{"id":12142,"date":"2010-03-13T16:00:00","date_gmt":"2010-03-13T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=12113"},"modified":"2010-03-13T16:00:00","modified_gmt":"2010-03-13T15:00:00","slug":"nightmare-8","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/03\/13\/nightmare-8\/","title":{"rendered":"Nightmare 8."},"content":{"rendered":"
autor: Lea<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Pro vysv\u011btlen\u00ed… v\u011bci psan\u00e9 kurz\u00edvou v prvn\u00ed osob\u011b, kter\u00e9 nejsou ozna\u010deny flashbackem jsou Billovy sny a p\u0159edstavy, kter\u00e9 ho d\u011bs\u00ed b\u011bhem pobytu v nemocnici, nebo taky Tomovy my\u0161lenky x)<\/em><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
\u017divot na vl\u00e1sku<\/p>\n<\/div>\n
Tom jel voln\u00fdm tempem po d\u00e1lnici, kter\u00e1 vedla do Berl\u00edna. Pot\u0159eboval si vy\u010distit hlavu, a tak zajel a\u017e za hranice m\u011bsta. N\u011bkdy m\u011bl dojem, \u017ee Berl\u00edn nesn\u00e1\u0161\u00ed.<\/div>\n
St\u00fdskalo se mu po relativn\u011b snadn\u00e9m \u017eivotu v Americe. M\u011bl tam v\u0161echno, co cht\u011bl.<\/div>\n
Pen\u00edze, luxus, spoustu holek…<\/div>\n
Tady mohl m\u00edt na ka\u017ed\u00e9m prstu holek i dvacet. Ale on necht\u011bl ani jednu. Pro\u010d taky? Nikdy mu ne\u0161lo o nic jin\u00e9ho ne\u017e o sex. A od toho tu byl p\u0159ece jeho bratr.<\/p>\n<\/div>\n
Skousnul si ret, kdy\u017e se mu v hlav\u011b vyno\u0159il obr\u00e1zek z dne\u0161n\u00edho odpoledne. Bill, kter\u00fd otev\u00edr\u00e1 \u00fasta v n\u011bm\u00e9m v\u00fdk\u0159iku bolesti, jeho hn\u011bd\u00e9 o\u010di, kter\u00e9 se prot\u00e1\u010d\u00ed v sloup, ty kr\u00e1sn\u00e9 o\u010di, kter\u00e9 zahaluje \u010d\u00edm d\u00e1l t\u00edm v\u011bt\u0161\u00ed tma…<\/div>\n
Musel si zkr\u00e1tka p\u0159iznat, \u017ee m\u011bl strach. A to docela velk\u00fd. Strach z toho, \u017ee Billovi snad ubl\u00ed\u017eil tak, \u017ee je… mrtvej? Pot\u0159\u00e1sl hlavou, aby se zbavil t\u011bch dot\u011brn\u00fdch my\u0161lenek. Ani takov\u00fd chc\u00edp\u00e1k jako byl Bill, p\u0159ece nem\u016f\u017ee um\u0159\u00edt jen z p\u00e1r ran p\u00e1sku a trochu tvrd\u0161\u00edho sexu. To je pitomost. Pro\u010d o tom v\u016fbec p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed? P\u0159ijede dom\u016f a d\u00e1 si se sv\u00fdm lacin\u00fdm br\u00e1\u0161kou druh\u00e9 kolo. Ano, p\u0159esn\u011b to ud\u011bl\u00e1.<\/div>\n
Jak snadno zapomn\u011bl na my\u0161lenky, kter\u00e9 by leckter\u00fd ch\u00e1pav\u00fd \u010dlov\u011bk pova\u017eoval za v\u00fd\u010ditky sv\u011bdom\u00ed…<\/p>\n<\/div>\n
\u010cern\u00e9 auto vyjelo zpoza rohu. Tom se m\u00edrn\u011b pousm\u00e1l a trochu zrychlil s vidinou sv\u00e9ho domova.<\/div>\n
