{"id":12144,"date":"2010-03-13T15:00:00","date_gmt":"2010-03-13T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=12115"},"modified":"2010-03-13T15:00:00","modified_gmt":"2010-03-13T14:00:00","slug":"laska-znici-kazdeho-9","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/03\/13\/laska-znici-kazdeho-9\/","title":{"rendered":"L\u00e1ska zni\u010d\u00ed ka\u017ed\u00e9ho 9."},"content":{"rendered":"
autor: Schwarz Engel<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
Jak ut\u00edkaly dlouh\u00e9 dny a noci, Bill se dostal ze sv\u00e9 nemoci, ale jednu v\u011bc, ze kter\u00e9 se chce vyl\u00e9\u010dit, ale nev\u00ed jak, nevyl\u00e9\u010dili\u2026 Po\u0159\u00e1d ho miluje, v\u00ed, \u017ee to nen\u00ed spr\u00e1vn\u00e9. Dnes je 13. \u00fanora a on je p\u0159ib\u00fdvaj\u00edc\u00edmi dny utr\u00e1pen\u011bj\u0161\u00ed a zamlklej\u0161\u00ed. Ani u\u017e i jeho dvoj\u010de si s n\u00edm nev\u00ed rady. Nemaluje se, nechod\u00ed ven, dokonce nechce ani na n\u00e1kupy. Tohle u\u017e p\u0159esahovalo v\u0161echny meze. P\u0159ece se nem\u016f\u017ee takhle tr\u00e1pit. Nikdy mu to nem\u011bl dovolit se s n\u00edm vyspat. Rozhodl se, \u017ee to mus\u00ed skon\u010dit.<\/p>\n<\/div>\n
„Tome, omlouv\u00e1m se, ale nen\u00ed jin\u00e1 mo\u017enost. J\u00e1 u\u017e takhle d\u00e1l nem\u016f\u017eu!!“ Rozbre\u010del se u\u017e dnes pon\u011bkolik\u00e1t\u00e9 na sv\u00e9 posteli. Po\u010dkal, a\u017e Tom odjede za kamar\u00e1dem, se kter\u00fdm telefonoval v\u010dera, \u017ee u n\u011bj m\u016f\u017ee p\u0159espat. P\u0159e\u0161el k oknu a koukal se na zapadaj\u00edc\u00ed slunce a na \u010dern\u00fd auto p\u0159ed jejich domem, ke kter\u00e9mu m\u00ed\u0159\u00ed Tom. Tom vzhl\u00e9dl k oknu, kde m\u00e1 Bill pokoj a musel se usm\u00e1t, kdy\u017e ho uvid\u011bl. Zam\u00e1val mu na pozdrav. Bill mu to s \u00fasm\u011bvem oplatil. Jemu posko\u010dilo srdce radost\u00ed a nastoupil do auta a rozjel se sm\u011brem Hamburk.<\/div>\n
„Bude\u0161 mi chyb\u011bt Tome. Stra\u0161n\u011b moc. Nikdy na tebe nezapomenu, l\u00e1sko moje.“ P\u0159i\u0161el do koupelny. Ne do sv\u00e9, ale do t\u00e9 Tomovy. Op\u0159el se o umyvadlo a zad\u00edval se na sv\u016fj odraz v zrcadle. Po t\u011bch dnech, co o sebe nepe\u010doval, vypadal hrozn\u011b.<\/div>\n
„Jak jsem si mohl myslet, \u017ee by miloval n\u011bco takov\u00e9ho, jako jsem j\u00e1. Maj\u00ed pravdu, nejsem nic jin\u00e9ho ne\u017e oby\u010dejn\u00e1 buzna.“ Neskr\u00fdval pl\u00e1\u010d ani se o to nesna\u017eil. V\u011bd\u011bl, \u017ee to nem\u00e1 cenu. Otev\u0159el \u0161upl\u00edk pod zrcadlem. A spat\u0159il ji. Je tu po\u0159\u00e1d, po cel\u00e9 dlouh\u00e9 dny tu le\u017e\u00ed. Opatrn\u011b vzal zabalenou \u017eiletku do ruky a polo\u017eil ji na pra\u010dku. Seb\u011bhl si je\u0161t\u011b pro pr\u00e1\u0161ky, co m\u00e1 m\u00e1ma. Paraleny, brufeny a je\u0161t\u011b n\u011bjak\u00fd. Vzal si do rukou pap\u00edr a pero. Za\u010dal sepisovat svoj\u00ed posledn\u00ed \u0159e\u010d.<\/div>\n
