{"id":12156,"date":"2010-03-11T18:00:00","date_gmt":"2010-03-11T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=12127"},"modified":"2010-03-11T18:00:00","modified_gmt":"2010-03-11T17:00:00","slug":"lutte-pour-l-amour-15","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/03\/11\/lutte-pour-l-amour-15\/","title":{"rendered":"Lutte pour l’amour 15."},"content":{"rendered":"
autor: Lady Kay<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
„Ty jo, rozum\u00ed\u0161 tomu?“ Tom se na m\u011b d\u00edv\u00e1, jako by opravdu o\u010dek\u00e1val, \u017ee mu m\u016f\u017eu d\u00e1t odpov\u011b\u010f na pr\u00e1v\u011b vyslovenou ot\u00e1zku. M\u016f\u017eu jen d\u011bkovat Bohu, \u017ee nem\u00e1 p\u00e1ru, jak bl\u00edzko je pravd\u011b. \u017de j\u00e1 jsem v\u016fbec n\u011bco d\u011blal! Te\u010f si pomoz s\u00e1m, Bille. Jen si hezky sn\u011bz, co sis nadrobil. Rychle, rychle, mus\u00edm n\u011bco \u0159\u00edct, jinak mu to za\u010dne b\u00fdt podez\u0159el\u00e9. Tom p\u0159ece nev\u00ed, \u017ee je mi jm\u00e9no odes\u00edlatele textovky zn\u00e1m\u00e9, a podle toho se mus\u00edm i zachovat, aby nic nepoznal.<\/div>\n
„Copak se star\u00e1m o tvoje obdivovatelky?“ pokus\u00edm se o t\u00f3n podobn\u00fd tomu, kter\u00fd jsem pou\u017e\u00edval v\u017edycky, kdy\u017e se hovor sto\u010dil k n\u011bkter\u00e9 z t\u011bch jeho slepic.<\/div>\n
„Ale\u2026“<\/div>\n
„Nech\u00e1pu ani slovo z toho. Sta\u010d\u00ed ti to takhle?“<\/div>\n
„O to nejde\u2026“ pokus\u00ed se dvoj\u010de znovu dostat ke slovu. Mus\u00edm se dr\u017eet role, nikdy jsem ho nepustil ke slovu, nesm\u00edm to ud\u011blat ani te\u010f.<\/div>\n
„Co je to v\u016fbec za\u010d ta\u2026 ta\u2026“<\/div>\n
„Violett.“ Jak to tak vypad\u00e1, Tom mi to spolkl i s navij\u00e1kem.<\/div>\n
„Jo, Vivian.“<\/div>\n
„Ne, Vivian, ale Violett,“ oprav\u00ed m\u011b a zatv\u00e1\u0159\u00ed se, jako by se ho to snad n\u011bjak dotklo, \u017ee jsem spletl jej\u00ed jm\u00e9no. Ud\u011blal jsem to sice schv\u00e1ln\u011b, o \u010dem\u017e p\u0159irozen\u011b nev\u00ed, ale i kdyby z\u00e1m\u011br nebyl, co je mi po tom, jak se ta holka jmenuje.<\/div>\n
„V\u017edy\u0165 to \u0159\u00edk\u00e1m. Co je to za\u010d?“<\/div>\n
„No, to je jedna\u2026“<\/div>\n
„Dal\u0161\u00ed z l\u00e1sek na jednu noc, \u017ee jo?“<\/div>\n
„Bille, nechal bys m\u011b domluvit?“ Pohled dvoj\u010dete m\u011b p\u0159inut\u00ed, abych zav\u0159el pusu a dal mu prostor pro vysv\u011btlen\u00ed.<\/div>\n
