{"id":12178,"date":"2010-03-08T18:30:00","date_gmt":"2010-03-08T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=12149"},"modified":"2010-03-08T18:30:00","modified_gmt":"2010-03-08T17:30:00","slug":"se-mnou-se-bat-nemusis-6","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/03\/08\/se-mnou-se-bat-nemusis-6\/","title":{"rendered":"Se mnou se b\u00e1t nemus\u00ed\u0161 6."},"content":{"rendered":"
autor: Ainikki<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Tom p\u0159i\u0161el posledn\u00ed pracovn\u00ed den tohoto t\u00fddne do kancel\u00e1\u0159e s pochmurnou n\u00e1ladou. C\u00edtil se sklesle smutn\u00fd, co\u017e byl pro n\u011bj docela nezvykl\u00fd stav, proto\u017ee on byl zvykl\u00fd na v\u0161e odjak\u017eiva pohl\u00ed\u017eet s optimistick\u00fdm n\u00e1hledem. M\u00e1loco ho rozh\u00e1zelo, a kdy\u017e se p\u0159ed n\u00edm vyskytl probl\u00e9m, jednodu\u0161e ho vy\u0159e\u0161il. Jen\u017ee te\u010f nem\u011bl p\u0159edstavu, jak si poradit. Co d\u011blat s Billem. T\u00e9m\u011b\u0159 celou noc nad t\u00edm u\u017e asi po st\u00e9 p\u0159em\u00fd\u0161lel, d\u00edky \u010demu\u017e byl dnes i zna\u010dn\u011b nevyspal\u00fd a rozmrzel\u00fd. Dostal se dokonce i do f\u00e1ze, kdy za\u010dal obvi\u0148ovat s\u00e1m sebe. Nejsp\u00ed\u0161 na to moc tla\u010dil. V\u017edy\u0165 p\u0159eci od prvn\u00ed chv\u00edle, kdy poznal, jak\u00fd Bill je, v\u011bd\u011bl, \u017ee to s n\u00edm nebude jednoduch\u00e9. \u017de na n\u011bj bude muset pomalounku. Pravd\u011bpodobn\u011b chlapce vypla\u0161il, kdy\u017e ho cel\u00fd tenhle t\u00fdden bombardoval pokusy vyt\u00e1hnout ven.<\/p>\n<\/div>\n
Jen\u017ee na druhou str\u00e1nku si zase \u0159\u00edkal, \u017ee na tom nebylo nic \u0161patn\u00e9ho. Komu by m\u011bly vadit podobn\u00e9 nab\u00eddky bez jak\u00fdchkoli postrann\u00edch \u00famysl\u016f? V\u017edy\u0165 on by p\u0159eci neud\u011blal nic, co by se Billovi p\u0159\u00ed\u010dilo. Jen cht\u011bl trochu \u010dasu, aby byli spolu. C\u00edtil, \u017ee znovu u\u017e odm\u00edtnut\u00ed nejsp\u00ed\u0161 neunese. Bude to toti\u017e jen dal\u0161\u00ed d\u016fkaz, \u017ee Bill ho nechce. Jen si potvrd\u00ed my\u0161lenku, kter\u00e1 se ze v\u0161ech t\u011bch mo\u017enost\u00ed, kter\u00e9 mu v\u00ed\u0159ily v hlav\u011b, jako jedin\u00e1 neust\u00e1le vracela. Bl\u00e1hov\u011b a slep\u011b se zamiloval do n\u011bkoho, kdo jeho city nikdy neop\u011btuje.<\/div>\n
\n
Z p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed ho vyru\u0161ilo klep\u00e1n\u00ed na dve\u0159e.<\/div>\n
„Vstupte.“ Do m\u00edstnosti ve\u0161el doktor Konrad.<\/div>\n