\n
„Tome, u\u017e ti to mus\u00edm \u0159\u00edct. U\u017e to nevydr\u017e\u00edm tajit. Mo\u017en\u00e1 ti te\u010f ubl\u00ed\u017e\u00edm, ale nejde to jinak. Mus\u00edm ti \u0159\u00edct, \u017ee t\u011b u\u017e dlouhou dobu miluji. Proto jsem se cht\u011bl zab\u00edt. V\u00edm, \u017ee ty m\u011b nemiluje\u0161 jinak ne\u017e jenom jako bratra. S t\u00edm se nedok\u00e1\u017eu sm\u00ed\u0159it. A proto odch\u00e1z\u00edm. Odch\u00e1z\u00edm od v\u0161eho utrpen\u00ed. Od v\u0161ech beznad\u011bjn\u00fdch nad\u011bj\u00ed, kter\u00e9 m\u011b tu jenom drt\u00ed. Pros\u00edm, nezapome\u0148 na m\u011b a vzpom\u00ednej na m\u011b v dobr\u00e9m. Necht\u011bl jsem ti ubl\u00ed\u017eit, Tome, ale nejde to jinak. Bu\u010f \u0161\u0165astn\u00fd s n\u011bk\u00fdm, kdo t\u011b bude milovat a koho bude\u0161 milovat ty. L\u00edb\u00e1 t\u011b nav\u017edy,<\/em><\/div>\n
tv\u016fj Bill.“<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Odlo\u017eil dopis kousek od sebe, rozd\u011blal pr\u00e1\u0161ky, spolknul je a zapil vodou. Uchopil do rukou \u017eiletku a \u010dekal. Vzpom\u00ednal na v\u0161echny \u0161\u0165astn\u00e9 chv\u00edle, co spolu pro\u017eili. Vzpom\u00ednal na v\u0161echno, na to, jak si hr\u00e1li jako mal\u00ed, na to, \u017ee se pod\u011blili o ka\u017edou mali\u010dkost. Na to, jak bez sebe nedali ani r\u00e1nu.<\/div>\n
Na to, jak se br\u00e1nili navz\u00e1jem. Jak si u\u017e\u00edvali \u017eivota. Kdy\u017e u\u017e c\u00edtil, jak se mu chce sp\u00e1t,<\/div>\n
poznal, \u017ee je \u010das. \u010cas ukon\u010dit cel\u00e9 tr\u00e1pen\u00ed. Lehl si a hluboce se \u0159\u00edzl do z\u00e1p\u011bst\u00ed. Usm\u00e1l se, kdy\u017e uvid\u011bl, jak jeho krev te\u010de rychle z jeho t\u011bla. Vy\u010derpan\u011b si lehl a lou\u010dil se se \u017eivotem. Jeho \u010das se bl\u00ed\u017e\u00ed ke konci. Je p\u016flnoc a jemu u\u017e pomalu doch\u00e1z\u00ed dech. Le\u017e\u00ed na zemi a um\u00edr\u00e1. Krev z n\u011bj vyt\u00e9k\u00e1 neuv\u011b\u0159itelnou rychlost\u00ed. Slzy mu st\u00e9kaj\u00ed po tv\u00e1\u0159i a bre\u010d\u00ed. U\u017e to nejde vr\u00e1tit. Zaklonil hlavu dozadu a v\u011bd\u011bl, \u017ee je konec. Zt\u011b\u017eka se mu d\u00fdch\u00e1. Prstem napsal do krve osm p\u00edsmen. Naposled za\u0161eptal ta slova, kter\u00e1 ho k tomu dovedla, a tomu, komu pat\u0159\u00ed.<\/div>\n
„Miluji t\u011b, Tome.“ Vydechl zt\u011b\u017eka a vyprchal z n\u011bj i \u017eivot.<\/p>\n<\/div>\n