„Violett je jen k\u00e1mo\u0161ka. Pamatuje\u0161 se na Mathiase? Ur\u010dit\u011b jo, kamar\u00e1dil jsem se s n\u00edm u\u017e na gymplu. No, to je jedno, Violett je jeho p\u0159\u00edtelkyn\u011b.“ Panebo\u017ee, a\u0165 se zem\u011b rozestoup\u00ed a spolkne m\u011b. Tohle jsem z\u0159ejm\u011b pod\u011blal. Ale je to Tomova vina! Kdo se v t\u011bch \u017eensk\u00fdch, co se kolem n\u011bj po\u0159\u00e1d motaj\u00ed, m\u00e1 vyznat?! Copak jsem mohl v\u011bd\u011bt, \u017ee je to jeho k\u00e1mo\u0161ka a ne dal\u0161\u00ed, co se mi ho sna\u017e\u00ed vz\u00edt? A co mu m\u00e1 co \u0159\u00edkat Tom\u00edku?! To jsem v\u017edycky mohl jen j\u00e1, tohle v\u00fdsadn\u00ed pr\u00e1vo n\u00e1le\u017eelo jen mn\u011b!<\/div>\n
\n
„Mohl bych t\u011b s n\u00ed sezn\u00e1mit. Chce\u0161?“ nab\u00eddne mi velkoryse. „Bydl\u00ed kousek odsud. Mohli bychom se za n\u00ed stavit. Aspo\u0148 bych se p\u0159eptal na tu bl\u00e1znivou SMSku, co mi poslala.“<\/div>\n
Je\u017ei\u0161i, to ani za nic! Tom by se asi divil, jakou kr\u00e1snou zpr\u00e1vu svoj\u00ed kamar\u00e1dce poslal a mysl\u00edm, \u017ee by mu netrvalo dlouho, ne\u017e by se dovt\u00edpil, odkud v\u00edtr vane. V\u016fbec, \u017e\u00e1dn\u00e1 n\u00e1v\u0161t\u011bva se konat nebude. Tak\u017ee nezb\u00fdv\u00e1 nic jin\u00e9ho ne\u017e l\u00e1kavou nab\u00eddku odm\u00edtnout a vymyslet si d\u016fvod, pro\u010d tam nechci.<\/div>\n
„Nemohli bychom to nechat na jindy?“ zkus\u00edm to na n\u011bj.<\/div>\n
„Jsi unavenej?“<\/div>\n
„Docela jo,“ zal\u017eu. Zatv\u00e1\u0159\u00edm se, jako bych byl na pokraji sil, p\u0159itom jsem ale pln\u00fd el\u00e1nu.<\/div>\n
„To je \u0161koda. Ur\u010dit\u011b byste si padli do oka, ona je taky takov\u00fd kreativn\u00ed jedinec jako ty.“<\/div>\n
„Jako j\u00e1?“<\/div>\n
„No, taky maluje, kr\u00e1sn\u011b maluje. Kdybys ji poprosil, ur\u010dit\u011b by n\u011bjak\u00e1 svoje d\u00edla uk\u00e1zala, m\u00e1 fakt talent holka. Ale ty m\u00e1\u0161 v\u011bt\u0161\u00ed,“ slo\u017e\u00ed mi poklonu. Docela r\u00e1d bych se s n\u00ed setkal, ale pot\u00e9, co jsem ji div neposlal do h\u00e1je zelen\u00fdho, slu\u0161n\u011b \u0159e\u010deno, se j\u00ed rad\u011bji budu vyh\u00fdbat a modlit se, aby do doby, ne\u017e se ti dva setkaj\u00ed, vypustili tu zatracenou textovku z hlavy. Je mi ze m\u011b samotn\u00e9ho zle. L\u017eu osob\u011b, kter\u00e1 pro m\u011b znamen\u00e1 v\u0161echno. Kolem Toma se to\u010d\u00ed cel\u00fd m\u016fj sv\u011bt, je st\u0159edem m\u00e9ho vlastn\u00edho vesm\u00edru a j\u00e1 m\u00edsto, abych ho d\u011blal \u0161\u0165astn\u00fdm, mu takhle ztrp\u010duji \u017eivot.<\/div>\n
„Tak se s n\u00ed domluv\u00edm na jindy, ur\u010dit\u011b t\u011b r\u00e1da pozn\u00e1. Tak\u017ee n\u00e1vrat dom\u016f, hm?“ Tom ne\u010dek\u00e1, a\u017e mu odpov\u00edm, vstane a po chvilce vyraz\u00edme.<\/p>\n<\/div>\n
..::Tom::..<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
