{"id":12132,"date":"2010-03-14T18:00:00","date_gmt":"2010-03-14T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=12103"},"modified":"2010-03-14T18:00:00","modified_gmt":"2010-03-14T17:00:00","slug":"casoprostor-iii-61","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/03\/14\/casoprostor-iii-61\/","title":{"rendered":"\u010casoprostor III 61."},"content":{"rendered":"
autor: Janule
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
FILIP<\/p>\n<\/div>\n
Sed\u00edm v B\u00e9dovi, z\u00edr\u00e1m p\u0159ed sebe a najednou n\u011bjak nejsem schopen vystoupit. P\u0159es sklo vid\u00edm na dve\u0159e laborato\u0159e, kter\u00fdma za p\u00e1r chvil vyjdu do sv\u011bta, o n\u011bm\u017e v\u016fbec nic nev\u00edm. Te\u010f teprve si uv\u011bdomuju, jak se musel c\u00edtit Bill, kdy\u017e d\u011bdovi nic ne\u0159ekl, a vrhnul se do nezn\u00e1ma\u2026 a jak potom, kdy\u017e zjistil, \u017ee d\u011bda kv\u016fli jeho rozhodnut\u00ed zem\u0159el\u2026 M\u011bl bych si odepnout helmu, a slavit, \u017ee jsem p\u0159e\u017eil cestu zp\u00e1tky, ale neust\u00e1le mi hlavou \u0161rotuje, co jsem to vlastn\u011b ud\u011blal. Zm\u011bnil jsem b\u011bh osud\u016f\u2026 a b\u016fhv\u00ed, kolik lid\u00ed to vlastn\u011b zas\u00e1hlo. V\u0161ichni ti d\u011bln\u00edci, co v na\u0161\u00ed skute\u010dnosti p\u0159i\u0161li d\u00edky po\u017e\u00e1ru domu o pr\u00e1ci, by mi asi pod\u011bkovali, proto\u017ee budou v klidu pokra\u010dovat, ale co t\u0159eba hasi\u010di, kte\u0159\u00ed na tom po\u017e\u00e1ru d\u011blali\u2026 nezm\u011bnil n\u011bkomu z nich \u017eivot tak z\u00e1sadn\u011b, \u017ee jsem ho o n\u011bco p\u0159ipravil? Je to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pocit, hr\u00e1t si tak trochu na Boha, rozhodovat o lidsk\u00fdch osudech, jen\u017ee m\u016fj motiv je l\u00e1ska, a o t\u00fd u\u017e v poh\u00e1dk\u00e1ch \u0159\u00edkali, \u017ee je nejmocn\u011bj\u0161\u00ed ze v\u0161ech emoc\u00ed, kter\u00fd \u010dlov\u011bk m\u00e1. Kdy\u017e si te\u010f prom\u00edtnu, pro\u010d Bill poprv\u00e9 zm\u011bnil minulost, bylo to vlastn\u011b taky z l\u00e1sky\u2026 z l\u00e1sky k Tomovi. Celou dobu jsem to nev\u011bd\u011bl, myslel jsem, \u017ee jen cht\u011bl zp\u00e1tky svoje dvoj\u010de, sv\u00fdho br\u00e1chu\u2026 a on cht\u011bl hlavn\u011b l\u00e1sku. D\u00e1 se to t\u00edmhle omluvit? Snad jo\u2026 mus\u00edm doufat.<\/p>\n<\/div>\n
Pomalu si sund\u00e1m helmu, odepnu p\u00e1s, v klidu vystoup\u00edm a zabouchnu dve\u0159e B\u00e9dy\u2026 m\u011bl bych se s n\u00edm rozlou\u010dit. T\u00edm, \u017ee jsem zm\u011bnil minulost, jsem ho vlastn\u011b odsoudil k z\u00e1niku. Takovou pr\u00e1ci mi dal, a j\u00e1 ho te\u010f mus\u00edm opustit. Nebude existovat. Zmiz\u00ed, stejn\u011b jako tahle do\u010dasn\u00e1 laborato\u0159, a bude tady zase ten binec a haraburd\u00ed, co jsme s Tomem ned\u00e1vno vykl\u00edzeli. Nebude ho pot\u0159eba\u2026 budeme m\u00edt zase ty dva starochy, B\u00e9du a \u00c1du, v podstat\u011b nemodern\u00ed k\u0159\u00e1py, kter\u00fd za p\u00e1r let nepou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed zreziv\u011bj\u2026<\/div>\n