„Dobr\u00fd den, Tome.“ Pozdravil. Tom mu pozdrav op\u011btoval a pokusil se to doprovodit o mil\u00fd \u00fasm\u011bv. Jeho \u0161\u00e9f nem\u011bl s jeho probl\u00e9my nic spole\u010dn\u00e9ho, proto se tu na n\u011bj nebude tv\u00e1\u0159it jako by \u017ev\u00fdkal \u0161\u0165ov\u00edk.<\/div>\n
„Co pot\u0159ebujete?“ Zaj\u00edmal se.<\/div>\n
„Promluvit si.“ \u0158ekl nad\u0159\u00edzen\u00fd a posadil se do pr\u00e1zdn\u00e9 \u017eidle, kter\u00e1 st\u00e1la p\u0159ed Tomov\u00fdm psac\u00edm stolem. „V\u00edte, Tome, do podobn\u00fdch v\u011bc\u00ed nem\u00e1m ve zvyku se pl\u00e9st. Ka\u017ed\u00fd m\u00e1 pr\u00e1vo na sv\u016fj soukrom\u00fd \u017eivot.“ Za\u010dal v\u0161eobecn\u011b a Tomovi prozat\u00edm nedoch\u00e1zelo, kam se vlastn\u011b sna\u017e\u00ed celou tuhle debatu sm\u011b\u0159ovat. „Pom\u011brn\u011b intenzivn\u011b se tu ale o jist\u00fdch v\u011bcech za\u010dalo mezi zam\u011bstnanci mluvit a p\u00e1r z nich se doneslo i ke mn\u011b.“<\/p>\n<\/div>\n
N\u011bjak\u00e9 pomluvy. Do\u0161lo Tomovi. V jak\u00e9mkoli v\u011bt\u0161\u00edm kolektivu to byla ale b\u011b\u017en\u00e1 v\u011bc. \u010clov\u011bk je tvor z\u00e1vistiv\u00fd, nep\u0159ej\u00edc\u00ed a klevetiv\u00fd. Nevzpom\u00ednal si ale, \u017ee by se kdy stalo, aby tohle \u0161u\u0161k\u00e1n\u00ed zaj\u00edmalo i jeho \u0161\u00e9fa. Ten se k tomu v\u017edy stav\u011bl velice laxsn\u011b. Nem\u00edchal se do toho.<\/div>\n
„Co se d\u011bje? Nepracuji snad tak, jak se ode m\u011b o\u010dek\u00e1v\u00e1?“ Ptal se Tom. Za\u010d\u00ednal b\u00fdt malinko nerv\u00f3zn\u00ed a p\u0159ipadalo mu, \u017ee u\u017e se tu moc dlouho chod\u00ed kolem hork\u00e9 ka\u0161e.<\/div>\n
„To rozhodn\u011b ne. Tedy prozat\u00edm ne. J\u00e1 se chci jen ujistit, \u017ee to tak i nad\u00e1le bude pokra\u010dovat.“<\/p>\n<\/div>\n
Tom svra\u0161til \u010delo.<\/div>\n
„Nech\u00e1pu.“ P\u0159iznal.<\/div>\n
„V\u00edte, Tome, lidi sleduj\u00ed a za\u010dalo se tu prosl\u00fdchat, \u017ee vy a Bill Tr\u00fcmper\u2026“ Tomovi se po t\u011bch slovech zatm\u011blo p\u0159ed o\u010dima. Nemyslel si, \u017ee jsou tak moc neopatrn\u00ed, \u017ee je to na nich tolik vid\u011bt, aby upadli v podez\u0159en\u00ed. \u0160\u00e9f v\u00ed, nebo minim\u00e1ln\u011b tu\u0161\u00ed, \u017ee je buzna. Tak to je konec. Nev\u011b\u0159il, \u017ee v tomhle ryze hetero sv\u011bt\u011b by to mohl n\u011bkdo pochopit. Te\u010f v tom lep\u0161\u00edm p\u0159\u00edpad\u011b z\u016fstane na do smrti \u0159e\u0161it pod\u0159adn\u00e9 p\u0159\u00edpady, v tom hor\u0161\u00edm ho rovnou vyraz\u00ed. B\u011b\u017eelo mu mysl\u00ed naprosto iracion\u00e1ln\u011b. Nevzpom\u00ednal si, kdy naposledy se c\u00edtil tak vyd\u011b\u0161en\u00fd. Jestli kdy v\u016fbec.<\/div>\n