„Zm\u011bna pl\u00e1nu\u2026“ ozn\u00e1m\u00edm Billovi na prahu, na\u010de\u017e se p\u00e1r o\u010d\u00ed odlep\u00ed od obrazovky a sto\u010d\u00ed se k moj\u00ed osob\u011b. „Pr\u00e1v\u011b jsem mluvil s mamkou, z\u00edtra ji m\u00e1me tady.“<\/div>\n
„Tak brzy?“ I slep\u00fd by si v\u0161imnul, jak jeho obli\u010dej je\u0161t\u011b v\u00edce posmutn\u011bl. Sice se ani po na\u0161em n\u00e1vratu dom\u016f netv\u00e1\u0159il n\u011bjak p\u0159e\u0161\u0165astn\u011b, ale te\u010f se tv\u00e1\u0159\u00ed, jako by mat\u010din n\u00e1vrat byla ta nejv\u011bt\u0161\u00ed trag\u00e9die, co n\u00e1s dva mohla postihnout. \u010clov\u011bk by o\u010dek\u00e1val, \u017ee bude m\u00edt radost, v\u017edycky k n\u00ed m\u011bl u\u017e\u0161\u00ed citov\u00fd vztah ne\u017e j\u00e1. Bill na ni byl odmali\u010dka stra\u0161n\u011b moc fixovan\u00fd, a co si budeme pov\u00eddat, um\u011bl to s n\u00ed. V\u017edy dos\u00e1hnul toho, co si umanul. Jako d\u011bcko jsem \u017e\u00e1rlil jak bl\u00e1zen, s p\u0159ib\u00fdvaj\u00edc\u00edmi roky jsem mu jeho schopnost manipulovat s matkou z\u00e1vid\u011bl. Sta\u010dil mu jeden jedin\u00fd pohled, kter\u00fdm obm\u011bk\u010dil jej\u00ed srdce, a ona mu na \u017e\u00e1dost k\u00fdvla. Zat\u00edmco j\u00e1 musel vynalo\u017eit mnoho \u00fasil\u00ed, aby mi n\u011bco dovolila. Ono se ani nen\u00ed \u010demu divit. Bill byl v\u017edycky hodn\u00fd syn\u00e1\u010dek, skoro cel\u00fd \u017eivot tr\u00e1vil doma, nikdy s n\u00edm nebyly probl\u00e9my, mamka kv\u016fli n\u011bmu nemusela skoro ka\u017ed\u00fd t\u00fdden do \u0161koly, aby s u\u010diteli \u0159e\u0161ila, co provedl. Ten zlobiv\u00fd jsem byl v\u017edycky j\u00e1. Na m\u011b chodily st\u00ed\u017enosti, \u017ee se neum\u00edm chovat, jsem drz\u00fd k u\u010ditel\u016fm a ani mimo \u0161kolu to nebylo jinak. Zat\u00edmco Bill sed\u011bl doma na zadku, j\u00e1 vyhled\u00e1val z\u00e1bavu, kde se to jen dalo. Vrcholem bylo, kdy\u017e m\u011b dom\u016f dovedli policajti s t\u00edm, \u017ee jsem posprejoval vag\u00f3ny na n\u00e1dra\u017e\u00ed. Mamka n\u00e1s nikdy nebila, ale ten ve\u010der mi p\u0159il\u00edtla takov\u00e1 facka, \u017ee jsem div nechytil druhou o ze\u010f. M\u00edsto toho, abych se nad sebou zamyslel, za\u010dal jsem d\u011blat je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed naschv\u00e1ly. Chodil jsem za \u0161kolu, fl\u00e1kal jsem se po okol\u00ed, ani jeden ve\u010der jsem nebyl doma a vracel se a\u017e k r\u00e1nu. Ne v\u017edy st\u0159\u00edzliv\u00fd\u2026<\/p>\n<\/div>\n