Najednou zvedl hlavu a zamra\u010dil se. Bl\u00edzko jejich domu st\u00e1la sanitka. Bl\u00edzko jejich domu… to bylo u jejich domu!<\/div>\n
Se\u0161l\u00e1pl ped\u00e1l a\u017e k zemi a smykem zastavil u domu. Nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b z\u00edral na doktory, kte\u0159\u00ed rychle vyn\u00e1\u0161eli n\u011bjakou postavu na nos\u00edtk\u00e1ch z domu… sev\u0159elo se mu srdce, kdy\u017e za nima vyb\u011bhla jeho vzlykaj\u00edc\u00ed matka. T\u00e1ta… n\u011bco se mu stalo!<\/div>\n
Vysko\u010dil z auta a hnal se k sanitce, do kter\u00e9 pr\u00e1v\u011b dokto\u0159i strkali nos\u00edtka a \u010dlov\u011bka, kter\u00fd na nich le\u017eel, napojovali na p\u0159\u00edstroje. Tom se zastavil a ohl\u00e9dl se. Najednou ztuhl jako soln\u00fd sloup.<\/div>\n
\n
Z jejich domu vych\u00e1zel t\u00e1ta a po tv\u00e1\u0159\u00edch mu st\u00e9kaly slzy. Jeho t\u00e1ta bre\u010del. To znamenalo jedin\u00e9.<\/p>\n<\/div>\n
Bill.<\/p>\n<\/div>\n
„Mami!“ vyjekl a p\u0159isko\u010dil k zoufal\u00e9 Simone, kter\u00e1 nahlas vzlykala a t\u00e9m\u011b\u0159 si rvala vlasy. „Mami, co se stalo… co se stalo…“<\/div>\n
„Bill!“ zakv\u00edlela bezmocn\u011b \u017eena a zhroutila se sv\u00e9mu synovi do n\u00e1ru\u010de. „On… On…“ nedok\u00e1zala ze sebe vypravit ani slovo.<\/div>\n
„Maminko, uklidni se, pros\u00edm, mami,“ konej\u0161il ji Tom a hladil po vlasech. Cel\u00e9 t\u011blo se mu sv\u00edralo strachem a nejistotou. Cht\u011bl v\u011bd\u011bt, co je s Billem, ale z\u00e1rove\u0148 necht\u011bl. B\u00e1l se.<\/div>\n
„On… Bill… pod\u0159ezal si…“ nedopov\u011bd\u011bla Simone. Nedok\u00e1zala dokon\u010dit tu hr\u016fznou pravdu. Oto\u010dila se od sv\u00e9ho syna a vrhla se k sv\u00e9mu b\u00fdval\u00e9mu man\u017eelovi, kter\u00fd ji pevn\u011b sev\u0159el v n\u00e1ru\u010di a hladil po z\u00e1dech. On s\u00e1m se ani nesna\u017eil zakr\u00fdvat slzy, kter\u00e9 mu tekly po tv\u00e1\u0159\u00edch.<\/div>\n
„P\u0159i\u0161li jsme dom\u016f,“ sd\u011bloval Tomovi chraplav\u00fdm hlasem. „A Simone v\u00e1s volala. Bylo j\u00ed divn\u00e9, \u017ee se Bill neoz\u00fdv\u00e1, kdy\u017e m\u00e1 dole boty a bundu. \u0160la do jeho pokoje a tam uvid\u011bla krev na posteli. Vyd\u011bsilo ji to. \u0160la do koupelny a Bill…“ odml\u010del se Jorgen a zt\u011b\u017eka polkl. Simone se rozvzlykala je\u0161t\u011b v\u00edc.<\/p>\n<\/div>\n
„P-Poj\u010f,“ vypravila ze sebe s obt\u00ed\u017eemi, a zatahala Jorgena za ruk\u00e1v. Ten j\u00ed obmotal ruku kolem pasu a nechal ji bre\u010det na sv\u00e9m rameni.<\/div>\n
„Jedeme za Billem… budou ho o\u017eivovat nebo operovat… nev\u00edm,“ za\u0161eptal.<\/div>\n