Celou noc le\u017eelo Billovo mrtv\u00e9 t\u011blo v Tomov\u011b koupeln\u011b. Jeho t\u011blo je \u00fapln\u011b studen\u00e9 a b\u00edl\u00e9.<\/div>\n
Jeho v\u011bci jsou nas\u00e1kl\u00e9 krv\u00ed a vedle n\u011bho je naps\u00e1no …miluji t\u011b<\/em>…<\/div>\n
Tom se vracel dom\u016f brzy r\u00e1no.<\/div>\n
M\u011bl pro Billa koupen\u00fd d\u00e1rek, kter\u00fdm mu cht\u011bl dok\u00e1zat, jak moc ho m\u00e1 r\u00e1d. Koupil mu st\u0159\u00edbrn\u00fd n\u00e1hrdeln\u00edk ze srd\u00ed\u010dek a s lebkou uprost\u0159ed. Dojel dom\u016f, unaven\u00fd z celono\u010dn\u00ed j\u00edzdy.<\/div>\n
Dnes je Valent\u00fdn a on nem\u011bl ani nejmen\u0161\u00ed tu\u0161en\u00ed, \u017ee na n\u011bj nikdo ne\u010dek\u00e1.<\/div>\n
„Bille, jsi doma?!“ Nedostala se mu odpov\u011b\u010f, a tak za\u0159val je\u0161t\u011b jednou.<\/div>\n
„Bill\u00ed, br\u00e1\u0161ko, jsi tady??“ Vzal d\u00e1rek a \u0161el k Billovi do pokoje. Myslel si, \u017ee t\u0159eba sp\u00ed. Otev\u0159el dve\u0159e, nikoho nespat\u0159il. Prohledal cel\u00fd d\u016fm. Vzal mobil a za\u010dal ho prozv\u00e1n\u011bt. Zvuk Billova telefonu ho vede k n\u011bmu do pokoje, ale ani tam nikoho nevid\u00ed. Usly\u0161\u00ed jeho melodii vych\u00e1zet z koupelny. Tak t\u00edpnul hovor.<\/div>\n
„Bille, co d\u011bl\u00e1\u0161 u m\u011b v koupeln\u011b? Vylez.“ Kdy\u017e se mu ani pot\u00e9 nedostalo odpov\u011bdi, rozhodl se, \u017ee p\u016fjde dovnit\u0159.<\/p>\n<\/div>\n
Kdy\u017e otev\u0159el dve\u0159e, okam\u017eit\u011b se mu naskytl pohled, kter\u00fd si p\u0159\u00e1l ze v\u0161eho nejm\u00e9n\u011b. Jeho o\u010di se hned zalily slzami a vyt\u00e9kaly mu zpod v\u00ed\u010dek. Cel\u00e9 jeho t\u011blo se ot\u0159\u00e1slo. P\u0159iklekl k n\u011bmu a vzal si jeho t\u011blo do n\u00e1ru\u010de.<\/div>\n
„Bill\u00ed, ne!! Ne, jak si mi to mohl ud\u011blat, Bill\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9!!!!“ Hyster\u010dil a tiskl si ho k sob\u011b. Vypadal jako and\u011bl. Nahlas bre\u010del a jeho slzy mu m\u00e1\u010dely vlasy a oble\u010den\u00ed. To mu bylo jedno. V tuhle chv\u00edli se c\u00edtil, jako kdyby nem\u011bl pro co \u017e\u00edt. Nemohl tomu uv\u011b\u0159it, tomu, \u017ee se zabil. V\u0161imnul si toho mal\u00e9ho vzkazu a p\u0159ejel po n\u011bm prstem.<\/div>\n
„Bille, vra\u0165 se mi, pros\u00edm. Nesm\u00ed\u0161 b\u00fdt mrtv\u00fd!! N\u00e9\u00e9 to nem\u016f\u017ee b\u00fdt pravda!! Br\u00e1\u0161ko m\u016fj milovan\u00fd, pros\u00edm, probu\u010f se. Otev\u0159i svoje o\u010di.“ Tolik si p\u0159\u00e1l, aby jeho br\u00e1\u0161ka otev\u0159el o\u010di alespo\u0148 naposled, aby ho objal, \u0159ekl mu, \u017ee ho miluje, aby ho naposledy pol\u00edbil. To v\u0161echno bylo marn\u00e9. Tom tomu st\u00e1le nemohl uv\u011b\u0159it.<\/div>\n