A\u017e moje rozhodnut\u00ed odst\u011bhovat se a postavit se na vlastn\u00ed nohy m\u011b, d\u00e1 se \u0159\u00edct, zachr\u00e1nilo. Z m\u00e9 strany to byla sp\u00ed\u0161e rebelie a touha uk\u00e1zat matce, \u017ee se bez n\u00ed a jejich milost\u00ed klidn\u011b obejdu. O\u010dek\u00e1val jsem, \u017ee m\u011b bude p\u0159emlouvat, abych z\u016fstal, ale nestalo se tak. Mamka mi n\u011bjak nebr\u00e1nila, sp\u00ed\u0161 m\u011b v tom povzbuzovala a mn\u011b pozd\u011bji docvaklo pro\u010d. Cht\u011bla, abych dostal za vyu\u010denou a zjistil, jak se v\u011bci maj\u00ed. Poznal jsem, \u017ee postavit se na vlastn\u00ed nohy nen\u00ed tak snadn\u00e9, jak jsem si myslel. \u017de m\u016fj vysn\u011bn\u00fd \u017eivot dosp\u011bl\u00e1ka nen\u00ed tak \u00fa\u017easn\u00fd, jak jsem si pl\u00e1noval. \u010cekal jsem, \u017ee si budu u\u017e\u00edvat a bavit se, m\u00edsto toho jsem se musel par\u00e1dn\u011b oh\u00e1n\u011bt, abych ut\u00e1hnul byt a u\u017eivil s\u00e1m sebe. Nakonec jsem to zvl\u00e1dnul a poprv\u00e9 jsem na sebe mohl b\u00fdt opravdu py\u0161n\u00fd!<\/p>\n<\/div>\n
„Brzy? Copak nejsi r\u00e1d, \u017ee se mamka vrac\u00ed?“ posad\u00edm se na okraj seda\u010dky.<\/div>\n
„Jsem, ale\u2026“<\/div>\n
„Ale?“<\/div>\n
„Mamka p\u0159ijede a to znamen\u00e1, \u017ee odejde\u0161. U\u017e t\u011b tu nic nebude dr\u017eet.“<\/div>\n
„Ty jsi pako, vi\u010f? To, \u017ee se mamka vr\u00e1t\u00ed, p\u0159ece neznamen\u00e1, \u017ee zmiz\u00edm nadobro,“ sev\u0159u dla\u0148 dvoj\u010dete. „Je jedno, jestli jsem tady nebo o p\u00e1r kilometr\u016f d\u00e1l, v\u017edycky tu budu pro tebe. Jen se nast\u011bhuju zp\u00e1tky k sob\u011b a budu za tebou chodit. V ka\u017ed\u00e9 voln\u00e9 chvilce budu s tebou a n\u011bco podnikneme\u2026 Spole\u010dn\u011b.“<\/div>\n
„Slibuje\u0161?“<\/div>\n
„A\u0165 se na m\u00edst\u011b propadnu, jestli kec\u00e1m. Co je?“ spust\u00edm ruku, ji\u017e jsem m\u011bl zvednutou na znamen\u00ed p\u0159\u00edsahy, zase dol\u016f a pozoruji Billa, kter\u00fd si se z\u00e1jmem prohl\u00ed\u017e\u00ed m\u00edsto pode mnou.<\/div>\n
„Ale nic\u2026 Jen \u010dek\u00e1m, kdy se rozestoup\u00ed zem\u011b a spolkne t\u011b. A kde nic, tu nic. Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, co?“<\/div>\n
„Bra\u0161ule, co si to o mn\u011b mysl\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„Jen to nejlep\u0161\u00ed p\u0159ece,“ zazub\u00ed se Bill a hned na to nasad\u00ed sv\u016fj svatou\u0161kovsk\u00fd v\u00fdraz, d\u00edk n\u011bmu\u017e byste rozt\u00e1li, i kdybyste byli sebev\u00edc na\u0161tvan\u00ed. Jak on to jen d\u011bl\u00e1? Mohl bych se to od n\u011bj nau\u010dit a v n\u011bkter\u00fdch situac\u00edch upot\u0159ebit. Bohu\u017eel si mysl\u00edm, \u017ee by to nem\u011blo takov\u00fd efekt jako u n\u011bj.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 \u0161t\u011bst\u00ed, jinak\u2026“<\/div>\n
„Jinak co?“ provokativn\u011b na m\u011b \u0161pul\u00ed pusu.<\/div>\n