„P\u0159ijedu za v\u00e1mi,“ sl\u00edbil ti\u0161e Tom a voln\u00fdm krokem se roze\u0161el ke sv\u00e9mu domu. V\u0161echno mu doch\u00e1zelo hrozn\u011b zpomalen\u011b. Matn\u011b si uv\u011bdomoval v\u0161echny v\u011bci kolem. Jen jednu v\u011bc vid\u011bl jasn\u011b. Bylo to, jako by mu d\u011bsiv\u00fd \u010derven\u00fd n\u00e1pis blikal v mozku.<\/div>\n
Bill sp\u00e1chal sebevra\u017edu.<\/div>\n
T\u0159eba to nebylo kv\u016fli n\u011bmu. T\u0159eba to bylo kv\u016fli n\u011b\u010demu jin\u00e9mu. N\u011bco ud\u011blal a vy\u010d\u00edtal si to. Nevydr\u017eel v\u00fd\u010ditky sv\u011bdom\u00ed. N\u011bkdo mu ubl\u00ed\u017eil je\u0161t\u011b v\u00edc ne\u017e on… Povzdechl si. Nem\u011blo cenu si nic namlouvat. Bill to s nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed ud\u011blal kv\u016fli n\u011bmu. Byl to… t\u011b\u017ek\u00fd pocit. T\u011b\u017ek\u00fd. Jin\u00fdmi slovy ne\u0161el popsat. Bylo to, jako by vl\u00e1\u010del na z\u00e1dech pytel cihel.<\/p>\n<\/div>\n
Dopadla na n\u011bj t\u00edha v\u00fd\u010ditek, kter\u00e9 cel\u00e9 t\u00fddny potla\u010doval.<\/p>\n<\/div>\n
Zmaten\u011b zamrkal, kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee stoj\u00ed v koupeln\u011b. Nevn\u00edmal, kam jde. Rozhl\u00e9dl se kolem. \u017daludek se mu zhoupl, kdy\u017e vid\u011bl na b\u00edl\u00fdch kachli\u010dk\u00e1ch st\u0159\u00edkance krve a na zemi velkou kalu\u017e t\u00e9 jasn\u011b \u010derven\u00e9 tekutiny, kter\u00e1 pat\u0159ila Billovi. Zalapal po dechu, kdy\u017e uvid\u011bl mal\u00fd, kovov\u00fd p\u0159edm\u011bt cel\u00fd od krve. Byla to \u017eiletka. Ta, kterou se Bill cht\u011bl sprovodit ze sv\u011bta.<\/div>\n
Najednou si v\u0161iml je\u0161t\u011b n\u011b\u010deho. Byly to t\u0159i ob\u00e1lky, kter\u00e9 le\u017eely na zemi, nedbale poh\u00e1zen\u00e9. Na ka\u017ed\u00e9 bylo n\u011bco napsan\u00e9. I p\u0159esto, \u017ee p\u00edsmo bylo cel\u00e9 kostrbat\u00e9 a rozmazan\u00e9, bylo poznat, \u017ee to je Bill\u016fv rukopis. Sev\u0159elo se mu srdce. Nepochyboval, co to je.<\/p>\n<\/div>\n
Klekl si na zem a ob\u00e1lky si prohl\u00e9dl. Mamka a ta\u0165ka… jist\u011b, musel jim p\u0159ece n\u011bjak vysv\u011btlit, pro\u010d se rozhodl zab\u00edt. Ani nepomyslel na to, jestli Bill v dopise \u0159ekl, \u017ee to bylo kv\u016fli n\u011bmu. Bylo mu to jedno.<\/p>\n<\/div>\n
Andreas. Ach ano, ten kluk, ke kter\u00e9mu se cht\u011bl odst\u011bhovat. Jeho nejlep\u0161\u00ed kamar\u00e1d. N\u011bkolikr\u00e1t u\u017e zva\u017eoval my\u0161lenku, \u017ee Andreas o v\u0161em v\u00ed. A tak\u00e9 tu\u0161il, \u017ee mu Bill zak\u00e1zal cokoliv \u0159\u00edct. Znal ho moc dob\u0159e.<\/div>\n