„Je mi to jedno.“ Zaslechl dal\u0161\u00ed v\u011btu z \u00fast pana Konrada. Nev\u011bd\u011bl, kolik toho nesta\u010dil post\u0159ehnout, kdy\u017e se ztratil n\u011bkde ve sv\u00e9m sv\u011bt\u011b zadumanosti a d\u011bsu. Tahle slova ho ale probrala. Co \u017ee to \u0159ekl? \u017de je mu to jedno? „Pokud jste gay, je to jen va\u0161e v\u011bc. Pro m\u011b je sm\u011brodatn\u00e9, abyste dob\u0159e odv\u00e1d\u011bl svou pr\u00e1ci. D\u016fvod, pro\u010d to tedy \u0159e\u0161\u00edm, je, \u017ee nechci, aby se stalo, \u017ee v\u00e1s Bill za\u010dne rozptylovat. Vztahy na pracovi\u0161ti v\u011bt\u0161inou moc nesv\u011bd\u010d\u00ed. Te\u010f nechci, abyste to pochopil tak, \u017ee v\u00e1m n\u011bco zakazuji. To v\u016fbec ne. Sp\u00ed\u0161e to berte jen jako upozorn\u011bn\u00ed. Jste velice nadan\u00fd. M\u00e1te p\u0159ed sebou slibnou budoucnost. Nerad bych vid\u011bl, \u017ee si ji kaz\u00edte n\u011bjak\u00fdm rom\u00e1nkem.“ Tom horliv\u011b p\u0159ikyvoval. Hodlal si vz\u00edt k srdci ka\u017ed\u00e9 p\u00edsmenko, kter\u00e9 vypustil star\u0161\u00ed pr\u00e1vn\u00edk z \u00fast. „Tak\u017ee abych to shrnul. Pokud je mezi v\u00e1mi a Billem cokoli, je mi to jedno, kdy\u017e budete i nad\u00e1le d\u011blat svou pr\u00e1ci dob\u0159e.“<\/p>\n<\/div>\n
„To ur\u010dit\u011b budu. Spolehn\u011bte se.“ Uji\u0161\u0165oval nad\u0159\u00edzen\u00e9ho o p\u0159ekot, a\u017e to donutilo \u0161ediv\u011bj\u00edc\u00edho mu\u017ee se usm\u00e1t. Nepochyboval, \u017ee Tom to zvl\u00e1dne a pr\u00e1ci za hlavu nehod\u00ed. Ani si nemyslel, \u017ee tento rozhovor byl n\u011bjak nutn\u00fd. Jeho spole\u010dn\u00edk byl ale jin\u00e9ho n\u00e1zoru. Ten byl tou pomluvou pobou\u0159en\u00fd a trval na tom, aby se to \u0159e\u0161ilo. Pan Konrad se tedy pro klid rozhodl s Tomem v tichosti mezi \u010dty\u0159ma o\u010dima promluvit, a t\u00edm tu v\u011bc pova\u017eoval za uzav\u0159enou.<\/p>\n<\/div>\n
„A jak to vlastn\u011b na\u0161emu nov\u00e9mu archiv\u00e1\u0159i jde?“ Napadlo ho se je\u0161t\u011b optat.<\/div>\n
„V\u00fdborn\u011b.“ Usm\u00e1l se Tom o pozn\u00e1n\u00ed uvoln\u011bn\u011bji. Spadl mu k\u00e1men ze srdce. „V\u0161echno se nau\u010dil rychle, a te\u010f u\u017e pracuje zcela samostatn\u011b.“<\/div>\n
„Tak to r\u00e1d sly\u0161\u00edm.“ Pochvaloval si mu\u017e a zvedal se ze \u017eidle. „J\u00e1 nebudu d\u00e1l ru\u0161it. Zat\u00edm se m\u011bjte a pracujte.“ Mrknul na Toma je\u0161t\u011b ode dve\u0159\u00ed a odch\u00e1zel.<\/p>\n<\/div>\n