„To nev\u00edm, ale bylo by to jist\u011b stra\u0161n\u00fd,“ v\u00fdznamn\u011b se na n\u011bj pod\u00edv\u00e1m a vysko\u010d\u00edm na nohy. P\u016fvodn\u011b jsem cht\u011bl \u0159\u00edct n\u011bco zatracen\u011b cool, ale n\u011bjak m\u011b nic nenapadlo, co\u017e p\u0159irozen\u011b nez\u016fstalo bez odezvy z Billovy strany. Satan s tv\u00e1\u0159\u00ed and\u011bla se mi vylo\u017een\u011b sm\u011bje do o\u010d\u00ed a po\u0161klebuje se mi, co\u017e se sna\u017e\u00edm p\u0159ech\u00e1zet bez pov\u0161imnut\u00ed. S rukama v bok se kolem sebe rozhl\u00e9dnu. Je\u0161t\u011b \u017ee jsem tu celou dobu udr\u017eoval po\u0159\u00e1dek, v r\u00e1mci mo\u017enost\u00ed samoz\u0159ejm\u011b, jinak bych se z toho te\u010f zbl\u00e1znil.<\/div>\n
„Kam jde\u0161?“ vyzv\u00edd\u00e1 Bill, kdy\u017e se odlep\u00edm z m\u00edsta a zam\u00ed\u0159\u00edm nahoru. Zaraz\u00edm se uprost\u0159ed pohybu a s rukou na z\u00e1bradl\u00ed se k n\u011bmu oto\u010d\u00edm.<\/div>\n
„No, sbalit si\u2026“ p\u0159izn\u00e1m, a kdy\u017e si v\u0161imnu jeho ne\u0161\u0165astn\u00e9ho v\u00fdrazu, hned dod\u00e1m: „Abych se t\u00edm pak nemusel zdr\u017eovat a mohl b\u00fdt jen a jen s tebou.“<\/p>\n<\/div>\n
Skv\u011ble, Tome! S\u00e1m sebe mus\u00edm pochv\u00e1lit, Bill se toti\u017e spokojen\u011b usm\u00edv\u00e1 a zase se v\u011bnuje d\u011bji na obrazovce, tak\u017ee si m\u016f\u017eu v klidu sbalit svoje saky paky.<\/div>\n
Sotva otev\u0159u dve\u0159e, d\u011bkuji s\u00e1m sob\u011b, \u017ee jsem si s sebou nebral tolik v\u011bc\u00ed, tohle bych mohl m\u00edt snad sbalen\u00fd do deseti minut, kdy\u017e sebou tedy mrsknu. Jedno po druh\u00e9m za\u010dnu skl\u00e1dat tri\u010dka a rovnat zp\u011bt do cestovky. Ne\u0159e\u0161\u00edm, co jsem m\u011bl na sob\u011b a co ne, na to nem\u00e1m \u010das a n\u00e1ladu u\u017e v\u016fbec ne, hod\u00edm to do pra\u010dky v\u0161echno a je to. Kdy\u017e se chyst\u00e1m slo\u017eit tepl\u00e1ky, v\u0161imnu si, \u017ee z jejich kapsy n\u011bco vypadlo. O\u010dima bloud\u00edm na zemi, to\u010d\u00edm se kolem dokola, a\u017e kone\u010dn\u011b zahl\u00e9dnu to n\u011bco.<\/em> To je p\u0159ece ten pap\u00edr, co jsem na\u0161el u Billa v pokoji! Naprosto jsem ho vypustil z hlavy. Hod\u00edm tepl\u00e1ky na zem, d\u0159epnu si a za\u010dtu se do textu psan\u00e9ho bratrovou rukou. Vypad\u00e1 to na b\u00e1sni\u010dku. \u017de bych kone\u010dn\u011b dostal p\u0159\u00edle\u017eitost p\u0159e\u010d\u00edst si n\u011bco z jeho poklad\u016f, co p\u0159ede v\u0161emi tak \u00fazkostliv\u011b st\u0159e\u017e\u00ed? Naposledy vrhnu pohled ke dve\u0159\u00edm, a\u010dkoli m\u011b nem\u00e1 kdo vyru\u0161it a pro\u010d\u00edt\u00e1m prvn\u00ed \u0159\u00e1dky.<\/p>\n<\/div>\n