V\u0161echno tam venku se zm\u011bnilo ve chv\u00edli, kdy jsem vytrhl konvi\u010dku ze z\u00e1suvky, jak snadn\u00fd to bylo\u2026 postaru je v\u0161echno u\u017e jen v tomhle mal\u00fdm prostoru\u2026 za t\u011bmi dve\u0159mi je jinej sv\u011bt, v\u016fbec netu\u0161\u00edm jakej\u2026 taky tam m\u016f\u017ee b\u00fdt pusto po jadern\u00fd v\u00e1lce, kdy\u017e to vezmu do d\u016fsledku, m\u016f\u017ee tam b\u00fdt v podstat\u011b cokoliv. A hlavn\u011b to m\u016f\u017ee b\u00fdt sv\u011bt, kde u\u017e \u017e\u00e1dn\u00fd Filip Ledgerns neexistuje. Jedin\u00fd, co m\u011b uklid\u0148uje, je fakt, \u017ee to u\u017e se nikdy nedozv\u00edm. Rozplynu se ve chv\u00edli, kdy opust\u00edm dve\u0159e laborato\u0159e, a nejsp\u00ed\u0161 prost\u011b jen p\u0159estanu existovat. Nikdy jsem moc nev\u011b\u0159il ani na peklo, ani na nebe, tak\u017ee budu rad\u0161i p\u0159edpokl\u00e1dat, \u017ee prost\u011b nebude v\u016fbec nic. Uklid\u0148uj\u00edc\u00ed pocit.<\/div>\n
No\u2026 tak do toho, Filipe, b\u011bh d\u011bjin u\u017e jsi stejn\u011b zm\u011bnil, te\u010f s t\u00edm nic nenad\u011bl\u00e1\u0161, tak nebu\u010f sralbotka a jdi na to\u2026<\/div>\n
\n
Pomalu ze sebe st\u00e1hnu kombin\u00e9zu, ta tu taky mus\u00ed z\u016fstat, ale co tu naopak nesm\u00edm zapomenout, je Tom\u016fv dopis. Hm\u00e1tnu do kapsy, abych si naposledy ov\u011b\u0159il, jestli ho tam po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b m\u00e1m, a celkem si oddechnu, kdy\u017e mezi prsty sev\u0159u ob\u00e1lku. Fajn\u2026 tak te\u010f u\u017e ji jen doru\u010dit pisateli, a budu to m\u00edt z krku. Po\u010dkat\u2026 te\u010f mi ale n\u011bco podstatn\u00fdho do\u0161lo\u2026 jak mi to Bill vypr\u00e1v\u011bl, \u017ee to prob\u011bhlo, kdy\u017e pro\u0161el po sv\u00e9m n\u00e1vratu na dv\u016fr d\u011bdova domu? Ocitl se v koupeln\u011b jejich berl\u00ednsk\u00e9ho domu\u2026 nah\u00fd\u2026jen s ru\u010dn\u00edkem kolem pasu, v ruce f\u00e9n\u2026 no do prkvan\u010dic! V\u017edy\u0165 j\u00e1 na sob\u011b nebudu m\u00edt svoje oble\u010den\u00ed\u2026 a vlastn\u011b nebudu m\u00edt ani tohle t\u011blo. J\u00e1 jsem v\u016fl\u2026 takov\u00e1 z\u00e1kladn\u00ed v\u011bc, a mn\u011b to nedo\u0161lo\u2026 tak\u017ee j\u00e1 vlastn\u011b Tomovi nem\u016f\u017eu doru\u010dit v\u016fbec nic. A to v\u0161echno jen proto, \u017ee o tom v\u0161em necht\u011bl \u0159\u00edct Billovi\u2026 toho by to nejsp\u00ed\u0161 napadlo, jen\u017ee my dva jsme to nikdy neza\u017eili. Byli jsme jen v budoucnosti, a vraceli se zp\u00e1tky do p\u0159\u00edtomnosti, kde jsme m\u011bli na sob\u011b v\u011bci, ve kter\u00fdch jsme odch\u00e1zeli\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Ale co te\u010f? Co budu m\u00edt vlastn\u011b s sebou, a\u017e se objev\u00edm v nov\u00e9m \u017eivot\u011b? Jedin\u011b v\u011bdom\u00ed a svou pam\u011b\u0165\u2026 no jist\u011b! Pam\u011b\u0165! To je ono! V\u017edy\u0165 j\u00e1 m\u016f\u017eu ten dopis „ofotit“ svoj\u00ed pam\u011bt\u00ed, a budu ho tak m\u00edt s sebou. Uff\u2026 to jsem si oddychl. Fotografick\u00e1 pam\u011b\u0165 mi v\u017edycky pom\u00e1hala, d\u00edky n\u00ed jsem proplul nez\u00e1\u017eivn\u00fdmi p\u0159edm\u011bty, kter\u00e9 m\u011b ve \u0161kole nebavily, a mohl jsem se v\u011bnovat tomu, co jsem d\u011blal r\u00e1d. Nikdy jsem se s n\u00ed p\u0159ed nik\u00fdm nevytahoval, sp\u00ed\u0161 jsem lidem \u0159\u00edkal, \u017ee m\u00e1m v hlav\u011b extra \u0161upl\u00edky, do