Tom hlasit\u011b vyd\u00fdchl s rukou polo\u017eenou na hrudi v m\u00edst\u011b, kde tu\u0161il sv\u00e9 srdce, a zazubil se. Bylo to ne\u010dekan\u011b ulevuj\u00edc\u00ed a osvobozuj\u00edc\u00ed, kdy\u017e to n\u011bkdo v\u011bd\u011bl. A hlavn\u011b to p\u0159ij\u00edmal. Byl z toho natolik nad\u0161en\u00fd, \u017ee se mu t\u00e9m\u011b\u0159 na cel\u00e9 dopoledne poda\u0159ilo potla\u010dit starosti, kter\u00e9 mu zp\u016fsoboval Bill. D\u00edky tomu v poledne vpadnul m\u00edsto s obavami, s pusou od ucha k uchu do archivu.<\/p>\n<\/div>\n
„Pauza. Jdem se nadl\u00e1bnout.“ Zahlaholil zvesela a rovnou se dob\u00fdval do Billovy \u0161atn\u00ed sk\u0159\u00ed\u0148ky, odkud vyt\u00e1hl jeho kab\u00e1t a ta\u0161ku. Bill povyt\u00e1hl obo\u010d\u00ed v \u00fadivu.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 n\u011bjak\u00fd konkr\u00e9tn\u00ed d\u016fvod k tomu b\u00fdt takhle radostn\u011b hyperaktivn\u00ed?“<\/div>\n
„V\u017edycky se n\u011bjakej najde.“ Pokr\u010dil Tom jednodu\u0161e rameny a pom\u00e1hal Billovi s obl\u00e9k\u00e1n\u00edm.<\/p>\n<\/div>\n
O p\u00e1r minut pozd\u011bji u\u017e usedali ke stolku vcelku mal\u00e9 kav\u00e1rny, kterou m\u011bli hned p\u0159es ulici. D\u011blali tu skv\u011bl\u00e9 pala\u010dinky nebo l\u00edvance a chlapci dnes dostali chu\u0165 na n\u011bco sladk\u00e9ho. Oba si k tomu je\u0161t\u011b dali velk\u00e9 lat\u00e9 a miner\u00e1lku, aby po tom tu sladkost m\u011bli \u010d\u00edm spl\u00e1chnout. Kdy\u017e u\u017e jen dop\u00edjeli svou k\u00e1vu a jen tak o \u010demsi klevetili, Tom si uv\u011bdomil, \u017ee je tu je\u0161t\u011b jedna v\u011bc. Dne\u0161n\u00ed voln\u00e9 odpoledne a cel\u00fd v\u00edkend p\u0159ed nimi. Sice na n\u011bj nedolehly v\u0161echny ty obavy a my\u0161lenky, kter\u00e9 si s sebou r\u00e1no p\u0159inesl do pr\u00e1ce, ale ur\u010dit\u00e1 napjatost tu byla. A taky hlavn\u011b netrp\u011blivost. Tohle byl posledn\u00ed pokus, na kter\u00fd se chystal. Pak to s kone\u010dnou platnost\u00ed nech\u00e1 plavat. Bude to sice bolet, ale on se u\u017e nad\u00e1le nehodl\u00e1 vnucovat.<\/p>\n<\/div>\n
„Bille,“ oslovil chlapce a zhluboka se nadechl. „V\u00ed\u0161, kdy\u017e se ti nechce n\u011bkam ven mezi lidi, napadlo m\u011b, jestli bys t\u0159eba rad\u011bji nep\u0159i\u0161el ke mn\u011b dom\u016f. Dnes ve\u010der? Na ve\u010de\u0159i.“ Vysv\u011btloval Billovi dal\u0161\u00ed ze sv\u00fdch n\u00e1pad\u016f, a je\u0161t\u011b to ani nesta\u010dil do\u0159\u00edct a u\u017e nem\u011bl dobr\u00fd pocit z v\u00fdrazu Billovy tv\u00e1\u0159e. Hodlal se ho ale pokusit p\u0159esv\u011bd\u010dit, proto pokra\u010doval d\u00e1l. „Mysl\u00edm ve v\u0161\u00ed po\u010destnosti. Nemus\u00ed\u0161 m\u00edt strach. Jen ve\u010de\u0159e a v\u00edno, nebo cokoli bude\u0161 cht\u00edt. Nejsem kdov\u00edjak\u00fd kucha\u0159, ale d\u011bl\u00e1m dobr\u00fd \u0161pagety. Bude to fa\u2026“<\/p>\n<\/div>\n