„M\u00e9 srdce do ticha bolest\u00ed k\u0159i\u010d\u00ed, tou\u017e\u00edm m\u00edt v\u00edc, ne\u017e n\u00e1s dva spojuje\u2026 To nech\u00e1pu,“ zamuml\u00e1m si pro sebe a pokra\u010duji d\u00e1l. S ka\u017ed\u00fdm dal\u0161\u00edm \u0159\u00e1dkem se moje hrdlo stahuje v\u00edc a v\u00edc a m\u016fj zmatek nar\u016fst\u00e1. S v\u011btou ‚miluji toho, koho v\u0161ak nesm\u00edm‘<\/em> se m\u011b zmocn\u00ed hysterie, kter\u00e1 je umocn\u011bna Billov\u00fdmi vyzn\u00e1n\u00edmi, \u017ee za jeden dotyk t\u00e9<\/em> osoby by dal cokoli, \u017ee si p\u0159eje jen m\u00edt ji u sebe a podobn\u011b. To, co m\u011b napadlo, je naprosto vylou\u010den\u00e9, ale pot\u0159ebuji m\u00edt naprostou jistotu, \u017ee jsem se spletl, \u017ee to v\u0161echno je jen v\u00fdplodem moj\u00ed fantazie. Nech\u00e1m tedy balen\u00ed balen\u00edm, vyst\u0159el\u00edm z pokoje jako ne\u0159\u00edzen\u00e1 st\u0159ela a rozhodn\u00fdm krokem kr\u00e1\u010d\u00edm sm\u011br Bill\u016fv pokoj.<\/div>\n
„Ty u\u017e m\u00e1\u0161 sbaleno?“ sly\u0161\u00edm zavolat bratra, kdy\u017e u\u017e sah\u00e1m po klice a chyst\u00e1m se otev\u0159\u00edt.<\/div>\n
„Jo\u2026 Vlastn\u011b ne, chyb\u00ed mi p\u00e1r kus\u016f oble\u010den\u00ed, tak se jdu pod\u00edvat, kde jsem je nechal le\u017eet. Zn\u00e1\u0161 m\u011b. Kde mi to od ruky upadne, tam to z\u016fstane,“ pokus\u00edm se usm\u00edvat, a\u010dkoli to moc dob\u0159e nejde. Vypad\u00e1 to, \u017ee se Bill s moj\u00ed odpov\u011bd\u00ed spokojil, proto\u017ee se d\u00e1l nevypt\u00e1v\u00e1 a nev\u011bnuje mi pozornost.<\/p>\n<\/div>\n
Kdy\u017e se ocitnu uvnit\u0159 jeho pokoje, okam\u017eit\u011b se vrhnu ke stolu. Prohled\u00e1v\u00e1m jeden \u0161upl\u00edk za druh\u00fdm, ale nikde nic. To sam\u00e9 provedu i se sk\u0159\u00edn\u00ed a dal\u0161\u00edmi m\u00edsty, o kter\u00fdch si mysl\u00edm, \u017ee by mohly slou\u017eit jako skr\u00fd\u0161 nebo n\u011bco podobn\u00e9ho. Ale najdu jen sam\u00e9 blbosti\u2026 Pr\u00e1zdn\u00e9 pap\u00edry nebo star\u00e9 se\u0161ity ze \u0161koly. Nech\u00e1pu, pro\u010d to skladuje?! D\u00e1l fotoalba s fotkami z na\u0161ich narozenin, V\u00e1noc a dal\u0161\u00edch rodinn\u00fdch se\u0161lost\u00ed. Ve sk\u0159\u00edni jen oble\u010den\u00ed a dopl\u0148ky. Nic neobvykl\u00e9ho\u2026 Co jsem vlastn\u011b \u010dekal? Za koho jsem Billa m\u011bl? Za n\u011bjak\u00e9ho cvoka, co se zamiloval do sv\u00e9ho sourozence? No, zase jsem si moc fandil!<\/div>\n