kter\u00fdch si ukl\u00e1d\u00e1m informace a oni to brali\u2026 lidi maj\u00ed tendenci z\u00e1vid\u011bt, a mohli by m\u011b klidn\u011b prohla\u0161ovat i za podvodn\u00edka, ale ono to nen\u00ed tak jednoduch\u00fd, jak to vypad\u00e1\u2026 k \u010demu by mi bylo m\u00edt v hlav\u011b celou u\u010debnici matematiky, kdybych prob\u00edranou l\u00e1tku nepochopil? Nejsp\u00ed\u0161 bych si s p\u0159\u00edkladem stejn\u011b neporadil, ale to by lidi nevn\u00edmali. Pro n\u011b bych byl podvodn\u00edk, kter\u00fd m\u00e1 v\u0161echno zadarmo. Ano\u2026 spoustu v\u011bc\u00ed mi to ve \u0161kole uleh\u010dilo, ale nebylo to jen t\u00edm. V\u0161echno, co jsem si p\u0159e\u010detl, jsem pak mohl bez pot\u00ed\u017e\u00ed doslova zopakovat, ani\u017e by mi to d\u011blalo sebemen\u0161\u00ed probl\u00e9my. Sice mi to v hlav\u011b nevydr\u017eelo dlouho, ale minim\u00e1ln\u011b po m\u011bs\u00edci jsem tam m\u011bl je\u0161t\u011b ka\u017ed\u00e9 p\u00edsmenko. D\u00edky t\u00e9hle pam\u011bti jsem vlastn\u011b mohl postavit i B\u00e9du\u2026 i kdy\u017e mi to dalo v\u00e1\u017en\u011b pr\u00e1ci si to v\u0161echno spr\u00e1v\u011b poskl\u00e1dat. Uff\u2026 je\u0161t\u011b\u017ee jsem si na to vzpomn\u011bl. Tomovi by se to sice asi moc nel\u00edbilo, \u017ee mu budu \u010d\u00edst jeho dopis, ale ned\u00e1 se nic d\u011blat. Jedin\u00e1 cesta, jak ho zachovat, je moje pam\u011b\u0165. Douf\u00e1m, \u017ee tam Tom \u0161oupnul i n\u011bco, co mi nevypr\u00e1v\u011bl, aby mi uv\u011b\u0159il, \u017ee to psal skute\u010dn\u011b on. No\u2026 bude to je\u0161t\u011b z\u00e1bava. Tak jo\u2026 chv\u00edli si sednu, a mrknu se, jakej m\u00e1 Tom liter\u00e1rn\u00ed talent.<\/p>\n<\/div>\n
Bo\u017ee\u2026 to je pako, nasm\u00e1l jsem se, jeho hl\u00e1\u0161ky jsou v\u00e1\u017en\u011b vtipn\u00fd, ale sou\u010dasn\u011b bych nad t\u00edm dopisem nejrad\u0161i bre\u010del. Jeho pocit viny je tak stra\u0161nej\u2026 jsem r\u00e1d, \u017ee si tohle nebude pamatovat. V \u017eivot\u011b by m\u011b nenapadlo, \u017ee tenhle suver\u00e9n bude m\u00edt tak \u0161\u00edlenou pot\u0159ebu se obvi\u0148ovat z ne\u0161t\u011bst\u00ed, kter\u00fd se jim stalo. Vypad\u00e1 po\u0159\u00e1d tak v pohod\u011b, ale uvnit\u0159 se skr\u00fdv\u00e1 n\u011bkdo \u00fapln\u011b jinej. Je\u0161t\u011b jednou si t\u011bch p\u00e1r str\u00e1nek oskenuju o\u010dima, a dopis nech\u00e1m na stole. Neexistuje mo\u017enost, \u017ee by ho tu n\u011bkdo na\u0161el. Ve chv\u00edli, kdy projdu dve\u0159ma ven, v\u0161echno zmiz\u00ed a nez\u016fstane \u017e\u00e1dnej d\u016fkaz o tom, co se tady d\u011blo. Tak jo\u2026 m\u011bl bych j\u00edt na v\u011bc. Naposledy pohlad\u00edm B\u00e9du po kapot\u011b, v duchu mu pod\u011bkuju za jeho spolehliv\u00fd slu\u017eby, rozhl\u00eddnu se po laborce, pomodl\u00edm se, a\u010dkoliv jsem ateista, a stisknu kliku\u2026 obrovsk\u00fd z\u00e1blesk sv\u011btla je to posledn\u00ed, co si uv\u011bdom\u00edm\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Jsem\u2026 nebo nejsem? M\u00e1m zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pocit bezt\u00ed\u017ee, tro\u0161ku jako kdy\u017e se r\u00e1no probouz\u00edm, a je\u0161t\u011b nejsem schopen v\u0161echno norm\u00e1ln\u011b vn\u00edmat. Jako by m\u011b obklopoval zvl\u00e1\u0161tn\u00ed mlhav\u00fd