Prsty se mu rozt\u0159\u00e1sly, kdy\u017e uchopil t\u0159et\u00ed ob\u00e1lku. Bylo na napsan\u00e9 jedin\u00e9 slovo. Jedin\u00e9 jm\u00e9no.<\/div>\n
Jeho jm\u00e9no.<\/div>\n
Bill mu nechal dopis na rozlou\u010denou.<\/p>\n<\/div>\n
Trvalo mu skoro minutu, ne\u017e se mu poda\u0159ilo ob\u00e1lku otev\u0159\u00edt. Ruce se mu neovladateln\u011b t\u0159\u00e1sly. P\u0159i pohledu na sv\u00e9 t\u0159esouc\u00ed se kon\u010detiny si vybavil vzpom\u00ednku na Billa… Bill le\u017e\u00edc\u00ed na posteli, jeho t\u011blo stla\u010den\u00e9 a zkroucen\u00e9 pod t\u00edhou druh\u00e9ho t\u011bla. Bill, kter\u00fd se zoufale t\u0159\u00e1sl, kdy\u017e do n\u011bho Tom p\u0159ir\u00e1\u017eel. Bill, kter\u00fd zoufale obracel o\u010di ke stropu, ti\u0161e na\u0159\u00edkaj\u00edc p\u0159es \u0161\u00e1tek, kter\u00fd m\u011bl utlumit jeho v\u00fdk\u0159iky bolesti a strachu…<\/p>\n<\/div>\n
Vzal pap\u00edr do ruky a za\u010dal \u010d\u00edst dopis ur\u010den\u00fd pro n\u011bho. Byl stru\u010dn\u00fd.<\/p>\n<\/div>\n
Nenamlouvej si, \u017ee to bylo kv\u016fli n\u011b\u010demu jin\u00e9mu. Tohle se stalo kv\u016fli tob\u011b. Bude\u0161 m\u00edt na krku mou smrt, pamatuj si to. Nikdy nepochop\u00edm, pro\u010d jsi mi tak ubli\u017eoval, ale u\u017e se to nedozv\u00edm. U\u017e mi bude dob\u0159e, proto\u017ee odejdu tam, kde nejsi ty. A \u0159eknu ti je\u0161t\u011b jednu v\u011bc, Tome. J\u00e1 t\u011b m\u011bl i p\u0159esto v hloubi du\u0161e po\u0159\u00e1d trochu r\u00e1d. Nep\u0159iznej se mamce. Neunesla by to. Dr\u017e to, co se d\u011blo za zdmi m\u00e9ho pokoje, do konce \u017eivota v tajnosti.<\/em><\/div>\n
Bill<\/em><\/p>\n<\/div>\n
S hlasit\u00fdm v\u00fddechem upustil dopis na zem a op\u0159el se o st\u011bnu. Zhluboka d\u00fdchal a c\u00edtil, jak ho p\u00e1l\u00ed o\u010di. Nedok\u00e1zal to dr\u017eet dlouho. Zr\u00e1dn\u00e9, slan\u00e9 kapky si stejn\u011b na\u0161ly cestu skrz jeho \u0159asy. Nechal je voln\u011b st\u00e9kat po sv\u00e9m bled\u00e9m obli\u010deji. T\u0159\u00e1sl se.<\/div>\n
Tak\u017ee je to pravda. Bill sp\u00e1chal sebevra\u017edu kv\u016fli n\u011bmu. Kv\u016fli bolesti, kterou mu zp\u016fsoboval.<\/div>\n
Ale tak to m\u011blo b\u00fdt. On m\u011bl m\u00edt p\u0159evahu nad sv\u00fdm bratrem. On mu musel p\u016fsobit bolest.<\/div>\n
Tak pro\u010d tu te\u010f sed\u00ed a pl\u00e1\u010de? Pro\u010d pl\u00e1\u010de kv\u016fli bratrovi, kter\u00fd mo\u017en\u00e1… um\u00edral?<\/div>\n
Z jednoduch\u00e9ho d\u016fvodu. Kone\u010dn\u011b nalez odpov\u011b\u010f na ot\u00e1zku, kterou si n\u011bkdy pokl\u00e1dal.<\/div>\n
Proto\u017ee ho m\u011bl r\u00e1d.<\/p>\n<\/div>\n
P\u00edp… p\u00edp… p\u00edp…<\/em><\/div>\n
Co to je za zvuk? Chci, aby zmizel. Zabod\u00e1val se mi do hlavy. Bylo to hrozn\u00e9.<\/em><\/div>\n