Kouk\u00e1m na tu spou\u0161\u0165, co po mn\u011b zbyla. Je\u0161t\u011b \u017ee to Bill nevid\u00ed, zabil by m\u011b a nev\u00edm, jak bych mu to vysv\u011btlil. ‚Sorry, br\u00e1cha, ale m\u011bl jsem t\u011b za \u00fachyla.‘<\/em> nebo ‚Bille, omlouv\u00e1m se, ale hledal jsem n\u011bco, co by mi dok\u00e1zalo, \u017ee se\u0161 do m\u011b zabouchlej.‘<\/em> No, rad\u011bji si ani nep\u0159edstavovat jeho reakci. Nejprve n\u011bjak srovn\u00e1m jeho svr\u0161ky, co jsem rozh\u00e1zel, kdy\u017e jsem se vrtal v jeho sk\u0159\u00edni. Mus\u00edm si d\u00e1t z\u00e1le\u017eet, Bill m\u00e1 ve v\u0161em zaveden\u00fd syst\u00e9m, pro m\u011b nepochopiteln\u00fd syst\u00e9m, a po\u0159\u00e1dek, nechutn\u00fd po\u0159\u00e1dek! Ale co se d\u00e1 d\u011blat, p\u0159id\u011blal jsem svou zv\u011bdavost\u00ed pr\u00e1ci jen s\u00e1m sob\u011b a nad\u00e1vat m\u016f\u017eu jen na svou blbost.<\/p>\n<\/div>\n
Kdy\u017e s \u00falevou zaklapnu dve\u0159e od sk\u0159\u00edn\u011b, p\u0159esunu se ke stolu. M\u011bl bych si pohnout. Bill za mnou sice nem\u016f\u017ee p\u0159ij\u00edt, ale bude mu jist\u011b divn\u00e9, co tu tak dlouho d\u011bl\u00e1m. No, p\u0159inejhor\u0161\u00edm se vymluv\u00edm, \u017ee jsem mu tu ukl\u00edzel. Pap\u00edr po pap\u00edru vkl\u00e1d\u00e1m zp\u011bt do z\u00e1suvky, rovn\u00e1m je do \u00fahledn\u00e9ho \u0161tosu, stejn\u011b tak se\u0161ity a bloky, a p\u0159ipad\u00e1m si u toho jak naprost\u00fd idiot. Tak hotovo! Takov\u00fd po\u0159\u00e1dek, jak\u00fd tam m\u00e1 te\u010f, tam nebyl nikdy, na to d\u00e1m krk. S hlasit\u00fdm oddechnut\u00edm se zvednu a chyst\u00e1m se k odchodu, kdy\u017e v tom si v\u0161imnu jak\u00e9si \u0161\u0148\u016frky vykukuj\u00edc\u00ed zpod matrace. M\u016fj vnit\u0159n\u00ed hlas m\u011b nab\u00e1d\u00e1, abych vypadnul z pokoje, nebo toho budu litovat, ale co on m\u016f\u017ee v\u011bd\u011bt?! Nadzvednu matraci a uvid\u00edm desky, nachlup stejn\u00e9, co jsme m\u011bli s Billem do v\u00fdtvarky, a podle jm\u00e9na a t\u0159\u00eddy zjist\u00edm, \u017ee to jsou dokonce ony. No, ne\u0161kodn\u00e9 desky, co by mi asi mohly ud\u011blat? Uveleb\u00edm se na \u017eidli, desky polo\u017e\u00edm do kl\u00edna a n\u011bkolikr\u00e1t na n\u011b poklepu prsty, ne\u017e se odhodl\u00e1m rozv\u00e1zat je a nakouknout, co uvnit\u0159 sebe skr\u00fdvaj\u00ed. Bill by se mi nikdy nepochlubil, p\u0159esto\u017ee v\u00ed, \u017ee se mi odjak\u017eiva l\u00edbilo, jak maloval. Tak\u017ee se te\u010f jen pokoch\u00e1m jeho umem, pak desky vr\u00e1t\u00edm tam, kam pat\u0159\u00ed, a odejdu.<\/p>\n<\/div>\n