„Tome, j\u00e1\u2026“ P\u0159eru\u0161il ho \u010dernovl\u00e1sek. Klopil v\u00ed\u010dka a dlouh\u00fdm nehtem ryl do desky stolu. „Nezlob se, ale\u2026“ Sna\u017eil se vymyslet, co vhodn\u00e9ho pov\u011bd\u011bt, ale Tom mu k tomu nedal p\u0159\u00edle\u017eitost. Poh\u00e1r trp\u011blivosti p\u0159etekl.<\/div>\n
„Nenam\u00e1hej se s vysv\u011btlov\u00e1n\u00edm!“ Ucedil ironicky, a hlavn\u011b pln\u00fd zklam\u00e1n\u00ed a pon\u00ed\u017een\u00ed. P\u0159ipadal si tak sm\u011b\u0161n\u011b naivn\u00ed. Nech\u00e1pal, \u017ee nevid\u011bl d\u0159\u00edv, \u017ee s Billem to nikam nepovede. „Myslel jsem, \u017ee chce\u0161 b\u00fdt se mnou, ale o\u010dividn\u011b jsem se spletl.“ Pokra\u010doval Tom t\u00edm pora\u017eeneck\u00fdm a z\u00e1rove\u0148 rozho\u0159\u010den\u00fdm hlasem. Byl zran\u011bn\u00fd. Mnohem v\u00edc, ne\u017e by si pomyslel, \u017ee by mohl, a v tuhle chv\u00edli se nedok\u00e1zal ani zamyslet nad t\u00edm, co by mohlo v\u00e9st Billa k dal\u0161\u00edmu odm\u00edtnut\u00ed, krom\u011b pouh\u00e9ho nez\u00e1jmu o jeho osobu. C\u00edtil se unaven\u00fd t\u011bmi marn\u00fdmi snahami. Nav\u00edc pokud m\u011bl Bill n\u011bjak\u00e9 jin\u00e9 probl\u00e9my, ne\u017e jak\u00e9 mu doposud d\u00e1val najevo, m\u011bl se sv\u011b\u0159it. On by mu p\u0159eci pomohl. Minim\u00e1ln\u011b by se sna\u017eil pochopit. Bill ale s\u00e1m mus\u00ed cht\u00edt. A pokud se tak nestane, tak Tom rozhodn\u011b nebude vychov\u00e1vat mal\u00e9 ustra\u0161en\u00e9 d\u011bcko, kter\u00e9 u n\u011bj hled\u00e1 jen mo\u017enost chytnout se ho za ruku, a nebo se k n\u011bmu schovat do n\u00e1ru\u010de, ale jinak skute\u010dn\u011b hlubok\u00fdch a vyzr\u00e1l\u00fdch cit\u016f nen\u00ed schopno. „No, nebudu u\u017e d\u00e1l mrhat tv\u00fdm \u010dasem, a hlavn\u011b ne t\u00edm sv\u00fdm. P\u0159ipadnu si jako naprostej pitomec. Cel\u00fd t\u00fdden se tu dopro\u0161uju a ty nejsi ani schopen jednat f\u00e9r a \u0159\u00edct mi na rovinu, \u017ee o m\u011b nestoj\u00ed\u0161. Nevad\u00ed.“ Tom zalovil ve sv\u00e9 pen\u011b\u017eence a hodil na st\u016fl pades\u00e1ti eurovou bankovku.<\/p>\n<\/div>\n
Bill se nadechoval, aby mu v\u0161echny ty jeho domn\u011bnky vyvr\u00e1til, ale z\u016fstal jen u bezhlesn\u00e9ho lap\u00e1n\u00ed po vzduchu. P\u0159\u00e1l si, aby na n\u011bj dok\u00e1zal vyk\u0159i\u010det, \u017ee nic z toho nen\u00ed pravda, \u017ee netou\u017e\u00ed po ni\u010dem jin\u00e9m, ne\u017e b\u00fdt s n\u00edm, ale nedok\u00e1zal to. Byl zasko\u010den\u00fd, neschopen se br\u00e1nit. A Tom u\u017e tu nem\u00ednil d\u00e1l setrv\u00e1vat. Prudce se zvedl, z v\u011b\u0161\u00e1ku vzal sv\u016fj kab\u00e1t a ode\u0161el. Nechal ho tam sed\u011bt samotn\u00e9ho.<\/p>\n<\/div>\n
