{"id":12168,"date":"2010-03-10T15:30:00","date_gmt":"2010-03-10T14:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=12139"},"modified":"2010-03-10T15:30:00","modified_gmt":"2010-03-10T14:30:00","slug":"za-dvermi-utajen","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/03\/10\/za-dvermi-utajen\/","title":{"rendered":"Za dve\u0159mi, utajen&#8230;"},"content":{"rendered":"<div><strong>autor: Tenshi88<\/strong><\/p>\n<\/div>\n<div>Mlad\u00edk si to sklesle vykra\u010doval chodbou. M\u00ed\u0159il do sv\u00e9ho hotelov\u00e9ho pokoje, aby kone\u010dn\u011b zahnal tupou bolest hlavy. \u0160patn\u011b se vyspal a rann\u00ed v\u00fd\u010ditky jejich mana\u017eera taky moc nepomohly. A ke v\u0161emu ty dva\u2026 kdy\u017e se d\u00edval na dvoj\u010data, m\u011bl pocit, \u017ee n\u011bco nen\u00ed jak m\u00e1. Za ta l\u00e9ta si zvykl na jejich pro n\u011bj neobvykl\u00e9 projevy vz\u00e1jemn\u00e9 n\u00e1klonnosti, ale posledn\u00ed dobou mu jejich vztah ned\u00e1val sp\u00e1t. Chovali se k sob\u011b\u2026 jinak. Mo\u017en\u00e1 proto si ani neuv\u011bdomil, \u017ee se zastavil u pokoje jednoho z nich. Konkr\u00e9tn\u011b z\u016fstal zara\u017een\u011b st\u00e1t p\u0159ed prahem Tomova pokoje. Zaslechl tlumen\u00e9 chichot\u00e1n\u00ed, a to ho donutilo se zachovat tak, jak by asi nem\u011bl. P\u0159ilo\u017eil ucho k studen\u00e9 plo\u0161e dve\u0159\u00ed a ti\u0161e se zaposlouchal. V\u011bd\u011bl to. Takhle se sm\u011bje jenom Bill. Znal ten sm\u00edch. Kdy\u017e mu nezn\u011bl v u\u0161\u00edch p\u0159es den, sl\u00fdch\u00e1val ho posledn\u00edch p\u00e1r t\u00fddn\u016f v hlav\u011b p\u0159i no\u010dn\u00ed nespavosti, kdy se p\u0159evaloval a v\u011bd\u011bl co, nebo sp\u00ed\u0161 kdo, mu ned\u00e1 sp\u00e1t. Povzdechl si a postupn\u011b si zvykal na tlumenou hlasitost a za\u010d\u00ednal rozezn\u00e1vat i tich\u00e1 slova pronesen\u00e1 pro n\u011bj jedine\u010dn\u00fdm hlasem.<\/p>\n<\/div>\n<div>&#8222;Tomi, pros\u00edm\u2026&#8220; Gustav nakr\u010dil obo\u010d\u00ed. T\u00f3n Billova hlasu m\u011bl zvl\u00e1\u0161tn\u011b zabarven\u00fd podt\u00f3n.<\/div>\n<div>&#8222;Tak si to sundej.&#8220; Usly\u0161el kytaristovu odpov\u011b\u010f pronesenou t\u00e9m\u011b\u0159 otr\u00e1ven\u00fdm t\u00f3nem. Gustav s tlukouc\u00edm srdcem naslouchal a zvuk dopadaj\u00edc\u00ed l\u00e1tky jasn\u011b sv\u011bd\u010dil o tom, \u017ee zp\u011bv\u00e1kovo tri\u010dko u\u017e nen\u00ed na sv\u00e9m m\u00edst\u011b. Jak moc te\u010f Gustav litoval, \u017ee dve\u0159e jsou tak zabezpe\u010den\u00e9. \u017d\u00e1dn\u00e1 kl\u00ed\u010dov\u00e1 d\u00edrka, kterou by mohl\u2026 Byl v nejistot\u011b, proto nad\u00e1le naslouchal, modl\u00edc se, aby ho n\u011bkdo nenachytal. To by asi vysv\u011btloval dost t\u011b\u017eko. <em>Cht\u011bl jsem v\u011bd\u011bt, jestli spolu dvoj\u010data sp\u00ed\u2026 pot\u0159ebuju m\u00edt jistotu, proto\u017ee ho miluju\u2026<\/em> jo, jist\u011b. S\u00e1m sob\u011b se ne\u0161\u0165astn\u011b uchechtl.<\/div>\n<hr \/>\n<div>&#8222;Oh, bo\u017ee. Tome\u2026&#8220; Bill vyd\u00e1val zvuky jasn\u011b zna\u010d\u00edc\u00ed, \u017ee se mu po\u010d\u00edn\u00e1n\u00ed jeho bratra l\u00edb\u00ed, a\u0165 u\u017e d\u011bl\u00e1 cokoli.