P\u00edp… p\u00edp… p\u00edp…<\/em><\/div>\n
Oh, u\u017e ne! A\u0165 to p\u0159estane! Bol\u00ed m\u011b z toho hlava, m\u00e1m pocit, \u017ee se mi rozsko\u010d\u00ed…<\/em><\/div>\n
„Bille…“ ozval se tich\u00fd hlas. Sna\u017eil jsem se oto\u010dit, ale vid\u011bl jsem p\u0159ed sebou jenom tmu. Co se to d\u011bje?<\/em><\/div>\n
V\u017edy\u0165 m\u00e1m b\u00fdt mrtv\u00fd…<\/em><\/div>\n
„Bille,“ promluv\u00ed na n\u011bj znovu ten tich\u00fd, sametov\u00fd hlas.<\/em><\/div>\n
Frustrovan\u011b jsem zast\u00e9nal. Cht\u011bl jsem v\u011bd\u011bt, kdo to na m\u011b mluv\u00ed.<\/em><\/div>\n
A pak jsem ho uvid\u011bl.<\/em><\/div>\n
D\u00edval se na m\u011b. D\u00edval se na m\u011b nebezpe\u010dn\u011b tmav\u00fdma o\u010dima, rty pevn\u011b semknut\u00e9, ruce sev\u0159en\u00e9 v p\u011bst.<\/em><\/div>\n
„Pro\u010d, Bille? Pro\u010d jsi se cht\u011bl zab\u00edt? Myslel sis \u017ee mi ute\u010de\u0161?“ promlouval ke mn\u011b a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 sladce.<\/em><\/div>\n
„Ne…“ vydechnu a \u0161kubnu sebou. Nem\u016f\u017eu se h\u00fdbat… nejde to. Chci ut\u00e9ct, ale nem\u016f\u017eu.<\/em><\/div>\n
„Ach Bille, Bille,“ zavrt\u00ed Tom hlavou, a pak se usm\u011bje… nebezpe\u010dn\u00fdm, zlostn\u00fdm \u00fasm\u011bvem. „Mn\u011b p\u0159ece nem\u016f\u017ee\u0161 ut\u00e9ct. Nikdy mi neute\u010de\u0161. Budu t\u011b pron\u00e1sledovat nav\u017edy,“ zti\u0161il hlas a up\u0159en\u011b se na m\u011b zad\u00edval.<\/em><\/div>\n
„Nechci… ne…“ zast\u00e9nal jsem zd\u011b\u0161en\u011b.<\/em><\/div>\n
„Poj\u010f ke m\u011b, Bill\u00ed,“ v\u00e1bil Tom. „J\u00e1 ti p\u0159ece neubl\u00ed\u017e\u00edm.“<\/em><\/div>\n
Nev\u011b\u0159il jsem sladk\u00fdm slov\u016fm. V\u0161echno to byla fale\u0161 a p\u0159etv\u00e1\u0159ka. Ukonej\u0161\u00ed m\u011b ke klidu, a pak si m\u011b tvrd\u011b a nel\u00edtostn\u011b vezme.<\/em><\/div>\n
„P\u0159ece se m\u011b neboj\u00ed\u0161,“ nyn\u00ed p\u0159ipom\u00ednal dravce, kter\u00fd se chyst\u00e1 k \u00fatoku. Najednou byl \u00fapln\u011b u m\u011b. Zalapal jsem strachy po dechu.<\/em><\/div>\n
„Jdi… nech m\u011b,“ prosil jsem zoufale. Tom se samolib\u011b usm\u00e1l.<\/em><\/div>\n
„Ale no tak. S\u00e1m v\u00ed\u0161, \u017ee prosby a n\u00e1\u0159ky nikdy nepom\u00e1haj\u00ed, br\u00e1\u0161ko,“ \u0161eptnul a jeho \u00fasm\u011bv se roz\u0161\u00ed\u0159il.<\/em><\/div>\n
Vyk\u0159ikl jsem, kdy\u017e jsem spat\u0159il Tomovy velk\u00e9 \u0161pi\u010d\u00e1ky, ostr\u00e9 jako b\u0159itva. Kr\u00e1sn\u00e9, medov\u00e9 o\u010di se mu rychle zabarvovaly do ruda. Bylo to d\u011bsiv\u00e9… tak d\u011bsiv\u00e9.<\/em><\/div>\n
„M\u00e1m hlad, Bill\u00ed,“ sd\u011blil mi bratr a zk\u0159ivil tv\u00e1\u0159 v odporn\u00e9m \u0161klebu.<\/em><\/div>\n