opar. M\u00e1m v\u016fbec t\u011blo? T\u0159eba jsem jen du\u0161e, co se vzn\u00e1\u0161\u00ed n\u011bkde v prostoru\u2026 M\u011bl bych to asi vyzkou\u0161et\u2026 jak jinak to zjist\u00edm? Tak schv\u00e1ln\u011b… zkus\u00edm otev\u0159\u00edt o\u010di, co to ud\u011bl\u00e1. Hmm\u2026 sice jsem m\u011bl pocit, \u017ee byl m\u016fj p\u0159\u00edkaz spln\u011bn, ale nic ne\u017e \u010derno\u010dernou tmu nevid\u00edm. Vtom si ale uv\u011bdom\u00edm, \u017ee sly\u0161\u00edm d\u00fdch\u00e1n\u00ed. Jsem to j\u00e1? Soust\u0159ed\u00edm se, a zhluboka si oddechnu. Jo\u2026 d\u00fdch\u00e1m, tak\u017ee m\u00e1m t\u011blo. Tak co ta tma kolem m\u011b? Kde to jsem? Mlha ustoupila a j\u00e1 se kone\u010dn\u011b po\u0159\u00e1dn\u011b proberu. Asi jsem spal\u2026 no jist\u011b. V\u017edy\u0165 mus\u00ed b\u00fdt n\u011bco kolem t\u0159et\u00ed r\u00e1no. Nen\u00ed d\u016fvod, abych byl vzh\u016fru. Moje du\u0161e sko\u010dila do sp\u00edc\u00edho t\u011bla, a proto chv\u00edli trvalo, ne\u017e jsem si uv\u011bdomil, co se d\u011bje. Mozek se se mnou odm\u00edtal zab\u00fdvat, nejsp\u00ed\u0161 se mu n\u011bco p\u011bkn\u00fdho zd\u00e1lo, a j\u00e1 ru\u0161\u00edm. Ale sm\u016fla, mil\u00fd mozku\u2026 te\u010f jsem tu j\u00e1, a ty se bude\u0161 muset probrat a za\u010d\u00edt makat.<\/p>\n<\/div>\n
Tak\u017ee jsem p\u0159e\u017eil\u2026 Filip Ledgerns je st\u00e1le je\u0161t\u011b sou\u010d\u00e1st\u00ed d\u011bjin. M\u011bl bych m\u00edt mo\u017en\u00e1 v\u011bt\u0161\u00ed radost, ale t\u00edm, \u017ee jsem a m\u00e1m t\u011blo, se je\u0161t\u011b zdaleka nic nevy\u0159e\u0161ilo. Zkus\u00edm se pohnout\u2026 nejd\u0159\u00edv jednou rukou, potom cuknu nohou\u2026 fajn, v\u0161echno funguje, jak chci. Ale kde jsem? Je tady tma jak v ranci, a j\u00e1 si nejsem jist\u00fd, jestli to tu v\u016fbec zn\u00e1m\u2026 co kdy\u017e ne? Zvednu se do sedu, tro\u0161ku zamrk\u00e1m, abych se p\u0159esv\u011bd\u010dil, \u017ee vid\u00edm, a pomalinku za\u010d\u00edn\u00e1m rozpozn\u00e1vat alespo\u0148 obrysy kolem sebe. Vtom se vedle m\u011b n\u011bco pohne. Leknut\u00edm jsem m\u00e1lem nadsko\u010dil, ale v tu samou chv\u00edli mi do\u0161lo, \u017ee tu nejsem s\u00e1m. Ten dech, co jsem sly\u0161el, nebyl jen m\u016fj\u2026 vedle m\u011b n\u011bkdo le\u017e\u00ed. Ale kdo? Co kdy\u017e\u2026 co kdy\u017e to nen\u00ed ona? Co kdy\u017e jsem s n\u011bk\u00fdm jin\u00fdm\u2026 co j\u00e1 v\u00edm\u2026 n\u011bk\u00fdm, koho v\u016fbec nezn\u00e1m. Pomalu se nato\u010d\u00edm sm\u011brem, z kter\u00e9ho jsem zaslechl pohyb, a u\u017e podruh\u00e9 se leknu, kdy\u017e se ozve unaven\u00fd hlas: „Co se d\u011bje? N\u011bco se ti zd\u00e1lo?“<\/p>\n<\/div>\n
Bo\u017ee\u2026 mn\u011b snad praskne srdce \u0161t\u011bst\u00edm\u2026 Vallerie, moje Vallinka\u2026 je tady a v\u0161echno je v naprost\u00fdm po\u0159\u00e1dku. Usm\u00edv\u00e1m se do tmy jako blbe\u010dek, a nejsem n\u011bjak schopen promluvit, jak mi bije srdce. C\u00edt\u00edm ho a\u017e v krku, ale mus\u00edm se vzpamatovat\u2026 Vall nic nev\u00ed, je noc, ur\u010dit\u011b je rozespal\u00e1, a j\u00e1 ji te\u010f nehodl\u00e1m budit, abych j\u00ed vypr\u00e1v\u011bl celou tu hr\u016fzu, co se n\u00e1m stala\u2026 te\u010f ne. Z\u00edtra je \u010dasu dost. Te\u010f si jen u\u017eiju tu kr\u00e1su, ten pocit, \u017ee m\u016f\u017eu b\u00fdt vedle n\u00ed, dr\u017eet ji v n\u00e1ru\u010d\u00ed, d\u00fdchat ve stejn\u00e9m rytmu jako ona a l\u00edbat ji do vlas\u016f, kdykoliv se mi zachce.<\/div>\n