Billovi uk\u00e1pla prvn\u00ed slza, a pak u\u017e je nedok\u00e1zal d\u00e9le zadr\u017eovat. P\u0159ikr\u010den\u00fd z\u016fstal d\u0159ep\u011bt na \u017eidli se sv\u011b\u0161en\u00fdmi rameny a chv\u011bl se. Bylo to, jako by se do jeho t\u011bla dala zimnice, ale byla to jen \u0161\u00ed\u0159\u00edc\u00ed se zoufalost. P\u0159i\u0161lo to. P\u0159edpokl\u00e1dal to p\u0159eci. V\u011bd\u011bl, \u017ee Tom d\u0159\u00edve \u010di pozd\u011bji dojde k tomu, \u017ee nestoj\u00ed za to, aby se s n\u00edm zahazoval. Tak pro\u010d se s t\u00edm najednou nedok\u00e1zal vyrovnat?<\/p>\n<\/div>\n
Z pouh\u00e9 setrva\u010dnosti hm\u00e1tl po hrnku p\u0159ed n\u00edm, aby si dopil sv\u00e9 kafe, ale t\u0159es v rukou mu nedovolil jej udr\u017eet. Vzdal to. Hlasit\u011b vzlyknul a popot\u00e1hnul. Ani ten kapesn\u00edk u sebe nem\u011bl.<\/div>\n
„Jste v po\u0159\u00e1dku?“ Promluvila na n\u011bj \u00fa\u010dastn\u011b \u010d\u00ed\u0161nice, kter\u00e1 proch\u00e1zela kolem.<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b.“ Ku\u0148knul Bill, ani\u017e by k n\u00ed zvedl o\u010di. Mlad\u00e1 \u017eena se na n\u011bj l\u00edtostiv\u011b zad\u00edvala. Bohu\u017eel mu ale nem\u011bla jak pomoci.<\/div>\n
„P\u0159ejete si \u00fa\u010det?“ Bill k\u00fdvl a p\u0159isunul k n\u00ed bl\u00ed\u017e bankovku, kterou tam Tom nechal. „Hned v\u00e1m donesu nazp\u011bt.“ Pokusila se na n\u011bj povzbudiv\u011b usm\u00e1t, ale jej\u00ed snaha vy\u0161la napr\u00e1zdno. Pro tuto chv\u00edli nebylo nic, co by Billa zvedlo z toho dna, do kter\u00e9ho se propadal.<\/div>\n
„To je dobr\u00fd.“ St\u011b\u017e\u00ed ze sebe dostal a vyhrabal se na nohy. „Na shledanou!“ Vzmohl se je\u0161t\u011b na pozdrav a opou\u0161t\u011bl kav\u00e1rnu.<\/p>\n<\/div>\n
Na ulici se do n\u011bj op\u0159el studen\u00fd v\u00edtr a on se bezd\u011b\u010dn\u011b ot\u0159\u00e1sl i zimou. Sna\u017eil se j\u00edt svi\u017enou ch\u016fz\u00ed, aby byl co nejd\u0159\u00edve alespo\u0148 v teple, jen\u017ee p\u0159es neustupuj\u00edc\u00ed slzy toho moc nevid\u011bl. Nav\u00edc se mu d\u011blalo mdlo a m\u011bl neodbytn\u00fd pocit, \u017ee bude zvracet. Za\u010dal zhluboka d\u00fdchat, aby to nutk\u00e1n\u00ed zahnal. Nazp\u00e1tek to ale bylo skute\u010dn\u011b jen p\u00e1r krok\u016f a na\u0161t\u011bst\u00ed nejelo v ten moment \u017e\u00e1dn\u00e9 auto, proto\u017ee Bill si ani neuv\u011bdomoval, \u017ee by se m\u011bl rozhl\u00e9dnout, kdy\u017e se pot\u00e1cel p\u0159es silnici na druh\u00fd chodn\u00edk. Snad po pam\u011bti zapadl do vstupn\u00edch dve\u0159\u00ed pr\u00e1vn\u00ed firmy. Teprve ve v\u00fdtahu byl schopn\u00fd pln\u011b se soust\u0159edit na to, aby se uklidnil. Dlan\u011bmi st\u00edral z tv\u00e1\u0159\u00ed tu slanou vodu, sm\u00edchanou s trochou \u010dern\u00e9ho l\u00ed\u010didla, a vlasy st\u00e1hl v\u00edce do obli\u010deje, aby na n\u011bj nebylo tolik vid\u011bt. Chodbou mezi kancel\u00e1\u0159emi t\u00e9m\u011b\u0159 prob\u011bhl a ihned zapadl do archivu.<\/p>\n<\/div>\n