Otev\u0159el jsem pusu a hlasit\u011b zak\u0159i\u010del, kdy\u017e jsem uc\u00edtil bodavou r\u00e1nu na p\u0159edlokt\u00ed a c\u00edtil, jak mi Tom vys\u00e1v\u00e1 krev z t\u011bla…<\/em><\/p>\n<\/div>\n
A pak v\u0161e ustalo. Tom zmizel. V\u0161ude se rozhostilo ticho. Jen to otravn\u00e9 p\u00edp\u00e1n\u00ed nep\u0159est\u00e1valo. Ale u\u017e ho t\u00e9m\u011b\u0159 nevn\u00edmal. C\u00edtil se najednou tak klidn\u011b a bezpe\u010dn\u011b. Jako by v\u011bd\u011bl, \u017ee p\u0159es tmu, kter\u00e1 ho zahaluje, se Tom nem\u016f\u017ee dostat.<\/p>\n<\/div>\n
„Je to v po\u0159\u00e1dku, Bille… odpo\u010di\u0148te si,“ sly\u0161el laskav\u00fd hlas. Byl tich\u00fd a zn\u011bl z velk\u00e9 d\u00e1lky. P\u0159esto ho sly\u0161el a m\u011bl nutk\u00e1n\u00ed vyhledat osobu s t\u00edm uklid\u0148uj\u00edc\u00edm podt\u00f3nem v hlase.<\/div>\n
Ale a\u017e jindy… te\u010f u\u017e byl moc, moc unaven\u00fd…<\/div>\n
Jeho mysl dostihla \u010derno\u010dern\u00e1 tma.<\/p>\n<\/div>\n
Chlapec \u0161el dlouhou chodbou a jeho tenisky vrzaly o nale\u0161t\u011bnou, nemocni\u010dn\u00ed podlahu. Rozhl\u00ed\u017eel se kolem, ale v\u016fbec nev\u011bd\u011bl, kam j\u00edt. Bylo to tu jako labyrint.<\/div>\n
Kolem n\u011bj pro\u0161la mlad\u00e1, atraktivn\u00ed sest\u0159i\u010dka. Nev\u00e1hal.<\/div>\n
„Po\u010dkejte, pros\u00edm!“ zavolal na ni. Oto\u010dila se, kdy\u017e zjistila, \u017ee na ni vol\u00e1 p\u0159ita\u017eliv\u00fd kluk, sv\u016fdn\u011b se usm\u00e1la.<\/div>\n
„P\u0159ejete si?“ za\u0161veholila sladce. Tom si toho ale skoro v\u016fbec nev\u0161\u00edmal.<\/div>\n
„Hled\u00e1m Billa Kaulitze… p\u0159ivezli ho sem zhruba p\u0159ed hodinou…“ najednou zmlkl. Nedok\u00e1zal dopov\u011bd\u011bt d\u016fvod, pro\u010d tu Bill je.<\/div>\n
Sest\u0159i\u010dka se za\u010dala hrabat v pap\u00edrech. Pak pok\u00fdvala hlavou.<\/div>\n
„To je ten chlapec, co si pod\u0159ezal \u017e\u00edly?“<\/div>\n
„Ano,“ za\u0161eptal Tom zt\u011b\u017eka. Znovu na n\u011bho ude\u0159ila vlna v\u00fd\u010ditek.<\/div>\n
„Ale informace m\u016f\u017eu pod\u00e1vat jen rodin\u011b,“ usm\u00e1la se l\u00edtostiv\u011b d\u00edvka. Tom netrp\u011bliv\u011b podup\u00e1val nohou. Zamra\u010dil se.<\/div>\n
„Jsem jeho dvoj\u010de,“ \u0159ekl ledov\u011b, i kdy\u017e bylo jasn\u00e9, \u017ee to sest\u0159i\u010dka nemohla tu\u0161it.<\/div>\n
„Ach… omlouv\u00e1m se… nev\u011bd\u011bla jsem to… je ve 3. pat\u0159e… zeptejte se na recepci,“ usm\u00e1la se a pohodila vlasy ve sv\u016fdn\u00e9m gestu. Tom jen rychle pod\u011bkoval a vydal se naj\u00edt sv\u00e9ho br\u00e1\u0161ku.<\/p>\n<\/div>\n