„Spinkej, l\u00e1sko,“ za\u0161ept\u00e1m, kdy\u017e se p\u0159i\u0161oupnu bl\u00ed\u017e k n\u00ed. Sp\u00ed na boku, je ke mn\u011b oto\u010den\u00e1 z\u00e1dy, nejsp\u00ed\u0161 u\u017e zase usnula, jen jsem ji vyru\u0161il t\u00edm, jak jsem se prudce posadil. Opatrn\u011b nadzvednu jej\u00ed pe\u0159inu, pod kterou je zakutan\u00e1 jako v\u017edycky, a p\u0159itisknu se na jej\u00ed z\u00e1da. Je kr\u00e1sn\u011b teplou\u010dk\u00e1 a vo\u0148av\u00e1, jen se zavrt\u00ed, aby se uvelebila, kdy\u017e se k n\u00ed p\u0159itul\u00edm. „Tak moc se mi st\u00fdskalo, ko\u0165\u00e1tko moje,“ \u0161ept\u00e1m j\u00ed do vlas\u016f, „ani nev\u00ed\u0161, jak stra\u0161n\u011b jsi mi chyb\u011bla, l\u00e1sko.“ L\u00edb\u00e1m ji na rameno a rukou hlad\u00edm jej\u00ed pa\u017ei.<\/div>\n
„Prosimt\u011b\u2026 v\u017edy\u0165 u\u017e jsi pomalu \u010dtrn\u00e1ct dn\u00ed nikde nebyl,“ ozve se rozespal\u00fdm hlasem moje l\u00e1ska\u2026 aha, tak\u017ee nesp\u00ed.<\/div>\n
„To nevad\u00ed, stejn\u011b se mi st\u00fdskalo,“ odpov\u00edm naprostou pravdu.<\/div>\n
„Jsi bl\u00e1z\u00ednek,“ za\u0161ept\u00e1, a j\u00e1 z jej\u00edho hlasu c\u00edt\u00edm \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„St\u00fdsk\u00e1 se mi po tob\u011b, i kdy\u017e jedu jen nakoupit do Hamburku.“<\/div>\n
„N\u00e1m se taky st\u00fdsk\u00e1, kdy\u017e jsi pry\u010d v\u00edc ne\u017e hodinu,“ odpov\u00ed mi Vall a z\u00edvne si. N\u00e1m? Co to? On tu s n\u00e1mi je\u0161t\u011b n\u011bkdo bydl\u00ed? Ned\u00e1 mi to, abych se nezeptal\u2026 je to divn\u00fd.<\/div>\n
„Komu v\u00e1m?“<\/div>\n
„Mn\u011b a Mathymu, p\u0159ece,“ usm\u011bje se, najde moji ruku a p\u0159itiskne si ji na b\u0159icho. Mathymu? Bo\u017ee, kdo je Mathy? To je n\u011bjak\u00fd kamar\u00e1d nebo co? Najednou strnu, kdy\u017e si uv\u011bdom\u00edm, \u017ee hlad\u00edm b\u0159\u00ed\u0161ko, kter\u00e9 se n\u011bjak zvl\u00e1\u0161tn\u011b vyboulilo\u2026 to je\u2026 Mathy je\u2026 Bo\u017ee\u2026 Mathy bude m\u016fj syn? Nebo dcera? Vypad\u00e1 to sp\u00ed\u0161 jako jm\u00e9no pro chlape\u010dka, ur\u010dit\u011b to bude syn. Do o\u010d\u00ed mi vyhrkly slzy, kdy\u017e jsem si kone\u010dn\u011b po\u0159\u00e1dn\u011b uv\u011bdomil, co skr\u00fdv\u00e1 ten \u00fa\u017easn\u00fd kope\u010dek, kter\u00fd hlad\u00edm.<\/div>\n
„L\u00e1sko\u2026 bo\u017ee m\u016fj\u2026 j\u00e1 budu m\u00edt syna\u2026“ vypadne ze m\u011b, ani\u017e bych si uv\u011bdomil, \u017ee ji t\u00edm nejsp\u00ed\u0161 vyd\u011bs\u00edm.<\/div>\n
„My budeme m\u00edt syna, my,“ zamuml\u00e1, aby m\u011b opravila\u2026 „Kdy se kone\u010dn\u011b nau\u010d\u00ed\u0161, \u017ee u\u017e nejsi jen ty, ale my… my t\u0159i?“ zamuml\u00e1, z\u0159ejm\u011b u\u017e byla skoro zp\u00e1tky ve snu, a j\u00e1 ji po\u0159\u00e1d ru\u0161\u00edm. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee my\u2026 no jist\u011b. My budeme m\u00edt syna!<\/div>\n