„Zlato moje, tohle mi nesm\u00ed\u0161 ud\u011blat. PROS\u00cdM!!!!!!!! M\u00e1m t\u011b r\u00e1d, nechci o tebe p\u0159ij\u00edt! V\u017edy\u0165 jsme si sl\u00edbili, \u017ee um\u0159eme spolu!“ Uchopil do ruky dopis a se slzami v o\u010d\u00edch ho \u010detl.<\/div>\n
„Za v\u0161echno m\u016f\u017eu j\u00e1. Kdybych si t\u011b v\u00edc v\u0161\u00edmal. Vra\u0165 se, nechci bez tebe \u017e\u00edt. Nem\u00e1 to bez tebe cenu.“ Tom bre\u010del krokod\u00fdl\u00ed slzy a nem\u011bl v pl\u00e1nu p\u0159estat.<\/div>\n
„Chyb\u00ed\u0161 mi, Bille. U\u017e te\u010f mi moc chyb\u00ed\u0161. Neskute\u010dn\u011b moc. Kdybys mi to \u0159ekl. N\u011bco by jsme vymysleli. Nikdy nebudu \u0161\u0165astn\u00fd s n\u011bk\u00fdm jin\u00fdm. J\u00e1 chci b\u00fdt \u0161\u0165astn\u00fd z tebou!!!!“ Tom nep\u0159est\u00e1val a tulil si ho k sob\u011b. Nev\u011bd\u011bl, \u017ee ho miloval. Kdyby to jenom tu\u0161il. N\u011bco by ud\u011blal.<\/div>\n
A\u017e te\u010f si uv\u011bdomil, \u017ee Bill pro n\u011bj znamenal mnohem v\u00edc ne\u017e si myslel. A bude nav\u017edy znamenat.<\/p>\n<\/div>\n
„Nikdy na tebe nezapomenu. Budu na tebe ka\u017ed\u00fd den myslet. Miluji t\u011b, Bille.“ Pol\u00edbil ho na rty. Byly tak studen\u00e9, ale po\u0159\u00e1d tak kr\u00e1sn\u00e9. Zhluboka si povzdychl a vzal do rukou mobil, musel zavolat policii. Ta zanedlouho p\u0159ijela a za\u010dala to vy\u0161et\u0159ovat. Kdy\u017e Billa nalo\u017eili na nos\u00edtka a cht\u011bli ho odv\u00e9st do m\u00e1rnice, ne\u010dekali, \u017ee Tom zakro\u010d\u00ed.<\/div>\n
„N\u00e9\u00e9, j\u00e1 chci b\u00fdt s n\u00edm, nechte mi ho tady, pros\u00edm!!!!!“ Myslel, \u017ee se ka\u017edou chv\u00edli zbl\u00e1zn\u00ed.<\/div>\n
P\u0159itiskl se op\u011bt k n\u011bmu a slzy mu dopadaly na jeho tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„Pane Kaulitzi, pros\u00edm v\u00e1s. V\u00edm, \u017ee je ztr\u00e1ta va\u0161eho bratra bolestiv\u00e1, ale nem\u016f\u017ee tu z\u016fstat.“<\/div>\n
„Dejte mi je\u0161t\u011b chv\u00edli, pros\u00edm.“<\/div>\n
„Ale chvili\u010dku.“ Hladil ho po tv\u00e1\u0159i a slab\u011b se usm\u00edval.<\/div>\n
„Douf\u00e1m, \u017ee jsi tam naho\u0159e \u0161\u0165astn\u00fd a-a, \u017ee se m\u00e1\u0161 l\u00edp. Cht\u011bl bych b\u00fdt s tebou. Dal bych cokoliv, aby ses mi vr\u00e1til.<\/div>\n
„Chci… pros\u00edm, vra\u0165 se. Nenech\u00e1vej m\u011b tu. Bill\u00ed, snad se m\u00e1\u0161 u\u017e l\u00edp. Nikdy ti to nebudu vy\u010d\u00edtat, \u017ee jsi m\u011b opustil. Musel jsi to ud\u011blat. Ale chci, abys m\u011b pohladil naposledy. Naposledy promluvil. Bille.“ Vzal si jeho ruku do sv\u00e9 a p\u0159ilo\u017eil na tv\u00e1\u0159. Pot\u00e9 mu p\u0159ipnul na krk \u0159et\u00edzek, co mu koupil.<\/div>\n