<\/div>\n<div>&#8222;V\u00ed\u0161, \u017ee si neskute\u010dnej?&#8220; Vydechl Tom a Gustav sly\u0161el tich\u00e9 Billovo vykv\u00edknut\u00ed a n\u00e1slednou st\u00ed\u017enost.<\/div>\n<div>&#8222;To bolelo\u2026&#8220;<\/p>\n<\/div>\n<div>Gustav nev\u011bdomky zat\u00ednal p\u011bsti a litoval toho, \u017ee s t\u00edm v\u016fbec za\u010d\u00ednal. Ale p\u0159estat nemohl. Nav\u00edc\u2026 c\u00edtil, \u017ee se mu to, co sly\u0161\u00ed, za\u010d\u00edn\u00e1 l\u00edbit. Jak r\u00e1d by byl ten, pro kter\u00e9ho jsou sladk\u00e1 sl\u016fvka z jeho rt\u016f ur\u010dena\u2026<\/div>\n<div>&#8222;Ned\u011blej, v\u00ed\u0161, \u017ee to pak je mnohem efektivn\u011bj\u0161\u00ed. Mus\u00ed se to d\u011blat po\u0159\u00e1dn\u011b. Ale jestli chce\u0161, m\u016f\u017eu p\u0159estat\u2026&#8220; V hlase Billova bratra bylo zn\u00e1t pobaven\u00ed a neub\u011bhla ani minuta, ne\u017e mu Bill dal sv\u00fdmi slovy najevo, a\u0165 se jenom opov\u00e1\u017e\u00ed nepokra\u010dovat.<\/div>\n<div>&#8222;Mysl\u00edm, \u017ee je \u010das pokro\u010dit\u2026&#8220; za\u0161eptal Tom a Gustav mohl sly\u0161et zvuky sv\u011bd\u010d\u00edc\u00ed o tom, \u017ee kytarista n\u011bco hled\u00e1. Zjevn\u011b se ke sv\u00e9mu c\u00edli dobral, nebo\u0165 reakce v podob\u011b radostn\u00e9ho v\u00fdk\u0159iku se nedala p\u0159eslechnout. Chv\u00edli se za dve\u0159mi rozhostilo ticho. Gustav se mohl jen dohadovat, co \u017ee to Tom hledal, a k \u010demu mu utajen\u00e1 v\u011bc slou\u017e\u00ed.<\/div>\n<div>&#8222;Tomi, to stud\u00ed\u2026&#8220; zak\u0148u\u010del Bill a Gustav mohl sly\u0161et i n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed odpov\u011b\u010f.<\/div>\n<div>&#8222;Zah\u0159eju to, neboj. A nest\u011b\u017euj si, kv\u016fli tob\u011b jsem sh\u00e1n\u011bl kokosovo &#8211; vanilkovej.&#8220; Gustav mohl odp\u0159\u00eds\u00e1hnout, \u017ee a\u017e k n\u011bmu doplula omamn\u00e1 v\u016fn\u011b kokosu. I on ji miloval\u2026<\/div>\n<div>&#8222;Taky kdo m\u00e1 ty tvoje mentolov\u00fd smrady \u010duchat, a nav\u00edc, pokud v\u00edm, ty sis st\u011b\u017eoval, \u017ee to nejde dol\u016f.&#8220; Gustavovi se do tv\u00e1\u0159\u00ed hrnula \u010derve\u0148 a m\u011bl pocit, \u017ee mu \u010d\u00e1st rozhovoru unikala. &#8222;Nemohl jsem to z prst\u016f dostat je\u0161t\u011b dva dny a po\u0159\u00e1d to bylo c\u00edtit jako zubn\u00ed pasta.&#8220; Zahih\u0148al se pro zm\u011bnu Tom.<\/div>\n<div>&#8222;A taky to p\u00e1lilo,&#8220; musel m\u00edt posledn\u00ed slovo Bill a Gustav se i p\u0159es situaci pousm\u00e1l. Miloval v\u0161echny zp\u011bv\u00e1kovy vlastnosti, i tuhle um\u00edn\u011bnost, kter\u00e1 mu \u0161la zeza\u010d\u00e1tku tak na nervy\u2026<\/p>\n<\/div>\n<div>Chv\u00edli se za dve\u0159mi rozhostilo ticho, ru\u0161en\u00e9 jen chlapcov\u00fdm rozru\u0161en\u00fdm dechem. Jeho srdce zb\u011bsile tlouklo a on nemohl odej\u00edt. Ne te\u010f, kdy\u017e se jeho domn\u011bnky zvolna potvrzovaly. Bylo to mo\u017en\u00e9? Opravdu tu stoj\u00ed a poslouch\u00e1, jak si to jeho tajn\u00e1 l\u00e1ska s pravd\u011bpodobnost\u00ed rozd\u00e1v\u00e1 se sv\u00fdm dvoj\u010detem? Nen\u00ed to jen sen, kter\u00fd mu m\u00e1 n\u011bco nazna\u010dit? M\u016f\u017ee\u2026 tok jeho my\u0161lenek p\u0159eru\u0161il tlumen\u00fd v\u00fdk\u0159ik.