„D\u011bkuju\u2026 d\u011bkuju ti, l\u00e1sko, ani nev\u00ed\u0161, jak jsem te\u010f \u0161\u0165astnej,“ za\u0161ept\u00e1m potichounku, skoro vzlyknu, u\u017e n\u011bjak nem\u016f\u017eu udr\u017eet emoce na uzd\u011b a prvn\u00ed slza mi vyklouzne z oka. Za posledn\u00edch p\u00e1r hodin jsem toho za\u017eil tolik, \u017ee se to ve mn\u011b nahromadilo, a te\u010f to mus\u00ed v\u0161echno ven. P\u0159itisknu si svou \u017eenu pevn\u011bji do n\u00e1ru\u010de, a potichu, abych ji u\u017e nebudil, bre\u010d\u00edm jako mal\u00fd d\u00edt\u011b… M\u00e1m tak neuv\u011b\u0159iteln\u00fd \u0161t\u011bst\u00ed. Tak\u017ee jsem nezachr\u00e1nil jen jeden \u017eivot, ale hned dva\u2026 \u017eivot sv\u00e9 l\u00e1sky a na\u0161eho nenarozen\u00e9ho syna. Mysl\u00edm, \u017ee v tomhle moment\u011b nen\u00ed na sv\u011bt\u011b \u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed \u010dlov\u011bk, ne\u017e jsem j\u00e1\u2026<\/p>\n<\/div>\n
BILL<\/p>\n<\/div>\n
„Tat\u00ed\u00ed\u00ed\u00ed\u00ed\u00ed\u00ed, \u010d\u016fr\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1t,“ ozve se z ch\u016fvi\u010dky na no\u010dn\u00edm stolku \u0159ev, a j\u00e1 se pomalu prob\u00edr\u00e1m. Bo\u017ee\u2026 p\u016fl sedm\u00fd r\u00e1no, za co m\u011b trest\u00e1\u0161?<\/div>\n
„U\u017e jdu!“ zavol\u00e1m, aby m\u011b Dejv v pokoj\u00ed\u010dku sly\u0161el, a p\u0159itul\u00edm se je\u0161t\u011b na chvilku k Tomovi. Jeho v\u010dera umyt\u00e9 dredy kr\u00e1sn\u011b von\u00ed, a j\u00e1 bych do nich nejrad\u0161i zabo\u0159il nos a spal d\u00e1l, ale bohu\u017eel, to na\u0161e \u0161\u00eddlo mi to nedop\u0159eje.<\/div>\n
„Tak tat\u00ed\u00ed\u00ed\u00ed\u00ed\u00ed\u00ed! J\u00e1 se v\u00e1\u017en\u011b po\u010d\u016fr\u00e1m!“ hul\u00e1k\u00e1 na m\u011b. No jo\u2026 tak jo, mus\u00edm, ned\u00e1 se nic d\u011blat.<\/div>\n
„Jde\u0161, nebo m\u00e1m j\u00edt j\u00e1?“ zamuml\u00e1 Tom zpod pe\u0159iny, kterou si p\u0159edt\u00edm p\u0159ikryl hlavu, aby nic nesly\u0161el. Jeho obvykl\u00e1 taktika, kdy\u017e n\u011bco nechce d\u011blat.<\/div>\n
„Ne, ne, spi d\u00e1l, j\u00e1 u\u017e let\u00edm,“ ujist\u00edm ho, l\u00edbnu na tv\u00e1\u0159 a zase ho p\u0159ikryju zp\u00e1tky. „To je d\u011bs, tohle, u\u017e aby mu to sundali,“ je\u0161t\u011b si po cest\u011b potichu nad\u00e1v\u00e1m.<\/div>\n
„Tak u\u017e jsem tady, ty zv\u00ed\u0159e\u2026“ usm\u011bju se na na\u0161eho maroda, kdy\u017e se do\u0161trach\u00e1m do pokoj\u00ed\u010dku.<\/div>\n
„J\u00e1 u\u017e to nevydr\u017e\u00edm,“ zamra\u010d\u00ed se na m\u011b Dejv.<\/div>\n
„Opova\u017e se to pustit, vydr\u017e, dokud t\u011b neodnesu na z\u00e1chod, jinak uvid\u00ed\u0161,“ vyhro\u017euju, zat\u00edmco to na\u0161e zlat\u00ed\u010dko beru do n\u00e1ru\u010de, abych ho doru\u010dil na z\u00e1chod. „J\u00e1 za to nem\u016f\u017eu, \u017ee m\u00e1\u0161 tak blb\u00fd n\u00e1pady. M\u011bl by t\u011b nosit ten, kdo ti poradil, \u017ee m\u00e1\u0161 sk\u00e1kat ze sk\u0159\u00edn\u011b bez pad\u00e1ku. Pro\u010d j\u00e1 tady m\u00e1m za n\u011bj otro\u010dit, nev\u00ed\u0161?“ st\u011b\u017euju si, ale moc dob\u0159e v\u00edm, \u017ee ten dobr\u00e1k, co mu to poradil, je m\u016fj vlastn\u00ed bratr, a toho jsem pr\u00e1v\u011b zprostil povinnosti se o sv\u00e9ho zran\u011bn\u00e9ho synovce postarat. Moc ho miluju, to bude ten probl\u00e9m. M\u00edsto, abych ho nechal vyl\u00edzat si n\u00e1sledky svoj\u00ed pra\u0161t\u011bn\u00fd v\u00fdchovy, tak tady je\u0161t\u011b mak\u00e1m za n\u011bj. Pak mu p\u016fjdu ud\u011blat sn\u00eddani, milostiv\u011b ho polibkem vzbud\u00edm, div ho nenakrm\u00edm, a pak se div\u00edm, \u017ee m\u00e1 tunu energie vym\u00fd\u0161let s mlad\u00fdm p\u00e1nem hovadiny. Kdo to kdy vid\u011bl, sk\u00e1kat ze sk\u0159\u00edn\u011b do madrac\u00ed\u2026 j\u00e1 v\u00edm, d\u011blali jsme to, kdy\u017e jsme byli mal\u00ed, ale my se na rozd\u00edl od tohohle mal\u00fdho paka trefili a nespadli jsme vedle.<\/p>\n<\/div>\n