Najednou si uv\u011bdomil, \u017ee nev\u00ed, co si po\u010d\u00edt. Jak ho tu jen bude moci ka\u017ed\u00fd den v\u00eddat, kdy\u017e se ji\u017e v\u00edce nem\u016f\u017ee dotknout, obejmout ho, pol\u00edbit. Jeho nezku\u0161en\u00e9 srdce bylo tak moc zamilovan\u00e9 do toho \u010dlov\u011bka, kter\u00fd se k n\u011bmu choval s pochopen\u00edm, n\u011bhou, l\u00e1skou, a te\u010f, kdy\u017e to bylo pry\u010d, bolestiv\u011b se trhalo na kusy. Bill dopadl z v\u00fd\u0161ky do sv\u00e9 polstrovan\u00e9 \u017eidle a p\u0159itla\u010dil si ruku k hrudn\u00edku, choul\u00edc se do klub\u00ed\u010dka. Tlumen\u011b na\u0159\u00edkal. Telefon na stole t\u00e9m\u011b\u0159 a\u017e nadskakoval, s jakou urputnost\u00ed zvonil, ov\u0161em pozornosti se mu nedost\u00e1valo.<\/p>\n<\/div>\n
„Konrad a spol. P\u0159ejete si?“ Ozvalo se nad n\u00edm hned na to, co protivn\u00e9 drn\u010den\u00ed ustalo. Bill zvedl zarudl\u00e9 o\u010di, aby se pod\u00edval, kdo za n\u011bj ud\u011blal jeho pr\u00e1ci. Doktor Konrad. S\u00edlu na to, aby byl vyd\u011b\u0161en\u00fd z toho, \u017ee ho zam\u011bstnavatel p\u0159istihl p\u0159i nepln\u011bn\u00ed povinnost\u00ed, ale nem\u011bl.<\/div>\n
„Jist\u011b, vydr\u017ete.“ Vy\u0159izoval \u0161\u00e9f d\u00e1l telefon\u00e1t. Zm\u00e1\u010dkl tla\u010d\u00edtko pro spojen\u00ed s po\u017eadovanou kancel\u00e1\u0159\u00ed, rozlou\u010dil se a zav\u011bsil.<\/p>\n<\/div>\n
„Bille, nec\u00edt\u00edte se dob\u0159e?“ Promluvil na chlapce altruisticky vl\u00eddn\u00fdm hlasem. Ani v nejmen\u0161\u00edm nem\u011bl v \u00famyslu ho jakkoli k\u00e1rat. Hned, jak vstoupil do m\u00edstnosti, a uvid\u011bl ho, v\u0161iml si, \u017ee nen\u00ed n\u011bco v po\u0159\u00e1dku. Nav\u00edc pan Konrad byl vylo\u017een\u011b lidumil, a pokud k tomu nem\u011bl v\u00e1\u017en\u00fd d\u016fvod, tak sv\u00e9 pod\u0159\u00edzen\u00e9 nijak nedusil.<\/div>\n
„Ano, chci \u0159\u00edct ne.“ Vykoktnul zni\u010den\u011b a ztr\u00e1pen\u011b si povzdechnul.<\/div>\n
„No, to je zcela o\u010dividn\u00e9.“ \u0158ekl si sp\u00ed\u0161 pro sebe star\u0161\u00ed mu\u017e. „Bille, dnes nebude probl\u00e9m, kdy\u017e p\u016fjdete dom\u016f d\u0159\u00edv. Tak\u017ee beze v\u0161eho to tu sbalte a b\u011b\u017ete si odpo\u010dinout, a\u0165 m\u016f\u017eete fit p\u0159ij\u00edt v pond\u011bl\u00ed.“ Mrknul na n\u011bj. „A tohle si za\u0159ad\u00edm s\u00e1m.“ Zadrmolil k sob\u011b a se slo\u017ekou, kterou Billovi p\u016fvodn\u011b nesl, p\u0159e\u0161el k polici, kam pat\u0159ila.<\/div>\n