<\/div>\n<div>&#8222;Tady to m\u00e1\u0161 p\u011bkn\u011b ztvrdl\u00fd\u2026&#8220; zachytil Tomovu v\u011btu a vykulil nad jej\u00edm obsahem o\u010di.<\/div>\n<div>&#8222;A div\u00ed\u0161 se? Teda Tome, ty tvoje prsty jsou naprosto \u00fa\u017easn\u00fd.&#8220; Pron\u00e1\u0161el Bill sykav\u00fdm hlasem a Gustav se p\u0159istihl, \u017ee tiskne v\u00ed\u010dka k sob\u011b ve snaze nepropustit povode\u0148 slz tla\u010d\u00edc\u00ed se ven. &#8222;Kdyby se tohle n\u011bkdo dozv\u011bd\u011bl\u2026&#8220; Bill se zvoniv\u011b rozesm\u00e1l a vyzval bratra k pokra\u010dov\u00e1n\u00ed. &#8222;Mohl bys tro\u0161ku n\u00ed\u017e? P\u0159esn\u011b tam, oh. V\u00edc, Tome. Sakra tohle je druh\u00e1 nejlep\u0161\u00ed v\u011bc, co m\u016f\u017ee\u0161 d\u011blat.&#8220; Z nitra pokoje se ozvalo \u0161ept\u00e1n\u00ed tak tich\u00e9, \u017ee ho chlapcovy u\u0161i pevn\u011b natisknut\u00e9 na dve\u0159\u00edch nemohly zachytit.<\/div>\n<div>&#8222;Z\u00edtra se nehne\u0161, br\u00e1\u0161ko.&#8220; U\u017e norm\u00e1ln\u00ed hlasitost\u00ed ozn\u00e1mil Tom a dodal: &#8222;Je\u0161t\u011b, \u017ee z\u00edtra nem\u00e1me \u017e\u00e1dn\u00e9 vystoupen\u00ed. V\u017edycky m\u011b bolej ruce\u2026&#8220; Gustav mohl zachytit zp\u011bv\u00e1k\u016fv sm\u00edch n\u00e1sledovan\u00fd tlumen\u00fdm v\u00fdk\u0159ikem, a v\u00edc sly\u0161et nemusel. S rozhodnut\u00edm, \u017ee toho okam\u017eit\u011b nech\u00e1, a jakoby nic odkr\u00e1\u010d\u00ed do pokoje, u\u017e za\u010dal odkl\u00e1n\u011bt hlavu, kdy\u017e zaslechl n\u011bco, co mu nechalo kapku nad\u011bje.<\/div>\n<div>&#8222;Tomi, ty tvoje mas\u00e1\u017ee, to je r\u00e1j na zemi.&#8220; Pochv\u00e1lil Bill bratra zvl\u00e1\u0161tn\u011b zad\u00fdchan\u00fdm hlasem a Gustav zaslechl zvuk tekouc\u00ed vody.<\/div>\n<div>&#8222;M\u011bl si pravdu, ten mas\u00e1\u017en\u00ed gel jde dol\u016f dob\u0159e, a nav\u00edc hezky von\u00ed\u2026&#8220; Gustav nech\u00e1pav\u011b mrkal a v hlav\u011b mu to \u0161rotovalo. Po\u010dkat, tak\u017ee\u2026 jedin\u00fdm pohybem set\u0159el slzi\u010dky, kter\u00e9 si p\u0159edt\u00edm p\u0159eci jen na\u0161ly svou cesti\u010dku, a uchl\u00e1cholen, se chodbou vydal do sv\u00e9ho pokoje. Opravdu si mohl myslet, \u017ee\u2026 nechal se tak om\u00e1mit l\u00e1skou k tomu \u010dernovlas\u00e9mu stvo\u0159en\u00ed, \u017ee mu \u017e\u00e1rlivost zatem\u0148ovala mysl? S\u00e1m sebe p\u0159esv\u011bd\u010doval, \u017ee v\u0161echno to chov\u00e1n\u00ed dvoj\u010dat je naprosto norm\u00e1ln\u00ed. Nakonec nad t\u00edm tak moc p\u0159em\u00fd\u0161lel, a\u017e se za\u010dal chichotat do ticha pokoje p\u0159i p\u0159edstav\u011b, \u017ee by se to dvoj\u010data dozv\u011bd\u011bla. \u017de by se dozv\u011bd\u011bla, \u017ee ho samotn\u00e1 l\u00e1ska a \u017e\u00e1rlivost donutila poslouchat za dve\u0159mi, aby zjistil, jestli jejich vztah p\u0159ekro\u010dil hranici. Ne, tohle se nikdy nedozv\u00ed\u2026 zamy\u0161len\u011b si naposledy povzdechl a upadl do sp\u00e1nku pln\u00e9ho zapomn\u011bn\u00ed a nad\u011bje. Proto\u017ee nad\u011bje\u2026<\/p>\n<\/div>\n<div>&#8222;U\u017e ode\u0161el?