„Tome,“ vydechla uslzen\u00e1 \u017eena a chlapec ji objal. Op\u0159ela se o n\u011bho a m\u00e1\u010dela synovi tri\u010dko sv\u00fdm pl\u00e1\u010dem.<\/div>\n
„Jak mu je?“ zeptal se ti\u0161e. V srdci ho bodl st\u0159\u00edpek zd\u011b\u0161en\u00ed. Co kdy\u017e je mrtv\u00fd…?<\/div>\n
„P-Poda\u0159ilo se jim ho o\u017eivit,“ sd\u011blila mu matka a on se div nezalkl \u00falevou. „Je napojen\u00fd na p\u0159\u00edstroj\u00edch a dokto\u0159i \u010dekaj\u00ed, jestli se nevyskytnou komplikace.“<\/div>\n
„Komplikace?“ zeptal se ost\u0159e Tom. Simone p\u0159ik\u00fdvla.<\/div>\n
„Ztratil hodn\u011b krve. Na\u0161t\u011bst\u00ed m\u011bli jeho krevn\u00ed skupinu, tak\u017ee mu dali transfuzi. Ale je st\u00e1le v ohro\u017een\u00ed \u017eivota…“ vzlykne. Tom smutn\u011b sklop\u00ed o\u010di. A\u017e te\u010f mu do\u0161lo, \u017ee sv\u00fdm kon\u00e1n\u00edm neubl\u00ed\u017eil jen Billovi. Ale i sv\u00fdm rodi\u010d\u016fm.<\/div>\n
„Bude v po\u0159\u00e1dku, mami. Uvid\u00ed\u0161,“ uklid\u0148oval ji. Musel mamku n\u011bjak uklidnit, i kdy\u017e mu byl bratr lhostejn\u00fd… nebo sp\u00ed\u0161 si to jen namlouval.<\/div>\n
„Tomi,“ vysmrkala se \u017eena a up\u0159ela na n\u011bho zoufal\u00e9 o\u010di. „Jsi jeho bratr. Netu\u0161\u00ed\u0161, pro\u010d to ud\u011blal?“<\/p>\n<\/div>\n
Toma polilo horko. Ach mami, kdybys jen v\u011bd\u011bla, \u017ee se Bill zabil kv\u016fli mn\u011b. Jen kv\u016fli mn\u011b. Mrz\u00ed m\u011b, \u017ee jsem ti ubl\u00ed\u017eil.<\/div>\n
„Netu\u0161\u00edm, mami. Bill mi toho m\u00e1lo \u0159\u00edkal. Byl uzav\u0159en\u00fd do sebe.“ Jist\u011b\u017ee byl uzav\u0159en\u00fd do sebe. Strach mu nedovoloval mluvit.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161… on se tolik zm\u011bnil. Byl v\u017edycky pln\u00fd \u017eivotu, el\u00e1nu… pe\u010doval o sebe, byl to jeden z nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edch chlapc\u016f \u0161iroko daleko… a te\u010f… vychrl\u00ed, zb\u011bdovan\u00fd, utr\u00e1pen\u00fd… n\u011bkdo m\u00e9mu synkovi ubli\u017euje, j\u00e1 to v\u00edm,“ rozpl\u00e1\u010de se znovu Simone.<\/div>\n
Toma zase za\u010dnou p\u00e1lit o\u010di. Rychle zamrk\u00e1 a za\u010dne svou matku hladit po vlasech. D\u011bsilo ho, jak to Simone odhadla. Ubli\u017eoval mu on. Jeho bratr.<\/div>\n
V\u011bd\u011bl, \u017ee i kdy\u017e si namlouval, \u017ee je mu jedno, co s Billem bude, nep\u0159e\u017eil by, kdyby um\u0159el. Kv\u016fli n\u011bmu.<\/p>\n<\/div>\n
„Mami… kde je?“<\/div>\n
„Uk\u00e1\u017eu ti ho, ale za n\u00edm nesm\u00ed\u0161… jen… p\u0159es sklo,“ \u0161eptne Simone a vstane. K\u00fdvne na Toma hlavou a jde na konec chodby. Vejde do mal\u00e9 m\u00edstnosti a uk\u00e1\u017ee rukou ke sklu, p\u0159es kter\u00e9 je vid\u011bt do pokoje pln\u00e9ho p\u0159\u00edstroj\u016f.<\/div>\n
