom jeho z\u00e1sluha.<\/p><\/div>\n

\n

Rozechv\u011ble, nat\u011b\u0161en\u011b a nerv\u00f3zn\u011b jsem otev\u0159el dve\u0159e a za nimi na\u0161el toho nejv\u00edc sexy chlapa, jak\u00e9ho jsem kdy vid\u011bl. Tom se sna\u017eil. Jeho obvykle docela neuspo\u0159\u00e1dan\u011b sepnut\u00e9 vlasy byly sta\u017een\u00e9 do vzadu roz\u010dep\u00fd\u0159en\u00e9ho cul\u00edku, ale vp\u0159edu to vypadalo docela uhlazen\u011b a i jeho vousy doznaly zm\u011bny. Byly hodn\u011b zkr\u00e1cen\u00e9, upraven\u00e9. A mus\u00edm \u0159\u00edct, \u017ee to vypadalo bo\u017esky. Na sob\u011b m\u011bl jednoduch\u00e9 \u010dern\u00e9 tri\u010dko s kulat\u00fdm v\u00fdst\u0159ihem a kr\u00e1tk\u00fdmi ruk\u00e1vy, na nohou tmav\u00e9 kalhoty, kter\u00e9 netypicky nezdobila ani jedna d\u00edra, ani \u017e\u00e1dn\u00e9 jin\u00e9 um\u011bleck\u00e9 vylep\u0161en\u00ed. Co m\u011b ov\u0161em naprosto dostalo, byla kytice barevn\u00fdch kv\u011btin a l\u00e1hev v\u00edna v jeho rukou. Nejd\u0159\u00edv se mi cht\u011blo sm\u00e1t. Bylo to jako z n\u011bjak\u00e9ho roman\u0165\u00e1ku, ale… wow… on se fakt neskute\u010dn\u011b sna\u017eil. Cht\u011blo se mi na n\u011bj vl\u00edtnout a ul\u00edbat ho k smrti, nebo aspo\u0148 do bezv\u011bdom\u00ed. Nejsp\u00ed\u0161 m\u011bl pocit, \u017ee to trochu p\u0159ehnal, proto\u017ee nejist\u011b t\u011bknul pohledem ke sv\u00fdm ruk\u00e1m.<\/p><\/div>\n

\n

„Ahoj. Douf\u00e1m, \u017ee nejdu pozd\u011b.“<\/p><\/div>\n

„Jde\u0161 pr\u00e1v\u011b v\u010das. To je pro na\u0161e?“ Hloup\u00fd dotaz. „Poj\u010f d\u00e1l.“ Vt\u00e1hl jsem ho za tri\u010dko dovnit\u0159 a rychle si od n\u011bj ukradl polibek.<\/div>\n
„Ehmm… ehmm…“ a show za\u010d\u00edn\u00e1.<\/div>\n
„Dobr\u00fd den, pane a pan\u00ed Tr\u00fcmperovi.“<\/div>\n
Bo\u017ee, tohle bude masakr. U\u017e jenom ten pohled, kter\u00fdm si mamka Toma m\u011b\u0159ila, by ka\u017edou slab\u0161\u00ed povahu donutil ut\u00e9ct. A to mi sl\u00edbila, \u017ee se bude sna\u017eit. Tom se ale s neohro\u017een\u00fdm v\u00fdrazem vydal vst\u0159\u00edc m\u00fdm rodi\u010d\u016fm, aby p\u0159edal dary a pot\u0159epal si s nimi rukama na p\u0159iv\u00edtanou.<\/div>\n
\n

Pak jsme se p\u0159est\u011bhovali do kuchyn\u011b. Po\u0159\u00e1d jsem tvrdil mamce, \u017ee sed\u011bt u kuchy\u0148sk\u00e9ho stolu je pitomost, ale nehodlala v tom ustoupit. Nev\u00edm, jestli to pojala jako n\u00e1\u0161 soukrom\u00fd kulat\u00fd st\u016fl, ale nakonec jsme se v\u0161ichni naskl\u00e1dali k na\u0161emu j\u00eddeln\u00edmu stolu bez protest\u016f.<\/p><\/div>\n

„Tak\u017ee, Thomasi. V\u0161ichni v\u00edme, pro\u010d jste dnes tady, tak\u017ee bychom mohli za\u010d\u00edt.“ Mamka probod\u00e1vala m\u00e9ho p\u0159\u00edtele sv\u00fdm pohledem jako jest\u0159\u00e1b svou ko\u0159ist.<\/div>\n
„Mami, pros\u00edm. Copak je u v\u00fdslechu?“ P\u0159i\u0161oupnul jsem si \u017eidli\u010dku bl\u00ed\u017e k Tomovi, kter\u00fd se na m\u011b vd\u011b\u010dn\u011b pousm\u00e1l.<\/div>\n
„Simone cht\u011bla jenom \u0159\u00edct, \u017ee bychom t\u011b v\u0161ichni<\/em> moc r\u00e1di poznali. A bylo by mil\u00e9, kdybys n\u00e1m odpov\u011bd\u011bl na p\u00e1r ot\u00e1zek, \u017ee mil\u00e1\u010dku?“ Gordon sev\u0159el ve sv\u00e9 dlani mam\u010diny prsty, pevn\u011b za\u0165at\u00e9 v p\u011bst.<\/div>\n
„M\u016f\u017eete se pt\u00e1t na cokoliv. Nem\u00e1m probl\u00e9m s odpov\u011b\u010fmi.“<\/div>\n
\n

Tom se neb\u00e1l, prost\u011b jenom \u010dekal. Ale j\u00e1 se najednou za\u010dal b\u00e1t hodn\u011b. Te\u010f to toti\u017e muselo p\u0159ij\u00edt. Ten okam\u017eik, kdy Tom vstane, prohl\u00e1s\u00ed, \u017ee mu za to nestoj\u00edm, sebere se a zmiz\u00ed mi ze \u017eivota. Toho jsem se b\u00e1l je\u0161t\u011b v\u00edc ne\u017e toho, co bych se mohl o Tomovi dozv\u011bd\u011bt. Najednou u\u017e ten den nevypadal tak super.<\/p>\n

autor: Luki<\/strong><\/div>\n

<\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Luki Kurva, to byl trapas. Fajn, po\u0159\u00e1dn\u00fd sex jsem m\u011bl naposledy p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e jsme se s Billem potkali v tom klubu, ale to je sakra hovno v\u00fdmluva pro to op\u0159\u00edt ho o dve\u0159e v chodb\u011b a ud\u011blat se jako puber\u0165\u00e1k,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[667],"tags":[],"class_list":["post-1213","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-tattoo"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1213","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1213"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1213\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1213"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1213"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1213"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}