„D\u011bkuju, pane.“<\/div>\n
„Nem\u00e1te za\u010d. Hlavn\u011b se z toho p\u0159es v\u00edkend pokuste dostat.“<\/div>\n
„Ano, pane.“ \u0160eptnul.<\/div>\n
„M\u011bjte se.“ Pop\u0159\u00e1l mu je\u0161t\u011b pr\u00e1vn\u00edk a ode\u0161el.<\/p>\n<\/div>\n
Bill se rozhodl, \u017ee jeho nab\u00eddku vyu\u017eije. Proti t\u00e9hle nov\u00e9 situaci si je\u0161t\u011b nevybudoval ochrannou bari\u00e9ru, a i kdy\u017e do m\u00edst, kde p\u0159eb\u00fdval, ho to moc net\u00e1hlo, bude tam m\u00edt alespo\u0148 klid, mo\u017enost zav\u0159\u00edt se ve sv\u00e9m pokoji a vzpamatovat se. Se v\u0161\u00edm se vyrovnat a n\u011bjak to p\u0159ijmout, aby mohl fungovat v pr\u00e1ci a nehroutil se, kdykoli se kolem n\u011bj Tom jen mihne. Pouklidil po sob\u011b v\u011bci na stole, zabalil se do kab\u00e1tu, kolem krku omotal \u0161\u00e1lu, do ruky vzal kabelku a kl\u00ed\u010de od archivu.<\/p>\n<\/div>\n
„Birgit,“ Oslovil sle\u010dnu na recepci. „J\u00e1 u\u017e dnes odch\u00e1z\u00edm. Nechal jsem tam odem\u010deno, kdyby je\u0161t\u011b n\u011bkdo n\u011bco pot\u0159eboval. M\u016f\u017eete, pros\u00edm, zamknout, a\u017e p\u016fjdete dom\u016f?“ \u017d\u00e1dal ji a p\u0159istrkoval sm\u011brem k n\u00ed po recep\u010dn\u00edm pultu kl\u00ed\u010d.<\/div>\n
„\u017d\u00e1dn\u00fd probl\u00e9m.“ Usm\u00e1la se na n\u011bj.<\/div>\n
„D\u011bkuju.“<\/div>\n
„Nevypad\u00e1\u0161 moc dob\u0159e, tak se hlavn\u011b p\u0159\u00edli\u0161 nerozstonej a hezkej v\u00edkend.“ Hlaholila je\u0161t\u011b za n\u00edm, ale to u\u017e Billova z\u00e1da mizela ve v\u00fdchodu.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Ainikki<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Ainikki Tom p\u0159i\u0161el posledn\u00ed pracovn\u00ed den tohoto t\u00fddne do kancel\u00e1\u0159e s pochmurnou n\u00e1ladou. C\u00edtil se sklesle smutn\u00fd, co\u017e byl pro n\u011bj docela nezvykl\u00fd stav, proto\u017ee on byl zvykl\u00fd na v\u0161e odjak\u017eiva pohl\u00ed\u017eet s optimistick\u00fdm n\u00e1hledem. M\u00e1loco ho rozh\u00e1zelo, a kdy\u017e se<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[309],"tags":[],"class_list":["post-12178","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-se-mnou-se-bat-nemusis"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12178","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=12178"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12178\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=12178"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=12178"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=12178"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}