Tom si stoupl ke sklu a srdce se mu sev\u0159elo. Na posteli, mezi v\u0161emi hadi\u010dkami a dr\u00e1ty, le\u017eel Bill. Vypadal tak mal\u00fd… tak bezbrann\u00fd.<\/p>\n<\/div>\n
Chlapec sklonil hlavu, aby zamaskoval slzy, kter\u00e9 u\u017e nedok\u00e1zal zadr\u017eet.<\/p>\n<\/div>\n
Kam jsem t\u011b to dostal, Bille… takhle to nem\u011blo dopadnout. M\u011bl jsi b\u00fdt d\u00e1l moje d\u011bvka, ale nikdy bych ti tak neubl\u00ed\u017eil. Takhle ne. To je u\u017e moc. Nikdy by m\u011b nenapadlo, \u017ee se pokus\u00ed\u0161 zab\u00edt. Vlastn\u011b… napadlo, ale myslel jsem si, \u017ee na to nem\u00e1\u0161 dost odvahy. Myslel jsem, \u017ee ti to sv\u00fdm zp\u016fsobem nevad\u00ed, \u017ee mi r\u00e1d podr\u017e\u00ed\u0161… \u017ee ten tv\u016fj pl\u00e1\u010d a pros\u00edky jsou jen na oko… panebo\u017ee tohle ne. Ne, ne. Nechci, abys um\u0159el. U\u017e kv\u016fli mamce ne. Bille… prober se, br\u00e1\u0161ko. Mus\u00ed\u0161 se probrat. Nesm\u00ed\u0161 zem\u0159\u00edt.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Op\u011bt zvedl hlavu a zad\u00edval se na sv\u00e9 uboh\u00e9 dvoj\u010de, kter\u00e9 le\u017eelo v bezv\u011bdom\u00ed na nemocni\u010dn\u00ed posteli, kam ho dostal on. Poprv\u00e9 za dlouhou dobu uc\u00edtil to, co u\u017e dlouho ne.<\/div>\n
L\u00edtost.<\/p>\n<\/div>\n
V\u0161echno jenom p\u0159etv\u00e1\u0159ka a n\u00e1hl\u00fd cit… snad smutek z toho, \u017ee ho m\u011bl opustit \u010dlov\u011bk, kter\u00fd s n\u00edm vyr\u016fstal od d\u011btstv\u00ed… anebo opravdu Billova sebevra\u017eda probudila v chlapci toho Toma, kter\u00fd Billa nadev\u0161e miloval?<\/p>\n<\/div>\n
Tomu snad ani Tom s\u00e1m nev\u011b\u0159il…<\/div>\n
<\/div>\n
autor: Lea<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Lea Pro vysv\u011btlen\u00ed… v\u011bci psan\u00e9 kurz\u00edvou v prvn\u00ed osob\u011b, kter\u00e9 nejsou ozna\u010deny flashbackem jsou Billovy sny a p\u0159edstavy, kter\u00e9 ho d\u011bs\u00ed b\u011bhem pobytu v nemocnici, nebo taky Tomovy my\u0161lenky x) \u017divot na vl\u00e1sku Tom jel voln\u00fdm tempem po d\u00e1lnici, kter\u00e1 vedla<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[310],"tags":[],"class_list":["post-12142","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nightmare"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12142","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=12142"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12142\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=12142"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=12142"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=12142"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}