„Hotovo,“ nahl\u00e1s\u00ed n\u00e1\u0161 „s\u00e1drovej trapsl\u00edk“, jak mu \u0159\u00edk\u00e1 Tom, tak mu zase navl\u00edknu zp\u00e1tky kalhoty od py\u017eama se speci\u00e1ln\u011b rozst\u0159i\u017eenou nohavic\u00ed, aby se mu na nohy v\u016fbec daly navl\u00edknout, nech\u00e1m ho je\u0161t\u011b zat\u00e1hnout za splachovadlo, co\u017e se mu samoz\u0159ejm\u011b l\u00edb\u00ed, a nesu ho zp\u00e1tky do postele. „Ne, tam ne!“ br\u00e1n\u00ed se, kdy\u017e vid\u00ed, \u017ee ho chci vr\u00e1tit do pokoj\u00ed\u010dku. „J\u00e1 chci k v\u00e1m,“ porou\u010d\u00ed si a j\u00e1 jen proto\u010d\u00edm o\u010di. Ale jo\u2026 pro\u010d ne, aspo\u0148 bude m\u00edt strejda n\u011bjakou z\u00e1bavu, a\u017e ho mladej kopne tou s\u00e1drou do holen\u011b jako minule. \u0158val jako tygr, ale nedovolil si nic moc nam\u00edtat, proto\u017ee v\u00ed, \u017ee ta Dejvova zlomen\u00e1 noha je jeho vina. M\u011bl ho chytat a ne st\u00e1t jako tvrd\u00fd y a \u010dekat, \u017ee se mladej tref\u00ed s\u00e1m. Netrefil\u2026 Na pohotovosti jsme museli p\u0159iznat barvu, a v\u00fdraz doktora, kterej mu d\u011blal rentgen, byl v\u00e1\u017en\u011b na ma\u0161li. Nejsp\u00ed\u0161 n\u00e1s oba pova\u017eoval za idioty, kter\u00fdm sv\u011b\u0159it d\u00edt\u011b by se dalo kvalifikovat minim\u00e1ln\u011b jako trestnej \u010din. Je\u0161t\u011b n\u00e1s pr\u00e1skne na soci\u00e1lce, a kluka n\u00e1m seberou\u2026 Tu s\u00e1dru dali mlad\u00fdmu nejsp\u00ed\u0161 n\u00e1m za trest. Sice tvrdili, \u017ee na ort\u00e9zu je to moc komplikovan\u00fd, \u017ee je to n\u011bjak\u00e1 spir\u00e1lov\u00e1 zlomenina, \u017ee je ta s\u00e1dra nutn\u00e1, ale j\u00e1 jim nev\u011b\u0159\u00edm\u2026 prost\u011b n\u00e1m to ud\u011blali naschv\u00e1l. Zabavit celej den hyperaktivn\u00edho kluka, jako je n\u00e1\u0161 Dejv, kdy\u017e nem\u016f\u017ee chodit, to je o\u010distec na zemi…<\/p>\n<\/div>\n
„A spi, ne, \u017ee bude\u0161 vyv\u00e1d\u011bt, jinak t\u011b \u0161oupnu zase zp\u00e1tky k tob\u011b,“ vyhro\u017euju preventivn\u011b, kdy\u017e si leh\u00e1m a p\u0159ikr\u00fdv\u00e1m n\u00e1s. „Je d\u011bsn\u011b brzo.“ Dejv nic ne\u0159\u00edk\u00e1, nejsp\u00ed\u0161 nechce slibovat, co nem\u016f\u017ee splnit, ale j\u00e1 ho stejn\u011b usp\u00edm… p\u0159itisknu si jeho huben\u00fd mr\u0148av\u00fd t\u011bl\u00ed\u010dko k sob\u011b, a\u017e mi fun\u00ed pod bradu, a p\u0159itom mu jezd\u00edm nehty po z\u00e1dech, lehce ho \u0161kr\u00e1bu p\u0159es py\u017eamko a sna\u017e\u00edm se ho uspat. V\u011bt\u0161inou to do p\u00e1r minut zabere, tak snad dneska taky. Douf\u00e1m, \u017ee pak na chv\u00edli usnu i j\u00e1, pot\u0159ebuju to. \u0160li jsme s Tomem sp\u00e1t pozd\u011b, byl v\u010dera p\u011bkn\u011b aktivn\u00ed. Jsem z n\u011bj utahanej jako kot\u011b…<\/p>\n<\/div>\n