&#8220; Bill se na bratra rozpustile pousm\u00e1l a n\u011b\u017en\u011b mu ukradl dal\u0161\u00ed z dlouh\u00e9 \u0159ady polibk\u016f. V\u017edycky miloval ho l\u00edbat.<\/div>\n<div>&#8222;Po\u010dkej, rad\u0161i se pod\u00edv\u00e1m\u2026&#8220; Tom se pro jistotu odt\u00e1hl z Billova dosahu a nakoukl za dve\u0159e. Chodba zela pr\u00e1zdnotou, a kone\u010dn\u011b jim dop\u0159\u00e1la soukrom\u00ed. Tom se pousm\u00e1l.<\/div>\n<div>&#8222;Tak?&#8220; Ozvalo se netrp\u011bliv\u011b z nitra pokoje.<\/div>\n<div>&#8222;Je pry\u010d, kone\u010dn\u011b. Mysl\u00ed\u0161, \u017ee jsme ho oblafli?&#8220; Zasm\u00e1l se, kdy\u017e si p\u0159edstavil chlapc\u016fm v\u00fdraz. Av\u0161ak Bill malinko nakr\u010dil obo\u010d\u00ed.<\/div>\n<div>&#8222;Nebylo to od n\u00e1s moc o\u0161kliv\u00e9, \u017ee ne?&#8220; Tom se na n\u011bj d\u00edval nech\u00e1pav\u011b.<\/div>\n<div>&#8222;My jsme ho nenutili poslouchat za dve\u0159ma, a nav\u00edc\u2026 posledn\u00ed dobou se na n\u00e1s d\u00edval n\u011bjak zvl\u00e1\u0161tn\u011b\u2026&#8220; Tom se ot\u0159epal nad p\u0159edstavou, \u017ee by tohle zjistil. P\u0159eci jenom to bylo dost nebezpe\u010dn\u00e9. Snad ho p\u0159esv\u011bd\u010dili, \u017ee tu ned\u011blaj\u00ed to, co si podle v\u0161eho myslel, \u017ee d\u011blaj\u00ed\u2026 a je\u0161t\u011b se tro\u0161ku pobavili.<\/div>\n<div>&#8222;Tomi?&#8220; Z my\u0161lenek ho probral bratr\u016fv hlas, do\u017eaduj\u00edc\u00ed se pozornosti. Zvedl hlavu a setkal se s temn\u00fdm pohledem. V\u017edycky c\u00edtil slabost v kolenou, kdy\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee tenhle pohled pat\u0159\u00ed jenom jemu. &#8222;Co kdybych te\u010f &#8218;namas\u00edroval&#8216; j\u00e1 tebe?&#8220;<\/p>\n<\/div>\n<div><strong>autor: Tenshi88<\/strong><\/div>\n<div><strong>betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>autor: Tenshi88 Mlad\u00edk si to sklesle vykra\u010doval chodbou. M\u00ed\u0159il do sv\u00e9ho hotelov\u00e9ho pokoje, aby kone\u010dn\u011b zahnal tupou bolest hlavy. \u0160patn\u011b se vyspal a rann\u00ed v\u00fd\u010ditky jejich mana\u017eera taky moc nepomohly. A ke v\u0161emu ty dva\u2026 kdy\u017e se d\u00edval na dvoj\u010data, m\u011bl pocit,<\/p>\n<p class=\"link-more\"><a class=\"myButt \" href=\"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/03\/10\/za-dvermi-utajen\/\">Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-12168","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12168","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=12168"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12168\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=12168"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=12168"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=12168"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}