„Ten jsem koupil pro tebe. Doufal jsem, \u017ee se ti bude l\u00edbit, a \u017ee ti t\u00edm vyj\u00e1d\u0159\u00edm, jak moc mi na tob\u011b z\u00e1le\u017e\u00ed.“ Zhluboka se nadechl a ode\u0161el si sednout. V\u011bd\u011bl, \u017ee kdy\u017e ho nepust\u00ed te\u010f, tak nikdy.<\/p>\n<\/div>\n
Jakmile se jejich matka dozv\u011bd\u011bla, co Bill ud\u011blal, p\u0159ijela dom\u016f a ut\u011b\u0161ovala Toma uklid\u0148uj\u00edc\u00edmi sl\u016fvky. I kdy\u017e v\u011bd\u011bla, \u017ee je to marn\u00e9. Tom bre\u010del cel\u00e9 dny a noci. Sed\u011bl v\u017edy na parapetu u okna a dr\u017eel jeho fotku v ruce. Nijak tomu nebylo ani te\u010f, u\u017e m\u011bs\u00edc po jeho smrti. Dnes je Bill\u016fv poh\u0159eb. Obl\u00e9kl se do \u010dern\u00e9ho a mohli vyrazit. Dojeli na m\u00edsto a vstoupili do m\u00edstnosti, kde u\u017e na n\u011b \u010dekala polootev\u0159en\u00e1 rakev. Tom p\u0159i\u0161el bl\u00ed\u017e, zad\u00edval se na n\u011bj a polo\u017eil mu kytici pod rakev. Zase se jeho o\u010di leskly. Posadil se na m\u00edsto a zad\u00edval se na Billovu fotografii, kde je \u0161\u0165astn\u00fd a usm\u00edv\u00e1 se. Varhany za\u010daly hr\u00e1t a v\u0161ichni se postavili. Modlil se, aby byl tam naho\u0159e v bezpe\u010d\u00ed. Pot\u00e9 zav\u0159eli rakev a zatloukli h\u0159eb\u00edky. Odnesli ji ven a polo\u017eili do j\u00e1my. Hodil mu tam b\u00edlou r\u016f\u017ei a k\u00fdvnul hlavou. Pak jej za\u010dali zasyp\u00e1vat. Tom se sm\u00ed\u0159il s t\u00edm, \u017ee ho u\u017e nikdy neuvid\u00ed. V\u011bd\u011bl, ale jedno. Zni\u010dilo ho, \u017ee Bill um\u0159el.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Schwarz Engel<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Schwarz Engel Jak ut\u00edkaly dlouh\u00e9 dny a noci, Bill se dostal ze sv\u00e9 nemoci, ale jednu v\u011bc, ze kter\u00e9 se chce vyl\u00e9\u010dit, ale nev\u00ed jak, nevyl\u00e9\u010dili\u2026 Po\u0159\u00e1d ho miluje, v\u00ed, \u017ee to nen\u00ed spr\u00e1vn\u00e9. Dnes je 13. \u00fanora a on je<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[307],"tags":[],"class_list":["post-12144","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-laska-znici-kazdeho"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12144","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=12144"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12144\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=12144"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=12144"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=12144"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}