Pane! Bo\u017ee! \u010clov\u011bka nenechaj sp\u00e1t ani dvacet minut… kterej v\u016fl mi vol\u00e1 takhle brzo? A\u0165 je to, kdo je to, zabiju ho!<\/div>\n
„Filipe, douf\u00e1m, \u017ee m\u00e1\u0161 hodn\u011b dobrej d\u016fvod mi volat v sedm r\u00e1no!“ utrhnu se na na\u0161eho v\u011bdce otr\u00e1ven\u011b. Asi se zbl\u00e1znil… p\u0159ece v\u00ed, \u017ee vst\u00e1v\u00e1me nejd\u0159\u00edv v dev\u011bt.<\/div>\n
„No to si pi\u0161, Bille, to si pi\u0161. Hele… jste doma?“ zept\u00e1 se, jako by to nev\u011bd\u011bl. V\u010dera jsem s n\u00edm m\u011bl p\u016flhodinovej rozhovor o tom, \u017ee m\u00e1me dneska volno a str\u00e1v\u00edme ho pokud mo\u017eno doma a v klidu.<\/div>\n
„Se\u0161 divnej? V\u017edy\u0165 jsem ti to v\u010dera \u0159\u00edkal… jsem v posteli, ty cvoku, a dokud mi nezazvonil mobil, spal jsem, p\u0159edstav si to,“ odpov\u00edm mu nabrou\u0161en\u011b. Si snad ze m\u011b d\u011bl\u00e1 srandu…<\/div>\n
„Fajn, jen jsem si to pot\u0159eboval ov\u011b\u0159it, abych nejezdil zbyte\u010dn\u011b, tak se hned ne\u010dil. Jsem v Linau, za chv\u00edli vyr\u00e1\u017e\u00edm do Berl\u00edna, tak a\u0165 jste za dv\u011b ho\u010fky p\u0159ipraven\u00fd, p\u0159esta\u0148te se muchlovat, jedu k v\u00e1m na n\u00e1v\u0161t\u011bvu. M\u00e1m n\u011bco fakt d\u016fle\u017eit\u00fdho, co v\u00e1s dva bude zaj\u00edmat. Tak \u010dau,“ vydrmol\u00ed a zav\u011bs\u00ed… No co to bylo? Chvilku je\u0161t\u011b \u010dum\u00edm na displej mobilu, jako bych dostal r\u00e1nu po hlav\u011b. Co \u017ee to \u0159\u00edkal? P\u0159esta\u0148te se muchlovat? Jak to myslel, pane bo\u017ee? Copak tu m\u00e1 n\u011bkde \u0161pehovac\u00ed kameru, aby vid\u011bl, \u017ee jsme v\u0161ichni t\u0159i v jedn\u00fd posteli?<\/div>\n
„Kdo to byl?“ ozve se vedle m\u011b tot\u00e1ln\u011b probuzenej Dejv…<\/div>\n
„Strejda Filip, p\u0159ijede se na n\u00e1s pod\u00edvat,“ nep\u0159\u00edtomn\u011b mu odpov\u00edm, a pr\u00e1sknu sebou zp\u00e1tky na pol\u0161t\u00e1\u0159. Co tohle m\u011blo znamenat?<\/div>\n
„J\u016f, strejd\u00e1! To mus\u00edme vst\u00e1vat, \u017ee jo?“ nad\u0161en\u011b hul\u00e1k\u00e1 to stra\u0161idlo a u\u017e se hrabe do sedu. Bo\u017ee m\u016fj… j\u00e1 se v\u00e1\u017en\u011b u\u017e asi v \u017eivot\u011b nevysp\u00edm…<\/p>\n<\/div>\n
autor: Janule<\/strong><\/div>\n
betaread: \u00c1\u010fa<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Janule FILIP Sed\u00edm v B\u00e9dovi, z\u00edr\u00e1m p\u0159ed sebe a najednou n\u011bjak nejsem schopen vystoupit. P\u0159es sklo vid\u00edm na dve\u0159e laborato\u0159e, kter\u00fdma za p\u00e1r chvil vyjdu do sv\u011bta, o n\u011bm\u017e v\u016fbec nic nev\u00edm. Te\u010f teprve si uv\u011bdomuju, jak se musel c\u00edtit Bill,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[221],"tags":[],"class_list":["post-12132","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-casoprostor-iii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12132","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=12132"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12132\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=12132"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=12132"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=12132"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}