Co jsem \u0159\u00edkal? Obr\u00e1zky krajin je\u0161t\u011b nikomu neubl\u00ed\u017eily! Nech\u00e1pu, jak n\u011bkdo m\u016f\u017ee zachytit na pap\u00edr tak v\u011brn\u011b to, co vid\u00ed p\u0159ed sebou. Po nich n\u00e1sleduje podobizna jak\u00e9si \u017eeny, kterou nezn\u00e1m\u2026 Je ale kr\u00e1sn\u00e1, opravdu kr\u00e1sn\u00e1, asi ide\u00e1l kr\u00e1sy m\u00e9ho bratra nebo jeho l\u00e1ska. No, dal bych si \u0159\u00edct, sle\u010dna nezn\u00e1m\u00e1 by m\u011b nemusela dvakr\u00e1t pob\u00edzet. Hned za n\u00ed je m\u016fj portr\u00e9t. Nutno podotknout, \u017ee jsem se mu opravdu povedl. Na pap\u00edru jsem stejn\u011b kr\u00e1sn\u00fd jako ve skute\u010dnosti. Ka\u017ed\u00fd rys m\u00e9ho obli\u010deje vystihl dokonale! Po n\u011bm n\u00e1sleduje zase m\u016fj portr\u00e9t, tentokr\u00e1t m\u011b ale Bill nakreslil ve sp\u00e1nku. Odsunu v\u0161echny obr\u00e1zky, na nich\u017e jsem j\u00e1, a \u017ee jich je po\u017eehnan\u011b. Moje o\u010di te\u010f maj\u00ed mo\u017enost obdivovat podobiznu n\u00e1s dvou jako mal\u00fdch d\u011bt\u00ed. P\u0159i pohledu na ni se usm\u011bji, vybav\u00ed se mi ta kr\u00e1sn\u00e1 doba, bezstarostn\u00e9 d\u011btstv\u00ed a to hezk\u00e9, co jsme spolu pro\u017e\u00edvali. D\u011bti vyst\u0159\u00edd\u00e1me my jako dosp\u011bl\u00ed ve vz\u00e1jemn\u00e9m objet\u00ed. Tady si nem\u016f\u017eu nev\u0161imnout, jak zvl\u00e1\u0161tn\u011b Bill op\u011bt ztv\u00e1rnil v\u00fdrazy na\u0161ich tv\u00e1\u0159\u00ed, jako bychom oba dva trp\u011bli. Jak m\u016f\u017eeme trp\u011bt, kdy\u017e se spolu obj\u00edm\u00e1me a jsme si tak bl\u00edzko? M\u00e1me p\u0159ece jeden druh\u00e9ho, tak jak\u00fdpak smutek!<\/div>\n
Kdy\u017e se mi odkryje dal\u0161\u00ed v\u00fdtvor m\u00e9ho sourozence, zatm\u00ed se mi p\u0159ed o\u010dima. Tohle p\u0159ece\u2026 Ne, to nejsem j\u00e1! To je jen n\u011bkdo, kdo vypad\u00e1 jako j\u00e1. Ur\u010dit\u011b je to tak\u2026 P\u0159ece by Bill nenakreslil s\u00e1m sebe nech\u00e1vaj\u00edc\u00edho si od m\u00e9 osoby d\u011blat n\u011bco takov\u00e9ho!<\/p>\n<\/div>\n
autor: Lady Kay<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Lady Kay „Ty jo, rozum\u00ed\u0161 tomu?“ Tom se na m\u011b d\u00edv\u00e1, jako by opravdu o\u010dek\u00e1val, \u017ee mu m\u016f\u017eu d\u00e1t odpov\u011b\u010f na pr\u00e1v\u011b vyslovenou ot\u00e1zku. M\u016f\u017eu jen d\u011bkovat Bohu, \u017ee nem\u00e1 p\u00e1ru, jak bl\u00edzko je pravd\u011b. \u017de j\u00e1 jsem v\u016fbec n\u011bco d\u011blal!<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[299],"tags":[],"class_list":["post-12156","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-lutte-pour-l-amour"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12156","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=12156"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12156\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=12156"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=12156"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=12156"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}